Array ( [0] => 15490333 [id] => 15490333 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Epilepsie [uri] => Epilepsie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Epilepsie''' ([[Archaismus|starší]] [[Čeština|český]] výraz '''padoucnice''') je [[Nemoc|onemocnění]] [[Mozek|mozku]] charakterizované výskytem epileptických záchvatů. Epileptické záchvaty jsou epizody náhlé a přechodné abnormální funkce [[mozkové aktivity]], které se projevují dočasnou změnou [[vědomí]] či [[vnímání]], [[chování]], [[hybnost]]i či citlivosti. Epilepsie je jedním z nejčastějších chronických neurologických onemocnění, vyskytuje se celosvětově, postihuje ženy i muže, jedince všech věkových kategorií i [[Etnikum|etnik]].{{Citace elektronického periodika [1] => | titul = Epilepsy [2] => | periodikum = World Health Organization [3] => | url = http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs999/en/ [4] => | jazyk = en-GB [5] => | datum přístupu = 2018-02-20 [6] => }} [7] => [8] => == Definice == [9] => Epileptický záchvat je přechodný výskyt [[Symptom|příznaků]], které jsou dány abnormální [[excesivní]] a synchronní aktivitou mozkových [[neuron]]ů.{{Citace periodika [10] => | příjmení = Fisher [11] => | jméno = Robert S. [12] => | příjmení2 = Boas [13] => | jméno2 = Walter van Emde [14] => | příjmení3 = Blume [15] => | jméno3 = Warren [16] => | titul = Epileptic Seizures and Epilepsy: Definitions Proposed by the International League Against Epilepsy (ILAE) and the International Bureau for Epilepsy (IBE) [17] => | periodikum = Epilepsia [18] => | datum = 2005-04-01 [19] => | ročník = 46 [20] => | číslo = 4 [21] => | strany = 470–472 [22] => | issn = 1528-1167 [23] => | doi = 10.1111/j.0013-9580.2005.66104.x [24] => | jazyk = en [25] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.0013-9580.2005.66104.x/abstract [26] => | datum přístupu = 2018-02-20 [27] => }} [28] => [29] => Starší a většinou dosud užívaná definice epilepsie vyžaduje výskyt opakovaných (tzn. nejméně dvou) neprovokovaných epileptických záchvatů, které jsou od sebe odděleny časovým intervalem nejméně 24 hodin. Neprovokované záchvaty se vyskytují v nepřítomnosti zjevné akutní příčiny na rozdíl od záchvatů provokovaných, které jsou také nazývány jako [[akutní symptomatické záchvaty]].{{Citace elektronického periodika [30] => | příjmení = [31] => | jméno = [32] => | titul = První epileptický záchvat – diagnostický postup a indikace k zahájení terapie [33] => | periodikum = Neurologie pro praxi [34] => | vydavatel = [35] => | url = https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/06/07.pdf [36] => | datum vydání = [37] => | datum přístupu = 2018-02-20 [38] => }} [39] => [40] => V roce 2014 [[Mezinárodní liga proti epilepsii]] navrhla novou praktickou definici epilepsie. Tato nová definice epilepsie ponechává tradiční kritérium dvou neprovokovaných záchvatů v průběhu více než 24 hodin. Nově však umožňuje stanovit [[Diagnóza (medicína)|diagnózu]] epilepsie v případě jednoho epileptického záchvatu a vysokého rizika (více než 60 %) jeho opakování nebo pokud se jedná o definovaný epileptický [[syndrom]]. Vysoké riziko opakování záchvatu se vyskytuje například, pokud je přítomný jednoznačný nález na zobrazení mozku ([[Výpočetní tomografie|výpočetní tomografii]] – CT nebo [[Magnetická rezonance|magnetické rezonanci]] – MR) nebo je v [[Elektroencefalografie|elektroencefalogramu]] (zkráceně EEG) přítomna [[epileptiformní abnormita]] – abnormita svědčící pro epilepsii.{{Citace periodika [41] => | příjmení = Fisher [42] => | jméno = Robert S. [43] => | příjmení2 = Acevedo [44] => | jméno2 = Carlos [45] => | příjmení3 = Arzimanoglou [46] => | jméno3 = Alexis [47] => | titul = ILAE Official Report: A practical clinical definition of epilepsy [48] => | periodikum = Epilepsia [49] => | datum = 2014-04-01 [50] => | ročník = 55 [51] => | číslo = 4 [52] => | strany = 475–482 [53] => | issn = 1528-1167 [54] => | doi = 10.1111/epi.12550 [55] => | jazyk = en [56] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/epi.12550/abstract [57] => | datum přístupu = 2018-02-20 [58] => }} [59] => [60] => Jako epileptické syndromy jsou označovány jednotky, u nichž lze identifikovat obdobné [[Klinický příznak|klinické rysy]] – typ záchvatů, [[Etiologie|etiologii]], [[EEG nález]] a [[Prognóza|prognózu.]]{{Citace monografie [61] => | příjmení = Bednařík [62] => | jméno = Josef [63] => | příjmení2 = Ambler [64] => | jméno2 = Zdeněk [65] => | příjmení3 = Růžička [66] => | jméno3 = Evžen [67] => | spoluautoři = a kolektiv [68] => | titul = Klinická neurologie [69] => | vydání = 1 [70] => | vydavatel = Triton [71] => | místo = [72] => | rok = 2010 [73] => | počet stran = [74] => | strany = [75] => | isbn = 978-80-7387-389-9 [76] => }} [77] => [78] => {| class="wikitable" [79] => |+Praktická definice epilepsie dle Mezinárodní ligy proti epilepsii z r. 2014 [80] => |Epilepsie je stanovena při splnění alespoň jedné z uvedených podmínek [81] => |- [82] => |1. Dva neprovokované záchvaty v časovém odstupu delším než 24 hod [83] => |- [84] => |2. Jeden neprovokovaný záchvat s vysokou pravděpodobností jeho opakování (více než 60%) [85] => |- [86] => |3. Definovaný epileptický syndrom [87] => |} [88] => [89] => == Epidemiologie == [90] => Epilepsie je jedním z nejčastějších [[Neurologie|neurologických]] onemocnění. Epilepsii má celosvětově přibližně 50 milionů lidí, z toho téměř až  80 % lidí s epilepsií žije v [[Rozvojová země|rozvojových zemích.]] Příčinou vyšší [[incidence]] v rozvojových zemích je pravděpodobně větší množství onemocnění mozku (porodní [[trauma]]ta, některé [[Infekční onemocnění|infekce]]) a horší [[zdravotní péče]]. Ve vyspělých zemích se ročně diagnostikuje 30–50 nových případů/100000, v rozvojových zemích může být [[incidence]] až 2–3× vyšší.