Array ( [0] => 15482001 [id] => 15482001 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Draslík [uri] => Draslík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = K [3] => | nukleonové číslo = 39 [4] => | název = Draslík [5] => | latinsky = kalium [6] => | nad = [[Sodík|Na]] [7] => | pod = [[Rubidium|Rb]] [8] => | vlevo = [9] => | vpravo = [[Vápník]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Alkalické kovy [13] => | číslo CAS = 7440-01-9 [14] => | skupina = 1 [15] => | perioda = 4 [16] => | blok = s [17] => | koncentrace v zemské kůře = 20 000 až 24 000 ppm [18] => | koncentrace v mořské vodě = 380 mg/l [19] => | obrázek = Potassium.JPG [20] => | emisní spektrum = Potassium_Spectrum.jpg [21] => | vzhled = Stříbrolesklý kov [22] => [23] => | relativní atomová hmotnost = 39,0983 [24] => | atomový poloměr = 227 pm [25] => | kovalentní poloměr = 203 pm [26] => | Van der Waalsův poloměr = 275 pm [27] => | elektronová konfigurace = [Ar] 4s1 [28] => | oxidační čísla = +I [29] => [30] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [31] => | krystalografická soustava = Krychlová [32] => | hustota = 0,89 kg/dm3 [33] => | tvrdost = 0,4 [34] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [35] => | teplota tání = 63,38 [36] => | teplota varu = 758,85 [37] => | molární objem = 45,94×10−6 m3/mol [38] => | skupenské teplo tání = 2,33 KJ/mol [39] => | skupenské teplo varu = 76,9 KJ/mol [40] => | tlak syté páry = [41] => | rychlost zvuku = 2000 m/s [42] => | měrná tepelná kapacita = 757,8 Jkg−1K−1 [43] => | elektrická vodivost = [44] => | měrný elektrický odpor = 0,61 µΩ·m [45] => | tepelná vodivost = 102,5 W⋅m−1⋅K−1 [46] => [47] => | standardní elektrodový potenciál = -2,9 V [48] => | elektronegativita = 0,82 [49] => | elektronová afinita = 48,38 KJ/mol [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 418,8 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 3052 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 4420 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 123 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 39 [59] => | značka = K [60] => | výskyt = 93,26% [61] => | počet neutronů = 20 [62] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [63] => | nukleonové číslo = 40 [64] => | značka = K [65] => | výskyt = 0,0117 % [66] => | poločas = 1,248×109 roku [67] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [68] => | energie = 1,310 89 [69] => | nukleonové číslo produktu = 40 [70] => | značka produktu = [[Vápník|Ca]] [71] => | způsob2 = [[Zachycení elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [72] => | energie2 = 1,504 40 [73] => | nukleonové číslo produktu2 = 40 [74] => | značka produktu2 = [[Argon|Ar]] [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 41 [77] => | značka = K [78] => | výskyt = 6,73% [79] => | počet neutronů = 22 [80] => }} [81] => | R-věty = {{R|14/15}}, {{R|34}} [82] => | S-věty = {{S|1/2}}, {{S|8}}, {{S|45}} [83] => | protonové číslo = 19 [84] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{Citace elektronického periodika | titul = Potassium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5462222 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [85] => }} [86] => '''Draslík''' (chemická značka '''K''', {{vjazyce|la}} ''kalium'') je důležitým [[Chemický prvek|prvkem]] z řady [[alkalické kovy|alkalických kovů]], hojně zastoupený v [[zemská kůra|zemské kůře]], mořské [[voda|vodě]] i [[život|živých organismech]]. Autorem jeho [[čeština|českého]] a [[slovenština|slovenského]] názvu je [[Jan Svatopluk Presl]]. [87] => [88] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [89] => [[Soubor:FlammenfärbungK.png|vlevo|náhled|135px|Plamenová