Array ( [0] => 14672186 [id] => 14672186 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Falotoxiny [uri] => Falotoxiny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Phallotoxins.png|náhled|Strukturní vzorec]] [1] => '''Falotoxiny''' psáno též '''phallotoxiny''' představují skupinu hepatotoxických bicyklických [[heptapeptid]]ických [[toxin]]ů, které se vyskytují hlavně v [[houby|houbách]] [[Čeleď|čeledě]] [[muchomůrkovité|muchomůrkovitých]], zejména pak v [[muchomůrka zelená|muchomůrce zelené]], [[muchomůrka bílá|muchomůrce bílé]] a [[muchomůrka jízlivá|muchomůrce jízlivé]] a některých [[druh]]ů [[rod (biologie)|rodu]] [[čepičatka]] z čeledi [[slzečníkovité|slzečníkovitých]]. [2] => [3] => == Chemické vlastnosti == [4] => Po chemické stránce jsou všechny tvořeny sedmi [[aminokyselina]]mi, vytvářejícími uzavřený cyklický skelet, přemostěný sulfidovou vazbou. Tato struktura způsobuje mimořádnou odolnost této peptidické molekuly zejména vůči teplu (rozkládají se až při teplotách nad 250 °C). Také jsou odolné vůči kyselinám a středně odolávají i trávicím enzymům, ale méně, než podobné [[amatoxiny]]. Jsou rozpustné ve vodě, [[methanol|metanolu]] a [[ethanol|etanolu]]. [5] => [6] => Dělí se na dvě skupiny: ''falotoxiny neutrální'', které obsahují v molekule zabudovanou aminokyselinu [[threonin|D-threonin]], a ''falotoxiny kyselé'', které obsahují [[kyselina jantarová|kyselinu β-hydroxyjantarovou]]. [7] => [8] => == Fyziologické vlastnosti == [9] => Falotoxiny se hromadí pouze v [[hepatocyt|jaterních buňkách]] (hepatocytech). Pro jiné buňky v organizmu nejsou toxické. Hepatocyty ničí tím, že porušují rovnováhu mezi [[aktin|G-aktinem]] a F-aktinem ve prospěch F-aktinu. V důsledku toho se změní rovnováha na buněčné membráně, která se pak snadno poruší i při velmi malých gradientech osmotického tlaku. Následně ztrácí jaterní buňky [[draslík]]ové ionty a [[cytoplasma]]tické enzymy a v důsledku toho dochází k vyčerpání [[Adenosintrifosfát|ATP]] a zásobního [[glykogen]]u, což nakonec vede k úplnému selháni jater. [10] => [11] => Přes jejich částečné odbourání v trávicím traktu vyvolávají během jedné až dvou hodin po požití uvedených jedovatých druhů hub málo specifické žaludeční a střevní potíže (nevolnost, zvracení, průjem), které jsou prvotními příznaky otravy houbami. Tyto potíže během několika hodin většinou odeznívají, na rozdíl od pomalu, až po desítky hodin nastupujícího působení amatoxinů. Pokud se však přesto falotoxiny dostanou do krevního oběhu, velká část toxinů se váže s [[albumin]]em, což zdesetinásobuje jejich [[toxicita|toxicitu]]. [12] => [13] => Zjišťování toxicity falotoxinů se provádělo na myších, kterým však byly tyto látky podávány podkožně. Přitom byla zjištěna [[střední smrtelná dávka]] (LD50) přibližně 2 mg/kg, tedy zhruba desetkrát vyšší, než u [[kyanid draselný|kyanidu draselného]]. Proto byla role falotoxinů při otravách houbami v minulosti přeceňována. Později bylo zjištěno, že při podání v potravě byly prakticky neúčinné. [14] => [15] => == Přehled falotoxinů == [16] => Dosud bylo izolováno osm biologicky aktivních falotoxinů. Jejich přehled je v následující tabulce. [17] => [18] => {| class="wikitable" [19] => ! Název !! R1 !! R2 !! R3 !! R4 [20] => |- [21] => |[[Faloidin]]||align="center"|CH3||align="center"|CH3||align="center"| CH3C(OH)CH2OH||align="center"|OH [22] => |- [23] => |[[Falisin]]||align="center"|CH3||align="center"|CH3||align="center"|C(OH)(CH2OH)2||align="center"|OH [24] => |- [25] => |[[Falisacin]]||align="center"|COOH||align="center"|CH(CH3)2 ||align="center"|C(OH)(CH2OH)2||align="center"|OH [26] => |- [27] => |[[Falacin]]||align="center"|COOH||align="center"|CH(CH3)2 ||align="center"|CH3CHCH2OH||align="center"|OH [28] => |- [29] => |[[Falacidin]]||align="center"|COOH||align="center"|CH(CH3)2 ||align="center"|CH3C(OH)CH2OH||align="center"|OH [30] => |- [31] => |[[Falin B]]||align="center"|CH3||align="center"|CH2Ph ||align="center"|C(OH)(CH3)2||align="center"|H [32] => |- [33] => |[[Faloin]]||align="center"|CH3||align="center"|CH3 ||align="center"|C(OH)(CH3)2||align="center"|OH [34] => |- [35] => |[[Profaloin]]||align="center"|CH3||align="center"|CH3 ||align="center"|C(OH)(CH3)2||align="center"|H [36] => |} [37] => [38] => ''Poznámka:'' Části vzorců uvedené u jednotlivých sloučenin ve sloupcích '''R'''1 až '''R'''4 nahradí příslušné symboly ve strukturním vzorci vpravo nahoře. Symbol '''Ph''' označuje [[fenyl]]ovou skupinu (C6H5). [39] => [40] => == Související články == [41] => * [[amatoxiny]] [42] => [43] => == Externí odkazy == [44] => * {{Commonscat}} [45] => * [http://www.ansci.cornell.edu/plants/toxicagents/amanita/amanita.html The poisonous mushrooms of the ''Amanita'' family. - Cornell Univ., 2001] (angl.) [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => {{Portály|Biologie|Houby}} [49] => [50] => [[Kategorie:Mykotoxiny]] [51] => [[Kategorie:Heptapeptidy]] [52] => [[Kategorie:Aktinový cytoskelet]] [53] => [[Kategorie:Hepatotoxiny]] [] => )
good wiki

Falotoxiny

Strukturní vzorec Falotoxiny psáno též phallotoxiny představují skupinu hepatotoxických bicyklických heptapeptidických toxinů, které se vyskytují hlavně v houbách čeledě muchomůrkovitých, zejména pak v muchomůrce zelené, muchomůrce bílé a muchomůrce jízlivé a některých druhů rodu čepičatka z čeledi slzečníkovitých.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'amatoxiny','Soubor:Phallotoxins.png','albumin','Adenosintrifosfát','hepatocyt','draslík','methanol','aminokyselina','threonin','čepičatka','slzečníkovité','rod (biologie)'

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP) je v buňkách organismů zodpovědných za energetický transport a přeměnu energie.

Albumin

Aminokyselina

Čepičatka

Draslík

Hepatocyt

Methanol

Threonin