Array ( [0] => 14660408 [id] => 14660408 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Estonsko [uri] => Estonsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Estonsko je pobaltská země ležící na severovýchodě Evropy. Je součástí Evropské unie a eurozóny. Estonsko hraničí s Ruskem na východě, Lotyšskem na jihovýchodě a Finskem na severu. Hlavním městem je Tallinn, který je také největším městem země. Estonsko má dlouhou historii, která sahá až do doby kamenné. Během své historie bylo Estonsko ovlivněno různými kulturami a mocnostmi, včetně německého Řádu mečových bratří, Švédského království a carského Ruska. V roce 1918 získalo Estonsko nezávislost a vytvořilo svou vlastní republiku, která však byla později obsazena Sovětským svazem během druhé světové války. Estonsko získalo opět nezávislost v roce 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Od té doby se země plně integrovala do evropských struktur a ekonomicky silně pokročila. Estonsko je známé svou rozvinutou informační technologií a je často označováno jako "Estonský digitální tříštivý hospodářský model". Estonsko má bohatou kulturu a tradice, které jsou výrazem jeho historie a geografického prostředí. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří Tallinnská historická čtvrť, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Estonská kuchyně je plná lokalních specialit, jako je kisel (tradiční polévka), rye bread (žitný chléb) a černý moči (národní alkoholický nápoj). Estonsko je také známé svými přírodními krásami, jako jsou borové lesy, jezera a národní parky. Mnoho Estonců rádo tráví svůj volný čas venku, ať už při pěší turistice, cyklistice nebo jachtingu. Celkově je Estonsko malebnou zemí se zajímavou historií, bohatou kulturou a příjemným životním stylem. [oai] => Estonsko je pobaltská země ležící na severovýchodě Evropy. Je součástí Evropské unie a eurozóny. Estonsko hraničí s Ruskem na východě, Lotyšskem na jihovýchodě a Finskem na severu. Hlavním městem je Tallinn, který je také největším městem země. Estonsko má dlouhou historii, která sahá až do doby kamenné. Během své historie bylo Estonsko ovlivněno různými kulturami a mocnostmi, včetně německého Řádu mečových bratří, Švédského království a carského Ruska. V roce 1918 získalo Estonsko nezávislost a vytvořilo svou vlastní republiku, která však byla později obsazena Sovětským svazem během druhé světové války. Estonsko získalo opět nezávislost v roce 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Od té doby se země plně integrovala do evropských struktur a ekonomicky silně pokročila. Estonsko je známé svou rozvinutou informační technologií a je často označováno jako "Estonský digitální tříštivý hospodářský model". Estonsko má bohatou kulturu a tradice, které jsou výrazem jeho historie a geografického prostředí. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří Tallinnská historická čtvrť, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Estonská kuchyně je plná lokalních specialit, jako je kisel (tradiční polévka), rye bread (žitný chléb) a černý moči (národní alkoholický nápoj). Estonsko je také známé svými přírodními krásami, jako jsou borové lesy, jezera a národní parky. Mnoho Estonců rádo tráví svůj volný čas venku, ať už při pěší turistice, cyklistice nebo jachtingu. Celkově je Estonsko malebnou zemí se zajímavou historií, bohatou kulturou a příjemným životním stylem. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Estonska [2] => | úřední název česky = Estonská republika [3] => | úřední název = Eesti Vabariik [4] => | vlajka = Flag of Estonia.svg [5] => | článek o vlajce = Estonská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Estonia.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Estonska [8] => | mapa umístění = EU-Estonia.svg [9] => | rozloha = 45 339 [10] => | rozlmisto = 129 [11] => | procent vody = 4,6 [12] => | počet obyvatel = 1 365 884 [13] => | obyvmisto = 158 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [15] => | hustota = 31 [16] => | hustmisto = 148 [17] => | HDI = 0,890 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 31 [22] => | jazyk = [[estonština]], regionálně [[võruština]], [[ruština]] [23] => | národnosti = Estonci 68 %, Rusové 22 %, ostatní 10 % [24] => | náboženství = Ortodoxní 16 %, luteránský 8%, ostatní křesťané 3 %, žádné 58 %, blíže neurčené 13 % [25] => | nejvyšší hora = [[Suur Munamägi]] [26] => | výška nejvyšší hory = 317 [27] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [28] => | hlavní město = [[Tallinn]] [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Alar Karis]] [31] => | funkce2 = Předsedkyně vlády [32] => | vládce2 = [[Kaja Kallasová]] [33] => | článek o hymně = Estonská hymna [34] => | hymna = Mu isamaa, mu õnn ja rõõm [35] => | datum vzniku = [[24. únor]]a [[1918]] [36] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na carském Rusku a Německu [37] => | měna = [[euro]] [38] => | kód měny = EUR [39] => | HDP/ob. = 45 235 [40] => | HDP/ob.misto = 41 [41] => | HDP aktuální k = 2023 [42] => | Gini = 30,6 [43] => | Gini aktuální k = 2021 [44] => | ison = 233 [45] => | iso3 = EST [46] => | iso2 = EE [47] => | mpz = EST [48] => | doména = ee [49] => | předvolba = +372 [50] => | čas = +2 [51] => | commonscat = Estonia [52] => | soubor hymny = US Navy band - National anthem of Estonia.ogg [53] => }} [54] => '''Estonsko''' ({{Vjazyce2|et|''Eesti''}}), plným názvem '''Estonská republika''' (estonsky {{cizojazyčně|et|''Eesti Vabariik''}}), je [[stát]] u [[Baltské moře|Baltského moře]] v [[Severní Evropa|severní Evropě]], nejsevernější z [[Baltské státy|pobaltských zemí]]. Na severu sousedí přes [[Finský záliv]] s [[Finsko|Finskem]], na západě přes moře se [[Švédsko|Švédskem]], na jihu s [[Lotyšsko|Lotyšskem]] a na východě s [[Čudsko-pskovské jezero|Čudsko-pskovským jezerem]] a [[Rusko|Ruskem]]. Většinou rovinaté a nížinné území Estonska se skládá z pevniny, větších ostrovů [[Saaremaa]] a [[Hiiumaa]] a více než 2 200 dalších ostrovů a ostrůvků na východním pobřeží Baltského moře.{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Estonia discovers it's actually larger after finding 800 new islands [56] => | periodikum = The Telegraph [57] => | url = https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/estonia/11830643/Estonia-discovers-800-new-islands.html [58] => | datum vydání = 2015-08-28 [59] => | jazyk = en [60] => | datum přístupu = 2023-12-11 [61] => }} Na celkové rozloze 45 339 km² žije 1,4 milionu obyvatel. Je [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]] s hlavním a [[Seznam měst v Estonsku|největším městem]] [[Tallinn|Tallinnem]]. Následuje [[Tartu]], [[Narva]] a [[Pärnu]]. [[Estonština]] je původním a úředním jazykem Estonska; je prvním jazykem většiny jeho obyvatel a zároveň druhým nejpoužívanějším [[Baltofinské jazyky|baltofinským jazykem]] na světě. [62] => [63] => Území dnešního Estonska obývají lidé již nejméně od roku 9000 př. n. l. Středověké původní obyvatelstvo Estonska bylo jednou z posledních [[Pohanství|pohanských]] civilizací v Evropě, která přijala [[křesťanství]] po [[Papež|papežem]] sankcionované [[Livonská křížová výprava|Livonské křížové výpravě]] ve 13. století.{{Cite web|url=https://legacarta.intracen.org/country/est/|title=Country Profile – LegaCarta|access-date=26 November 2019}} Po staletích postupné nadvlády [[Stát Řádu německých rytířů|řádu německých rytířů]], [[Estonské vévodství (1219–1346)|Dánska]], [[Estonské vévodství|Švédska]] a [[Ruské impérium|Ruského impéria]] se v polovině 19. století začala formovat svébytná [[Estonské národní obrození|estonská národní identita]]. Ta vyvrcholila 24. února 1918 vyhlášením estonské nezávislosti na tehdy válčícím [[Ruská republika|Ruském]] a [[Německé císařství|Německém impériu]]. Po většinu [[Meziválečné období|meziválečného období]] bylo Estonsko demokratické, na počátku [[Dějiny Estonska během druhé světové války|druhé světové války]] vyhlásilo [[Neutralita|neutralitu]], avšak země byla [[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|opakovaně napadena, obsazena a okupována]], nejprve [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] v roce 1940, poté [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] v roce 1941 a nakonec byla v roce 1944 znovu obsazena a připojena k Sovětskému svazu jako administrativní jednotka ([[Estonská sovětská socialistická republika]]). Po celou dobu sovětské okupace v letech 1944–1991Viz např. postoj Evropského parlamentu, který odsoudil "skutečnost, že k okupaci těchto dříve nezávislých a neutrálních států Sovětským svazem došlo v roce 1940 po uzavření paktu Molotov/Ribbentrop a nadále pokračuje". {{cite journal|last=European Parliament|title=Resolution on the situation in Estonia, Latvia, Lithuania|journal=Official Journal of the European Communities|volume=C 42/78|date=January 13, 1983|url=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/80/Europarliament13011983.jpg}} byla ''[[de iure]]'' zachována státní kontinuita Estonska prostřednictvím diplomatických zástupců a [[Exilová vláda|exilové vlády]]. Po nekrvavé estonské tzv. [[Zpívající revoluce|zpívající revoluci]] v letech 1988–1990 byla [[Srpnový puč|20. srpna 1991]] obnovena faktická nezávislost země na Sovětském svazu. [64] => [65] => Estonsko je [[Vyspělá země|rozvinutá země]] s [[Ekonomika Estonska|vyspělou ekonomikou]] s [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokými příjmy]], která se v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] umístila na 31. místě.{{Cite web|date=2020|title=Human Development Report 2020: Estonia|url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/EST.pdf|website=[[United Nations Development Programme]]}} Estonsko je demokratická [[Unitární stát|unitární]] [[parlamentní republika]], která se administrativně dělí na 15 [[Kraje v Estonsku|krajů]]. Je členem [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Eurozóna|eurozóny]], Severské investiční banky, [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]. Estonsko se v mezinárodních žebříčcích kvality života,{{Cite web|url=https://www.prosperity.com/globe/estonia|title=Estonia (Ranked 21st)|website=Legatum Prosperity Index 2020}} vzdělání,{{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/education-50590581|title=Pisa rankings: Why Estonian pupils shine in global tests|work=BBC News|date=2 December 2019}} [[Reportéři bez hranic#Index svobody tisku|svobody tisku]], digitalizace veřejných služeb{{Cite web|url=https://e-estonia.com/estonia-top-3-in-un-e-government-survey-2020/|title=Estonia among top 3 in the UN e-Government Survey 2020|date=24 July 2020|website=e-Estonia}}{{cite web|url=https://www.alphr.com/technology/1007520/how-a-former-soviet-state-became-one-of-the-worlds-most-advanced-digital-nations/|title=How A Former Soviet State Became One Of The World's Most Advanced Digital Nations|first=Theresa|last=Harold|work=Alphr|date=October 30, 2017|access-date=November 29, 2021}} a převahy technologických firem{{Cite web|url=https://2020.stateofeuropeantech.com/chart/746-3309|title=Number of start-ups per capita by country|website=2020.stateofeuropeantech.com}} trvale umisťuje na vysokých příčkách. [66] => [67] => == Etymologie == [68] => Jméno Estonsko ve formátu ''Aesti'' jako první v psané podobě užil římský historik [[Tacitus]] kolem roku 98 ve své práci ''De Origine et Situ Germanorum''.{{Citace monografie [69] => | příjmení = Randsborg [70] => | jméno = Klavs [71] => | titul = Roman Reflections: Iron Age to Viking Age in Northern Europe [72] => | url = https://books.google.cz/books?id=TC3bBQAAQBAJ&pg=PA78&lpg=PA78&dq=Tacitus+aesti&source=bl&ots=VEIQc18dPm&sig=ACfU3U01U2gSTU3Q_IWcabigRqpnsf027Q&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi4gJvA5o33AhXP_KQKHT-nCIgQ6AF6BAg3EAM#v=onepage&q=Tacitus%20aesti&f=false [73] => | vydavatel = Bloomsbury Publishing [74] => | počet stran = 193 [75] => | isbn = 978-1-4725-7954-6 [76] => | poznámka = Google-Books-ID: TC3bBQAAQBAJ [77] => | jazyk = en [78] => }} Většina historiků se domnívá, že tím ovšem neodkazoval na [[Ugrofinské jazyky|ugrofinsky]] mluvící Balty, ale spíše na všechny Balty. Skandinávské ságy obsahují často jméno ''Eistland'', především odtud ho načerpali obrozenci 19. století. Původní [[Stará severština|staroseverská]] podoba byla ''Austrvegr,'' kterýžto pojem vychází z ''aust'', což značí „východ“. Většina jazyků to posléze respektovala při pojmenování Estonska či Estonců, výjimkou je [[finština]], která Estonsko označuje jako ''Viro'', což je pojem pocházející z historického hrabství [[Virumaa]],{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = Viron - WordSense Dictionary [80] => | periodikum = www.wordsense.eu [81] => | url = https://www.wordsense.eu/Viron/ [82] => | jazyk = en [83] => | datum přístupu = 2022-04-12 [84] => }} a pak [[lotyština]], která Estonsko označuje jako ''Igaunija'', podle historického hrabství [[Ugandi]]. [85] => [86] => == Dějiny == [87] => {{Viz též|Dějiny Estonska}} [88] => [[Soubor:CordWareBoatAxe.jpg|vlevo|náhled|Artefakty [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury se šňůrovou keramikou]] nalezené v Estonsku]] [89] => První příležitost k osídlení Estonska se naskytla, když přibližně před 11 000 – 13 000 lety z území ustoupil pevninský ledovec. Stopy nejstaršího známého osídlení v Estonsku byly nalezeny u řeky [[Pärnu (řeka)|Pärnu]], v katastru vesnice [[Pulli (Sauga)|Pulli]] v obci [[Sauga (obec)|Sauga]].{{Citace elektronického periodika [90] => | titul = Stone Age settlement and economic processes in the Estonian coastal area and Islands [91] => | periodikum = web.archive.org [92] => | url = http://ethesis.helsinki.fi/julkaisut/hum/kultt/vk/kriiska/tekstid/01.html [93] => | datum vydání = 2012-03-20 [94] => | datum přístupu = 2021-02-03 [95] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120320184549/http://ethesis.helsinki.fi/julkaisut/hum/kultt/vk/kriiska/tekstid/01.html [96] => | datum archivace = 2012-03-20 [97] => }} Toto sídliště je datováno do [[9. tisíciletí př. n. l.]]{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Estonica.org - Stone Age [99] => | periodikum = www.estonica.org [100] => | url = http://www.estonica.org/en/History/9000_BC-ca_1200_Prehistoric_Estonia/Stone_Age/ [101] => | datum přístupu = 2021-02-03 [102] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210511232607/http://www.estonica.org/en/History/9000_BC-ca_1200_Prehistoric_Estonia/Stone_Age/ [103] => | datum archivace = 2021-05-11 [104] => }} Osídlení v období [[mezolit]]u je spojeno s [[Kundská kultura|Kundskou kulturou]], pojmenovanou po městě [[Kunda (město v Estonsku)|Kunda]] v severním Estonsku. Její obyvatelé žili v polokočovných komunitách u vodních ploch. Kolem roku 4900 př. n. l. se objevuje první [[keramika]] spojená s [[Narvská kultura|Narvskou kulturou]], pojmenovanou po estonské řece [[Narva (přítok Finského zálivu)|Narva]].