Array
(
[0] => 15493678
[id] => 15493678
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Češi
[uri] => Češi
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Různé významy|tento=slovanském národě|stránka=Čech}}
[1] => {{Infobox - etnická skupina
[2] => | název = Češi
[3] => | obrázek = České osobnosti - 12.png
[4] => | popisek = 1. řada: [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenský]] • [[Jan Hus]] • [[František Palacký]] • [[Jan Evangelista Purkyně|J. E. Purkyně]]
[5] => 2. řada: [[Karel IV.]] • [[Alfons Mucha]] • [[Vratislav II.]] • [[Bedřich Smetana]]
[6] => 3. řada: [[Emil Zátopek]] • [[Jan Žižka]] • [[Prokop Diviš]] • [[Svatá Anežka|Svatá Anežka Česká]]
[7] => | populace = '''10–13 milionů''' {{Small|(včetně [[Moravané|Moravanů]] a českých [[Slezané|Slezanů]])}}
[8] => | regiony = {{Vlajka a název|Česko}}: '''6 372 104'''{{Cite web|url=http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf|title=Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů: výsledky podle trvalého bydliště|trans-title=Tab. 6.2 Population by nationality by regions: results for permanent residence|language=cs|work=Czech Statistical Office (CZSO)|date=2011|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130116234801/http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf|archivedate=16 January 2013}}Tento údaj je minimální odhad, jelikož 2 742 669 občanů odmítlo uvést vlastní národnost při sčítání v roce 2011; velká většina z nich byli etničtí Češi, jak naznačuje údaj ze sčítání lidu v roce 2001, kdy se přihlásilo 9,25 milionů Čechů; bez Moravanů (9,8 milionů včetně).–'''9 246 784'''{{Cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html|title=Czech Republic|publisher=CIA – The World Factbook|accessdate=14 November 2014|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-04-09|url archivu=https://web.archive.org/web/20181226012446/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html%20|datum archivace=2018-12-26|nedostupné=ano}}
[9] => | region1 = {{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
[10] => | pop1 = 1 700 000https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/po-listopadu-odeslo-z-republiky-na-200-tisic-cechu.A140605_163121_domaci_cen
[11] => | ref1 = {{Cite web|url=http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_13_1YR_DP02&prodType=table|title=2013 American Community Survey 1-Year Estimates|publisher=|accessdate=23 March 2015|archive-url=https://archive.today/20200212214122/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_13_1YR_DP02&prodType=table|archive-date=2020-02-12|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2015-03-23|url archivu=https://archive.today/20200212214122/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_13_1YR_DP02&prodType=table|datum archivace=2020-02-12}}; Američané českého původu
[12] => | region2 = {{Vlajka a název|Německo}}
[13] => | pop2 = 603 000
[14] => | ref2 =
[15] => | region3 = {{Vlajka a název|Kanada}}
[16] => | pop3 = 94 805
[17] => | ref3 = {{Cite web |title=Ethnic Origin (264), Single and Multiple Ethnic Origin Responses (3), Generation Status (4), Age Groups (10) and Sex (3) for the Population in Private Households of Canada, Provinces, Territories, Census Metropolitan Areas and Census Agglomerations, 2011 National Household Survey|url=http://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/dp-pd/dt-td/Rp-eng.cfm?LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=0&GK=0&GRP=0&PID=105396&PRID=0&PTYPE=105277&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2013&THEME=95&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF=}}
[18] => | region4 = {{Vlajka a název|Izrael}}
[19] => | pop4 = asi 50 000
[20] => | ref4 = {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.kniha.cz/cechoslovaci-v-izraeli/ |datum přístupu=2017-09-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171001032229/https://www.kniha.cz/cechoslovaci-v-izraeli/ |datum archivace=2017-10-01 |nedostupné=ano }}
[21] => | region5 = {{Vlajka a název|Slovensko}}
[22] => | pop5 = 36 153 (2017)
[23] => | ref5 = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-na-slovensku.A171213_152844_domaci_fer
[24] => | region6 = {{Vlajka a název|Spojené království}}
[25] => | pop6 = 24 000–40 000 (2010–2011)
[26] => | ref6 = {{Cite web|url=http://www.ons.gov.uk/ons/rel/migration1/migration-statistics-quarterly-report/may-2012/population-by-country-of-birth-and-nationality.xls | title=Estimated population resident in the United Kingdom, by foreign country of birth (Table 1.3) | publisher=[[Office for National Statistics]] | date=12 May 2012 | accessdate=13 August 2012}}
[27] => | region7 = {{Vlajka a název|Austrálie}}
[28] => | pop7 = 21 196 (2006)