zkouška draselné soli]] [90] => Draslík je měkký, lehký a stříbrolesklý [[Kovy|kov]], který lze krájet nožem. Je měkčí než [[mastek]], [[lithium]] i [[sodík]] a jeho tvrdost se v [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici]] pohybuje okolo stupně 0,5. Draslík je lehčí než [[voda]] a plave na ní. Draslík vede dobře [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Má nízký [[Teplota tání|bod tání]] a [[Teplota varu|varu]] ve srovnání s ostatními [[kovy]]. V jeho parách se kromě [[atom|jednoatomových]] částic vyskytují i dvouatomové [[molekula|molekuly]]. Páry mají modrou až modrozelenou [[barva|barvu]]. V kapalném [[amoniak]]u se rozpouští za vzniku tmavě modrého [[roztok]]u. Elementární [[Kovy|kovový]] draslík lze dlouhodobě uchovávat pouze tak, že zabráníme jeho styku se [[vzduch]]em nebo [[voda|vodními parami]]. Obvykle se proto překrývá vrstvou [[uhlovodíky|alifatických uhlovodíků]], jako je [[petrolej]] nebo [[Motorová nafta|nafta]], s kterými nereaguje. [91] => [92] => Draslík se v přírodě vyskytuje pouze v jednom [[Oxidační číslo|oxidačním stavu]], a to jako draselný [[ion]] K+. V laboratoři lze však připravit [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] (tzv. '''[[superbáze]]'''), ve kterých může mít draslík draslidový anion K−. K tomu může dojít, protože draslík tak zaplní s-orbital a vytvoří stabilní [[elektronová konfigurace|elektronovou konfiguraci]]. Takové [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] jsou však velmi nestabilní, protože draslík má nízkou [[Ionizační potenciál|ionizační energii]] a také nízkou [[elektronová afinita|elektronovou afinitu]]; proto dojde snadno k [[Redoxní reakce|oxidaci]], a tak tyto sloučeniny patří mezi nejsilnější [[redukční činidlo|redukční činidla]]. Rychle až [[Výbuch|explozivně]] reaguje draslík s [[kyslík]]em na [[superoxid draselný]] a vodou na [[hydroxid draselný]], proto se s ním v přírodě setkáváme pouze ve formě [[Chemická sloučenina|sloučenin]]. Reakce draslíku s [[voda|vodou]] je natolik [[Exotermní reakce|exotermní]], že unikající [[vodík]] reakčním [[teplo|teplem]] samovolně explozivně vzplane. Draslík se také za mírného zahřátí slučuje s [[vodík]]em na [[hydrid draselný]] KH, s dusíkem na [[nitrid draselný]] K3N nebo [[azid draselný]] KN3. Nepřímo se také slučuje s [[uhlík]]em. Soli draslíku barví plamen intenzivně fialově; i při stopách sodné sloučeniny ve vzorku se plamen barví do žluta, proto je nutné se na takový plamen dívat skrz modré [[kobalt]]ové [[sklo]]. [93] => [94] => == Historický vývoj == [95] => O draselných sloučeninách se zmiňuje již [[Starý zákon]], v němž je látka nazvaná „neter“ uvedena jako vhodný prostředek k praní. Stejná látka byla dobře známa i [[Starověký Egypt|Egypťanům]], [[Řekové|Řekům]] a [[Římané|Římanům]] (Římané ji nazývali „nitrum“). Tato sloučenina je dnes známa jako „soda“ – [[uhličitan sodný]] Na2CO3. V 15. století dal [[alchymista]] [[Geber]] této sloučenině název ''alkali''. Do 18. století byla soda známa jen jako sloučenina s potašem čili [[uhličitan draselný|uhličitanem draselným]] K2CO3, který od sody nedokázali odlišit. [96] => [97] => Oddělit od sebe sodu a potaš se poprvé povedlo v roce [[1702]] [[Georg Stahl|Georgu Stahlovi]] a experimentálně to dokázal roku [[1736]] [[Duhamel de Monceau]]. Roku [[1758]] [[Mergraf]] odlišil jednotlivé [[kovy]] na základě plamenových zkoušek. Volný kov se poprvé podařilo připravit roku [[1807]] siru [[Humphry Davy]]mu, který elektrolyzoval kus roztaveného [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] v [[platina|platinové]] misce. [98] => [99] => == Výskyt v přírodě == [100] => [[Soubor:PotassiumFeldsparUSGOV.jpg|vlevo|náhled|Draselný