{{Citace periodika [105] => | příjmení = Rimantienė [106] => | jméno = Rimutė [107] => | titul = The Neolithic of the Eastern Baltic [108] => | periodikum = Journal of World Prehistory [109] => | datum vydání = 1992 [110] => | ročník = 6 [111] => | číslo = 1 [112] => | strany = 97–143 [113] => | issn = 0892-7537 [114] => | url = https://www.jstor.org/stable/25800611 [115] => | datum přístupu = 2022-04-10 [116] => }} Kolem roku 3200 př. n. l. se objevila na estonském území [[Kultura se šňůrovou keramikou]], u níž již lze nalézt primitivní [[zemědělství]] a chov zvířat.{{Citace periodika [117] => | příjmení = Kriiska [118] => | jméno = Aivar [119] => | titul = New dates for the Late Neolithic Corded Ware Culture burials and early husbandry in the East Baltic region [120] => | url = https://www.academia.edu/9450872/New_dates_for_the_Late_Neolithic_Corded_Ware_Culture_burials_and_early_husbandry_in_the_East_Baltic_region [121] => | datum přístupu = 2022-04-10 [122] => }} [[Soubor:Kalmeväli .jpg|náhled|Hroby z doby bronzové v [[Jõelähtme]]]] [123] => [[Doba bronzová]] začala kolem roku 1800 př. n. l. a je spojena se zakládáním prvních osad na kopcích. Přechod k plně zemědělské společnosti začal kolem roku 1000 př. n. l. a byl dokončen na začátku [[Doba železná|doby železné]] kolem roku 500 př. n. l. Velké množství bronzových předmětů z té doby svědčí o existenci intenzivních vztahů se skandinávskými a [[Germáni|germánskými]] kmeny. V 11. století historikové hovoří o baltských [[Vikingové|Vikinzích]], kteří měli sídlo zejména na estonském ostrově [[Saaremaa]].{{Citace monografie [124] => | příjmení = Tvauri [125] => | jméno = Andres [126] => | titul = The Migration Period, Pre-Viking Age, and Viking Age in Estonia [127] => | url = https://library.oapen.org/handle/20.500.12657/34489 [128] => | vydavatel = University of Tartu Press [129] => | isbn = 978-9949-19-936-5 [130] => | poznámka = DOI: 10.26530/OAPEN_423944 [131] => | jazyk = English [132] => }} Roku 1187 měli vyplenit [[Sigtuna|Sigtunu]], tehdejší hlavní město [[Švédsko|Švédska]].{{Citace elektronického periodika [133] => | příjmení = Rabas [134] => | jméno = Hain [135] => | titul = Sigtuna Burned to the Ground in 1187 [136] => | periodikum = www.historyfiles.co.uk [137] => | url = https://www.historyfiles.co.uk/FeaturesEurope/ScandinaviaSweden_Sigtuna01.htm [138] => | datum přístupu = 2022-04-10 [139] => }} O raných estonských [[Pohanství|pohanských]] náboženských praktikách je známo jen málo. [[Latina|Latinská]] kronika ''[[Jindřichova livonská kronika|Heinrici Cronicon Lyvoniae]]'' zmiňuje božstvo [[Tharapita|Tharapitu]] (nebo Taaru), jež mělo být nadřazeným božstvem pohanských obyvatel ostrova Saaremaa.{{Citace periodika [140] => | příjmení = Sutrop [141] => | jméno = Urmas [142] => | titul = Taarapita - the Great God of the Oeselians [143] => | periodikum = Folklore: Electronic Journal of Folklore [144] => | datum vydání = 2004 [145] => | číslo = 26 [146] => | strany = 27–64 [147] => | issn = 1406-0957 [148] => | jazyk = English [149] => | url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=46233 [150] => | datum přístupu = 2022-04-10 [151] => }} [152] => [153] => === Křižácká éra === [154] => [[Soubor:Danmarks flag 1219 Lorentzen.jpg|vlevo|náhled|[[Bitva u Lyndanisse]]]] [155] => Nepočítáme-li několik jednotlivých zmínek, vstoupilo Estonsko do historických pramenů na přelomu [[12. století|12.]] a [[13. století]] v souvislosti s dobýváním převážně [[pohanství|pohanského]] [[Baltské státy|Pobaltí]] [[křesťanství|křesťanskými]] mocnostmi.{{Citace elektronického periodika [156] => | příjmení = Jonuks [157] => | jméno = Tõnno [158] => | příjmení2 = Kurisoo [159] => | jméno2 = Tuuli [160] => | titul = To Be or Not to Be… a Christian: Some New Perspectives on Understanding the Christianisation of Estonia [161] => | periodikum = Medievalists.net [162] => | vydavatel = [163] => | url = https://www.medievalists.net/2014/07/christian-new-perspectives-understanding-christianisation-estonia/ [164] => | datum vydání = [165] => | url archivu = [166] => | datum přístupu = 2021-02-03 [167] => }} V roce 1199 vyhlásil papež [[Inocenc III.|Innocent III.]] [[Livonská křížová výprava|křížovou výpravu]] na „obranu křesťanů v Livonsku“. Boje došly na území Estonska v roce 1206, kdy dánský král [[Valdemar II. Vítězný|Valdemar II.]] napadl Saaremu. [[Řád mečových bratří]] zahájil vojenskou kampaň proti Estoncům v roce 1208. Hlavním vůdcem estonské obrany byl místní vůdce [[Lembitu]], ale v roce 1217 padl v [[Bitva na den svatého Matěje|bitvě na den svatého Matěje]].{{Citace elektronického periodika [168] => | titul = Lembitu [169] => | periodikum = www.eestigiid.ee [170] => | url = http://www.eestigiid.ee/?ItemID=227&PYear=aasta&Person=nimi&start=0 [171] => | datum přístupu = 2022-04-11 [172] => }} V roce 1219 Valdemar II. porazil Estonce v [[Bitva u Lyndanisse|bitvě u Lyndanisse]] a začal dobývat severní Estonsko. V roce 1223 velká vzpoura vypudila Němce a Dány z celého Estonska, ale křižáci brzy obnovili ofenzívu a v roce 1227 Estonsko dobyli. Saaremaa byla posledním krajem, který se vzdal. [173] => [[Soubor:Medieval Livonia 1260.svg|náhled|195x195pixelů]] [174] => Území Estonska bylo dobyvateli začleněno do nově vyhlášené [[Terra Mariana|Mariiny země]] (''Terra Mariana''), která obsáhla celé Estonsko. V rámci ''Terry Mariany'' byly části Estonska poddány Řádu mečových bratří (posléze [[Livonský řád|Livonskému řádu]], tedy v širším smyslu [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]), [[Dánsko|Dánsku]] a pobaltským [[biskupství]]m. Další křižáckou expanzi na východ zastavil roku 1242 ruský kníže [[Alexandr Něvský]] v [[Bitva na Čudském jezeře|bitvě na Čudském jezeře]].{{Citace elektronického periodika [175] => | příjmení = Pavlík [176] => | jméno = Václav [177] => | titul = Sv. Alexandr Něvský porazil slabé Němce, silným Tatarům se ale chytře podvolil [178] => | periodikum = Náš REGION [179] => | vydavatel = [180] => | url = https://nasregion.cz/sv-alexandr-nevsky-porazil-slabe-nemce-silnym-tatarum-se-ale-chytre-podvolil-109982/ [181] => | datum vydání = 2019-05-30 [182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210219100216/https://nasregion.cz/sv-alexandr-nevsky-porazil-slabe-nemce-silnym-tatarum-se-ale-chytre-podvolil-109982/ [183] => | datum přístupu = 2021-02-03 [184] => | datum archivace = 2021-02-19 [185] => }} V roce 1343 začalo velké protiněmecké povstání známé jako [[povstání na svatého Jiří]], které však Řád německých rytířů potlačil v roce 1345.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = St. George’s Night uprising and ‘help’ from Sweden [187] => | periodikum = www.estonica.org [188] => | url = http://www.estonica.org/en/Much_ado_about_Estonia_or_who_prevailed_on_St_Georges_night/St_George%E2%80%99s_Night_uprising_and_%E2%80%98help%E2%80%99_from_Sweden/ [189] => | datum přístupu = 2022-04-11 [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220811051856/http://www.estonica.org/en/Much_ado_about_Estonia_or_who_prevailed_on_St_Georges_night/St_George%E2%80%99s_Night_uprising_and_%E2%80%98help%E2%80%99_from_Sweden/ [191] => | datum archivace = 2022-08-11 [192] => }} Rok poté dánský král prodal svůj majetek v Estonsku řádu. To i neúspěšné povstání vedlo k upevnění moci německé menšiny. [193] => [[Soubor:Toompea loss 2014.jpg|vlevo|náhled|[[Hrad Toompea]]]] [194] => Křižáci na místě slavné bitvy v Lyndanisse založili Reval (dnešní [[Tallinn]]) jako hlavní město dánského Estonska. První stavbou byl [[hrad Toompea]] (dnes zde sídlí estonský parlament). V roce 1248 získal Reval plná městská práva a stal se [[Hanza|hanzovním městem]]. Hanzovní liga kontrolovala obchod v celém Baltském moři a jejími členy se stala krom Tallinu též tři další estonská města: Dorpat ([[Tartu]]), Pernau ([[Pärnu]]) a Fellin ([[Viljandi]]).{{Citace periodika [195] => | příjmení = Gaimster [196] => | jméno = David [197] => | titul = A Parallel History: The Archaeology of Hanseatic Urban Culture in the Baltic c. 1200-1600 [198] => | periodikum = World Archaeology [199] => | datum vydání = 2005 [200] => | ročník = 37 [201] => | číslo = 3 [202] => | strany = 408–423 [203] => | issn = 0043-8243 [204] => | url = https://www.jstor.org/stable/40024244 [205] => | datum přístupu = 2022-04-11 [206] => }} Reval zprostředkovával obchod mezi [[Novgorodská republika|Novgorodem]] a západem, zatímco Dorpat mezi [[Pskovská republika|Pskovem]] a západem. Hanzovní města byla také epicentry šíření [[Protestantismus|protestantismu]] v 16. století, i přes určitý odpor Livonského řádu. Ve 30. letech 16. století už byla protestantská i většina šlechty. Ve stejné době se začaly konat první bohoslužby v [[Estonština|estonštině]].{{Citace periodika [207] => | příjmení = Laantee [208] => | jméno = Karl [209] => | titul = The Beginning of the Reformation in Estonia [210] => | periodikum = Church History [211] => | datum vydání = 1953 [212] => | ročník = 22 [213] => | číslo = 4 [214] => | strany = 269–278 [215] => | issn = 0009-6407 [216] => | doi = 10.2307/3161780 [217] => | url = https://www.jstor.org/stable/3161780 [218] => | datum přístupu = 2022-04-11 [219] => }} [220] => [221] => === Švédská nadvláda === [222] => [[Soubor:Sw BalticProv en.png|náhled|Švédské Estonsko v 17. století]] [223] => Koncem [[16. století]] po rozpadu [[Terra Mariana|Livonské konfederace]], poslední státní formy ''Terry Mariany'', se oblast stala předmětem zájmu Ruska. Ovšem Švédsko a Polsko ruský nápor zastavily během [[Livonská válka|Livonské války]], definitivně roku 1583. Následně si estonské území rozdělily. Jeho většina se stala součástí [[Švédské impérium|Švédské říše]] (tzv. [[Estonské vévodství]] existující v letech 1561–1721), jižní část součástí [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] ([[Livonské vévodství]], 1561–1629). Saaremaa zůstala Dánsku. Po opakovaných ozbrojených konfliktech roku [[1629]] postoupilo Polsko [[Příměří z Altmarku|příměřím z Altmarku]] Švédsku i jižní část Estonska. Saaremaa byla odevzdána Švédsku Dány v roce 1645. [224] => [225] => Série konfliktů od vypuknutí Livonské války snížila počet obyvatel Estonska v půlce 17. století na polovinu. V druhé půlce století se národ rychle regeneroval, avšak [[hladomor]] v letech 1695–1697 zahubil okolo pětiny estonské a livonské populace.{{cite journal |last1=Neumann |first1=J. |last2=Lindgrén |first2=S. |year=1979 |title=Great Historical Events That Were Significantly Affected by the Weather: 4, The Great Famines in Finland and Estonia |journal=Bulletin of the American Meteorological Society |publisher= |volume= 60 |issue= 7 |pages=775–787 |url=http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/1520-0477%281979%29060%3C0775%3AGHETWS%3E2.0.CO%3B2 |doi= 10.1175/1520-0477(1979)060<0775:GHETWS>2.0.CO;2 |issn=1520-0477}} Přesto období bývalo Estonci nazýváno „zlatými švédskými časy“ (''vana hea Rootsi aeg'').KELERTAS, Violeta: ''Baltic Postcolonialism'', p. 397. [http://books.google.com/books?id=c8eY5kmJpDkC&pg Google books]. Toto úsloví vzniklo zvláště v rolnických kruzích (tedy mezi estonsky mluvícím obyvatelstvem), neboť zejména během pozdější fáze švédské vlády v Estonsku švédské úřady provedly řadu reforem, jejichž cílem bylo snížit vliv místní německy mluvící aristokracie ve prospěch estonsky mluvícího rolnictva. [226] => [227] => Švédové rovněž upevnili [[luteránství]] v oblasti a založili kvalitní školství, roku 1632 švédský král [[Gustav II. Adolf]] například založil [[Tartuská univerzita|Tartuskou univerzitu]]. V 80. letech 17. století se objevily počátky základního vzdělávání v estonštině, z velké části díky úsilí [[Bengt Gottfried Forselius|Bengta Gottfrieda Forselia]], který také reformoval estonský pravopis.{{Citace elektronického periodika [228] => | příjmení = Vabar [229] => | jméno = Sven [230] => | titul = Bengt Gottfried Forselius [231] => | periodikum = Estonian Writers' Online Dictionary [232] => | url = https://sisu.ut.ee/ewod/f/forselius [233] => | jazyk = en [234] => | datum přístupu = 2022-04-11 [235] => }} [236] => [237] => === Ruská nadvláda === [238] => Po porážce Švédska v [[Severní válka|Severní válce]] bylo Estonsko přiřčeno roku [[1721]] [[Nystadská smlouva|Nystadskou smlouvou]] [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Válka znovu zdecimovala obyvatelstvo, jehož počet poklesl na úroveň poloviny 17. století. Rusové volili opačnou strategii než Švédové a dali německé šlechtě mnohem větší pravomoci. Z toho vznikla "švédská nostalgie", zvláště když Rusové utužili archaický [[Nevolnictví|nevolnický]] systém. Němci si nicméně připsali zásluhy na rozvoji [[Tartuská univerzita|univerzity v Tartu]] (znovuotevřena 1802), z níž se stala jedna z nejproslulejších škol ve východní Evropě.{{Citace monografie [239] => | příjmení = Miljan [240] => | jméno = Toivo [241] => | titul = Historical Dictionary of Estonia [242] => | url = https://books.google.cz/books?id=pUawCQAAQBAJ&pg=PA448&lpg=PA448&dq=tartu+university+golden+age&source=bl&ots=Kr-UTLAnJ-&sig=ACfU3U364QK2Gqjjt_oqvPmM1AR6iDRSeA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjP2v3rsIv3AhVU_rsIHbbyCI4Q6AF6BAhCEAM#v=onepage&q=tartu%20university%20golden%20age&f=false [243] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [244] => | počet stran = 647 [245] => | isbn = 978-0-8108-7513-5 [246] => | poznámka = Google-Books-ID: pUawCQAAQBAJ [247] => | jazyk = en [248] => }}[[Soubor:Laikmaa jakobson1.jpg|náhled|231x231pixelů|[[Carl Robert Jakobson]]]]Od poloviny 19. století se začalo rozvíjet [[estonské národní obrození]]. Vyhraňovalo se dvěma směry – nejprve vůči němectví a němčině, neboť [[Baltští Němci]] představovali kulturní elitu oblasti, později i vůči Rusku a [[Rusifikace|rusifikaci]]. K významným obrozencům patřili [[Johann Voldemar Jannsen]], [[Friedrich Reinhold Kreutzwald]], [[Carl Robert Jakobson]] nebo [[Jakob Hurt]].{{Citace periodika [249] => | příjmení = Raun [250] => | jméno = Toivo U. [251] => | titul = The Latvian and Estonian National Movements, 1860-1914 [252] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [253] => | datum vydání = 1986 [254] => | ročník = 64 [255] => | číslo = 1 [256] => | strany = 66–80 [257] => | issn = 0037-6795 [258] => | url = https://www.jstor.org/stable/4209228 [259] => | datum přístupu = 2022-04-11 [260] => }}{{Citace periodika [261] => | příjmení = Raun [262] => | jméno = Toivo U. [263] => | příjmení2 = Plakans [264] => | jméno2 = Andrejs [265] => | titul = The Estonian and Latvian national movements: An assessment of Miroslav Hroch's model [266] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [267] => | datum vydání = 1990-06-01 [268] => | ročník = 21 [269] => | číslo = 2 [270] => | strany = 131–144 [271] => | issn = 0162-9778 [272] => | doi = 10.1080/01629779000000041 [273] => | url = https://doi.org/10.1080/01629779000000041 [274] => | datum přístupu = 2022-04-11 [275] => }} V roce 1857 začal Jannsen vydávat první noviny v estonském jazyce a začal popularizovat označení sebe sama jako ''eestlane'' (Estonec). V roce 1869 se v Tartu konal první [[Estonský písňový festival|národní písňový festival]].