[29] => | ref7 = {{Citace elektronického periodika |titul=2006 census Data : View by Location |url=http://www.censusdata.abs.gov.au/ |datum přístupu=2008-04-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080709051122/http://www.censusdata.abs.gov.au/ |datum archivace=2008-07-09 }}
[30] => | region8 = {{Flagicon|Croatia}} [[Chorvatsko]]
[31] => | pop8 = 9 641 (2011)
[32] => | ref8 = http://www.dzs.hr/Hrv/censuses/census2011/results/htm/H01_01_05/H01_01_05.html
[33] => | region9 = {{Flagicon|Romania}} [[Rumunsko]]
[34] => | pop9 = asi 5 800 (2005)
[35] => | ref9 = [http://hiphi.ubbcluj.ro/Public/File/sup_curs/istorie16.pdf], oddíl 1.6
[36] => | region10 = {{Vlajka a název|Irsko}}
[37] => | pop10 = 5 451 (2011)
[38] => | ref10 = {{Cite web | url=http://www.cso.ie/en/media/csoie/census/documents/census2011profile6/Profile%206%20Migration%20and%20Diversity%20Commentary.pdf | title=CSO Emigration | publisher=Census Office Ireland | accessdate=January 29, 2013}}
[39] => | region11 = {{Vlajka a název|Polsko}}
[40] => | pop11 = 4 727 (2017)
[41] => | ref11 = https://www.encyclopediaofmigration.org/
[42] => | region12 = {{Vlajka a název|Srbsko}}
[43] => | pop12 = 1 824 (2011)
[44] => | ref12 = {{Citace elektronického periodika |titul=Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији: Становништво према националној припадности – „Остали“ етничке заједнице са мање од 2000 припадника и двојако изјашњени |url=http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Etnicke_zajednice_sa_manje_od_2000_pripadnika_i_dvojako_izjasnjeni.pdf |datum přístupu=2015-03-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160417175637/http://webrzs.stat.gov.rs/WebSite/userFiles/file/Aktuelnosti/Etnicke_zajednice_sa_manje_od_2000_pripadnika_i_dvojako_izjasnjeni.pdf |datum archivace=2016-04-17 |nedostupné=ano }}
[45] => | region13 =
[46] => | pop13 =
[47] => | ref13 =
[48] => | region14 =
[49] => | pop14 =
[50] => | ref14 =
[51] => | region15 =
[52] => | pop15 =
[53] => | ref15 =
[54] => | region16 =
[55] => | pop16 =
[56] => | ref16 =
[57] => | region17 =
[58] => | pop17 =
[59] => | ref17 =
[60] => | region18 =
[61] => | pop18 =
[62] => | ref18 =
[63] => | region19 =
[64] => | pop19 =
[65] => | ref19 =
[66] => | region20 =
[67] => | pop20 =
[68] => | ref20 =
[69] => | region21 =
[70] => | pop21 =
[71] => | ref21 =
[72] => | region22 =
[73] => | pop22 =
[74] => | ref22 =
[75] => | region23 =
[76] => | pop23 =
[77] => | ref23 =
[78] => | region24 =
[79] => | pop24 =
[80] => | ref24 =
[81] => | jazyky = [[čeština]]
[82] => | poznámky =
[83] => | náboženství = Okrajově [[Římskokatolická církev|katolíci]] až žádné náb. vyznání
[84] => }}
[85] => '''Češi''' ([[Archaismus|archaicky]] ''Čechové'') jsou [[Západní Slované|západoslovanský]] [[národ]], žijící převážně na území [[Česko|Česka]]. Významnější české menšiny žijí v Německu, na Slovensku a v Rakousku, častěji se vyskytují i ve Francii, Itálii, Spojeném království, USA, [[Švýcarsko|Švýcarsku]]{{Doplňte zdroj}}, [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a na [[Volyňští Češi|Ukrajině]] ([[Volyňští Češi|Volyň]]). Češi jsou potomky [[Slované|slovanských kmenů]], jež v [[6. století]] pronikly do [[Střední Evropa|střední Evropy]] a smísily se zde s dosavadním převážně [[Keltové|kelto]]-[[Germáni|germánským]] obyvatelstvem. Mluví [[čeština|češtinou]], která patří mezi [[západoslovanské jazyky]].
[86] =>
[87] => == Název ==
[88] => Teorie spojuje jméno Čech s kořenem čel-, kde je e původní. Tento kořen je v českých slovech čeleď, člověk (rus. čelovek). Je tu předpokládaný kořen kel/kol-: srov. pokolení, koleno. Původní význam tohoto kořene je ‚rod‘. Ve slovanských jazycích je dost dokladů (člověk, čeleď, člen, pokolení) pro předpoklad, že jméno utvořené z kořene čel- hypokoristickou příponou -chь mělo význam ‚člen rodu, našinec‘; tím by se dal také vysvětlit hypokoristický, „mazlivý“ tvar na -ch.Hošek, O významně jmen Čechové, Morava, Slované, Časopis Matice moravské 15, 1891. — Obnoveno J. Otrebským v knize Słowanie (1947).Jaromír Spal: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4320 Původ jména Čech], Naše řeč, ročník 36 (1953), číslo 9–10 Možné jsou ale výklady od slovesa ''*čechati'', ''*česati'', které mohlo znamenat „česat“, „drhnout“ i „bít“, takže ''čech'' mohl být „bojovník“.{{Citace monografie | příjmení = Rejzek | jméno = Jiří | titul = Český etymologický slovník | vydavatel = LEDA | místo = [[Voznice]] | rok = 2001, 2012 | počet stran = 752 | kapitola = Čech | typ kapitoly = heslo | strany = 112–113 | isbn = 978-80-7335-296-7 | jazyk = čeština }} Nejasné je spojení se [[slovinština|slovinským]] ''čěh'' ve významu „pastevec, chlapec“.
[89] =>
[90] => [[Muž|Mužský příslušník]] českého [[národ]]a se nazývá ''Čech'', mužští příslušníci českého národa jsou ''Češi'', zastarale ''Čechové''. [[Žena|Ženská příslušnice]] českého národa je ''Češka'', ženské příslušnice českého národa jsou ''Češky'', zastarale ''Čechyně''.