{{Citace monografie [91] => | příjmení = Brázdil [92] => | jméno = Milan [93] => | příjmení2 = Hadač [94] => | jméno2 = Jan [95] => | příjmení3 = Marusič [96] => | jméno3 = Petr [97] => | spoluautoři = a kolektiv [98] => | titul = Farmakorezistentní epilepsie [99] => | vydání = 1 [100] => | vydavatel = TRITON [101] => | místo = [102] => | rok = 2004 [103] => | počet stran = [104] => | strany = [105] => | isbn = 80-7254-562-0 [106] => }} V Česku se odhaduje počet lidí žijící s aktivní epilepsií (tedy pacienti s epilepsií, kteří prodělali v posledních pěti letech alespoň jeden záchvat) na 70 000. [107] => [108] => == Klinický obraz == [109] => Epileptické záchvaty se mohou projevovat nejrůznějšími způsoby v závislosti na místě vzniku a šíření abnormálního [[elektrického výboje]] do ostatních částí mozku. [110] => * Nekontrolované záškuby svalů části nebo celého těla [111] => * [[Smyslový neuron|Senzitivní]] či [[senzorické příznaky]] (změna citlivosti nebo senzorických vjemů – [[sluch]], [[čich]], [[zrak]], [[chuť]]) [112] => * [[Poruchy vědomí|Porucha vědomí]] či vnímání, přechodná zmatenost nebo neadekvátní chování [113] => * [[Psychické symptomy]] – [[strach]], [[úzkost]], [[deja vu]]… [114] => {{Citace periodika [115] => | titul = Epilepsy - Symptoms and causes [116] => | periodikum = Mayo Clinic [117] => | jazyk = en [118] => | url = https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/epilepsy/symptoms-causes/syc-20350093 [119] => | datum přístupu = 2018-02-20 [120] => }} [121] => [122] => == Klasifikace záchvatů == [123] => [124] => === Nová klasifikace epileptických záchvatů z roku 2017 === [125] => [[Soubor:ILAE classification of seizure types 2017.png|náhled|ILAE classification of seizure types 2017 – basic version]] [126] => V roce 2017 navrhla [[Mezinárodní liga proti epilepsii]] (The International League Against Epilepsy, zkratka ILAE) novou klasifikaci epileptických záchvatů. Tato nová klasifikace dělí epileptické záchvaty dle místa jejich vzniku do 3 základních skupin: 1. [[Fokální záchvat|fokální]], 2. [[Generalizovaná úzkostná porucha|generalizované]], 3. s [[Idiopatická generalizovaná epilepsie|neznámým začátkem]]. Správné zařazení je důležité vzhledem k určení [[Příčina|příčiny]], vhodné [[medikace]], možnosti [[epileptochirurgické terapie]]. Tato klasifikace nahrazuje dřívější [[mezinárodní klasifikaci epileptických záchvatů ICES z r. 1981.]]{{Citace periodika [127] => | příjmení = Fisher [128] => | jméno = Robert S. [129] => | příjmení2 = Cross [130] => | jméno2 = J. Helen [131] => | příjmení3 = French [132] => | jméno3 = Jacqueline A. [133] => | titul = Operational classification of seizure types by the International League Against Epilepsy: Position Paper of the ILAE Commission for Classification and Terminology [134] => | periodikum = Epilepsia [135] => | datum = 2017-04-01 [136] => | ročník = 58 [137] => | číslo = 4 [138] => | strany = 522–530 [139] => | issn = 1528-1167 [140] => | doi = 10.1111/epi.13670 [141] => | jazyk = en [142] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/epi.13670/abstract [143] => | datum přístupu = 2018-02-20 [144] => }} [145] => [[Soubor:Česká verze nové klasifikace epileptických záchvatů ILAE 2017.jpg|náhled]] [146] => Výbor České ligy proti epilepsii vydal českou verzi nové klasifikace, která by měla nahradit klasifikaci předchozí – viz obrázek. [147] => [148] => ==== 1. Fokální záchvaty ==== [149] => Dříve byly nazývány parciální záchvaty. Vycházejí z části [[Mozková kůra|mozkové kůry]] jedné z [[Mozková hemisféra|mozkové hemisféry]]. Fokální záchvaty, pokud je to možné, dále dělíme podle přítomnosti poruchy vědomí na: [150] => [151] => * '''Bez poruchy vědomí''' [152] => * '''S [[Poruchy vědomí|poruchou vědomí]]''' [153] => [154] => ''Záchvat bez poruchy vědomí znamená, že si je [[pacient]] v celém průběhu záchvatu vědom sebe i okolního prostředí.'' V případě, že není stav [[vědomí]] během záchvatu znám, tak poruchu vědomí neuvádíme. Fokální záchvat s poruchou vědomí nahrazuje dřívější označení [[parciální]] [[komplexní]] záchvat, zatímco fokální záchvat bez poruchy vědomí dřívější termín parciální simplexní záchvat.{{Citace periodika [155] => | příjmení = Marusič [156] => | jméno = Petr [157] => | příjmení2 = Ošlejšková [158] => | jméno2 = Hana [159] => | příjmení3 = Brázdil [160] => | jméno3 = Milan [161] => | titul = Nové klasifikace epileptických záchvatů a epilepsií ILAE 2017 [162] => | periodikum = Neurologie pro praxi [163] => | datum vydání = 2018-03-01 [164] => | ročník = 19 [165] => | číslo = 1 [166] => | strany = 32–36 [167] => | jazyk = en [168] => | url = http://solen.cz/doi/.html [169] => | datum přístupu = 2019-03-18 [170] => }}{{Nedostupný zdroj}} [171] => [172] => Fokální záchvat (s poruchou/bez poruchy vědomí/bez určení poruchy vědomí) může být dále klasifikován jako: [173] => [174] => * '''Motorické''' [175] => ** [[Automatismy]] – jde o bezděčnou většinou [[neadekvátní]] a [[stereotyp]]ní činnost (např. olizování, žvýkání, manipulace s oděvem). [176] => ** [[Atonické]] [177] => ** [[Klonické]] [178] => ** [[Epileptické spasmy]] [179] => ** [[ADHD|Hyperkinetické]] – záchvaty charakterizované výraznou fyzickou [[agitovanost]]í nebo výskytem pohybů připomínajících šlapání na kole [180] => ** [[Myoklonický|Myoklonické]] [181] => ** [[Tonický šíjový reflex|Tonické]] [182] => * '''Bez motorických příznaků''' [183] => ** [[Autonomní nervová soustava|Autonomní]] [184] => ** Záraz v [[chování]] [185] => ** [[Kognitivní funkce|Kognitivní]] [186] => ** [[Emoční inteligence|Emoční]] – subjektivně udávaná [[úzkost]], [[strach]], [[radost]] nebo jiné [[emoce]] jako dominující příznak v začátku záchvatu, popřípadě okolím pozorované emoční projevy u pacienta bez subjektivně udávaných emocí [187] => ** [[Aferentní nerv|Senzorický]] [188] => [189] => Pro zařazení mezi motorické záchvaty × záchvaty bez motorických příznaků je rozhodující první [[Prominence|prominentní]] příznak záchvatu. Výjimkou jsou záchvaty se zárazy v chování, které pokud jsou dominantním příznakem, tak se mohou vyskytnout během celého záchvatu. [190] => [191] => '''Fokální záchvaty přecházejí do bilaterálního tonicko-klonického záchvatu (tzv. FBTCS)''', dříve označovány jako sekundárně generalizované záchvaty, jsou záchvaty začínající jako fokální, u kterých dochází k následnému rozšíření epileptické aktivity do obou [[Mozková hemisféra|hemisfér]]. [192] => [193] => ==== 2. Generalizované záchvaty ==== [194] => Dříve byly nazývány primárně generalizované. Během těchto záchvatů se již na svém začátku zapojují obě hemisféry. V případě generalizovaných záchvatů tedy nejsme schopni identifikovat místo, odkud epileptické záchvaty vycházejí. Vědomí bývá porušeno a případné motorické projevy jsou oboustranné. Další dělení generalizovaných záchvatů je podle přítomnosti motorických projevů na: [195] => [196] => * '''Motorické''' [197] => ** [[Tonicko-klonický záchvat|Tonicko-klonické]] (dále používaný název generalizované tonicko-klonické záchvaty, tzv. GTCS), dříve nazývaný tzv. [[grand mal]] – [[Záchvat grand mal|velký záchvat]] – typicky začíná náhlou [[ztrátou vědomí]] s