Array ( [0] => 14803689 [id] => 14803689 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eukaryogeneze [uri] => Eukaryogeneze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Biological cell.svg|thumb|upright=1.5|Schematický model eukaryotické buňky. 1 - [[jadérko]]; 2 - [[buněčné jádro|jádro]]; 3 - [[ribozom]]; 4 - [[vezikul]]; 5 - [[endoplazmatické retikulum|drsné endoplazmatické retikulum]]; 6 - [[Golgiho aparát]]; 7 - [[cytoskelet]]; 8 - [[endoplazmatické retikulum|hladké endoplazmatické retikulum]]; 9 - [[mitochondrie]]; 10 - [[vakuola]]; 11 - [[cytosol]]; 12 - [[lysozom]]; 13 - [[centriola]]]] [1] => '''Eukaryogeneze''' je evoluční proces vzniku [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]], která na rozdíl od [[Prokaryotická buňka|prokaryotické]] obsahuje množství vnitřních [[buněčná membrána|membrán]] a složité organely ([[mitochondrie]] a podobně). Některé okolnosti ještě nejsou zcela vyjasněny, ale např. o mitochondriích a plastidech se ví, že vznikly [[endosymbiotická teorie|endosymbioticky]], tzn. pohlcením jednoho organismu druhým. Jiné struktury v eukaryotické buňce však vznikly endogenně, na základě [[mutace|mutací]] ([[de novo]]). [2] => [3] => Vznik eukaryotické buňky se zřejmě odehrál asi před 2 miliardami lety,{{citace periodika | jméno = Andrew H. | příjmení = Knoll | spoluautoři = Javaux, E. J., Hewitt, D., Cohen, P. | titul = Eukaryotic organisms in Proterozoic oceans | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Part B | rok =2006 | ročník =361 | číslo =1470 | strany=1023–1038 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1578724 | doi = 10.1098/rstb.2006.1843 | pmid = 16754612 | jazyk=anglicky}} ačkoliv s tím někteří vědci nesouhlasí a kladou tento milník do mnohem nedávnější doby.{{Citace periodika [4] => | doi = S1357-2725(08)00411-1 [5] => | issn = 1357-2725 [6] => | ročník = 41 [7] => | číslo = 2 [8] => | strany = 307–22 [9] => | příjmení = Cavalier-Smith [10] => | jméno = T [11] => | titul = Predation and eukaryote cell origins: A coevolutionary perspective [12] => | periodikum = The International Journal of Biochemistry & Cell Biology [13] => | datum přístupu = 2008-12-09 [14] => | datum vydání = 2009 [15] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18935970 [16] => }} [17] => [18] => == Počátky eukaryogeneze == [19] => [20] => Přesný průběh počátků eukaryogeneze není zcela vyjasněn. Zdá se, že ke vzniku eukaryot přispěly genomy jak [[archea|archeálních]], tak [[bakterie|bakteriálních]] buněk.{{citace periodika | příjmení = Emelyanov | jméno = Victor V | titul = Mitochondrial connection to the origin of the eukaryotic cell | periodikum = European Journal of Biochemistry | ročník = 270 | číslo = 8 | strany = 1599–1618 | url = http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/118830358/HTMLSTART | jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}} Podrobně se průběh eukaryogeneze snaží vysvětlit více než 20 hypotéz.{{citace periodika | příjmení= Pisani |jméno=D.|spoluautoři= Cotton J. A., McInerney J. O.| titul = Supertrees disentangle the chimerical origin of eukaryotic genomes | periodikum = Mol Biol Evol | rok = 2007 | měsíc = Aug | ročník = 24 | číslo = 8 | pmid = 17504772 | strany = 1752–60 | url = http://mbe.oxfordjournals.org/cgi/content/full/24/8/1752 | jazyk=anglicky}} Důležitou roli v těchto hypotézách často hrají právě [[bakterie]] a [[archea]], tedy dvě prokaryotické domény, z nichž se pravděpodobně eukaryota vyvinula. [21] => [22] => Často se v hypotézách objevuje otázka vzniku [[mitochondrie|mitochondrií]], která je však v základních rysech již v podstatě objasněná. V