{{Citace monografie [276] => | příjmení = Faure [277] => | jméno = Gunter [278] => | příjmení2 = Mensing [279] => | jméno2 = Teresa [280] => | titul = The Estonians; The long road to independence [281] => | url = https://books.google.cz/books?id=hnq7AwAAQBAJ&pg=PA268&lpg=PA268&dq=1869+first+festival+in+Tartu&source=bl&ots=vORBPiEnJg&sig=ACfU3U38-W8fPPeRtck8a4xpvMAlLivUQQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjC0uyLtYv3AhXLu6QKHSt_DNcQ6AF6BAgzEAM#v=onepage&q=1869%20first%20festival%20in%20Tartu&f=false [282] => | vydavatel = Lulu.com [283] => | počet stran = 411 [284] => | isbn = 978-1-105-53003-6 [285] => | poznámka = Google-Books-ID: hnq7AwAAQBAJ [286] => | jazyk = en [287] => }} V roce 1862 byl vydán národní epos ''[[Kalevipoeg (epos)|Kalevipoeg]]'', roku 1870 byla uvedena první představení estonského divadla. [288] => [289] => V roce 1878 došlo v národním hnutí k rozkolu. Umírněné křídlo vedené Hurtem soustředěné na rozvoj kultury a školství čelilo nástupu radikálního křídla vedeného Jacobsonem, které začalo požadovat i práva politická a ekonomická.{{Citace periodika [290] => | příjmení = Maier [291] => | jméno = Konrad [292] => | titul = Johann Woldemar Jannsen, Carl Robert Jakobson, Ado Grenzstein: Collaborators under Foreign Domination? [293] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [294] => | datum vydání = 2006 [295] => | ročník = 37 [296] => | číslo = 2 [297] => | strany = 163–178 [298] => | issn = 0162-9778 [299] => | url = https://www.jstor.org/stable/43212706 [300] => | datum přístupu = 2022-04-11 [301] => }} Rusové reagovali rusifikačními opatřeními. Ruský jazyk nahradil němčinu a estonštinu na většině středních škol a univerzit a mnoho společenských a kulturních aktivit v místních jazycích bylo potlačeno.{{Citace elektronického periodika [302] => | titul = Russification period [303] => | periodikum = www.estonica.org [304] => | url = http://www.estonica.org/en/History/1850-1914_National_awakening/Russification_period/ [305] => | datum přístupu = 2022-04-11 [306] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220120234003/http://www.estonica.org/en/History/1850-1914_National_awakening/Russification_period/ [307] => | datum archivace = 2022-01-20 [308] => }}{{Citace monografie [309] => | příjmení = Thaden [310] => | jméno = Edward C. [311] => | titul = Russification in the Baltic Provinces and Finland, 1855-1914 [312] => | url = https://books.google.cz/books?id=NeH_AwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Russification+in+the+Baltic+Provinces+and+Finland,+1855-1914&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Russification%20in%20the%20Baltic%20Provinces%20and%20Finland,%201855-1914&f=false [313] => | vydavatel = Princeton University Press [314] => | počet stran = 513 [315] => | isbn = 978-1-4008-5718-0 [316] => | poznámka = Google-Books-ID: NeH_AwAAQBAJ [317] => | jazyk = en [318] => }} To však vybudilo v 90. letech novou vlnu nacionalismu, již reprezentovali politici jako [[Jaan Tõnisson]] nebo [[Konstantin Päts]]. Během [[Ruská revoluce (1905)|revoluce v roce 1905]] byly založeny první legální estonské politické strany. Požadovaly autonomii a ukončení rusifikace. Carská vláda odpověděla brutálně. Asi 500 lidí bylo popraveno a stovky dalších uvězněny nebo deportovány na [[Sibiř]].{{Citace periodika [319] => | příjmení = Raun [320] => | jméno = Toivo U. [321] => | titul = The Revolution of 1905 in the Baltic Provinces and Finland [322] => | periodikum = Slavic Review [323] => | datum vydání = 1984 [324] => | ročník = 43 [325] => | číslo = 3 [326] => | strany = 453–467 [327] => | issn = 0037-6779 [328] => | doi = 10.2307/2499401 [329] => | url = https://www.jstor.org/stable/2499401 [330] => | datum přístupu = 2022-04-11 [331] => }}{{Citace periodika [332] => | příjmení = Raun [333] => | jméno = Toivo U. [334] => | titul = The Estonians and the Russian Empire, 1905–1917 [335] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [336] => | datum vydání = 1984-09-01 [337] => | ročník = 15 [338] => | číslo = 2–3 [339] => | strany = 130–140 [340] => | issn = 0162-9778 [341] => | doi = 10.1080/01629778400000051 [342] => | url = https://doi.org/10.1080/01629778400000051 [343] => | datum přístupu = 2022-04-11 [344] => }} [345] => [346] => === První republika === [347] => [[Soubor:Declaration of Estonian independence in Pärnu.jpg|náhled|200x200pixelů|Vyhlášení deklarace nezávislosti v [[Pärnu]]]] [348] => [[Únorová revoluce]] roku 1917 přinesla Estonsku autonomii, avšak Estonci již ruské moci nevěřili. Když krátce poté ruskou armádu z Estonska vytlačili Němci (v rámci bojů [[První světová válka|první světové války]]), Estonci [[Estonská deklarace nezávislosti|vyhlásili samostatný stát]] (24. února 1918). Sovětské Rusko i císařské Německo reagovaly vojenským útokem. Začala [[Estonská osvobozenecká válka|estonská válka za nezávislost]]. [[Rudá armáda]] se dostala 30 km od Tallinnu, ale v lednu 1919 estonská armáda vedená [[Johan Laidoner|Johanem Laidonerem]] přešla do protiofenzívy a během několika měsíců vypudila [[Bolševici|bolševické]] síly z Estonska.{{Citace elektronického periodika [349] => | titul = Bolševici byli před 100 lety „na dostřel“ od estonského Tallinnu [350] => | periodikum = iDNES.cz [351] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/estonsko-tallinn-valka-pred-100-lety.A190131_133657_pred-100-lety_vov [352] => | datum vydání = 2019-02-01 [353] => | jazyk = cs [354] => | datum přístupu = 2022-04-11 [355] => }} V červnu 1919 Estonsko porazilo německý Landeswehr, který se pokoušel ovládnout Lotyšsko, a pomohlo obnovit moc tamní vlády [[Kārlis Ulmanis|Kārlise Ulmanise]]. Rudá armáda koncem roku 1919 zahájila nový útok, ale nepodařilo se jí dosáhnout průlomu. Estonsko tak zvítězilo a jeho suverenita a hranice vůči Rusku byly potvrzeny [[Sovětsko-estonská smlouva z Tartu|Tartuskou smlouvou]] podepsanou [[2. únor]]a [[1920]].{{Citace elektronického periodika [356] => | titul = Russian-Estonian Treaty of Tartu - 100 years on [357] => | periodikum = eurotopics.net [358] => | url = https://www.eurotopics.net/en/234580/russian-estonian-treaty-of-tartu-100-years-on [359] => | jazyk = en [360] => | datum přístupu = 2021-02-03 [361] => }} Estonsko si udrželo nezávislost 22 let. [[Soubor:Estonia1925physical.jpg|náhled|vlevo|400px|Estonsko 1920–1940]] [362] => V dubnu 1919 bylo zvoleno estonské ústavodárné shromáždění, které vzápětí schválilo rozsáhlou pozemkovou reformu, která vyvlastnila velké majetky, zejména německé, a přijalo [[Ústava Estonské republiky|novou vysoce liberální ústavu]] zakládající Estonsko jako [[Parlamentní systém|parlamentní demokracii]]. V roce 1924 zorganizoval [[Sovětský svaz]] pokus o komunistický převrat, který ale rychle selhal.{{Citace periodika [363] => | příjmení = Butkus [364] => | jméno = Zenonas [365] => | titul = The Communist Revolt in Tallinn on the 1st of December 1924 and its Diplomatic Cover-Up [366] => | periodikum = Lietuvos istorijos studijos [367] => | datum vydání = 2019-08-08 [368] => | ročník = 43 [369] => | číslo = 0 [370] => | strany = 22–43 [371] => | issn = 1392-0448 [372] => | doi = 10.15388/LIS.2019.43.2 [373] => | url = https://www.journals.vu.lt/lietuvos-istorijos-studijos/article/view/13786 [374] => | datum přístupu = 2022-04-11 [375] => }} Estonský zákon o kulturní autonomii pro etnické menšiny, přijatý v roce 1925, je široce uznáván jako jeden z nejliberálnějších na světě ve své době.{{Citace periodika [376] => | příjmení = Alenius [377] => | jméno = Kari [378] => | titul = The Birth of Cultural Autonomy in Estonia: How, Why, and for Whom? [379] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [380] => | datum vydání = 2007-12-01 [381] => | ročník = 38 [382] => | číslo = 4 [383] => | strany = 445–462 [384] => | issn = 0162-9778 [385] => | doi = 10.1080/01629770701682723 [386] => | url = https://doi.org/10.1080/01629770701682723 [387] => | datum přístupu = 2022-04-11 [388] => }} [389] => [[Soubor:Konstantin Päts by Valter Lemberg.jpg|náhled|234x234pixelů|[[Konstantin Päts]]]] [390] => [[Velká hospodářská krize]] však vytvořila silný tlak na estonský politický systém a v roce 1933 [[Fašismus|fašistické]] hnutí Vaps prosadilo ústavní reformu.{{Citace monografie [391] => | příjmení = Kasekamp [392] => | jméno = A. [393] => | titul = The Radical Right in Interwar Estonia [394] => | url = https://books.google.cz/books?id=BKN_DAAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9781403919557&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [395] => | vydavatel = Springer [396] => | počet stran = 228 [397] => | isbn = 978-1-4039-1955-7 [398] => | poznámka = Google-Books-ID: BKN_DAAAQBAJ [399] => | jazyk = en [400] => }}{{Citace periodika [401] => | příjmení = Kasekamp [402] => | jméno = Andres [403] => | titul = Fascism by Popular Initiative: The Rise and Fall of the Vaps Movement in Estonia [404] => | periodikum = Fascism [405] => | datum vydání = 2015-11-23 [406] => | ročník = 4 [407] => | číslo = 2 [408] => | strany = 155–168 [409] => | issn = 2211-6257 [410] => | doi = 10.1163/22116257-00402006 [411] => | jazyk = en [412] => | url = https://brill.com/view/journals/fasc/4/2/article-p155_5.xml [413] => | datum přístupu = 2022-04-11 [414] => }} Rok poté provedl prezident [[Konstantin Päts]] státní převrat, aby zabránil nástupu fašistů k moci. Nastolil [[Autoritarismus|autoritářský]] režim, který trval až do roku 1940.Podrobněji viz LAINOVÁ, Radka. Estonsko v březnu 1934 – legální převrat?. ''Historický obzor'', 2001, 12 (9/10), s. 217–222. ISSN 1210-6097.{{Citace periodika [415] => | příjmení = Valge [416] => | jméno = Jaak [417] => | titul = Foreign Involvement and Loss of Democracy, Estonia 1934 [418] => | periodikum = Journal of Contemporary History [419] => | datum vydání = 2011 [420] => | ročník = 46 [421] => | číslo = 4 [422] => | strany = 788–808 [423] => | issn = 0022-0094 [424] => | url = https://www.jstor.org/stable/41305359 [425] => | datum přístupu = 2022-04-10 [426] => }} Ten je někdy nazýván „éra mlčení“.{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = Estonica.org - The Silent Era [428] => | periodikum = www.estonica.org [429] => | url = http://www.estonica.org/en/The_Silent_Era/ [430] => | datum přístupu = 2022-04-11 [431] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220811054129/http://www.estonica.org/en/The_Silent_Era/ [432] => | datum archivace = 2022-08-11 [433] => }} Parlament se nescházel a jediným legálním politickým hnutím se stala nově založená Vlastenecká liga. Pätsův režim byl však relativně vlídný ve srovnání s jinými autoritářskými režimy v meziválečné Evropě a nikdy nepoužil násilí proti politickým odpůrcům. [434] => [435] => Geopoliticky se snažilo meziválečné Estonsko improvizovat. Pokusy o vytvoření větší aliance s Finskem, Polskem a Lotyšskem selhaly, v roce 1923 byla alespoň podepsána smlouva o vzájemné obraně s Lotyšskem, na kterou roku 1934 navázala [[Baltická dohoda|Baltská dohoda]] o užší spolupráci všech tří pobaltských zemí. Ve 30. letech se Estonsko také zapojilo do tajné vojenské spolupráce s Finskem. Pakty o neútočení byly podepsány se Sovětským svazem v roce 1932 a s Německem v roce 1939. Záhy Estonsko explicitně vyhlásilo [[Neutralita|neutralitu]]. To vše se však ukázalo jako marné. [436] => [437] => === Sovětská a německá okupace === [438] => [[Soubor:Lentrée de larmée allemande en Estonie en 1941 (7622403826).jpg|náhled|Estonci v srpnu 1941 vítají německé jednotky|220x220bod]] [439] => Na základě tajného dodatku [[pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Ribbentrop–Molotov]] uzavřeného mezi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] bylo Estonsko v červnu [[1940]] [[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|obsazena sovětskými vojsky]].{{Citace elektronického periodika [440] => | příjmení = Šajtar [441] => | jméno = Jaroslav [442] => | titul = Tohle sovětům nikdy nezapomeneme! Před 80 lety Sovětský svaz brutálně anektoval Pobaltí [443] => | periodikum = Reflex.cz [444] => | vydavatel = [445] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/64537/tohle-sovetum-nikdy-nezapomeneme-pred-80-lety-sovetsky-svaz-brutalne-anektoval-pobalti.html [446] => | datum vydání = [447] => | jazyk = cs [448] => | url archivu = [449] => | datum přístupu = 2021-02-03 [450] => }} [[Adolf Hitler|Hitler]] předtím rozhodl o vystěhování [[Baltští Němci|Baltských Němců]] z Estonska. Většina jich poslechla a do konce roku bylo do Německa přestěhováno cca 14 000 lidí. (Zbytek vystěhoval po válce [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]].) Dne [[21. červenec|21. července]] byla vyhlášena [[Estonská sovětská socialistická republika]], která byla oficiálně počátkem srpna [[1940]] připojena k [[Sovětský svaz|SSSR]]. Poté nastala doba těžkých stalinských represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na [[Sibiř]], včetně prezidenta [[Konstantin Päts|Konstantina Pätse]].{{Citace elektronického periodika [451] => | titul = Sovětské represe a deportace v pobaltských státech [452] => | periodikum = Gulag.online [453] => | url = http://www.gulag.online/articles/soviet-repression-and-deportations-in-the-baltic-states?locale=cs [454] => | datum přístupu = 2021-02-03 [455] => }} [456] => [[Soubor:A. H. Tammsaare monumendi avamine 78 (16) Johannes Käbin.jpg|vlevo|náhled|[[Johannes Käbin]]]] [457] => V letech [[1941]]–[[1944]] byla země okupována německou [[Nacistické Německo|Třetí říší]] a začleněna do říšského komisariátu [[Říšský komisariát Ostland|Ostland]]. Po vítězné válce se v rámci [[Generalplan Ost|Generálního plánu Východ]] plánovala postupná [[germanizace]] regionu. [[Židé|Židovská]] menšina byla vyhlazena.{{Citace elektronického periodika [458] => | titul = Holocaust v Litvě, Lotyšsku a Estonsku {{!}} Holocaust [459] => | periodikum = www.holocaust.cz [460] => | url = https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/holocaust-v-evropskych-zemich/holocaust-v-litve-lotyssku-a-estonsku/ [461] => | datum přístupu = 2021-02-03 [462] => }} Někteří Estonci vstupovali do [[20. granátnická divize SS (1. estonská)|estonské divize]] [[Waffen-SS]]. V roce 1944 byla země dobyta [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Následovalo 46 let sovětské [[vojenská okupace|okupace]] a vytvoření [[Estonská sovětská socialistická republika|Estonské SSR]] jako svazové republiky Sovětského svazu. Klíčovou osobností estonských komunistů byl [[Johannes Käbin]], který vedl [[Komunistická strana Estonska|Komunistickou stranu Estonska]] plných 28 let (1950–1978) a poté stál ještě pět let v čele Nejvyššího sovětu Estonské SSR (1978–1983). [463] => [[Soubor:Balti kett 22.jpg|vlevo|náhled|[[Baltský řetěz]] v Estonsku]] [464] => V březnu 1949 rozpoutali Sověti represe. Na Sibiř [[Březnové deportace|bylo deportováno]] 20 722 lidí (2,5% populace). Sovětský režim se rozhodl nejen zakročit proti národně orientovaným silám, ale etnickou homogenitu země zcela rozbít. Zatímco v roce 1941 tvořili etničtí Estonci 90 procent populace, po obrovských přesunech obyvatelstva se tento podíl v roce 1952 snížil na pouhých 48%. Ruku v ruce šla politika [[rusifikace]]. Na venkově existovalo protikomunistické partyzánské hnutí známé jako [[lesní bratři]].