Array ( [0] => 14704976 [id] => 14704976 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eskymáci [uri] => Eskymáci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Inuit women 1907.jpg|náhled|''Eskymačka''. Fotografováno neznámým autorem v aljašském [[Nome]] kolem roku [[1907]]]] [1] => [[Soubor:Inuit man by Curtis - Noatak AK.jpg|náhled|''Aljašský Eskymák na kajaku''. Portrét amerického fotografa [[Edward S. Curtis|Edwarda Curtise]] z roku [[1929]]]] [2] => '''Eskymáci''' či '''Inuité''' („Lidé“) je název pro skupinu domorodých obyvatel [[Mongoloidní rasa|mongoloidního]] původu severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] ([[Kanada]], [[Grónsko]], [[Aljaška]]) a severovýchodní Asie (Sibiř - Jupikové nebo Juité). Za ''Inuity'' se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska,Pojmenování „Eskymák“ (''Eskimo'') je v Kanadě a Grónsku považováno za urážku; od r. [[1977]] je oficiálně prosazován název „Inuité“ (''Inuit''), který uznala i vláda Kanady, pro všechna eskymácká etnika – ovšem Eskymáci na Aljašce, Aleutech a na Sibiři jej odmítají používat a preferují svá vlastní sebeoznačení kdežto na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají '''Jupikové''' či '''Juité''',Toto označení jim bylo dáno zvenčí – konkrétně [[Sovětský svaz|sovětskými]] úřady na zač. 30. let na severu Aljašky '''Inupiaté''', v západním [[Grónsko|Grónsku]] '''Kalaallité''', ve východním '''Tunumiité'''. [3] => [4] => Hovoří [[eskymácko-aleutské jazyky|eskymácko-aleutskými jazyky]]. Některá inuitská slova přešla do evropských jazyků, např. [[anorak]], [[kajak]], [[Nanuk (mytologie)|nanuk]], [[iglú]] nebo [[Aljašský malamut|malamut]]. [5] => [6] => == Název == [7] => Slovo Eskymák (''Eskimo'') pochází z [[Algonkinské kmeny|algonkinských]] jazyků severoamerických [[Indiáni|Indiánů]]. Nejčastěji se uvádí [[etymologie]] z [[Kríové|kríského]] slova ''askamičiw'', doslova „On to jí syrové“ nebo „Jedlík syrového masa“; druhou možností je původ z [[Montaněsové|montaněského]] ''assime·w'', tj. „Vyrábí [[sněžnice]]“. Část Inuitů vnímá toto [[Etnonymum|exoetnonymum]] jako urážlivé. [[Vikingové]] Eskymákům (a též Indiánům) říkali ''Skrælingjar'' (možná „Ohyzdové“ nebo „Uvřeštěnci“).{{citace monografie | příjmení = Jones| jméno = Gwyn| titul = The Vikings| vydání = 4 [8] => | typ vydání = revidované| vydavatel = Folio Society| místo = London| rok vydání = 1997| počet stran = | kapitola = | strany = 284| isbn = | jazyk = en}}{{citace monografie | příjmení = Burtonová| jméno = Rosemary| příjmení2 = Cavendish| jméno2 = Richard| příjmení3 = Stonehouse| jméno3 = Bernard| titul = Cesty velkých objevitelů| vydavatel = Knižní klub| místo = Praha| rok vydání = 1994| počet stran = | kapitola = Erik Rudý a jeho rodina| strany = 22| isbn = 80-85634-70-8}} [9] => [10] => == Původ == [11] => Předkové Eskymáků migrovali na [[Aljaška|Aljašku]] ze severovýchodní Sibiře, z poloostrova [[Čukotka]], před vice než 1000 lety. V 11. století začali osidlovat kanadské pobřeží [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] a [[Grónsko]], kde kulturně i geneticky nahradili původní paleo-eskymácké obyvatelstvo z [[Dorsetská kultura|dorsetské kultury]],{{cite journal |title=The genetic prehistory of the New World Arctic |journal=[[Science (journal)|Science]] |date=29 August 2014 |volume=345 |issue=6200 |doi=10.1126/science.1255832 |pmid=25170159 |s2cid=353853 |doi-access=free |url=https://www.science.org/doi/pdf/10.1126/science.1255832 |ref={{harvid|Raghavan et al.|2014}}}} které na americký kontinent přišlo ze severovýchodní Sibiře před asi 6000 lety.