této organele byla totiž nalezena [[DNA]], která vykazuje značnou příbuznost s bakteriemi z řádu [[Rickettsiales]]. [[Endosymbiotická teorie]] tak oprávněně tvrdí, že mitochondrie vznikly právě pohlcením ''[[Rickettsia|Rickettsií]]'' jinou buňkou a mitochondrie jsou potomci těchto bakterií. To však pravděpodobně neznamená, že pouhý vznik mitochondrií znamenal vznik eukaryot v dnešním slova smyslu. Eukaryotická buňka má i množství jiných typických rysů, jako je [[buněčné jádro]], [[endomembránový systém]], lineární [[chromozom]]y a [[mRNA]] [[splicing]], ale není jasno v tom, jestli tyto rysy vznikly před nebo po endosymbióze budoucí mitochondrie.{{Citace periodika [23] => | doi = 10.1002/bies.20516 [24] => | issn = 0265-9247 [25] => | ročník = 29 [26] => | číslo = 1 [27] => | strany = 74–84 [28] => | příjmení = Poole [29] => | jméno = Anthony M [30] => | spoluautoři = David Penny [31] => | titul = Evaluating hypotheses for the origin of eukaryotes [32] => | periodikum = BioEssays: News and Reviews in Molecular, Cellular and Developmental Biology [33] => | datum přístupu = 2008-12-09 [34] => | datum vydání = 2007-01 [35] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17187354 [36] => }} [37] => [38] => === Chimérické hypotézy === [39] => Chimérické hypotézy je souhrnné označení pro takové hypotézy, které předpokládají v průběhu eukaryogeneze fúzi několika typů buněk. [40] => [41] => ==== Archeální hypotéza ==== [42] => [43] => Podle tzv. '''archeální hypotézy''' je eukaryotická buňka pouhým potomkem buňky jisté [[archebakterie]], která pohltila bakteriálního [[Symbióza|symbionty]], z nichž se vyvinula [[mitochondrie]]. [[HGT|Horizontálním přenosem genetické informace]] z mitochondrie do genomu archeálního se pak vysvětluje skutečnost, že mnohé znaky eukaryot jsou spíše bakteriálního původu. Další geny spíše bakteriálního původu by teoreticky mohla eukaryotická buňka získat i z potravy, pokud se živila bakteriálními buňkami (tzv. '''gene ratchet''' teorie). Některé varianty této hypotézy se zabývají i mechanismem pohlcení bakteriálního předka [[mitochondrie]] a např. předpokládají, že archeální předek eukaryot by neměl [[buněčná stěna|buněčnou stěnu]] (jako recentní ''[[Thermoplasma]]ta''), naopak by již měl [[aktin]]ový základ [[cytoskelet]]u s rozvětvenými filamenty, který by umožňoval vychlípeniny plazmatické membrány usnadňující zachycení bakterie. Vycházejí přitom z monofylie genetického kódování některých archeálních a eukaryotických aktinů.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Yutin | jméno = Natalya | spoluautoři = Wolf Maxim Y., Wolf Yuri I., Koonin Eugene V. | titul = The origins of phagocytosis and eukaryogenesis. | periodikum = Biology Direct | rok vydání = 2009 | měsíc = Feb | ročník = 4 | číslo = 9 | url = http://www.biology-direct.com/content/4/1/9 | doi = 10.1186/1745-6150-4-9 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2009-03-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100107155021/http://www.biology-direct.com/content/4/1/9 | datum archivace = 2010-01-07 }} [44] => [45] => ==== Vodíková hypotéza ==== [46] => [47] => Detailněji se okolnostmi archeální hypotézy zabývá tzv. '''vodíková hypotéza''' navržená v roce 1998. Hostitelskou buňkou byla anaerobní, [[vodík]] metabolizující autotrofní archebakterie, která pohltila symbiotickou bakterii schopnou v rámci své [[buněčné dýchání|respirace]] produkovat vodík. Tyto bakterie následně prošly evolucí a změnily se na mitochondrie.