{{Citace elektronického periodika [465] => | příjmení = Pliska [466] => | jméno = David [467] => | titul = Lesní bratři a Estonsko [468] => | periodikum = NaVychod.org [469] => | url = https://www.navychod.org/lesni-bratri-a-estonsko/ [470] => | datum přístupu = 2021-05-25 [471] => }} Zapojilo se do něj asi 30 000 Estonců, ale v 50. letech bylo rozdrceno. Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti se alespoň zastavil hrozivý pokles podílu Estonců ve společnosti a v polovině 60. let se ustálil na 50 procentech. Za [[Leonid Iljič Brežněv|Brežněvovy]] éry rusifikační tlak znovu zesílil, zejména ve školství, [[ruština]] byla zavedena dokonce i do předškolní výchovy. [472] => [473] => V letech 1987–1988 proběhla série protestních akcí mládeže, zejména na hudebních festivalech, která je někdy nazývána [[Zpívající revoluce]]. V dubnu 1988 vznikla [[Estonská lidová fronta]] (''Rahvarinne''). Záhy vznikli estonští zelení a Strana estonské národní nezávislosti, již otevřeně plédující za obnovu samostatného státu. Proslulou protestní akcí se stal [[baltský řetěz]] v roce 1989.{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Milion a půl lidí z Pobaltí vytvořilo před 30 lety lidský řetěz. Baltská cesta byla předzvěstí pádu SSSR [475] => | periodikum = Reflex.cz [476] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/97106/milion-a-pul-lidi-z-pobalti-vytvorilo-pred-30-lety-lidsky-retez-baltska-cesta-byla-predzvesti-padu-sssr.html [477] => | jazyk = cs [478] => | datum přístupu = 2021-05-24 [479] => }} [480] => [481] => === Nezávislost === [482] => [[Soubor:Toompea 15.05.90 (33) ENSV Ülemnõukogu.jpg|náhled|Květen 1990: protest Lidové fronty. S vlajkou [[Edgar Savisaar]], budoucí první premiér postsovětského Estonska]] [483] => Poté, co Estonská lidové fronta triumfovala roku 1990 v několika polosvobodných volbách, jež sovětské úřady umožnily, sovětské vedení vyhlásilo v březnu 1990 hospodářskou blokádu Estonska a aktivovalo ruské bolševické skupiny. Ty během roku 1990 přešly od demonstrací k násilným akcím.{{Citace monografie [484] => | příjmení = Pajur [485] => | jméno = Ago [486] => | spoluautoři = a kol. [487] => | titul = Baltimaade ajalugu [488] => | vydavatel = Avita [489] => | místo = Tallinn [490] => | kapitola = [491] => | strany = 207 [492] => | isbn = 9985-2-0131-0 [493] => | jazyk = estonsky [494] => | rok = 1999 [495] => }} V lednu 1991 nakonec došlo na nasazení armádních jednotek a speciálních jednotek [[OMON]]. To se setkalo s rozsáhlým mezinárodním odsouzením, k němuž se připojilo i vedení [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské svazové republiky]] v čele s [[Boris Jelcin|Borisem Jelcinem]], který se začal stavět proti sovětské vládě. [[Nejvyšší sovět SSSR]] ve snaze zachovat jednotu sovětské říše vyhlásil na březen 1991 [[všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu]]. Baltské republiky jej bojkotovaly, a místo něho vyhlásily vlastní referenda o obnovení suverenity. V Estonsku se referendum konalo 3. března a 77,8 % hlasů podpořilo estonskou samostatnost.{{Citace monografie [496] => | příjmení = Pajur [497] => | jméno = Ago [498] => | spoluautoři = a kol. [499] => | titul = Baltimaade ajalugu [500] => | vydavatel = Avita [501] => | místo = Tallinn [502] => | kapitola = [503] => | strany = 209 [504] => | isbn = 9985-2-0131-0 [505] => | jazyk = estonsky [506] => | rok = 1999 [507] => }} Konečným popudem k jejímu vyhlášení se stal [[Srpnový puč|vojenský puč]] v Moskvě 19. srpna 1991. Nejvyšší sovět ESSR vyhlásil obnovení plné státní suverenity Estonska hned 20. srpna, a dočkal se takřka okamžitého uznání od Borise Jelcina, hlavního protihráče pučistů.{{Citace monografie [508] => | příjmení = Pajur [509] => | jméno = Ago [510] => | spoluautoři = a kol. [511] => | titul = Baltimaade ajalugu [512] => | vydavatel = Avita [513] => | místo = Tallinn [514] => | kapitola = [515] => | strany = 210 [516] => | isbn = 9985-2-0131-0 [517] => | jazyk = estonsky [518] => | rok = 1999 [519] => }} Estonskou suverenitu uznala během několika týdnů většina západních států a 6. září i Sovětský svaz. 17. září bylo Estonsko přijato do [[Organizace spojených národů]]. [520] => [[Soubor:Vladimir Putin and Kersti Kaljulaid (2019-04-18) 02.jpg|vlevo|náhled|[[Kersti Kaljulaidová]], první žena v úřadu estonského prezidenta, jedná v roce 2019 s [[Vladimir Putin|Vladimirem Putinem]] o sporných otázkách]] [521] => Estonsko právně navázalo na předválečnou Estonskou republiku.{{Citace elektronického periodika [522] => | příjmení = [523] => | jméno = [524] => | titul = Estonsko a Lotyšsko slaví 20 let nezávislosti [525] => | periodikum = ČT24 [526] => | vydavatel = Česká televize [527] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1246832-estonsko-a-lotyssko-slavi-20-let-nezavislosti [528] => | datum vydání = 20. 8. 2011 [529] => | url archivu = [530] => | datum přístupu = 2021-02-03 [531] => }} Den 20. srpna byl z tohoto důvodu vyhlášen Dnem obnovení nezávislosti, kdežto nejdůležitějším státním svátkem, Dnem nezávislosti, zůstal 24. únor. Poslední ruské jednotky opustily zemi 31. srpna 1994. Estonsko se stalo součástí [[Severoatlantická aliance|NATO]] 29. března 2004{{Citace elektronického periodika [532] => | titul = Členské země NATO - Přehled členů a rozšiřování NATO [533] => | periodikum = www.natoaktual.cz [534] => | url = https://www.natoaktual.cz/zpravy/Iclenskestatynato [535] => | datum přístupu = 2021-05-25 [536] => }} a [[Evropská unie|EU]] 1. května téhož roku. [537] => [538] => Po dlouhých letech sporů podepsalo Estonsko 18. května 2005 hraniční dohodu s [[Rusko|Ruskem]], která lehce mění hranici neformálně platnou od roku 1991. Estonský parlament [[Riigikogu]] dohodu přijal 20. června 2005. Parlament nicméně k textu přidal [[preambule|preambuli]], ve které se odkazuje na nepřerušenou právní [[kontinuita|kontinuitu]] Estonské republiky v průběhu sovětské okupace. Právě tento odkaz způsobil, že ruská strana následně stáhla svůj podpis z uzavřené dohody a vyjádřila přání otázku hranic znovu otevřít, přestože Estonsko opakovaně zdůraznilo, že vůči Rusku nemá žádné územní nároky.{{Citace elektronického periodika [539] => | titul = Rusko odstupuje od dohody o hranicích s Estonskem [540] => | periodikum = Novinky.cz [541] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [542] => | vydavatel = Borgis [543] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/rusko-odstupuje-od-dohody-o-hranicich-s-estonskem-40102252 [544] => | datum přístupu = 2021-05-25 [545] => }}{{Citace periodika [546] => | příjmení = VIKTOROVA [547] => | jméno = Jevgenija [548] => | titul = Conflict Transformation the Estonian Way: The Estonian-Russian Border Conflict, European Integration and Shifts in Discursive Representation of the "Other" [549] => | periodikum = Perspectives [550] => | datum vydání = 2006 [551] => | číslo = 27 [552] => | strany = 44–66 [553] => | issn = 1210-762X [554] => | url = https://www.jstor.org/stable/23616063 [555] => | datum přístupu = 2022-04-11 [556] => }} [557] => [558] => V roce 2011 Estonsko přijalo [[euro]], jakožto první postsovětský stát.{{Citace elektronického periodika [559] => | titul = Estonsko najelo na euro [560] => | periodikum = Novinky.cz [561] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [562] => | vydavatel = Borgis [563] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/estonsko-najelo-na-euro-73629 [564] => | datum přístupu = 2021-05-25 [565] => }} [566] => [567] => == Státní symboly == [568] => {{Podrobně|Státní symboly Estonska}} [569] => [570] => Státní symboly Estonska navazují na symboly používané v období nezávislosti státu v letech 1918–1940. Po vyhlášení nezávislosti Estonska na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] byly současné státní symboly přijaty roku 1991. [571] => [572] => === Vlajka === [573] => {{Podrobně|Estonská vlajka}} [574] => [575] => Estonská vlajka je tvořena listem o poměru stran 7:11 s horizontální [[Trikolóra|trikolórou]] v barvách: modré, černé a bílé. [576] => [577] => === Znak === [578] => {{Podrobně|Státní znak Estonska}} [579] => [580] => Estonský státní znak je tvořen zlatým [[štít (heraldika)|štítem]] se třemi, nad sebou umístěnými, modrými lvy s červenými jazyky a stříbrnýma očima. Velký státní znak je, oproti malému, navíc obklopen věncem ze zlatých dubových ratolestí. [581] => [582] => === Hymna === [583] => {{Podrobně|Estonská hymna}} [584] => [585] => Estonská hymna je píseň ''Mu isamaa, mu õnn ja rõõm'' ({{Vjazyce2|cs|''Má vlast, má radost a štěstí''}}). Hudba je založena na melodii [[Finská hymna|finské hymny]], kterou složil německo-finský skladatel [[Fredrik Pacius]]. Slova písně napsal estonský národní buditel [[Johann Voldemar Jannsen]]. [586] => [587] => == Geografie == [588] => Estonsko leží na východním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] (estonsky Läänemeri) v severozápadní části [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] mezi 57,3° a 59,5° severní šířky a 21,5° a 28,1° východní délky. Průměrná [[nadmořská výška]] činí pouhých 50 m n. m.; nejvyšším bodem země je [[Suur Munamägi]] na jihovýchodě (318 m). Přes tuto nízkou nadmořskou výšku je [[reliéf (geografie)|reliéf]] členěný hranami jednotlivými [[vrstva (geologie)|geologických vrstev]] a povětšinou zvlněný působením pevninského [[ledovec|ledovce]]. [589] => [[Soubor:Kunest Peipus.jpg|vlevo|náhled|[[Čudské jezero]]]] [590] => Země má jen málo nerostného bohatství, pro hospodářství významnější jsou pouze ložiska [[ropné břidlice|ropných břidlic]] a [[vápenec|vápence]]. Až 61 % rozlohy země pokrývají [[les]]y, jen asi 1–2 procenta z nich jsou ale lesy původní.EUROPEAN COMMISSION. ''Land Use/Cover Area frame Survey 2012 Buildings, roads and other artificial areas cover 5% of the EU …and forests 40%'' [online]. 2013-10-25, [cit. 2016-05-18]. [http://europa.eu/rapid/press-release_STAT-13-154_en.htm Dostupné online]. V Estonsku se nachází více než 1400 [[jezero|jezer]] a značné množství močálů, [[rašeliniště|rašelinišť]] a [[bažina|bažin]]. Většina jezer je poměrně malých, avšak největší [[Čudské jezero]] (''Peipsi järv'') ležící na východní hranici země zabírá úctyhodných 3555 km². Je to páté největší jezero Evropy. Pobřeží dlouhé 3794 km je členité s mnoha zálivy, zátokami a průlivy. Nejdelšími řekami jsou [[Võhandu]] (162 km), [[Pärnu (řeka)|Pärnu]] (144 km) a [[Põltsamaa (řeka)|Põltsamaa]] (135 km). Z více než 2000 [[ostrov]]ů a ostrůvků je největší [[Saaremaa]] (2 714 km² – 6 % rozlohy státu), následuje [[Hiiumaa]], [[Muhu (ostrov)|Muhu]], [[Vormsi]].{{Citace elektronické monografie [591] => | url = http://www.worldinfozone.com/country.php?country=Estonia [592] => | datum přístupu = 2013-01-19 [593] => | vydavatel = World InfoZone, LTD. [594] => }} [595] => [596] => Podnebí je mírné, i když poněkud chladnější než v [[Česko|Česku]], se čtyřmi přibližně stejně dlouhými [[roční období|ročními obdobími]]. Průměrná [[teplota]] se pohybuje od 16,3 °C na ostrovech do 17,1 °C ve [[vnitrozemí]] v červenci, který je nejteplejším měsícem, a od −3,5 °C na ostrovech do −7,6 °C ve vnitrozemí v únoru, který je nejchladnější. Průměrný srážkový úhrn je 568 milimetrů ročně, přičemž nejvíce srážek spadne v pozdním létě.[[Soubor:Pteromys volans orii.jpg|náhled|[[Poletuška slovanská]]]]Mnoho druhů vyhynulých ve většině ostatních evropských zemí lze stále nalézt v Estonsku. Mezi velké savce vyskytující se v Estonsku patří [[vlk eurasijský]], [[rys ostrovid]], [[medvěd hnědý]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[jezevec lesní]], [[prase divoké]], [[los evropský]], [[jelen evropský]], [[srnec obecný]], [[bobr evropský]], [[vydra říční]], [[tuleň kuželozubý]] a [[tuleň kroužkovaný]]. Kriticky ohrožený [[norek evropský]] byl úspěšně [[Reintrodukce|reintrodukován]] na ostrov Hiiumaa a ve východním Estonsku se vyskytuje vzácná [[poletuška slovanská]]. Další reintrodukované druhy, jako je [[jelen sika]], [[psík mývalovitý]] a [[ondatra pižmová]], se nyní vyskytují po celé zemi. V Estonsku bylo zjištěno přes 300 ptačích druhů, včetně [[Orel mořský|orla mořského]], [[Orel křiklavý|orla křiklavého]], [[Orel skalní|orla skalního]], [[Tetřev hlušec|tetřeva hlušce]], [[Čáp černý|čápa černého]] a [[Čáp bílý|bílého]]. [[Vlaštovka obecná]] je národním ptákem Estonska. [597] => [598] => [[Soubor:Altja jõgi Lahemaal.jpg|náhled|vlevo|Národní park Lahemaa]]Na území Estonska se nachází pět rozsáhlých [[Národní parky v Estonsku|národních parků]], které jsou přizpůsobeny pro turismus. Přírodních rezervací je 159. Chráněné oblasti pokrývají 18 % estonské pevniny a 26 % jeho teritoriálních vod. Velkým ohrožením pro tato území je ovšem těžba dřeva, zejména pro [[Biomasa|biomasu]]. V letech 2001 až 2019 ztratily estonské oblasti [[Natura 2000]] lesní plochu více než dvakrát větší než [[Manhattan]]. Vyšetřování ekologů ukázalo ukazuje, že společnosti jako Graanul Invest – největší evropský výrobce [[Peleta|pelet]] – vykácely velké plochy (o velikosti 17 fotbalových hřišť) lesů v estonských přírodních rezervacích Haanja a Otepää. Dánská média prokázala, že motorem tohoto procesu je dánská poptávka po "[[Uhlíková neutralita|uhlíkově neutrální]]" biomase, a že celý peletový byznys je ve skutečnosti neekologický.{{Citace elektronického periodika [599] => | příjmení = Sheffield [600] => | jméno = Hazel [601] => | titul = 'Carbon-neutrality is a fairy tale': how the race for renewables is burning Europe's forests [602] => | periodikum = the Guardian [603] => | url = http://www.theguardian.com/world/2021/jan/14/carbon-neutrality-is-a-fairy-tale-how-the-race-for-renewables-is-burning-europes-forests [604] => | datum vydání = 2021-01-14 [605] => | jazyk = en [606] => | datum přístupu = 2022-04-11 [607] => }}{{Citace elektronického periodika [608] => | příjmení = [609] => | jméno = [610] => | titul = Estonian court suspends logging at Natura 2000 sites [611] => | periodikum = ERR [612] => | url = https://news.err.ee/1608244515/estonian-court-suspends-logging-at-natura-2000-sites [613] => | datum vydání = 2021-06-12 [614] => | jazyk = en [615] => | datum přístupu = 2022-04-11 [616] => }} Podle ekologů necitlivá těžba vedla k tomu, že v Estonsku hnízdí o 100 000 ptačích párů méně. Problém už začala řešit i [[Evropská komise]].{{Citace elektronického periodika [617] => | titul = Estonia faces a fine of € 100,000 per day for logging protected forests {{!