Array ( [0] => 14729557 [id] => 14729557 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Farizeové [uri] => Farizeové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Farizeové''' (z [[řečtina|řec.]] {{Cizojazyčně|el|Φαρισαιος}} ''farisaios'', {{Vjazyce2|he|פְרוּשִׁים}} – peruším, ''oddělení'', český [[Jednotné číslo|singulár]] je '''farizej''' nebo '''farizeus''', plurál i ''farizejové'') byli jedním z [[Teologie|teologických]], [[Sociální struktura|sociálních]] a [[Politika|politických]] názorových proudů [[Starověk|antického]] [[judaismus|judaismu]], který vznikl v polovině [[2. století př. n. l.|2. stol. př. n. l.]] Velký vliv měla škola [[Rabi|rabiho]] [[Šamaj]]e, která razila přísnější způsob plnění [[Tóra|Tóry]], a škola rabiho [[Hilel]]a, jež zastávala [[Liberalismus|liberálnější]] postoje. [[Talmud]] „rozlišuje sedm druhů farizeů“.{{Citace monografie|jméno=Theodor|příjmení=Much|odkaz na autora=Theodor Much|titul=Kdo zabil rabiho Ježíše?|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=VOLVOX GLOBATOR|isbn=978-80-7207-825-7|stránky=24}} Po zničení [[Jeruzalémský chrám|Druhého chrámu]] se stoupenci těchto farizejských proudů stali hlavními aktéry při vzniku [[rabín]]ského [[judaismus|judaismu]]. [1] => [2] => V [[Nový zákon|Novém zákoně]] jsou některé farizejské skupiny nebo jednotliví farizejové kritizováni jako [[Pokrytectví|pokrytci]]. Odtud se pak označení „farizej“ stalo synonymem pro pokrytce, byť neprávem. Například „slavný rabín [[Gamali'el Starší|Gamaliel I.]] (10-70 obč. l.) – farizej a předseda [[Sanhedrin]]u“Much. str. 24. – se prvních [[Křesťanství|křesťanů]] zastával.{{Citace bible|Sk|5|34}} [3] => [4] => == Historický vývoj == [5] => Farizeové se pravděpodobně vyvinuli ze skupiny tzv. [[chasidim]] (dosl. „zbožní“)SCHÄFER, Peter. ''Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. {{ISBN|80-7021-633-6}}. (dále jen Schäfer). str. 71., která se angažovala za [[makabejské povstání|makabejského povstání]] (167-161 př. n. l.) proti [[Seleukovci|Seleukovcům]].[[1. Makabejská|1 Mak]] 2,42 Tato skupina vznikla již na počátku 2. století př. n. l., předpoklady k jejímu vzniku však trvaly mnohem déle – spory kněžských rodin se odehrávaly celá dvě předcházející staletí. Tento proud v rámci židovství byl apokalyptický, věřil v brzký Boží zásah a nastolení nového řádu, proto se přidali k Makabejským, byť hnutí samotné pokládali za nedostatečné. Když zůstaly apokalyptické představy nenaplněny, vyvinuly se z chasidim dva hlavní proudy – [[esejci]], kteří u apokalyptických představ zůstali a rozvinuli [[Dualismus (náboženství)|dualistickou]] [[eschatologie|eschatologii]], a farizeové, kteří z apokalyptiky vystřízlivěli[[Kurt Schubert|SCHUBERT, Kurt]]. ''Ježíš ve světle tradiční židovské literatury''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. {{ISBN|80-7021-591-7}}. (dále jen Schubert). str. 69n. – z toho také možná vychází jejich pojmenování: farizeové, tj. „oddělení“, se odtrhli od chasidim.