[91] =>
[92] => Cizojazyčné názvy jako ''Bohemia'', ''Boemia'' či ''Böhmen'' jsou odvozeny od latinského ''Boiohaemum'' ([[Tacitus]]) – název vznikl složením slov Boia ([[Bójové]]) a protogermánského slova ''*haimaz'' ve smyslu „vlast, domov“ (srv. dnešní německé ''Heimat'' a anglické ''home'').{{Citace elektronické monografie | titul = Online Etymology Dictionary: Bohemia | url = https://www.etymonline.com/word/Bohemia | datum přístupu = 2019-06-09 | vydavatel = Douglas Harper | jazyk = angličtina }} Název tedy doslovně znamená „vlast Bójů“. Od tohoto názvu je odvozen i pojem „[[bohémství]]“ označující neuspořádaný život. Slovo „bohém“ se začalo používat ve [[Francie|Francii]] v [[19. století]], kdy se mladí umělci začali masově stěhovat do sousedství migrujících Cikánů, o nichž se v tehdejší Francii tvrdilo, že přišli z ''Bohemie'', tedy z [[Čechy|Čech]].{{Citace elektronického periodika
[93] => | příjmení = Walker
[94] => | jméno = Andy
[95] => | titul = What is bohemian?
[96] => | periodikum = [[BBC News]]
[97] => | datum vydání = 2011-03-11
[98] => | url = http://www.bbc.com/news/magazine-12711181
[99] => | jazyk = anglicky
[100] => }}
[101] =>
[102] => V některých zemích ([[Srbsko]], [[Rumunsko]]) byli Češi zváni jako [[Pémové]] či [[Pémci]]. Toto označení bylo odvozeno od německého ''Böhmen'' [bémen].https://els.skauting.cz/archiv/pozvani-ctvrte-po-stopach-pemu-ztraceneho-ceskeho-kmene
[103] =>
[104] => == Dějiny národa ==
[105] =>
[106] => === Mytologický původ ===
[107] => Podle [[Seznam mytických panovníků Čech a Moravy|mytologického líčení]] přivedl Čechy z dávné pravlasti [[Praotec Čech]]. V čele svého kmene, aby vyhledal zemi zaslíbenou, putuje přes řeky, hory a louky, až dorazí do krajiny nástrojem nedotčené, dojde k hoře [[Říp]] uprostřed roviny, vyleze na vrchol a zaplesá: „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající!“ Což je charakteristika [[Země zaslíbená|Země zaslíbené]] převzatá ze [[Starý zákon|Starého zákona]], kterou Bůh slíbil Mojžíšovi na hoře [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]].{{Citace bible|Ex|3|8}} a na celé řadě dalších míst Praotec oznámí svému kmeni, že došel svého cíle a dál už se trmácet nemusí, načež vznese případnou otázku o tom, jakže by se ona nově objevená země měla jmenovat. Dlouhou cestou znavený lid se zaraduje a v nadšení, že je konec útrapám, zvolá: „Tvým jménem, tvým jménem ať se země jmenuje.“ A od té doby se Čechám říká Čechy. To je ovšem krajně nepravděpodobné. Čechovi potomci, rod, čeleď by se nazývali jménem utvořeným patronymickou příponou -ici, tedy Češici, resp. Čechovici.
[108] =>
[109] => === Historický původ ===
[110] => [[Slované|Slovanské]] obyvatelstvo přišlo na území [[Čechy|Čech]] a pak [[Morava|Moravy]] v průběhu [[6. století]] z východu, během [[stěhování národů]]. Z prvních staletích není doloženo jejich formování v národy nebo trvalé státní útvary, lze však předpokládat vzájemné působení mezi slovanskými kmeny i vymezování se vůči jiným etnikům, jak je to doloženo v případě [[Sámova říše|Sámovy říše]]. Jazyková příbuznost později doložená u sousedícího obyvatelstva zařadila obyvatelstvo Čech a Moravy do skupiny [[Západní Slované|Západních Slovanů]], nazývaných tak podle oblasti, na které se usadili.
[111] =>
[112] => === Středověký národ ===
[113] => [[Soubor:Duchy of Bohemia and the Holy Roman Empire in 11th century.svg|náhled|[[České knížectví]] v 11. století ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]]]
[114] => O charakteru slovanského osídlení a formování českého národa před vznikem českého státu (6.–9. století) nevíme vzhledem k nedostatku historických pramenů téměř nic jistého a historici jsou nuceni pracovat s hypotézami na základě nepřímých dokladů a analogií. Jednou z hlavních sporných otázek jsou [[české kmeny]], zda v tomto období tvořilo obyvatelstvo jednu velkou skupinu (teorie jediného kmene) nebo několik skupin (kmenová teorie).
