Array ( [0] => 15643645 [id] => 15643645 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Exulanti [uri] => Exulanti [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Exulanti''' jsou náboženští vyhnanci 16.–18. století. Slovo je odvozeno z [[Latina|latinského]] ''exulans'', ''exulare'' (původně: ''exsulare''), bylo utvořeno z předpony [[Ex (latina)|ex]] ke slovu ''solum'' (půda). Exulanti jsou doslova ti, „kteří žijí mimo svou zemi“. Slovo exil pochází z latinského ''exilium'' (vyhnanství). Exulanti se chtěli (po změně poměrů) do své vlasti vrátit. [1] => [2] => [[Soubor:Gedenktafel Kirchgasse 3 (Neuk) Böhmische Wanderer.JPG|náhled|Vyobrazení českých exulantů na pomníku v [[Český Rixdorf|Českém Rixdorfu]]]] [3] => Z přílivu exulantů prchajících před [[Rekatolizace|rekatolizací]] se [[Země Koruny české|zemí koruny České]] těžilo zejména [[Sasko]] a [[Pruské království]], později pak [[Pruské Slezsko]]. Exulanti byli vděční a pracovití, zasloužili se o rozvoj hostitelských obcí a založili ve světě nespočet nových kolonií, zejména pak v Prusku a Pruském Slezsku, kde se zasloužili (mimo jiné) o rozvoj textilního průmyslu, výrobu houslí ([[Klingenthal]]), nechyběli ani při založení první železárny v [[Horní Slezsko (provincie)|Horním Slezsku]] (Huta Małapanew), položili základy výroby dřevěných hraček v [[Sasko|Sasku]]... V [[Lužice|Lužici]] a v Sasku obnovili řadu vesnic zničených [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]]. Zájem o [[Pobělohorská emigrace|pobělohorské exulanty]] mělo i [[Ruské carství]], kdy v roce 1702 vydal car [[Petr I. Veliký]] manifest, jenž zrušil všechna omezení náboženských svobod přistěhovalců. [4] => [5] => V [[Berthelsdorf|Berthelsdorfu]] exulanti obnovili v roce 1727 [[Jednota bratrská|Jednotu bratrskou]], pro níž se ujal název [[Moravští bratři|Moravská církev]], a dále se starali o to, aby nebyl zapomenout [[Jan Hus|Mistr Jan Hus]]. Jako misionáři Moravské církve se usazovali i v zámoří a seznámili [[Spojené státy americké|Ameriku]] s vážnou hudbou; moravský orchestr [[Colegium Musicum (barokní hudební seskupení)|Collegium musicum]] v [[Pensylvánie|pensylvánském]] [[Bethlehem (Pensylvánie)|Bethlehemu]] byl prvním orchestrem na americké půdě.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Drábek [7] => | jméno = Jaroslav [8] => | odkaz na autora = Jaroslav Drábek [9] => | titul = Čtení o moravských bratřích [10] => | místo = Nev York [11] => | rok vydání = 1962 [12] => | strany = 11 [13] => }} Také v [[Winston-Salem|Salemu]], kde se nachází starý český a moravský hudební archiv, se stále pořádají hudební festivaly.{{Citace elektronické monografie [14] => | příjmení = Plevová [15] => | jméno = Alžběta [16] => | titul = Jednota bratrská: Působení v Čechách a na Moravě a ve Spojených státech amerických [17] => | url = https://theses.cz/id/xecv8u/598049 [18] => | vydavatel = Katedra anglistiky a amerikanistiky. [[Univerzita Palackého v Olomouci]] [19] => | místo = Olomouc [20] => | datum vydání = 2008 [21] => | datum přístupu = 2023-05-11 [22] => }} Ve výše zmíněném Bethlehemu postavili Moravané v roce 1762 první americký městský veřejný vodovod s unikátní čerpací stanicí.{{Citace elektronického periodika [23] => | příjmení = Centre [24] => | jméno = UNESCO World Heritage [25] => | titul = Moravian Church Settlements (Germany) [26] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [27] => | url = https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6581/ [28] => | jazyk = en [29] => | datum přístupu = 2024-04-20 [30] => }} [31] => [32] => [[Soubor:Historie protivenství.jpg|náhled|Vydání z roku 1870. Sepsal: [[Adam Hartman]] († před 1655). [http://texty.citanka.cz/komensky/perztoc.html Dostupné online] ]] [33] => [34] => == Evropská historie == [35] => [36] => * K vyhoštění či útěkům z náboženských důvodů docházelo v [[Západní svět|západním světě]] velmi často a to už od doby, kdy se [[křesťanství]] stalo ve 4. století [[Státní náboženství|státním náboženstvím]] v [[Římská říše|Římské říši]]. Zejména ve [[Vrcholný středověk|vrcholném]] a [[Pozdní středověk|pozdním středověku]] byly za kacíře považovány celé skupiny obyvatel, jako byli [[Kataři]] a [[Valdenští]] v jižní [[Francie|Francii]] nebo [[Husitství|Husité]] v Čechách. Proti těmto skupinám byly vedeny [[křížové výpravy]],{{Citace monografie [37] => | příjmení = Soukup [38] => | jméno = Pavel [39] => | odkaz na autora = Pavel Soukup (historik) [40] => | titul = Křížové výpravy v pozdním středověku : kapitoly z dějin náboženských konfliktů [41] => | url = [42] => | vydání = Vyd. 1 [43] => | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [44] => | místo = Praha [45] => | rok vydání = 2010 [46] => | počet stran = 245 [47] => | isbn = 978-80-7422-055-5 [48] => | isbn2 = [49] => | oclc = [50] => }} proti [[Hugenoti|Hugenotům]] pak [[Hugenotské války|války]] a [[Dragonáda|dragonády]]. V papežské bulle [[Dictatus papae]] stojí, že veškeré křesťanstvo světa (včetně [[Císař|císaře]]) je podřízeno [[Papež|papeži]]. Politická rozhodnutí císařů a světských knížat vznikala z vůle vládnoucího papeže. [51] => [52] => * [[Reformace]] v 16. století v Evropě umožnila vznik náboženských proudů, které se odklonily od [[Katolicismus|katolicismu]]. Před reformací existovala obvykle pouze volba mezi [[Adaptace (psychologie)|adaptací]] nebo sebezničením. [[Augšpurský mír]], jemuž předcházela [[Šmalkaldská válka]], přinesl v roce 1555 právní základ náboženské emigrace určité skupině obyvatel. Článek ''[[Ius emigrandi]] tohoto dokumentu'' stanovil, že podle principu ''[[cuius regio, eius religio]]'' má panovník právo rozhodnout, čemu mají věřit jeho poddaní. Z tohoto nařízení byly některé skupiny vyloučeny, například pronásledování [[Novokřtěnectví|anabaptistů]] a [[Mennonité|mennonitů]] „ohněm a mečem“ stále trvalo, a bylo dokonce výslovně předepsáno. [53] => [54] => * [[Vestfálský mír|Vestfálským mírem]] uzavřeným v roce 1648 po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] byl v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] povolen [[kalvinismus]], ačkoli jeden z jeho dokumentů ''[[Instrumentum Pacis Osnabrugensis]]'' (IPO z 24. 10. 1648) v článku VII § 1 zmiňuje právo poddaných na [[Svoboda svědomí|svobodu svědomí]] (''salva itidem cuiusque conscientie libertate'').{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Internet-Portal "Westfälische Geschichte" / 1648-10-24: Osnabrücker Friedensvertrag (Instrumentum Pacis Osnabrugensis, IPO) [Volltext] [56] => | periodikum = web.archive.org [57] => | url = https://www.lwl.org/westfaelische-geschichte/portal/Internet/finde/langDatensatz.php?urlID=740&url_tabelle=tab_quelle [58] => | datum vydání = 2019-09-13 [59] => | datum přístupu = 2023-04-11 [60] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190913074758/https://www.lwl.org/westfaelische-geschichte/portal/Internet/finde/langDatensatz.php?urlID=740&url_tabelle=tab_quelle [61] => | datum archivace = 2019-09-13 [62] => }} Následnou [[Papežská bula|papežskou bulou]] (1648) ''[[Zelo Domus Dei]]'' papež [[Inocenc X.]] odsoudil sedm ustanovení vestfálských mírových dohod pro jejich rozpor s církevním právem. Habsburští panovníci se stanovisku [[Papežská kurie|římské kurie]] podřídili a [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] svým patentem ze dne 4. ledna 1652 pokračoval v [[Rekatolizace|rekatolizaci]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]].{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = Macek [64] => | jméno = Ondřej [65] => | odkaz na autora = Ondřej Macek (teolog) [66] => | titul = Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Praxis pietatis haereticorum [67] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/35256/IPTX_2006_1_11270_0_58776_0_18656.pdf?sequence=1&isAllowed=y [68] => | vydavatel = Univerzita Karlova. Evangelická teologická fakulta. [69] => | místo = Praha [70] => | datum vydání = 2010 [71] => | datum přístupu = 2023-01-11 [72] => | strany = 14–15 [73] => }} [74] => * V Evropě v 16. a 17. století měli úplnou [[Náboženská svoboda|náboženskou svobodu]] pouze obyvatelé [[Polsko|Polska]] a [[Sedmihradsko|Transylvánie]]. [75] => [76] => == Habsburská monarchie == [77] => Z [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] uprchlo či bylo vykázáno od [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]] do vydání [[Toleranční patent|Tolerančního patentu]] 20–25 procent obyvatelstva. Jen podle odhadu hraběte [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka]] († 1652) se jednalo o 400 šlechtických a 36 tisíc měšťanských rodin z Čech (asi 150 tisíc osob), pozdější odhady uvádějící počet 50 tisíc rodin zahrnují pravděpodobně i [[Morava|Moravu]].{{Citace monografie [78] => | příjmení = Štěříková [79] => | jméno = Edita [80] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [81] => | titul = Více sluší poslouchati Boha než lidí [82] => | vydavatel = Kalich, Exulant (spolek) [83] => | místo = Praha [84] => | rok vydání = 2015 [85] => | strany = 324–328 [86] => }}{{Citace monografie [87] => | příjmení = Štěříková [88] => | jméno = Edita [89] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech [90] => | vydání = 1 [91] => | vydavatel = Kalich [92] => | místo = Praha [93] => | počet stran = 143 [94] => | isbn = 80-7017-022-0 [95] => }} [96] => [97] => Soudobá [[historiografie]] odhaduje, že počet obyvatel [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] se kvůli válce, morovým epidemiím a exilovým vlnam snížil celkově o 900 až 1450 tisíc.