Array ( [0] => 15489939 [id] => 15489939 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Foederati [uri] => Foederati [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Foederati byli v antickém Římě lidé, kteří se usadili na římských územích na základě dohody o spolupráci. Tato spolupráce byla oboustranně výhodná, neboť foederati přinášeli své vojenské schopnosti a zkušenosti, což posilovalo římskou armádu v době, kdy byla Římská říše vystavena různým nástrahám. Terminologie foederati se vztahuje na spojence, kteří uzavřeli pakt s římskou vládou, čímž se stali součástí jejích vojenských a politických struktur. Tyto dohody umožnily foederatům zachovat si určitou míru autonomie a vlastní tradiční zvyky, zatímco římská říše z nich čerpala ekonomické a vojenské výhody. Foederati byli často různorodé etnické skupiny, které se živily různými způsoby, od zemědělství po obchod. Tím, že se stali součástí římského světa, přispěli k jeho kulturnímu a ekonomickému rozmachu, neboť jejich přítomnost obohacovala místní tradice a zvyky. Navíc mnozí z foederatů si osvojili římskou kulturu, jazyky a způsob života, což vedlo k obohacení společnosti jako celku. Přestože se foederati někdy dostávali do konfliktu s římskou autoritou, většinou hledali spíše mírovou koexistenci. Tato doba byla tedy významná pro formování multikulturního a dynamického prostředí, které charakterizovalo pozdně římskou říši. Foederati, spolu s Římany, přispěli k vytváření komplexních vztahů, které se opíraly o vzájemný respekt a spolupráci. Tím se postavili jako klíčoví aktéři při utváření evropského kontinentu v časech změn a transformací. Celkově lze říci, že foederati byli nejen vojáci a spojenci, ale i nositelé kultury a tradic, které daly vzniknout bohatší a rozmanitější Evropské civilizaci. Jejich příběh je příkladem toho, jak produktyvní a pozitivní vztahy mezi různými národy a kulturami mohou vést k prosperitě a vzájemnému obohacení. [oai_cs_optimisticky] => Foederati byli v antickém Římě lidé, kteří se usadili na římských územích na základě dohody o spolupráci. Tato spolupráce byla oboustranně výhodná, neboť foederati přinášeli své vojenské schopnosti a zkušenosti, což posilovalo římskou armádu v době, kdy byla Římská říše vystavena různým nástrahám. Terminologie foederati se vztahuje na spojence, kteří uzavřeli pakt s římskou vládou, čímž se stali součástí jejích vojenských a politických struktur. Tyto dohody umožnily foederatům zachovat si určitou míru autonomie a vlastní tradiční zvyky, zatímco římská říše z nich čerpala ekonomické a vojenské výhody. Foederati byli často různorodé etnické skupiny, které se živily různými způsoby, od zemědělství po obchod. Tím, že se stali součástí římského světa, přispěli k jeho kulturnímu a ekonomickému rozmachu, neboť jejich přítomnost obohacovala místní tradice a zvyky. Navíc mnozí z foederatů si osvojili římskou kulturu, jazyky a způsob života, což vedlo k obohacení společnosti jako celku. Přestože se foederati někdy dostávali do konfliktu s římskou autoritou, většinou hledali spíše mírovou koexistenci. Tato doba byla tedy významná pro formování multikulturního a dynamického prostředí, které charakterizovalo pozdně římskou říši. Foederati, spolu s Římany, přispěli k vytváření komplexních vztahů, které se opíraly o vzájemný respekt a spolupráci. Tím se postavili jako klíčoví aktéři při utváření evropského kontinentu v časech změn a transformací. Celkově lze říci, že foederati byli nejen vojáci a spojenci, ale i nositelé kultury a tradic, které daly vzniknout bohatší a rozmanitější Evropské civilizaci. Jejich příběh je příkladem toho, jak produktyvní a pozitivní vztahy mezi různými národy a kulturami mohou vést k prosperitě a vzájemnému obohacení. ) Array ( [0] => '''Foederati''' ([[latina|latinsky]] spojenci) byly vojenské jednotky [[Barbar|barbarských]] kmenů, především [[Germáni|germánského]] původu, včleňované na základě smlouvy (''foedus'') do [[Starověký Řím|římské]] armády. To si vynutily především podmínky v pozdně římském císařství. V té době byla římská říše napadána stále novými barbarskými útočníky, které nebyla schopna zvládnout. Současně trpěla armáda nedostatkem vojáků. Zařazování federátů do římského vojska bylo nouzovým řešením, které v sobě neslo mnohá nebezpečí. Jedním z nich byla silná barbarizace nejen armády, ale celé římské společnosti, neboť Germáni pronikli do různých sfér správního aparátu včetně císařského dvora. Druhé nebezpečí představovala možnost, že se germánští federáti spojí se svými soukmenovci, proti kterým měli bojovat. [1] => [2] => == Gótové jako římští foederáti == [3] => Římskými spojenci se za vlády [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] stali [[Gótové]], sídlící v severním [[Podunají]]. Po příchodu [[Hunové|Hunů]] překročili roku [[376]] [[limes|římskou hranici]] na [[Dunaj]]i a požádali císaře [[Valens|Valenta]] o [[azyl]]. Panovník se rozhodl přijmout pouze jednu skupinu, [[Tervingové|Tervingy]], a usadil je jako federáty v podunajských [[provincie|provinciích]], především v [[Thrákie|Thrákii]]. Doufal, že tímto způsobem posílí obranu dunajské hranice a sám se bude moci věnovat válce s [[Persie|Persií]]. Vzápětí však došlo k mohutnému povstání gótských spojenců, ke kterým se připojila druhá gótská skupina, [[Greutungové]], která si vynutila přechod přes Dunaj. Gótové vyplenili téměř celý [[Balkán]] a roku [[378]] porazili římské vojsko [[Bitva u Adrianopole (378)|u Adrianopole]]. Teprve roku [[382]] se císařům [[Theodosius I.|Theodosiovi I.]] a [[Gratianus|Gratianovi]] podařilo Góty uklidnit a uzavřít s nimi dohodu (''foedus''). Gótové byli znovu usazeni na území říše, získali půdu a bylo jim povoleno řídit se vlastními zákony, to znamená, že si zachovali značnou autonomii, nesměli však mít svého náčelníka. Jako foederáti byli povinni službou v římském vojsku a řada gótských velmožů poté udělala kariéru v římských [[Římská legie|legiích]]. [4] => [5] => Koncem [[5. století]] sídlila v [[Thrákie|Thrákii]] skupina gótských federátů, která zastávala vysoce privilegované postavení a měla blízko k panovnickému dvoru. V jejím čele stál [[Theodorich Strabón]]. Tato skupina se dostala do konfliktu s Góty, kteří sem přišli pod vedením [[Theodorich Veliký|Theodoricha]] z rodu Amalů z [[Panonie]]. Jejich spory podněcoval císař. Vzápětí se ovšem panonští i thráčtí Gótové spojovali proti císaři a pořádali ničivé nájezdy do vnitrozemí říše. Po Strabónově smrti v roce [[481]] se obě skupiny sjednotily pod vládou Theodoricha Amala, a položili tak základy novému mocnému politickému celku [[Ostrogóti|Ostrogótů]]. Roku [[483]] uzavřeli s císařem [[Zenon]]em, kterému nezbývalo než respektovat Theodorichovy úspěchy, dohodu, na jejímž základě byli panonští Gótové usazeni v Dácii a Moesii a Theodorich jmenován císařským vojevůdcem s vysokým ročním platem a [[Římský konzul|konzulem]] na rok [[484]], což představovalo pro barbarského krále nevídané pocty. Roku [[488]] odešli Ostrogóti na Zenonův podnět do [[Itálie]], aby zde bojovali proti [[Skirové|Skiru]] [[Odoaker]]ovi, římskému vojevůdci germánského původu, kterého prohlásili germánští [[žoldnéř]]i roku [[476]] po sesazení posledního římského císaře [[Romulus Augustus|Romula Augustula]] za panovníka. [6] => [7] => == Související články == [8] => * [[Federace]] [9] => [10] => [[Kategorie:Nepřátelé a spojenci Římanů]] [] => )
good wiki

