Array ( [0] => 14687583 [id] => 14687583 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Estonština [uri] => Estonština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Estonština ''(eesti keel)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Estonsko]] [4] => | mluvčích = 1,15 milionu [5] => | klasifikace = [6] => * [[Uralské jazyky]] [7] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [8] => *** [[Laponsko-finské jazyky]] [9] => **** [[Baltofinské jazyky]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Estonsko]], [[Evropská unie]] [13] => | regulátor = [14] => [http://www.eki.ee/index.html.en Ústav pro estonský jazyk] (Eesti Keele Instituut) [15] => | ISO6391 = et [16] => | ISO6392B = est [17] => | ISO6392T = est [18] => | SIL = EST [19] => | wikipedie = [[:et:Esileht|et.wikipedia.org]] [20] => | mapa rozšíření = Idioma estonio.PNG [21] => }} [22] => [[Soubor:South Estonian language area.jpg|náhled|316x316pixelů|Oblast jižní estonštiny]] [23] => '''Estonština''' (estonsky ''eesti keel'') je jazyk baltofinské větve [[ugrofinské jazyky|ugrofinských jazyků]]. Estonština je příbuzná s [[finština|finštinou]] a vzdáleně také s [[maďarština|maďarštinou]]. Do skupiny ugrofinských jazyků patří také několik malých jazyků, například [[livonština]], [[karelština]], [[laponština]], [[marijština]] a další. Estonština není příbuzná s jazyky sousedních národů ([[ruština|ruštinou]], [[lotyština|lotyštinou]], [[švédština|švédštinou]]), které patří do [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. [24] => [25] => Estonsky jakožto mateřským jazykem mluví celosvětově přibližně 1,1 milionu lidí, z nichž většina (asi 922 000) žije v [[Estonsko|Estonsku]].{{Citace elektronické monografie [26] => | příjmení = Kilgi [27] => | jméno = Annika [28] => | odkaz na autora = [29] => | titul = Estonian in a world context [30] => | url = http://www.estonica.org/en/Society/The_Estonian_Language/Estonian_in_a_world_context/ [31] => | datum vydání = 2005-08-26 [32] => | datum aktualizace = 2009-10-09 [33] => | datum přístupu = 2020-05-13 [34] => | vydavatel = Estonica.org [35] => | jazyk = anglicky [36] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180927005518/http://www.estonica.org/en/Society/The_Estonian_Language/Estonian_in_a_world_context/ [37] => | datum archivace = 2018-09-27 [38] => | nedostupné = ano [39] => }} Estonština je jediným [[úřední jazyk|úředním jazykem]] v Estonsku a jedním z dvaceti tří úředních jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]]. [40] => [41] => Jedním z charakteristických rysů estonštiny je trojí délka hlásek: krátká, dlouhá a předlouhá. Těchto různých délek nabývají nejen samohlásky, ale i souhlásky. [42] => [43] => == Historie estonštiny == [44] => Nejstarší doložený výskyt estonského slova se datuje do [[8. století]] n. l., kdy kněz [[Aethicus Ister]] ve svém díle Cosmographia zmínil ostrov Taraconta (Tharaconta). Jde pravděpodobně buď o označení celého Estonska, nebo jeho největšího ostrova [[Saaremaa (ostrov)|Saaremaa]]. Jméno ''Taraconta'' lze vyložit jako spojení slov ''Taara'' a ''kond''. Taara byl zřejmě jedním z nejdůležitějších bohů starých Estonců a přípona ''-kond'' (staroestonsky ''-konda'') v estonštině označuje skupinu lidí, např. ''perekond'' je „rodina“, anebo územní