{{Citace monografie [98] => | příjmení = Šubrtová [99] => | jméno = Alena [100] => | titul = Dějiny populačního myšlení v českých zemích [101] => | url = https://www.czechdemography.cz/res/archive/001/000181.pdf?seek=1466618251 [102] => | vydání = 1 [103] => | vydavatel = Česká demografická společnost [104] => | místo = Praha [105] => | rok vydání = 2006 [106] => | počet stran = xi, 301 pages [107] => | strany = 74 [108] => | isbn = 80-239-8369-5 [109] => | isbn2 = 978-80-239-8369-2 [110] => | oclc = 212786044 [111] => }}[[Soubor:Reformationpatent Ferdinand II.jpg|náhled|Mandát [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] z roku 1624]] [112] => [113] => == Čechy a Morava v 16. století == [114] => V roce 1548 vydal [[Ferdinand I. Habsburský]] mandát proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]] za to, že ve výše uvedené šmalkaldské válce stála na straně odboje. Tento mandát vyvolal první vlnu odchodů členů Jednoty bratrské ze země.''Komenského slovník naučný'', sv. IV. Praha: 1937. S. 92. [115] => [116] => (Jednota bratrská čelila pronásledování od roku 1461, kdy proti „bludařům“ vydal rozkaz král [[Jiří z Poděbrad]]. V roce 1461 byl v Praze [[Mučení|mučen]] i [[bratr Řehoř]]; v roce 1463 nechal [[Zdeněk Kostka z Postupic]] umučit čtyři bratry na svém panství v [[Chrudimský kraj|chrudimském kraji]];{{Citace monografie [117] => | příjmení = Zap [118] => | jméno = Karel Vladisav [119] => | odkaz na autora = Karel Vladislav Zap [120] => | titul = Česko-Moravská kronika [121] => | vydavatel = Nakladatel B. Kočí [122] => | místo = Praha [123] => | rok vydání = 1906 [124] => | počet svazků = 3 [125] => | kapitola = Kterak král Jiří první pronásledování českých bratří spůsobil. + Kterak se konečně ustrojila jednota českých bratří. [126] => | strany = 149–150; 227–229 [127] => | svazek = třetí [128] => }} v roce 1508 byl proti Jednotě vydán [[Svatojakubský mandát]].{{Citace monografie [129] => | příjmení = Hrejsa [130] => | jméno = Ferdinand [131] => | odkaz na autora = Ferdinand Hrejsa [132] => | titul = Česká konfesse, její vznik, podstata a dějiny [133] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [134] => | místo = Praha [135] => | rok vydání = 1912 [136] => | strany = 423–424 [137] => }}) [138] => [139] => == Čechy a Morava v 17. století == [140] => * Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] opustil [[Fridrich Falcký]] se svým dvorem [[české království]]. Útočištěm jeho exilového dvora se stal [[Nizozemsko|nizozemský]] [[Haag]].{{Citace elektronické monografie [141] => | příjmení = Harceková [142] => | jméno = Eliška [143] => | titul = Diplomová práce [144] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/150377/130319026.pdf?sequence=1 [145] => | datum vydání = 2021 [146] => | datum přístupu = 2022-01-31 [147] => }} V blízkosti sesazeného českého krále se pohybovali předáci [[České stavy|českých stavů]] a šlechtici, kterým hrozil v Čechách trest smrti. Nejen pro ně, ale i pro Jednotu bratrskou hrála významnou roli [[Univerzita ve Franekeru]].{{Citace sborníku [148] => | příjmení = Engelbrecht [149] => | jméno = Wilken [150] => | url = http://neon.niederlandistik.fu-berlin.de/static/nem_geschiedenis/Oost/Engelbrecht_text_Franeker.pdf [151] => | sborník = Studia Moravica III. Sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moraviens – Neklidná léta Moravy [152] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [153] => | místo = Olomouc [154] => | rok = 2005 [155] => | url kapitoly = http://neon.niederlandistik.fu-berlin.de/static/nem_geschiedenis/Oost/Engelbrecht_text_Franeker.pdf [156] => }}{{Citace elektronické monografie [157] => | příjmení = Engelbrecht [158] => | jméno = Wilken [159] => | titul = Studenti z Čech, Moravy a Slezska na univerzitě ve Franekeře [160] => | url = http://www.historie.hranet.cz/heraldika/zkgho/zkgho36.pdf [161] => | vydavatel = Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků [162] => | místo = Ostrava [163] => | datum vydání = 1988 [164] => | datum přístupu = 2022-01-31 [165] => }} [166] => *Po [[Staroměstská exekuce|staroměstské popravě]] vyšel dne 13. prosince 1621 první [[Protireformace|protireformační]] dekret, kterým byli vykázáni učitelé a čeští evangeličtí faráři z královských měst. [[Pražská univerzita]] byla předána [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] a [[přijímání podobojí]] bylo zakázáno. [167] => * Kurfiřt [[Jan Jiří I. Saský]] vydal dne 13. prosince 1622 nařízení, podle něhož měli být v Sasku přijímáni z Čech vykázaní duchovní, aniž by museli žádat o povolení k pobytu. V tomto roce byli ''propuštěni'' i němečtí [[Luteránství|luterští]] kazatelé. V lednu následujícího roku vydal kurfiřt další nařízení, které bylo dne 6. února přečteno ze všech kazatelen v [[Lužice|Lužici]], o tom, že soucitné přijímání vyhnanců je jeho vůlí. [168] => * Mandátem [[Habsburkové|habsburského]] císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II. Štýrského]] ze dne 18. dubna 1624 byli vypovězeni všichni nekatoličtí faráři a učitelé z Čech; z Moravy byli tito