pádem, následuje tonická část ([[stažení svalstva]]), která přechází v klonickou část (záškuby) celého těla včetně obličejového a žvýkacího svalstva (nemocný si může pokousat [[Jazyk (orgán)|jazyk]], poté dochází ke svalové [[Tonicita|hypotonii]] (povolení svalů) provázenou často [[Močová inkontinence|inkontinencí moči]] či [[Lidský výkal|stolice]]. Nemocný se většinou probírá přes fázi zmatenosti, je vyčerpaný, může mít [[Bolest hlavy|bolesti hlavy]]. Během záchvatu může docházet k [[Dušení (medicína)|dušení]] – zejména ve fázi [[křeč]]í. [198] => ** Tonické – pevná, násilná [[kontrakce]], která fixuje [[Končetina|končetiny]] v určité poloze. [199] => ** Klonické – svalové záškuby různých částí těla. V průběhu záchvatu narůstá [[amplituda]] záškubu a klesá [[frekvence]]. [200] => ** Myoklonické – náhlé, krátké [[kontrakce]], které mohou postihovat různé části těla. Mohou se opakovat v sériích nebo se vyskytovat izolovaně. Mohou být akcentovány volním pohybem (akční myoklonus). Mnoho typů myoklonií nemá epileptický původ. [201] => ** Myoklonicko-tonicko-klonické [202] => ** Myoklonicko-atonické [203] => ** Atonické – náhlý pokles [[Svalový tonus|svalového tonu]] částí těla nebo celkově, což vede k pádu [204] => ** Epileptické [[Křeč|spasmy]] [205] => * '''Bez motorických projevů (absence)''' – dříve nazývány tzv. ''[[petit mal]]'' – náhlý vznik, dochází k přerušení probíhající činnosti, strnulému pohledu, pacient je nereagující. Stav trvá 3 s až půl minuty, náhle končí. Mohou se vyskytnout klonické pohyby [[Oční víčko|očních víček]], [[Ústa a ústní dutina|úst]] i jiných svalových skupin, eventuálně mírné oslabení [[Svalový tonus|svalového tonu]] (pokles hlavy, rukou, vzácně až pád), mírná tonická složka nebo i automatismy. Dle aktuální klasifikace dělíme absence na: [206] => ** Typické [207] => ** Atypické [208] => ** Myoklonické [209] => ** S myokloniemi víček [210] => [211] => ==== 3. Záchvaty s neznámým začátkem ==== [212] => Na základě dostupných informací není možné určit, zda se jedná o záchvaty fokální či generalizované. Jsou děleny na: [213] => [214] => * '''Motorické''' [215] => ** Tonicko-klonické [216] => ** Epileptické spasmy [217] => * '''Bez motorických projevů''' [218] => ** Záraz v chování [219] => [220] => === Starší klasifikace z roku 1981 === [221] => Dříve používaná mezinárodní klasifikace epileptických záchvatů [[Mezinárodní klasifikace epileptických záchvatů|ICES]] z r. 1981 rozděluje záchvaty podle klinických projevů. [222] => [223] => ==== A) Parciální epileptické záchvaty ==== [224] => Vycházejí z části mozkové kůry jedné z [[Mozková hemisféra|mozkové hemisféry]]. Pro začátek v jedné hemisféře svědčí počáteční klinické projevy a/nebo [[EEG]]. [225] => [226] => Parciální záchvaty se dále dělí na: [227] => [228] => ===== 1) parciální simplexní ===== [229] => Během záchvatu není přítomná [[Poruchy vědomí|porucha vědomí]] (či neschopnost reagovat normálním způsobem na vnější podněty) [230] => [231] => Parciální simplexní dále rozdělujeme podle klinických projevů: [232] => * '''Parciální simplexní záchvaty s motorickými projevy''' – lokalizace motorických projevů záleží na postižené části [[Mozek|mozku]]. Při šíření do jiných částí [[Mozková kůra|mozkové kůry]] dochází k zapojení jiných částí těla ([[jacksonský marš]]). [233] => * '''Parciální simplexní záchvaty se somato-senzorickými projevy nebo speciálními senzorickými projevy''' – projeví se např. abnormální citlivostí části těla, zrakovými/sluchovými/chuťovými [[vjem]]y, poruchami vnímání těla v [[prostor]]u [234] => * '''Parciální simplexní záchvaty s autonomními projevy''' – projeví se např. [[zvracení]]m, [[bledost]]í, nucení na stolici, [[Pot|pocení]], [[Tachykardie|tachykardií]]. [235] => * '''Parciální simplexní záchvaty s psychickými příznaky''' – např. deformované [[paměť]]ové zkušenosti – [[Déjà vu|déja vu]] (pocit již viděného), [[déja vécu]] (pocit již zažitého), [[déja entendu]] (pocit již slyšeného) nebo naopak [[jamais vu]] (pocit odcizení, druh iluze, při níž je známá situace, osoba, věc vnímána jako nová nebo neobvykle cizí) a analogicky [[jamais vécu]], [[jamais entendu]]. Dále zde patří záchvaty s afektivní symptomatologií, [[iluze]]mi, strukturovanými [[halucinace]]mi. [236] => [237] => ===== 2) parciální záchvaty s komplexní symptomatologií ===== [238] => Během záchvatu je přítomna [[Poruchy vědomí|porucha vědomí]] či vnímání (typicky doprovázena [[Amnézie|amnézií]] na toto období). [239] => [240] => Častý je výskyt tzv. ''automatismů''. Jde o bezděčnou většinou neadekvátní a [[stereotyp]]ní činnost (např. olizování, žvýkání, manipulace s oděvem). [241] => [242] => ===== 3. Parciální záchvaty přecházející v generalizované ===== [243] => Vznikají rozšířením záchvatu do celého [[Mozek|mozku]]. [244] => [245] => ==== B) Generalizované záchvaty ==== [246] => První [[Klinická změna|klinické změny]] svědčí pro zapojení obou hemisfér do záchvatovité činnosti. Vědomí bývá narušeno, případné motorické projevy jsou oboustranné. [247] => [248] => Řadíme zde: [249] => * '''Absence''' (dříve nazývány tzv. ''petit mal'') – náhlý vznik, dochází k přerušení probíhající činnosti, strnulému pohledu, pacient je nereagující. Stav trvá 3 s až půl minuty, náhle končí. Mohou se vyskytnout klonické pohyby očních víček, úst i jiných svalových skupin, eventuálně mírné oslabení svalového tonu (pokles hlavy, rukou, vzácně až pád), mírná tonická složka nebo i automatismy. [250] => * '''Myoklonické záchvaty''' – náhlé, krátké kontrakce, které mohou postihovat různé části těla. Mohou se opakovat v sériích nebo se vyskytovat izolovaně. Mohou být akcentovány volním pohybem (akční myoklonus). Mnoho typů myoklonií nemá epileptický původ. [251] => * '''Klonické záchvaty''' – svalové záškuby různých částí těla. V průběhu záchvatu narůstá amplituda záškubu a klesá frekvence. [252] => * '''Tonické záchvaty''' – pevná, násilná kontrakce, která fixuje končetiny v určité poloze. [253] => * '''Tonicko-klonické''' (dříve nazývaný tzv. grand mal – velký záchvat) – typicky začíná náhlou ztrátou vědomí s pádem, následuje tonická část (stažení svalstva), která přechází v klonickou část (záškuby) celého těla včetně obličejového a žvýkacího svalstva (nemocný si může pokousat jazyk, poté dochází ke svalové hypotonii (povolení svalů) provázenou často inkontinencí moči či stolice. Nemocný se většinou probírá přes fázi zmatenosti, je vyčerpaný, může mít bolesti hlavy. Během záchvatu může docházet k poruše