Array ( [0] => 15483572 [id] => 15483572 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eucharistie [uri] => Eucharistie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Viz též|Večeře Páně}} [1] => [[Soubor:Eucharist.png|náhled|Chléb a víno – symbol eucharistie]] [2] => '''Eucharistie''' ([[starořečtina|řec.]] díkuvzdání) je [[Křesťanství|křesťanský]] [[Rituál|obřad]], kterým se připomíná [[Poslední večeře]] Ježíše Krista před [[Ukřižování Ježíše Krista|jeho ukřižováním]]. Podstatou obřadu je rituální konzumace [[Chléb|chleba]] a [[Víno|vína]], ve kterých jsou dle víry křesťanů přítomny tělo a krev Krista.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Pavlincová [4] => | jméno = Helena [5] => | spoluautoři = a kol. [6] => | titul = Slovník judaismus křesťanství islám [7] => | vydavatel = Mladá fronta [8] => | místo = Praha [9] => | rok = 1994 [10] => | počet_stran = 469 [11] => | isbn = 80-204-0440-6 [12] => }} Pojmem ''eucharistie'' se také označuje tento chléb a víno.Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 ({{ISBN|80-200-0607-9}}) [13] => [14] => V [[Katolická církev|katolických]] a [[Pravoslaví|pravoslavných]] církvích jde eucharistickou liturgii během jejich bohoslužeb ([[mše]], [[Božská liturgie]] apod.), v protestantském prostředí se používá označení ''vysluhování [[večeře Páně]]''. Eucharistie spolu se [[křest|křtem]] jsou [[svátost]]i, které uznávají téměř všechny křesťanské [[církev|církve]]. [15] => [16] => Pojem eucharistie pochází z [[řečtina|řeckého]] εὐχαρίστειν ''eucharistein'' děkovat – ústředním bodem celého slavení eucharistie je děkovná modlitba. Historicky se eucharistie vyvíjela, jednotlivé církve mají [[ritus|rity]] přizpůsobené vlastní tradici. [[teologie|Teologické]] chápání eucharistie a podstaty ''Kristovy přítomnosti'' v chlebu a vínu se v jednotlivých církvích různí. [17] => [18] => == Eucharistie v Novém zákoně == [19] => {| class="wikitable" align="right" style="margin-left:15px;" [20] => ! colspan="2" | Biblická místa, která mají souvislost s eucharistií [21] => |- [22] => | kněz [[Melchisedech]] [23] => | {{citace bible|Gn|14|18}} [24] => |- [25] => | [[pesach]]ová hostina [26] => | {{citace bible|Ex|12|3||20}} [27] => |- [28] => | style="vertical-align: top;" | díkůvzdání a lámání chleba [29] => | {{citace bible|Mt|15|36}}
[30] => {{citace bible|Mk|8|6}}
[31] => {{citace bible|L|24|30}}; {{citace bible|L|24|35}} [32] => |- [33] => | style="vertical-align: top;" | [[poslední večeře]] [34] => | {{citace bible|Mt|26|17||29}}
[35] => {{citace bible|Mk|14|12||25}}
[36] => {{citace bible|L|22|14||20}}
[37] => {{citace bible|1K|11|23||26}} [38] => |- [39] => | style="vertical-align: top;" | povelikonoční [[Emauzy (biblické místo)|lámání chleba]] [40] => | {{citace bible|Sk|2|42}}; {{citace bible|Sk|2|46}}
[41] => {{citace bible|1K|10||11}} [42] => |- [43] => | reflexe nad smyslem eucharistie [44] => | {{citace bible|J|6}} [45] => |} [46] => [47] => [[Soubor:Duccio di Buoninsegna 017.jpg|náhled|[[Duccio di Buoninsegna]], ''Zjevení Krista při večeři Páně'' ([[1308]]–[[1311]]), oltářní panel [[Siena|sienského]] [[katedrála|dómu]]]] [48] => [49] => V [[Nový zákon|Novém zákoně]] je označována jako ''lámání chleba'' ([[Skutky apoštolů|Sk]] 2,42) nebo ''večeře Páně'' ([[1. list Korinťanům|1 Kor]] 11,20){{Citace bible|1Kor|11|20}}. [50] => Byla ustavena na Zelený čtvrtek při tzv. Poslední večeři Páně. Ježíš pozdvihuje chléb a říká: ''Vezměte a jezte z toho všichni. Toto je moje tělo, které se za