vykázáni dne 12. října 1624. V tomto roce císař s arcibiskupem zřídili duchovní a světské [[Rekatolizace|rekatolizační]] komise. Komisaři si mohli vyžádat na pomoc i vojenskou asistenci. [169] => [[Soubor:With the Harmony to Labrador (microform) - notes of a visit to the Moravian mission stations on the north-east coast of Labrador (IA cihm 01302).pdf|náhled|„Harmonie“, loď Moravských bratří]] [170] => * V lednu 1625 musela být protireformační opatření zastavena v [[Horní město|horních městech]] Blatné, Jáchymově, Božím Daru a Oloví, ne ale v Kutné Hoře. Na různých místech v zemi byla potlačena řada lidových povstání. Úbytek obyvatelstva měl všeobecně za následek zvyšování [[Robota|roboty]] a [[Selské povstání|selská povstání]], jež probíhala až do [[Patent o zrušení nevolnictví|zrušení nevolnictví]] v 18. století.[[Josef Kočí|KOČÍ, Josef]]. ''Boje venkovského lidu v období temna: Povstání nevolníků v XVII. a XVIII. století.'' [[Naše vojsko]], 1953 Protože vůdcové povstání byli pro výstrahu popravováni (např. [[Jan Kozina]]), mnozí povstalci uprchli za hranice a připojili se k exulantům. [171] => * Dne 31. července 1627 habsburský císař dalším svým mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo [[Náboženská konverze|konvertovat]] ke [[Katolicismus|katolictví]]. Jen v tomto roce se z Čech vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Saský kurfiřt reagoval v prosinci vydáním dalšího nařízení o přijímání exulantů do Saska i Lužice (kterou definitivně získal v roce 1635). Lidová povstání byla průběžně potlačována v Čechách i na Moravě, v 17. i 18. století. [172] => * Další rekatolizační patenty byly vydány např. 4. února 1639 a 1. února 1650. [[Jan Jiří I. Saský|Saský kurfiřt]] reagoval dne 28. března 1650 nařízením, podle kterého se čeští exulanti neměli usazovat blízko českých hranic. Pohraničí Čech bylo vyprázdněné a poddaní prchali i z vnitrozemí. V lednu 1652 odmítl kurfiřt žádost císaře o navrácení uprchlíků a 23. června 1653 sdělil císaři, že [[Ježíš Kristus|Kristus]] ani apoštolové nikoho k víře nenutili. Exulanti v této době obnovovali válkou zničené obce a zakládali nové kolonie v Lužici a Sasku. Exulanti se rovněž stěhovali do [[Uhersko|Uherska]] – do míst, kde byla jejich víra tolerována. [173] => == Čechy a Morava v 18. století == [174] => Mandáty [[Karel VI.|Karla VI.]] byly zásadními dokumenty proti kacířům (tj. nekatolíkům). První patent z 28. prosince 1725 popisoval, jak si počínat při výslechu lidí obviněných ze zločinu kacířství a jak kacíře trestat. Zločinem bylo přijímání [[podobojí]]. Poprvé trestaný dostal rok [[Nucená práce|nucených prací]], kdy býval přikován ke káře. Nebyl-li kacíř schopen práce na galejích, byl tělesně potrestán a jeho majetek byl [[Konfiskace|zkonfiskován]]. Část zabaveného majetku příslušela udavači a [[udavačství]] (tímto zavedené) bylo hrazeno z veřejných prostředků Habsburské monarchie. Kacířům hrozila poprava, [[kazatel]]é a šiřitelé bludných knih měli být potrestáni stětím mečem. Zločinem proti státu (''crimen contra statum'') bylo i vlastnictví či četba [[Bible kralická|Bible kralické]], která byla na [[Index librorum prohibitorum|indexu zakázaných knih]].{{Citace elektronické monografie [175] => | příjmení = Loskot [176] => | jméno = František [177] => | odkaz na autora = František Loskot [178] => | titul = O indexech zakázaných knih [179] => | url = http://kramerius.medvik.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:f3a88c89-6a64-11e3-ab2b-d485646517a0#page=1 [180] => | vydavatel = Volné myšlenky [181] => | místo = Praha [182] => | datum vydání = 1911 [183] => | datum přístupu = 2021-03-24 [184] => }} [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuita]] [[Antonín Koniáš]] označil za závadnou téměř všechnu náboženskou literaturu vydanou v Čechách v letech 1414–1620.{{Citace monografie [185] => | příjmení = Liška [186] => | jméno = Vladimír [187] => | titul = Záhadné postavy českých dějin [188] => | místo = Praha [189] => | rok vydání = 2015 [190] => | počet stran = 396 [191] => | strany = 295 [192] => | isbn = 978-80-7505-074-8 [193] => }} Mandátem ze dne 12. 8. 1733 se stala nápravným prostředkem v zemích německo-rakouských i vojna.[[Antonín Rezek|REZEK, Antonín]]: ''Dějiny prostonárodního hnutí náboženského v Čechách.'' S. 70 Kacíři byli mučeni, umírali ve vězení a byly jim odebírány děti. [[Evangelikalismus|Evangelíci]] z Čech i Moravy prchali ze země tajně, samostatně i ve skupinách podle toho, na kterou oblast se zaměřilo [[Rekatolizace|rekatolizační]] úsilí jezuitů. Opakovanými habsburskými dekrety se připomínala či zostřovala nastolená opatření v době „po [[Žně|žních]]“ až do vydání tolerančního patentu v roce 1781.