dechu – zejména ve fázi křečí. [254] => * '''Atonické''' '''záchvaty''' – náhlý pokles svalového tonu částí těla nebo celkově, což vede k pádu [255] => [256] => == Příčiny epilepsie == [257] => V posledních letech se poznatky ohledně příčiny epilepsie, zejména díky [[Genetika|genetickému výzkumu]] a moderním zobrazovacím metodám, velmi rozšiřují. V r. 2017 Mezinárodní liga proti epilepsii vydala nové doporučení dělení epilepsií podle příčin, které by mělo nahradit předchozí rozdělení (tzv. [[Idiopatická generalizovaná epilepsie|idiopatické]], [[Symptomatická epilepsie|symptomatické]] a [[kryptogenní epilepsie]]). Nová klasifikace rozděluje následující příčiny vzniku epilepsie:{{Citace periodika [258] => | příjmení = Scheffer [259] => | jméno = Ingrid E. [260] => | příjmení2 = Berkovic [261] => | jméno2 = Samuel [262] => | příjmení3 = Capovilla [263] => | jméno3 = Giuseppe [264] => | titul = ILAE classification of the epilepsies: Position paper of the ILAE Commission for Classification and Terminology [265] => | periodikum = Epilepsia [266] => | datum = 2017-04-01 [267] => | ročník = 58 [268] => | číslo = 4 [269] => | strany = 512–521 [270] => | issn = 1528-1167 [271] => | doi = 10.1111/epi.13709 [272] => | jazyk = en [273] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/epi.13709/abstract [274] => | datum přístupu = 2018-02-26 [275] => }} [276] => [277] => === 1. Genetická etiologie === [278] => Příčina epilepsie je výsledkem působení známé nebo předpokládané [[Genetická porucha|genetické poruchy]]. Epilepsie, u kterých se usuzuje na genetickou etiologii, jsou značně rozmanité a ve většině případů jsou genetické odchylky neznámé. [279] => [280] => Jeden [[syndrom]] může mít rozdílný genetický podklad. A naopak [[mutace]] jednoho [[gen]]u může mít rozdílnou klinickou symptomatologii. Např. postižení genu SCN1A může mít různé fenotypické vyjádření, od lehčího klinického průběhu tzv. GEFS + (Generalized epilepsy and febrile seizures plus) až po klinicky těžce probíhající [[Syndrom Dravetové]]. V případech, kdy je epilepsie dědičná komplexně – tj. působením více genů s nebo bez vlivu prostředí, můžeme identifikovat genetické varianty, které přispívají ke vzniku epilepsie, ale samy o sobě by epilepsii nevyvolaly.{{Citace periodika [281] => | příjmení = Helbig [282] => | jméno = Ingo [283] => | příjmení2 = Mefford [284] => | jméno2 = Heather C. [285] => | příjmení3 = Sharp [286] => | jméno3 = Andrew J. [287] => | titul = 15q13.3 microdeletions increase risk of idiopathic generalized epilepsy [288] => | periodikum = Nature Genetics [289] => | datum vydání = 2009-2 [290] => | ročník = 41 [291] => | číslo = 2 [292] => | strany = 160–162 [293] => | issn = 1546-1718 [294] => | pmid = 19136953 [295] => | doi = 10.1038/ng.292 [296] => | poznámka = PMID 19136953 [297] => PMCID: PMC3026630 [298] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19136953?dopt=Abstract [299] => | datum přístupu = 2019-03-18 [300] => }} [301] => [302] => Důležitá je skutečnost, že geneticky podmíněné epilepsie nejsou totéž jako [[Dědičné onemocnění|poruchy dědičné]]. Je to způsobeno tím, že genetické mutace mohou vzniknout [[de novo]] (tj. mutace vzniklá u daného jedince nově, aniž by ji zdědil od rodičů) a tito pacienti mají tedy negativní rodinnou [[Anamnéza|anamnézu]]. Identifikace takovýchto mutací vzrůstá ve skupině lehkých i těžkých epilepsií. Tuto nově vzniklou mutaci může jedinec pak teoreticky předat svým dětem. Zda se u jeho dětí projeví epilepsie, pak ale záleží na více faktorech (např. [[Penetrance genu|penetranci genu]]).{{Citace periodika [303] => | příjmení = Scheffer [304] => | jméno = Ingrid E. [305] => | příjmení2 = Berkovic [306] => | jméno2 = Samuel [307] => | příjmení3 = Capovilla [308] => | jméno3 = Giuseppe [309] => | titul = ILAE classification of the epilepsies: Position paper of the ILAE Commission for Classification and Terminology [310] => | periodikum = Epilepsia [311] => | datum vydání = 2017 [312] => | ročník = 58 [313] => | číslo = 4 [314] => | strany = 512–521 [315] => | issn = 1528-1167 [316] => | pmid = 28276062 [317] => | doi = 10.1111/epi.13709 [318] => | jazyk = en [319] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/epi.13709 [320] => | datum přístupu = 2019-03-18 [321] => }} [322] => [323] => Jak již bylo uvedeno, genetická [[etiologie]] nevylučuje podíl faktorů zevního prostředí na vzniku záchvatů – např. [[Spánková deprivace|spánkové deprivace]]. [324] => [325] => ''Usuzování na genetickou příčinu může být založeno na základě rodinné anamnézy výskytu [[Autozomálně dominantní porucha|autozomálně dominantní poruchy]], jako je tomu např. u [[Benigní familiární neonatální epilepsie|Benigní familiární neonatální epilepsii]], u které má většina rodin mutaci jednoho z genů pro [[draslíkový kanál]] ([[KCNQ2]] nebo [[KCNQ3]]).''{{Citace periodika [326] => | příjmení = Grinton [327] => | jméno = Bronwyn E. [328] => | příjmení2 = Heron [329] => | jméno2 = Sarah E. [330] => | příjmení3 = Pelekanos [331] => | jméno3 = James T. [332] => | titul = Familial neonatal seizures in 36 families: Clinical and genetic features correlate with outcome [333] => | periodikum = Epilepsia [334] => | datum vydání = 2015 [335] => | ročník = 56 [336] => | číslo = 7 [337] => | strany = 1071–1080 [338] => | issn = 1528-1167 [339] => | doi = 10.1111/epi.13020 [340] => | jazyk = en [341] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/epi.13020 [342] => | datum přístupu = 2019-03-18 [343] => }} ''Jindy je mutace známá pouze v malém procentu případů, např. u [[Autozomálně dominantní noční frontální epilepsie]].''{{Citace periodika [344] => | příjmení = Tinuper [345] => | jméno = Paolo [346] => | příjmení2 = Bisulli [347] => | jméno2 = Francesca [348] => | příjmení3 = Cross [349] => | jméno3 = J. H. [350] => | titul = Definition and diagnostic criteria of sleep-related hypermotor epilepsy [351] => | periodikum = Neurology [352] => | datum vydání = 2016-05-10 [353] => | ročník = 86 [354] => | číslo = 19 [355] => | strany = 1834–1842 [356] => | issn = 1526-632X [357] => | pmid = 27164717 [358] => | doi = 10.1212/WNL.0000000000002666 [359] => | poznámka = PMID 27164717 [360] => PMCID: PMC4862248 [361] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27164717?dopt=Abstract [362] => | datum přístupu = 2019-03-18 [363] => }} ''Genetická etiologie může být založena na výsledcích klinických studií u pacientů se stejným syndromem např. [[Epilepsie s dětskými absencemi]] nebo [[Juvenilní myoklonická epilepsie]] nebo např. na základě studií na dvojčatech. Pokroky v [[Molekulární diagnostika|molekulární diagnostice]] dnes umožňují identifikovat kauzální mutace ve velkém počtu (většinou vznikající de novo).'' ''Např. v případě těžkých vývojových a epileptických [[Encefalopatie|encefalopatií]] se v současné době podaří identifikovat kauzální mutace u 30–50 % dětí.''