{{citace periodika | autor = Martin W, Müller M | titul = The hydrogen hypothesis for the first eukaryote | periodikum = Nature | pmid = 9510239 | měsíc = Mar | rok = 1998 | strany = 37–41 | číslo = 392 | doi = 10.1038/32033 | jazyk=anglicky}} [48] => [49] => Vodíková hypotéza má své výhody i nevýhody. Pro hovoří fakt, že tato hypotéza vysvětluje příčiny, které vedly k pohlcení mitochondrie. Svůj význam má i skutečnost, že v přírodě se nachází podobná uskupení organismů vyměňujících si vodík ([[hydrogenozom]]y [[nálevník]]ů a jejich [[symbiont]]i). Na druhou stranu je známo, že eukaryotická membrána je podobná spíše membráně bakterií, jenže kdyby měla pravdu vodíková hypotéza, membrána by byla archeální. Archebakterie také provozují anaerobní metanogenní metabolismus, zatímco eukaryota nikoliv. I další metabolické vlastnosti spíše mluví v neprospěch této teorie.{{citace elektronické monografie | příjmení = Čepička | jméno = Ivan| příjmení2=Neustupa| jméno2 = Jiří | příjmení3=Hampl |jméno3=Vladimír |titul = Protistologie: záznam přednášek na internetu | rok = 2009 | místo = Univerzita Karlova, Přírodovědná fakulta UK | url = http://www.natur.cuni.cz/~vlada/protistologie/}} [50] => [51] => ==== Syntrofická hypotéza ==== [52] => [53] => Podobně jako vodíková hypotéza, také '''syntrofická hypotéza''' předpokládá, že motivací ke vzniku eukaryotické buňky byl metabolismus vodíku, přičemž se výměna produktů metabolismu mezi několika druhy (tedy právě tzv. [[syntrofie]]) objevuje i v jejím názvu. Syntrofickou hypotézu formulovali poprvé Moreira a López-García roku 1998. [54] => [55] => Podle jejich hypotézy se fúze odehrála mezi buňkou [[metanogen]]ní [[archebakterie]] a pravděpodobně několika buňkami bakterií, konkrétně [[deltaproteobakterie|deltaproteobakterií]]. Tyto bakterie se přiložily těsně k [[buněčná membrána|buněčné membráně]] archebakterie a vzájemně mezi sebou splynuly. Archeální cytoplazmatická membrána se pak stala jadernou membránou nové eukaryotické buňky a cytoplazmatická membrána deltaproteobakterií představuje dnešní buněčnou membránu eukaryot. Souběžně s fúzemi buněk se odehrála podle autorů této hypotézy [[horizontální výměna genetické informace]].{{Citace periodika [56] => | doi = 9797402 [57] => | issn = 0022-2844 [58] => | ročník = 47 [59] => | číslo = 5 [60] => | strany = 517–30 [61] => | příjmení = Moreira [62] => | spoluautoři = Lopez-Garcia [63] => | titul = Symbiosis between methanogenic archaea and delta-proteobacteria as the origin of eukaryotes: the syntrophic hypothesis [64] => | periodikum = Journal of Molecular Evolution [65] => | datum přístupu = 2008-12-10 [66] => | datum vydání = 1998-11 [67] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9797402 [68] => }} [69] => [70] => U syntrofické hypotézy je možné spatřovat výhodu v tom, že takto vzniklá cytoplazmatická membrána by byla bakteriálního původu, na rozdíl od předchozí hypotézy. [71] => [72] => ==== Hypotézy založené na síře ==== [73] => [74] => Některé syntrofické hypotézy, zejména studie z roku 2000 od [[Lynn Margulisová|Lynn Margulisové]] a kol, navrhují společenství archeí a bakterií založená na síře. Bakterie, konkrétně [[spirochéty]], přijímaly sirovodík produkovaný archebakteriemi, a metabolizovaly ho. Tyto spirochéty se údajně postupně vyvinuly v bičík.