Array ( [0] => 15530365 [id] => 15530365 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Feromon [uri] => Feromon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Camponotus sericeus Senegal.jpg|náhled|Dva jedinci ''[[Camponotus sericeus]]'' z čeledi mravencovití komunikující pomocí feromonů a dotyku]] [1] => '''Feromon''' (z [[řečtina|řec]] ''pherein'' přenášet a ''hormōn'' stimulovat, vzrušit) je dle akceptované definice [[Účinná látka|substance]], sloužící jako chemický signál, produkovaný jedním organismem za účelem ovlivnit chování jedinců stejného [[druh]]u. Feromony jsou přírodní chemické látky, které jsou vytvářené organismem a šířeny za účelem vnitrodruhové [[Dorozumívání|komunikace]].{{Citace monografie [2] => | příjmení = Campbell [3] => | jméno = Neil A. [4] => | příjmení2 = Reece [5] => | jméno2 = Jane B [6] => | titul = Biologie [7] => | vydání = 1 [8] => | vydavatel = Computer Press [9] => | místo = Brno [10] => | rok vydání = 2006 [11] => | počet stran = [12] => | strany = 978, 1443 [13] => | isbn = 80-251-1178-4 [14] => }} Jinými slovy, živočichové užívají feromony k přenosu informací. Informace se mohou přenášet jen mezi dvěma nebo více příslušníky stejného [[druh]]u. Feromony mohou být jednotlivé chemické sloučeniny nebo směsi několika složek. [15] => [16] => Téměř všechny feromony, bez ohledu na velikost molekul, jsou detekovány čichem (u savců je hlavním čichovým systémem nebo vomeronazálním systémem a nebo dokonce i obojím).{{Citace periodika [17] => | příjmení = Wyatt [18] => | jméno = Tristram D. [19] => | titul = Fifty years of pheromones [20] => | periodikum = Nature [21] => | datum vydání = 2009-01 [22] => | ročník = 457 [23] => | číslo = 7227 [24] => | strany = 262–263 [25] => | issn = 0028-0836 [26] => | doi = 10.1038/457262a [27] => | url = http://dx.doi.org/10.1038/457262a [28] => | datum přístupu = 2020-05-17 [29] => }} Čichový receptor pro feromony, [[vomeronasální receptor]], má většina [[Obojživelníci|obojživelníků]], [[Plazi|plazů]] a [[Savci|savců]] (chybí zejména [[Ptáci|ptákům]] a [[Lidoopi|lidoopům]]). U savců je umístěn především v [[Jacobsonův orgán|jacobsonově orgánu]], na spodní části nosní přepážky. Minimum feromonů působí přímo na cílovou tkáň (alohormonální feromony) nebo jsou detekovány neglomerulárními chemoreceptory, jako je chuť. [30] => [31] => V živočišné říši mají feromony více funkcí. Nejčastěji slouží [[Savci|savcům]] a [[hmyz]]u ke komunikaci kvůli [[Rozmnožovací soustava|reprodukci]] (rozmnožování). Další funkcí je orientace v prostoru typická pro [[Mravencovití|mravence]]. Mravenci uvolňují feromony, aby navedli další jedince k potravě. Další známou funkcí je řízení sociálního uspořádání termitů v termitišti, mravenců v mraveništi nebo společenstva [[Včela|včel]] v dutině stromu nebo v [[Včelí úl|úlu]]. [[Včelí matka]] společenských druhů včel (většina druhů jsou druhy samotářské) udržuje hierarchii ve společenstvu.{{Citace periodika [32] => | příjmení = Butler [33] => | jméno = C. G. [34] => | příjmení2 = Callow [35] => | jméno2 = R. K. [36] => | příjmení3 = Johnston [37] => | jméno3 = Norah C. [38] => | titul = The Isolation and Synthesis of Queen Substance, 9-oxodec-trans-2-enoic Acid, a Honeybee Pheromone [39] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences [40] => | datum vydání = 1962 [41] => | ročník = 155 [42] => | číslo = 960 [43] => | strany = 417–432 [44] => | issn = 0080-4649 [45] => | url = http://www.jstor.org/stable/90262 [46] => | datum přístupu = 2020-05-19 [47] => }}[[Soubor:Feromon trap lymantria monacha 2 beentree.jpg|náhled|upright|Feromonová lesní past na motýly]]Na základě toho fungují celá společenství hmyzu. Objevila se i teorie, že by se hmyz v daleké budoucnosti mohl dát ovládat pomocí syntetických feromonů, protože na rozdíl od vyšších živočichů, kteří mají vyvinutější instinkt, se hmyz řídí téměř výhradně feromonovými látkami.