minerál – živec]] [101] => Draslík je bohatě zastoupen na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. Předpokládá se, že [[zemská kůra]] obsahuje 2,0–2,4 % draslíku, čímž se draslík řadí na 6. místo ve výskytu prvků na Zemi. Průměrný obsah draslíku v [[Mořská voda|mořské vodě]] činí přibližně 380 mg/l. Ve vesmíru se předpokládá výskyt jednoho [[atom]]u draslíku na přibližně 10 milionů atomů vodíku. [102] => [103] => Kromě významného podílu draslíku v mořské soli jej nalézáme také téměř ve všech podzemních minerálních vodách. [104] => [105] => Z minerálů obsažených v zemské kůře je nejznámější [[sylvín]], chemicky [[chlorid draselný]], KCl. Významný je také [[dusičnan draselný]] KNO3 zvaný ledek draselný. K dalším draselným minerálům patří [[arcanit]] K2SO4, [[kainit]] KCl·MgSO4·3H2O, [[karnalit]] KCl·MgCl2·6H2O, [[glaserit]] Na2SO4·3K2SO4, [[polyhalit]] K2SO4·MgSO4·2CaSO4·2H2O, [[schönit]] K2SO4·MgSO4·6H2O, [[langbeinit]] K2SO4·2MgSO4, [[kalinit]] KAl(SO4)2 a mnoho [[Živce|živců]], [[slída|slíd]], alkalických [[Pyroxeny|pyroxenů]], alkalických [[amfibol]]ů a [[zeolit]]ů. [106] => [107] => Draslík spolu se sodíkem patří mezi [[biogenní prvky]] a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Obvykle je zdůrazňována významná role draslíku, zatímco vysoká konzumace sodných solí je pokládána za zdraví ohrožující. Vyšší koncentrace draslíku je v lidském těle uvnitř buněk; k uvolňování z buněk dochází pomocí [[Draslíkový kanál|draslíkových kanálů]] při přenosu vzruchu. [108] => [109] => == Výroba == [110] => [[Soubor:Potassium hydroxide.jpg|vlevo|náhled|180px|Hydroxid draselný]] [111] => Dříve se draslík vyráběl [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]], který se připravoval [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztoku [[chlorid draselný|chloridu draselného]]. Bylo to proto, že [[hydroxid draselný]] má nižší teplotu tání než [[chlorid draselný]], a proto byla výroba volena touto, ač trochu komplikovanější cestou. [112] => [113] => Od té doby se sice vhodnými přísadami podařilo výrazně snížit teplotu tání [[chlorid draselný|chloridu draselného]], ale kovový draslík nelze průmyslově (ve velkém měřítku) vyrábět [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztaveného chloridu draselného, protože draslík vzniklý při elektrolýze se velmi dobře rozpouští v tavenině, navíc se snadno vypařuje a hrozí reakce s kyslíkem a nebezpečí výbuchu. Přesto lze v malém tuto výrobu využít (pro snížení teploty se nejčastěji používá [[chlorid vápenatý]] CaCl2). Materiálem katody je obvykle [[železo]], anoda je [[grafit]]ová. Dalším produktem této elektrolýzy je plynný [[Chlor|chlór]], který bývá obvykle ihned dále zužitkován pro chemickou syntézu. [114] => [115] => :Železná katoda 2 K+ + 2 e− → 2 K [116] => :Grafitová anoda 2 Cl− → Cl2 + 2 e− [117] => [118] => Draslík se dnes průmyslově vyrábí redukcí [[chlorid draselný|chloridu draselného]] [[sodík]]em a následnou [[destilace|destilací]] draslíku ze směsi. [119] => [120] => Draslík se dá také vyrábět [[elektrolýza|elektrolýzou]] kyslíkatých sloučenin draslíku rozpuštěných v halogenidech draselných ([[oxid draselný]], [[peroxid draselný]] nebo [[superoxid draselný]]), na grafitové anodě uniká při elektrolýze [[oxid uhličitý]] vzniklý reakcí kyslíku s [[grafit]]ovou anodou. Draslík lze také připravit reakcí [[fluorid draselný|fluoridu draselného]] s [[karbid vápenatý|karbidem vápenatým]]. [121] => [122] => Největším světovým výrobcem draslíku je [[Kazachstán]] (těžba [[živce]] a umělá chemická výroba, např. [[Hydroxid draselný|hydroxidu draselného]]).{{zdroj?