vás vydává. '' [51] => Poté bere do rukou kalich vína a praví: '' Vezměte a pijte z něho všichni. Toto je kalich mé krve, která se vydává za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku.'' Jednotlivé zprávy o večeři Páně vyzdvihují rozdílné teologické důrazy. [52] => [53] => Ve středu [[Evangelium podle Marka|Markova]] pojednání stojí slova nad [[Kalich (nádoba)|kalichem]] a [[spása|spásná]] moc Kristovy krve („nová smlouva v mé krvi“). [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] vyzdvihuje, že Ježíšova krev se prolévá „na odpuštění vašich hříchů“. [[Evangelium podle Lukáše|Lukáš]] klade těžiště svého vyprávění do [[eschatologie|eschatologického]] významu poslední Ježíšovy večeře a zdůrazňuje Ježíšova slova o tom, že učedníci nejsou v bezpečí před [[zrada|zradou]], klamy a vlastní vinou. V Lukášově podání stojí za zmínku i dva kalichy – jeden na začátku, druhý na konci společného jídla. [[Evangelium podle Jana|Jan]] vyprávění o poslední večeři vůbec míjí, namísto toho se u něj vyskytuje pasáž o [[mytí nohou]]. V [[Pavel z Tarsu|Pavlově]] úryvku o poslední večeři{{Citace bible|1Kor|11|23||27}} je zdůrazněn zvěstovatelský rozměr eucharistie, na konci pak varuje před nehodnou účastí na večeři Páně. [54] => [55] => === Praxe v prvotní církvi === [56] => Společné stolování hrálo v [[prvotní církev|prvotní církvi]] důležitou součást společného života. [[Skutky apoštolů]] uvádějí lámání chleba mezi čtyřmi pilíři křesťanského společenství.{{Citace bible|Sk|2|42}} Dnes se rozlišuje mezi večeří Páně a tzv. ''hostinou [[agapé]]''. Pavel hovoří o večeři Páně jako o běžné součásti života církve.{{Citace bible|1Kor|10||11|}} Původními místy slavení eucharistie byly domy členů církve.{{Citace bible|Sk|2|46}} Dnem, kdy se církev k eucharistii scházela, byla [[neděle]], tzv. ''den Páně''.{{Citace bible|Sk|20|7}} Při večeři Páně, podobně jako při [[Judaismus|židovské]] [[pesach]]ové hostině, se připomínaly a zároveň zvěstovaly [[dějiny spásy]], tedy dějiny lidské zkušenosti s [[Bůh|Bohem]]. Vrchol těchto dějin spásy, připomínaných při slavení eucharistie, pak pro [[křesťan]]y představovalo Ježíšovo utrpení, smrt a [[vzkříšení]]. Na žádném z míst Nového zákona není přímo dosvědčena úloha [[kněz|kněží]] při lámání chleba. Toto mlčení však zároveň může být známkou toho, že se v prvotní církvi považovalo za samozřejmé, že slavení eucharistie předsedá někdo z [[apoštol]]ů nebo jejich nástupců. [57] => [58] => Je pravděpodobné, že se první křesťané scházeli k slavení eucharistie (památky poslední večeře Páně) ne pouze jeden den v týdnu, nýbrž každý den (viz Skutky 2,46) [59] => a skutky 20,7 pouze poukazují na jeden takový den ( zrovna den „Páně“), po kterém se nesešli, neboť někteří odcestovali. [60] => Dále pouze z bible není patrno, že „den Páně“ je neděle. Naopak Ježíš, učil v synagoze v sobotu (Marek 1,21)(Lukáš 13,10) a o sobě prohlásil, že je Pánem i nad sobotou (Matouš 12,8; Marek 2,28 a Lukáš 6,5). Z toho je možné se domnívat, že „den Páně“ je sobota. [61] => [62] => == Teologické chápání eucharistie == [63] => [[Soubor:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|náhled|[[Leonardo da Vinci]], ''Poslední večeře'', [[1495]]–[[1498]]]] [64] => [[Soubor:Moldovita_monastery3.jpg|náhled|vpravo|Zobrazení podstaty eucharistie na stěně kostela v [[Klášter Moldoviţa|klášteře Moldoviţa]]. Na pateně je zobrazen Kristus v lidské podobě]] [65] => Již na začátku [[2. století]] se z původní křesťanské bohoslužby vyvíjí ustálená [[svátost]]. Historicky o tom svědčí především listy [[Ignác z Antiochie|Ignáce z Antiochie]] († asi [[107]]), který se o slavení eucharistie vyjadřuje na několika místech: [66] => :''Protože nevyznávají, že Eucharistie je tělem našeho Spasitele Ježíše Krista, které trpělo za naše hříchy a které Otec ve své dobrotivosti vzkřísil, proto se vzdalují Eucharistii a modlitbě.''