[115] =>
[116] => V 19. století přišli historikové ([[Václav Vladivoj Tomek|V. V. Tomek]]) s teorií, že skupiny obyvatel jmenované [[Kosmova kronika česká|Kosmovou kronikou]] jako byli [[Děčané]], [[Doudlebi]], [[Charváti]], [[Chebané]], [[Litoměřici]], [[Lučané]], [[Zličané]], byly jednotlivé [[Kmen (sociologie)|kmeny]], které teprve v [[10. století]] sjednotili [[Přemyslovci]] v jeden celek. Naproti tomu novější teorie reprezentovaná nejvýrazněji [[Dušan Třeštík|Dušanem Třeštíkem]] předpokládají již od příchodu Slovanů jeden český kmen, v rámci kterého vznikla malá knížectví, jež dala název domnělým kmenům. Tomu odpovídá, že Češi v zahraničí vystupovali jako jeden celek, například při [[Křest 14 českých knížat roku 845|křtu blíže neznámých 14 českých knížat v Řezně v roce 845]]. Na pevnější sjednocení českého etnika však mělo budování přemyslovského státu od 10. století rozhodující vliv. Jak uvádí D. Třeštík „ Jméno Čechů se objevuje poprvé v ''[[Život svatého Václava|I. staroslověnské legendě]]'', tedy v 10. století.“ Do té doby bylo obyvatelstvo české kotliny známo pouze pod názvy „Bohemani“ či „Beuwinitha“ – tedy Winidové (Slované) usídlení na území, které dříve obýval keltský kmen [[Bojové|Bójů]].
[117] =>
[118] => Po připojení [[Morava|Moravy]] k přemyslovskému státu v první polovině [[11. století]] se začal formovat středověký český „národ“Z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem zahrnující i moravské obyvatelstvo (sjednocené už v první polovině [[9. století]] ve [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říši]])Hubinger a kol. (1985), str. 70 a slezské [[Holasici|Holasice]]. Od [[13. století]] započala [[Němci|německá]] kolonizace [[České země|českých zemí]], jejímž důsledkem bylo takřka celé pohraničí německojazyčné a několik [[jazykový ostrov|jazykových ostrovů]] (Jihlavsko, Svitavsko, Praha, Brno, Vyškovsko a mnohá větší města) vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.
[119] =>
[120] => === Národní obrození ===
[121] => [[Soubor:Prag Museum 1900.jpg|náhled|[[Národní muzeum]] v roce 1900]]
[122] => [[Habsburská monarchie|Habsburkové]] se snažili svou moc v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] upevnit prostřednictvím podpory [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] na úkor [[Šlechta|šlechty]]. V roce [[1618]] došlo k [[České stavovské povstání|povstání českých stavů]] proti Habsburské vládě, které bylo poraženo v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] roku [[1620]]. Následující [[Doba pobělohorská|pobělohorské období]] bylo pozdějšími vlasteneckými autory nazváno „[[Doba temna|dobou temna]]“. V důsledku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a vyhnání [[Protestantismus|protestantů]] ze země ztratily [[české země]] jednu třetinu obyvatel. Také katolické církvi neloajální česká šlechta byla nahrazena cizinci. Habsburkové následně prosazovali politiku důsledné [[rekatolizace]], jež vedla k obnovení pozic [[Katolicismus|katolicismu]] a upevnění jejich vlády. V 18. století začal císař [[Josef II.]] prosazovat politiku [[germanizace]], jež vedla k ustanovení [[Němčina|němčiny]] jako oficiálního jazyka [[Rakouská říše|Rakouské říše]] a vytlačování češtiny jako mluveného jazyka. O návrat mluvené češtiny mezi široké masy obyvatel se v průběhu [[České národní obrození|národního obrození]] snažila skupina „[[Národní buditelé|národních buditelů]]“. Proces národního obrození dospěl až k [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|politickým požadavkům]] vůči [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]], které se týkaly jazykových a občanských práv. Tyto požadavky byly splněny pouze částečně, což vedlo k sílící nespokojenosti obyvatel. Tato nespokojenost byla navíc zesílena důsledky [[První světová válka|první světové války]].
[123] =>
[124] => === Československý národ ===
[125] => {{Podrobně|Čechoslovakismus}}
[126] => Po roce [[1918]] byl politickým působením proponován československý národ. Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] k tomu vedla především snaha o vytvoření většinově národního státu v národnostně rozrůzněném prostředí.
[127] =>
[128] => == Charakteristika ==
[129] =>
[130] => === Jazyk ===
[131] => {{Podrobně|Čeština}}
[132] => Češi hovoří [[Čeština|češtinou]], západoslovanským [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]], který má celosvětově 12 milionů mluvčích. Jde o [[flektivní jazyk]], vyznačující se komplikovaným systémem [[skloňování]] a [[časování]]. K [[písmo|písemným]] záznamům používá [[latinka|latinku]], obohacenou o znaky s [[diakritika|diakritikou]]. Pro výslovnost je charakteristický pevný [[přízvuk]], opozice délky [[samohláska|samohlásek]] a specifická [[souhláska]] /[[Alveolární vibranta#Zvýšená alveolární vibranta|ř]]. Čeština je užívána jako oficiální jazyk v [[Česko|Česku]] a [[Evropská unie|Evropské unii]], také je vzájemně srozumitelná se [[Slovenština|slovenštinou]] a [[Lužická srbština|lužickou srbštinou]].