}} [123] => [124] => == Využití == [125] => {{upravit část}} [126] => [[Soubor:Potassium nitrate.jpg|náhled|200px|Dusičnan draselný]] [127] => Vzhledem ke své mimořádné nestálosti a reaktivitě se čistý kovový draslík prakticky využívá pouze minimálně. Ve výjimečných případech je používán k redukčním reakcím v organické syntéze nebo analytické chemii. [128] => [129] => Draslík se v malém množství používá pro výrobu [[fotoelektrický článek|fotoelektrických článků]]. [130] => [131] => [[Hydroxid draselný]] se používá při výrobě mýdel reakcí s vyššími tzv. mastnými kyselinami. Draselná [[mýdlo|mýdla]] jsou většinou tekutá, na rozdíl od sodných, která jsou téměř všechna pevná. [[Hydroxid draselný]] se také používá při výrobě léčiv, celulózy, papíru, umělého hedvábí a oxidu hlinitého. [132] => [133] => [[Uhličitan draselný]], starším názvem potaš se používá převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, jako součást pracích prášků, při výrobě pigmentů, v barvířství a běličství a při praní vlny. Používá se také pro přípravu [[kyanid draselný|kyanidu draselného]]. [134] => [135] => [[Dusičnan draselný]] se používá jako draselné [[hnojivo]] a zároveň nalézá využití v pyrotechnice jako silné [[oxidační činidlo]]. [136] => [137] => [[Síran draselný]] se používá při výrobě skla, kamence draselného a používá se jako hnojivo. [138] => [139] => == Biologický význam draslíku == [140] => Draslík patří k prvkům nezbytným pro [[Lidské tělo|lidský organismus]]. Podílí se na udržování [[Acidobazická rovnováha|rovnováhy minerálů]] v tělních tekutinách, ovlivňuje činnost [[sval]]ů, podílí se na regulací [[Krevní tlak|krevního tlaku]] i [[Puls|srdečního tepu]] a na funkci některých [[enzym]]ů. Draslík je i přirozeným [[Diuretikum|diuretikem]], které zvyšuje odvod vody z organismu.{{Citace elektronického periodika [141] => | příjmení = Šuta [142] => | jméno = Miroslav [143] => | odkaz na autora = Miroslav Šuta [144] => | příjmení2 = Šťovíček [145] => | jméno2 = Vladimír [146] => | odkaz na autora2 = Vladimír Šťovíček [147] => | titul = Máte vysoký krevní tlak? Jídelníček moderního člověka nemoci jenom nahrává [148] => | periodikum = Český rozhlas Plzeň [149] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plzeň [150] => | vydavatel = Český rozhlas [151] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [152] => | datum vydání = 19. května 2022 [153] => | datum přístupu = 19. 5. 2022 [154] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/mate-vysoky-krevni-tlak-jidelnicek-moderniho-cloveka-nemoci-jenom-nahrava-8748715 [155] => | issn = [156] => }} Dlouhodobá nerovnováha mezi vysokým příjmem [[sodík]]u a nízkým přívodem draslíku je jedním z rizikových faktorů vzniku [[hypertenze]]. Vysoký obsah draslíku najdeme v [[Kakao|kakau]], [[Sója luštinatá|sóje a sójových výrobcích]], ve [[fazol|fazolích]], [[Čočka jedlá|čočce]], [[rozinka|rozinkách]], [[Hrách setý|hrachu]] či [[Vlašský ořech|vlašských ořechách]]. Draslík je obsažen také v [[Mléčný výrobek|mléčných výrobcích]], [[ovoce|ovoci]], [[zelenina|zelenině]], [[obilka|obilovinách]], [[lilek brambor|bramborách]] nebo [[káva|kávě]]. Organismus se špatně vyrovnává jak s nedostatkem, tak s přebytkem draslíku (problémy mohou nastat u [[diabetes mellitus|diabetiků]], onkologických pacientů, pacientů s chorobami [[srdce]], [[Ledvina|ledvin]] a [[játra|jater]]).KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa''. Praha: Grada, 2004. Jeho denní doporučená dávka nebyla pro člověka přesně stanovena.