[[Ignác z Antiochie]], ''List Smyrnenským'', 7. [67] => Starokřesťanský spis ''[[Didaché]]'' vybízí křesťany k účasti na společném slavení eucharistie: [68] => :''V [[den Páně]] se shromažďujte, lámejte chléb a děkujte. Napřed však se vyznejte ze svých hříchů, aby vaše oběť byla čistá.''''[[Didaché]]'' 14,1. [69] => [[Justin Mučedník]] (asi [[110]]–[[165]]) chápe chléb a víno při večeři Páně jako tělo a krev Kristovu. Jeho ''První apologie'' je zároveň nejstarším svědectvím (kromě zmiňovaného úryvku v ''Didaché'') úvahy nad obětním charakterem slavení eucharistie, kterému již předsedá kněz (tedy nikoli [[laik]]). [70] => [71] => V průběhu [[středověk]]u se změnila eucharistická praxe: u laiků snížila frekvence přijímání, takže se muselo nařizovat povinné přijímání jednou ročně. Zaniklo též laické [[přijímání pod obojí]]. Oproti tomu vznikly nové formy eucharistické úcty jako je [[adorace]] a vystavování svátosti. Tyto změny nelze vysvětlit strachem laiků z nehodného přijímání ale spíše z neochoty kněží je udělovat. Stejně tak přijímání pod jednou není možné odůvodnit pouze praktickými okolnostmi, vzhledem k tomu, že např. v Německu přetrvala do 15. století praxe podávat laikům současně s Tělem Krista též neproměněné víno. [72] => [73] => [[Česká reformace]] obnovila důraz na časté přijímání ([[Matěj z Janova]]) a posléze obnovila i přijímání pod obojí – [[utrakvismus]] ([[Jakoubek ze Stříbra]], [[Mikuláš z Drážďan]]). [74] => Odvolávala se přitom na učení církevních Otců a na dekret papeže [[Gelasius I.|Gelasia I.]] (5. stol.), který přijímání pod jednou prohlásil za [[svatokrádež]]. [75] => [76] => Církve vzešlé z [[reformace]] se v chápání eucharistie drží pouze novozákonních svědectví, [[katolická církev]] a [[pravoslaví]] přejímají pro svou nauku i pohledy raných křesťanských autorů. V chápání eucharistie lze rozlišit dva hlavní názory:{{Zdroj?}} [77] => [[Soubor:LastSupper.jpg|náhled|Ukrajinská ikona poslední večeře (1728)]] [78] => * Stoupenci jedné skupiny učí, že pod [[způsoba]]mi chleba a vína je [[Ježíš Kristus]] skutečně a současně přítomen ([[reálná přítomnost]]) a účastníci slavení eucharistie mají prostřednictvím jídla a pití tělesnou účast na Kristu. Tento názor je vlastní katolické církvi, pravoslaví, [[anglikánská církev|anglikánské církvi]] a [[lutherské církve|lutherským církvím]]. Slavení eucharistie je památkou, která zpřítomňuje Krista uprostřed jeho věřících. [79] => * Druhá skupina učí, že způsoby chleba a vína jsou pouze znameními či [[symbol]]y, které poukazují na Kristovo tělo a krev, ale nejsou jimi. Večeře Páně je tak pouhou připomínkou s důrazem na společenství těch, kteří se shromažďují kolem 'stolu Páně'. Tohoto názoru se drží [[reformované církve]], [[baptisté]] a [[letniční církve]]. [80] => [81] => Ve všech případech je však slavení Večeře Páně ritualizovaným zpřítomněním Boží milosti. [82] => [83] => == Svátost Eucharistie == [84] => V dnešní církvi je Eucharistie jednou ze sedmi svátostí a je vnímána jako svátost díkůčinění. Může ji udílet biskup nebo kněz. [85] => [86] => === Podmínky pro přijetí svátosti === [87] => Obecně platí, že tuto svátost může