[133] =>
[134] => === Genetika ===
[135] => [[Soubor:Correspondence Analysis of Y-chromosomal variation in the Czech Republic Am J Phys Anthropol 2007.png|náhled|Rozšíření populace ve vybraných národech podle podobnosti frekvencí jejich haploskupin, ''American Journal of Physical Anthropology'', 2007 {{Legenda|white|Češi|okraj=1px solid #000000}}{{Legenda|black|Němci}}{{Legenda|#FF4040|Poláci}}{{Legenda|#2976FF|Italové}}{{Legenda|#5AFF62|Balkán}}]]
[136] => Moderní genetické výzkumy zjistily, že Češi pochází z několika pravěkých migračních vln.{{Citace elektronického periodika
[137] => | titul = Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo
[138] => | periodikum = Česká televize
[139] => | datum_vydání = 1. března 2023
[140] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3568586-geneticka-stopa-pravekych-lovcu-z-dolnich-vestonic-vymizela-jinym-populacim-z-teto-doby
[141] => }}{{Citace elektronického periodika
[142] => | titul = Nový výzkum DNA pravěkých obyvatel území Čech ukázal neznámé vlny migrací
[143] => | periodikum = Česká televize
[144] => | datum_vydání = 26. srpna 2021
[145] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3360650-novy-vyzkum-dna-pravekych-obyvatel-uzemi-cech-ukazal-nezname-vlny-migraci
[146] => }} Na původu Čechů, stejně jako většiny moderních Evropanů, se podílely tři pravěké populace{{Citace elektronického periodika
[147] => | titul = Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku
[148] => | periodikum = iROZHLAS
[149] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS
[150] => | vydavatel = Český rozhlas
[151] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
[152] => | datum_vydání = 26. srpna 2021
[153] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/cesko-archeologove-objev-pravek-migracni-vlny-vyzkum_2108260735_tzr
[154] => }}: [[mezolit]]ičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední [[Doba ledová|doby ledové]], dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] v zemědělství, a nakonec pastevci [[Jámová kultura|jámové kultury]], kteří se stěhovali z [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspické stepi]] ve východní Evropě v souvislosti s [[Indoevropané|indoevropskými]] migracemi před 5000 lety.{{Cite journal|last1=Haak |first1=Wolfgang |last2=Lazaridis |first2=Iosif |last3=Patterson |first3=Nick |last4=Rohland |first4=Nadin |last5=Mallick |first5=Swapan |last6=Llamas |first6=Bastien |last7=Brandt |first7=Guido |last8=Nordenfelt |first8=Susanne |last9=Harney |first9=Eadaoin |last10=Stewardson |first10=Kristin |last11=Fu |first11=Qiaomei |date=11. června 2015 |title=Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=522 |issue=7555 |pages=207–211 |doi=10.1038/nature14317 |issn=0028-0836 |pmc=5048219 |pmid=25731166 |bibcode=2015Natur.522..207H |arxiv=1502.02783}}{{cite journal |last1=Gibbons |first1=Ann |title=Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population |journal=Science |date=21. února 2017 |url=https://www.science.org/content/article/thousands-horsemen-may-have-swept-bronze-age-europe-transforming-local-population}}{{Citace elektronického periodika
[155] => | titul = Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska
[156] => | periodikum = iDNES.cz
[157] => | datum_vydání = 10. srpna 2020
[158] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/rozstrel-jaromir-benes-puvod-cechu-narod-archeogentika.A200810_135551_veda_vov
[159] => }} Podle některých vědců byla [[kultura se šňůrovou keramikou]], která vzešla z migrace lidu jámové kultury, společným předkem pro pozdější [[Keltské jazyky|keltské]], [[Germánské jazyky|germánské]], [[Baltské jazyky|baltské]], [[Slovanské jazyky|slovanské]] a možná i některé [[Italické jazyky|italické]] indoevropské jazyky. {{Citation | last =Mallory | first =J.P. | year =1999 | title =I Search of the Indo-Europeans | edition =freprint | publisher =Thames and Hudson |page=108}}
[160] =>
[161] => Podle moderních genetických výzkumů jsou Češi potomci zejména [[Slované|Slovanů]], [[Germáni|Germánů]] a [[Kelti|Keltů]], kteří v průběhu tisíciletí obývali území dnešního Česka. Geneticky je obyvatelstvo Česka v porovnání s některými jinými zeměmi velmi pestré a zahrnuje kromě 35 procent slovanské populace také třetinu populace s germánsko-keltským původem, 10 procent populace s nordickým (skandinávským) původem a další mají původ například židovský, jihoevropský nebo i sibiřský.{{Citace elektronického periodika
[162] => | příjmení = Klepáč
[163] => | jméno = Vladimír
[164] => | odkaz na autora =