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = How Much Potassium Do You Need Per Day? [158] => | periodikum = Healthline [159] => | url = https://www.healthline.com/nutrition/how-much-potassium-per-day [160] => | jazyk = en [161] => | datum přístupu = 2019-11-13 [162] => }} [163] => [164] => Ačkoli přesná denní potřeba draslíku není stanovena, odhadovaný přiměřený příjem pro dospělé ve věku 25–51 let je denně 4000 mg draslíku. Hodnota platí i pro těhotné ženy; odhadovaný přiměřený příjem kojících matek je 4400 mg draslíku denně.Draslík. In: ''Národní zdravotnický informační portál'' [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 29.04.2023]. ISSN 2695-0340. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1145-draslik [165] => [166] => '''Nedostatek draslíku''' neboli hypokalemie: jako následek nevhodné výživy se vyskytuje jen vzácně. Může se však rozvinout při zvýšeném vylučování draslíku, například při chronickém průjmu, při silném zvracení nebo nadměrném pocení. Na vzniku hypokalemie se mohou podílet i některé léky, například [[Diuretikum |diuretika]]. Nejnápadnějšími příznaky těžké hypokalemie jsou neuromuskulární poruchy, které se projevují například zhoršeným fungováním svalů, střevní neprůchodností, která je způsobená ochrnutím svaloviny střevní stěny (tzv. paralytický ileus), nebo dokonce srdeční arytmií. Závažný nedostatek draslíku (těžká hypokalemie) je akutní stav a vyžaduje intenzivní lékařskou péči. [167] => [168] => '''Nadbytek draslíku''' neboli hyperkalemie: K nadbytku draslíku v krvi neboli hyperkalemii se člověk se zdravými ledvinami může jen stěží „propracovat“ prostřednictvím stravy, neboť lidský organismus má vlastní regulační mechanismy, aby v tomto ohledu udržel rovnováhu. Může se však rozvinout při zvýšeném úniku draslíku z buněk, například při metabolické acidóze, katabolických procesech (např. [[Poruchy příjmu potravy|extrémním hladovění]]), poškození buněk, inzulinové rezistenci nebo nedostatku [[inzulin]]u. Hromadění draslíku v krvi může být rovněž důsledkem narušené funkce ledvin (např. při selhání ledvin nebo při některých hormonálních změnách, zvláště pak při nedostatku mineralokortikoidů nebo glukokortikoidů). Mezi příznaky hyperkalemie patří střevní neprůchodnost (ileus), svalová slabost (myastenie), ochrnutí (paralýza), syndrom akutní dechové tísně (ARDS), případně srdeční arytmie. Hyperkalemie může člověka ohrozit na životě. [169] => [170] => == Sloučeniny == [171] => === Anorganické sloučeniny === [172] => [[Soubor:Potassium chloride.jpg|vpravo|náhled|200px|Chlorid draselný]] [173] => [[Soubor:Potassium carbonate.jpg|vpravo|náhled|200px|Uhličitan draselný]] [174] => [[Soubor:Potassium permanganate.jpg|vpravo|náhled|200px|Manganistan draselný]] [175] => [176] => [[Hydrid draselný]] KH je bílá krystalická látka, která je značně reaktivní a i na suchém vzduchu reaguje s [[kyslík]]em. S vodou reaguje velmi živě za vzniku [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] a [[vodík]]u. [[Hydrid draselný]] je poměrně silným redukčním činidlem. Vzniká reakcí mírně zahřátého draslíku ve vodíkové atmosféře. [177] => [178] => [[Oxid draselný]] K2O je v čisté podobě nažloutlý prášek. Tvoří se zahříváním [[peorxid draselného|peroxidu draselného]] nebo [[superoxid draselný|superoxidu draselného]] s draslíkem nebo zahříváním [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] s draslíkem. Draslík tvoří i další sloučeniny s kyslíkem, které mají složení K2O2 a K2O3. [179] => [180] => [[Superoxid draselný]] neboli hyperoxid draselný KO2 je oranžový prášek, který je silným oxidačním činidlem. V žáru je docela stálý, ale v přítomnosti oxidovatelné látky lehce předává [[kyslík]] a přechází v [[peroxid draselný]], který ještě dále může předat [[kyslík]] a přejít až v [[oxid draselný]]. [[Superoxid draselný]] vzniká reakcí draslíku s [[kyslík]]em . [181] => [182] => : K + O2 → KO2 [183] => [184] => [[Hydroxid draselný]] KOH je bílá