Array ( [0] => 14994552 [id] => 14994552 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Flašinet [uri] => Flašinet [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Flašinetář na Karlově mostě (cropped).jpg|náhled|Flašinetář v Praze na [[Karlův most|Karlově mostě]] (2008)]] [1] => '''Flašinet''' (z [[francouzština|franc.]] ''flageolet''), někdy také nazývaný '''kolovrátek, cimprkaslík''' nebo '''verklík''', je přenosný mechanický [[hudební nástroj]] ([[automatofon]]), zpravidla poháněný klikou, který [[reprodukce|reprodukuje]] hudbu naprogramovanou na hracím válci, notovém svitku nebo z paměťové karty. Patří mezi aerofonní automatofonické hudební nástroje. [2] => [3] => Slovo ''kolovrátek'' bylo zvoleno jako náhrada zmíněného hojně užívaného germanismu verkl/vergl. [4] => [5] => == Historie == [6] => Flašinet pochází z východní [[Asie]] kde vznikl asi v 16. století. Do [[Evropa|Evropy]] se rozšířil kolem poloviny 17. století, jeho chrámové využití, stejně jako princip zvonkohry, popsal jezuita [[Athanasius Kircher]]. V podobě velké skříně se nástroj stal oblíbenou zábavou vyšších společenských vrstev. V 19. století se tyto skříně, doplněné o bicí nástroje, a nazývané ''orchestrion'', přesunuly také do hostinců. Kromě nich se již vyráběly malé flašinety přenosné, které se používaly při lidových slavnostech a nástroj takto zlidověl. [7] => [[Soubor: Organ grinder with monkey.jpg|náhled|Flašinetář s opičkou, 19. století]] [8] => [[Soubor:Kircher, A., "Musurgia universalis", hydraulic organ Wellcome L0015993.jpg|vlevo|náhled|[[Athanasius Kircher]]: Musurgia universalis (1650) schéma mechanického hracího stroje]] [9] => [10] => Od 18. století bylo právo na veřejnou hru na flašinet udělováno osobám, které si jinak vydělávat nemohly. Jednalo se zejména o [[Invalidita|invalidy]], [[Veterán (voják)|vysloužilé vojáky]] a chudé vdovy.{{Citace elektronické monografie [11] => | titul = Nostalgický návrat do časů monarchie a flašinetů [12] => | vydavatel = Národní muzeum [13] => | datum_vydání = 2012-11-09 [14] => | místo = Praha [15] => }} [[Flašinetář]]i obcházeli poutě, lidové zábavy a tržiště, byli běžně k vidění v městech na ulicích, kde hráli za drobné mince od kolemjdoucích, jejich produkce nebyla považována za [[žebrota|žebrotu]]. [16] => [17] => Hrály se nejen tzv. [[kramářská píseň|kramářské písně]], ale i díla uznávaných autorů. Nadanější flašinetáři doprovázeli svou hru zpěvem. Podnikavější používali k výběru peněz cvičenou opičku, nebo druhou rukou ovládali činely a nohou paličku od bubnu; jiní mívali jako doprovod loutku, cvičeného psa či mluvicího papouška. Flašinet vytlačil z ulic oblíbenou [[harfa|harfu]] či [[niněra|niněru]]. [18] => [19] => === Čechy === [20] => K významným výrobcům flašinetů u nás patřilo nemálo varhanářů, například firma Riemer a synové v Chrastavě, Franz Kolb v Pekařově, A. F. Salamon v Liberci, Josef Vavřín v České Třebové, Josef Vodička v Poděbradech, Václav Hrubeš otec a jeho syn téhož jména.