{{Citace periodika [75] => | doi = PMC34369 [76] => | issn = 0027-8424 [77] => | ročník = 97 [78] => | číslo = 13 [79] => | strany = 6954–9 [80] => | příjmení = Margulis [81] => | jméno = L [82] => | spoluautoři = M F Dolan, R Guerrero [83] => | titul = The chimeric eukaryote: origin of the nucleus from the karyomastigont in amitochondriate protists [84] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [85] => | datum přístupu = 2008-12-10 [86] => | datum vydání = 2000-06-20 [87] => | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=10860956 [88] => }} Jenže pro tuto hypotézu nebyl zatím nalezen téměř žádný důkaz, vyjma skuetčnosti, že podobná společenství existují v přírodě. [89] => [90] => === Nechimérické hypotézy === [91] => [92] => ==== Hypotéza Neomura ==== [93] => Zcela jiný pohled nabízí teorie „'''[[Neomura]]'''“ (v překladu „nová stěna“) neboli také '''fagotrofická hypotéza''', zastupovaná především [[Thomas Cavalier-Smith|Cavalier-Smithem]], která považuje archea i eukaryota za potomky určité složité [[grampozitivní bakterie]], konkrétně jisté [[aktinobakterie]]. Tato aktinobakterie prošla značným vývojem a až později endosymbioticky získala mitochondrie.{{citace periodika | titul = The neomuran origin of archaebacteria, the negibacterial root of the universal tree and bacterial megaclassification. | příjmení= Cavalier-Smith |jméno=T | rok = 2002 | periodikum = Int J Syst Evol Microbiol. 52(Pt 1) | strany = 7–76 | jazyk=anglicky}} Nedostatkem těchto teorií je fakt, že v současnosti neznáme žádné eukaryotické organismy s primární absencí mitochondrií, ačkoliv je tyto teorie předpokládají. [94] => [95] => ==== Tři viry, tři domény ==== [96] => Podle této hypotézy, kterou formuloval v roce 2005 P. Forterre, se musí vznik všech domén včetně té eukaryotické přičítat virům. Před vznikem tří dnešních domén používaly nejprve buňky jako [[genetický materiál]] výhradně [[RNA]] (tzv. [[RNA svět]]), pak byly infikovány několika viry, které vynalezly DNA, a následně se tato DNA stala jejich hlavním genetickým materiálem.{{Citace periodika [97] => | doi = S0300-9084(05)00092-1 [98] => | issn = 0300-9084 [99] => | ročník = 87 [100] => | číslo = 9–10 [101] => | strany = 793–803 [102] => | příjmení = Forterre [103] => | jméno = Patrick [104] => | titul = The two ages of the RNA world, and the transition to the DNA world: a story of viruses and cells [105] => | periodikum = Biochimie [106] => | datum přístupu = 2008-12-11 [107] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16164990 [108] => }} Neexistují doklady, jedná se o poměrně spekulativní hypotézu, ale nedá se odmítat jako nesprávná. [109] => [110] => == Vznik dalších eukaryotických struktur == [111] => === Bičík === [112] => [[Bičík]] mohl vzniknout buď symbioticky, nebo endogenně (de novo). Se symbiotickým vznikem bičíku počítá z širších hypotéz zejména syntrofická hypotéza založené na síře, tzn. že bičík vznikl z symbiotických [[spirochéty|spirochét]]. Také se objevují úvahy, že jsou bičíky vzniklé endosymbioticky z bakterií kmene [[Verrucomicrobia]]. Mimo symbiotické hypotézy stojí například teorie, že bičík vznikl protažením [[centriola|centrioly]] (organela nesoucí [[mikrotubuly]] pro [[mitóza|mitotické dělení]]) na druhou stranu. [113] => [114] => === Jádro === [115] => [116] => Opět existuje endogenní i endosymbiotická teorie. První říká, že z membrány vycestovávaly měchýřky a postupně vzájemným splýváním vytvořily [[jaderná membrána|jadernou membránu]]. V rámci širších eukaryogenetických teorií se snaží vznik jádra vysvětlit zajímavým způsobem již zmíněná syntrofická hypotéza. [117] => [118] => === Peroxizom === [119] => Ohledně vzniku peroxizomu byla také postulována endosymbiotická teorie (z [[grampozitivní bakterie]]), ale obecně se soudí, že vznikl endogenně, specializací části [[endomembránový systém|vnitřních membrán]]. [120] => [121] => === Plastidy === [122] => {{podrobně|endosymbiotická teorie}} [123] => Mimo výše uvedené struktury, které jsou přítomné téměř ve všech eukaryotických buňkách, se v mnoha skupinách eukaryot