Array ( [0] => 15505552 [id] => 15505552 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Erlangen [uri] => Erlangen [3] => Kosbacher Altar.jpg [img] => Kosbacher Altar.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Erlanky [2] => | obrázek = Erlangen Blick vom Burgberg auf die Innenstadt 2009 001.JPG [3] => | popisek = Pohled z hradu na centrum města [4] => | vlajka = Flagge Erlangen.svg [5] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [6] => | název vyššího celku = [[Bavorsko]] [7] => | pojem nižšího celku = [[Vládní obvod]] [8] => | název nižšího celku = [[Střední Franky]] [9] => | administrativní dělení = 20 [[Městská část a městský obvod|městských částí]] [10] => }} [11] => '''Erlangen''' (česky ''Erlanky'') je samostatné [[okresní město]] v [[Bavorsko|bavorském]] [[Vládní obvod|vládním obvodu]] [[Střední Franky]]. Město je sídlem [[zemský okres|zemského okresu]] [[zemský okres Erlangen-Höchstadt|Erlangen-Höchstadt]] a žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel, což jej činí nejmenším z celkem 8 [[Velkoměsto|velkoměst]] svobodného státu Bavorsko. [12] => [13] => Erlangen tvoří spolu s městy [[Norimberk]] a [[Fürth]] souměstí, jež je jedním z 23 středisek Bavorska. Společně s okolím tvoří ''Metropolitní region Norimberk'', jeden z 11 metropolitních regionů v [[Německo|Německu]]. [14] => [15] => Počet obyvatel překročil v roce [[1974]] hranici 100 000, čímž se Erlangen stal velkoměstem. [16] => [17] => Dnešní tvář města je utvářena především ''Univerzitou Fridricha Alexandra'' a četnými pobočkami elektrokoncernu [[Siemens AG]]. Město také aspiruje na titul „Spolkové hlavní město medicíny“. Dalším prvkem sahajícím daleko do minulosti, nicméně stále znatelným, je usídlení [[Hugenoti|Hugenotů]] po odvolání [[Edikt nantský|Nanteského ediktu]] v roce [[1685]]. [18] => [19] => == Geografie == [20] => Erlangen leží na okraji středofranské pánve, na západ souběžně s řekou [[Regnitz]] a ke [[Průplav Rýn–Mohan–Dunaj|kanálu Mohan–Dunaj]]. Severně od centra města ústí do Regnitzu od východu řeka [[Schwabach]]. [21] => [22] => === Sousední obce === [23] => Následující [[Obec|obce]] resp. [[území]] hraničící s městem Erlangen, jsou jmenována ve směru hodinových ručiček, počínaje od severu: [24] => [25] => Území bez statutu obce [[Mark]], dále obce [[Böhmendorf]], [[Bubenreuth]], [[Marloffstein]], [[Spardorf]] a [[Buckenhof]], jakož i území [[Buckenhofer Forst]] (všechny náležející k [[okres]]u [[zemský okres Erlangen-Höchstadt|Erlangen-Höchstadt]]), samostatná města – okresy [[Norimberk]] a [[Fürth]], obec [[Obermichelbach]] ([[zemský okres Fürth]]), město [[Herzogenaurach]] a obec [[Heßdorf]] (obě patří k okresu Erlangen-Höchstadt). [26] => [27] => == Historie == [28] => První zmínka o městě Erlangen jako ''villa erlangon'' (ves Erlangon) pochází z roku [[1002]]. V roce [[1361]] obec koupil císař [[Karel IV.]] Nedaleko této vsi bylo o tři roky později založeno město, které dostalo roku [[1374]] [[mincovna|mincovnu]]. V roce [[1398]] byla městu udělena [[městská práva]]. V roce [[1402]] se město dostalo pod správu [[knížectví Kulmbach]] (resp. po roce [[1604]] [[knížectví Bayreuth]]) a rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1686]] přišli do po válce opuštěného města první francouzští [[Hugenoti|hugenotští]] utečenci. V roce [[1706]] byla část ''Altstadt'' téměř úplně zničena během [[požár]]u, ale ihned znovu postavena. [29] => [30] => V roce [[1792]] patřilo město k feudálnímu státu [[Pruské království]]. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] vítězství roku [[1806]] město od roku [[1810]] patřilo pod [[Bavorské království]]. V roce [[1812]] byly ''Altstadt'' a ''Neustadt'', dosud vlastně ''Christian-Erlang'', sjednoceny do jednoho města. [31] => [32] => V roce [[1724]] založil hrabě [[Fridrich z Baroutu]] v rezidenčním městě [[Bayreuth]] univerzitu, která byla již roku [[1743]] přeložena do Erlangenu. Později získala jméno [[Univerzita Erlangen-Nürnberg|Friedrich-Alexander-Universität]]. V roce [[1818]] během bavorské reformy obcí získalo město vlastní správu. V roce [[1844]] bylo město poprvé připojeno k [[železnice|železnici]] na první části trati ''Ludwig-Süd-Nord-Bahn'' mezi [[Norimberk]]em a [[Bamberk]]em. Přitom vznikl na severu Erlangenu první bavorský železniční tunel – [[Burgbergtunnel]]. [33] => [34] => [[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] přežil Erlangen téměř bez újmy. Po příchodu americké armády [[16. duben|16. dubna]] [[1945]] se místní velitel německých vojsk Werner Lorleberg vzdal bez boje, aby v bezvýchodné situaci zabránil bojům na území města. Velitel Lorleberg zemřel téhož dne, není ale s jistotou známo, zda byl zastřelen při vyjednávání s jednotkou německých vojáků, která se odmítala vzdát, nebo zda spáchal po kapitulaci sebevraždu. Za okresní a obecní reformy v roce [[1972]] byl spojen zemský okres Erlangen se zemským okresem Höchstadt an der Aisch. Město Erlangen se tím stalo sídlem nového okresu a stalo se městským okresem. Připojením okolních obcí se město výrazně zvětšilo, čímž byla překonána hranice 100 000 obyvatel a Erlangen se tak stal velkoměstem. [35] => [36] => == Územní členění města == [37] => Území města Erlangenu se dělí na 20 ''městských částí''. Přitom se jedná částečně o někdejší samostatné obce, na druhé straně též o nová sídliště, jejichž označení se v průběhu let stala též názvy částí města. Často tehdy nebyly hranice mezi jednotlivými městskými částmi úředně určeny a vzájemně se prolínaly. Ze statistických důvodů jsou městské části částečně rozděleny do ''statistických okrsků''. [38] => [39] => V letech 1967 a 1972 byl ustanoven poradní sbor v rámci [[Obecní reforma|obecní reformy]] a do města Erlangenu včleněny místní části (Groß-)[[Dechsendorf]], [[Eltersdorf]], [[Frauenaurach]] (s [[Erlangen-Neuses|Neusesem]]), [[Erlangen-Hüttendorf|Hüttendorf]], [[Kosbach]] (s Häuslingem a Steudachem), [[Kriegenbrunn]] a [[Tennenlohe]]. Počet členů místních výborů se řídí podle počtu obyvatel jednotlivých částí města a osciluje mezi pěti a sedmi. Místní poradní sbory ze svého středu volí předsedu. Sbory se vyjadřují k důležitým záležitostem týkajících se té které městské části. [40] => [41] => 20 městských částí Erlangenu: [42] => {| [43] => | valign="top" width = "170" | [44] => * Am Anger [45] => * Alterlangen [46] => * [[Erlangen-Bruck|Bruck]] [47] => * Büchenbach [48] => * [[Erlangen-Burgberg|Burgberg]] [49] => | valign="top" width = "170"| [50] => * Dechsendorf [51] => * Eltersdorf [52] => * Frauenaurach [53] => * Häusling [54] => * Hüttendorf [55] => | valign="top" width = "170" | [56] => * Innenstadt [57] => * Kosbach [58] => * Kriegenbrunn [59] => * Neuses [60] => * [[Röthelheimpark]] [61] => | valign="top" | [62] => * Schallershof [63] => * Siedlung Sonnenblick [64] => * Sieglitzhof/Buckenhofer Siedlung [65] => * Steudach [66] => * Tennenlohe [67] => |} [68] => [69] => == Partnerská města == [70] => {{Sloupce|2|2= [71] => * {{flagicon|Spojené arabské emiráty}} [[Ajman]], [[Spojené arabské emiráty]], [[2005]] [72] => * {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul|Beşiktaş]], [[Turecko]], [[2003]] [73] => * {{flagicon|Italy}} [[Cumiana]], [[Itálie]], [[2001]] [74] => * {{flagicon|Sweden}} [[Eskilstuna]], [[Švédsko]], [[1961]] [75] => * {{flagicon|Germany}} [[Jena]], [[Německo]], [[1987]] [76] => * {{flagicon|France}} [[Rennes]], [[Francie]], [[1964]] [77] => * {{flagicon|USA}} [[Richmond]], [[Virginie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[1998]] [78] => * {{flagicon|Nicaragua}} [[San Carlos (Nikaragua)|San Carlos]], [[Nikaragua]], [[1989]] [79] => * {{flagicon|UK}} [[Stoke-on-Trent]], [[Spojené království]], [[1989]] [80] => * {{flagicon|Čína}} [[Šen-čen]], [[Čína]], [[1997]] [81] => * {{flagicon|Austria}} [[Umhausen]], [[Rakousko]], [[2006]] [82] => * {{flagicon|Rusko}} [[Vladimir]], [[Rusko]], [[1983]] [83] => }} [84] => [85] => == Fotogalerie == [86] => [87] => Soubor:Schloss 2 Erlangen.jpg|zámek, v popředí kašna Hugenotů [88] => Soubor:Erlangen-schlossplatz-skulptur1.jpg|Zámecké náměstí [89] => Soubor:Schloss-Erlangen02.JPG|Zámek Erlangen, též sídlo Friedrich-Alexanderovy univerzity [90] => Soubor:Erlangen-Hugenotten-Kirche-front.jpg|Kostel Hugenotů s náměstím Hugenotů v popředí [91] => [92] => [93] => == Reference == [94] => [95] => [96] => == Externí odkazy == [97] => * {{Commonscat}} [98] => * [https://web.archive.org/web/20090207004404/http://vgn.de/komfortauskunft/linien/stadt_erl/ Seznam linek městské autobusové dopravy] [99] => [100] => {{Města v Německu}} [101] => {{Okresy Bavorska}} [102] => {{Autoritní data}} [103] => {{Portály|Geografie|Německo}} [104] => [105] => [[Kategorie:Erlangen| ]] [106] => [[Kategorie:Města v Bavorsku]] [107] => [[Kategorie:Univerzitní města v Německu]] [] => )
good wiki

Erlangen

Erlangen (česky Erlanky) je samostatné okresní město v bavorském vládním obvodu Střední Franky. Město je sídlem zemského okresu Erlangen-Höchstadt a žije v něm obyvatel, což jej činí nejmenším z celkem 8 velkoměst svobodného státu Bavorsko.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Norimberk','Střední Franky','Hugenoti','Bavorsko','Německo','zemský okres Erlangen-Höchstadt','1989','Fürth','Vládní obvod','železnice','Průplav Rýn-Mohan-Dunaj','Bubenreuth'

1989

Bavorsko

Bavorsko je jedním ze spolkových zemí Německa.

Fürth

Fürth je město v Německu, které leží v spolkové zemi Bavorsko.

Hugenoti

Německo

Norimberk

Norimberk je město v Německu, které se nachází v severní části Bavorska.

Železnice