{{Citace periodika [364] => | příjmení = McTague [365] => | jméno = Amy [366] => | příjmení2 = Howell [367] => | jméno2 = Katherine B. [368] => | příjmení3 = Cross [369] => | jméno3 = J. Helen [370] => | titul = The genetic landscape of the epileptic encephalopathies of infancy and childhood [371] => | periodikum = The Lancet. Neurology [372] => | datum vydání = 2016-3 [373] => | ročník = 15 [374] => | číslo = 3 [375] => | strany = 304–316 [376] => | issn = 1474-4465 [377] => | pmid = 26597089 [378] => | doi = 10.1016/S1474-4422(15)00250-1 [379] => | poznámka = PMID 26597089 [380] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26597089?dopt=Abstract [381] => | datum přístupu = 2019-03-18 [382] => }} [383] => [384] => === 2. Strukturální etiologie === [385] => Přítomnost strukturální abnormity mozkové kůry podstatně zvyšuje riziko epileptických záchvatů.{{Citace periodika [386] => | příjmení = Berg [387] => | jméno = Anne T. [388] => | příjmení2 = Berkovic [389] => | jméno2 = Samuel F. [390] => | příjmení3 = Brodie [391] => | jméno3 = Martin J. [392] => | titul = Revised terminology and concepts for organization of seizures and epilepsies: report of the ILAE Commission on Classification and Terminology, 2005-2009 [393] => | periodikum = Epilepsia [394] => | datum vydání = 2010-4 [395] => | ročník = 51 [396] => | číslo = 4 [397] => | strany = 676–685 [398] => | issn = 1528-1167 [399] => | pmid = 20196795 [400] => | doi = 10.1111/j.1528-1167.2010.02522.x [401] => | poznámka = PMID 20196795 [402] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20196795?dopt=Abstract [403] => | datum přístupu = 2019-03-18 [404] => }} Strukturální abnormita může být získaná (např. [[Rakovina|nádor]], [[cévní mozková příhoda]], trauma, [[Hypoxická hypoxie|hypoxicko]]-[[Ischemie|ischemické]] postižení mozku, [[Infekční onemocnění|infekce]]) nebo vrozená (různé [[malformace]] [[Kortikální vývoj|kortikálního vývoje]]) – zde však epilepsie spíše souvisí spíš s ložiskovou patologií než genetickou příčinou. V některých případech může příčina spadat do kategorie genetické i strukturální (např. [[tuberózní skleróza]]). [405] => [406] => Některé typy epilepsií bývají často asociovány s určitými patologiemi. Např. u pacientů s epilepsií [[Temporální lalok|temporálního laloku]] je častý nález [[Hipokampální skleróza|hipokampální sklerózy]], u pacientů s [[Gelastický záchvat|gelastickými záchvaty]] (epizody smíchu nebo nucení ke smíchu, často bez emočního doprovodu) bývají časté [[Hypothalamus|hypothalamické]] [[hamartom]]y. [407] => [408] => K identifikaci těchto [[Léze|lézí]] je nezbytná [[magnetická rezonance]], a to nejlépe provedená ve speciálním epileptologickém protokolu.{{Citace periodika [409] => | příjmení = Gaillard [410] => | jméno = William D. [411] => | příjmení2 = Chiron [412] => | jméno2 = Catherine [413] => | příjmení3 = Cross [414] => | jméno3 = J. Helen [415] => | titul = Guidelines for imaging infants and children with recent-onset epilepsy [416] => | periodikum = Epilepsia [417] => | datum vydání = 2009-9 [418] => | ročník = 50 [419] => | číslo = 9 [420] => | strany = 2147–2153 [421] => | issn = 1528-1167 [422] => | pmid = 19389145 [423] => | doi = 10.1111/j.1528-1167.2009.02075.x [424] => | poznámka = PMID 19389145 [425] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19389145?dopt=Abstract [426] => | datum přístupu = 2019-03-18 [427] => }} [428] => [429] => === 3. Metabolická etiologie === [430] => Některé choroby způsobující poruchu [[Metabolismus|metabolismu]] nebo s metabolismem interagující se mohou mimo jiné manifestovat epilepsií (zde patří např. [[porfyrie]], [[aminoacidopatie]], [[pyridoxin]]-[[dependentní]] záchvaty). Většina z těchto chorob má genetický základ, některá mohou být získaná (např. deficit [[Kyselina listová|kyseliny listové]]). Identifikace těchto chorob je samozřejmě důležitá kvůli potřebě specifické léčby. [431] => [432] => === 4. Imunitní etiologie === [433] => Jsou způsobené některými typy [[Autoimunitní choroba|autoimunitních]] zánětů postihující centrální nervový systém. Počet diagnostikovaných případů roste s dostupnějšími laboratorními diagnostickými metodami. Příkladem těchto onemocnění je např. [[encefalitida]] s protilátkami proti [[NMDA receptor]]u nebo anti-LG1 [[limbická encefalitida]]. Vyčlenění této kategorie vyplývá z důležitosti odlišného léčebného přístupu ([[Imunosupresivum|imunosupresiva]], pátrání po [[Paraneoplastický syndrom|paraneoplázii]]). [434] => [435] => === 5. Infekční etiologie === [436] => Infekční příčina je celosvětově nejběžnější etiologií epilepsie.{{Citace periodika [437] => | příjmení = Vezzani [438] => | jméno = Annamaria [439] => | příjmení2 = Fujinami [440] => | jméno2 = Robert S. [441] => | příjmení3 = White [442] => | jméno3 = H. Steve [443] => | titul = Infections, inflammation and epilepsy [444] => | periodikum = Acta Neuropathologica [445] => | datum vydání = 2016-2 [446] => | ročník = 131 [447] => | číslo = 2 [448] => | strany = 211–234 [449] => | issn = 1432-0533 [450] => | pmid = 26423537 [451] => | doi = 10.1007/s00401-015-1481-5 [452] => | poznámka = PMID 26423537 [453] => PMCID: PMC4867498 [454] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26423537?dopt=Abstract [455] => | datum přístupu = 2019-03-18 [456] => }} Epilepsie s infekční etiologií je výsledkem působení infekčních chorob, při kterých může docházet k funkčním a strukturálním změnám v mozku. Hlavním původcem získané epilepsie v rozvojových zemích je [[Cysticerkóza|neurocysticerkóza]].