tvrdá, křehká, hygroskopická, silně leptavá látka, která rozpouští{{Fakt/dne|20110524092336}} i sklo a porcelán. Je velmi dobře rozpustný ve vodě, při jeho rozpouštění se uvolňuje značné množství tepla a vzniklý roztok se zahřívá. Hydroxid draselný vzniká reakcí draslíku, [[oxid draselný|oxidu draselného]], [[peroxid draselný|peroxidu draselného]] nebo [[superoxid draselný|superoxidu draselného]] s vodou nebo elektrolýzou roztoku [[chlorid draselný|chloridu draselného]]. [185] => [186] => ==== Soli ==== [187] => Draselné soli jsou ve vodě obecně dobře rozpustné a jen několik je nerozpustných; všechny mají bílou barvu, pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chromany]]). Draselné soli vytvářejí snadno [[Podvojná sůl|podvojné soli]], ale velmi nesnadno [[Komplexní sloučenina|komplexy]]. Ještě před padesáti lety nebyly známy žádné komplexy alkalických kovů; uvažovalo se, že nejsou vůbec schopny tvořit komplexy (podobně jako se uvažovalo, že [[vzácné plyny]] nejsou schopny tvořit sloučeniny). [188] => [189] => [[Chlorid draselný]] KCl je bezbarvá krystalická látka hořké chuti. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[sylvín]], který je součástí většiny ostatních draselných nerostů. Lze ho vyrobit rozpouštěním [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] nebo [[uhličitan draselný|uhličitanu draselného]] v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]]. [190] => [191] => [[Fluorid draselný]] KF, [[bromid draselný]] KBr a [[jodid draselný]] KI se všemi svými vlastnostmi velmi podobají [[chlorid draselný|chloridu draselnému]]. [192] => [193] => [[Uhličitan draselný]] neboli ''potaš'' K2CO3 je bílá hygroskopická krystalická látka, která se snadno rozpouští ve vodě. Připravuje se reakcí [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] s vzdušným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]] nebo přímo z draselných solí – např. ''stassfurtský způsob''. [194] => [195] => :2 KCl + 3 MgCO3·3H2O + CO2 → 2 MgCO3·KHCO3·4H2O + MgCl2 [196] => :2 MgCO3·KHCO3·4H2O → K2CO3 + 2 MgCO3·3H2O + CO2 + 3 H2O (při 60 °C) [197] => [198] => [[Dusičnan draselný]] KNO3 neboli ''draselný ledek'' je bezbarvá krystalická látka. Zahříváním odštěpuje [[dusičnan draselný]] [[kyslík]] a přechází v [[dusitan draselný]]. V přírodě vzniká bakteriálním rozkladem dusíkatých organických látek nebo působením [[uhličitan draselný|uhličitanu draselného]] či [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] na organické látky. V laboratoři se dá vyrobit reakcí [[uhličitan draselný|uhličitanu draselného]] nebo [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] s [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]]. [199] => [200] => [[Síran draselný]] K2SO4 je bílá krystalická látka, která se vlastnostmi velmi podobá [[síran sodný|síranu sodnému]]. Připravuje se reakcí [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] nebo [[uhličitan draselný|uhličitanu draselného]] s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. Dříve se připravoval rozkladem [[chlorid draselný|chloridu draselného]] nebo [[dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [201] => [202] => === Organické sloučeniny === [203] => Mezi organické sloučeniny draslíku patří zejména draselné [[soli organických kyselin]] a draselné [[Alkoxid|alkoholáty]]. K dalším draselným sloučeninám patří organické [[Komplexní sloučenina|komplexy]] draselných sloučenin, tzv. [[crown]]y a [[kryptát]]y. Zcela zvláštní skupinu organických draselných sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [204] => [205] => == Odkazy == [206] => === Reference === [207] => [208] => [209] => === Literatura === [210] => * EARNSHAW, Alan a GREENWOOD, Norman Neill. ''Chemie prvků. Sv. 1.'' Přeložil kol. překladatelů po ved. Františka Jursíka. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 793 s. ISBN 80-85427-38-9. [211] => * GREENWOOD, Norman Neill a EARNSHAW, Alan. ''Chemistry of the elements.'' 2nd ed. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2002. 1341 s. ISBN 0-7506-3365-4. [212] => * HOLINKA, Jiří. ''Chemie – studijní text: komplexní příprava k přijímacím zkouškám na VŠ.'' 1. vyd. Třebíč: Radek Veselý, 2003. 152 s. Přijímačky na VŠ. ISBN 80-86376-31-1. [213] => * HOLINKA, Jiří. ''Chemie: podklady k maturitě a přijímacím zkouškám na medicínu a přírodovědné obory.'' 1. vyd. Praha: Amos, 2002. 181 s. Přijímačky & maturita. ISBN 80-903090-3-8. [214] => * JURSÍK, František. ''Anorganická chemie kovů.'' 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2011. 152 s. ISBN 978-80-7080-504-6. '''Dostupné''' také z: http://147.33.74.135/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html [Elektronická verze 1.0 z roku 2005 je obsahově totožná s tištěnými verzemi z let 2002 (ISBN 80-7080-504-8) a 2011.] [215] => * KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa.'' 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. 140 s. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-3433-0. [216] => * REMY, Heinrich. ''Anorganická chemie. 1. díl.'' Překlad Stanislav Škramovský. 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1972. 934 s. Řada chemické literatury. [217] => * ŠKRAMOVSKÝ, Stanislav. ''Anorganická chemie: Určeno pro posl. vys. školy chemickotechnologické v Praze a Pardubicích.'' [3.] dotisk [1. vyd.]. Praha: SPN, 1964. 167 s. Učební texty vys. škol. [218] => * TLÁSKAL, Petr et al. ''Výživa a potraviny pro zdraví.'' Praha: Společnost pro výživu, 2016. 101 s. ISBN 978-80-906659-0-3. [Současné vědecké poznatky a mýty o jednotlivých složkách výživy, o potřebě příjmu potravin v různých obdobích života a vlivu výživy na zdravotní stav. Naps. P. Tláskal, Jarmila Blattná, Pavel Dlouhý, Jana Dostálová, Ctibor Perlín, Jan Pivoňka, Václava Kunová, Olga Štiková.] [219] => * VACÍK, Jiří et al. ''Přehled středoškolské chemie.'' 4. vyd., v SPN 2. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 1999. 365 s. ISBN 80-7235-108-7. [220] => * WOITSCH, Jiří. Tajemná potaš. ''Dějiny a současnost: kulturně historická revue.'' 2001, roč. 23, č. 5, s. 17–22. ISSN 0418-5129. [Historický vývoj potaše.] [221] => [222] => === Externí odkazy === [223] => * {{Commonscat|Potassium}} [224] => * {{Wikislovník|heslo=draslík}} [225] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=19 Chemický vzdělávací portál] [226] => * [https://www.nzip.cz/clanek/1143-mineralni-latky-pokryti-denni-potreby Minerální látky – pokrytí denní potřeby] [227] => * [https://www.nzip.cz/clanek/4-zaklady-vyzivy-jednoduse-pro-kazdeho Potravinová pyramida – Základy výživy jednoduše pro každého] [228] => [229] => * {{en}} [http://www.youtube.com/watch?v=pPdevJTGAYY Periodic Table of Videos, YouTube.com] [230] => [231] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [232] => {{Autoritní data}} [233] => {{Portály|Chemie}} [234] => [235] => [[Kategorie:Draslík| ]] [236] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [237] => [[Kategorie:Kovy]] [238] => [[Kategorie:Klinicky významné minerály]] [] => )
good wiki

Draslík

Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hydroxid draselný','chlorid draselný','kyslík','uhličitan draselný','elektrolýza','voda','Hydroxid draselný','superoxid draselný','vodík','oxid draselný','sodík','peroxid draselný'

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Kyslík

Sodík

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.