{{Citace elektronického periodika [21] => | příjmení = Zahradník [22] => | jméno = Jakub [23] => | titul = Dostaveníčko u kláves – Od automatofonu k životnímu stylu [24] => | periodikum = Flasinet.cz [25] => | url = http://flasinet.cz/1006/dostavenicko-u-klaves-od-automatofonu-k-zivotnimu-stylu/ [26] => | datum vydání = 2022-09-14 [27] => | datum přístupu = 2023-08-23 [28] => }} V Čechách působilo kolem 30 výrobců, ale jejich činnost zanikla v důsledku válečných událostí a změny politických režimů. [29] => [30] => V Praze byla známou dílna Josefa Kameníka, který vyrobil poslední flašinet roku 1946. K dalším pražským výrobcům jiných typů hracích strojů patřil pražský závod otce [[Franz Rzebitschek|Františka]] a syna Gustava Řebíčkových. [31] => [32] => === Zajímavost === [33] => [34] => Počátkem 20. století se v ulicích měst objevili i „flašinetáři“, kteří místo flašinetu provozovali hudbu na gramofonu připevněném na vozíčku.{{Citace periodika [35] => | titul = Moderní "flašinetář" (foto) [36] => | periodikum = Světozor [37] => | datum = 1909-12-24 [38] => | strany = 1037 [39] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:d1133a10-4647-11e7-9277-005056825209?page=uuid:8faf7c60-4650-11e7-9ad3-5ef3fc9ae867&fulltext=fla%C5%A1inet%C3%A1%C5%99 [40] => }} [41] => [42] => == Princip nástroje == [43] => Jsou to principiálně malé [[varhany]] s řadou vyladěných retných nebo jazýčkových píšťal a s měchem se stlačeným vzduchem, ten se tam vhání otáčením kliky. Klika dále otáčí [[válec|válcem]] opatřeným kolíčky které otvírají u jednotlivých píšťal klapky a těmi proudí do píšťal stlačený vzduch. Do 1. poloviny 20. století byly pro záznam užívány dřevěné válce s kovovými kolíčky. Skladby do nich vytloukali varhanáři nebo šikovnější muzikanti. Po polovině 20. století se ve Francii a Belgii začíná používat mechanika na mechanicky skládané perforované prešpánové kartony. Konec 20. století již přináší perforované navinuté svitky o délce několika metrů. [44] => [45] => Mezi flašinety se někdy řadí i mnoho podobných nástrojů, které neměly píšťaly, ale pomoci obdobných mechanizmů rozeznívaly zvonky, struny nebo jen laděné plíšky. Také jejich pohon se různí, může to být [[pružina|péro]] či [[závaží]]. Válec je mnohdy nahrazen kotoučem z plechu nebo pásem z tuhé [[lepenka|lepenky]]. Délka skladby je omezena velikosti válečku, při použití kotouče nebo pásu může být skladba mnohem delší. Flašinet byl předchůdcem [[ariston]]u i [[orchestrion]]u. [46] => [47] => == Současnost == [48] => Flašinet se dodnes používá pro zpestření při různých akcích majících spojitost s minulostí, na výročních trzích, poutích a regionálních slavnostech kterým dodává starobylou atmosféru. Flašinetáři doplňují svá vystoupení také o jiné nástroje nebo produkci cvičených zvířat. [49] => [50] => Velké popularitě se těší i výroba flašinetů s hudebním nosičem v podobě [[Musical Instrument Digital Interface|midi]] nebo [[MP3|mp3]] souborů. I starší stroje mohou být pro tuto mechaniku přestavovány. Přívod vzduchu do píšťal se pak reguluje pomocí elektromagnetických klapek. Nově vytvářené nástroje už v sobě často píšťaly ani nemají. Pomocí vestavěné elektroniky tak už nehrají živě, ale reprodukovaně. Jejich výhodou je mnohem menší hmotnost, větší odolnost a absence pravidelného ladění. Své místo si tyto malé skříňky, ale také zaslouží. Například jako doplněk divadelních představení.