Array ( [0] => 15506951 [id] => 15506951 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Folklór [uri] => Folklór [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Folklór je termín používaný pro označení tradičního lidového umění a kultury v České republice. Je to široký pojem, který zahrnuje různé oblasti života a vyjadřuje se prostřednictvím hudby, tance, písní, příběhů, rituálů, zvyklostí a řemesel. Český folklór je bohatý a pestřejší v horských oblastech, jako je Morava, Slezsko a Krkonoše, ale také se vyskytuje ve venkovských oblastech a malých vesnicích. Hlavními složkami českého folklóru jsou lidová hudba a lidový tanec. Lidová hudba je často provázena tradičními hudebními nástroji, jako je housle, kontrabas, cimbál, klarinet, flétna a akordeon. Lidový tanec je velmi živý a veselý, a často je doprovázen hudebními nástroji a zpěvem. Existuje mnoho různých tanců v českém folklóru, jako je polka, valčík, soudan a mazurka. Další důležitou složkou českého folklóru jsou lidové písně. Tyto písně mají různé téma a vyjadřují různé emoce, jako je láska, smutek, radost a nostalgie. Lidové písně se často předávají ústní tradicí z generace na generaci a jsou zpívány při různých společenských událostech, jako jsou svatby, pohřby a oslavy. Rituály a zvyky jsou také důležitou součástí českého folklóru. Tyto rituály se často konají při různých svátcích a událostech a mají různé významy a symboliku. Například Velikonoce, Vánoce a svatba jsou spojeny s různými rituály a zvyky, které se liší od regionu k regionu. Řemesla jsou důležitou součástí českého folklóru. Lidé tradičně vyrábějí různé předměty, jako jsou keramika, tkalcovství, řezbářství, malování na sklo a výroba tradičního lidového oblečení. Tyto řemeslné dovednosti jsou předávány z generace na generaci a jsou důležitou součástí českého kulturního dědictví. Celkově lze říci, že český folklór je důležitou součástí české kultury a přináší bohatství a rozmanitost do života lidí. Je symbolem jejich identity a tradic a stále se udržuje a rozvíjí i v moderní době. [oai] => Folklór je termín používaný pro označení tradičního lidového umění a kultury v České republice. Je to široký pojem, který zahrnuje různé oblasti života a vyjadřuje se prostřednictvím hudby, tance, písní, příběhů, rituálů, zvyklostí a řemesel. Český folklór je bohatý a pestřejší v horských oblastech, jako je Morava, Slezsko a Krkonoše, ale také se vyskytuje ve venkovských oblastech a malých vesnicích. Hlavními složkami českého folklóru jsou lidová hudba a lidový tanec. Lidová hudba je často provázena tradičními hudebními nástroji, jako je housle, kontrabas, cimbál, klarinet, flétna a akordeon. Lidový tanec je velmi živý a veselý, a často je doprovázen hudebními nástroji a zpěvem. Existuje mnoho různých tanců v českém folklóru, jako je polka, valčík, soudan a mazurka. Další důležitou složkou českého folklóru jsou lidové písně. Tyto písně mají různé téma a vyjadřují různé emoce, jako je láska, smutek, radost a nostalgie. Lidové písně se často předávají ústní tradicí z generace na generaci a jsou zpívány při různých společenských událostech, jako jsou svatby, pohřby a oslavy. Rituály a zvyky jsou také důležitou součástí českého folklóru. Tyto rituály se často konají při různých svátcích a událostech a mají různé významy a symboliku. Například Velikonoce, Vánoce a svatba jsou spojeny s různými rituály a zvyky, které se liší od regionu k regionu. Řemesla jsou důležitou součástí českého folklóru. Lidé tradičně vyrábějí různé předměty, jako jsou keramika, tkalcovství, řezbářství, malování na sklo a výroba tradičního lidového oblečení. Tyto řemeslné dovednosti jsou předávány z generace na generaci a jsou důležitou součástí českého kulturního dědictví. Celkově lze říci, že český folklór je důležitou součástí české kultury a přináší bohatství a rozmanitost do života lidí. Je symbolem jejich identity a tradic a stále se udržuje a rozvíjí i v moderní době. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => [[Soubor:Krojovany pruvod Mala Rusava.jpg|vpravo|náhled|Folklorní soubor [[Malá Rusava]] ve [[Valašsko|valašském]] lidovém [[kroj]]i]] [2] => '''Folklór''' či '''folklor''' je označení pro osobité [[Hudba|hudební]], slovesné, [[Tanec|taneční]] a [[drama]]tické projevy kultury integrovaných skupin [[Obyvatelstvo|obyvatelstva]], například venkovského či městského.{{Citace monografie [3] => | titul = Malý etnologický slovník [4] => | vydavatel = Národní ústav lidové kultury [5] => | místo = Strážnice [6] => | rok = 2011 [7] => | strany = 31 [8] => | isbn = 978-80-87261-70-5 [9] => }} Mezi folklór je přirozeně zahrnována i lidová [[Výtvarné umění|hmotná]] a [[zvyk]]oslovná kultura. S odstupem času se ukázalo, že je nezbytné z hlediska folklóru zkoumat i soudobé lidové projevy.{{Citace monografie [10] => | příjmení = Fassati [11] => | jméno = Tomáš [12] => | titul = Současný životní styl českého venkova a lidové užité umění: (90. léta 20. století) [13] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/53265955 [14] => | vydavatel = Muzeum umění Benešov [15] => | místo = Benešov [16] => | počet stran = 38 l., [48] l. obr. příl [17] => | isbn = 80-903144-1-4 [18] => | isbn2 = 978-80-903144-1-2 [19] => | oclc = 53265955 [20] => }} Studiem folklóru se zabývá [[folkloristika]], [[etnografie]] a zprostředkovaně také [[historie umění]] včetně [[Architektura|architektury]] a [[design]]u. O udržování lokálních historických kulturních zvyklostí se často starají [[Folklorní soubor|folklorní soubory]]. Vystupují mj. na folklorních festivalech. Festivaly v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] nejsou patrně tak časté jako například na [[Slovensko|Slovensku]], v [[Polsko|Polsku]] nebo [[Srbsko|Srbsku]]. [21] => [22] => == Charakteristika == [23] => Pojem poprvé použil [[Britové|britský]] [[Bibliografie|bibliograf]] [[William Thoms]] roku [[1846]] jako název článku v časopise ''[[The Athanaeum]]''. Je složen z [[Angličtina|anglických]] slov ''folk'' „lid“ a ''lore'' „tradice, znalosti“ a původně se jako folklór označovala [[lidová kultura]] jako celek. Například ve [[Francie|Francii]] a [[Itálie|Itálii]] se tento pojem používá stále i pro hmotnou lidovou kulturu. Často je také folklór ztotožňován s [[Lidová slovesnost|lidovou slovesností]], ta však tvoří část folklóru.{{Citace monografie [24] => | titul = Malý etnologický slovník [25] => | vydavatel = Národní ústav lidové kultury [26] => | místo = Strážnice [27] => | rok = 2011 [28] => | strany = 32 [29] => | isbn = 978-80-87261-70-5 [30] => }} [31] => [32] => Folklorní obřady nebo zvyky se týkají celé řady různých událostí. Často se věnují tomu, co se odehrává v průběhu roku ([[dožínky]], [[posvícení]], [[Vánoce]], [[Velikonoce]]), nebo v průběhu lidského života ([[narození]], [[svatba]], [[pohřeb]]). [33] => [34] => Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách ([[19. století]]) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů [[Evropa|Evropy]] nebo své země. Jejich práce jednak přispěly k základu folkloristiky a [[etnologie]], jednak k pozvednutí povědomí o venkovu. Pokud byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu [[19. století]] byly lidové motivy z hor, selského prostředí nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být chápáno jako [[Kulturní dědictví|národní dědictví]], se kterým se snadno mohly početné rodící se národy (včetně [[Češi|českého]]) dobře ztotožnit. [35] => [36] => Pojmem folklór se chápe zejména tzv. rekonstruovaný (stylizovaný) folklór zahrnující naučené texty a rituály, stylově rozvíjené a prezentované v záměrně uspořádaných situacích (např. kapely hrající na tradiční nástroje, vokální a taneční skupiny). Populární se staly i slovanské písně a například v Polsku patří k oblíbeným soubor [[Mazowsze]], který vznikl po druhé světové válce a který se proslavil i zahraničí. [37] => [38] => Zatímco historický folklór vnímáme převážně harmonicky, soudobá lidová tvorba na nás působí často jako pokleslá až kýčovitá. Je tomu tak mj. proto, že současný lidový autor již nevychází ze silné identity svého etnika a tvoří pod vlivem rychle se střídajících kulturních podnětů z celého světa, které není často v jeho silách harmonicky integrovat. V soudobé lidové tvorbě jde také často o zplanělé profesionální formy vycházející právě z módy. [39] => [40] => Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako [[malířství]], [[architektura]], [[Textilie|textil]], [[šperk]]y a jiné rukodělné výrobky, [[Oděv|oblékání]] nebo i [[gastronomie]]. Nemalému počtu umělců sloužil právě folklór jako významná inspirace vlastní tvorby (např. [[Antonín Dvořák]] a opery [[Rusalka]] nebo [[Čert a Káča]]). [41] => [42] => Řada folklorních námětů z ústního projevu se stala základem později úspěšných pohádek, románů či filmů; oblíbené jsou rovněž báje a pověsti. [43] => [44] => === Jazyková příručka === [45] => Folklór: lidová kultura (folklorní: z lidového prostředí, z lidové tradice; s námětem z lidového prostředí, s námětem z lidové tradice). Někdy ''část'' lidové kultury, tedy lidový slovesný projev nebo hudební projev nebo dramatický projev nebo taneční projev nebo hmotná kultura (lidová slovesnost, lidová hudba, lidové divadlo, lidový tanec, výrobky lidu, lidová architektura…)…Folklór. In: ''Internetová jazyková příručka'' [online]. 2008–2023 [cit. 21. 2. 2023]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=folkl%C3%B3r [46] => [47] => V přeneseném významu, v nadsázce, zejména v médiích: historky a tradovaná („opakovaná“, „opakující se“) vyprávění vázaná k určitému společenskému prostředí (pivní folklór, rybářský folklór, studentský folklór aj.); opakující se, stereotypní projevy ve společenském chování (předvolební folklór, politický folklór…). [48] => [49] => == V beletrii == [50] => V [[beletrie|beletrii]] se hodnotou folklóru (a také jeho úpadkem v někdejší socialistické společnosti) zabývá například [[Milan Kundera]] v románu ''[[Žert (román)|Žert]]'', napsaném v roce [[1965]]. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => === Reference === [54] => [55] => [56] => === Literatura === [57] => * BAHENSKÝ, František et al. ''Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Lidová kultura.'' Praha: Paseka, 2014. 802 s., [32] s. obr. příloh. ISBN 978-80-7432-000-2. [58] => * FASSATI, Tomáš. ''Současný životní styl českého venkova a lidové užité umění: (90. léta 20. století).'' Benešov: Muzeum umění Benešov, 2002. 38 listů, [48] l. obr. příloh. ISBN 80-903144-1-4. [59] => * LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. ''Etnografický slovník. 3. díl, Lidový oděv v českých zemích.'' Praha: Národní muzeum, 1990. 