[165] => | titul = Jen třetina Čechů má slovanské kořeny, ukázal výzkum
[166] => | periodikum = Novinky.cz
[167] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz
[168] => | vydavatel = Borgis
[169] => | datum vydání = 2017-10-28
[170] => | datum přístupu = 2017-10-28
[171] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/453236-jen-tretina-cechu-ma-slovanske-koreny-ukazal-vyzkum.html
[172] => | issn =
[173] => }} Podle jiného výzkumu je etnogeneze Čechů dotčena slovanským původem z 51 procent a zbytek je tvořen románským, germánským, židovským, ugrofinským nebo jihokavkazským původem.{{Citace elektronického periodika
[174] => | příjmení = Gazdík
[175] => | jméno = Jan
[176] => | odkaz na autora =
[177] => | titul = Češi jsou Slované jen z půlky, říkají testy DNA
[178] => | periodikum = iDNES.cz
[179] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz
[180] => | datum vydání = 2007-06-14
[181] => | datum přístupu = 2017-10-28
[182] => | url = https://zpravy.idnes.cz/cesi-jsou-slovane-jen-z-pulky-rikaji-testy-dna-f4z-/zahranicni.aspx?c=A070613_215321_vedatech_ost
[183] => | issn =
[184] => }}
[185] =>
[186] => Češi mají vysokou frekvenci výskytu haploskupiny [[Haploskupina R1a (Y-DNA)|R1a]] – 34,2 %.{{Cite journal | vauthors = Luca F, Di Giacomo F, Benincasa T, Popa LO, Banyko J, Kracmarova A, Malaspina P, Novelletto A, Brdicka R | title = Y-chromosomal variation in the Czech Republic | journal = Am. J. Phys. Anthropol. | volume = 132 | issue = 1 | pages = 132–9 | year = 2007 | pmid = 17078035 | doi = 10.1002/ajpa.20500 }} Vysoký výskyt této haploskupiny existuje mezi slovansky mluvícími národy ve střední a také ve východní Evropě.F. Luca, F. Di Giacomo, T. Benincasa et al., "Y-Chromosomal Variation in the Czech Republic," American Journal of Physical Anthropology 132:132–139 (2007). Podle studií má pak 22 % až 35,6 % českých mužů západoevropskou Y-DNA haploskupinu [[Haploskupina R1b (Y-DNA)|R1b]], která je mezi Slovany vzácná.[http://www.eupedia.com/europe/european_y-dna_haplogroups.shtml Distribution of European Y-chromosome DNA (Y-DNA) haplogroups by country in percentage]O. Semino et al, The genetic legacy of paleolithic Homo sapiens sapiens in extant Europeans: a Y chromosome perspective, ''Science'', vol. 290 (2000), pp. 1155–59. Dle studií má 11 % až 13 % Čechů nordickou haploskupinu [[Haploskupina I1|I1]].
[187] =>
[188] => Dle České Y-DNA databáze byla na základě dostupných vzorků ke dni 23. ledna 2020 četnost SNP haploskupin u Čechů následující: '''R1a''' 37%, '''R1b''' 26%, '''I2''' 10%, '''I1''' 7%, '''E1b1b''' 6%, '''G2a''' 4%, '''J2''' 3%, '''N''' 1%, '''J1''' 1%. [https://www.genebaze.cz/]
[189] =>
[190] => Na základě nejnovějších poznatků je pak zastoupení Y-DNA haploskupin v české populaci následující: '''R1a''' 38,5%, '''R1b''' 26,5%, '''I2''' 10,4%, '''I1''' 7,1%, '''E1b1b''' 6,4%, '''G2a''' 4%, '''J2''' 3,1%, '''N''' 1,1%, '''J1''' 1,1%[https://czech-archaeology-news.estranky.cz/articles/czech-archaeology-news-2020/genetic-history-of-the-recent-czech-population.html] {{Wayback|url=https://czech-archaeology-news.estranky.cz/articles/czech-archaeology-news-2020/genetic-history-of-the-recent-czech-population.html |date=20220530194158 }}
[191] =>
[192] => U Čechů byla také zjištěna vysoká frekvence mutace G551D genu CFTR, způsobující [[Cystická fibróza|cystickou fibrózu]]. Podobně vysoké frekvence byly zjištěny v Rakousku a v keltských oblastech ve Walesu, Skotsku, Cornwallu, Irsku a Bretani.Milan Macek, Milan Macek ml., Alice Krebsová, V. Vávrová. Centrum pro diagnostiku a léčbu cystické fibrosy, relativně vysoký výskyt mutací G551D a CFTRdel21kb genu CFTR v České republice u pacientů s cystickou fibrózou objektivně prokazuje, že naše populace je slovanského a keltského původu. [https://web.archive.org/web/20090816074952/http://camelot.lf2.cuni.cz/funkovai/ublg/pdf/kelticz99.pdf Dostupné on-line]
[193] =>
[194] => == Obývané území ==
[195] =>
[196] => === Statistika ===
[197] => Většina Čechů tvoří [[obyvatelstvo Česka]]. Při sčítání lidu v roce [[2011]] se k české národnosti přihlásilo 6 732 104 osob, tedy 63,4 % obyvatel země.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cr.html |datum přístupu=2011-12-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120107151249/http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cr.html |datum archivace=2012-01-07 |nedostupné=ano }} Oproti sčítání lidu z roku 2001 to znamená značný pokles, způsobený především nevyplněním nepovinné kolonky národnost.