{{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Firma spojila klasiku s elektronikou, vyrábí „flashinety“ 21. století [52] => | url = http://flasinet.cz/375/firma-spojila-klasiku-s-elektronikou-vyrabi-flashinety-21-stoleti/ [53] => | vydavatel = Flasinet.cz [54] => | místo = Praha [55] => | datum vydání = 2016-10-30 [56] => | datum přístupu = 2024-01-24 [57] => }} [58] => [59] => === Česká republika === [60] => * V roce 2012 byla při Kruhu přátel [[Technické muzeum v Brně|Technického muzea v Brně]] založena Sekce Flašinety a mechanické hrací stroje. Od skromných začátků se nyní s jejími členy můžeme setkávat na mnoha nových festivalech, poutích a oslavách v České republice i v zahraničí. Pod její patronací se objevují zajímavé akce, jejichž cílem je české flašinetářství udržet a propagovat jako fenomén měst a vesnic. [61] => *Tradice flašinetářských festivalů vznikla v Liberci. S nápadem přišel pracovník [[Severočeské muzeum v Liberci|Severočeského muzea v Liberci]] Jiří Volný. První festival se konal v roce 2010, od roku 2014 se na festivalu začaly podílet i další organizace. Festival se rozvinul v několikadenní akci, jež začíná v Praze pod patronací [[České muzeum hudby|Českého muzea hudby]], dále pokračuje v Liberci pod Severočeským muzeem, díky zájmovému spolku Obnova kulturního dědictví údolí Desné se dostává do malebného prostředí Pekařova a [[Velké Losiny|Velkých Losin]] a končí v Brně pod pořadatelstvím Technického muzea. Srpnový festival je osmidenní, čímž se stává opravdu ojedinělou akcí tohoto druhu. Součástí festivalu je seminář konaný v Technickém muzeu v Brně, kde mají odborníci příležitost prezentovat výstupy své badatelské činnosti.{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = Nekuža [63] => | jméno = Petr [64] => | titul = O nás [65] => | url = http://flasinet.cz/o-nas/ [66] => | vydavatel = Technické muzeum v Brně [67] => | místo = Brno [68] => | datum vydání = 2014-02-25 [69] => | datum přístupu = 2024-01-24 [70] => }} [71] => * ''Svatá Flašinetálie:'' Od roku 2023 mají čeští flašinetáři a další pouliční umělci svou fiktivní patronku. U příležitosti 12. festivalu Liberecký flašinetář byla historiky umění [[Patrik Pařízek|Patrikem Pařízkem]] a Christou Hohnhauser představena ojediněle dochovaná malba Svaté Flašinetálie. ''"...vstoupila do řeholního řádu a strávila svůj život službou Bohu prostřednictvím skutků lásky a nezištnosti. Žila po boku Organetta a společně se věnovali stavbě varhan a hracímu nástroji s válcek a píšťalami, který označili jako „flašinet“."''{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = Pařízek [73] => | jméno = Patrik [74] => | titul = http://flasinet.cz/1108/svata-flasinetalie-a-jejiho-vyznam-v-kulture-a-tradicich/ [75] => | periodikum = Flasinet.cz [76] => | vydavatel = Společnost přátel Flašinetů a mechanické hudby [77] => | url = http://flasinet.cz/1108/svata-flasinetalie-a-jejiho-vyznam-v-kulture-a-tradicich/ [78] => | datum vydání = 2023-07-20 [79] => | datum přístupu = 2023-09-05 [80] => }} Nevelký obraz nyní putuje společně s účastníky flašinetářských festivalů.{{Citace elektronického periodika [81] => | příjmení = Pařízek [82] => | jméno = Patrik [83] => | titul = FESTIVALOVÉ MINUTY: Liberecké hraní z čirého nadšení [84] => | periodikum = Flasinet.cz [85] => | vydavatel = Společnost přátel flašinetů a mechanických hracích strojů při TMB [86] => | url = http://flasinet.cz/1127/festivalove-minuty-liberecke-hrani-z-cireho-nadseni/ [87] => | datum vydání = 2023-08-11 [88] => | datum přístupu = 2023-08-22 [89] => }} Rovněž se stal vítanou inspirací pro vznik vědeckých článků nebo reportáží.