Array ( [0] => 14663520 [id] => 14663520 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Epidemiologie [uri] => Epidemiologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Epidemiologie je odvětví medicíny zabývající se studiem výskytu, rozšíření, příčin a následků nemocí v lidské populaci. Zkoumá také faktory ovlivňující zdraví populace a zavádí prevenci a kontrolu nemocí. Epidemiologie se věnuje také sledování epidemických vln, jejich příčin a šíření, a usiluje o snižování výskytu nemocí prostřednictvím vakcinace a dalších preventivních opatření. Vytváří také statistiky a modely pro odhad budoucího výskytu nemocí. Epidemiologie hraje důležitou roli v oblasti veřejného zdraví, protože její poznatky pomáhají vytvářet efektivní strategie prevence a kontroly nemocí. [oai] => Epidemiologie je odvětví medicíny zabývající se studiem výskytu, rozšíření, příčin a následků nemocí v lidské populaci. Zkoumá také faktory ovlivňující zdraví populace a zavádí prevenci a kontrolu nemocí. Epidemiologie se věnuje také sledování epidemických vln, jejich příčin a šíření, a usiluje o snižování výskytu nemocí prostřednictvím vakcinace a dalších preventivních opatření. Vytváří také statistiky a modely pro odhad budoucího výskytu nemocí. Epidemiologie hraje důležitou roli v oblasti veřejného zdraví, protože její poznatky pomáhají vytvářet efektivní strategie prevence a kontroly nemocí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bubonic plague-en.svg|náhled|vpravo|200px|Výskyt [[Mor|dýmějového moru]] v [[Evropa|Evropě]]]] [1] => '''Epidemiologie''' je [[lékařství|lékařské]] odvětví, zabývající se studiem faktorů ovlivňujících [[zdraví]] a nemocnost obyvatelstva a slouží také jako podklad k opodstatnění lékařských zásahů, provedených v zájmu veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství. Epidemiologie je považována za základ metodologie výzkumu ve [[zdravotnictví]] a je vysoce ceněna v medicíně založené na důkazech, protože pomáhá rozpoznat rizikové faktory pro přenos nemocí a určuje optimální postup jejich léčby v klinické praxi. [2] => [3] => Práce epidemiologů, zabývajících se ať už přenosnými nebo nepřenosnými chorobami, v sobě zahrnuje zkoumání vzniku [[nemoc]]i, výběr vhodné studie, sběr a analýzu dat s ohledem na vývoj [[statistika|statistických]] modelů, sestavení hypotézy a sepsání závěrů do článku uveřejněném v odborném časopise. Epidemiologové však musí vycházet i z dalších vědeckých odvětví. Poznatky z [[biologie]] jsou potřeba k pochopení působení [[nemoc]]í, zatímco společenské vědy jako [[sociologie]] a [[Filosofie|filozofie]] pomáhají vyhodnotit bezprostřední i méně aktuální rizikové faktory. [4] => [5] => Epidemiologie se dělí se na ''epidemiologii obecnou'', zabývající se metodologií práce a obecnými epidemiologickými zákonitostmi, a ''speciální epidemiologii'' konkrétních [[nemoc]]í. [6] => [7] => Dále se ještě rozlišuje ''klinická epidemiologie'', která se zabývá konkrétní klinickou aplikací poznatků obou předchozích a posuzováním výstupů [[klinický test|klinických testů]]. [8] => [9] => == Etymologie == [10] => Původ slova epidemiologie je odvozen z [[řečtina|řeckých]] slov ''epi'' (nad, mezi) a ''démos'' (lid) a ''logos'' (slovo, věda, studium) a může být volně přeložen jako „studium toho, co je nad lidmi“. Termín sám o sobě naznačuje, že se jedná o jev spojený pouze s lidmi. Ve skutečnosti se ale používá i ve spojitosti se zvířecími společenstvy (ve veterinární epidemiologii – existuje však i termín epizootologie) a rostlinnými populacemi (botanická epidemiologie). [11] => [12] => == Historie == [13] => [[Soubor:John Snow.jpg|náhled|vpravo|200px|Britský lékař [[John Snow]]]] [14] => Za zakladatele epidemiologie je někdy považován [[Řecko|řecký]] lékař [[Hippokratés]]. Je to vůbec první vědec, o němž se ví, že zkoumal vztahy mezi výskytem nemocí a vlivem prostředí. Zavedl termíny ''endemický'' (pro nemoci, které se obvykle vyskytují v