}} New [618] => | periodikum = www.rednatura2000.info [619] => | url = https://www.rednatura2000.info/estonia-faces-a-fine-of-e-100000-per-day-for-logging-protected-forests-new/ [620] => | jazyk = en-US [621] => | datum přístupu = 2022-04-11 [622] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220408043744/https://www.rednatura2000.info/estonia-faces-a-fine-of-e-100000-per-day-for-logging-protected-forests-new/ [623] => | datum archivace = 2022-04-08 [624] => }} Estonsko si ale za svou strategií těžby stojí a ministr životního prostředí [[Erki Savisaar]] v roce 2021 oznámil, že estonská vláda hodlá zpochybnit povinnosti Estonska omezit těžbu dřeva v souladu s klimatickým balíčkem Evropské komise.{{Citace elektronického periodika [625] => | titul = Valitsus hakkab Euroopas võitlema Eesti raiemahu vähendamise vastu [626] => | periodikum = Tänane leht [627] => | url = https://leht.postimees.ee/7397136/valitsus-hakkab-euroopas-voitlema-eesti-raiemahu-vahendamise-vastu [628] => | datum vydání = 2021-11-30 [629] => | jazyk = et [630] => | datum přístupu = 2022-04-11 [631] => }} [632] => [633] => == Politika == [634] => {{Podrobně|Politický systém Estonska}} [635] => [[Soubor:Riigikogu hoone, Kaupo Kalda foto (2016).jpg|náhled|Budova estonského parlamentu v Tallinnu]] [636] => [[Soubor:Stenbocki maja 30-04-2013.jpg|náhled|Sídlo vlády Stenbock (''Stenbocki maja'')]] [637] => Estonsko je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]], v jejímž čele stojí [[prezident]] volený jednokomorovým [[parlament]]em. [[Funkční období]] prezidenta je pět let a jedna osoba může být prezidentem nanejvýš ve dvou po sobě následujících funkčních obdobích. Prezident parlamentu navrhuje šéfa centrální banky, ale také například náčelníka generálního štábu. [[Vláda|Vládu]] sestavuje [[Předseda vlády|premiér]] jmenovaný prezidentem. Počet [[ministr]]ů není pevně dán, např. v roce [[2005]] měl kabinet 15 členů. Vládu schvaluje parlament vyslovením důvěry většinou členů. [638] => [639] => [[Zákonodárná moc]] je v rukou jednokomorového parlamentu zvaného [[Riigikogu]]. Parlament má 101 [[poslanec|poslanců]] a je volen ve všeobecných parlamentních [[volby|volbách]], které se konají každé čtyři roky. Mandáty se rozdělují na principu [[Poměrný volební systém|poměrného zastoupení]]. Nejvyšší soudní instancí je Národní soud (Riigikohus) s 19 soudci. Předseda soudu je nominován prezidentem a schvalován parlamentem. Zbylé soudce pak nominuje předseda soudu a k jejich potvrzení ve funkci je opět potřeba schválení parlamentem. [640] => [641] => Kromě běžného hlasování ve volební místnosti je v Estonsku možné hlasovat i prostřednictvím [[internet]]u. Elektronické hlasování bylo poprvé použito v komunálních volbách v roce 2005, jakožto v první zemi na světě. Do parlamentu se takto prvně volilo o dva roky později.{{Citace elektronického periodika [642] => | titul = Estonci spustili revoluční volby po internetu [643] => | periodikum = iDNES.cz [644] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/estonci-spustili-revolucni-volby-po-internetu.A070226_114110_zahranicni_tha [645] => | datum vydání = 2007-02-26 [646] => | datum přístupu = 2021-02-02 [647] => }} Ve volbách roku 2019 již 44 procent voličů hlasovalo přes internet.{{Citace elektronického periodika [648] => | příjmení = [649] => | jméno = [650] => | příjmení2 = [651] => | příjmení3 = [652] => | jméno3 = [653] => | titul = In this country, 44% voters just voted online - Times of India [654] => | periodikum = The Times of India [655] => | vydavatel = [656] => | url = https://timesofindia.indiatimes.com/world/europe/in-this-country-44-voters-just-voted-online/articleshow/68680472.cms [657] => | datum vydání = [658] => | jazyk = en [659] => | url archivu = [660] => | datum přístupu = 2021-02-02 [661] => }}{{Citace periodika [662] => | příjmení = Anthes [663] => | jméno = Gary [664] => | titul = Estonia: a model for e-government [665] => | periodikum = Communications of the ACM [666] => | datum vydání = 2015-05-21 [667] => | ročník = 58 [668] => | číslo = 6 [669] => | strany = 18–20 [670] => | issn = 0001-0782 [671] => | doi = 10.1145/2754951 [672] => | url = https://doi.org/10.1145/2754951 [673] => | datum přístupu = 2022-04-11 [674] => }}{{Citace periodika [675] => | příjmení = Alvarez [676] => | jméno = R. Michael [677] => | příjmení2 = Hall [678] => | jméno2 = Thad E. [679] => | příjmení3 = Trechsel [680] => | jméno3 = Alexander H. [681] => | titul = Internet Voting in Comparative Perspective: The Case of Estonia [682] => | periodikum = PS: Political Science & Politics [683] => | datum vydání = 2009-07 [684] => | ročník = 42 [685] => | číslo = 3 [686] => | strany = 497–505 [687] => | issn = 1537-5935 [688] => | doi = 10.1017/S1049096509090787 [689] => | jazyk = en [690] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/ps-political-science-and-politics/article/abs/internet-voting-in-comparative-perspective-the-case-of-estonia/8A8BCDACE0F361D1623D6F013025E624 [691] => | datum přístupu = 2022-04-11 [692] => }}{{Citace monografie [693] => | příjmení = Drechsler [694] => | jméno = Wolfgang [695] => | příjmení2 = Madise [696] => | jméno2 = Ülle [697] => | titul = Electronic Voting in Estonia [698] => | url = https://doi.org/10.1057/9780230523531_6 [699] => | editoři = Norbert Kersting, Harald Baldersheim [700] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [701] => | místo = London [702] => | strany = 97–108 [703] => | isbn = 978-0-230-52353-1 [704] => | doi = 10.1057/9780230523531_6 [705] => | poznámka = DOI: 10.1057/9780230523531_6 [706] => | jazyk = en [707] => }} Estonci však elektronicky vyřídí i jakoukoli další komunikaci se státem: odevzdávají daňová přiznání, registrují novorozence apod. Na vysoké úrovni je tam také kyberbezpečnost. Estonsko tak bývá označováno za digitální velmoc.{{Citace elektronického periodika [708] => | příjmení = Vojáček [709] => | jméno = Lukáš [710] => | titul = Jak se malé Estonsko stalo kybernetickou supervelmocí [711] => | periodikum = E15.cz [712] => | url = https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/inspirace-pro-cesko-aneb-jak-se-male-estonsko-stalo-kybernetickou-supervelmoci-1381485 [713] => | jazyk = cs [714] => | datum přístupu = 2022-04-11 [715] => }}{{Citace elektronického periodika [716] => | příjmení = Čermák [717] => | jméno = Miloš [718] => | titul = Proč má Estonsko celý stát nahraný v cloudu? A jak se stát e-Estoncem? [719] => | periodikum = Seznam Zprávy [720] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-jedno-procento-milose-cermaka-proc-ma-estonsko-cely-stat-nahrany-v-cloudu-a-jak-se-stat-e-estoncem-196288 [721] => | datum přístupu = 2022-04-11 [722] => }} [723] => [724] => Volba [[Kaja Kallasová|Kajy Kallasové]] premiérkou v roce 2021 udělala z Estonska jedinou zemi na světě, kde prezidentský i premiérský post zastávala souběžně žena (prezidentkou je od roku 2016 [[Kersti Kaljulaidová]]).{{Citace elektronického periodika [725] => | příjmení = Herzer [726] => | jméno = Filip [727] => | titul = Jediná země, kde vládnou ženy. Estonská prezidentka jmenovala premiérku [728] => | periodikum = Seznam Zprávy [729] => | vydavatel = Seznam.cz [730] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jedina-zeme-kde-vladnou-zeny-estonska-prezidentka-jmenovala-premierku-139447 [731] => | datum vydání = 26. 1. 2021 [732] => | url archivu = [733] => | datum přístupu = 2021-02-02 [734] => }} [735] => [736] => Největšími stranami estonského politického systému jsou středopravicová [[Liberalismus|liberální]] [[Estonská reformní strana]] a [[Estonská strana středu]], označovaná za [[Politický střed|centristickou]], [[Středolevice|středolevicovou]], [[Sociální liberalismus|liberálně-sociální]] nebo [[Populismus|populistickou]]. Po volbách v roce 2019 se do parlamentu dostaly ještě tři další strany, [[Nacionalismus|nacionalistická]] a [[Euroskepticismus|euroskeptická]] [[Estonská konzervativní lidová strana]], [[Křesťanská demokracie|křesťanskodemokratická]] [[Isamaa]] a jediná vyloženě levicová síla, [[Sociálně demokratická strana (Estonsko)|Sociálně demokratická strana]] (''Sotsiaaldemokraatlik Erakond''). [737] => [738] => === Zahraniční vztahy === [739] => [[Soubor:Põhjamaade ja Balti riikide välisministrite kohtumine Riias, 26.08.2016 (29162818421).jpg|náhled|Ministři zahraničí pobaltských a severských států v [[Riga|Rize]] roku 2016]] [740] => Od obnovení nezávislosti pěstuje Estonsko úzké vztahy se západními zeměmi. Je členem [[Severoatlantická aliance|NATO]] od 29. března 2004 a [[Evropská unie|Evropské unie]] od 1. května 2004. V roce 2007 vstoupilo do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]] a v roce 2011 do [[Eurozóna|eurozóny]]. V Estonsku sídlí evropská agentura [[eu-LISA]] (Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva), která zahájila svoji činnost na konci roku 2012. Estonsko předsedalo prvně [[Rada Evropské unie|Radě Evropské unie]] ve druhé polovině roku 2017.{{Citace elektronického periodika [741] => | titul = Estonsko nastupuje do čela Rady Evropské unie. Cílí na bezpečný kontinent i volný tok dat [742] => | periodikum = iROZHLAS [743] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [744] => | vydavatel = Český rozhlas [745] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [746] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/estonsko-nastupuje-do-cela-rady-evropy-cili-na-bezpecny-kontinent-i-volny-tok_1707010800_mls [747] => | datum přístupu = 2021-02-03 [748] => }} [749] => [750] => Od počátku 90. let je Estonsko zapojeno také do aktivní trojstranné spolupráce pobaltských států (s Lotyšskem a Litvou) a do spolupráce se [[Severské státy|severskými zeměmi]]. Klíčovým orgánem baltské spolupráce je Pobaltská rada. Estonsko ovšem buduje i stále silnější vazby se severskými zeměmi, zejména s Finskem a Švédskem. Platformou je zde především seversko-baltská osmička.{{Citace elektronického periodika [751] => | titul = Nordic-Baltic Co-operation {{!}} Välisministeerium [752] => | periodikum = web.archive.org [753] => | url = http://www.vm.ee/?q=en%2Fnode%2F4097 [754] => | datum vydání = 2012-05-11 [755] => | datum přístupu = 2021-02-03 [756] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120511184410/http://www.vm.ee/?q=en%2Fnode%2F4097 [757] => | datum archivace = 2012-05-11 [758] => }} V Estonsku jsou ze všech pobaltských zemí nejsilnější snahy definovat se přímo jako severská země. První tuto rukavici zvedl v prosinci 1999 tehdejší estonský ministr zahraničí (a prezident Estonska v letech 2006–2016) [[Toomas Hendrik Ilves]], který takto Estonsko definoval během svého projevu ve švédském Ústavu mezinárodních vztahů.{{Citace elektronického periodika [759] => | titul = Estonia as a Nordic Country {{!}} Välisministeerium [760] => | periodikum = web.archive.org [761] => | url = http://www.vm.ee/?q=en%2Fnode%2F3489 [762] => | datum vydání = 2011-05-11 [763] => | datum přístupu = 2021-02-03 [764] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511094242/http://www.vm.ee/?q=en%2Fnode%2F3489 [765] => | datum archivace = 2011-05-11 [766] => }} Profesor [[Tartuská univerzita|Tartuské univerzity]] Andres Kasekamp v roce 2005 uvedl, že lze očekávat, že v budoucnu bude atraktivita severské identity v pobaltských státech růst a nakonec pět severských států plus tři pobaltské státy se "stanou jednotkou".{{Citace monografie [767] => | příjmení = Wivel [768] => | jméno = Anders [769] => | příjmení2 = Mouritzen [770] => | jméno2 = Hans [771] => | titul = The Geopolitics of Euro-Atlantic Integration [772] => | url = https://books.google.cz/books?id=9LyAAgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:1134457634&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [773] => | vydavatel = Routledge [774] => | počet stran = 263 [775] => | isbn = 978-1-134-45763-2 [776] => | poznámka = Google-Books-ID: 9LyAAgAAQBAJ [777] => | jazyk = en [778] => }} [779] => [780] => Vztahy s Ruskem zůstávaly naopak spíše chladné, i když existovala určitá praktická spolupráce. K výraznému zhoršení došlo na přelomu let 2021 a 2022 v souvislosti s chystanou a následně uskutečněnou [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazí na Ukrajinu]]. Estonská premiérka [[Kaja Kallasová|Kaja Kallas]] patří mezi nejvýraznější kritiky Ruska a označila ruského prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]] za [[Válečný zločin|válečného zločince]]. Estonská vláda rychle poskytla napadené [[Ukrajina|Ukrajinu]] rozmanitou pomoc, včetně dodávek zbraní jako jsou [[Protitanková řízená střela|protitankové střely]] nebo [[houfnice]].{{Citace elektronického periodika [781] => | příjmení = Urbanová [782] => | jméno = Anna [783] => | odkaz na autora = [784] => | titul = ‚Železná lady současnosti.‘ Estonská premiérka Kallasová razí nekompromisní postoj k Rusku [785] => | periodikum = iROZHLAS [786] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [787] => | vydavatel = Český rozhlas [788] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [789] => | datum vydání = 2019-05-20 [790] => | datum přístupu = 2022-05-20 [791] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/estonsko-kaja-kallasova-premierka-valka-na-ukrajine-rusko_2205200615_aur [792] => | issn = [793] => }} [794] => [795] => === Administrativní členění === [796] => {{Podrobně|Administrativní dělení Estonska}} [797] => Estonsko je rozděleno na 15 administrativních jednotek – krajů (estonsky ''maakond''): [[Harjumaa]], [[Hiiumaa (kraj)|Hiiumaa]], [[Ida-Virumaa]], [[Järvamaa]], [[Jõgevamaa]], [[Läänemaa]], [[Lääne-Virumaa]], [[Pärnumaa]], [[Põlvamaa]], [[Raplamaa]], [[Saaremaa (kraj)|Saaremaa]], [[Tartumaa]], [[Valgamaa]], [[Viljandimaa]] a [[Võrumaa]]. [798] => [799] => Kraje se dělí na samosprávné celky, jimiž mohou být buď samosprávná statutární města (estonsky ''linn''), nebo obce nemající městský status (estonsky ''vald''), které mohou sestávat z jednoho nebo více sídel. [800] => [801] => Sídla se podle velikosti, významu a historické tradice dělí v města (''linn''), městyse (''alev''), městečka (''alevik''), vesnice (''küla'') a usedlosti (''talu''). Většina měst a městysů tvoří samostatnou samosprávnou jednotku, zatímco městečka, vesnice a usedlosti bývají v samosprávné obce sdruženy s dalšími okolními sídly. [802] => [803] => == Hospodářství == [804] => {{Podrobně|Ekonomika Estonska}} [805] => [[Soubor:Tln1.jpg|náhled|Obchodní čtvrť v [[Tallinn]]u]] [806] => [[Soubor:GDP per capita Baltics.svg|náhled|Vývoj HDP pobaltských zemí]] [807] => Po získání nezávislosti v roce [[1991]] se Estonsko významnou měrou soustředilo na obnovu hospodářství země a nastartování hospodářského růstu. V roce [[1992]] uvedlo do oběhu vlastní volně směnitelnou měnu – [[Estonská koruna|estonskou korunu]] (eesti kroon, EEK), která nahradila [[sovětský rubl]]. Nová měna byla pevně svázána s [[Německá marka|německou markou]] v kurzu 8 EEK = 1 DEM. Poté, co Německo nahradilo marku [[Euro|eurem]], byl kurz změněn na 15,6466 EEK za 1 euro. Následovala rozsáhlá [[privatizace]] včetně telekomunikací, železnic a energetiky, která v omezené míře pokračuje i nyní{{kdy?