[198] =>
[199] =>
[200] => Soubor:C 1991.png|Sčítání lidu roku 1991
[201] => Soubor:C 2001.png|Sčítání lidu roku 2001
[202] => Soubor:C 2011.png|Sčítání lidu roku 2011
[203] =>
[204] =>
[205] => === Diaspora ===
[206] => {{Podrobně|České menšiny ve světě|}}
[207] => [[Soubor:Bohemian contingent in Canada, part 1.jpg|náhled|Čeští dobrovolníci, kteří sloužili během první světové války v kanadské armádě]]
[208] => Podle odhadů dnes žije mimo území Česka 2,5 milionu Čechů.https://www.e15.cz/domaci/v-cizine-uz-zije-kazdy-sesty-cech-nejcasteji-v-usa-1327855 Ve Spojených státech se k české národnosti hlásí až 1,7 milionu lidí,https://www.svetaznalec.cz/pocet-cechu-a-slovaku-zijicich-v-zahranici/ jenže jde spíše o uvedení původu, protože k češtině jako mateřskému jazyku se přihlásilo méně než 350 tisíc lidí.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B16001&prodType=table |datum přístupu=2019-01-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190630093152/https://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B16001&prodType=table |datum archivace=2019-06-30 |nedostupné=ano }} V roce 2020 se k českému původu přihlásilo 1,3 mil. obyvatel USA (870 tis. jako primární původ, 651 tis. jako sekundární původ), další 280 tis. se přihlásilo k československému původu.{{Citace elektronického periodika
[209] => | titul = Explore Census Data
[210] => | periodikum = data.census.gov
[211] => | url = https://data.census.gov/table?t=Ancestry&d=ACS+5-Year+Estimates+Detailed+Tables&tid=ACSDT5Y2021.B04006
[212] => | datum přístupu = 2023-04-24
[213] => }}
[214] =>
[215] => Podobná situace je v Kanadě, kde žije až 100 tisíc Čechů, ale češtinu ovládá méně než 24 tisíc lidí. Další největší české diaspory jsou v sousedních státech Česka v Rakousku a Slovensku, kde žije pod 40 000 Čechů.http://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/bevoelkerungsstruktur/bevoelkerung_nach_staatsangehoerigkeit_geburtsland/index.html V žádném státě s výjimkou Česka netvoří Češi více než 1% obyvatelstva.
[216] =>
[217] => Vrchol české [[Lidská migrace|migrace]] na Ukrajinu přišel během průmyslové revoluce v letech 1868 až 1880 a směřoval do oblasti [[Volyň|Volyně]]. Před repatriací do Československa v roce 1947 žilo na Volyni 40 000 [[Volyňští Češi|Volyňských Čechů]] v 647 čistě českých i etnicky smíšených obcích."[http://www.scvp.eu/downloads/Zakladni_informace_o_Cesich_na_Volyni.pdf Základní informace o Češích na Volyni]" Po [[Říjnová revoluce|převzetí moci bolševiky]] v Rusku proběhla v sovětské části Volyně [[Kolektivizace|kolektivizace zemědělství]] během níž byla Čechům půda zabavena. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili Volyňští Češi v roce 1944 podstatnou část [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]]."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/267313-volynsti-cesi-komunita-v-klinci-divokych-dejin-ukrajiny/ Volyňští Češi – komunita v klinči divokých dějin Ukrajiny]". Česká televize. 25. března 2014. Po válce proběhly rozsáhlé repatriace Volyňských Čechů do Československa. Na počátku 90. let bylo v důsledku [[Černobylská havárie|Černobylské havárie]] dalším Volyňským Čechům umožněno vrátit se do vlasti.
[218] => [[Soubor:Rep.Checa 02 BA Celebra.jpg|náhled|Příslušníci české diaspory v Buenos Aires v [[Argentina|Argentině]]]]
[219] => Největší česká diaspora je v současnosti ve Spojených státech. K českým kořenům se zde hlásí téměř 1,5 milionů obyvatel. První českou migrační vlnou na území budoucích Spojených států byl příchod [[Moravští bratři|Moravských bratři]], pokračovatelů [[Jan Amos Komenský|Komenského]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v první polovině 18. století. Čeští imigranti ve Spojených státech také založili mnoho osad ve státech [[Pensylvánie]], [[Severní Karolína]], [[Nebraska]], [[Texas]], [[Oklahoma]] a [[Illinois]]. Největším městem s českou populací se po Praze a [[Češi ve Vídni|Vídni]] stalo [[Chicago]].
[220] =>
[221] => Významné skupiny obyvatel českého původu mají v Jižní Americe [[Argentina]], [[Brazílie]] a [[Paraguay]]. V roce [[1956]] se pravnuk českého emigranta [[Juscelino Kubitschek de Oliveira]] stal [[Seznam prezidentů Brazílie|24. prezidentem Brazílie]], který mimo jiné stanovil jako cíl vytvoření nového hlavního města [[Brasília]]. V Paraguayi se k české komunitě hlásí asi tisíc osob.
[222] =>
[223] => Z evropských zemí žije velká skupina lidí [[Češi v Chorvatsku|českého původu]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], v roce 2011 se k ní hlásilo necelých 10 tisíc osob. V Rumunsku se počet občanů [[Pémové|českého původu]] v roce [[2005]] odhadoval na 5 800 lidí, kteří na etnicky pestrém území [[Banát]]u udržují české tradice. V [[Srbsko|Srbsku]], většinou v oblasti [[Banát]]u, jehož významná část leží v Srbsku, podle sčítání z roku 2011 žije 1824 Čechů. V polském [[Zelów|Zelově]] se k české národnosti hlásí asi 500 obyvatel, kteří jsou potomky českých [[Doba pobělohorská|pobělohorských]] [[Exulanti|exulantů]].
