Array ( [0] => 14672574 [id] => 14672574 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Floém [uri] => Floém [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Floém''' (lat. phloem, z řec. φλοιός, phlóios; [[Borka|kůra]]), také '''lýko''', '''leptom''' je součást [[Cévní svazky|cévních svazků]]. U [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]] je floém systémem [[Rostlinné pletivo|pletiv]], která rozvádějí organické [[živina|živiny]] (produkty [[fotosyntéza|fotosyntézy]]), především [[sacharóza|sacharózu]] (cukr), do všech částí rostliny, kde je třeba. U [[strom]]ů se floém nachází pod nejvnitřnější vrstvou [[Borka|borky]]. Floém je odpovědný především za transport rozpustných organických látek vytvořených během [[Fotosyntéza|fotosyntézy]]. [1] => [2] => == Struktura == [3] => Hlavním vodivým elementem jsou u [[Krytosemenné|krytosemenných]] tzv. [[sítkovice]]. U [[nahosemenné|nahosemenných]] a [[Kapraďorosty|kapraďorostů]] je nahrazují tzv. [[Sítková buňka|sítkové buňky]]. [4] => [5] => [[Soubor:Stem-histology-cross-section-tag.svg|náhled|vpravo|250px|Příčný řez stonkem [[Len setý|lnu setého]]:
[6] => 1. [[Dřeň (botanika)|dřeň]]
[7] => 2. [[protoxylém]]
[8] => 3. primární [[xylém]]
[9] => 4. primární '''floém'''
[10] => 5. [[sklerenchym]] ([[lýková vlákna|lýkové vlákno]])
[11] => 6. [[primární kůra]]
[12] => 7. [[Pokožka (rostliny)|epidermis]]]] [13] => [14] => === Sítkovice === [15] => {{podrobně|sítkovice}} [16] => Buňky sítkovic postrádají [[buněčné jádro|jádro]], mají velmi málo [[Vakuola|vakuol]], ale obsahují ostatní organely, jako například [[ribozom]]y. [[Endoplazmatické retikulum]] je soustředěno na bočních stěnách. Sítkovice jsou tvořeny řadami protáhlých samostatných buněk. Příčné stěny buněk spolu s velkým počtem pórů jsou nazývány [[sítková políčka]]. Kromě pórů mají také zvětšená [[Plazmodesma|plasmodesmata]]. [17] => [18] => === Buňky průvodní === [19] => Většina funkcí buněk sítkovic je umožněna mnohem menšími [[Průvodní buňka|buňkami průvodními]] – typickými [[Rostlinná buňka|rostlinnými buňkami]]. Na rozdíl od sítkovic mají obvykle větší počet [[ribozom]]ů a [[Mitochondrie|mitochondrií]]. Je to způsobeno tím, že buňka průvodní je metabolicky aktivnější. [[Cytoplazma]] buněk průvodních je se sítkovými elementy spojena plasmodesmaty. Buňky průvodní se vyvíjejí jen u krytosemenných rostlin. [20] => [21] => === Lýkový parenchym a lýkový sklerenchym === [22] => Vodivý [[parenchym]], který je součástí lýka, se nazývá lýkový parenchym. Jeho funkce je zásobní a rozvod látek na krátké vzdálenosti. [23] => [24] => Lýkový sklerenchym (nebo také „tvrdé lýko“) obsahuje provazce sklerenchymatických buněk. Ty zvyšují [[Pevnost v tahu|pevnost]] lýka v tahu. Mohou sloužit jako [[Textilní vlákno|textilní vlákna]] – příkladem je [[len setý]]. [25] => [[Soubor:Xylem and phloem diagram cs.svg|náhled|323x323px|Floém (oranžově) přenáší produkty fotosyntézy do dalších částí rostliny]] [26] => == Funkce == [27] => Na rozdíl od [[xylém]]u (jehož cévy a cévice jsou tvořeny buňkami odumřelými) jsou vodivé elementy kompletně tvořeny živými buňkami, které transportují [[míza (botanika)|mízu]]. Míza je roztok na bázi vody. Je bohatá na [[cukry]] vytvořené fotosyntetizujícími částmi rostliny. Cukry jsou přenášeny do nefotosyntetizujících částí (např. [[kořen]]ů) nebo do zásobních struktur (např. [[hlíza|hlíz]] a [[cibule (orgán)|cibulí]]). [28] => [29] => V roce 1926 vysvětlil dendrolog a vědec v oboru lesnictví [[Ernst Münch]] (1876–1946) mechanismus transportu asimilátů ve floému. [30] => {{Citace monografie [31] => | příjmení = Münch [32] => | jméno = Ernst [33] => | rok = 1930 [34] => | titul = Die Stoffbewegunen in der Pflanze [35] => | místo = Jena [36] => | vydavatel = Verlag von Gustav Fischer [37] => | počet stran = 234 [38] => }} Vysoká koncentrace organické hmoty uvnitř [[buňka|buněk]] floému ve zdroji, například [[list]]u, vytváří [[osmotický tlak|osmotický potenciál]], který umožňuje vést vodu do ostatních buněk. Floémová míza je transportována od „zdroje cukrů“ k „místům spotřeby cukrů“ pomocí [[turgor]]u. Zdrojem cukrů je jakákoli část rostliny schopná jejich produkce nebo uvolňování. [39] => [40] => Během