66 s. [60] => * LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. ''Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy.'' Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 341 s. ISBN 80-7106-525-0. [61] => * NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY. ''Malý etnologický slovník.'' Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. 115 s. ISBN 978-80-87261-70-5. [62] => * STAVĚLOVÁ, Daniela et al. ''Tíha a beztíže folkloru: folklorní hnutí druhé poloviny 20. století v českých zemích.'' Praha: Academia, 2022. 694 s. ISBN 978-80-200-3286-7. Šťastné zítřky, sv. 36. [63] => * TONCROVÁ, Marta a SMUTNÁ, Silva. ''Lidové písně z Podhorácka. I., Náměšťsko a Velkobítešsko'' [zpěvník]. Třebíč: Muzeum Vysočiny, 2011. 510 s. ISBN 978-80-87112-53-3. [64] => * TONCROVÁ, Marta, ed., SMUTNÁ, Silva, ed. a TOMÁŠOVÁ, Eva. ''Lidové písně z Podhorácka. II., Třebíčsko, Hrotovicko, Moravskobudějovicko a Jemnicko'' [zpěvník]. Třebíč: Muzeum Vysočiny, 2013. 510 s. ISBN 978-80-86894-25-6. [65] => * TONCROVÁ, Marta, ed., SMUTNÁ, Silva, ed. a OCHRYMČUKOVÁ, Irena. ''Lidové písně z Podhorácka. III., Tišnovsko a Bystřicko'' [zpěvník]. Třebíč: Muzeum Vysočiny, 2015. 510 s. ISBN 978-80-86894-36-2. [66] => * VLADIMIR 518 (ed.): ''Kmeny 90'', BiggBoss a Yinachi, 2016, 816 s., ISBN 978-80-906019-9-4 [67] => [68] => ==== Lidové zvyky v regionech ==== [69] => * DUŠEK, Libor. ''Lidové zvyky Krkonoš.'' Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2015. 49 s. ISBN 978-80-87706-71-8. [70] => * GALBIČKOVÁ, Jana. ''Lidové zvyky a tradice Podorlicka.'' [Týniště nad Orlicí]: Galbičková Jana, 2013. 196 s. ISBN 978-80-904485-7-5. [71] => * CHALOUPKA, Miroslav. ''Lidové zvyky a obyčeje našich předků, aneb, Jaký býval v minulosti rok na Dobré.'' Velká Dobrá: pro obec Velká Dobrá vydal Dr. Josef Ženka st., 2017. 84 s. ISBN 978-80-88082-07-1. [72] => * KREJČÍ, Pavel. ''Lidové zvyky a zábavy na venkově.'' Hořice: František Erbert, 1948. 32 nečísl. s., 2 listy obr. příloh. [73] => * KRUŽÍK, Jan a REICHMAN, Stanislav. ''Lidové zvyky a slavnosti na Podluží.'' Břeclav: Okresní kulturní středisko, 1982. 100 s. [74] => * ŘEHOUNEK, Jan. ''…aby nás Pán Bůh zachovati ráčil…: lidové svátky, oslavy a obyčeje ve středním Polabí: Hromnice, Masopust, Velikonoce, Čarodejnice, Máje, Posvícení, Advent, Vánoce.'' Nymburk: Jan Řehounek – Kaplanka, 2015. 130 s. ISBN 978-80-87523-10-0. [75] => * SASSMANN, Alois a kol. ''Lidové zvyky a obyčeje na Novohradsku; Masopust na Novohradsku.'' Nové Hrady: Město Nové Hrady, [2019?]. 42 s. [76] => * STUDNICKI, Grzegorz. ''Lidové zvyky a obyčeje na Těšínském Slezsku = Obrzędowość doroczna i rodzinna na Śląsku Cieszyńskim.'' [Bystřice nad Olší]: Ducatus Teschinensis ve spolupráci s Muzeem Śląska Cieszyńskiego, 2011. 135 s. ISBN 978-80-260-1249-8. [77] => * ŠEBELA, Jan. ''Lidové zvyky a obyčeje na Českotřebovsku.'' V České Třebové: Městské muzeum, 1999. 14 s. Vlastivědné zajímavosti Českotřebovska, sv. 13. ISBN 80-238-5131-4. [78] => * THEIMER, Johann. ''Lidové zvyky a obyčeje Moravskoberounska.'' Moravský Beroun: Město Moravský Beroun ve spolupráci se Zemským archivem v Opavě – Státním okresním archivem Bruntál se sídlem v Krnově, 2014. 71 s. ISBN 978-80-87632-17-8. [79] => * VELEBNÁ, Eva a MAYER, Karel. ''Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce.'' Úvaly u Prahy: Albra, 1996. 47 s. ISBN 80-238-0570-3. [80] => * VOBOŘILOVÁ, Miroslava. ''Lidové zvyky a obyčeje ve Rtyni v Podkrkonoší.'' [S. l.]: [s. n.], [19-- ]. 