{{Doplňte zdroj}} [48] => [49] => Feromony jsou definovány jako látky, působící mezi jedinci téhož druhu, ovšem k chemické komunikaci dochází i mezi různými druhy. Látky, které takovou komunikaci zprostředkovávají, se nazývají allelochemikálie. Lze je rozdělit podle nákladů a zisků na odesílatele a příjemce. [[Alomon|Allomony]] jsou výhodné pro odesílatele. Slouží živočichům nebo rostlinám k obraně před predátory, ale také mohou predátorům posloužit k oklamání kořisti, jako je tomu například u [[Pavouk bolasový|pavouka bolasového]]. Ten dokáže synteticky vytvořit pohlavní feromon své kořisti, aby ji nalákal do pasti a chytil ji.GWUŽĎOVÁ, Markéta. ''Koncept feromonu u člověka.'' Praha, 2011, s. 11. Bakalářská práce. Vedoucí práce doc. Jan Havlíček, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/49740/BPTX_2008_2__0_250449_0_70758.pdf?sequence=1&isAllowed=y [50] => [51] => == Definice pojmu == [52] => Definice pojmu feromon stále vyvolává kontroverzi. Původní definice Petera Karlsona a Martina Lüschera hovoří o ''„substanci, která je sekretována do vnějšího prostředí jedním jedincem a přijata druhým, ve kterém vzbuzuje specifickou reakci, například určité chování nebo vývojový proces“.''{{Citace periodika [53] => | příjmení = KARLSON [54] => | jméno = P. [55] => | příjmení2 = LÜSCHER [56] => | jméno2 = M. [57] => | titul = ‘Pheromones’: a New Term for a Class of Biologically Active Substances [58] => | periodikum = Nature [59] => | datum vydání = 1959-01 [60] => | ročník = 183 [61] => | číslo = 4653 [62] => | strany = 55–56 [63] => | issn = 0028-0836 [64] => | doi = 10.1038/183055a0 [65] => | url = http://dx.doi.org/10.1038/183055a0 [66] => | datum přístupu = 2020-05-17 [67] => }} Tato odpověď (reakce) se ovšem u jedinců stejného druhu značně liší a přiřknout specifickou funkci feromonům není možné. Pokusů o definici je ve vědecké literatuře řada. Definice se shodují, že se musí jednat o komunikaci mezi jedinci stejného druhu. Dle některých je třeba od feromonů odlišovat „podpisové směsi“.{{Citace periodika [68] => | příjmení = Wyatt [69] => | jméno = Tristram D. [70] => | titul = Pheromones and signature mixtures: defining species-wide signals and variable cues for identity in both invertebrates and vertebrates [Feromony a podpisové směsi: definování signálů pro celý druh a proměnlivých podnětů pro identitu u bezobratlých i obratlovců] [71] => | periodikum = Journal of Comparative Physiology A [72] => | datum vydání = 2010-08-03 [73] => | ročník = 196 [74] => | číslo = 10 [75] => | strany = 685–700 [76] => | issn = 0340-7594 [77] => | doi = 10.1007/s00359-010-0564-y [78] => | url = http://dx.doi.org/10.1007/s00359-010-0564-y [79] => | datum přístupu = 2020-05-17 [80] => }} Další definice hovoří o splnění požadavku výhodnosti pro oba účastníky.{{Citace periodika [81] => | příjmení = Meredith [82] => | jméno = M. [83] => | titul = Human Vomeronasal Organ Function: A Critical Review of Best and Worst Cases [84] => | periodikum = Chemical Senses [85] => | datum vydání = 2001-05-01 [86] => | ročník = 26 [87] => | číslo = 4 [88] => | strany = 433–445 [89] => | issn = 1464-3553 [90] => | doi = 10.1093/chemse/26.4.433 [91] => | url = http://dx.doi.org/10.1093/chemse/26.4.433 [92] => | datum přístupu = 2020-05-17 [93] => }} [94] => [95] => == Historie == [96] => Feromony se staly předmětem zájmu především v 50. a 60. letech 20. století a vznikla celá řada teorií ohledně jejich vzniku. Prvním předchůdcem těchto teorií byl v roce 1932 [[Albrecht Bethe]], který zavedl termín ''ektohormon'' tehdy definovaný jako [[hormon]] působící vně organismu. Pojem feromon poprvé použil Peter Karlson a Martin Lüscher v roce 1959. Jednou z teorií je, že feromony jsou [[Evoluce|evolučním]] předchůdcem hormonů.