[224] =>
[225] => == Odkazy ==
[226] =>
[227] => === Poznámky ===
[228] =>
[229] =>
[230] => === Reference ===
[231] =>
[232] =>
[233] => === Literatura ===
[234] => * {{Citace monografie
[235] => | příjmení = Fialová
[236] => | jméno = Ludmila
[237] => | jméno2 = Pavla
[238] => | příjmení2 = Horská
[239] => | příjmení3 = Kučera
[240] => | jméno3 = Milan a kol
[241] => | odkaz na autora =
[242] => | rok = 1998
[243] => | titul = Dějiny obyvatelstva českých zemí
[244] => | vydavatel = Mladá fronta
[245] => | místo = Praha
[246] => | isbn = 80-204-0720-0
[247] => }}
[248] => * [[HEJDÁNEK, Ladislav]], [https://www.hejdanek.eu/Collection/Item?id=%C4%8Ce%C5%A1i filosofické texty pojednávající o Češích a jejich úkolech do budoucna] {{Wayback|url=https://www.hejdanek.eu/Collection/Item?id=%C4%8Ce%C5%A1i |date=20200410004133 }}.
[249] => * {{Citace monografie
[250] => | příjmení = Holý
[251] => | jméno = Ladislav
[252] => | odkaz na autora = Ladislav Holý
[253] => | rok = 1998
[254] => | titul = Malý český člověk a velký český národ : národní identita a postkomunistická transformace společnosti
[255] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství
[256] => | místo = Praha
[257] => | isbn = 80-85850-97-4
[258] => | strany = 209
[259] => }}
[260] => * {{Citace monografie
[261] => | příjmení = Hubinger
[262] => | jméno = Václav
[263] => | příjmení2 = Honzák
[264] => | jméno2 = František
[265] => | příjmení3 = Polišenský
[266] => | jméno3 = Jiří
[267] => | spoluautoři =
[268] => | rok = 1985
[269] => | titul = Národy celého světa (Malé encyklopedie)
[270] => | vydavatel = Mladá fronta
[271] => | místo = Praha
[272] => | isbn =
[273] => }}
[274] => * {{Citace monografie
[275] => | příjmení = Korčák
[276] => | jméno = Jaromír
[277] => | odkaz na autora = Jaromír Korčák
[278] => | rok = 1940
[279] => | titul = Etnický profil našeho národa
[280] => | vydavatel = Václav Petr
[281] => | místo = Praha
[282] => | url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009111030
[283] => }}
[284] => * {{Citace monografie
[285] => | příjmení = Masaryk
[286] => | jméno = Tomáš Garrigue
[287] => | odkaz na autora = Tomáš Garrigue Masaryk
[288] => | rok = 1969 (první vydání z roku 1895)
[289] => | titul = Česká otázka
[290] => | vydavatel = Melantrich
[291] => | místo = Praha
[292] => | isbn =
[293] => }}
[294] => * {{Citace monografie
[295] => | příjmení = Štěříková
[296] => | jméno = Edita
[297] => | odkaz na autora = Edita Štěříková
[298] => | titul = Stručně o pobělohorských exulantech
[299] => | vydání = 1
[300] => | vydavatel = Kalich
[301] => | místo = Praha
[302] => | rok vydání = 2005
[303] => | počet stran = 143
[304] => | isbn = 80-7017-022-0
[305] => }}
[306] => * {{Citace monografie
[307] => | příjmení = Třeštík
[308] => | jméno = Dušan
[309] => | odkaz na autora = Dušan Třeštík
[310] => | rok = 2005
[311] => | titul = Češi a dějiny v postmoderním očistci
[312] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
[313] => | místo = Praha
[314] => | isbn = 80-7106-786-5
[315] => }}
[316] => * {{Citace monografie
[317] => | příjmení = Tyršová
[318] => | jméno = Renáta
[319] => | rok = 1918
[320] => | titul = Lidový kroj v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku
[321] => | vydavatel = Topič
[322] => | místo = Praha
[323] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:a64fe210-a81b-11de-92cf-0030487be43a?page=uuid:be5308f0-a826-11de-99b8-0030487be43a
[324] => }}
[325] => * {{Citace monografie
[326] => | příjmení = Wiesner
[327] => | jméno = Ivo
[328] => | odkaz na autora =
[329] => | rok = 2009 (Vyd. 4.)
[330] => | titul = Národ v lénu bohů
[331] => | vydavatel = AOS
[332] => | místo = Ústí nad Labem
[333] => | isbn = 978-80-86063-79-9
[334] => }}
[335] =>
[336] => === Související články ===
[337] => * [[Obyvatelstvo Česka]]
[338] => * [[Moravané]]
[339] => * [[Slezané]]
[340] => * [[Česká diaspora]]
[341] => * [[Pémové]]
[342] => * [[Pémci]]
[343] => * [[Největší Čech]]
[344] =>
[345] => === Externí odkazy ===
[346] => * {{Commonscat}}
[347] => * {{Wikicitáty|téma=Češi}}
[348] => * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2652 Čechové či Češi?] – jazykovědný rozbor V. Flajšhanse v časopise Naše řeč 16/1932
[349] =>
[350] => {{Česká diaspora}}
[351] => {{Autoritní data}}
[352] =>
[353] => {{Portály|Česko|Lidé}}
[354] =>
[355] => [[Kategorie:Češi| ]]
[356] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Česku]]
[357] => [[Kategorie:Národy Evropy]]
[] =>
)
good wiki
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka. Významnější české menšiny žijí v Německu, na Slovensku a v Rakousku, častěji se vyskytují i ve Francii, Itálii, Spojeném království, USA, Švýcarsku, Chorvatsku a na Ukrajině (Volyň).