{{Citace elektronické monografie [90] => | příjmení = Margotti [91] => | jméno = Feretti [92] => | titul = Zaniknutá freska Umučenia Svätej Flašinetálie [93] => | url = https://www.dailymotion.com/video/x8r901b [94] => | vydavatel = Slovensko Dnes [95] => | místo = Dinan, Italy [96] => | datum vydání = 2024-01-07 [97] => | datum přístupu = 2024-01-24 [98] => }}{{Citace elektronické monografie [99] => | příjmení = Pařízek [100] => | jméno = Patrik [101] => | titul = Svatá Flašinetálie ve výtvarném umění [102] => | url = https://archive.org/details/svati-v-umeni-svata-flasinetalie-compressed [103] => | vydavatel = Art [104] => | datum vydání = 2023-01-01 [105] => | datum přístupu = 2024-01-24 [106] => | edice = 1/2023 [107] => | strany = 68-74 [108] => }} [109] => * Mezi nejznámější české flašinetáře patří Jan Bondra, který je rovněž prezidentem Společnosti přátel flašinetů a mechanických hracích strojů při [[Technické muzeum v Brně|Technickém muzeu v Brně]].{{Citace elektronického periodika [110] => | příjmení = Výborná [111] => | jméno = Lucie [112] => | titul = Flašinet stál stejně jako kráva. Flašinetáři byli chudí, určitě neměli ještě opici, tvrdí Jan Bondra [113] => | vydavatel = Český Rozhlas [114] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/flasinet-stal-stejne-jako-krava-flasinetari-byli-chudi-urcite-nemeli-jeste-opici-8894475 [115] => | datum vydání = 2023-12-21 [116] => | datum přístupu = 2023-08-23 [117] => }} [118] => * Při festivalu Flašinet žije, které pořádá [[České muzeum hudby]], vystoupil s historickým flašinetem Josefa Kameníka v roce 2023 i jeho jmenovec Josef Kameník, jenž údajně navazuje na tradici vlastních předků.{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = Cihla [120] => | jméno = Radek [121] => | titul = Přes dvacet flašinetářů z Čech i Evropy oživilo už po desáté historickou Prahu [122] => | periodikum = Pražský Deník [123] => | vydavatel = Deník.cz [124] => | url = https://prazsky.denik.cz/kultura_region/praha-flasinet-vystoupeni-hudba.html [125] => | datum vydání = 2023-08-13 [126] => | datum přístupu = 2023-08-23 [127] => }} [128] => [129] => == Galerie == [130] => [131] => Soubor:FlasinetL.08.Kveten.2016.beroun.jpg|Flašinetář Jan Bondra [132] => Soubor:Remscheid Lüttringhausen - Bauernmarkt 16 ies.jpg|Němečtí flašinetáři na trhu v [[Remscheid]]u [133] => Soubor:Katarynka na nadmorskim kołobrzeskim deptaku.jpg|Flašinetář v [[Kolobřeh]]u na přímořské promenádě (2010) [134] => Soubor:Poutní obraz svaté Flašinetálie.jpg|náhled|„Poutní obraz“ fiktivní svaté Flašinetálie, soukromá sbírka [135] => Soubor:1905-11-04, Blanco y Negro, El organillo, Sancha.jpg|200x200pixelů|El Organillo [136] => Soubor:Flašinetář gramofon 1907.jpg|náhled|Flašinet nahrazený gramofonem (foto Světozor, 1907) [137] => [138] => [139] => == Flašinet v umění == [140] => [141] => === Poezie === [142] => ''Kráva až se pustí vzduchem jako ptáče v smělý let,'' [143] => [144] => ''až se světa zcela zmizí piano i flašinet'' (Až, Xaver M. Litoměřický, 1892) [145] => [146] => [147] => ''Tak krásně bylo, těžko povědět.'' [148] => [149] => ''„vždyť jsme jen jednou na světě“'' [150] => [151] => ''večerem