přijmout pokřtěný člověk, který nemá na svědomí [[těžký hřích]] a splňuje další podmínky danou církví uložené. [88] => ==== Římskokatolická církev ==== [89] => V římskokatolické církvi se zachovává tradice [[První svaté přijímání|prvního sv. přijímání]], kde všechny děti z farnosti, které jsou starší 6 let, společně po přípravě a individuální první zpovědi poprvé přijmou Tělo Kristovo. Do začátku 20. století byla věková hranice vyšší. První svaté přijímání bývá konáno slavnostním způsobem při vhodné příležitosti (často v rámci [[Slavnost Těla a Krve Páně|slavnosti Těla a Krve Páně]] na přelomu jara a léta, případně v jiném termínu, který se jeví vhodný). [90] => [91] => Svaté přijímání může přijmout pokřtěný člověk, který již byl u prvního svatého přijímání, nemá na svědomí [[těžký hřích]] a není stižen [[církevní trest|církevními tresty]], které mu přístup k přijímání zakazují. [92] => [93] => V římskokatolické církvi může být v mimořádných případech uděleno svaté přijímání nekatolíkům,[http://www.cirkev.cz/Media/ContentItems/297_00297/20-spolecenstvi-ve-svatostech.pdf Společenství ve svátostech s křesťany jiných církví] {{Wayback|url=http://www.cirkev.cz/Media/ContentItems/297_00297/20-spolecenstvi-ve-svatostech.pdf |date=20160817005249 }}, ČBK, Praha 2002 liberální duchovní však razí výklad, podle kterého je možno přijímání udělit každému, kdo věří v přítomnost Krista v této svátosti, a zákaz podávat přijímání nekatolíkům v praxi často ignorují.{{Zdroj?}} [94] => [95] => ==== Pravoslaví ==== [96] => Pravoslavná církev umožňuje účast na přijímání pouze pravoslavným křesťanům (tedy obvykle pouze svým vlastním věřícím, intercommunio se zde nepraktikuje{{Poznámka|V rámci římskokatolické církve se připouští za určitých okolností (v případě momentální nedosažitelnosti vlastní formy bohoslužby) aby katolík šel přijímat na pravoslavnou liturgii. Jde však o jednostranné ustanovení katolické církve, se kterým se pravoslavní neztotožňují. A vzhledem k tomu podávající kněz může katolíkovi odmítnout přijímání podat.Vira.cz: ''Možnost svatého přijímání v pravoslaví''. [https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/moznost-svateho-prijimani-v-pravoslavi Dostupné online].}}), a to i nemluvňatům od okamžiku jejich křtu. V pravoslavné věrouce neexistuje nauka o dědičném hříchu (respektive je zde jiné chápání následků prvotního hříchu, než v katolické církvi),Orthodoxia.cz: Dogma o dědičném hříchu. [https://www.orthodoxia.cz/srovn/opt-03-dogma-o-dedicnem-hrichu.htm Dostupné online]. dítě je tedy chápáno jako neschopné vědomého hříchu až do doby nabytí schopnosti rozlišovat dobro a zlo. Je tedy bezhříšné a je tedy možné mu přiměřeným způsobem podat přijímání. Dítě se obvykle začíná zpovídat (tedy již vyznávat hříchy, jichž si je vědomo) v době kolem začátku školní docházky. Někdy se připouští i pozdější hranice nutnosti před přijímáním se vyzpovídat, například od dvanácti let.Pravoslavný katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje: Zpověď a přijímání Eucharistie. [http://www.katedrala.info/index.php/aktuality/zpoved-a-prijimani-eucharistie Dostupné online]. Dospělí se zpovídají buď pokaždé, když chtějí přijímat (obvyklejší praxe), nebo může zpovědník stanovit lhůtu, po kterou může věřící přistupovat k přijímání po absolvování jedné zpovědi opakovaně (méně obvyklá praxe, podobná katolické, kdy k pravidelnému přijímání stačí například jedna zpověď za měsíc). Před liturgií, na níž hodlá přijímat, by se věřící měl pokaždé pomodlit určené