{{Citace monografie [194] => | příjmení = Melmuková [195] => | jméno = Eva [196] => | odkaz na autora = Eva Melmuková [197] => | titul = Patent zvaný toleranční [198] => | vydání = 1 [199] => | vydavatel = Mladá fronta [200] => | místo = Praha [201] => | rok vydání = 1999 [202] => | počet stran = 238 [203] => | edice = Kolumbus [204] => | svazek edice = 143 [205] => | strany = 61–70 [206] => | isbn = 80-204-0741-3 [207] => }}[[Ferdinand Hrejsa]]: Vývoj k toleranci za Marie Terezie [http://texty.citanka.cz/hrejsa/tp1-2.html online][[Soubor:Moravian Church, Nain, NL, exterior.JPG|náhled|Moravský kostel v Nain, [[Newfoundland a Labrador]]]] [208] => [209] => == Neúplný seznam obcí založených exulanty z Čech a Moravy (abecedně) == [210] => [[Akunnat]], [[Bethania (North Carolina)|Bethania]], [[Bethlehem (Pensylvánie)]], [[Bohemka]] s [[Betlémská kaple v Bohemce|betlémskou kaplí]], [[Bzinica Nowa]], [[Cvikov (Německo)]], [[Czermin]], [[Czerniawa-Zdrój]], [[Čechovka]],{{Citace elektronické monografie [211] => | příjmení = Drbal [212] => | jméno = Alexandr [213] => | titul = K dějinám osad Čechovka a Stěpanovka v ruské federaci [214] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/Cechovka-Stepanovka-Rusko.pdf [215] => | vydavatel = Exulant (spolek) [216] => | datum přístupu = 2022-01-31 [217] => }} [[Česká Alexandrovka]] (Malá Oleksandrivka),{{Citace monografie [218] => | příjmení = Andrš [219] => | jméno = Bohuslav [220] => | titul = Česká Alexandrovka : vzpomínky na život české vystěhovalecké komunity na Rusi [221] => | vydání = 2. pozměněné a doplněné vydání [222] => | místo = Praha [223] => | počet stran = 269 [224] => | isbn = 978-80-7050-644-8 [225] => }} [[Český Rixdorf]], [[Deutscheinsiedel]], [[Deutschneudorf]], [[Faustynów (Gmina Zelów)|Faustynów]] s [[Evangelický hřbitov ve Faustynově|evangelickým hřbitovem]], [[Friebus]], severoanglický [[Fulneck]], [[Genadendal]], [[Zinnwald-Georgenfeld|Georgenfeld]], [[Gęsiniec]], [[Giebułtów (Dolnoslezské vojvodství)]], [[Godnów (Kruszyn)|Gnadenberg]], [[Pawłowiczki|Gnadenfeld]], [[Gościęcice]], [[Gottgetreu]], [[Grodziec (Ozimek)]], [[Seiffen|Heidelberg (Seiffen)]], [[Herrnhut]], [[Hopedale (Newfoundland a Labrador)]], [[Hutha]], [[Christiansfeld]], [[Jagniątków]], [[Johanngeorgenstadt]], [[Kleinneuschönberg]], [[Kuców]], [[Lititz]], [[Lubienia]], [[Michalovka]],{{Citace monografie [226] => | příjmení = Rejchrt [227] => | jméno = Oldřich [228] => | titul = Paprsky kalicha v letorostech Čechů z Volyně [229] => | vydavatel = Občanské sdružení Exulant [230] => | místo = Praha [231] => | počet stran = 159 [232] => | isbn = 80-239-7787-3 [233] => | isbn2 = 978-80-239-7787-5 [234] => }}{{Citace elektronického periodika [235] => | titul = Michalovka [236] => | periodikum = www.volynaci.cz [237] => | url = https://www.volynaci.cz/obec/336/ [238] => | datum přístupu = 2023-09-10 [239] => }} [[Mirotín (Volyně)|Mirotín]],{{Citace elektronického periodika [240] => | titul = Mirotín [241] => | periodikum = Informační věstník č. 52 (2/2021) [242] => | vydavatel = Exulant (spolek) [243] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex221.pdf [244] => | strany = 20–22 [245] => | datum přístupu = 2022-01-31 [246] => }} [[Neugersdorf]], [[Neusalza-Spremberg]], [[Neuwernsdorf]], [[Niederneuschönberg]], [[Niederschlag (Bärenstein)]], [[Nain (Newfoundland a Labrador)]], [[Niesky]], [[Noorliit]], [[Nowawes]], [[Oberneuschönberg]], [[Okak]],{{Citace monografie [247] => | příjmení = Štěříková [248] => | jméno = Edita [249] => | titul = Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století [250] => | url = [251] => | vydání = 1 [252] => | vydavatel = Kalich [253] => | místo = Praha [254] => | rok vydání = 2009 [255] => | počet stran = 419 [256] => | strany = 194, 360–362 [257] => | isbn = 978-80-7017-112-7 [258] => | isbn2 = 80-7017-112-X [259] => | oclc = 528755280 [260] => }} [[Piława Górna]], [[Piotrówka]], [[Pobiedna]], [[Rauschenbach (Neuhausen)|Rauschenbach]], [[Rothenthal]], [[Winston-Salem|Salem]], [[Sarepta na Volze]], [[Savannah]], [[Stahlberg (Bärenstein)]], [[Stěpanovka]], [[Tabor Wielki]], [[Ulicko]], [[Veselynivka]], [[Wespen]], [[Wilhelmshort]], [[Wola Augustowska]], [[Wolimierz]], [[Zelów]], [[Złoty Potok]] a další. [261] => [262] => Jen v letech 1722–1807 vybudovala [[Moravští bratři|Obnovená Jednota bratrská]] na evropské pevnině sedmnáct sborových osad, další čtyři ve Velké Británii a sedm v britských koloniích v Severní Americe. [[Soubor:Bethabara Historic Park-1.jpg|náhled|Bethabara. Kostelík [[Moravští bratři|Moravanů]] je kulturní památkou ([[Winston-Salem]]).]] [263] => [264] => == Obce, které exulantům z Čech a Moravy poskytly azyl (výběr, abecedně) == [265] => [[Azyl]]em pro exulanty se staly: [[Annaberg-Buchholz]],{{Citace monografie [266] => | příjmení = Štěříková [267] => | jméno = Edita [268] => | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku [269] => | vydání = 1 [270] => | vydavatel = Kalich [271] => | místo = Praha [272] => | rok vydání = 2004 [273] => | počet stran = 549 [274] => | isbn = 80-7017-008-5 [275] => }} [[Bärenstein (Sasko)]], [[Berlín]],{{Citace monografie [276] => | příjmení = Štěříková [277] => | jméno = Edita [278] => | titul = Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století [279] => | vydání = 1 [280] => | vydavatel = Kalich [281] => | místo = Praha [282] => | rok vydání = 1999 [283] => | počet stran = 746 [284] => | isbn = 80-7017-253-3 [285] => }} [[Drážďany]], [[Freiberg]],VOLF, Josef. ''Čeští exulanti ve Freiberce v letech 1620–40''. V Praze: nákladem Královské české společnosti nauk, 1912. 