jednotku, např. ''maakond'' je „provincie, kraj“. „Taraconta“ tak mohlo být označením Estonců jako „uctívačů boha Taary“ nebo estonského území jako „země boha Taary“. [45] => [46] => Více písemných záznamů o vývoji estonštiny se dochovalo z [[13. století]]. Například latinsky psaná kronika ''Heinrici Chronicon Livoniae'' popisující křížové výpravy německých a skandinávských křižáků proti Estoncům již obsahuje slova a části vět v estonštině. [47] => [48] => V důsledku křížových výprav se na území dnešního Estonska a Lotyšska usadila dolnoněmecká šlechta a měšťané. Přestože v průběhu následujících 700 let se na tomto území střídala období různé cizí nadvlády (dánské, polské, švédské, ruské), nejsilněji estonštinu ovlivnily [[dolnoněmčina|dolní němčina]] a horní [[němčina]] a také místní [[Nářečí|dialekty]] baltské němčiny, které se z nich vyvinuly. [49] => [50] => Prvním souvislým estonským textem je rukopis ''Kullamaa'' z let 1524–1528. Jde o jedenáct dochovaných stránek luteránského katechismu, které obsahují dvě modlitby – [[Otčenáš]] a [[Zdrávas Maria]] – a [[krédo|vyznání víry]]. [51] => [52] => První estonské gramatiky a slovníky byly sestaveny v [[17. století]] v němčině a latině. Autorem první z nich byl v roce 1637 německý farář [[Heinrich Stahl]]. Od té doby do současnosti se rozvíjí také literatura v estonštině, ačkoliv až do poloviny 18. století o status spisovné estonštiny bojovaly dvě jazykové varianty, severní (okolí [[Tallinn]]u) a jižní (okolí [[Tartu]]) estonština. V roce 1739 byl vydán první úplný překlad [[Bible]] do estonštiny. Vzhledem k tomu, že šlo o severní estonštinu, získala tato jazyková varianta dominantní postavení. Druhým důvodem úpadku jižní estonštiny bylo vypálení Tartu v roce 1708 během války mezi Švédy a Rusy a následná deportace jeho obyvatel do Ruska. [53] => [54] => V období národního obrození v polovině [[19. století]] dochází k prudkému rozvoji estonštiny, která se z jazyka rolníků stala jazykem kultury. Estonština se začala používat také ve vědě. [[Karl August Hermann]] v roce 1884 vydal první gramatiku estonštiny psanou estonsky, což hrálo významnou roli při její standardizaci. [55] => [56] => Během prvních desetiletí [[20. století]] si estonské vzdělané vrstvy určily za cíl rozvoj estonštiny jako evropského kulturního jazyka. Důležitou roli v tomto úsilí měl [[Johannes Aavik]], který se snažil o to, aby literární jazyk byl bohatší a krásnější. Vycházel při tom z finštiny a estonských nářečí, ale vytvářel také umělá slova a tvary. Dalším významným průkopníkem v oblasti jazyka byl [[Johannes Voldemar Veski]], jenž se zaměřil na standardizaci terminologie. Jeho největším přínosem je standardizace přípon, kterými se odvozují estonská slova. [57] => [58] => Důležitou roli při utváření spisovného jazyka měly také normativní slovníky. První takový slovník estonštiny byl vydán v roce 1918. [59] => [60] => V období [[Sovětský svaz|sovětské]] okupace v letech 1940–1991 se standardizace jazyka a přísné dodržování pravidel staly způsobem národního odporu. Používání estonštiny bylo jedním z nejsilnějších projevů národní identity. Estonština přečkala [[Rusifikace|rusifikaci]] také díky tomu, že sovětské úřady nezakázaly její používání ve vědě, veřejném životě ani ve školství. [61] => [62] => Od 