1 sv. [Vlastník: Muzeum Podkrkonoší Trutnov.] [81] => [82] => ==== Časopis Roots, lidové zvyky ==== [83] => * MORROWINDOVÁ, Wookie [ČAVOJCOVÁ, Markéta]. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc leden. ''Časopis Roots'' [online]. 4. prosince, 2016 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-leden/ [84] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc únor. ''Časopis Roots'' [online]. 30. ledna 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-unor/ [85] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc březen. ''Časopis Roots'' [online]. 22. února 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-brezen/ [86] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc duben. ''Časopis Roots'' [online]. 22. března 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-duben/ [87] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc květen. ''Časopis Roots'' [online]. 22. dubna 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-kveten/ [88] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc červen. ''Časopis Roots'' [online]. 30. května 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-cerven/ [89] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc červenec. ''Časopis Roots'' [online]. 13. července 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-cervenec/ [90] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc srpen. Časopis Roots [online]. 9. srpna 2017 [cit. 21. 2. 2023]. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-srpen/ [91] => * MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc září. ''Časopis Roots'' [online]. 26. září 2017 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-a-obyceje-na-mesic-zari/ [92] => * [Měsíce říjen, listopad, prosinec mají nižší kvalitu.] [93] => * REDAKCE. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc říjen. ''Časopis Roots'' [online]. [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/zvyky-rijen/ [94] => * REDAKCE a MORROWINDOVÁ, Wookie. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc listopad. ''Časopis Roots'' [online]. 25. října, 2016 [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-obyceje-na-mesic-listopad/ [95] => * REDAKCE [a MORROWINDOVÁ, Wookie]. Lidové zvyky a obyčeje na měsíc prosinec. ''Časopis Roots'' [online]. 28. listopadu, 2016. [cit. 21. 2. 2023]. ISSN 2571-2306. Dostupné z: https://casopisroots.cz/lidove-zvyky-prosinec/ [96] => [97] => === Související články === [98] => * [[České lidové svátky]] [99] => * [[Etnografie]] [100] => * [[Etnologie]] [101] => * [[Folk]] [102] => * [[Kulturní geografie]] [103] => * [[Kulturní a sociální antropologie]] [104] => * [[Lidová architektura]] [105] => * [[Lidová hudba]] [106] => * [[Lidové divadlo]] [107] => [108] => === Externí odkazy === [109] => *[https://mariehaisova.rajce.idnes.cz/200_let_Narodopisneho_muzea/ Fotoreportáž z 200. výročí Národopisného muzea] [110] => * [https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=folklor slovo v Internetové jazykové příručce] [111] => * {{Wikislovník|heslo=folklór}} [112] => * {{commonscat}} [113] => {{Autoritní data}} [114] => [115] => [[Kategorie:Folklór| ]] [116] => [[Kategorie:Vesnice]] [] => )
good wiki

Folklór

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','folkloristika','pohřeb','etnologie','dožínky','Vánoce','Itálie','malířství','Češi','Textilie','The Athanaeum','lidová kultura'

Češi

Dožínky

Etnologie

Itálie

Malířství

Malířství je umělecká disciplína, která se zabývá tvorbou obrazů a vyjádřením myšlenek nebo vnějšího světa pomocí barev, linií a různých technik.

Pohřeb

Textilie

Vánoce