[[Stanislav Segert|SEGERT, Stanislav]]. ''Synové světla a synové tmy. Svědectví nejstarších biblických rukopisů''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1995. str. 166. [6] => [7] => Vystřízlivění farizeů bylo z velké části způsobeno nejen tím, že se nedostavil [[mesiáš]], ale také tím, že nová [[Hasmoneovci|hasmoneovská]] dynastie brzy opustila ideály makabejského povstání – hasmoneovci tvrdě potírali své odpůrce a podléhali helénizaci. Mimoto opustili zákon oddělenosti postavení velekněze a krále – došlo k jejich splynutí. Farizeové proto hlásali návrat k původním myšlenkám povstání a snažili se (na rozdíl od esejců, kteří se od okolního světa do značné míry izolovali) přenést náboženské ideály do politické praxe, čímž se postavili také proti [[saduceové|saduceům]] (kněžská aristokracie), což dokonce roku 88 př. n. l. vedlo k občanské válce. Své přivržence získávali spíše mezi středními a nižšími vrstvami obyvatelstva.Schäfer. str. 71-75. [8] => [9] => [[První židovská válka|První židovskou válku]] (66-74 n. l.) saduceové ani esejci nepřežili, farizeové se proto stali těmi, kteří určili další podobu judaismu, označovaného jako [[rabínský judaismus|rabínský]].Schubert. str. 35n. Své vyjádření našel rabínský judaismus v [[Talmud]]u, který mj. popisuje i hnutí farizeů v období Druhého chrámu. [10] => [11] => == Učení == [12] => Hlavní myšlenkou farizeismu je, že tradovaný [[mojžíšovský zákon]] má být nejen doslovně předáván, nýbrž i neustále vykládán a aktualizován, což odporovalo saducejskému lpění na tradovaném doslovném znění. Zároveň však farizeové připouštěli více možností výkladu, což je zase odlišovalo od esejců, kteří připouštěli jen jednu interpretaci. [[Tóra]] tak byla chápána jako imanentní zákon, Moudrost, skrze kterou byl stvořen svět.Schubert. str. 43n. [13] => [14] => Dalším prvkem, kterým se farizeové odlišovali, bylo pojetí spásy a vzkříšení. Saduceové možnost vzkříšení odmítali úplně.[[Evangelium podle Lukáše|Lk]] 20,27 Naproti esejcům, kteří věřili, že spaseni budou pouze oni sami, farizeové hlásali spásu nejen pro všechny židy (tedy i pro jiné názorové proudy), ale dokonce i pro pohany–„spravedlivé z národů“.Schubert. str. 47-49. [15] => [16] => == Farizeové a Nový zákon == [17] => [[Soubor:JesusPharisees.jpg|náhled|[[Gustave Doré]]: Ježíš hovoří s Farizeji]] [18] => [[Soubor:Christus im Hause des Pharisäers Jacopo Tintoretto.jpg|náhled|''Ježíš v domě Farizejských'', malba [[Jacopo Tintoretto]], Escorial]] [19] => [20] => === Ježíšova kritika === [21] => Ačkoli v Novém zákoně máme mnoho zmínek o tom, jak [[Ježíš Kristus|Ježíš]] farizeje kritizuje, přesto mu byli ve skutečnosti „mnohem bližší než kterákoliv jiná skupina v tehdejším Izraeli, … Ohnisko Ježíšova sporu s farizeji můžeme – zjednodušeně řečeno – vidět ve sklonu farizejů vykládat Zákon jako systém příkazů a závazků, v němž už není místo pro živého Boha, – chápat morálku jako lidský výkon, který nenechává dostatečný prostor pro Boží milost, milosrdenství a lásku.“{{Citace monografie|jméno=Tomáš|příjmení=Halík|odkaz na autora=Tomáš Halík|titul=Oslovit Zachea|místo=Praha|rok=2012|vydavatel=Lidové noviny|isbn=978-80-7422-159-0|stránky=188}} Jinými slovy Ježíš odmítal především to, že by Zákon (Tóra) měl být závazný jen sám o sobě či jen proto, že byl stvořitelským nástrojem, a přesunul důraz na etiku a lásku k bližnímu. Farizejské pojetí bylo bezpochyby střízlivější. Když Ježíš požadoval lásku nejen k bližnímu, ale také k nepříteli,[[Evangelium podle Matouše|Mt]] 5,44 byli lidé tímto