}}. [808] => [809] => V roce [[1994]] zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou [[daň z příjmů]] ve výši 26 %. Od roku [[2000]] však právnické osoby nemusí tuto daň platit vůbec, a to pokud svůj zisk reinvestují. Daň je však stále platná v případě vyplácení [[dividenda|dividend]]. V roce [[2005]] se sazba daně snížila na 24 % a v roce [[2011]] byla sazba daně ve výši 21 %. [810] => [811] => Nejhorším rokem pro estonské hospodářství od získání nezávislosti byl rok [[1999]], kdy v důsledku ruské krize z předchozího roku poklesl [[hrubý domácí produkt]] o několik procent. Od té doby HDP neustále roste tempem okolo 7 % ročně. V roce [[2006]] však estonské hospodářství dosáhlo tempa růstu 11,4 %, což je doposud nejvyšší od doby obnovení nezávislosti. HDP přepočtený na jednoho obyvatele je 18 500 USD (2010), což je nejvíce z [[Baltské státy|pobaltských zemí]]. [812] => [813] => Estonské hospodářství je založeno převážně na službách, významný je zejména sektor informačních technologií, telekomunikace a bankovnictví. Z průmyslových oborů jsou nejdůležitější elektrotechnický, dřevozpracující a chemický průmysl, těžba ropných břidlic a stavba lodí. Významnou roli hraje též [[rybolov]]. Rychlý růst estonského hospodářství je podporován přísunem kapitálu ze [[Skandinávie|skandinávských zemí]]. Přes estonské [[přístav]]y prochází i významná část ruského zahraničního obchodu, mimo jiné i ruská [[ropa]]. [814] => [815] => Estonsko je od roku [[2004]] členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a od roku [[1999]] členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO). V roce 2004 byla vyhotovena estonská podoba [[Estonské euromince|estonských euromincí]]. Zavedení eura se původně plánovalo na [[1. leden|1. ledna]] [[2007]]. I přes těžký dopad [[Ekonomická krize od 2007|hospodářské krize]] dosáhla estonská vláda masivními škrty splnění všech [[Maastrichtská kritéria|Maastrichtských kritérií]] a díky tomu Estonsko přijalo euro k počátku roku 2011.{{Citace elektronického periodika [816] => | titul = Estonsko najelo na euro [817] => | periodikum = Novinky.cz [818] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [819] => | vydavatel = Borgis [820] => | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/estonsko-najelo-na-euro-73629 [821] => | datum přístupu = 2021-02-03 [822] => }} [823] => [824] => V roce [[2017]] bylo ohlášeno možné zavedení nové [[Kryptoměna|kryptoměny]] vydávané estonským státem.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kopřiva | jméno = Michal | titul = Estonsko připravuje vlastní digitální měnu. Estcoin se má napojit na elektronické občanství | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | vydavatel = Economia | datum vydání = 2017-08-24 | datum aktualizace = 2017-08-24 | datum přístupu = 2017-08-25 | url = http://byznys.ihned.cz/c1-65856810-estonsko-pripravuje-vlastni-digitalni-menu-estcoin-se-ma-napojit-na-elektronicke-obcanstvi | issn = 1213-7693}} [825] => [826] => === Doprava === [827] => [[Soubor:Tallinn Airport 03 July 2006.jpg|náhled|[[Letiště Tallinn]]]] [828] => Největším letištěm v zemi je [[Letiště Tallinn|Mezinárodní letiště Lennarta Meriho]], známé také jako letiště Tallinn-Ülemiste. Sídlí zde estonská národní [[letecká společnost]] [[Nordica]]. Celkový počet cestujících využívajících letiště se od roku 1998 každoročně zvýšil v průměru o 14,2%. Dne 16. listopadu 2012 dosáhlo letiště v Tallinnu poprvé ve své historii mezník dvou milionů cestujících za rok.{{Citace elektronického periodika [829] => | příjmení = [830] => | jméno = [831] => | titul = Vaata, kuidas saabus Tallinna lennujaama kahe miljones reisija [832] => | periodikum = Ärileht - Uudiseid majandusmaailmast [833] => | vydavatel = [834] => | url = https://arileht.delfi.ee/a/65274122 [835] => | datum vydání = [836] => | url archivu = [837] => | datum přístupu = 2021-02-03 [838] => }} [839] => [840] => Nejvýznamnějším železničním dopravcem je [[Eesti Raudtee]]. Společnost navazuje na tradici estonských železnic ''Eesti Vabariigi Raudtee'' (Železnice Estonské republiky) z meziválečného období a proto používá také zkratku EVR. I přes pokus o privatizaci byla společnost renacionalizována a zůstává státní. [841] => [842] => Významným mezinárodním uzlem vodní dopravy je tallinnský přístav, jeden z největších přístavních podniků v Baltském moři. Estonská republika zůstává největším akcionářem přístavu a drží 67% společnosti. [843] => [844] => Estonsko je první zemí na světě, která zavedla celostátní, veřejně přístupný systém pro nabíjení baterií [[Elektromobil|elektrických vozidel]].{{Citace elektronického periodika [845] => | titul = Estonský primát: Země spouští síť stanic pro elektromobily [846] => | periodikum = E15.cz [847] => | url = https://www.e15.cz/magazin/estonsky-primat-zeme-spousti-sit-stanic-pro-elektromobily-958882 [848] => | datum přístupu = 2021-02-03 [849] => }} 165 rychlonabíjecích stanic je vybaveno konektory standardu [[CHAdeMO]]. Jsou rozmístěny po celé zemi, včetně ostrovů, a je mezi nimi maximální vzdálenost 40–60 km. Relativně hustá síť stanic s 30minutovým nabíjením má otestovat možnost celoevropské elektromobilní sítě. Síť stanic je hustší než v Norsku, přestože tam je čtyřikrát více elektromobilů. [850] => [851] => == Obyvatelstvo == [852] => {{viz též|Obyvatelstvo Estonska}} [853] => [[Soubor:Märkamisaeg.jpg|náhled|Estonci během festivalu Märkamisaeg]] [854] => [[Soubor:Eesti rahvaarv 1960-2019.png|náhled|Vývoj počtu obyvatel 1960-2019]] [855] => Etničtí [[Estonci]] tvoří necelých 70 % obyvatelstva a více než 25 % tvoří etničtí [[Rusové]]. První a druhá generace [[Imigrace|imigrantů]] z různých částí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], zejména z [[Rusko|Ruska]], pak představuje většinu z neestonských obyvatel země. Rusky mluvící menšina žije hlavně v [[Tallinn]]u a v průmyslových oblastech na severovýchodě Estonska ([[Ida-Virumaa]]). Za zmínku stojí i nepočetná finská menšina. [856] => [857] => Mnoho obyvatel ruského původu je v Estonsku v postavení občanů druhé kategorie bez základních práv, tzv. [[Diskriminace|neobčanů]]."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/306997-lotyssko-se-obava-ruskojazycnych-obyvatel-jako-rizikoveho-faktoru/ Lotyšsko se obává ruskojazyčných obyvatel jako rizikového faktoru]". Česká televize. 5. dubna 2015. Nemohou například získat místo ve státní správě."[http://ekonom.ihned.cz/c1-16633250-pod-evropskym-svicnem-tma Pod evropským svícnem tma]". ''Ekonom.cz.'' 11. srpna 2005. Tento status nemá oporu v mezinárodním právu a byl kritizován i parlamentním shromážděním [[Rada Evropy|Rady Evropy]]."[http://www.blisty.cz/art/22013.html Neobčané v Evropské unii]". Oskar Krejčí. 19. srpna 2005. [858] => [859] => Úředním jazykem je [[estonština]], uralský jazyk blízký [[finština|finštině]]. [[Ruština]] nemá status úředního jazyka, ale většina lidí ve středním a vyšším věku jí alespoň rozumí (zejména etničtí Rusové, z nichž někteří obývají Tallinn, dříve zvaný Revel, od dob carského Ruska), neboť byla povinným jazykem ve školách v době okupace [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Mladší lidé většinou mluví dobře [[angličtina|anglicky]].{{Citace periodika [860] => | příjmení = Fonzari [861] => | jméno = Lorenzo [862] => | titul = English in the Estonian Multicultural Society [863] => | periodikum = World Englishes [864] => | datum vydání = 1999-03 [865] => | ročník = 18 [866] => | číslo = 1 [867] => | strany = 39–48 [868] => | issn = 0883-2919 [869] => | doi = 10.1111/1467-971X.00120 [870] => | jazyk = en [871] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1467-971X.00120 [872] => | datum přístupu = 2022-04-11 [873] => }} [874] => [875] => Estonská populace od roku 1990, kdy dosáhla počtu 1 569 000, klesá. K začátku roku 2012 ubylo okolo 15 % estonských obyvatel, což je dáno hlavně poklesem porodnosti a emigrací. Nicméně od roku 1998 se porodnost relativně zvýšila. Problémem zůstává i vysoká úmrtnost (22 212 lidí roku 1994, 15 244 v roce 2011), kterou se ale daří postupně snižovat.http://pub.stat.ee/px-web.2001/I_Databas/Population/01Population_indicators_and_composition/02Main_demographic_indicators/02Main_demographic_indicators.asp Nyní obyvatelstvo Estonska začíná pomalu růst, díky tomu, že [[imigrace]] do Estonska je větší než [[emigrace]] z Estonska. [876] => [877] => === Náboženství === [878] => [[Soubor:Kaarli kirik.jpg|náhled|[[Karlův kostel]] v Tallinu]] [879] => Estonci jsou z velké většiny [[Ireligiozita|bez vyznání]] a vliv [[Církev|církví]] je poměrně malý. Podle projektu [[Eurobarometr]] v průzkumech z roku 2005 pouze 16 % [[Estonci|Estonců]] prohlásilo, že věří, že „[[Bůh]] [[existence|existuje]]“, 54 % věří, že „existuje duch nebo životní síla“ a 26 % nevěří, že „existuje nějaký duch, Bůh nebo životní síla“.http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf Převládajícím náboženstvím etnických Estonců je [[křesťanství]] představované [[Estonská církev|Estonskou (luterskou) církví]] (v roce 2014 měla 143.895 členů). Podle sčítání lidu z roku 2011 se k této církvi hlásilo 9,9 procenta obyvatel Estonska. Většina věřících patřících k ruské menšině se hlásí k ruské [[pravoslaví|pravoslavné církvi]]. Dle sčítání 2011 bylo pravoslavných věřících v Estonsku 16,2 procenta. Do kategorie „bez vyznání“ se přihlásilo 54,1 % obyvatel. K různým církvím se hlásí méně než třetina dospělého obyvatelstva. Přítomné jsou i další menší protestantské církve, [[Svědkové Jehovovi]], [[židé]] a [[novopohanství|novopohané]]. [880] => [881] => === Významná města === [882] => {{Související|Estonská města}}[[Soubor:Vistas panorámicas desde la iglesia de San Olaf, Tallinn, Estonia, 2012-08-05, DD 31.JPG|náhled|Historické centrum Tallinu|vlevo]] [883] => Největším a hlavním městem Estonska je [[Tallinn]] (přes 400 tisíc obyvatel), které leží na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře. Tallinn je hlavním finančním, průmyslovým a kulturním centrem Estonska. Jeho historicky a architektonicky nejcennější částí je Staré Město (''Vanalinn''), zachovalé středověké [[Hanza|hanzovní]] město, jehož dominantami jsou kostely sv. Mikuláše a sv. Olafa a nad nímž se tyčí hradní vrch Toompea.[[Soubor:Pärnu kesklinn - Aerial photo of Pärnu in Estonia (2).jpg|náhled|Pärnu]]Druhým největším estonským městem je [[Tartu]] (90 tisíc obyvatel), ležící ve vnitrozemí na jihovýchodě země, jehož je přirozeným centrem. Tartu je považováno za významné kulturní a vzdělanostní město, protože zde sídlí nejstarší a nejslavnější estonská [[Tartuská univerzita|univerzita]]. Dalšími důležitými městy jsou [[Narva]] (50 tisíc obyvatel), která leží na východě přímo na hranici s Ruskem a v níž je většina obyvatel ruského původu, a [[Pärnu]] (40 tisíc obyvatel) ležící v Pernovském zálivu na jihozápadě Estonska, které je známým prázdninovým letoviskem. Větším městem je i průmyslové [[Kohtla-Järve]], ačkoli fakticky jde o administrativní spojení několika územně nesouvisejících sídel. [884] => [885] => == Kultura == [886] => === Literatura === [887] => {{Podrobně|Estonská literatura}}[[Soubor:Jaan Kross in 2004.jpg|náhled|[[Jaan Kross]]]] [888] => Za zakladatele moderní estonské literatury je považován [[Friedrich Reinhold Kreutzwald]], autor národního eposu [[Kalevipoeg (epos)|''Kalevipoeg'']], sestaveného na základě lidových vyprávění a písní o bohatýrovi [[Kalevipoeg]]ovi.{{Citace elektronického periodika [889] => | titul = Kalevipoeg {{!}} work by Kreutzwald [890] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [891] => | url = https://www.britannica.com/topic/Kalevipoeg [892] => | jazyk = en [893] => | datum přístupu = 2021-02-01 [894] => }} Za zakladatele moderní estonské poezie jsou označováni [[Marie Underová]] a [[Kristjan Jaak Peterson]].{{Citace periodika [895] => | příjmení = Oras [896] => | jméno = Ants [897] => | titul = Marie Under and Estonian Poetry [898] => | periodikum = The Sewanee Review [899] => | datum vydání = 1970 [900] => | ročník = 78 [901] => | číslo = 2 [902] => | strany = 247–267 [903] => | issn = 0037-3052 [904] => | url = https://www.jstor.org/stable/27541806 [905] => | datum přístupu = 2022-04-11 [906] => }} Významnou představitelkou [[Estonské národní obrození|estonského národního obrození]] byla básnířka [[Lydia Koidula]] či spisovatel [[Carl Robert Jakobson]]. [[Johann Voldemar Jannsen]] napsal báseň, která se stala později textem [[Estonská hymna|estonské národní hymny]]. Román ''Jaro'' (''Kevade'') [[Oskar Luts|Oskara Lutse]] se stal průkopnickým dílem při formování moderní estonské prózy, pentalogie ''Pravda a spravedlnost'', jejímž autorem je [[Anton Hansen Tammsaare]], pak jejím trvalým pilířem. Průkopníkem [[Realismus (literatura)|realismu]] a [[Naturalismus (literatura)|naturalismu]] v této próze byl na konci 19. století [[Eduard Vilde]]. Realistické povídky, ale i temné verše reflektující vlastní psychickou chorobu, psal v té době [[Juhan Liiv]]. V meziválečném Estonsku vynikli básnířka [[Betti Alverová]] či básník [[Friedebert Tuglas]], který do estonské literatury vnesl prvky [[Impresionismus (literatura)|impresionismu]] a [[Symbolismus (literatura)|symbolismu]].{{Citace periodika [907] => | příjmení = Kallas [908] => | jméno = Aino [909] => | titul = An Estonian Novelist. Friedebert Tuglas [910] => | periodikum = The Slavonic Review [911] => | datum vydání = 1927 [912] => | ročník = 6 [913] => | číslo = 16 [914] => | strany = 28–43 [915] => | issn = 1471-7816 [916] => | url = https://www.jstor.org/stable/4202134 [917] => | datum přístupu = 2022-04-11 [918] => }} Ve druhé polovině 20. století se prosadil [[Jaan Kross]], často označovaný za nejslavnějšího estonského spisovatele všech časů.{{Citace elektronického periodika [919] => | titul = Zemřel nejslavnější estonský spisovatel Jaan Kross [920] => | periodikum = Aktuálně.cz [921] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/zemrel-nejslavnejsi-estonsky-spisovatel-jaan-kross/r~i:article:517364/ [922] => | datum vydání = 2007-12-27 [923] => | jazyk = cs [924] => | datum přístupu = 2022-04-11 [925] => }}{{Citace periodika [926] => | příjmení = Talvet [927] => | jméno = Jüri [928] => | titul = Paigallend, or the building of Estonia in the Novels of Jaan Kross [929] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [930] => | datum vydání = 2000-09-01 [931] => | ročník = 31 [932] => | číslo = 3 [933] => | strany = 237–252 [934] => | issn = 0162-9778 [935] => | doi = 10.1080/01629770000000091 [936] => | url = https://doi.org/10.1080/01629770000000091 [937] => | datum přístupu = 2022-04-11 [938] => }} Za nejvýznamnějšího novodobého estonského literáta byl také označován [[Jaan Kaplinski]].{{Citace elektronického periodika [939] => | titul = Zemřel nejvýznamnější estonský básník Kaplinski, zasedal v parlamentu [940] => | periodikum = Aktuálně.cz [941] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/zemrel-nejvyznamnejsi-estonsky-basnik-kaplinski-zasedal-v-pa/r~9ee9942efc3e11eba1070cc47ab5f122/ [942] => | datum vydání = 2021-08-13 [943] => | jazyk = cs [944] => | datum přístupu = 2022-04-11 [945] => }} K oceňovaným současným autorům patří [[Tõnu Õnnepalu]] nebo [[Andrus Kivirähk]]. [946] => [947] => === Hudba === [948] => [[Soubor:Arvo Pärt, 2011.jpg|náhled|Skladatel [[Arvo Pärt]]|180x180pixelů]] [949] => [[Soubor:Tallinna laululava ansambel, 1960.a.