Array ( [0] => 14711321 [id] => 14711321 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fonograf [uri] => Fonograf [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Fonograf je český hudební nástroj, který slouží k nahrávání zvuku na fonografickou pásku. Tento nástroj byl vyvinut a patentován v roce 1898 americkým vynálezcem Thomasem Edisonem. Fonograf se stal prvním komerčně úspěšným zařízením pro nahrávání a reprodukci zvuku. Fonograf se skládá z několika důležitých součástí. Základní částí je válec, který je vyroben z cylindru. Na válec je navinuta fonografická pásky, na kterou se nahrává zvuk. Dalšími součástmi jsou zvuková hlava a reproduktor, které umožňují přehrávání nahrávek. Zvuková hlava je připojena k nástroji pomocí ramene a jehla na ní umožňuje čtení zvukových informací z pásky. Reproduktor pak umožňuje přeměnu těchto informací zpět na zvuk. Fonograf se rychle rozšířil po celém světě a stal se populárním prostředkem pro záznam a poslech hudby. Tento nástroj byl využíván jak profesionálními hudebníky, tak i běžnými lidmi v domácnostech. Fonograf přinesl revoluci do hudebního průmyslu a umožnil šíření hudby ve velkém měřítku. S rozvojem technologií se fonograf postupně vyvinul a byl nahrazen modernějšími nahrávacími zařízeními, jako jsou gramofony a dnes oblíbené digitální přehrávače. Nicméně fonograf zůstává významnou součástí hudební historie a jeho vynález přinesl nezaměnitelný podíl na vývoji a šíření hudby. [oai] => Fonograf je český hudební nástroj, který slouží k nahrávání zvuku na fonografickou pásku. Tento nástroj byl vyvinut a patentován v roce 1898 americkým vynálezcem Thomasem Edisonem. Fonograf se stal prvním komerčně úspěšným zařízením pro nahrávání a reprodukci zvuku. Fonograf se skládá z několika důležitých součástí. Základní částí je válec, který je vyroben z cylindru. Na válec je navinuta fonografická pásky, na kterou se nahrává zvuk. Dalšími součástmi jsou zvuková hlava a reproduktor, které umožňují přehrávání nahrávek. Zvuková hlava je připojena k nástroji pomocí ramene a jehla na ní umožňuje čtení zvukových informací z pásky. Reproduktor pak umožňuje přeměnu těchto informací zpět na zvuk. Fonograf se rychle rozšířil po celém světě a stal se populárním prostředkem pro záznam a poslech hudby. Tento nástroj byl využíván jak profesionálními hudebníky, tak i běžnými lidmi v domácnostech. Fonograf přinesl revoluci do hudebního průmyslu a umožnil šíření hudby ve velkém měřítku. S rozvojem technologií se fonograf postupně vyvinul a byl nahrazen modernějšími nahrávacími zařízeními, jako jsou gramofony a dnes oblíbené digitální přehrávače. Nicméně fonograf zůstává významnou součástí hudební historie a jeho vynález přinesl nezaměnitelný podíl na vývoji a šíření hudby. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:EdisonPhonograph.jpg|náhled|Edisonův fonograf]] [1] => '''Fonograf''' je první [[přístroj]] na nahrávání a reprodukci hlasu. Jeho vynálezcem byl roku [[1877]] [[Thomas Alva Edison]], který si jej 19. února 1878 nechal patentovat{{Citace monografie [2] => | příjmení = Autorský kolektiv [3] => | jméno = [4] => | titul = [[Sběratelství (kniha 1983)|Sběratelství]] [5] => | vydavatel = Svoboda [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 1983 [8] => | kapitola = Sběratelství lidové / 51 [9] => | strany = 136 [10] => | isbn = [11] => }} a prvním záznamem byla dětská říkanka ''Mary had a little lamb''. V roce [[1888]] berlínský herec [[Emile Berliner]] nezávisle na něm vyvinul [[gramofon]], který jej následně nahradil. [12] => [13] => Šlo o následovníka [[automatofon]]ů. Záznam na fonografu byl uchováván na válečku – tím se lišil od pozdějšího gramofonu, kde médiem byla plochá [[Gramofonová deska|deska]]. [14] => [15] => == Historie == [16] => Edison byl při vynálezu fonografu pravděpodobně inspirován přístrojem zvaným ''[[phonautograph]]'', jehož vynálezcem byl [[Léon Scott]] a patentoval jej 25. března [[1857]]. Patrná je podoba názvu i některé konstrukční rysy přístroje. Phonautograph zakresloval akustické kmity na skleněný váleček pokrytý [[saze]]mi. Bylo tak možno studovat zvukové kmity, přístroj však neumožňoval zaznamenaný [[zvuk]] přehrát. [17] => [18] => Prakticky současně s Edisonem navrhl [[Charles Cros]] jiný způsob, jak svůj ''phonautograph'' upravit tak, aby umožnil i přehrávání a svůj přístroj nazval ''[[paleofon|paleophone]]''. Cros však nedovedl svůj přístroj do funkční podoby. [19] => [20] => V Čechách došlo poprvé k nahrávání hlasů známých herců a pěvců z divadel na fonografické válečky v [[Fotografický ateliér|ateliéru]] fotografa [[Jan Tomáš|Jana Tomáše]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1891,fonograf-v-atelieru-jana-tomase,367.html |datum přístupu=2010-11-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120107061711/http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1891,fonograf-v-atelieru-jana-tomase,367.html |datum archivace=2012-01-07 |nedostupné=ano }} [21] => [22] => == Princip činnosti == [23] => Váleček byl zhotoven z [[Kovy|kovu]] a byla do něj [[soustružení|vysoustružena]] spirálová drážka, která vedla jehlu. Edison přes tento váleček u svého původního přístroje nalepil [[staniol]] (u pozdějších fonografů se namísto staniolu používala vrstva vosku). Záznam se prováděl přes kovový [[trychtýř]], který zesiloval [[zvuk]] a dno měl přelepené [[membrána|membránou]] (původně z [[plynový měchýř|rybího plynového měchýře]]). Na konci membrány byla přilepená [[jehla]]. Při záznamu se akustické kmity membrány přenášely na jehlu a ta protlačovala staniol. Při snímání se naopak kmity jehly přenášely na membránu a ta kmitáním vytvářela zvuk. [24] => [25] => == Srovnání s gramofonem == [26] => Výhodou válečku je, že stejné úhlové rychlosti otáčení odpovídá i stejná rychlost pohybu celého povrchu válce (to u [[Gramofonová deska|desky]] neplatí). Zatímco u fonografu se drážka neodchyluje do stran a záznam se provádí změnou její hloubky, drážka na gramofonové desce má naopak konstantní hloubku a záznam se provádí vychýlením drážky do stran. Největší výhodou gramofonu bylo, že tento stranový záznam se již v době vzniku gramofonu dařilo kopírovat pomocí pákového mechanismu. [27] => [28] => To umožnilo snadno vyrábět kopie gramofonových desek z jednou provedené nahrávky a prodávat desky se záznamem ve větších sériích a levněji, než fonografické válečky. U fonografu se tehdejšími technologiemi záznam kopírovat nezdařilo. Nahrávání na fonograf se obvykle provádělo tak, že zpěvák zpíval před několika fonografy a po skončení písně nahrával tutéž píseň na dalších několik válečků. Plochý tvar desky navíc později umožnil gramofonové desky již se záznamem ve velkých sériích zhotovovat [[lisování]]m. Dalšími nevýhodami fonografu byly velké rozměry a kratší hrací doba válečků. [29] => [30] => == České fonografické válečky == [31] => Celkem 1200 fonografických válečků se nachází ve sbírkách pražského [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Od roku 2018 probíhá projekt ''Nový fonograf'', v jehož rámci se postupně digitalizují a zveřejňují jednotlivé nahrávky. Na válečcích ze sbírky se zatím našla jedna z patrně nejstarších nahrávek [[Antonín Dvořák|Dvořákovy]] opery ''[[Rusalka (Dvořák)|Rusalka]]'' (árii prince zpíval [[Bohumil Pták]]), část narozeninového projevu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] z roku 1930, první zvukový záznam [[Česká hymna|české hymny]] a pravděpodobně nejstarší zvuková reklama v českých zemích.{{Citace periodika [32] => | příjmení1 = Svorník [33] => | jméno1 = Petr [34] => | titul = Zvukové poklady, hlas Masaryka i první reklama [35] => | periodikum = Víkend - Právo [36] => | datum = 2020-06-05 [37] => | strany = 6–8 [38] => }} [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * {{Citace periodika [47] => | titul = Edisonův fonograf [48] => | periodikum = Besedy lidu: laciný prostonárodní obrázkový časopis [49] => | odkaz na periodikum = [50] => | rok = 1894 [51] => | měsíc = [52] => | ročník = 2 [53] => | datum = [54] => | číslo = 2 [55] => | strany = 21 [56] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e598d950-78ed-11e5-8f50-001018b5eb5c [57] => | issn = [58] => | jazyk = [59] => }} [60] => * {{Citace periodika [61] => | příjmení = Axman [62] => | jméno = Emil [63] => | autor = [64] => | odkaz na autora = Emil Axman [65] => | spoluautoři = [66] => | titul = Zachycování lidové písně fonografem [67] => | periodikum = Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník [68] => | odkaz na periodikum = [69] => | rok = 1911 [70] => | měsíc = [71] => | ročník = 7 [72] => | datum = [73] => | číslo = 24 [74] => | strany = 672–674 [75] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:59f40c20-77f0-11e4-b2f6-005056827e51 [76] => | issn = [77] => | jazyk = [78] => }} [79] => [80] => === Externí odkazy === [81] => * {{Commonscat}} [82] => [83] => {{Pahýl}} [84] => {{Autoritní data}} [85] => [86] => [[Kategorie:Záznamová zařízení]] [87] => [[Kategorie:Audiotechnika]] [] => )
good wiki

Fonograf

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zvuk','Gramofonová deska','Emile Berliner','1888','Thomas Alva Edison','1877','Fotografický ateliér','Kovy','trychtýř','staniol','plynový měchýř','jehla'

1877

1888

Rok 1888 byl rokem důležitých událostí ve světě i Českých zemích.

Jehla

Kovy

Staniol

Trychtýř

Zvuk