Array ( [0] => 14751691 [id] => 14751691 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Evaluace [uri] => Evaluace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{různé významy|tento=vyhodnocení obecně|druhý=pojmu ze socio-psychologie|rozlišovač=psychologie}} [2] => '''Evaluace''' (z [[francouzština|fr.]] ''évaluer'', vyhodnotit), '''hodnocení''', je systematické posouzení kvality a hodnoty, popř. významu určitého objektu. Obvykle se vztahuje k tzv. programové evaluaci jako sociálněvědní aktivitě zaměřené na sběr, analýzu, interpretaci, syntézu a sdělování informací o činnosti a efektivitě veřejných politik a programů.{{Citace monografie|příjmení = Rossi|jméno = Peter, H.|příjmení2 = Lipsey|jméno2 = Mark, W.|titul = Evaluation: A Systematic Approach|url = https://archive.org/details/evaluationsystem0000unse|vydání = |vydavatel = Sage Publications|místo = Thousand Oaks, CA|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = 9780761908944|příjmení3 = Freeman|jméno3 = Howard, E.}} Evaluace však může mít také povahu evaluačního výzkumu, který je více orientovaný na samotný proces evaluace (je pro něj objektem studia), založený na teorii, často bývá iniciován samotným badatelem a může obsahovat cíle s hodnoceným programem nesouvisející. [3] => [4] => Evaluaci se zakládá na důkladném sběru [[informace|informací]] a na jejich odborném zpracování s cílem získat spolehlivé podklady pro případná [[rozhodnutí]]. Tato užitečná zpětná vazba může mít v různé fázi politiky nebo programu různou podobu. V době, kdy vyvstane potřeba určitý problém řešit, poskytuje evaluace informace pro počáteční uvažování o možnostech řešení a přispívá tak k výběru a formulaci konkrétního programu. Tato plánovací (také preformativní) fáze je označovaná jako ex-ante evaluace a jejím účelem je popsat problém, analyzovat potřeby a jejich naplňování, posoudit logiku plánované intervence a podmínky implementace programu (jeho proveditelnost). [5] => [6] => V průběhu implementace zvoleného programu poskytuje evaluace informace o jeho organizaci a fungování (monitoring) a posléze také o prvotních výsledcích a efektech. Tato procesní (formativní) fáze je obvykle označována jako mid-term evaluace a získané informace o vnitřních procesech, využití zdrojů, zapojení cílových skupin apod. umožňují reagovat na případné problémy programu ještě v jeho průběhu a provádět průběžné korekce. [7] => [8] => A konečně může mít užitečná zpětná vazba podobu informace o střednědobých až dlouhodobých výsledcích a efektech programu, často již po skončení financování hodnoceného programu (udržitelnost). Tyto informace lze také kombinovat například s informacemi o nákladech vynaložených na daný program. V této fázi hovoříme o ex-post evaluaci, jejímž účelem může být nejenom prosté srovnání dosažených výsledků s cíli programu. Žádoucí je také posouzení všech efektů (zamýšlených i nezamýšlených) v jejich úplnosti, tj. zda negativní efekty programu nepřevážily ty pozitivní.NEKOLA, M. (2013). Východiska evaluace veřejných politik a programů. In F. OCHRANA a kol., Hodnocení efektivnosti veřejných výdajových programů'' (pp. 13–22). Praha: Wolters Kluwer. [9] => [10] => Evaluace poskytuje především vhled do programu, který je nezbytným základem pro jeho pro racionální management a plánování a zároveň předpokladem pro další naplnění dalších funkcí evaluace. Těmi jsou kontrola programu (právní, politická, ekonomická, správní), zajištění legitimity programu a rozvoj programu. Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde nebezpečí zneužití domněle objektivních informací k prosazení těchto zájmů. V tomto smyslu mohou zaujaté a tedy nepravdivé evaluace sloužit jako zástěrka pro politická rozhodnutí. [11] => [12] => == Druhy evaluací == [13] => Evaluace lze rozlišovat podle toho, [14] => * zda má sloužit: [15] => ** vědeckým účelům a týká se tedy například účinnosti metod a prostředků, [16] => ** anebo spíše praktickým' účelům a týká se tedy konkrétního procesu, instituce a podobně; [17] => * kdo ji provádí a jaké si přitom stanovil cíle: [18] => ** ten, kdo má rozhodovat, například majitelé firmy, vedení resortu a podobně; [19] => ** hodnocená instituce sama, [[autoevaluace]]; [20] => ** nezávislá instance, tisk, občanské sdružení; [21] => * ve které fázi se evaluace provádí: [22] => ** plánovací evaluace (při plánování, resp. před započetím procesu/[[projekt]]u, někdy označována též jako ex-ante evaluace) [23] => ** formativní evaluace (v průběhu [[realizace]] procesu/projektu, někdy označována též jako průběžná či interim evaluace) [24] => ** sumativní evaluace (souhrnné zhodnocení po ukončení procesu/projektu, někdy označována též jako ex-post evaluace) [25] => [26] => * na jaký druh informací se evaluace zaměřuje: [27] => ** evaluace cílů [28] => ** evaluace procesů [29] => ** evaluace [[kvalita]]tivních změn [30] => [31] => == Evaluační metody a techniky == [32] => Při evaluaci se využívá široká škála kvantitativních i kvalitativních metod a technik, například: [33] => * [[Dotazníkové šetření]] [34] => * [[Experiment]] [35] => * [[Průzkum veřejného mínění]] [36] => * [[Kvalitativní analýza]] [37] => * [[Kvalitativní výzkum]] [38] => * [[Pozorování]] [39] => * [[Případová studie]] [40] => * [[Statistika]] [41] => * [[Testování hypotéz]] [42] => * [[Verifikace]]. [43] => [44] => Klíčovým momentem evaluace je zajištění nestranného a věcného zhodnocení, přiměřené přisouzení váhy jednotlivým informacím, výzkumům atd., včetně sestavení hodnotícího sboru odborníků. [45] => [46] => == Odkazy == [47] => [48] => === Reference === [49] => [50] => [51] => === Literatura === [52] => * Průcha J., ''Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků''. Brno: Masarykova univerzita, 1996 – 166 s. {{ISBN|80-210-1333-8}} [53] => * Smutek M., ''Evaluace sociálních programů''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005 – 132 s. {{ISBN|80-7041-811-7}} [54] => * Viktorová – Pělucha, ''Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech České republiky v kontextu vývoje zeměděkské a venkovské politiky v Evropě.'' Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005 – 113 s. {{ISBN|80-86729-21-4}} [55] => * Nekola, M. Monitoring a evaluace realizovaných politik. In Veselý A.- Nekola. M. (Eds.), ''Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe''. Praha: SLON, 2007. [56] => * Remr, J. ''Srovnání vybraných přístupů k realizaci evaluací''. [http://www.evaltep.cz/inpage/srovnani-pristupu-k-evaluacim/ Evaluační teorie a praxe]. Praha: Institut evaluací a sociálních analýz. 2013, 1(1): 27-49, ISSN 2336-1158 [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => * {{Wikicitáty|téma=Hodnocení}} [61] => {{Autoritní data}} [62] => [63] => [[Kategorie:Management]] [64] => [[Kategorie:Veřejná politika]] [] => )
good wiki

Evaluace

Evaluace (z fr. évaluer, vyhodnotit), hodnocení, je systematické posouzení kvality a hodnoty, popř.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.