*.JPG|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Estonský písňový festival]] ]] [950] => Nejproslulejšími hudebními skladateli jsou [[Arvo Pärt]], [[Evald Aav]], [[Eduard Tubin]], [[Rudolf Tobias]], [[Juhan Aavik]], [[Veljo Tormis]], [[Heino Eller]], [[Artur Kapp]], z interpretů lze jmenovat dirigenty [[Neeme Järvi|Neemeho Järviho]] a [[Paavo Järvi]]ho nebo operního pěvce [[Georg Ots|George Otse]]. V [[pop music]] se prosadila například zpěvačka [[Kerli]] nebo skupina [[Vanilla Ninja]]. [[Tanel Padar]] vyhrál [[Eurovision Song Contest]] v roce [[Eurovision Song Contest 2001|2001]].{{Citace elektronického periodika [951] => | titul = Estonia 2001: old face and a winning song [952] => | periodikum = www.baltictimes.com [953] => | url = https://www.baltictimes.com/news/articles/5845/ [954] => | datum přístupu = 2021-02-01 [955] => }} V [[Heavy metal|metalu]] si mezinárodní renomé vydobyla kapela [[Metsatöll]]. Velkou tradici má [[Estonský písňový festival]] (''Laulupidu''), který je pořádán od roku 1869. Koná se každých pět let v areálu ''Lauluväljak'' a vždy měl i silný politický a nacionalizační význam.{{Citace periodika [956] => | příjmení = Pawłusz [957] => | jméno = Emilia [958] => | titul = The Estonian song celebration (Laulupidu) as an instrument of language policy [959] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [960] => | datum vydání = 2017-04-03 [961] => | ročník = 48 [962] => | číslo = 2 [963] => | strany = 251–271 [964] => | issn = 0162-9778 [965] => | doi = 10.1080/01629778.2016.1164203 [966] => | url = https://doi.org/10.1080/01629778.2016.1164203 [967] => | datum přístupu = 2022-04-11 [968] => }} Byl zařazen mezi [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva]] [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [969] => | titul = Baltic song and dance celebrations [970] => | periodikum = ich.unesco.org [971] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/baltic-song-and-dance-celebrations-00087 [972] => | jazyk = en [973] => | datum přístupu = 2022-04-11 [974] => }} Stejná organizace jmenovala Tallinn městem hudby.{{Citace elektronického periodika [975] => | titul = Tallinn designated as UNESCO City of Music [976] => | periodikum = www.tallinn.ee [977] => | url = https://www.tallinn.ee:443/eng/newcomer/Uudis-Tallinn-designated-as-UNESCO-City-of-Music [978] => | jazyk = et [979] => | datum přístupu = 2022-04-11 [980] => }}{{Nedostupný zdroj}} [981] => [982] => === Vizuální umění === [983] => [[Soubor:Õhuvaade Kumule ja Kadrioru pargile (cropped).png|náhled|[[Kumu]]]] [984] => [[Michel Sittow]] byl významným [[Renesanční malířství|renesančním malířem]], působícím na mnohých panovnických dvorech, mj. v Nizozemsku a Španělsku.{{Citace elektronického periodika [985] => | titul = Michel Sittow {{!}} ARTMUSEUM.CZ [986] => | periodikum = www.artmuseum.cz [987] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1234 [988] => | datum přístupu = 2021-01-29 [989] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210219100246/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1234 [990] => | datum archivace = 2021-02-19 [991] => }} Z moderních malířů je ceněno například dílo [[Impresionismus|impresionisty]] [[Paul Raud|Paula Rauda]] nebo [[Konrad Mägi|Konrada Mägiho]], který se propracoval k [[Expresionismus|expresionismu]]. Raudův bratr-dvojče [[Kristjan Raud]] proslul jako ilustrátor národního eposu [[Kalevipoeg (epos)|''Kalevipoeg'']].{{Citace elektronického periodika [992] => | titul = Kristjan Raud, the Last National Romantic Artist of the Nordic Countries [993] => | periodikum = Estonianart.ee [994] => | url = https://www.estonianart.ee/art/kristjan-raud-the-last-national-romantic-artist-of-the-nordic-countries/ [995] => | datum vydání = 1998-12-23 [996] => | jazyk = et [997] => | datum přístupu = 2024-03-29 [998] => }} V Estonsku se narodila i [[Ilon Wiklandová]], která v roce 1944 emigrovala s rodinou před Sověty do Švédska, kde proslula jako ilustrátorka knih [[Astrid Lindgrenová|Astrid Lindgrenové]].{{Citace elektronického periodika [999] => | příjmení = Silver [1000] => | jméno = Tambur [1001] => | titul = Ilon Wikland is in the hearts of Estonians [1002] => | periodikum = Estonianworld.com [1003] => | url = https://estonianworld.com/culture/ilon-wikland-is-in-the-hearts-of-estonians/ [1004] => | datum vydání = 2024-02-05 [1005] => | datum přístupu = 2024-03-29 [1006] => }} K nejvýznamnějším galeriím patří [[Estonské umělecké muzeum]] sídlící hlavně v [[Palác Kadriorg|Paláci Kadriorg]] a v nedalekém muzeu moderního umění [[Kumu]], jež bylo otevřeno roku 2006.{{Citace elektronického periodika [1007] => | titul = Kumu - Nová hlavní budova estonského uměleckého muzea [1008] => | periodikum = Archiweb.cz [1009] => | url = https://www.archiweb.cz/b/kumu-nova-hlavni-budova-estonskeho-umeleckeho-muzea-eesti-kunstimuuseum [1010] => | jazyk = cs [1011] => | datum přístupu = 2024-03-29 [1012] => }} V Estonsku se narodil významný americký architekt [[Louis Kahn]]. V oblasti filmu, ale i punkové hudby, je originální osobností [[Tõnu Trubetsky]]. V modelingu se prosadila [[Carmen Kassová]]. [1013] => [1014] => === Architektura === [1015] => [[Soubor:Kuressaare linnus õhust.jpg|náhled|[[Kuressaare (hrad)|Hrad Kuressaare]]]] [1016] => [[Soubor:Eesti Rahva Muuseumi peahoone 13.jpg|vlevo|náhled|[[Estonské národní muzeum]]]] [1017] => [[Soubor:Ruins of Tartu Dome Cathedral - Toomemagi (Cathedral Hill) - Tartu - Estonia (35961979372).jpg|náhled|Ruiny [[Katedrála v Tartu|katedrály v Tartu]]]] [1018] => Celé historické centrum Tallinnu bylo v roce 1997 zapsáno na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]].{{Citace elektronického periodika [1019] => | titul = Historic Centre (Old Town) of Tallinn [1020] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1021] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/822/ [1022] => | jazyk = en [1023] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1024] => }} Estonsko z památek UNESCO sdílí s řadou dalších zemí také [[Struveho geodetický oblouk]]. K významným památkám patří hrad [[Kuressaare (hrad)|Kuressaare]] postavený ve 14. století Řádem německých rytířů.{{Citace elektronického periodika [1025] => | titul = Kuressaare Episcopal Castle, Estonia [1026] => | periodikum = Visitestonia.com [1027] => | url = https://www.visitestonia.com/en/kuressaare-episcopal-castle [1028] => | jazyk = en [1029] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1030] => }} K dalším významným hradům patří [[Haapsalu (hrad)|Haapsalu]], [[hrad Hermann]] postavený ve 13. století Dány a později užívaný Livonským řádem,{{Citace elektronického periodika [1031] => | titul = Hrad Narva, Hermann [1032] => | periodikum = www.hrady.cz [1033] => | url = https://www.hrady.cz/hrad-narva [1034] => | jazyk = cs [1035] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1036] => }} hrad [[Põltsamaa (hrad)|Põltsamaa]] založený ve stejné době samotným řádem, hrad [[Koluvere (hrad)|Koluvere]]. Přímo v Tallinnu se nachází hrad [[Toompea (hrad)|Toompea]], s prastarou minulostí sahající do 9. století, ale proměněný mohutnou barokní přístavbou.{{Citace elektronického periodika [1037] => | titul = Toompea Castle {{!}} Tallinn, Estonia Attractions [1038] => | periodikum = Lonely Planet [1039] => | url = https://www.lonelyplanet.com/estonia/tallinn/attractions/toompea-castle/a/poi-sig/445751/359139 [1040] => | jazyk = en [1041] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1042] => }} V něm dnes sídlí estonský parlament. Turisty přitahuje i [[Katedrála v Tartu]], jež disponuje zvláštní atmosférou, neboť je již ruinou.{{Citace elektronického periodika [1043] => | titul = Tartu Cathedral [1044] => | periodikum = Visit Baltics [1045] => | url = https://visitbaltics.net/en/kafedralnyj-sobor-tartu/ [1046] => | datum vydání = 2019-09-04 [1047] => | jazyk = ru [1048] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1049] => }} Závanem východu je pravoslavný [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Tallinn)|Chrám svatého Alexandra Něvského]] v Tallinnu, historicistní dílo [[Michail Timofejevič Preobraženskij|Michaila Timofejeviče Preobraženského]] z 19. století. Protestantskou střídmostí proti tomu vyniká [[Katedrála Panny Marie (Talinn)|Katedrála Panny Marie]] v Tallinnu, jež je nejstarším kostelem ve městě a sídlem [[Urmas Viilma|arcibiskupa tallinnského]] [[Estonská evangelická luteránská církev|Estonské evangelické luteránské církve]]. [[Kostel svatého Mikuláše (Tallinn)|Kostel svatého Mikuláše]] v Talllinnu byl vybombardován Sověty za druhé světové války, dnes je zrekonstruován a slouží jako koncertní sál. K dominantám města patří i [[Kostel svatého Olafa (Tallinn)|kostel svatého Olafa]], snad postavený Skandinávci již ve 12. století. Příkladem [[Cihlová gotika|cihlové gotiky]] je kupříkladu [[Kostel svatého Jana (Tartu)|kostel svatého Jana]] v Tartu. Pozoruhodnou moderní stavbou je budova [[Estonské národní muzeum|Estonského národního muzea]]. Zakladatelem instituce byl [[Jakob Hurt]] roku 1919, ale současná budova byla otevřena v roce 2016.{{Citace elektronického periodika [1050] => | titul = Estonian National Museum / DGT Architects (Dorell.Ghotmeh.Tane) [1051] => | periodikum = ArchDaily [1052] => | url = https://www.archdaily.com/788767/estonian-national-museum-dgt-architects [1053] => | datum vydání = 2016-06-06 [1054] => | jazyk = en-US [1055] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1056] => }} Budí obdiv i diskuse, tak jako je budila budova [[Národní knihovna Estonska|Národní knihovny]] postavená roku 1993 podle plánů estonského architekta [[Raine Karp]]a. [1057] => [1058] => === Estonská kuchyně === [1059] => {{Podrobně|Estonská kuchyně}} [1060] => [[Soubor:Varskes surelis2.jpg|náhled|[[Kohuke]]]] [1061] => V přímořské části země se jí hlavně rybí maso ([[sleď]], [[okoun]], [[Platýsi|platýs]], [[šprot]]y). Symbolem estonské kuchyně je sendvič se šproty ''[[kiluvõileib]]''.{{Citace elektronického periodika [1062] => | titul = Kiluvõileib {{!}} Traditional Sandwich From Estonia {{!}} TasteAtlas [1063] => | periodikum = www.tasteatlas.com [1064] => | url = https://www.tasteatlas.com/kiluvoileib [1065] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1066] => }} Šproty se podávají i se slaninou a zakysanou smetanou, této úpravě se říká ''silgusoust''. K rybím specialitám patří i baltský sleď ''salak'' nebo salát z červené řepy, brambor a sleďů zvaný ''rosolje''. Ve vnitrozemí je kuchyně založena především na vepřovém mase (např. kotleta ''karbonaad'') a nejrůznějších klobásách, které se z něj vyrábějí (např. zabijačková krvavá klobása ''verivorst''). Estonci mají rádi i zvěřinu. Velmi se používá kravské mléko, ze kterého se dělá zakysaná smetana nebo smetana, ze které se připravuje smetanová omáčka zvaná ''kastmed'' nebo hrachová kaše [[Kama (jídlo)|''kama'']]. Estonská kuchyně používá ke slazení hlavně [[med]], protože v minulosti nebyl v Estonsku [[cukr]] k sehnání. Kulinářským překvapením může být pro Středoevropana sladká polévka ''leivasupp'' z tmavého chleba, jablek, smetany a skořice. Oblíbené jsou [[pirohy]], v Estonsku zvané ''pirukad'' nebo [[Palačinka|palačinky]] zvané ''pankoogid''. Ke specialitám patří ''mulgikapsad'', směs [[ječmen]]e, [[zelí]] a [[Slanina|slaniny]], podávána obvykle s [[Lilek brambor|bramborami]] a [[Smažení|smaženou]] [[Cibule kuchyňská|cibulí]].{{Citace elektronického periodika [1067] => | titul = Estonian Style Sauerkraut with Pork and Barley. Mulgikapsad [1068] => | periodikum = Estonian Cuisine [1069] => | url = https://estoniancuisine.com/2017/02/10/estonian-style-sauerkraut-with-pork-and-barley-mulgikapsad/comment-page-1/ [1070] => | datum vydání = 2017-02-10 [1071] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1072] => }} Slavnou cukrovinkou je ''[[kohuke]]''.{{Citace elektronického periodika [1073] => | titul = Estonian Secret: Kohuke. Chocolate Glazed Quark Snack [1074] => | periodikum = Estonian Cuisine [1075] => | url = https://estoniancuisine.com/2017/01/13/kohuke-chocolate-glazed-quark-snack/ [1076] => | datum vydání = 2017-01-13 [1077] => | datum přístupu = 2022-04-11 [1078] => }} Oblíbeným dezertem je ''kringle'', pletenec z listového nebo kvašeného těsta se skořicí nebo kardamonem. Známý je likér [[Vana Tallinn]]. [1079] => [1080] => == Věda a vzdělávání == [1081] => [[Soubor:Yuri Lotman. Portrait. 1980.jpg|náhled|238x238pixelů|[[Jurij Michajlovič Lotman|Jurij Lotman]]]] [1082] => K významným vědcům patří astrofyzik [[Ernst Öpik]], fyzikové [[Thomas Johann Seebeck]], jenž objevil [[termoelektrický jev]], a [[Heinrich Lenz]] či optik [[Bernhard Schmidt]]. Estonský původ měli i biologové [[Karl Ernst von Baer]], [[Jakob von Uexküll]] a [[Alexander von Middendorff]]. Jako popularizátorka vědy je v Estonsku velmi známá [[Genetika|genetička]] [[Riin Tammová]]. [1083] => [1084] => K nejvýznamnějším světovým sémiotikům patří [[Jurij Michajlovič Lotman]].{{Citace periodika [1085] => | příjmení = Zylko [1086] => | jméno = Boguslaw [1087] => | titul = Culture and Semiotics: Notes on Lotman's Conception of Culture [1088] => | periodikum = New Literary History [1089] => | datum vydání = 2001 [1090] => | ročník = 32 [1091] => | číslo = 2 [1092] => | strany = 391–408 [1093] => | issn = 0028-6087 [1094] => | url = https://www.jstor.org/stable/20057664 [1095] => | datum přístupu = 2021-02-03 [1096] => }} Lingvista [[Paul Ariste]] zasvětil život studiu umírající [[Votština|votštiny]]. Ve vývoji estonského jazyka sehrál zásadní roli filolog [[Johannes Aavik]]. Tvůrcem umělého jazyka [[Occidental]] byl baltský Němec [[Edgar de Wahl]]. Mezinárodní věhlas získal i filozof a kulturní teoretik [[Jaan Kaplinski]]. V Tallinnu se narodil zakladatel [[Gestaltismus|gestalt psychologie]] [[Wolfgang Köhler]], výzkumem [[Paměť|paměti]] proslul [[Endel Tulving]]. Významným ekonomem byl [[Ragnar Nurkse]].{{Citace monografie [1097] => | příjmení = Bass [1098] => | jméno = Hans H. [1099] => | titul = Ragnar Nurkse's Development Theory: Influences and Perceptions [1100] => | url = https://www.cambridge.org/core/books/ragnar-nurkse-19072007/ragnar-nurkses-development-theory-influences-and-perceptions/9F8E56C79732ECEEC60823C0C6014F06 [1101] => | editoři = Erik Reinert, Jan Kregel, Rainer Kattel [1102] => | vydavatel = Anthem Press [1103] => | strany = 183–202 [1104] => | isbn = 978-1-84331-819-4 [1105] => | poznámka = DOI: 10.7135/UPO9781843318194.011 [1106] => }} [1107] => [1108] => Základní školy jsou v Estonsku devítileté (7–15 let) a jsou povinné pro všechny. Žáci, kteří absolvují základní školu, obdrží certifikát, který jim dává právo pokračovat v dalším vzdělávání. Existují dvě varianty dalšího studia (obě po třech letech studia). První variantou jsou sekundární obecně vzdělávací školy (gymnázia), druhou pak odborně vzdělávací školy. Bezprostředně po vystudování gymnázia obdrží studenti certifikát, který jim dává možnost studovat dále. Vyšší vzdělávání je zajišťováno univerzitami a také institucemi vyššího vzdělávání. Studium na univerzitě je rozděleno do několika částí. První etapou jsou bakalářská studia (obvykle tříletá), druhou magisterská studia (obvykle dvouletá), třetí pak doktorská studia (obvykle čtyřletá).