zněl ze vsi flašinet.'' (Pojď už domů, Josef Holý, 1897) [152] => [153] => [154] => ''A přijde doba, kdy flašinet'' [155] => [156] => ''řídit a vést bude širý svět,'' (Pochod Flašinetářů, Josef Lukavský, 1908) [157] => [158] => [159] => ''Na hradě lípy jeden květ,'' [160] => [161] => ''zpívá tam pěnkava s kosem,'' [162] => [163] => ''v nádvoří stojí flašinet'' [164] => [165] => ''a klíčník s červeným nosem.'' (Karlštejn, [[Karel Horký (novinář)|Karel Horký]], 1905) [166] => [167] => [168] => ''Co ukrývá kolovrátek?'' [169] => [170] => ''Je to kouzlo,'' [171] => [172] => ''za poplatek...'' ([[Patrik Pařízek]], 2023)opis ze zadní strany svatého obrázku se Sv. Flašinetálií, tisk Clock Gallery [173] => [174] => == Reference == [175] => [176] => [177] => == Externí odkazy == [178] => * [http://www.flasinet.cz Česká Společnost přátel flašinetů a hracích strojů] [179] => * [http://flasinet.cz/festival Flašinetářské festivaly v České republice] [180] => * [http://patrikparizek.com/?p=138 Putovní výstava o flašinetech a hracích strojích] [181] => * {{Commonscat|Barrel organs}} [182] => * {{Wikislovník|heslo=flašinet}} [183] => * [http://www.youtube.com/watch?v=jI8FGenFJUk&NR=1 Flašinetové trio živě] [184] => * [http://flasinet.webgarden.cz/historie-flasinetu-a-vse-kolem Fotografie flašinetů] {{Wayback|url=http://flasinet.webgarden.cz/historie-flasinetu-a-vse-kolem |date=20200609081615 }} [185] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Slovník cizích slov: Flašinet | url = http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/flasinet | datum přístupu = 18.01.2013 | vydavatel = Internetové knihkupectví Knihy ABC.cz | jazyk = cs}} [186] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Vaněk | jméno = Čestmír | titul = Libochovické noviny 1/211: O minulosti a současnosti flašinetů | url = http://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1292 | datum přístupu = 18.01.2013 | vydavatel = Městský úřad Libochovice | jazyk = cs | url archivu = https://web.archive.org/web/20160306170330/http://noviny.libochovice.cz/index.php?art=1292 | datum archivace = 2016-03-06 | nedostupné = ano }} [187] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Volný | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Volný| titul = Flašinety – kolovrátky | url = http://www.muzeumlb.cz/?page=archiv/flasinety | datum aktualizace = 17.01.2013 | datum přístupu = 18.01.2013 | vydavatel = [[Severočeské muzeum v Liberci|Severočeské Muzeum v Liberci]] | jazyk = cs}} [188] => {{Autoritní data}} [189] => {{Portály|Hudba}} [190] => [191] => [[Kategorie:Automatofony]] [] => )
good wiki

Flašinet

Karlově mostě (2008) Flašinet (z franc. flageolet), někdy také nazývaný kolovrátek, cimprkaslík nebo verklík, je přenosný mechanický hudební nástroj (automatofon), zpravidla poháněný klikou, který reprodukuje hudbu naprogramovanou na hracím válci, notovém svitku nebo z paměťové karty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Technické muzeum v Brně','Patrik Pařízek','České muzeum hudby','Kolobřeh','Soubor:Kircher, A., "Musurgia universalis", hydraulic organ Wellcome L0015993.jpg','Musical Instrument Digital Interface','ariston','závaží','Franz Rzebitschek','harfa','válec','kramářská píseň'

Ariston

Harfa

Kolobřeh

Válec

Závaží