vyvinuly i jiné specifické organely. Typickým příkladem jsou [[plastid]]y, [[semiautonomní organela|semiautonomní organely]], v nichž probíhá [[fotosyntéza]] a některé další pochody. Vyskytují se u [[rostliny|rostlin]] a mnohých [[protisté|protistů]]. Vznikly pravděpodobně v evoluční historii až určitou dobu po vzniku samotné eukaryotické buňky a samotné eukaryogeneze se neúčastnily. Přesto jsou však dalším dokladem [[endosymbiotická teorie|endosymbiotické teorie]]. Na rozdíl od mitochondrií se plastidy vyvinuly u několika, často nepříbuzných skupin eukaryot. Tzv. primární plastidy však pochází z [[sinice]] a vznikly pravděpodobně pouze jednou, a to u rostlin, které v širším pojetí zahrnují nejen [[zelené rostliny]] (''Viridiplantae''), ale i [[ruduchy]] (''Rhodophyta'') a [[glaukofyty]] (''Glaucophyta'').{{citace periodika | autor = Hedges S. B., Blair J. E., Venturi M. L., Shoe J. L | titul = A molecular timescale of eukaryote evolution and the rise of complex multicellular life. | periodikum = BMC Evol Biol | rok=2004 |měsíc=Jan | pmid = 15005799 | číslo = 28;4:2. | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=15005799 |jazyk=anglicky}} Plastidy u jiných druhů fotosyntetizujících eukaryot vznikly především sekundární endosymbiózou, tedy pohlcením jedné ze skupin rostlin. Pohlcením ruduchy vznikly plastidy (někdy kvůli svému původu zvané [[rhodoplast]]y) např. u různých [[heterokonta|heterokont]] (Heterokonta) a [[rozsivky|rozsivek]] (Bacillariophyceae), pohlcením zelené řasy vznikly plastidy u [[Chlorarachniophyta]], některých [[krásnoočka|krásnooček]] (Euglenozoa) a jedné [[obrněnky]].{{Citace monografie | příjmení = Čepička | jméno = Ivan | příjmení2 = Kolář | jméno2 = Filip | příjmení3 = Synek | jméno3 = Petr | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza; Přípravný text – biologická olympiáda 2007–2008 | vydavatel = NIDM ČR | místo = Praha | rok = 2007| isbn = | strany = 87}} [124] => [125] => == Odkazy == [126] => === Reference === [127] => [128] => [129] => === Externí odkazy === [130] => * {{cs}} {{citace elektronické monografie | příjmení = Čepička | jméno = Ivan| příjmení2=Neustupa| jméno2 = Jiří | příjmení3=Hampl |jméno3=Vladimír |titul = Protistologie: záznam přednášek na internetu | rok = 2009 | místo = Univerzita Karlova, Přírodovědná fakulta UK | url = http://www.natur.cuni.cz/~vlada/protistologie/}} [131] => * {{cs}} [http://parasite.natur.cuni.cz/~cepicka/02Eukaryogeneze.ppt Prezentace .ppt o eukaryogenezi na stránkách parasite.cuni.cz]{{Nedostupný zdroj}} [132] => * {{cs}} [http://parasite.natur.cuni.cz/~cepicka/Eukaryogeneze-Text.pdf Text .pdf s podobným obsahem na stránkách parasite.cuni.cz]{{Nedostupný zdroj}} [133] => [134] => [[Kategorie:Eukaryotická buňka]] [135] => [[Kategorie:Endosymbiotická teorie]] [136] => [[Kategorie:Život v prekambriu]] [] => )
good wiki

Eukaryogeneze

hladké endoplazmatické retikulum; 9 - mitochondrie; 10 - vakuola; 11 - cytosol; 12 - lysozom; 13 - centriola Eukaryogeneze je evoluční proces vzniku eukaryotické buňky, která na rozdíl od prokaryotické obsahuje množství vnitřních membrán a složité organely (mitochondrie a podobně). Některé okolnosti ještě nejsou zcela vyjasněny, ale např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mitochondrie','bakterie','buněčná membrána','endomembránový systém','archebakterie','endosymbiotická teorie','grampozitivní bakterie','archea','spirochéty','Endosymbiotická teorie','aktinobakterie','mutace'

Aktinobakterie

Archea

Archebakterie

Bakterie

Mitochondrie

Mitochondrie jsou organelly nacházející se v eukaryotických buňkách.

Mutace

Spirochéty