{{Citace periodika [457] => | příjmení = Moyano [458] => | jméno = Luz M. [459] => | příjmení2 = Saito [460] => | jméno2 = Mayuko [461] => | příjmení3 = Montano [462] => | jméno3 = Silvia M. [463] => | titul = Neurocysticercosis as a Cause of Epilepsy and Seizures in Two Community-Based Studies in a Cysticercosis-Endemic Region in Peru [464] => | periodikum = PLoS Neglected Tropical Diseases [465] => | datum = 2014-02-13 [466] => | ročník = 8 [467] => | číslo = 2 [468] => | issn = 1935-2727 [469] => | pmid = 24551255 [470] => | doi = 10.1371/journal.pntd.0002692 [471] => | poznámka = PMID 24551255 [472] => PMCID: PMC3923674 [473] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3923674/ [474] => | datum přístupu = 2018-05-13 [475] => }} Dalšími infekčními nemocemi, které prokazatelně způsobují epilepsii, jsou např. [[HIV]], [[malárie]], [[Tuberkulózní meningitida|TBC meningitida]], mozková [[malárie]], subakutní sklerózující [[panencefalitida]], mozková [[toxoplazmóza]] a vrození infekce jako [[Zika virus|Zika]] a [[cytomegalovirus]]. Tyto infekce někdy mívají strukturální [[Korelace|korelát]]. Infekční etiologie se vztahuje i k případům epilepsie vzniklé s odstupem po prodělané infekci. [476] => [477] => === 6. Neznámá etiologie === [478] => Příčina epilepsie je nejasná. Samozřejmě záleží na rozsahu vyšetření, které se celosvětově značně liší. [479] => [480] => == Diagnostika == [481] => Diagnostika epileptických záchvatů je založena na klinickém obraze a podrobně odebrané anamnéze získané od pacienta a svědků události. Existuje řada chorob, které mohou imitovat epileptický záchvat. Pro správnou léčbu je nutné správně určit, že se o epileptických záchvat jedná, následně stanovit typ epileptického záchvatu/epilepsie, příčinu záchvatu/epilepsie a případně i daný epileptický syndrom. V diagnostickém [[Algoritmus|algoritmu]] hrají zásadní roli neurologické vyšetření a různé pomocné metody (laboratorní, zobrazení mozku, [[Elektroencefalogram|EEG vyšetření]]).{{Citace elektronického periodika [482] => | titul = Diagnosing Epilepsy [483] => | periodikum = Epilepsy Foundation [484] => | url = https://www.epilepsy.com/learn/diagnosing-epilepsy [485] => | jazyk = en [486] => | datum přístupu = 2018-03-27 [487] => }} [488] => [489] => === Laboratorní vyšetření === [490] => Zejména v případě prvního epileptického záchvatu z důvodu vyloučení metabolické příčiny (viz akutní symptomatické záchvaty). [491] => [492] => === Zobrazení mozku === [493] => [[Soubor:3TMRI.jpg|náhled|Přístroj magnetické rezonance o síle pole 3 Tesla]] [494] => U dospělých pacientů s epilepsií je v rámci pátrání po příčině epilepsie indikované provést zobrazení mozku. Základními metodami jsou magnetická rezonance (MR) a [[výpočetní tomografie]] (CT). V současnosti se preferuje MR mozku, u pacientů u kterých není možné provedení [[magnetická rezonance]] (MR) mozku, alespoň výpočetní tomografie (CT) mozku. CT vyšetření má nezastupitelnou roli v akutních stavech vzhledem k jeho dostupnosti a rychlosti. [495] => [496] => Strukturální změny nacházené u epileptiků mohou být rozmanité – pozánětlivé a poúrazové změny, změny po prodělané (klinicky vyjádřené či němé) mozkové příhodě, nádory mozku. Relativně častými změnami u [[Farmakorezistence|farmakorezistentní]] epilepsií je [[hipokampální skleróza]] (gliotické změny a ztráta [[neuron]]ů [[Hipokampus|hipokampu]]) nebo různé malfunkce kortikálního vývoje (vývojová porucha uspořádání neuronů). [497] => [498] => === EEG vyšetření === [499] => [[Soubor:EEG-ს გამოყენებით ჩაწერილი ტვინის ტალღები.jpg|náhled|EEG pacienta s dětskými absencemi znázorňující typický nález generalizovaného výboje komplexů hrot-vlna ve frekvenci 3 Hz]] [500] => EEG vyšetření neboli [[Elektroencefalografie|elektroencefalogram]] zaznamenává normální i abnormální [[Elektrická aktivita mozku|elektrickou aktivitu mozku]]. Některé abnormity jsou nespecifické a mohou se vyskytnout u zdravých jedinců nebo pacientů s jiným onemocnění mozku než je epilepsie (např. [[cévní mozková příhoda]], trauma mozku, [[demence]] apod.) Druhým typem abnormit jsou epileptiformní abnormity (dříve tzv. specifické nebo hyperfunkční), které jsou asociovány s výskytem epilepsií. Nález na EEG může pomoci určit, zda se jedná o ložiskovou či generalizovanou epilepsii, což je důležité pro určení správné léčby. [501] => [502] => Rutinní EEG záznam trvá většinou 20–30 minut a běžně se během něj používají aktivační metody, které zvyšují šanci záchytu abnormalit ([[fotostimulace]], [[hyperventilace]]). Další aktivační metodou je například natáčení EEG při usínání/spánek nebo spánková deprivace. Pacienti s epilepsií mohou mít normální graf. [503] => [504] => ==== Video-EEG monitorování ==== [505] => Je metodou pro současné většinou dlouhodobějšího (několik dní až týdnů) snímání EEG aktivity a současného stavu pacienta pomocí videokamery. Využívá se zejména u nejasných případů, kdy pacient neodpovídá adekvátním způsobem na antiepileptickou medikaci, v případech, kdy není jasné zda se o epilepsii jedná, k určení typu epileptických záchvatů/epilepsie či odhalení epileptického ložiska. Na základě získaných informací je možné navrhnout adekvátní [[Terapie|terapii]]. [506] => [507] => == První pomoc při epileptickém záchvatu == [508] => * Odstranění okolních předmětů, o které by se mohl nemocný během záchvatu poranit. Podložení hlavy, eventuálně uvolnění oděvu kolem krku. [509] => * Záškubům či tonické křeči (propnutí) nebránit. Nebránit automatismům, pokud pacienta nebo okolí neohrožují. Nerozevírat ústa, nesnažit se do nich nic vkládat. [510] => * Vyčkat konec záchvatu. [511] => * Při trvající poruše vědomí nemocného uvést do [[Stabilizovaná poloha|stabilizované polohy]]. Eventuálně pootevřít a vyčistit ústa, předsunout dolní čelist. [512] => * Vyčkat návratu do plného vědomí. [513] => * V případě následné zmatenosti slovně pacienta uklidnit. [514] => * Zjistit, zda nedošlo k poranění. [515] => * Zjistit, zda jde o pacienta již s léčenou epilepsií. V případě, že se jedná o léčeného epileptika, nedošlo ke kumulaci (nakupení) záchvatů, pacient se nezranil a probírá se do plného kontaktu a je následně plně orientovaný, není nutný převoz pacienta do nemocnice.