142 s. Věstník Královské České Společnosti Náuk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná; 1911, v. [[Großhennersdorf]], [[Lešno]], [[Marienberg]], [[Markneukirchen]], [[Olbernhau]], [[Pirna]],{{Citace monografie [286] => | příjmení = Bobková [287] => | jméno = Lenka [288] => | odkaz na autora = Lenka Bobková [289] => | titul = Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639 [290] => | isbn = 80-86197-05-0 [291] => }}{{Citace elektronické monografie [292] => | příjmení = Lisá [293] => | jméno = Martina [294] => | titul = Pirenská exulantská obec během třicetileté války očima kroniky Václava Nosidla z Geblic [295] => | url = https://publikace.nm.cz/file/6705c04d9efe687fbb3dd8ba47448bd2/27467/Sbornik%20C%20historicky%202009_Martina%20Lisa.pdf [296] => | vydavatel = [[Národní muzeum]] (sborník) [297] => | místo = Praha [298] => | datum vydání = 2009 [299] => | datum přístupu = 2023-05-11 [300] => }} [[Satzung]], [[Zawidów]], [[Ziębice]], [[Žitava]] a řada míst nejen v saském [[Zemský okres Krušné hory|zemském okrese Krušné hory]]. Mnoho exulantů skončilo v [[Uhersko|Uhersku]], kde jim poskytl azyl např. [[Púchov]],{{Citace elektronického periodika [301] => | příjmení = PN [302] => | titul = Vznik Moravskej ulice v Púchove [303] => | periodikum = Púchovské Noviny [304] => | url = https://www.puchovskenoviny.sk/vznik-moravskej-ulice-v-puchove/ [305] => | datum vydání = 2020-11-18 [306] => | jazyk = sk-SK [307] => | datum přístupu = 2022-12-19 [308] => }} [[Skalica]],{{Citace elektronické monografie [309] => | příjmení = Dinka [310] => | jméno = Pavol [311] => | titul = Skalické ulice – Komenského – Skalický Obzor [312] => | url = http://skalickyobzor.sk/cms/skalicke-ulice-komenskeho/ [313] => | datum přístupu = 2022-12-19 [314] => | jazyk = sk-SK [315] => }} [[Reca]];{{Citace elektronického periodika [316] => | titul = História - Oficiálna stránky obce Reca [317] => | periodikum = www.obec-reca.sk [318] => | url = https://www.obec-reca.sk/obec-2/historia/ [319] => | datum přístupu = 2022-12-19 [320] => }} [[Uhersko|uherské]] téma je [[Historik|historiky]] opomíjeno. [321] => [322] => == Archiválie týkající se exulantů z Čech a Moravy == [323] => Ve [[Skalica|Skalici]] byla bohatá českobratrská knihovna včleněna do knihovny [[Františkáni|františkánského]] kláštera. Mnoho dokumentů se nachází v archivech [[Moravští bratři|Moravské církve]] v různých částech světa. [324] => [325] => Velké množství českých [[Archiválie|archiváilí]] bylo po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v „novém Polsku“ zničeno rabujícími Poláky či vojskem. Archiválie nacházející se na [[Ukrajina|Ukrajině]] ([[Bohemka]], [[Veselynivka]]) musely být v roce 1962 předány ke zničení. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Ojediněle si někteří čeští [[Historik|historikové]] všímají fenoménu [[Historická paměť|kolektivní paměti]] českého národa.{{Citace elektronické monografie [326] => | příjmení = KREJČOVÁ ZAVADILOVÁ [327] => | jméno = Gabriela [328] => | titul = České evangelické sbory ve východní a jihovýchodní Evropě aneb „Bibli donesli ze sebou...“ [329] => | url = https://theatrum.upce.cz/index.php/theatrum/article/view/2087/1855 [330] => | vydavatel = Univerzita Pardubice, rok 2019 [331] => | místo = Pardubice [332] => | datum přístupu = 2022-09-17 [333] => | strany = 84 [334] => }} [335] => [336] => == Návrat domů == [337] => Po pádu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] ožila myšlenka na „odčinění následků [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hory]]“, proto byl v letech 1923–1925 symbolicky přijat zlomek zájemců z řad česky mluvících potomků exulantů, kteří se přihlásili k [[Repatriace|repatriaci]].{{Citace elektronické monografie [338] => | příjmení = Klusáková [339] => | jméno = Michaela [340] => | titul = „Náboženská“ reemigrace v meziválečném období [341] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/73928/DPTX_2014_2_11410_0_422749_0_163831.pdf?sequence=1&isAllowed=y [342] => | vydavatel = Diplomová práce [343] => | datum vydání = 2016 [344] => | datum přístupu = 2022-01-31 [345] => }}{{Citace elektronického periodika [346] => | příjmení = Fojtová [347] => | jméno = Romana [348] => | titul = 100. výročí transportu potomků exulantů do ČSR [349] => | periodikum = Informační věstník č. 56 (2/2023) zapsaného spolku Exulant [350] => | vydavatel = [[Exulant (spolek)]] [351] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex223.pdf [352] => | strany = 8–10 [353] => | datum přístupu = 2023-09-04 [354] => }} Reemigrantům ze [[Zelów|Zelova]], ačkoli si [[Zábřeh|Zábřehu]] zakoupili domy a pozemky, bylo v roce 1923 upřeno v Záhřebu [[domovské právo]] a domovskou příslušností je zastřešila až obec [[Hrabová (okres Šumperk)|Hrabová]].