{{Citace elektronického periodika [12] => | titul = Geny odhalují záhady čtyř vln lidského osidlování Arktidy [13] => | periodikum = Novinky.cz [14] => | datum_vydání = 19. října 2014 [15] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/stalo-se-geny-odhaluji-zahady-ctyr-vln-lidskeho-osidlovani-arktidy-244098 [16] => }} [17] => [18] => Charakteristickými znaky tohoto lidu jsou černé rovné vlasy, žlutá až světle [[hnědá]] [[Pokožka (živočichové)|pleť]], mongoloidní rysy a malý vzrůst. [19] => [20] => == Kultura == [21] => [[Soubor:Escimaux building a snow-hut.jpg|náhled|Eskymáci budující [[iglú]] na kresbě z roku 1824]] [22] => Částečně žijí polokočovným typem života, v létě pod [[stan]]y z [[kůže]] a v zimě ve sněhovém [[iglú]] nebo v polopodzemních obydlích ze dřeva a drnů. Přežití v arktických oblastech jim usnadňovalo mnoho vynálezů. např. [[kajak]], olejová lampa ''qudliq'', iglú, brýle proti sněžné slepotě. [23] => Z dopravních prostředků využívali hlavně čluny, zatímco [[kajak]] je štíhlý, uzavřený člun pro jednoho člověka, využívaný hlavně lovci, větší otevřený ''umiak'' používaly ženy při stěhování a muži k lovu velryb. Pro pohyb na souši sloužily [[sněžnice]] a zejména [[saně]] se [[Psí spřežení|psím spřežením]]. [24] => Přirozeným zdrojem potravy Inuitů bylo a je především maso (většinou [[Tuleň|tuleni]] či [[Velryba|velryby]], které uvízly na mělčině, nebo [[Sob polární|sob]] či [[pižmoň]]. Maso se jí často syrové a zmražené. Kromě masa jedí často zvířecí vnitřnosti, krev, morek a tuk. Důležitou složkou potravy jsou také ryby a sezónně i ptačí [[vejce]]). Rostlinnou potravu tvoří bobule [[Šicha černá|šichy]], [[Klikva bahenní|klikvy]], [[Brusinka|brusinek]], [[Ostružiník moruška|ostružiníku morušky]], ale také zkvašené listy a pupen [[Vrba bylinná|zakrslých vrb]], nebo dokonce natrávený [[lišejník]] z [[bachor]]u zabitých sobů a pižmoňů. [25] => [26] => Oděv zvaný ''parka'', což je teplý kabátec s kapucí, šili z [[Kožešina|kožešin]] sobů, ledních medvědů, mladých tuleňů či pižmoňů, někdy bývala parka sešitá s kalhotami do [[kombinéza|kombinézy]]. Zvláštním vynálezem byl [[anorak]], nepromokavá bunda šitá ze zvířecích střev, kterou nosili lovci do kajaku. [[Nástroj]]e vyráběli z [[kost]]í a kamene. Často obchodovali s [[dýmka]]mi a jinými uměleckými předměty, vyrobenými z [[Mrož lední|mrožích klů]] nebo [[velryba|velrybích]] kostí. [27] => [28] => Dnes žijí ve vesnicích v domech s elektřinou a dalšími modernějšími předměty denní potřeby. S příchodem nové technické doby však nastala velmi problematická sociální situace. Jejími důsledky jsou zánik původních [[Tradice|tradic]], [[alkoholismus]], [[negramotnost]] a [[nezaměstnanost]]. Teprve v současné době se stát [[Kanada]] snaží zvýšit jejich [[životní úroveň]]. [29] => [30] => Vztahy mezi partnery byly tradičně volné, nevěra nepředstavovala problém. Rodiny bývaly často párové, ale vyskytovala se též [[polyandrie]] (mnohomužství), již se současní Inuité v Kanadě snaží legalizovat. [31] => [32] => Inuité jsou mírumilovní lidé, mezi sebou většinou nevedli války a neznali pojem otroctví. Spory uvnitř komunity se často řešily formou řečnického či písňového souboje. Vzhledem k extrémně tvrdým podmínkám však praktikovali zvyky, které jsou z pohledu Evropanů velmi drsné, jako byla [[Infanticida (lidé)|infanticida]] (usmrcování neduživých nebo přebytečných dětí, které utopili nebo nechali umrznout) a [[senicida]] (usmrcování nebo nucené [[Sebevražda|sebevraždy]] starých a nevyléčitelně nemocných lidí). [33] => [34] => === Náboženství === [35] => [[Soubor:Tupilak 1.jpg|náhled|Soška zlého ducha ''Tupilaka'' z mrožího klu]] [36] => Eskymáci se sami nazývají Inuité, což znamená ''lidské bytosti''. Inuité věří, že příroda je oživována prostřednictvím více či méně mocných