{{Citace elektronického periodika [516] => | příjmení = [517] => | jméno = [518] => | titul = Soubor minimálních diagnostických a terapeutických standardů u pacientů s epilepsií EpiStop 2017 [519] => | periodikum = [520] => | vydavatel = [521] => | url = http://www.clpe.cz/Epistandardy_2017_web.pdf [522] => | datum vydání = [523] => | datum přístupu = 2018-04-29 [524] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180430045802/http://www.clpe.cz/Epistandardy_2017_web.pdf [525] => }} [526] => [527] => === Transport do nemocnice je indikovaný v těchto případech === [528] => * Jedná se o první záchvat v životě [529] => * Došlo k poranění [530] => * Záchvat přetrvává nebo dochází ke kumulaci (nakupení) záchvatů – mimo typické kumulace, které pacient nebo rodina běžně zvládají [531] => * [[Status epilepticus]] [532] => * Neodeznívá zmatenost [533] => [534] => == Léčba epilepsií == [535] => Cílem léčby epilepsií je kompenzace záchvatů bez nepřijatelných nežádoucích účinků terapie a optimální kvalita života. [536] => [537] => '''Terapii můžeme rozdělit do 3 částí:''' [538] => [539] => # Režimová opatření [540] => # Léčba antiepileptickou medikací [541] => # Chirurgická léčba [542] => [543] => === Režimová opatření === [544] => Cílem je eliminace faktorů provokujících epileptické záchvaty, jednak eliminace rizikových situací. Mezi provokační faktory patří např. spánková deprivace, fotostimulace, nadměrný příjem alkoholu, nadměrné fyzické nebo psychické zatížení. Vnímavost vůči provokačním faktorům je individuální. Např. pouze 5% pacientů s epilepsií má fotosenzitivní epilepsii.{{Citace periodika [545] => | příjmení = Martins da Silva [546] => | jméno = A. [547] => | příjmení2 = Leal [548] => | jméno2 = Bárbara [549] => | titul = Photosensitivity and epilepsy: Current concepts and perspectives—A narrative review [550] => | periodikum = Seizure [551] => | datum = 2017-08 [552] => | ročník = 50 [553] => | strany = 209–218 [554] => | issn = 1059-1311 [555] => | doi = 10.1016/j.seizure.2017.04.001 [556] => | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1059131117302522 [557] => | datum přístupu = 2018-04-29 [558] => }} [559] => [560] => Eliminace rizikových situací znamená vyhnutí se prostředí či aktivitám, při kterých by případný epileptický záchvat mohl vést k vážnému ublížení sobě či okolí (práce ve výškách, nechráněné točivé nástroje, řízení motorového vozidla). [561] => [562] => === Farmakoterapie === [563] => [[Soubor:Terapie - Standardy EpiStop 2017.jpg|náhled|500x500bod]] [564] => [565] => [[Soubor:Zkratky používaných antiepileptik.jpg|náhled|482x482pixelů]] [566] => [[Antiepileptika]] potlačují výskyt epileptických záchvatů, nevyléčí příčinu epilepsie ani nezabrání rozvoji po různých inzultech mozku. Před nasazením lékař zvažuje několik aspektů:{{Citace monografie [567] => | příjmení = J. [568] => | jméno = Brodie, Martin [569] => | titul = Fast facts : epilepsy [570] => | oclc = 785826584 [571] => | vydání = 5 [572] => | vydavatel = Health Press [573] => | místo = Abingdon, Oxford [574] => | počet stran = 1 online resource [575] => | isbn = 9781908541192 [576] => | isbn2 = 1908541199 [577] => }} [578] => [579] => # Jaké je riziko opakování záchvatu [580] => # Jaké negativní konsekvence může opakování záchvatu přinést [581] => # Možné [[nežádoucí účinky]] léčby [582] => [583] => Obecně je léčba indikovaná v případě, že riziko opakování záchvatu a/nebo jeho možné negativní konsekvence převažují rizika nežádoucích účinků léčby. [584] => [585] => V praxi se používá přístup nasazení terapie po dvou (nebo více) jasných epileptických záchvatech. Výjimkou mohou být záchvaty s velmi dlouhým časovým rozestupem nebo provokované záchvaty, u kterých specifická léčba nebo vyhnutí se provokované aktivity může být dostatečnou [[Profylaxe|profylaxí]] (např. [[Abusus|abúzus]] alkoholu, některé případy fotosenzitivní epilepsie). Také v případě některých benigních dětských syndromů není nutné nasazení medikace (např. [[Benigní rolandická epilepsie]]). [586] => [587] => ==== Strategie léčby ==== [588] => Léčba bývá zahajovaná monoterapií (tj. použití jednoho léčebného preparátu), která jsou většinou nasazovaná v pomalu zvyšujících se dávkách do [[Titrace|vytitrování]] optimální dávky. Tímto postupem lze zabránit některým nežádoucím účinkům a zvýšit toleranci léku. Obecně platí, že v případě trvání záchvatů se navyšuje dávka léku až do maximální tolerované dávky. [589] => [590] => Alternativní monoterapii volíme v případě nežádoucích účincích nebo minimálním efektu iniciální terapie. V případě dobré tolerance a významného efektu iniciální terapie je možné zvažovat přidání dalšího antiepileptika. Kombinace více léků může být rizikovější pro výskyt [[Lékové interakce|interakcí]] a nežádoucích účinků, při správném zvolení může být účinnější než monoterapie. [591] => [592] => ==== Při výběru vhodného antiepileptika hrají roli ==== [593] => * Typ epileptických záchvatů [594] => * Typ epilepsie/epileptického syndromu [595] => * Preference širokospektrých antiepileptik tam, kde není možná přesná klasifikace záchvatů či epilepsie [596] => * Věk [597] => * Pohlaví [598] => * Psychiatrické či jiné [[Komorbidita|komorbidity]] [599] => * Užívání jiných léků [600] => * Tělesná hmotnost [601] => [602] => V roce [[2017]] vydal spolek Epistop, z.s. (http://www.epistop.cz/) ve spolupráci s Českou ligou proti epilepsii ''Soubor minimálních diagnostických a terapeutických standardů u pacientů s epilepsií'', ve kterých se objevují na základě publikovaných doporučení a s přihlédnutím k aktuálním zvyklostem v [[Česko|České republice]] nová doporučení nasazování antiepileptik viz tabulka. [603] => [604] => === Chirurgická léčba === [605] => {{Viz též|Epileptochirurgie}} [606] => Epileptochirurgická léčba by měla být zvažovaná u pacientů s farmakorezistentní epilepsií (nebo také refrakterní, intraktabilní), vzhledem k tomu, že pacienti s nekompenzovanou epilepsií mají zvýšenou [[Mortalita|mortalitu]], dochází k progresivnímu zhoršování [[Kognitivní funkce|kognitivních funkcí]] a nežádoucím psychosociálním důsledkům. [607] => [608] => '''Farmakorezistentní epilepsie je definovaná jako epilepsie, u které selhala terapie dvou adekvátně vybraných antiepileptik užívaných v maximálních tolerovatelných dávkách (ať už v monoterapii nebo kombinaci) a přetrvávají záchvaty významně ovlivňující kvalitu života.{{Citace periodika [609] => | příjmení = Kwan [610] => | jméno = Patrick [611] => | příjmení2 = Arzimanoglou [612] => | jméno2 = Alexis [613] => | příjmení3 = Berg [614] => | jméno3 = Anne T. [615] => | titul = Definition of drug resistant epilepsy: Consensus proposal by the ad hoc Task Force of the ILAE Commission on Therapeutic Strategies [616] => | periodikum = Epilepsia [617] => | datum = 2009-11-03 [618] => | ročník = 51 [619] => | číslo = 6 [620] => | strany = 1069–1077 [621] => | issn = 0013-9580 [622] => | doi = 10.1111/j.1528-1167.2009.02397.x [623] => | jazyk = en [624] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1528-1167.2009.02397.x [625] => | datum přístupu = 2018-05-05 [626] => }} Tito pacienti jsou indikovaní k vyšetření v centru pro léčbu epilepsie. Zastoupení farmakorezistentních pacientů se odhaduje na 20–30 % pacientů s epilepsií.