určitém prostředí) a ''epidemický'' (pro nemoci vyskytující se výhradně v určité době). [15] => [16] => Na vznik nemoci bylo zpočátku nahlíženo jako na trest za přílišné bohatství. Tento názor se objevil v dílech filozofů [[Platón]]a a [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseaua]] a společenského kritika [[Jonathan Swift|Jonathana Swifta]]. [17] => [18] => Muslimští lékaři ve [[středověk]]u objevili způsoby přenášení infekčních chorob. O nejvýznamnější objevy se zasloužil perský lékař [[Avicenna]], často označovaný za „otce moderní medicíny“, který ve svém díle ''Kánon medicíny'' popsal způsob přenosu tuberkulózy a pohlavních nemocí, stejně tak jako šíření chorob prostřednictvím vody a půdy. Jako první také zavedl karanténní opatření na ochranu před šířícími se nemocemi, metodu analýzy rizikových faktorů, a teorii, podle níž je možné u každé choroby rozpoznat specifické symptomy. [19] => [20] => Když se ve [[14. století]] dostala epidemie dýmějového moru na [[Pyrenejský poloostrov]], lékař Ibn Khatima vyslovil domněnku o tom, že nakažlivé choroby jsou způsobeny drobnými organismy, které při kontaktu s lidským tělem způsobují propuknutí nemoci. Další z arabských lékařů, Ibn al-Khatib ([[1313]]–[[1374]]) napsal pojednání ''O Moru'', v němž popsal, jak se infekční nemoci přenášejí tělesným kontaktem, zejména pak užíváním společného „oděvu, nádob a náušnic“. [21] => [22] => V polovině [[16. století]] přednesl známý [[Itálie|italský]] lékař [[Girolamo Fracastoro]] teorii o tom, že nemoci jsou způsobeny velice malými, okem nepozorovatelnými živými částicemi. Obecně se mělo za to, že se tyto částice šíří vzduchem, rychle se množí a dají se zničit ohněm. Touto teorií Fracastoro popřel [[Galén]]ovo učení o miasmě (jedovatém plynu, který se nachází v nemocných lidech). Roku [[1543]] Fracastoro napsal knihu ''De contagione et contagiosis morbis''. Ve své době byl prvním vědcem, který kladl důraz na osobní [[hygiena|hygienu]] a čistotu prostředí. Jeho teorie však mohla být prokázána až s vynálezem [[mikroskop]]u, který poprvé sestavil [[Antoni van Leeuwenhoek]] v roce [[1675]]. [23] => [24] => Roku [[1662]] publikoval amatérský vědec [[John Graunt]] ([[1620]]–[[1674]]) (povoláním obchodník s šicími potřebami) v útlé brožuře ''Přirozená a politická pozorování … založená na seznamech zemřelých''. Pro svou analýzu použil londýnské seznamy datované před vypuknutím Velkého moru. Na jejich základě sestavil jednu z prvních statistik úmrtnosti a zprostředkoval přehled vývoje známých i nově vzniklých nemocí. Jeho statistické údaje podpořily velké množství teorií a naopak vyvrátily některé fámy. Tato práce mu (kupci) vynesla členství v [[Královská společnost|Royal Society]]. Dnes tohoto amatérského vědce považujeme za zakladatele [[demografie]] a spoluzakladatele [[statistika|statistiky]]. [25] => [26] => Doktor [[John Snow]] se proslavil zastavením postupující epidemie cholery v londýnské čtvrti [[Soho]] v roce [[1854]]. Jako zdroj nákazy určil obecní studnu vody na Broad Street. Hledal jeden zdroj infekce. Popsal metodiku výpočtu rizikového faktoru, která je základem analytické epidemiologie (viz [[Kauzalita (epidemiologie)]]). Tato událost sehrála důležitou roli v dějinách ochrany veřejného zdraví a je považována za vznik epidemiologie jako vědy. [27] => [28] => Dalším průkopníkem v tomto oboru byl [[Dánsko|dánský]] lékař P. A. Schleisner, který se na islandských Vestmannských ostrovech zabýval roku [[1849]] možnostmi prevence infekčního tetanu u novorozenců. Neméně důležitý byl přínos [[Maďarsko|maďarského]] lékaře Ignaze Semmelweise, který zavedením dezinfekčních opatření ve [[vídeň]]ské nemocnici dramaticky snížil dětskou úmrtnost. Jeho práce byla zveřejněna v roce [[1850]], avšak [[dezinfekce]] mezi lékaři vzbudila takovou kritiku, že její používání nebylo povoleno. Běžně rozšířenou se stala až poté, co [[Spojené království|britský]] lékař [[Joseph Lister]], inspirovaný