[[Soubor:Tartu Ülikooli peahoone 2012.jpg|náhled|vlevo|[[Univerzita v Tartu]]]]Nejslavnější a nejstarší estonskou institucí terciárního vzdělávání je [[Tartuská univerzita|univerzita v Tartu]]. Vznikla roku 1632. Roku 1919 zde bylo zahájeno vyučování v estonštině. Toho roku byla založena i [[Tallinna Ülikool|Tallinnská univerzita]], rok předtím [[Tallinnská technická univerzita]]. Tyto tři instituce jsou třemi největšími vysokými školami v zemi. Vědecký výzkum organizuje i [[Estonská akademie věd]], založená v roce 1938. [1109] => [1110] => V roce 2018 vláda spustila projekt genetického poradenství estonským občanům. Sto tisíc Estonců si mohlo nechat zdarma analyzovat svou [[DNA]] a zjistit, zda není geneticky predisponováno k chorobám jako je [[Diabetes mellitus|cukrovka]] či kardiovaskulární onemocnění, a podle toho upravit svůj životní styl. Jde o první státem garantovanou službu tohoto druhu na světě.{{Citace elektronického periodika [1111] => | příjmení = Coghlan [1112] => | jméno = Andy [1113] => | titul = Estonia to give genetic testing and advice to 100,000 residents [1114] => | periodikum = New Scientist [1115] => | url = https://www.newscientist.com/article/2165318-estonia-to-give-genetic-testing-and-advice-to-100000-residents/ [1116] => | jazyk = en-US [1117] => | datum přístupu = 2021-05-25 [1118] => }} [1119] => [1120] => == Sport == [1121] => [[Soubor:Kanter, Gerd.IMG 8513.JPG|náhled|Diskař [[Gerd Kanter]]]] [1122] => Samostatné Estonsko po roce 1991 získalo již osm zlatých olympijských medailí. Tu první získala [[Dráhová cyklistika|dráhová cyklistka]] [[Erika Salumäeová]] na olympiádě v [[Letní olympijské hry 1992|Barceloně roku 1992]]. Další zlato v [[Letní olympijské hry 2000|Sydney 2000]] přidal [[desetiboj]]ař [[Erki Nool]].{{Citace elektronického periodika [1123] => | titul = BBC News {{!}} EUROPE {{!}} Controversial decathalon win for Estonia [1124] => | periodikum = news.bbc.co.uk [1125] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/946310.stm [1126] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1127] => }} V [[Letní olympijské hry 2008|Pekingu 2008]] ho napodobil další atlet, diskař [[Gerd Kanter]].{{Citace periodika [1128] => | příjmení = Branch [1129] => | jméno = John [1130] => | titul = A good time to be Gerd Kanter [1131] => | jazyk = en [1132] => | url = https://www.nytimes.com/2008/08/23/sports/23iht-23olydiscus.15569384.html [1133] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1134] => }} V [[Letní olympijské hry 2020|Tokiu 2020]] vystoupal na vrchol stupňů vítězů ženský tým šermířek.{{Citace elektronického periodika [1135] => | titul = Women’s épée team delivers Estonia’s first Olympic gold medal in 13 years [1136] => | periodikum = Estonian World [1137] => | url = https://estonianworld.com/life/womens-epee-team-delivers-estonias-first-olympic-gold-medal-in-13-years/ [1138] => | datum vydání = 27. 7. 2021 [1139] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1140] => }} Ještě lepší bilanci mají Estonci na olympiádě zimní, zejména díky dvěma běžcům na lyžích a dvojnásobným olympijským vítězům – [[Andrus Veerpalu|Andrusu Veerpaluovi]] (dvě zlata) a [[Kristina Šmigun-Vähi|Kristině Šmigunové]] (taktéž dvě olympijská zlata{{Citace elektronického periodika [1141] => | titul = Šmigunová má druhé zlato, Neumannová tentokrát bez medaile [1142] => | periodikum = iROZHLAS [1143] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1144] => | vydavatel = Český rozhlas [1145] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1146] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/smigunova-ma-druhe-zlato-neumannova-tentokrat-bez-medaile_200602161333_sport [1147] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1148] => }}). Ale i meziválečné samostatné Estonsko sbíralo olympijské vavříny – zápasník [[Kristjan Palusalu]] přivezl dvě zlaté z [[Letní olympijské hry 1936|Berlína v roce 1936]] (z [[Zápas ve volném stylu|volného stylu]] i [[Zápas řecko-římský|zápasu řecko-římského]]). I další zlaté brali mezi válkami zápasníci – [[Eduard Pütsep]] ([[Letní olympijské hry 1924|1924]]), [[Osvald Käpp]] ([[Letní olympijské hry 1928|1928]]) a [[Voldemar Väli]] (1928). Jediná nezápasnická medaile byla hned ta první a získal ji vzpěrač [[Alfred Neuland]] ([[Letní olympijské hry 1920|1920]]). [1149] => [[Soubor:Kristina Šmigun Otepää MK.JPG|vlevo|náhled|[[Kristina Šmigun-Vähi|Kristina Šmigunová]]]] [1150] => Řada Estonců ovšem uspěla i v barvách Sovětského svazu, lze vzpomenout rychlobruslaře [[Ants Antson|Antse Antsona]] (zlato [[Letní olympijské hry 1964|OH 1964]]), zápasníka [[Johannes Kotkas|Johannese Kotkase]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1952|OH 1952]]), vzpěrače [[Jaan Talts|Jaana Taltse]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1972|OH 1972]]), výškaře [[Jüri Tarmak|Jüriho Tarmaka]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1972|OH 1972]]), cyklistu [[Aavo Pikkuus|Aava Pikkuuse]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1976|OH 1976]]), trojskokana [[Jaak Uudmäe|Jaaka Uudmäe]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1980|OH 1980]]) či [[basketbal]]istu [[Tiit Sokk|Tiita Sokka]] (zlato z [[Letní olympijské hry 1988|OH 1988]]). [1151] => [1152] => Mistry světa jsou například oštěpař [[Andrus Värnik]] (2005),{{Citace elektronického periodika [1153] => | titul = Oštěpařským králem je Estonec Värnik [1154] => | periodikum = iDNES.cz [1155] => | url = https://sport.idnes.cz/osteparskym-kralem-je-estonec-varnik-dw4-/atletika.aspx?c=A050810_131501_atletika_jam [1156] => | datum vydání = 2005-08-10 [1157] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1158] => }} akrobatická lyžařka [[Kelly Sildaruová]] (2019),{{Citace elektronického periodika [1159] => | titul = Šestnáctiletá Sildaruová vládla v U-rampě, v mužích obhájil Blunck [1160] => | periodikum = iDNES.cz [1161] => | url = https://www.idnes.cz/sport/lyzovani-snowboarding/park-city-mistrovstvi-sveta-lyzovani-u-rampa.A190209_213203_lyzovani_ten [1162] => | datum vydání = 2019-02-09 [1163] => | datum přístupu = 2021-02-09 [1164] => }} zápasník [[August Englas]] (1953), veslař [[Jüri Jaanson]] (1990) či šermíř [[Nikolaj Novosjolov]] (2010, 2013).{{Citace elektronického periodika [1165] => | titul = 2013 Fencing World Championships - Novosjolov wins Men's Epee (Video) [1166] => | periodikum = www.fencing.net [1167] => | url = https://www.fencing.net/13147/novosjolov-wins-second-world-title/ [1168] => | jazyk = en-US [1169] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1170] => }} Celkově je estonský šerm na světové úrovni, estonské šermířky pravidelně sbírají medaile na olympijských hrách. Úspěšný byl i šachista [[Paul Keres]]. V roce [[2019]] se stal [[Mistrovství světa v rallye|mistrem světa v rallye]] [[Ott Tänak]] s vozem [[Toyota]].{{Citace elektronického periodika [1171] => | příjmení = [1172] => | jméno = [1173] => | titul = Tänak je poprvé mistrem světa v rallye, francouzská éra skončila [1174] => | periodikum = www.sport.cz [1175] => | vydavatel = [1176] => | url = https://www.sport.cz/moto/rallye/clanek/1157131-tanak-je-poprve-mistrem-sveta-v-rallye-francouzska-era-skoncila.html [1177] => | datum vydání = [1178] => | jazyk = cs [1179] => | url archivu = [1180] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1181] => }} Mezi další úspěšné sporty patří ženský tenis, [[Anett Kontaveitová]] to na [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] dotáhla na 5. místo, [[Kaia Kanepiová]] na patnácté. Estonsko je relativně úspěšné i v biatlonu, za zmínku stojí 2. místo v závodu dvojic na mistrovství světa či individuální 2. místo Rolanda Lessinga. Estonská fotbalová liga se nazývá [[Meistriliiga]], nejúspěšnějšími týmy jsou [[FC Flora Tallinn|Flora Tallinn]] a [[FC Levadia Tallinn|Levandia Tallin]]. Nejúspěšnějším estonským fotbalistou je [[Ragnar Klavan]], hrající za anglický [[Liverpool FC]]. [1182] => [1183] => Basketbalový tým [[BC Kalev|BC Kalev Tallin]] hrál nejvyšší ruskou basketbalovou soutěž VTB, kde patřil k nejúspěšnějším týmům, avšak 24. února 2022 ji opustil na protest proti [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu]].{{Citace elektronického periodika [1184] => | příjmení = Clarkson [1185] => | jméno = C. J. [1186] => | titul = Polish and Estonian teams leave the VTB league [1187] => | periodikum = Latest Basketball News [1188] => | url = https://www.latestbasketballnews.com/polish-and-estonian-teams-leave-the-vtb-league/ [1189] => | datum vydání = 2022-02-26 [1190] => | datum přístupu = 2023-04-30 [1191] => }} [1192] => [1193] => == Odkazy == [1194] => === Reference === [1195] => {{Překlad|en|Estonia|1188768418}} [1196] => [1197] => [1198] => === Literatura === [1199] => * {{Citace monografie [1200] => | příjmení = Švec [1201] => | jméno = Luboš [1202] => | příjmení2 = [1203] => | jméno2 = [1204] => | titul = Dějiny pobaltských zemí [1205] => | vydání = [1206] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1207] => | místo = Praha [1208] => | rok = 2002 [1209] => | počet stran = [1210] => | strany = [1211] => | isbn = 80-7106-154-9 [1212] => | poznámka = [1213] => | stránky = [1214] => }} [1215] => [1216] => === Související články === [1217] => * [[Státní symboly Estonska]] [1218] => * [[Evropská unie]] [1219] => * [[Baltské státy]] [1220] => [1221] => === Externí odkazy === [1222] => * {{Commonscat|Estonia}} [1223] => * {{Wikislovník|heslo=Estonsko}} [1224] => * {{Osmrelace|79510}} [1225] => * [https://web.archive.org/web/20130813045632/http://pohledzvenku.cz/legislativa/189-digitalni-estonsko-kde-lezi-klic-k-efektivni-statni-sprave Digitální Estonsko: kde leží klíč k efektivní státní správě (PohledZvenku.cz)] [1226] => * [http://www.estonica.org/ Estonica.org – informační server o Estonsku] {{Wayback|url=http://www.estonica.org/ |date=20100413215407 }} {{et}}{{en}} [1227] => * {{Citace elektronické monografie [1228] => | titul = Estonia (2011) [1229] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8035 [1230] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1231] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1232] => | jazyk = anglicky [1233] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102938/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8035 [1234] => | datum archivace = 2011-08-23 [1235] => | nedostupné = ano [1236] => }} [1237] => * {{Citace elektronické monografie [1238] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1239] => | titul = BTI 2010 — Estonia Country Report [1240] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Estonia.pdf [1241] => | datum vydání = 2009 [1242] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1243] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1244] => | místo = Gütersloh [1245] => | jazyk = anglicky [1246] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521044023/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Estonia.pdf [1247] => | datum archivace = 2011-05-21 [1248] => | nedostupné = ano [1249] => }} [1250] => * {{Citace elektronické monografie [1251] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1252] => | titul = Background Note: Estonia [1253] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5377.htm [1254] => | datum vydání = 2011-06-21 [1255] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1256] => | vydavatel = U.S. Department of State [1257] => | jazyk = anglicky [1258] => }} [1259] => * {{Citace elektronické monografie [1260] => | korporace = CIA [1261] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1262] => | titul = The World Factbook - Estonia [1263] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/en.html [1264] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1265] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1266] => | jazyk = anglicky [1267] => | url archivu = https://www.webcitation.org/5frSfZeR7?url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/en.html [1268] => | datum archivace = 2009-04-07 [1269] => | nedostupné = ano [1270] => }} [1271] => * {{Citace elektronické monografie [1272] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tallinnu [1273] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Estonsko [1274] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/estonsko-2010-05-01.pdf [1275] => | datum vydání = 2010-05-01 [1276] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1277] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1278] => | jazyk = česky [1279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111065253/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/estonsko-2010-05-01.pdf [1280] => | datum archivace = 2012-01-11 [1281] => | nedostupné = ano [1282] => }} [1283] => * {{Citace elektronické monografie [1284] => | příjmení = Aruja [1285] => | jméno = Endel [1286] => | spoluautoři = a kol. [1287] => | titul = Estonia [1288] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/193535/Estonia [1289] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1290] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1291] => | jazyk = anglicky [1292] => }} [1293] => * [http://www.tvdive.cz/expedice_balt_1987_do_estonska Expedition in Estonia 1987] {{Wayback|url=http://www.tvdive.cz/expedice_balt_1987_do_estonska |date=20130503181455 }} – Expedice Balt 1987 do Estonska (česky) [1294] => [1295] => {{Estonsko}} [1296] => {{Navboxes [1297] => | title = Geografická lokalizace [1298] => | list = {{Evropa}} [1299] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1300] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}} [1301] => }} [1302] => {{Navboxes [1303] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1304] => | list = {{EU}} [1305] => {{NATO}} [1306] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1307] => }} [1308] => {{Autoritní data}} [1309] => {{Portály|Estonsko}} [1310] => [1311] => [[Kategorie:Estonsko| ]] [1312] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1313] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [1314] => [[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1940]] [1315] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1316] => [[Kategorie:Státy EU]] [1317] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1318] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1319] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [1320] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Estonsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sovětský svaz','Tallinn','Tartuská univerzita','Evropská unie','Baltské státy','křesťanství','Rusko','Kalevipoeg (epos)','Konstantin Päts','Saaremaa','Johann Voldemar Jannsen','Kaja Kallasová'

Křesťanství

Rusko

Saaremaa

Tallinn