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády. To si vynutily především podmínky v pozdně římském císařství.

More about us

About

Tato spolupráce byla oboustranně výhodná, neboť foederati přinášeli své vojenské schopnosti a zkušenosti, což posilovalo římskou armádu v době, kdy byla Římská říše vystavena různým nástrahám. Terminologie foederati se vztahuje na spojence, kteří uzavřeli pakt s římskou vládou, čímž se stali součástí jejích vojenských a politických struktur. Tyto dohody umožnily foederatům zachovat si určitou míru autonomie a vlastní tradiční zvyky, zatímco římská říše z nich čerpala ekonomické a vojenské výhody. Foederati byli často různorodé etnické skupiny, které se živily různými způsoby, od zemědělství po obchod. Tím, že se stali součástí římského světa, přispěli k jeho kulturnímu a ekonomickému rozmachu, neboť jejich přítomnost obohacovala místní tradice a zvyky. Navíc mnozí z foederatů si osvojili římskou kulturu, jazyky a způsob života, což vedlo k obohacení společnosti jako celku. Přestože se foederati někdy dostávali do konfliktu s římskou autoritou, většinou hledali spíše mírovou koexistenci. Tato doba byla tedy významná pro formování multikulturního a dynamického prostředí, které charakterizovalo pozdně římskou říši. Foederati, spolu s Římany, přispěli k vytváření komplexních vztahů, které se opíraly o vzájemný respekt a spolupráci. Tím se postavili jako klíčoví aktéři při utváření evropského kontinentu v časech změn a transformací. Celkově lze říci, že foederati byli nejen vojáci a spojenci, ale i nositelé kultury a tradic, které daly vzniknout bohatší a rozmanitější Evropské civilizaci. Jejich příběh je příkladem toho, jak produktyvní a pozitivní vztahy mezi různými národy a kulturami mohou vést k prosperitě a vzájemnému obohacení.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Thrákie','limes','Gratianus','378','382','provincie','Tervingové','Greutungové','Valens','Dunaj','484','azyl'