prací [[Louis Pasteur|Louise Pasteura]], v roce [[1865]] „objevil“ antiseptika. [29] => [30] => Od počátku [[20. století]] se v epidemiologii začaly uplatňovat matematické postupy, prosazované zejména Ronaldem Rossem, Andersonem Grayem McKendrickem a dalšími. [31] => [32] => Dalším průlomovým okamžikem bylo roku [[1954]] uveřejnění výsledků statistické studie British Doctors, vedené lékaři Richardem Dollem a Austinem Bradfordem Hillem, které potvrdilo podezření, že tabák má přímý vliv na rakovinu plic. [33] => [34] => == Využití v praxi == [35] => Epidemiologové ve své práci používají širokou škálu studií – od pozorování až po řízené experimenty. Jejich činnost je charakterizována jako deskriptivní, analytická (klade si za cíl podrobněji zkoumat známá fakta nebo předpokládané vazby) a experimentální. Epidemiologické studie se zaměřují, pokud je to možné, na objektivní posuzování dopadu vnějších vlivů (pití [[alkoholický nápoj|alkoholu]], [[kouření]]), biologických činitelů, stresu nebo chemikálií na nemocnost a úmrtnost. Rozpoznávání příčinných vztahů mezi těmito vlivy a jejich důsledky je důležitou náplní epidemiologické praxe. [36] => [37] => == Odkazy == [38] => === Reference === [39] => {{Překlad [40] => | jazyk = en [41] => | článek = Epidemiology [42] => | revize = 206298485 [43] => }} [44] => === Literatura === [45] => * GÖPFERTOVÁ, Dana a ŠMERHOVSKÝ, Zdeněk. ''Výkladový slovník termínů v epidemiologii.'' Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015. 88 s. ISBN 978-80-87023-31-0. Dostupné také z: https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/7360-vykladovy-slovnik-terminu-v-epidemiologii.pdf [46] => [47] => === Související články === [48] => * [[Bias (epidemiologie)]] [49] => * [[Deskriptivní epidemiologie]] [50] => * [[Epidemiologická studie]] [51] => * [[Gradologie]] – věda zabývající se přemnožováním (gradacemi) [[Škůdce|škůdců]] (např. lesních nebo zemědělských). [52] => * [[Incidence]] – výskyt počtu nových případů za určité období, obvykle v procentech za rok. Termín se užívá též v jiných oborech, např. incidence trestné činnosti. [53] => * [[Interval spolehlivosti (epidemiologie)]] [54] => * [[Kohortová studie]] [55] => * [[LR nomogram]] [56] => * [[Mezinárodní den epidemické připravenosti]] [57] => * [[Paratuberkulóza]] [58] => * [[Prevalence]] – zastoupení či výskyt určitého stavu nebo onemocnění v populaci, obvykle se udává v procentech jako podíl počtu postižených vůči celkovému počtu osob ve sledované kategorii [59] => * [[Prevalenční studie]] [60] => * [[Prognostická hodnota]] [61] => * [[Respirační syndrom skotu]] [62] => * [[Smrtnost]] (letalita) — podíl zemřelých ze skupiny osob, která trpí určitým onemocněním. Liší se tedy od mortality, která je vztažena k celkové populaci. [63] => * [[Studie případů]] [64] => * [[Úmrtnost]] (mortalita) [65] => * [[Validita laboratorního testu]] [66] => * [[Vzorkování populace (epidemiologie)]] [67] => [68] => === Externí odkazy === [69] => * [http://www.zdravcentra.cz/?act=k-10&did=1013&kategorie=0 Článek ve studii ''Hodnocení zdravotních rizik''] {{Wayback|url=http://www.zdravcentra.cz/?act=k-10&did=1013&kategorie=0 |date=20050129132405 }} [70] => * [https://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=346 Definice pojmu ve výkladovém slovníku na příroda.cz] [71] => * {{Commonscat}} [72] => [73] => {{Pahýl}} [74] => {{Autoritní data}} [75] => {{Portály|Medicína}} [76] => [77] => [[Kategorie:Epidemiologie| ]] [78] => [[Kategorie:Lékařské obory]] [] => )
good wiki

Epidemiologie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nemoc','statistika','řečtina','1674','John Graunt','1675','Hippokratés','Girolamo Fracastoro','16. století','1543','1313','LR nomogram'

1313

1543

1674

1675

Hippokratés

Nemoc

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Statistika

Statistika je vědní obor zabývající se sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací dat.