{{Citace periodika [97] => | příjmení = Stoka [98] => | jméno = AM [99] => | titul = Phylogeny and evolution of chemical communication: an endocrine approach [100] => | periodikum = Journal of Molecular Endocrinology [101] => | datum vydání = 1999-06-01 [102] => | strany = 207–225 [103] => | issn = 0952-5041 [104] => | doi = 10.1677/jme.0.0220207 [105] => | url = http://dx.doi.org/10.1677/jme.0.0220207 [106] => | datum přístupu = 2020-05-17 [107] => }} Proti tomu stojí teorie, že feromony jsou organismem upravené molekuly primárně s odlišnou funkcí.{{Citace monografie [108] => | příjmení = Wyatt [109] => | jméno = Tristram D [110] => | titul = Pheromones and Animal Behavior: Chemical Signals and Signatures [111] => | url = http://ebooks.cambridge.org/ref/id/CBO9781139030748 [112] => | vydání = 2 [113] => | datum vydání = 2014 [114] => | vydavatel = Cambridge University Press [115] => | místo = Cambridge [116] => | isbn = 978-1-139-03074-8 [117] => | doi = 10.1017/cbo9781139030748 [118] => | poznámka = DOI: 10.1017/CBO9781139030748 [119] => }} {{Wayback|url=http://ebooks.cambridge.org/ref/id/CBO9781139030748 |date=20200609035109 }} [120] => [121] => == Feromony podle funkce == [122] => [123] => === Feromony s reprodukční funkcí === [124] => V [[Živočichové|živočišné říši]] feromony slouží mj. k přivábení jedince opačného pohlaví k reprodukci. Tento fakt, který se dostal do všeobecného povědomí, bývá využíván při reklamních kampaních deodorantů a kosmetiky.{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Feromony a jejich účinky, vše o nich a parfémy s feromony [126] => | periodikum = FM Group [127] => | url = http://www.parfemista.cz/o-feromonech.htm [128] => | datum vydání = ©2008 [129] => | datum přístupu = 2020-05-17 [130] => }} [131] => [132] => Na mikroskopické úrovni jsou feromony využívány řadou druhů k předání informace k indukování [[Kompetence (biologie)|kompetence]] – tedy k [[Horizontální přenos genetické informace|horizontálnímu přenosu genetické informace]] nazývaným [[Transformace (genetika)|transformace]] – za účelem získání nových, evolučně výhodných vlastností, jako je například [[Antibiotická rezistence|rezistence k antibiotikům]]. Tento proces byl podrobně popsán například u [[bakterie]] ''[[Streptococcus pneumoniae]]'' (pneumokok),{{Citace periodika [133] => | příjmení = Slager [134] => | jméno = Jelle [135] => | příjmení2 = Kjos [136] => | jméno2 = Morten [137] => | příjmení3 = Attaiech [138] => | jméno3 = Laetitia [139] => | titul = Antibiotic-Induced Replication Stress Triggers Bacterial Competence by Increasing Gene Dosage near the Origin [140] => | periodikum = Cell [141] => | datum vydání = 2014-04 [142] => | ročník = 157 [143] => | číslo = 2 [144] => | strany = 395–406 [145] => | issn = 0092-8674 [146] => | doi = 10.1016/j.cell.2014.01.068 [147] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/j.cell.2014.01.068 [148] => | datum přístupu = 2020-05-17 [149] => }} hlavní příčiny komunitní pneumonie a meningitidy u dětí a starších osob a také sepse u osob nakažených HIV. [150] => [151] => Feromony [[Eukaryota|eukaryot]] stimulují sexuální interakci řady druhů.{{Citace monografie [152] => | příjmení = Dusenbery, David B. [153] => | titul = Living at micro scale: the unexpected physics of being small [154] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/225874255 [155] => | vydavatel = Harvard University Press [156] => | místo = Cambridge (Mass) [157] => | počet stran = xxx, 416 [158] => | isbn = 978-0-674-03116-6 [159] => | isbn2 = 0-674-03116-4 [160] => | oclc = 225874255 [161] => }} [162] => [163] => == Feromony u člověka == [164] => Význam feromonů u člověka není zcela probádán. Názory vědců se liší i ohledně samotného průkazu existence chemické komunikace pomocí feromonů u člověka, který stále není přijímán všeobecně. Nejdiskutovanější je funkce čtyř steroidních látek: [[androstenon]], androstenol, androstadienon a estratetraenol. Především androstenon se dostal do popředí vědeckých studií.