přípravné modlitby,Pravoslavi.cz: Modlitební řád ke svatému přijímání. [https://download.pravoslavi.cz/modlitby/prijimani-w.pdf Dostupné online]. v některých církevních obcích se lze setkat s praxí, že tyto přípravné modlitby (tzv. ''Kánon ke sv. Přijímání'') se modlí nahlas žalmista po hodinkách, když kněz ještě koná přípravnou část liturgie, tzv. [[Proskomidie|proskomidii]]. [97] => [98] => ==== Utrakvismus ==== [99] => [[Utrakvismus]] přiznává právo přijímat všem pokřtěným (tedy i malým dětem) vzhledem k tomu, že plného rozumového pochopení nejsou schopni ani dospělí. [100] => [101] => === Svátosti === [102] => Mezi svátosti patří mimo eucharistii ještě: [103] => * [[Svátost smíření|Svatá zpověď]] [104] => * [[Křest]] [105] => * [[Biřmování]] [106] => * [[Manželství (římskokatolická církev)|Svátost manželství]] [107] => * [[Svěcení|Kněžské svěcení]] [108] => * [[Pomazání nemocných]] [109] => [110] => == Liturgie == [111] => {{Vyjmout|mše}} [112] => [[Soubor:Folio 189v - The Communion of the Apostles.jpg|náhled|Přijímání apoštolů, ''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry]]'', fol. 189v., [[Chantilly]]]] [113] => [[Soubor:Lat-egl-essince.jpg|náhled|Eucharistická liturgie v klášteře [[Chevetogne]] v [[Belgie|Belgii]]]] [114] => Navzdory rozdílům v různých církvích a [[ritus|ritech]] si existuje v eucharistické [[liturgie|liturgii]] mnoho společných prvků. Některé z nich jsou dosvědčeny historickými prameny již ve 2. a [[3. století]]. [115] => [116] => * vyznání [[hřích]]ů [117] => * [[Gloria]] (pouze v neděli a o svátcích) [118] => * [[vstupní modlitba]] [119] => * čtení z [[bible|Písma]] [120] => * [[homilie]] či [[kázání]] [121] => * [[krédo|vyznání víry]] (pouze o [[neděle|nedělích]] a svátcích) [122] => * [[přímluvy]] (modlitba věřících) [123] => * přinášení darů [124] => * [[eucharistická modlitba]] [125] => ** [[preface]] [126] => ** [[Sanctus]] [127] => ** [[anamneze]] [128] => ** [[epikleze]] [129] => ** „tajemství víry“ [130] => ** [[doxologie|velká doxologie]] [131] => * [[modlitba Páně]] [132] => * [[pozdravení pokoje]] [133] => * [[Agnus Dei]] [134] => * [[lámání chleba]] [135] => * [[Svaté přijímání|přijímání]] [136] => * Závěrečná [[modlitba]] [137] => * [[Žehnání|požehnání]] a propuštění lidu [138] => [139] => Pořadí jednotlivých úkonů se může lišit mezi různými liturgickými tradicemi. [140] => [141] => === Římskokatolická církev === [142] => V římskokatolické církvi se eucharistie neboli [[Nejsvětější svátost]] také uchovává v [[kostel]]ích (z praktických důvodů se uchovává pouze Tělo Kristovo), a to ve [[eucharistický svatostánek|svatostánku]] (též [[tabernákulum]], či řidčeji [[sanktuárium]]) v [[liturgická nádoba|liturgických nádobách]]. Tyto nádoby mají podle tvaru a funkce rozdílné názvy: [[ciborium]] – v něm se uchovávají malé hostie, které přijímají věřící účastníci bohoslužby, dále [[pyxida]] (je buď celokovová, neprůhledná, nebo se skleněným průhledem, pak se jí říká též [[custodia]]) – v ní se přechovává tzv. „velká hostie“ umístěna do zvláštního úchytu nazývaného [[lunula]], která se vkládá do [[monstrance]]. Také se někdy do svatostánku dává přímo monstrance. V té je vystavována při tzv. (eucharistickém) výstavu, neboli věřící jsou vyzváni k [[adorace|adoraci]] (klanění). Zprvu se totiž eucharistie uchovávala, jen kvůli nemocným křesťanům, aby ti, kteří se nemohli zúčastnit mše svaté, mohli být posilněni Kristovým tělem, a to buď k uzdravení nebo k přechodu ze smrti do věčného života (toto poslední