Array ( [0] => 14662457 [id] => 14662457 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Faerština [uri] => Faerština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Faerština ''(Føroyskt)'' [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Faerské ostrovy}}
{{vlajka a název|Dánsko}}
{{vlajka a název|Island}}
[3] => | mluvčích = 66 000 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Germánské jazyky]] [7] => *** [[Severogermánské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]] [9] => | úřední jazyk = [[Faerské ostrovy]] ([[Dánsko]]) [10] => | regulátor = [http://www.fmn.fo/malnevndin/about.htm Faerský jazykový výbor] (Føroyska Málnevndin) [11] => | ISO6391 = fo [12] => | ISO6392B = fao [13] => | ISO6392T = fao [14] => | SIL = FAE [15] => | wikikód = fo [16] => }} [17] => '''Faerština''' (''Føroyskt'') je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovů]] a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v [[Dánsko|Dánsku]]). Má poměrně blízko k [[Islandština|islandštině]], podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška. [18] => [19] => == Rozšíření == [20] => Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je [[dánština]]. [21] => [22] => == Historie == [23] => Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku [[1773]]. Spisovnou normu sestavil roku [[1846]] [[Venceslaus Ulricus Hammershaimb]]. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku [[1912]], úředním jazykem se stala roku [[1939]], od roku [[1948]] je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk. [24] => [25] => == Abeceda a výslovnost == [26] => Používá se [[latinka]] obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru. [27] => [28] => {| border="1" cellpadding=1 cellspacing=0 style="text-align:center;" [29] => |- [30] => | velké: || A || Á || B || D || Ð || E || F || G || H || I || Í || J || K || L || M || N || O || Ó || P || R || S || T || U || Ú || V || Y || Ý || Æ || Ø [31] => |- [32] => | malé: || a || á || b || d || ð || e || f || g || h || i || í || j || k || l || m || n || o || ó || p || r || s || t || u || ú || v || y || ý || æ || ø [33] => |- [34] => | výslovnost: || ea, a || oa, o || b || d || -/j/v || é, e || f || g, dž, -/j/v || h || í, i || uj, uj || j || k, č || l || m || n || ó, o || ou, ö || p || r || s || t || ú, u || üu, ü || v || í, i || uj, uj || ea, a || ő, ö [35] => |} [36] => [37] => * Hláskosloví stojí mezi islandštinou a západonorskými dialekty. [38] => * '''Æ''' - pochází z [[Norština|norštiny]], je-li krátké, čte se jako A, je-li dlouhé, čte se jako EA. [[Unicode]] U+00C6 velké, U+00E6 malé. [39] => * '''Ø''' - pochází z [[Norština|norštiny]], čte se jako německé přehlasované Ö. [[Unicode]] U+00D8 velké, U+00F8 malé. [40] => * '''Ð''' - pochází z [[Islandština|islandštiny]] a běžně se nevyslovuje. Ovlivňuje ale předchozí a následné samohlásky a pak je slyšet buď J nebo V. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s [[Chorvatština|chorvatským]] Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.) [41] => [42] => * Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučné pozici, když za nimi následuje max jedna souhláska, případně skupiny hlásek PL, KL, PR, TR, KR, TJ, KJ, SJ (ale na jihu Faerských ostrovů se před TJ a SJ vyslovují samohlásky krátce) [43] => * G se čte jako ''dž'' před E, I, J, Y a EY (platí téměř výhradně na začátku slova, po samohlásce se semostatné G většinou nevyslovuje vůbec), [44] => * K se čte jako ''č'' před 'E, I, J, Y a EY', [45] => * SKJ a SK se čtou jako ''š'' před 'E, I, Y a EY', [46] => * DJ se