nárokem mnohem více zatíženi. Když však člověk před tímto přetížením zděšeně neprchl, začínala podle Ježíše pravá blízkost Boží.Schubert. str. 51n. [22] => [23] => Krom kritiky „zákonictví“ je známá také kritika pokrytectví farizeů. Krom výtky, že farizeové nečiní to, co říkají, se však pod pojmem „pokrytec“ skrývalo ještě něco jiného. Tímto výrazem byli apokalyptickými skupinami označováni všichni, kteří nevěřili v brzký příchod Božího království a na jeho příchod se nepřipravovali.Schubert. str. 38. [24] => [25] => === Obraz farizeů v Novém zákoně === [26] => Když byla sepisována evangelia, byl obraz v židovství podstatně jiný – saduceové a esejci prakticky zanikli a hlavními odpůrci vznikajícího křesťanství zůstali tedy farizeové. Část [[Biblistika|biblistů]] se domnívá, že v důsledku toho Nový zákon směřuje proti farizeům i výtky, které byly původně určeny i jiným skupinám (proti saduceům např. Mt 23,16„Běda vám, slepí vůdcové!“ – vůdčí skupinou byla právě kněžská třída saduceů., proti esejcům Mt 5,43n„Slyšeli jste, že bylo řečeno: Milovat budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého…“ – toto bylo učení esejců, nikoli farizeů.). [27] => [28] => Důležité také bylo to, že spor byl veden ještě v rámci židovství a evangelisté chápali sami sebe jako prorokyMt 23,31-34, nešetřili proto ostrými slovy „slepým vůdcům“ Božího národa. Slova byla tvrdá také proto, že židé vyloučili křesťany z židovské obce, křesťané tak přestali být členy Římem povoleného náboženství, a měli tedy vyznávat císařský kult. K tomu však křesťané nebyli ochotni, vyloučení křesťanů z rámce židovství se proto stalo de facto rozsudkem smrti. Proto Matouš mluví k farizeům, jako by křesťany–proroky zabíjeli přímo oni.Mt 23,34 [29] => [30] => Problém však nastal, když již vzájemné osočování křesťanů a farizeů (resp. židů) opustilo rámec židovství. Ostrá slova, původně určená ne židům obecně, ale jen převažujícímu názorovému proudu v židovství, se totiž stala pro křesťanství osudovou přítěží, neboť byla mnohdy interpretována bez těchto historických souvislostí.Schubert. str. 41-43. [31] => [32] => == Odkazy == [33] => [34] => === Reference === [35] => [36] => [37] => === Literatura === [38] => O vzniku hnutí ''perušim'' mluví obsáhleji ve své knize „Evangelium podle Josefa Flavia“ [[Karol Sidon]]. [39] => [40] => === Související články === [41] => * [[Starověké dějiny Židů]] [42] => [43] => === Externí odkazy === [44] => * {{Commonscat}} [45] => * {{Otto|heslo=Fariseové}} [46] => * {{Wikislovník|heslo=farizej}} [47] => {{Autoritní data}} [48] => [49] => {{Portály|Hebraistika}} [50] => [51] => [[Kategorie:Novozákonní postavy]] [52] => [[Kategorie:Judaismus v období Druhého chrámu]] [53] => [[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]] [] => )
good wiki

Farizeové

Farizeové (z řec. farisaios, - peruším, oddělení, český singulár je farizej nebo farizeus, plurál i farizejové) byli jedním z teologických, sociálních a politických názorových proudů antického judaismu, který vznikl v polovině 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'judaismus','Tóra','Talmud','Gamali\'el Starší','esejci','mojžíšovský zákon','rabínský judaismus','První židovská válka','Hasmoneovci','eschatologie','Nový zákon','Jednotné číslo'