90. let 20. století dochází k uvolnění jazykových norem a začínají se opět objevovat různé [[sociolekt]]y a jazykové varianty estonštiny. Současná spisovná estonština je založena převážně na nářečích severní estonštiny. Druhým jazykem, kterým se na území dnešního Estonska mluvilo, byla jižní estonština. Z jižní estonštiny se do současnosti dochovalo několik nářečí, která jsou foneticky a gramaticky odlišná od spisovné estonštiny. V posledních letech 20. století však začalo obrození jižní estonštiny na základě [[Võruština|nářečí Võro]]. [63] => [64] => [[1. květen|1. května]] [[2004]] se estonština stala jedním z tehdy dvaceti úředních jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]]. [65] => [66] => == Abeceda == [67] => Estonština používá upravenou [[latinka|latinku]]. Abeceda obsahuje 32 písmen, přesně v následujícím pořadí: [68] => [69] => {|class="wikitable" width="100%" style="border-collapse:collapse; text-align:center; float:centre; margin:auto;" [70] => |- [71] => ! '''[[Majuskule|Velká písmena]]''' [72] => | [[A]] || [[B]] || ''[[C]]'' || [[D]] || [[E]] || ''[[F]]'' || [[G]] || [[H]] || [[I]] || [[J]] || [[K]] || [[L]] || [[M]] || [[N]] || [[O]] || [[P]] || [[Q]] || [[R]] || [[S]] || [[Š]] || [[Z]] || [[Ž]] || [[T]] || [[U]] || [[V]] || [[W]] || [[Õ]] || [[Ä]] || [[Ö]] || [[Ü]] || ''[[X]]'' || ''[[Y]]'' [73] => |- [74] => ! '''[[Minuskule|Malá písmena]]''' [75] => | a || b || ''c'' || d || e || ''f'' || g || h || i || j || k || l || m || n || o || p || q || r || s || š || z || ž || t || u || v || w || õ || ä || ö || ü || ''x'' || ''y'' [76] => |} [77] => [78] => Písmena C, F, X, Y se vyskytují pouze v cizích slovech. [79] => [80] => == Výslovnost == [81] => Estonština používá fonematický a morfematický pravopis, stejně jako [[čeština]]. Proto je její výslovnost relativně jednoduchá, protože „co vidíme, to vyslovujeme“. Psaná podoba nicméně nerozlišuje dlouhou a předlouhou výslovnost hlásek a není také označena [[palatalizace]] (měkčení). Některé psané tvary se stále píší historickým pravopisem, přestože výslovnost je jiná. Většina Estonců například nevyslovuje počáteční hlásku „h“. [82] => [83] => [[Přízvuk]] v estonštině je s několika málo výjimkami na první slabice (stejně jako v češtině), častý je vedlejší přízvuk na lichých nekoncových slabikách. [84] => [85] => === Samohlásky === [86] => [[Samohláska|Samohlásky]] jsou v estonštině velmi důležité. Je jich devět (u, o, a, õ, ü, ö, ä, e, i) a tvoří celkem 36 dvojhlásek. Některá slova obsahují pouze samohlásky, např. ''öö'' („noc“), nebo ''ei'' („ne“). [87] => [88] => Na rozdíl od některých jiných ugrofinských jazyků spisovná estonština ani většina estonských nářečí nezná pravidlo [[Vokálová harmonie|vokálové harmonie]]. Podle tohoto pravidla by se ve slově měly vyskytovat buď jen předopatrové samohlásky (ä, ö, ü) nebo jen zadopatrové samohlásky (a, o, u). Pravidlo vokálové harmonie nicméně platí v nářečí võro (například ''küla'' ve spisovné estonštině a ''külä'' ve võrštině). [89] => [90] => === Souhlásky === [91] => [[Souhláska|Souhláskové]] shluky jsou v estonštině neoblíbené, zejména na začátku slov. Většina souhláskových shluků se objevuje v přejatých slovech. [92] => [93] => == Gramatika == [94] => Typologicky estonština představuje přechodnou formu mezi [[aglutinační jazyky|aglutinačním]] a [[flektivní jazyky|flektivním]] jazykem. Jak [[syntax]], tak slovní zásoba byly značně ovlivněny [[Němčina|němčinou]]. V estonštině neexistuje [[člen (mluvnice)|člen]] určitý ani neurčitý. [95] => [96] => == Hláskové změny v estonštině == [97] => V estonštině dochází k celé řadě hláskových změn, a to buď '''kvantitativních''' (rozdíl v délce hlásky) nebo '''kvalitativních''' (záměna jedné souhlásky za druhou). [98] => Kvantitativní změny se u [[samohláska|samohlásek]] týkají většinou záměny mezi dlouhými a předlouhými. U [[souhláska|souhlásek]] jde obvykle o různé záměny všech tří délek. [99] => [100] => '''Přehled možných kvalitativních změn:''' [101] => [102] => {| class="wikitable" [103] => |- [104] => ! Kvalitativní změny souhlásek [105] => |- [106] => | b - v || leib (chleba) – leivata (bez chleba) [107] => |- [108] => | b - 0 || tuba (pokoj) – toas (v pokoji) [109] => |- [110] => | mb - mm || sambad (sloupy) – sammaste (sloupů) [111] => |- [112] => | d - 0 || kaduma (ztratit se) – kaob (ztratí se) [113] => |- [114] => | d - j || sadama (pršet) – sajab (prší) [115] => |- [116] => | ld - ll || sild (most) – sillal (na mostě) [117] => |- [118] => | rd - rr || kord (pořádek) – korras (v pořádku) [119] => |- [120] => | nd - nn || lind (pták) – linnud (ptáci) [121] => |- [122] => | ht - h || leht (list) – lehe (gen. listu) [123] => |- [124] => | g - 0 || sulg (pero) – suled (peří) [125] => |- [126] => | lg - lj || selg (záda) – seljas (na zádech) [127] => |- [128] => | rg - rj || härg (vůl) – härjale (volovi) [129] => |- [130] => | hk - h || muhk (boule) – muhuline (boulovatý) [131] => |- [132] => | sk - s || oskama (umět) – osav (šikovný) [133] => |- [134] => | rs - rr || vars (stopka) – varred (stopky) [135] => |- [136] => |} [137] => [138] => {| class="wikitable" [139] => |- [140] => ! Kvalitativní změny samohlásek [141] => |- [142] => | a - 0 || tütar (dcera) – tütreke (dcerka) [143] => |- [144] => | e - 0 || sõber (přítel) - sõbrad (přátelé) [145] => |- [146] => | i - 0 || laulis (zpíval) – laulsin (zpíval jsem) [147] => |- [148] => | u - 0 || haigur (volavka) – haigrupesa (volavčí hnízdo) [149] => |- [150] => | i - e || rida (řada) – reas (v řadě) [151] => |- [152] => | u - o || tuba (pokoj) – toast (z pokoje) [153] => |- [154] => | ü - ö || ütleme (říkáme) – öelda (říkat) [155] => |- [156] => | oo - uu || toon (přinesu) – tuua (přinést) [157] => |- [158] => | öö - üü || sööte (jíte) – süüa (jíst) [159] => |- [160] => |} [161] => [162] => Podrobněji na stránce Milana M. Horáka [http://mmh.cz/estonsky/hlazme_cs http://mmh.cz/estonsky/]{{Nedostupný zdroj}} [163] => [164] => == Plný a zkrácený kmen == [165] => Každé slovo, které se dá [[skloňování|skloňovat]] či [[časování|časovat]], má v estonštině [[kmen (mluvnice)|kmen]] zakončený samohláskou (např. jää- - led). Některá mají navíc tzv. zkrácený kmen, bez samohlásky: [166] => [167] => {| class="wikitable" [168] => |- [169] => ! Plný stupeň kmene [170] => |- [171] => | laula- || laulan (zpívám) [172] => |- [173] => | silma- || silmad (oči) [174] => |- [175] => | tule- || tuleb (přijde) [176] => |} [177] => [178] => {| class="wikitable" [179] => |- [180] => ! Zkrácený stupeň kmene [181] => |- [182] => | laul- || laulma (zpívat) [183] => |- [184] => | silm- || silm (oko) [185] => |- [186] => | tul- || tulnud (přišel) [187] => |} [188] => [189] => == Silný a slabý stupeň kmene == [190] => [[Ohýbání|Ohebná slova]] mohou mít kmen buď ve slabém nebo silném stupni. Síla kmene se určuje podle druhu změny, kterou prodělává. Jde-li o kvalitativní změnu, silný je kmen, který je delší, hláskově různorodější. Je-li změna kvantitativní, za silný kmen se považuje tvar s delší formou [[hláska|hlásky]]. [191] => V silném stupni se může objevit plný i redukovaný stupeň, ve slabém pouze redukovaný. [192] => [193] => == Skloňování == [194] => [[podstatné jméno|Podstatná]] a [[Přídavné jméno|přídavná jména]] ani [[zájmeno|zájmena]] nemají gramatický [[jmenný rod|rod]]. Všechna jména se skloňují podle 14 [[mluvnický pád|pádů]]. Jsou to [[nominativ]], [[genitiv]], [[partitiv]], [[illativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[allativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[translativ]], [[terminativ]], [[essiv]], [[abessiv]] a [[komitativ]]. Pádové koncovky se často užívají k vyjádření gramatických vztahů, jež se v češtině vyjadřují [[předložky|předložkami]] (v, do, z, na atd.). [195] => Skloňování se v jednotném a množném čísle neliší tolik jako v [[čeština|češtině]]. S výjimkou několika pádů (nominativ, genitiv, partitiv, illativ) užívá plurál stejné koncovky jako singulár, pouze před ně přidává -de-, -te-, -e-, -i- nebo -u- , [*] záleží na skloňovacím vzoru. [196] => {| class="wikitable" [197] => |- [198] => ! '''Název pádu !! Koncovky singuláru !! Koncovky plurálu !! Vyjadřuje !! Příklad''' [199] => |- [200] => | [[nominativ]] || -, -s, -i || -d || [[podmět]] úplný, [[přísudek]] jmenný, [[předmět (mluvnice)|předmět]], doprovodnou okolnost || Maja ''on suur''./ Dům ''je velký.'' [201] => |- [202] => | [[genitiv]] || - || -de, -te, -e || příslušnost, vztah, vlastnictví, předmět || See on ''venna'' auto./To je ''bratrovo'' auto. [203] => |- [204] => | [[partitiv]] || -, -d, -t, -st, -da || e, -i, -u, -id, -sid || část, množství, předmět, podmět částečný || Kott ''kartuleid''./Pytel ''brambor''. [205] => |- [206] => | [[illativ]] || -, -sse, -de, -h- || -[*]sse || směr dovnitř || Ta tuli ''tuppa''./Vešla ''do pokoje''. [207] => |- [208] => | [[inessiv]] || -s || -[*]s || polohu uvnitř || ''Milles'' on probleem?/''V čem'' je problém? [209] => |- [210] => | [[elativ]] || -st || -[*]st || směr zevnitř, materiál, příčinu || ''Puust'' maja./Dům ''ze dřeva''. [211] => |- [212] => | [[allativ]] || -le || -[*]le || směr někam, nepřímý předmět || Pane see ''lauale''./Polož to ''na stůl''. [213] => |- [214] => | [[adessiv]] || -l || -[*]l || polohu na povrchu, podmět s "mít" || Ta istus ''kaldal''./Seděl ''na břehu''. [215] => |- [216] => | [[ablativ]] || -lt || -[*]lt || směr od || Sain ''neilt'' tervituse./Dostal jsem ''od nich'' pozdrav. [217] => |- [218] => | [[translativ]] || -ks || -[*]ks || výsledek proměny || Võttis ta ''naiseks''./Vzal si ji ''za ženu''. [219] => |- [220] => | [[terminativ]] || -ni || -[*]ni || hranici (až kam, až po co) || Seisis ''põlvini'' vees./Stál ''po kolena'' ve vodě. [221] => |- [222] => | [[essiv]] || -na || -[*]na || úlohu, povolání || ''Välismaalasena/Jakožto cizinec'' [223] => |- [224] => | [[abessiv]] || -ta || -[*]ta || nepřítomnost, chybění || Ei ole roosi ''okkata''./Není růže ''bez trní''. [225] => |- [226] => | [[komitativ]] || -ga || -[*]ga || společnost, nástroj || Läksime ''lastega'' jalutama./Šli jsme ''s dětmi'' na procházku. [227] => |} [228] => [229] => == Stupňování přídavných jmen == [230] => [[Stupňování|Komparativ]] (2. stupeň) se tvoří přidáním [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] ''-em'', [[stupňování|superlativ]] (třetí stupeň) přidáním koncovky ''-im''. [231] => [232] => {| class="wikitable" [233] => |- [234] => ! Pozitiv !! Komparativ !! Superlativ [235] => |- [236] => | noor (mladý) || noor'''em''' (mladší) || noor'''im''' (nejmladší) [237] => |} [238] => [239] => == Příklady == [240] => [241] => === Číslovky === [242] => {| cellspacing="7" [243] => |- [244] => | '''Estonsky''' || '''Česky''' [245] => |- [246] => | üks || jeden [247] => |- [248] => | kaks || dva [249] => |- [250] => | kolm || tři [251] => |- [252] => | neli || čtyři [253] => |- [254] => | viis || pět [255] => |- [256] => | kuus || šest [257] => |- [258] => | seitse || sedm [259] => |- [260] => | kaheksa || osm [261] => |- [262] => | üheksa || devět [263] => |- [264] => | kümme || deset [265] => |} [266] => [267] => == Vzorový text == [268] => Všeobecná deklarace lidských práv. [269] => ; estonsky [270] => : {{Cizojazyčně|et|Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim.}} [271] => ; česky [272] => : Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. [273] => [274] => == Odkazy == [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Estonská Wikipedie]] [278] => * [[Estonsko]] [279] => * [[Estonská slovesa]] [280] => * [[Estonské číslovky]] [281] => * [[Estonské postpozice]] [282] => [283] => === Reference === [284] => [285] => [286] => === Externí odkazy === [287] => {{InterWiki|code=et|Estonská}} [288] => * {{Commonscat|Estonian language}} [289] => * {{Wikislovník|heslo=estonština}} [290] => * {{Wikiverzita|úložiště=Estonština}} [291] => * [http://mmh.cz/estonsky/ Estonština pro každého]{{Nedostupný zdroj}} Pravděpodobně nejucelenější česky psaný, na internetu dostupný souhrn informací o estonštině. [292] => * [http://slovniky.lingea.cz/Estonsko-cesky Estonsko-český slovník online] [293] => [294] => {{Uralské jazyky}} [295] => {{Oficiální jazyky EU}} [296] => {{Autoritní data}} [297] => {{Portály|Estonsko|Jazyk}} [298] => [299] => [[Kategorie:Estonština| ]] [300] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [301] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [302] => [[Kategorie:Jazyky Estonska]] [303] => [[Kategorie:Baltofinské jazyky]] [] => )
good wiki

Estonština

Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků. Estonština je příbuzná s finštinou a vzdáleně také s maďarštinou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Estonsko','Evropská unie','abessiv','illativ','elativ','adessiv','allativ','inessiv','genitiv','komitativ','čeština','essiv'

Abessiv

Adessiv

Allativ

Čeština

Elativ

Elativ je jeden ze sedmi pádů v češtině.

Essiv

Estonsko

Estonsko je pobaltská země ležící na severovýchodě Evropy.

Genitiv

Illativ

Illativ je jeden z lokálních pádů, který se vyskytuje v jazyce finština, estonština, maďarština a čeština.

Inessiv

Inessiv (též lokalizus) je jeden z pádů v češtině.

Komitativ