Array ( [0] => 15493397 [id] => 15493397 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Epika [uri] => Epika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Epika je jeden z žánrů literatury, který se zabývá vyprávěním příběhů. Je to forma umění, ve které jsou vyprávěny příběhy, vytvářeny postavy a zachycovány události. Epika je jednou z nejstarších literárních žánrů a může se vyskytovat ve formě básní, příběhů, novel, románů a mnoha dalších. Epická díla jsou často spojována s hrdinskými příběhy a dobrodružstvím, ve kterých jsou zobrazovány nejen vnitřní myšlenky a motivace postav, ale i historické, společenské a kulturní souvislosti. V české literatuře je Epika tvořena díly jako "Staré pověsti české" nebo "Báje a pověsti české". Epika je důležitou součástí celého literárního světa a je stále živá a rozmanitá. [oai] => Epika je jeden z žánrů literatury, který se zabývá vyprávěním příběhů. Je to forma umění, ve které jsou vyprávěny příběhy, vytvářeny postavy a zachycovány události. Epika je jednou z nejstarších literárních žánrů a může se vyskytovat ve formě básní, příběhů, novel, románů a mnoha dalších. Epická díla jsou často spojována s hrdinskými příběhy a dobrodružstvím, ve kterých jsou zobrazovány nejen vnitřní myšlenky a motivace postav, ale i historické, společenské a kulturní souvislosti. V české literatuře je Epika tvořena díly jako "Staré pověsti české" nebo "Báje a pověsti české". Epika je důležitou součástí celého literárního světa a je stále živá a rozmanitá. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Epika''', také nazývaná '''výpravná literatura''' nebo '''narativní literatura''', je [[literární druh]]. Je založena na ději, vyprávění příběhu.{{Citace monografie [1] => | příjmení = Šidák [2] => | jméno = Pavel [3] => | odkaz na autora = Pavel Šidák [4] => | titul = Úvod do studia genologie: teorie literárního žánru a žánrová krajina [5] => | vydavatel = Akropolis [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2013 [8] => | počet stran = 325 [9] => | strany = 40 [10] => | isbn = 978-80-7470-040-8 [11] => }} Příběh v tomto smyslu znamená záznam událostí v čase, řadu [[kauzalita|kauzálně]] spojených prvků.{{Citace monografie [12] => | příjmení = Pospíšil [13] => | jméno = Ivo [14] => | odkaz na autora = Ivo Pospíšil [15] => | titul = Literární genologie [16] => | vydavatel = Masarykova univerzita [17] => | místo = Brno [18] => | rok = 2014 [19] => | počet stran = 118 [20] => | strany = 21 [21] => | isbn = 978-80-210-6894-0 [22] => }} Epika bývá vymezována vůči [[Lyrická poezie|lyrice]] a [[drama]]tu. Od lyriky se liší tím, že je [[syžet]]ová (má dějové schéma). Od dramatu, které je rovněž syžetovým literárním druhem, se odlišuje tím, že je vyprávěná, nikoliv inscenovaná.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Petrů [24] => | jméno = Eduard [25] => | odkaz na autora = Eduard Petrů [26] => | titul = Úvod do studia literární vědy [27] => | vydavatel = Rubico [28] => | místo = Olomouc [29] => | rok = 2000 [30] => | počet stran = 187 [31] => | strany = 75 [32] => | isbn = 978-80-85839-44-9 [33] => }} Je taktéž možné vycházet z předpokladu, že epika je žánrem objektivním, na rozdíl od subjektivní lyriky: zatímco v lyrice subjekt tematizuje sám sebe, v epických textech zprostředkovává objekty, o nichž se vypráví.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Hrabák [35] => | jméno = Josef [36] => | odkaz na autora = Josef Hrabák [37] => | titul = Poetika [38] => | vydavatel = Československý spisovatel [39] => | místo = Praha [40] => | rok = 1973 [41] => | počet stran = 332 [42] => | strany 240 [43] => }} [44] => [45] => Mezi epické žánry patří například [[román]], [[Novela (literatura)|novela]], [[povídka]], [[epos]], [[pohádka]], ale také [[epická poezie]] nebo [[anekdota]] a další. Pod epiku se řadí velké množství žánrů a neustále vznikají nové, v současnosti se jedná o nejoblíbenější literární druh.Hrabák (1973), s. 240. Existují rovněž žánry lyrickoepické, na pomezí dvou literárních druhů. Patří mezi ně například [[balada]], [[romance]] nebo [[idyla]].Petrů (2000), s. 86. [46] => [47] => == Charakterizace epiky == [48] => Již [[Aristotelés]] ve své [[Poetika (Aristotelés)|Poetice]] naznačuje dnešní dělení, když uvažuje o dramatu ([[tragédie|tragédii]] a [[komedie|komedii]]) a [[hexametr]]ické epické [[Poezie|poezii]], přičemž krátce zmiňuje také [[dithyrambos|dithyrambické básnictví]], které bychom mohli zařadit pod lyriku.