{{Citace periodika [165] => | příjmení = Wysocki [166] => | jméno = C. J [167] => | příjmení2 = Beauchamp [168] => | jméno2 = G. K [169] => | titul = Ability to smell androstenone is genetically determined [170] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [171] => | datum vydání = 1984-08-01 [172] => | ročník = 81 [173] => | číslo = 15 [174] => | strany = 4899–4902 [175] => | issn = 0027-8424 [176] => | pmid = 6589634 [177] => | doi = 10.1073/pnas.81.15.4899 [178] => | jazyk = en [179] => | url = http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.81.15.4899 [180] => | datum přístupu = 2020-05-17 [181] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200609035114/https://www.pnas.org/content/81/15/4899 [182] => | datum archivace = 2020-06-09 [183] => | nedostupné = ano [184] => }} {{Wayback|url=http://www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.81.15.4899 |date=20200609035114 }}{{Citace periodika [185] => | příjmení = Pirner [186] => | jméno = Glenna [187] => | příjmení2 = McGlone [188] => | jméno2 = John [189] => | titul = Impact of Androstenone on Leash Pulling and Jumping Up in Dogs [190] => | periodikum = Animals [191] => | datum vydání = 2016-05-09 [192] => | ročník = 6 [193] => | číslo = 5 [194] => | strany = 34 [195] => | issn = 2076-2615 [196] => | pmid = 27171113 [197] => | doi = 10.3390/ani6050034 [198] => | jazyk = en [199] => | url = http://www.mdpi.com/2076-2615/6/5/34 [200] => | datum přístupu = 2020-05-17 [201] => }} Část studií, které se vlivem těchto molekul na lidské chování zabývají, je kritizována. Někteří vědci označují výsledky za falešně pozitivní, a to zejména proto, že k pokusům byly použity látky v takové koncentraci, jaká se v běžném prostředí nemůže vyskytovat.{{Citace periodika [202] => | příjmení = Wyatt [203] => | jméno = Tristram D. [204] => | titul = The search for human pheromones: the lost decades and the necessity of returning to first principles [205] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [206] => | datum vydání = 2015-04-07 [207] => | ročník = 282 [208] => | číslo = 1804 [209] => | strany = 20142994 [210] => | issn = 0962-8452 [211] => | pmid = 25740891 [212] => | doi = 10.1098/rspb.2014.2994 [213] => | jazyk = en [214] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2014.2994 [215] => | datum přístupu = 2020-05-17 [216] => }} [217] => [218] => Problémem je také absence vědomostí o vomeronasálním orgánu lidí (nebo orgánu přebírajícím jeho funkci), který se podílí na zpracování informace poskytnuté feromony jiných savců. [219] => [220] => Všeobecně uznávané důkazy o existenci feromonů u člověka jsou známé. Za nejpravděpodobnější výskyt feromonů je považována sekrece žlázy z dvorce [[Bradavka|bradavky]] během [[kojení]], která pomáhá stimulovat sání dítěte. Za zmínku stojí i práce týkající se [[Menstruační cyklus|menstruační synchronie]]{{Citace periodika [221] => | příjmení = Graham [222] => | jméno = Cynthia A. [223] => | titul = Menstrual synchrony: An update and review [224] => | periodikum = Human Nature [225] => | datum vydání = 1991-12 [226] => | ročník = 2 [227] => | číslo = 4 [228] => | strany = 293–311 [229] => | issn = 1045-6767 [230] => | doi = 10.1007/BF02692195 [231] => | jazyk = en [232] => | url = http://link.springer.com/10.1007/BF02692195 [233] => | datum přístupu = 2020-05-17 [234] => }} nebo výběru partnera.