čte jako ''dž'', na jihu Faerských ostrovů ''dj'', [47] => * STJ se většinou čte jako ''š'', někdy (na jihu Faerských ostrovů vždy) jako ''stj'', [48] => * TJ a HJ se převážně čtou jako ''č'', 'TJ' na jihu Faerských ostrovů vždy ''tj'', [49] => * EI se v jižní části Faerských ostrovů čte jako ''aj/aj'', v severní části jako ''oj/oj'' (tj. stejně jako 'OY') - na rozdíl od samotného 'E' nebo digrafu 'EY' neměkčí předcházející 'K, G, SK', [50] => * EY se v dlouhé výslovnosti čte ''ej'', krátce jako ''e'', [51] => * Æ se v jižní části Faerských ostrovů čte shodně jako 'E', [52] => * Ó se na jihu Faerských ostrovů čte jako ''ou/o'', v okolí Tórshavnu jako ''ou/ö'' a na severu většinou jako ''öu (eu)/ö'', [53] => * Ð se nevyslovuje, stejně tak i G v pozici po samohlásce - místo nich se vkládá hiátové ''j'' nebo ''v (w)'', případně se tato písmena nevyslovují vůbec, [54] => * LL se čte ''dl'' (výjimkou je několik málo zejména přejatých slov), [55] => * RN se většinou čte jako ''dn'', stejně tak i NN po EI a OY, [56] => * RS se vyslovuje jako dlouhé cerebrální ''š'', [57] => * S se mezi Í, Ý, EI a OY a další souhláskou čte jako ''š'', přičemž ''j'' ve výslovnosti zaniká, [58] => * Í, Ý, EI, OY před měkkým NK(J), NG(J) a GG(J) ztrácejí druhý komponent dvojhlásky - ''u, u, a, o'', [59] => * Ó a Ú se před GV vyslovují jako ''e, i'' (v jižní části Faerských ostrovů ÓGV = ''ogv''), [60] => * A se před NK, NG čte ''e'' (na jihu Faerských ostrovů ''a''), toto vyslovované ''e'' neměkčí předchozí 'K, G, SK'. [61] => [62] => == Gramatika == [63] => Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního [[Norsko|Norska]]. Faerština je [[flektivní jazyk|flexivní jazyk]], který má 3 gramatické [[Jmenný rod|rody]] a 4 [[Mluvnický pád|pády]] - [[nominativ]], [[akuzativ]], [[dativ]] a [[genitiv]]. [[Genitiv]] se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je [[islandština]] a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně [[analytický jazyk|analytických]]. [64] => [65] => == Slovní zásoba == [66] => Ve slovníku je mnoho [[Dánština|dánských]] výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku. [67] => [68] => === Osobní zájmena === [69] => {| class="wikitable" [70] => |- [71] => ! osobní zájmeno !! faersky [72] => |- [73] => | já || eg [e:] [74] => |- [75] => | ty || tú [tüu] [76] => |- [77] => | on || hann [han:] [78] => |- [79] => | ona || hon [ho:n] [80] => |- [81] => | ono || tað [tea] [82] => |- [83] => | my || vit [vi:t] [84] => |- [85] => | vy || tit [ti:t] [86] => |- [87] => | oni || teir [tair] [88] => |- [89] => | ony || tær [tear] [90] => |- [91] => | ona || tey [tei] [92] => |} [93] => [94] => === Faerské číslovky === [95] => {| class="wikitable" [96] => |- [97] => ! číslovka !! faersky [98] => |- [99] => | 0 || null [100] => |- [101] => | 1 || eitt [102] => |- [103] => | 2 || tvey [104] => |- [105] => | 3 || trý [106] => |- [107] => | 4 || fýr [108] => |- [109] => | 5 || fimm [110] => |- [111] => | 6 || seks [112] => |- [113] => | 7 || sjey [114] => |- [115] => | 8 || átta [116] => |- [117] => | 9 || níggju [118] => |- [119] => | 10 || tíggju [120] => |- [121] => | 11 || ellivu [122] => |- [123] => | 12 || tólv [124] => |- [125] => | 13 || trettan [126] => |- [127] => | 14 || fjúrtan [128] => |- [129] => | 15 || fimtan [130] => |- [131] => | 16 || sekstan [132] => |- [133] => | 17 || seytjan [134] => |- [135] => | 18 || átjan [136] => |- [137] => | 19 || nítjan [138] => |- [139] => | 20 || tjúgu [140] => |- [141] => | 21 || einogtjúgu [142] => |- [143] => | 22 || tveyogtjúgu [144] => |- [145] => | 