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Aristoteles [50] => | titul = Poetika [51] => | vydavatel = OIKOYMENH [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 2008 [54] => | počet stran = 289 [55] => | isbn = 978-80-7298-131-1 [56] => }} V současnosti obecně přijímaná triáda (epika, lyrika a drama) byla nicméně v této své podobě ustálena teprve na konci 18. století v Německu.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Staiger [58] => | jméno = Emil [59] => | odkaz na autora = Emil Staiger [60] => | titul = Poetika, interpretace, styl [61] => | vydavatel = Triáda [62] => | místo = Praha [63] => | rok = 2008 [64] => | počet stran = 345 [65] => | strany = 32 [66] => | isbn = 978-80-86138-94-7 [67] => }} V průběhu historie se pak objevily různé další pokusy o vymezení či charakterizaci těchto literárních druhů. [68] => [69] => Literární vědec [[Emil Staiger]] spojuje v eseji ''Základní pojmy poetiky'' (1946) epický styl (epično) s představováním, lyrický styl (lyrično) s rozpomínáním a dramatický styl (dramatično) s napětím.Steiger (2008), s. 34, 78, 111. Uvádí však, že každé pravé literární dílo se na všech třech druhových ideách různou podílí různou měrou, a neexistuje tedy ryze epický, lyrický nebo dramatický text.Steiger (2008), s. 32. Na příkladu [[Homér]]a a starořeckého básnictví upozorňuje na určité charakteristické rysy epického stylu v poezii. Jsou jimi podle něj stejnoměrnost a rovnováha (dodržování jednoho ustáleného [[metrum|metra]]), odstup vypravěče od dění, odkazování či ukazování něčeho (znázorňování určitých věcí jazykovými prostředky), jasná narýsovanost světa čili „jasnost“ epické řeči, spřízněnost s [[výtvarné umění|výtvarným uměním]], užívání odboček a doplňků, sledování časové posloupnosti, historičnost a také vzájemnost básníka a posluchačů.Staiger (2008), s. 78-110. [70] => [71] => Staigerovo opomíjení žánru [[román]]u, v moderní době klíčového, a jeho zaměření pouze na homérskou epickou poezii nicméně kritizuje německý [[naratologie|naratolog]] [[Franz Karl Stanzel]] v díle ''Typické vyprávěcí situace románu'' (1955). Za klíčový aspekt epiky považuje Stanzel právě zprostředkovanost děje prostřednictvím vypravěče či reflektora.{{Citace monografie [72] => | příjmení = Stanzel [73] => | jméno = Franz Karl [74] => | odkaz na autora = Franz Karl Stanzel [75] => | titul = Die typischen Erzählsituationen im Roman [76] => | vydavatel = Wilhelm Braumüller [77] => | místo = Wien, Stuttgart [78] => | rok = 1955 [79] => | počet stran = 176 [80] => | strany = 3–4 [81] => }} [82] => [83] => == Dělení epiky == [84] => Jedním z možných pomocných dělení epických [[literární žánr|žánrů]] je rozlišování na takzvanou „velkou epiku“ ([[epos]], [[román]]), „střední epiku“ ([[povídka]], [[Novela (literatura)|novela]]) a „malou či drobnou epiku“ ([[bajka]], [[anekdota]]). Někdy bývá rozeznávána ještě „věcná epika“ na pomezí [[beletrie]] a publicistiky či odborné literatury ([[cestopis]], [[reportáž]], [[zpráva]]).Petrů (2000), s. 75-85.Pospíšil (2014), s. 24-25. [85] => [86] => == Reference == [87] => [88] => [89] => {{Autoritní data}} [90] => {{Portály|Literatura}} [91] => [92] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [93] => [[Kategorie:Literární žánry]] [] => )
good wiki

Epika

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'román','epos','povídka','Novela (literatura)','anekdota','Kategorie:Literární pojmy','reportáž','beletrie','pohádka','bajka','Aristotelés','Poezie'