duchů — ''Inuatů'', s nimiž mohou komunikovat pouze [[Šamanismus|šamani]] ''angákokové''. Mezi nejdůležitější ''Inuaty'' patří ''Aninga'', mužský duch Měsíce. Ten sleduje Zemi dírou v podlaze svého domu. Lidem je většinou přátelsky nakloněn. Úspěch či neúspěch rybolovu a lovu tuleňů závisí na vládkyni zvířat, která se jmenuje ''[[Sedna]]'', tedy ''Stařena moře''. Podle mýtu byla ''Sedna'' dívka, kterou unesl mořský pták. Její otec se ji pokusil osvobodit a odvést v kajaku, ale rozhněvaní ptáci způsobili bouři. Tehdy se otec rozhodl ''Sednu'' utopit a uřízl jí prsty, jimiž se zachytila kajaku. Proto má ruce bez prstů podobné ploutvím tuleně. Z jejích prstů se stali tuleni, mroži a velryby, jejichž lov může ''Sedna'' lidem umožnit. Vzhledem ke svému smutnému osudu je ''Sedna'' vůči lidem nedůvěřivá až mstivá. [37] => [38] => Kontrolu nad větrem má ''Velký duch Síla''. Pánem pozemní zvěře (sobů, pižmoňů, kožešinové zvěře) je Tekkeitsertok. [39] => Inuité, kteří žijí v tvrdých a mrazivých podmínkách, se snaží být s duchy zadobře, neboť právě na nich závisí podle jejich představ dobrý lov zvěře a ryb a tím i jejich samotné přežití. Inuité říkají, že je důležité uctívat zlé duchy, které je třeba usmířit, zatímco dobří duchové jsou vždy laskaví a není nutné je udobřovat.Náboženství světa, školní encyklopedie Larousse; první vydání v češtině z roku 1997;{{ISBN|80-7180-191-7}} [40] => Z mnoha zlých duchů a nestvůr je nejobávanější ''Tupilak'', šeredný [[nemrtvý]] tvor, kterého může vyvolat šaman, aby s jeho pomocí zahubil jiného člověka. Připomíná křížence člověka nebo medvěda s tuleněm. Inuitské mýty a lidové písně, které zaznamenal zejména antropolog [[Knud Rasmussen]], jsou často velmi drsné, ale obsahují také zemitý humor a komické scény. [41] => [42] => == Poznámky == [43] => [44] => [45] => == Literatura == [46] => * {{Citace monografie [47] => | příjmení = Nansen [48] => | jméno = Fridtjof [49] => | odkaz na autora = Fridtjof Nansen [50] => | titul = Život Eskymáků [51] => | vydavatel = Mladá fronta [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 1956 [54] => | isbn = [55] => | kapitola = [56] => | strany = [57] => | jazyk = [58] => }} [59] => * {{Citace monografie [60] => | příjmení = Rasmussen [61] => | jméno = Knud [62] => | odkaz na autora = Knud Rasmussen [63] => | titul = Grónské mýty a pověsti [64] => | vydavatel = Argo [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 1998 [67] => | isbn = [68] => | kapitola = [69] => | strany = [70] => | jazyk = [71] => }} [72] => [73] => == Související články == [74] => * [[Eskymácký obrat]] [75] => * [[Eskymácký pes]] [76] => [77] => == Externí odkazy == [78] => * {{Commonscat}} [79] => [80] => {{Malé národy Severu}} [81] => [82] => {{Autoritní data}} [83] => {{Portály|Lidé}} [84] => [85] => [[Kategorie:Eskymáci| ]] [86] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [87] => [[Kategorie:Indiáni Severní Ameriky]] [88] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [89] => [[Kategorie:Novověcí kočovníci]] [] => )
good wiki

Eskymáci

Eskymačka. Fotografováno neznámým autorem v aljašském Nome kolem roku 1907 Edwarda Curtise z roku 1929 Eskymáci či Inuité („Lidé“) je název pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsko, Aljaška) a severovýchodní Asie (Sibiř - Jupikové nebo Juité).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kajak','Grónsko','Aljaška','sněžnice','iglú','anorak','Kanada','pižmoň','Sedna','senicida','nezaměstnanost','Brusinka'

Aljaška

Aljaška je největší a nejzápadnější federální stát Spojených států amerických, který se nachází na severozápadě Severní Ameriky.

brusinka

Grónsko

Iglú

Kajak

Kanada

Nezaměstnanost

Sedna

Sněžnice