30 || tredivu, tríati [146] => |- [147] => | 40 || fjøruti, fýrati [148] => |- [149] => | 50 || hálvtrýss, fimmti [150] => |- [151] => | 60 || trýss, seksti [152] => |- [153] => | 70 || hálvfjers, sjeyti [154] => |- [155] => | 80 || fýrs, áttati [156] => |- [157] => | 90 || hálvfems, níti [158] => |- [159] => | 100 || hundrað [160] => |- [161] => | 1000 || (eitt) túsund [162] => |} [163] => [164] => === Sloveso VERA - být === [165] => {| class="wikitable" [166] => |- [167] => ! český tvar !! faersky [168] => |- [169] => | já '''jsem''' || eg '''eri''' [170] => |- [171] => | ty '''jsi''' || tú '''ert''' [172] => |- [173] => | on / ona / ono '''je''' || hann / hon / tað '''er''' [174] => |- [175] => | my '''jsme''' || vit '''eru''' [176] => |- [177] => | vy '''jste''' || tit '''eru''' [178] => |- [179] => | oni / ony / ona '''jsou''' || teir / tær / tey '''eru''' [180] => |} [181] => [182] => === Sloveso HAVA - mít === [183] => {| class="wikitable" [184] => |- [185] => ! český tvar !! faersky [186] => |- [187] => | já '''mám''' || eg '''havi''' [188] => |- [189] => | ty '''máš''' || tú '''hevur''' [190] => |- [191] => | on / ona / ono '''má''' || hann / hon / tað '''hevur''' [192] => |- [193] => | my '''máme''' || vit '''hava''' [194] => |- [195] => | vy '''máte''' || tit '''hava''' [196] => |- [197] => | oni / ony / ona '''mají''' || teir / tær / tey '''hava''' [198] => |} [199] => [200] => == Příbuznost s ostatními jazyky == [201] => Faerština je jako [[germánské jazyky|germánský jazyk]] součástí velké skupiny [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku '''hjá''', která se v islandštině vyslovuje přibližně jako [hjau], zatímco ve faerštině jako [čoa]. [202] => [203] => == Vzorový text == [204] => {{Vzorový text [205] => |VDLP=ano [206] => |Komentář=Pro srovnání faerštiny s islandštinou je text uveden v obou jazycích. [207] => |Jazyk 1=faersky [208] => |Text 1=Øll menniskju eru fødd fræls og jøvn til virðingar og mannarættindi. Tey hava skil og samvitsku og eiga at fara hvørt um annað í bróðuranda. [209] => |Jazyk 2=islandsky [210] => |Text 2=Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan. [211] => }} [212] => [213] => == Související články == [214] => * [[Seznam jazyků]] [215] => * [[Seznam písem]] [216] => * [[Faerský jazykový výbor]] [217] => [218] => == Externí odkazy == [219] => {{InterWiki|code=fo|Faerská}} [220] => * {{Commonscat}} [221] => * {{Wikislovník|heslo=faerština}} [222] => * [http://www.omniglot.com/writing/faroese.htm Faerština na Omniglotu] [223] => * [https://web.archive.org/web/20080405034343/http://www.websters-online-dictionary.org/definition/Faeroese-english/ Faersko-anglický slovník] z [https://web.archive.org/web/20120223164907/http://www.websters-online-dictionary.org/ Webster's Online Dictionary] – the Rosetta Edition [224] => * [https://www.academia.edu/19592491/Fonologie_faer%C5%A1tiny Fonologie faerštiny] [225] => [226] => {{Germánské jazyky}} [227] => [228] => {{Autoritní data}} [229] => {{Portály|Faerské ostrovy|Jazyk}} [230] => [231] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [232] => [[Kategorie:Jazyky Faerských ostrovů]] [233] => [[Kategorie:Jazyky Dánska]] [] => )
good wiki

Faerština

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku). Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Unicode','Dánsko','Islandština','Norština','Faerské ostrovy','1846','Kategorie:Jazyky Faerských ostrovů','Faerský jazykový výbor','Seznam jazyků','germánské jazyky','analytický jazyk','1912'

1846

1912

Dánsko

Islandština

Norština

Unicode