svaté přijímání se nazývá viatikum, tzv. pokrm na cestu z latinského ''via'' – cesta). Teprve později (za [[František z Assisi|sv. Františka z Assisi]]) se začíná šířit úcta klanění se Tělu Kristovu a s tím související snaha o čistotu liturgických pláten a vytvoření všech pravidel jak uchovávat tuto svátost. [143] => [144] => Jedním z těchto pravidel je tzv. [[věčné světlo]] svítící poblíž svatostánku, které svým svitem má upozornit – ''pokloň se před Pánem, jenž se dal uvěznit…'' [145] => [146] => Jak šla staletí, úcta v katolické církvi se prohlubovala, bylo složeno mnoho písní k oslavě Nejsvětější svátosti (nejznámější z nich pochází od [[Tomáš Akvinský|sv. Tomáše Akvinského]]: „Adoro Te Devote“ – Klaním se Ti vroucně…), byly zavedeny adorace a procesí a dokonce vznikl [[Slavnost Těla a Krve Páně|svátek Těla a Krve Páně]] neboli lidově [[Slavnost Těla a Krve Páně|Boží tělo]]. [147] => [148] => == Eucharistické zázraky == [149] => Přehled [[eucharistický zázrak|eucharistických zázraků]], tedy zázraků souvisejících s proměněnou hostií, podává časopis ''[[Milujte se!]]''.http://milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2013-26.pdf, s. 6–15. [150] => [151] => == Ostatní == [152] => Proměněné hostie (eucharistie) byly vzaty i do [[vesmír]]u, a to v roce [[2013]] americkým kosmonautem a katolíkem [[Michael Hopkins|Michaelem Hopkinsem]]. Podle vlastních slov šlo o šest hostií, z nichž každá byla rozlomena na čtyři části, aby mohl tělo Kristovo přijímat každý týden, který strávil ve vesmíru.https://aleteia.org/2020/11/16/spacexs-resilience-commanded-by-astronaut-who-flew-with-eucharist [153] => [154] => Kosmonaut a presbyteriánský starší [[Buzz Aldrin|Edwin Aldrin]] přijal r. 1969 večeři Páně na povrchu Měsíce (na palubě přistávacího modulu [[Apollo 11|Apolla 11]]). [155] => [156] => == Odkazy == [157] => === Poznámky === [158] => {{Poznámky}} [159] => === Reference === [160] => [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[Svaté přijímání]] [164] => * [[Večeře Páně]] [165] => * [[Svaté tajiny]] [166] => * [[Mše]] [167] => * [[Římský ritus]] [168] => * [[Božská liturgie]] [169] => * [[Iniciační svátosti]] [170] => * [[Reálná přítomnost]] [171] => * [[Eucharistiáni]] [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=eucharistie}} [176] => * [http://www.iliteratura.cz/Clanek/28559/rubin-miri-corpus-christithe-eucharist-in-late-medieval-culture Jezte mi tělo, pijte mi krev. Kulturní dějiny eucharistie: pohoršení, kanibalismus a kreativita] [177] => * {{de}} [https://web.archive.org/web/20160304075728/http://www.netzwerk-eucharistie.de.vu/ Netzwerk Eucharistie] [178] => * [[Filip Gorazd Martinek|MARTINEK, Filip Gorazd]]: [https://eb7497371c.clvaw-cdnwnd.com/7b74e622da3374a3fa4d337697d8196b/200000623-0a9aa0a9ae/Eucharistie-spojuje.pdf?ph=eb7497371c Eucharistie spojuje] : ''[[Český zápas]]'' č. 33/2022, s. 9. [179] => [180] => {{pahýl}} [181] => [182] => {{svátosti}} [183] => {{eucharistie}} [184] => [185] => {{Autoritní data}} [186] => {{Portály|Křesťanství}} [187] => [188] => [[Kategorie:Eucharistie| ]] [189] => [[Kategorie:Jídlo a pití]] [] => )
good wiki

Eucharistie

Chléb a víno - symbol eucharistie Eucharistie (řec. díkuvzdání) je křesťanský obřad, kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slavnost Těla a Krve Páně','pesach','Božská liturgie','těžký hřích','svátost','Svaté přijímání','adorace','neděle','Skutky apoštolů','ritus','prvotní církev','Soubor:Lat-egl-essince.jpg'

Neděle

Pesach

Ritus

Svátost