{{Citace periodika [627] => | příjmení = Dalic [628] => | jméno = Linda [629] => | příjmení2 = Cook [630] => | jméno2 = Mark J. [631] => | titul = Managing drug-resistant epilepsy: challenges and solutions [632] => | periodikum = Neuropsychiatric Disease and Treatment [633] => | datum = 2016 [634] => | ročník = 12 [635] => | strany = 2605–2616 [636] => | issn = 1176-6328 [637] => | pmid = 27789949 [638] => | doi = 10.2147/NDT.S84852 [639] => | poznámka = PMID 27789949 [640] => PMCID: PMC5068473 [641] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27789949 [642] => | datum přístupu = 2018-05-05 [643] => }}''' [644] => [645] => V České republice je chirurgická léčba epilepsie soustředěna do center vysoce specializované péče pro farmakorezistentní epilepsie. K [[1. leden|1.1.]][[2018]] dle [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstva zdravotnictví České republiky]] má tento status:{{Citace elektronického periodika [646] => | příjmení = [647] => | jméno = [648] => | titul = Ministerstvo zdravotnictví České republiky [649] => | periodikum = [650] => | vydavatel = [651] => | url = https://www.mzcr.cz/obsah/centra-vysoce-specializovane-pece_2422_3.html [652] => | datum vydání = [653] => | datum přístupu = 2018-05-06 [654] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180506035905/https://www.mzcr.cz/obsah/centra-vysoce-specializovane-pece_2422_3.html [655] => | datum archivace = 2018-05-06 [656] => | nedostupné = ano [657] => }} [658] => [659] => ==== Pro dospělé a děti ==== [660] => * Centrum pro epilepsie [[Fakultní nemocnice v Motole|Motol]] – dětská a dospělá část [661] => * Centrum pro epilepsie [[Fakultní nemocnice Brno|Brno]] – dětská a dospělá část [662] => [663] => ==== Pro dospělé ==== [664] => * Centrum pro epilepsie v [[Nemocnice Na Homolce|Nemocnici Na Homolce]] [665] => [666] => ==== Předpoklady pro epileptochirugickou léčbu ==== [667] => Základními předpoklady pro epileptochirurgickou léčbu jsou farmakorezistence, očekávané zvýšení kvality života při potlačení záchvatů a přiměřené riziko operačního zákroku, které nepřevyšuje jeho očekávaný přínos. Nezbytná je rovněž dostatečná motivace nemocného, případně jeho zákonného zástupce. [668] => [669] => Zjednodušeně můžeme epileptochirurgické zákroky rozdělit na dvě základní skupiny – výkony [[Kurativní výkon|kurativní]] a výkony [[Paliativní medicína|paliativní]]. [670] => [671] => ==== Kurativní výkony ==== [672] => Cílem kurativních výkonů je odstranění epileptického ložiska a tudíž úplné odstranění epileptických záchvatů. Patří zde výkony [[Resekce|resekční]] a dle některé literatury zde lze zařadit i [[hemisferektomie]] {{Citace elektronického periodika [673] => | příjmení = Brázdil [674] => | jméno = Milan [675] => | titul = Proměny epileptochirurgie ve 21. století [676] => | periodikum = Neurologie pro praxi [677] => | vydavatel = [678] => | url = https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2015/02/05.pdf [679] => | datum vydání = 2015-02-04 [680] => | datum přístupu = 2018-05-06 [681] => }} (ty jsou jindy řazeny mezi výkony paliativní). Podstatou resekčních výkonů je kompletní odstranění funkčně změněné mozkové tkáně, která je přímo odpovědná za generování epileptických záchvatů. Nejčastěji se provádí různé typy resekcí části temporálního (spánkového) laloku a tzv. rozšířené [[lezionektomie]] (odstranění léze). Cílem je vymizení záchvatů po operaci, ovšem bez nepřijatelného negativního ovlivnění motorických, senzorických či kognitivních funkcí. [682] => [683] => ==== Paliativní výkony ==== [684] => Primárním cílem výkonů paliativních je pak významné snížení počtu záchvatů či odstranění záchvatů pacienta nejvíce ohrožujících. Mezi paliativní zákroky bývají řazeny mnohočetné [[subpiální]] [[transekce]], [[kalosotomie]], hemisferektomie, implantace [[Vagový neurostimulátor|vagového neurostimulátoru]]. [685] => [686] => == Odkazy == [687] => [688] => === Reference === [689] => [690] => [691] => === Externí odkazy === [692] => * {{Commonscat|Epilepsy}} [693] => * {{Otto|heslo=Padoucnice}} [694] => * {{Wikislovník|heslo=epilepsie}} [695] => * [https://epirec.cz/cs/epileptologicke-vyzkumne-centrum-epirec/ EpiReC] - Epilepsy Research Centre Prague je společným projektem 2. LF UK, FN Motol, Fyziologického ústavu AV ČR a FEL ČVUT. Multioborové týmy jsou potřebné pro translační výzkum i inovace v léčbě epilepsie a zabývají se také farmakorezistentními formami tohoto onemocnění. [696] => * [http://www.epistop.cz EpiStop, z.s.] - společně proti epilepsii. Zapsaný spolek EpiStop je platformou pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií (pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy, zástupců médií) s cílem zlepšit postavení těchto osob ve společnosti. [697] => * [https://zenyaepilepsie.org/ zenyaepilepsie.org] - webové stránky pro dívky a ženy s epilepsií od IBE a spolku EpiStop, z.s. Zdroj kvalitních informací. [698] => * [http://er-sme.cz/ Skupina Mladých s Epilepsií] web věnovaný epilepsii, pro mladé lidi s epilepsií a všem, který tato problematika zajímá. Kampaně, projekty, akce. Skupina Mladých s Epilepsií - Be Happy s Epi! [699] => * [http://www.epilepsie.cz Epilepsie.cz] web věnovaný epilepsii [700] => * [http://www.spolecnost-e.cz Společnost E] vše o epilepsii, poradna a aktivity. [701] => * Online přednáška: [https://slideslive.com/38890577/epilepsie-okna-mozku-dokoran Epilepsie – okna mozku dokořán] - MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D [702] => {{Autoritní data}} [703] => {{Portály|Medicína}} [704] => [705] => [[Kategorie:Epilepsie| ]] [706] => [[Kategorie:Poruchy epizodické a záchvatové]] [] => )
good wiki

Epilepsie

Epilepsie (starší český výraz padoucnice) je onemocnění mozku charakterizované výskytem epileptických záchvatů. Epileptické záchvaty jsou epizody náhlé a přechodné abnormální funkce mozkové aktivity, které se projevují dočasnou změnou vědomí či vnímání, chování, hybnosti či citlivosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Poruchy vědomí','Mozek','Mozková hemisféra','chování','neuron','úzkost','strach','syndrom','Mezinárodní liga proti epilepsii','incidence','Infekční onemocnění','Mozková kůra'

Chování

Incidence

The incidence in the Czech Republic refers to the occurrence of certain diseases or conditions in the country.

Mozek

Neuron

Strach

Syndrom

Úzkost

Úzkost je normální reakce na stresující události a situace, ale někdy se může stát chronickou a negativně ovlivňovat každodenní život.