{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = Století od příchodu zelovských evangelíků do Zábřeha zdaleka nebylo procházkou růžovým sadem [356] => | periodikum = Olomouc [357] => | url = https://olomouc.rozhlas.cz/stoleti-od-prichodu-zelovskych-evangeliku-do-zabreha-zdaleka-nebylo-prochazkou-8467173 [358] => | datum vydání = 2021-08-01 [359] => | jazyk = cs [360] => | datum přístupu = 2023-09-20 [361] => }} Další neúplná vlna repatriace proběhla až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] do [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleného pohraničí]].{{Citace monografie [362] => | příjmení = Štěříková [363] => | jméno = Edita [364] => | titul = Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů [365] => | vydání = 1 [366] => | vydavatel = Kalich [367] => | místo = Praha [368] => | počet stran = 498 [369] => | isbn = 80-7017-018-2 [370] => }}{{Citace elektronické monografie [371] => | příjmení = Kvasničková [372] => | jméno = Zdeňka [373] => | titul = Rigorózní práce [374] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/73679/RPTX_2013_1_11410_0_426479_0_143811.pdf?sequence=1&isAllowed=y [375] => | datum vydání = 2015 [376] => | datum přístupu = 2022-01-31 [377] => }} Někteří lidé [[Reemigrace|reemigrovali]] sami – na vlastní pěst, jiní později umírali na [[Státní hranice|státní hranici]] při pokusu o útěk.{{Citace elektronického periodika [378] => | titul = Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948–1989 - Ústav pro studium totalitních režimů [379] => | periodikum = www.ustrcr.cz [380] => | url = https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/usmrceni-statni-hranice-portrety/svoboda-jan/ [381] => | datum přístupu = 2021-12-23 [382] => }} Bloudícím a okradeným Čechům, vyhnaných po válce [[Poláci|Poláky]] ze svých domů a usedlostí, nabídlo ihned [[azyl]] Německo a mnozí čeští vyhnanci, včetně potomků pobělohorských exulantů, německou pomoc přijali. Československo se při poválečné obnově poškozeného hospodářství spoléhalo na [[Gastarbeiter|gastarbeitry]], ti byli najímáni masově.{{Citace elektronického periodika [383] => | příjmení = Tomáš [384] => | jméno = Dvořák [385] => | titul = Gastarbeitři v Československu 1945–1989 [386] => | periodikum = Paměť a dějiny [387] => | odkaz na periodikum = Paměť a dějiny [388] => | vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů [389] => | odkaz na vydavatele = Ústav pro studium totalitních režimů [390] => | url = https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2022/01/PD_4_21_s18-29.pdf [391] => | datum přístupu = 2022-07-28 [392] => }} [393] => [394] => == Odkazy == [395] => [396] => === Reference === [397] => [398] => [399] => === Literatura === [400] => *[[Jan Auerhan|AUERHAN Jan]]:''Osady českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku'' (1920) [401] => *{{Citace sborníku [402] => | příjmení sestavitele = Čáp [403] => | jméno sestavitele = Pavel [404] => | sborník = Exulanti, vyhnanci a uprchlíci [405] => | vydavatel = Exulant, z. s. [406] => | odkaz na vydavatele = Exulant (spolek) [407] => | místo = Praha [408] => | rok = 2020 [409] => | isbn = 978-80-905318-3-3 [410] => }} Autoři příspěvků jsou např.: [[Jan Kumpera]], [[Jindřich Halama]], [[Dietrich Meyer]], Romana Fojtová, Daniel Franzkowski... [411] => *{{Citace elektronické monografie [412] => | příjmení = Ernest [413] => | jméno = Denis [414] => | odkaz na autora = Ernest Denis [415] => | titul = Čechy po Bílé Hoře [416] => | url = https://ia600200.us.archive.org/26/items/echypoblhoe00vangoog/echypoblhoe00vangoog.pdf [417] => | překladatelé = Jindřich Vančura [418] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [419] => | místo = Praha [420] => | datum vydání = 1904 [421] => | datum přístupu = 2023-04-06 [422] => | strany = 653 [423] => }} [424] => *{{Citace elektronické monografie [425] => | příjmení = Hartman [426] => | jméno = Adam [427] => | odkaz na autora = Adam Hartman [428] => | spoluautoři = [[Jan Jafet]] a kolektiv [429] => | titul = Historie o těžkých protivenstvích církve české, hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení... [430] => | url = http://texty.citanka.cz/komensky/perz1-4.html [431] => | další = Předmluva a korektura: [[Jan Amos Komenský]] [432] => | vydavatel = Spolek Komenského [433] => | místo = Praha [434] => | datum vydání = 1622 [435] => | datum přístupu = 2023-05-11 [436] => }} [437] => *{{Citace monografie [438] => | příjmení = Knouse [439] => | jméno = Nola Reed [440] => | titul = The Music of the Moravian Church in America [441] => | url = https://archive.org/details/musicofmoravianc0000unse [442] => | vydavatel = Boydell & Brewer nebo University Of Rochester Press [443] => | rok vydání = 2008 [444] => | počet stran = 372 [445] => | isbn = 978-1-58046-260-0 [446] => }} [447] => *{{Citace monografie [448] => | příjmení = Maur [449] => | jméno = Eduard [450] => | odkaz na autora = Eduard Maur [451] => | příjmení2 = Grulich [452] => | jméno2 = Josef [453] => | odkaz na autora2 = Josef Grulich [454] => | titul = Dějiny migrací v českých zemích v novověku [455] => | url = http://www.eu.avcr.cz/export/sites/eu/.content/files/historicka-demografie/HD_30_2006_suplement.pdf [456] => | vydavatel = [[Sociologický ústav Akademie věd České republiky]] [457] => | místo = Praha [458] => | isbn = 80-7330-088-5 [459] => }} [460] => *{{Citace monografie [461] => | příjmení = Melmuková [462] => | jméno = Eva [463] => | odkaz na autora = Eva Melmuková [464] => | titul = Patent zvaný toleranční [465] => | vydání = 2 [466] => | vydavatel = Verbum [467] => | místo = Neratovice [468] => | rok vydání = 2013 [469] => | počet stran = 304 [470] => | isbn = 978-80-903920-4-5 [471] => }} [472] => *{{Citace monografie [473] => | příjmení = Pescheck [474] => | jméno = Christian Adolph [475] => | odkaz na autora = Christian Adolph Pescheck [476] => | titul = Čeští exulanti v Sasku [477] => | vydavatel = Klub přátel muzea Varnsdorf [478] => | rok vydání = 2001 [479] => | počet stran = 198 [480] => | isbn = 80-238-7823-9 [481] => }} [482] => *{{Citace monografie [483] => | příjmení = Štěříková [484] => | jméno = Edita [485] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [486] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech [487] => | vydání = 1 [488] => | vydavatel = Kalich [489] => | místo = Praha [490] => | rok vydání = 2005 [491] => | počet stran = 143 [492] => | isbn = 80-7017-022-0 [493] => }} [494] => *ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA''. Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku.'' [[Kalich (nakladatelství)|Kalich]], 2001. ISBN 80-7017-553-2 [495] => *ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA''. Zelów.'' ''Česká exulantská obec v Polsku''. Kalich'','' 2002, 2010. ISBN 80-7017-793-4 [496] => *{{Citace elektronické monografie [497] => | příjmení = Žbirková [498] => | jméno = Viera [499] => | titul = Výsledky výskumu o Jednote bratskej na Slovensku koncom 17. a začiatkom 18. storočia [500] => | url = https://web.etf.cuni.cz/ETFN-542-version1-vysledky_vyskumu_o_jednote_bratskej___zbirkova.pdf [501] => | vydavatel = SAT [502] => | datum vydání = 2009 [503] => | datum přístupu = 2023-04-22 [504] => }} [505] => [506] => === Související články === [507] => * [[Boží pole]] [508] => * [[Červený šátek]] [509] => * [[Den upálení mistra Jana Husa]] [510] => * [[Exulant (spolek)]] [511] => * [[Grónské misie Moravských bratří]] [512] => * [[Kameralismus]] [513] => * [[Kříž smíření]] (pro některé exulanty) [514] => * [[Labradorské misie Moravských bratří]] [515] => * [[Memoria Urbana Berlin]] [516] => * [[Oslí pohřeb]] [517] => * [[Transmigrace (Habsburská monarchie)]] [518] => [519] => === Externí odkazy === [520] => *[https://dvorakova.wixsite.com/eliska Eliščin průvodce labyrintem světa do ráje srdce] (audio) [521] => *[http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/Pospisil_-_Navrat_domu_CS.pdf Vlastimil Pospíšil – Návrat domů] [522] => *[https://www.myheritage.cz/site-74651101/exulanti# Rodokmeny exulantů] [523] => *[http://exulanti.genebaze.cz/fotogalerie.htm Fotografie ze sbírky Tomáše Stodoly] [524] => *[https://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/DrbalA_Pujmanovi_Exulant_2020.pdf Putování po Ukrajině] [525] => {{Autoritní data}} [526] => [527] => {{Portály|Náboženství|Novověk}} [528] => [529] => [[Kategorie:Latinská slova a fráze]] [530] => [[Kategorie:Demografie]] [531] => [[Kategorie:Politika]] [532] => [[Kategorie:Protireformace]] [533] => [[Kategorie:České dějiny za vlády Habsburků]] [534] => [[Kategorie:Exil]] [535] => [[Kategorie:Tresty]] [536] => [[Kategorie:Sociální skupiny]] [537] => [[Kategorie:Migrace]] [538] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [539] => [[Kategorie:Předbělohorští exulanti]] [540] => [[Kategorie:Pobělohorští exulanti]] [] => )
good wiki

Exulanti

Exulanti jsou náboženští vyhnanci 16. -18.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rekatolizace','Uhersko','Bitva na Bílé hoře','Moravští bratři','Tovaryšstvo Ježíšovo','Druhá světová válka','Katolicismus','Habsburská monarchie','Zelów','Jan Jiří I. Saský','Lužice','Veselynivka'

Katolicismus

Lužice

Rekatolizace

Uhersko

Veselynivka

Zelów