{{Citace periodika [235] => | příjmení = Kuncová [236] => | jméno = Lucie [237] => | příjmení2 = Štěrbová [238] => | jméno2 = Zuzana [239] => | příjmení3 = Fialová [240] => | jméno3 = Jitka [241] => | titul = Výběr partnera na základě čichového imprinting-like efektu: návrh projektu [242] => | datum vydání = 2016 [243] => | doi = 10.13140/RG.2.2.15001.01125 [244] => | url = http://rgdoi.net/10.13140/RG.2.2.15001.01125 [245] => | datum přístupu = 2020-05-17 [246] => }} [247] => [248] => == Feromony u hmyzu == [249] => Feromony hmyzu jsou především [[lipidy]]. Byla popsána řada jejich funkcí: vábení k reprodukci, přivolávání, [[Afrodisiakum|afrodiziakum]], anti-afrodiziakum, vyvolávání agrese, rozpoznání vlastního druhu, upozornění na nebezpečí.{{Citace periodika [250] => | příjmení = Yew [251] => | jméno = Joanne Y. [252] => | příjmení2 = Chung [253] => | jméno2 = Henry [254] => | titul = Insect pheromones: An overview of function, form, and discovery [255] => | periodikum = Progress in Lipid Research [256] => | datum vydání = 2015-07 [257] => | ročník = 59 [258] => | strany = 88–105 [259] => | doi = 10.1016/j.plipres.2015.06.001 [260] => | jazyk = en [261] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0163782715000272 [262] => | datum přístupu = 2020-05-19 [263] => }} [264] => [265] => Feromony, které slouží k přivolávání dalších jedinců, působí stejně i na opačné pohlaví. Jejich výskyt byl popsán u [[Švábi|švábů]], [[Blechy|blech]], [[Brouci|brouků]], [[Roztoči|roztočů]], včel a dalších.{{Citace periodika [266] => | příjmení = Wertheim [267] => | jméno = Bregje [268] => | příjmení2 = van Baalen [269] => | jméno2 = Erik-Jan A. [270] => | příjmení3 = Dicke [271] => | jméno3 = Marcel [272] => | titul = Pheromone-mediated aggregation in nonsocial arthropods: an evolutionary ecological perspective [273] => | periodikum = Annual Review of Entomology [274] => | datum vydání = 2005-01 [275] => | ročník = 50 [276] => | číslo = 1 [277] => | strany = 321–346 [278] => | issn = 0066-4170 [279] => | doi = 10.1146/annurev.ento.49.061802.123329 [280] => | url = http://dx.doi.org/10.1146/annurev.ento.49.061802.123329 [281] => | datum přístupu = 2020-05-19 [282] => }} Umožňují především ochranu před vlivy prostředí a [[predátor]]y.{{Citace periodika [283] => | příjmení = Riipi [284] => | jméno = Marianna [285] => | příjmení2 = Alatalo [286] => | jméno2 = Rauno V. [287] => | příjmení3 = Lindström [288] => | jméno3 = Leena [289] => | titul = Multiple benefits of gregariousness cover detectability costs in aposematic aggregations [290] => | periodikum = Nature [291] => | datum vydání = 2001-10 [292] => | ročník = 413 [293] => | číslo = 6855 [294] => | strany = 512–514 [295] => | issn = 0028-0836 [296] => | doi = 10.1038/35097061 [297] => | url = http://dx.doi.org/10.1038/35097061 [298] => | datum přístupu = 2020-05-19 [299] => }} [300] => [301] => Feromony jsou také hojně využívány v zemědělství, resp lesnictví k potlačování „škůdců“ a hmyzu přenášejícího onemocnění.{{Citace monografie [302] => | příjmení = Tamaki [303] => | jméno = Yoshio [304] => | titul = Insect sex pheromones and integrated pest management: problems and perspectives [305] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/b978-0-08-029223-6.50010-0 [306] => | vydavatel = Elsevier [307] => | strany = 37–46 [308] => | isbn = 978-0-08-029223-6 [309] => }} Hlavní výhoda oproti běžným [[pesticid]]ům spočívá v šetrnosti vůči dalším druhům, protože ovlivňují pouze určitý [[druh]] hmyzu.