růstového období rostliny, obvykle na jaře, jsou zásobní orgány (např. [[kořen]]y) zdrojem sacharidů a vzrostné části rostliny místem spotřeby cukrů. Přenos látek ve floému je dvousměrný, zatímco v buňkách xylému je pouze jednosměrný, vzestupný. Po růstovém období, kdy [[meristém]]y nejsou aktivní, se role vymění – [[list]]y se stávají zdrojem a zásobní orgány místem spotřeby. [41] => [42] => === Kroužkování === [43] => Vzhledem k mělkému uložení floému lze u rostlin použít metodu zvanou kroužkování. Kroužkování ovocných stromů se provádělo dříve často u [[Jabloň|jabloní]] a [[Hrušeň|hrušní]] s bujným růstem a malou plodností. Dnes se tomuto zásahu předchází [[roubování]]m na zakrsle rostoucí [[podnož]]e. V současné praxi lze kroužkování použít k posílení růstu u jednotlivých pupenů.Kroužkování kůry ovocných stromů. In: ''Stručný výkladový slovník pro mladé a začínající zahrádkáře'' [online]. ©2024 [cit. 215. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.zahradkari.cz/odborne/index.php?str=68&akce=heslo&id=604 [44] => [45] => Kroužkování je pozapomenutá, kdysi tradiční metoda péče o [[Výmladkový les|nízký]] a střední [[les]], běžně dodnes využívaná v řadě evropských zemí. V pruhu o výšce 20–30 cm se přeruší vodivá pletiva po obvodu kmene. Okroužkované dřeviny zůstávají stát a postupně odumírají;KŘÍŽ, Pavel. Kroužkování stromů, pozapomenutý způsob hospodaření v lesích. ''Veronica: časopis ochránců přírody.'' 2020, č. 3, s. 27–28. ISSN 1213-0699. Dostupné také z: http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=2408 rostlina nemůže dopravit živiny z horních částí ke kořenům. [46] => [47] => Pěstitel má možnost vypěstovat větší plody (které lze spatřit na přehlídkách) tak, že zaškrtí lýko rostliny a zanechá na ní pouze několik plodů. Cukry se tak hromadí v horních částech rostliny, protože zaškrcení omezuje jejich průchod ke kořenům. Plody tím získávají na velikosti.{{Doplňte zdroj}} [48] => [49] => == Původ == [50] => Pletiva vodivá a zpevňovací vznikla s přechodem rostlin na souš. Tvorba floému probíhá ve dvou fázích. Primární floém je diferenciován z [[prokambium|prokambia]]. V této fázi rozlišujeme dva typy primárního floému – protofloém a metafloém. Protofloém se diferencuje jako první, metafloém se diferencuje po něm. U metafloému se již objevují buňky průvodní. Sekundární floém je diferenciován ze sekundárního meristému [[Kambium|kambia]], a to na jeho vnější straně. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => === Reference === [54] => [55] => === Literatura === [56] => * LUŠTINEC, Jiří a ŽÁRSKÝ, Viktor. ''Úvod do fyziologie vyšších rostlin.'' 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 261 s. ISBN 80-246-0563-5. [57] => * MÜNCH, Ernst. ''Die Stoffbewegunen in der Pflanze.'' Jena: Verlag von Gustav Fischer, 1930. 234 s. [58] => * PROCHÁZKA, Stanislav et al. ''Botanika: morfologie a fyziologie rostlin.'' 1. vyd., dotisk. Brno: MZLU, 2003. 242 s. ISBN 80-7157-313-2. [59] => * ROSYPAL, Stanislav. ''Přehled biologie.'' 2. uprav. vyd. Praha: Scientia, 1995. 635 s., rejstř., fot., ilustr. ISBN 80-85827-32-8. [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Cévní svazek]] [63] => * [[Haustorium]] [64] => * [[Xylém]] [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * [https://www.ibot.cas.cz/invasions/pdf/standard%20likvidace%20invazn%C3%ADch%20rostlin.pdf Likvidace vybraných invazních druhů rostlin, s. 8] AOPK, 2016 [68] => * {{commonscat}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=lýko}} [70] => [71] => {{Autoritní data}} [72] => [73] => [[Kategorie:Anatomie rostlin]] [74] => [[Kategorie:Fyziologie rostlin]] [75] => [[Kategorie:Rostlinná pletiva]] [] => )
good wiki

Floém

Floém (lat. phloem, z řec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Borka','list','ribozom','kořen','roubování','Cévní svazek','sítková políčka','Výmladkový les','strom','Jabloň','Rostlinná buňka','Fotosyntéza'

Borka

Fotosyntéza

Fotosyntéza je biochemický proces, který se odehrává ve světelných organismech, především v rostlinách, v řasách a v některých bakteriích.

Jabloň

Kořen

List

Ribozom

Ribozom je malá částice v buňkách organismů odpovědná za syntézu proteinů.

Roubování

Strom