{{Citace periodika [310] => | příjmení = Witzgall [311] => | jméno = Peter [312] => | příjmení2 = Stelinski [313] => | jméno2 = Lukasz [314] => | příjmení3 = Gut [315] => | jméno3 = Larry [316] => | titul = Codling Moth Management and Chemical Ecology [317] => | periodikum = Annual Review of Entomology [318] => | datum vydání = 2008-01 [319] => | ročník = 53 [320] => | číslo = 1 [321] => | strany = 503–522 [322] => | issn = 0066-4170 [323] => | doi = 10.1146/annurev.ento.53.103106.093323 [324] => | url = http://dx.doi.org/10.1146/annurev.ento.53.103106.093323 [325] => | datum přístupu = 2020-05-19 [326] => }} V současné době{{Kdy?}} jsou vyvíjeny i prostředky se směsí feromonů, které fungují na větší množství škůdců. Na stejném principu jsou založeny i pokusy ovlivnit přenašeče [[Chagasova choroba|Chagasovy nemoci.]]{{Citace periodika [327] => | příjmení = Mota [328] => | jméno = Theo [329] => | příjmení2 = Vitta [330] => | jméno2 = Ana C. R. [331] => | příjmení3 = Lorenzo-Figueiras [332] => | jméno3 = Alicia N. [333] => | titul = A Multi-species Bait for Chagas Disease Vectors [334] => | periodikum = PLoS Neglected Tropical Diseases [335] => | datum vydání = 2014-02-27 [336] => | ročník = 8 [337] => | číslo = 2 [338] => | strany = e2677 [339] => | issn = 1935-2735 [340] => | doi = 10.1371/journal.pntd.0002677 [341] => | url = http://dx.doi.org/10.1371/journal.pntd.0002677 [342] => | datum přístupu = 2020-05-19 [343] => }} [344] => [345] => == Evoluce == [346] => Čichové zpracování chemických signálů, jako jsou feromony, existuje u všech druhů živočichů a je tak nejstarším ze smyslů.{{Citace elektronického periodika|titul=Nervous pathways of smell|url=https://www.britannica.com/science/olfactory-system/Nervous-pathways-of-smell|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=www.britannica.com}}{{Citace elektronického periodika|titul=What is olfactory processing?|url=https://flyingselfies.com/other/what-is-olfactory-processing/|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=flyingselfies.com}}{{Citace elektronického periodika|titul=Sensory Systems|url=https://courses.lumenlearning.com/wm-biology2/chapter/sensory-systems/|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=courses.lumenlearning.com}} Předpokládá se, že slouží k přežití tím, že vytváří vhodné behaviorální reakce na signály ohrožení, pohlaví a dominantního postavení mezi příslušníky stejného druhu.{{Citace elektronického periodika|titul=Analysis of chemical signals by nervous systems|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC42818/|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=www.ncbi.nlm.nih.gov}} [347] => [348] => Kromě toho se předpokládá, že během evoluce od jednobuněčných prokaryot k mnohobuněčným eukaryotům se primární feromonová signalizace mezi jedinci mohla vyvinout v parakrinní a endokrinní signalizaci uvnitř jednotlivých organismů.{{Citace elektronického periodika|titul=Phylogeny and evolution of chemical communication: an endocrine approach|url=https://jme.bioscientifica.com/view/journals/jme/22/3/207.xml|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=jme.bioscientifica.com}} [349] => [350] => Někteří autoři se domnívají, že reakce vyhýbání se blízkosti u zvířat vyvolané chemickými signály tvoří fylogenetický základ pro prožívání emocí u lidí.{{Citace elektronického periodika|titul=Odor memory: Review and analysis|url=https://link.springer.com/article/10.3758/BF03210754|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=link.springer.com}} [351] => [352] => == Aplikace == [353] => === Parfumerie === [354] => Někteří inzerenti tělových parfémů tvrdí, že jejich výrobky obsahují lidské sexuální feromony, které působí jako afrodiziakum. Navzdory těmto tvrzením nebylo nikdy v odborné studii prokázáno, že by feromonová látka přímo ovlivňovala lidské chování.{{Citace elektronického periodika|titul=Human pheromones: have they been demonstrated?|url=https://link.springer.com/article/10.1007/s00265-003-0613-4|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=link.springer.com}}{{Citace elektronického periodika|titul=Pheromones: Myth or reality?|url=https://francegallery.me/pheromone-perfumes-what-you-should-know/|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=francegallery.me}}{{Citace elektronického periodika|titul=Neuroscience|url=https://books.google.com/books?vid=ISBN9780781760034&newbks=0&redir_esc=y|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=books.google.com}} Role feromonů v lidském chování tak zůstává spekulativní a kontroverzní.{{Citace elektronického periodika|titul=Principles of Cognitive Neuroscience|url=https://books.google.com/books?vid=ISBN9780878936946&newbks=0&redir_esc=y|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=books.google.com}} [355] => [356] => === Feromonové pasti === [357] => Feromony některých druhů hmyzích škůdců, jako jsou japonští brouci, mravenci akrobati a molice houbové, lze použít k odchytu příslušného hmyzu pro účely monitorování, kontroly populací vyvoláním zmatku, narušením páření a zabráněním dalšímu kladení vajíček.{{Citace elektronického periodika|titul=Pheromones in Insects|url=https://www.si.edu/spotlight/buginfo/pheromones|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=www.si.edu}}{{Citace elektronického periodika|titul=Using Pheromones To Control Insects In Your Garden|url=https://gardenerspath.com/how-to/disease-and-pests/pheromones-control-insects/|datum přístupu=2024-03-14|periodikum=gardenerspath.com}} [358] => [359] => == Odkazy == [360] => === Reference === [361] => {{překlad|sv|feromon|8151077|en|feromon|588031791}} [362] => [363] => === Literatura === [364] => * CAMPBELL, Neil A. a REECE, Jane B. ''Biologie.'' Přeložila Hana Moravcová et al. 1. vyd. Brno: Computer Press, ©2006. xxxiv, 1332 s. ISBN 80-251-1178-4. [365] => * GWUŽĎOVÁ, Markéta. ''Koncept feromonu u člověka.'' Praha, 2011. 58 s. Bakalářská práce. Vedoucí práce doc. Jan Havlíček, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/49740/BPTX_2008_2__0_250449_0_70758.pdf?sequence=1&isAllowed=y [366] => * [PUNČOCHÁŘOVÁ, Jana a BŘEZINA, Milan.] [''Ekologie (1).''] [online]. [Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, Ústav chemie ochrany prostředí. 18. 2. 2003, naposledy upraveno 3. 5. 2005] [cit. 10. 11. 2023]. 73 s. (K feromonům s. 66–72.) [Provizorní studijní texty.] Dostupné z: https://uchop.vscht.cz/files/uzel/0011054/EKOLOGIE.doc [367] => [368] => === Externí odkazy === [369] => * [https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/2712 ''Streptococcus pneumoniae'' neboli pneumokok] [370] => * {{Commonscat}} [371] => {{Autoritní data}} [372] => {{Portály|Biologie|Chemie}} [373] => [374] => [[Kategorie:Feromony| ]] [375] => [[Kategorie:Čich]] [376] => [[Kategorie:Ekologie]] [377] => [[Kategorie:Dorozumívání]] [] => )
good wiki

Feromon

Dva jedinci Camponotus sericeus z čeledi mravencovití komunikující pomocí feromonů a dotyku Feromon (z řec pherein přenášet a hormōn stimulovat, vzrušit) je dle akceptované definice substance, sloužící jako chemický signál, produkovaný jedním organismem za účelem ovlivnit chování jedinců stejného druhu. Feromony jsou přírodní chemické látky, které jsou vytvářené organismem a šířeny za účelem vnitrodruhové komunikace.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'druh','Savci','vomeronasální receptor','Dorozumívání','Účinná látka','řečtina','Soubor:Camponotus sericeus Senegal.jpg','Včelí úl','Obojživelníci','Soubor:Feromon trap lymantria monacha 2 beentree.jpg','predátor','hormon'

Druh

Hormon

Obojživelníci

Obojživelníci jsou skupina obratlovců, kteří mohou žít jak vodu, tak na souši.

Predátor

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Savci