Array ( [0] => 15521677 [id] => 15521677 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Freiberg [uri] => Freiberg [3] => Halsbrücke, Schlackenhalde.jpg [img] => Halsbrücke, Schlackenhalde.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Freiberg [3] => | obrázek = Freiberg Obermarkt Rathaus.jpg {{!}}alt= Barevná fotografie náměstí Obermarkt ve Freibergu s budovou radnice a hranolovou radniční věží s okolními domy [4] => | popisek = Freiberg, Obermarkt s radnicí [5] => | znak = DEU Freiberg COA.svg {{!}}alt= Barevná reprodukce městského znaku s motivem hradby a tří věží, v dolní části je štít se lvem [6] => | stát = Německo [7] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [8] => | název vyššího celku = [[Sasko]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Zemský okres]] [10] => | název nižšího celku = [[Zemský okres Střední Sasko|Střední Sasko]] [11] => | administrativní dělení = 12 místních částí [12] => | etnické složení = [[Němci]] 97,2 % (státní příslušnost) [13] => | náboženské složení = 16,4 % [[Protestantismus|protestantství]]
[[římskokatolická církev]] 3,4 % [14] => | označení vozidel = FG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL [15] => | status = [[velké okresní město]] [16] => | titul představitele = [[Primátor]] [17] => | představitel = Sven Krüger (nezávislý) [18] => | web = http://www.freiberg.de [19] => | mapa = [20] => }} [21] => '''Freiberg''' (doslova: „svobodné [[horní město]]“) je [[velké okresní město]] v [[Německé spolkové země|německé spolkové zemi]] [[Sasko]], které leží na toku řeky [[Freiberská Mulda]] v podhůří [[Krušné hory|Krušných hor]] asi v polovině cesty mezi [[Drážďany]] a [[Saská Kamenice|Saskou Kamenicí]]. Město bylo založeno kolem roku [[1170]] a po staletí bylo centrem těžby [[Stříbro|stříbra]] a [[Ruda|rud]]. Z této těžby plynulo jeho bohatství a s dovozem stříbra z Ameriky v 16. století jeho sláva skončila. Nicméně v roce [[1765]] zde byla založena nejstarší dosud existující důlní akademie, nynější [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu|Technická univerzita Báňská akademie]], pročež byl Freibergu propůjčen titul „univerzitní město“. Freiberg má {{Počet obyvatel}} obyvatel a je sídlem správy [[Zemský okres Střední Sasko|Zemského okresu Střední Sasko]], jenž vznikl roku 2008. Celé historické centrum je památkově chráněno. Spolu s místními [[Technická památka|technickými památkami]] připomínajícími hornickou historii, jako je např. důl Reiche Zeche, je od roku 2019 součástí [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] v rámci [[Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří|Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří]]. Do roku 1969 bylo město formováno těžbou. Po roce 1990 však došlo ke strukturální změně v centrum moderních technologií, např. v oblasti výroby [[polovodič]]ů, což přispělo k tomu, že se Freiberg stal součástí průmyslového sdružení „Silicon Saxony“. [22] => [23] => Až do poloviny 12. století se region dnešního Freibergu a jeho okolí nacházel na území pralesa, teprve když byly kolem roku 1168 objeveny rudy obsahující stříbro, došlo k plánovitému založení horního města. Po roce 1170 zde byl zřízen panský dvůr v podobě hradu (později [[Freudenstein (zámek)|zámek Freudenstein]]), který nechal postavit [[markrabě]] [[Ota Míšeňský]] z panovnického rodu [[Wettinové|Wettinů]]. Ve vrcholném středověku bylo město hospodářským centrem a zároveň nejlidnatějším městem [[Míšeňské markrabství|Míšeňského markrabství]]. V době své největší slávy byl Freiberg zdrojem příjmů saských vládců a do roku 1556 rovněž sídlem hlavní mincovny. Po [[Lipské dělení (1485)|Lipském dělení]] patřil přechodně oběma liniím wettinského domu. Během [[reformace]] bylo město rezidencí vévody [[Jindřich Zbožný|Jindřicha Zbožného]]. V této době vznikl dóm Panny Marie s tulipánovou kazatelnou od [[Hans Witten|Hanse Wittena]] a Pohřební kaplí Wettinů, Kanovnický dvůr, pozdně gotická radnice, pozdně gotický Městský kostel svatého Petra a také měšťanské domy ve stylu gotiky a renesance. V období [[industrializace]] byla zbourána značná část hradeb. Na počátku 20. století musely všechny rudné doly ukončit provoz, který byl obnoven až za [[Německá demokratická republika|NDR]], kdy těžba pokračovala do roku 1969, než byla zastavena z důvodu nedostatečného výnosu. [24] => [25] => Freiberg disponuje více než 1250 technickými, umělecko-historickými a kulturními památkami.{{Citace elektronické monografie | titul = Kultur und Freizeit | url = https://tu-freiberg.de/leben/bergstadt-freiberg/kultur-freizeit | datum vydání = | datum přístupu = 2020-11-12 | vydavatel = TU Bergakademie Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20210301053835/https://tu-freiberg.de/leben/bergstadt-freiberg/kultur-freizeit | datum archivace = 2021-03-01 | nedostupné = ano }} Jeho historické Staré město obklopené zbytky městských hradeb má dochované centrum s nezměněným půdorysem z 12./13. století. Toto turisticky atraktivní město má své vlastní Městské a hornické muzeum, Přírodovědecké muzeum a Muzeum postelí a spánku. Bohaté sbírky z oblasti [[geologie]], [[Montanistika|montanistiky]] a [[mineralogie]] zpřístupňuje Technická univerzita Báňská akademie s četnými přístroji, výukovými modely a vzorky. Na zámku Freudenstein je potom trvalá expozice minerálů z celého světa. Nejvýznamnějšími událostmi je každoroční Lidový festival Středního Saska; poslední červnový víkend se koná Hornický festival s průvodem horníků a hutníků v historických kostýmech. V turistické propagaci se pro město, v němž byly mimo jiné objeveny chemické prvky [[germanium]] a [[indium]] či nerost [[freibergit]], používá označení: ''„Stříbrné město Freiberg“''.{{Citace elektronické monografie | titul = Silberstadt Freiberg – wirtschaftliches Zentrum der UNESCO Welterbestätte Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří | url = https://www.freiberg.de/stadt-und-buerger/stadt/stadtportrait | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [26] => [[Soubor:Altstadt von Freiberg.jpg|náhled|upright 1.7|Pohled na historické centrum města Freiberg|alt= Barevná fotografie s leteckým pohledem na město s oválným historickým centrem uprostřed zalesněné krajiny]] [27] => [28] => == Geografie == [29] => [30] => === Poloha === [31] => [[Soubor:Mittelteichfreiberg.jpg|náhled|Lokalita Mittelteich u Freiberského městského lesa|alt= Barevná fotografie rybníka uprostřed zalesněné krajiny]] [32] => Město leží na severním svahu [[Krušné hory|Krušných hor]], větší část městské oblasti se nachází západně od Východní či [[Freiberská Mulda|Freiberské Muldy]]. Území je částečně ukotveno v údolích potoků Münzbach a Goldbach. Centrum s vlakovým nádražím je v nadmořské výšce asi 412 m n. m. Nejnižším bodem je hladina potoka Münzbach na hranici města v nadmořské výšce 340 m n. m., nejvyšším bodem je těžební halda ve výšce 491 m n. m. Freiberg leží ve staré [[Mýcení|vymýcené]] krajině, jež byla využívána a formována těžbou a která je obklopena lesy na severu, jihovýchodě a jihozápadě a poli a loukami v ostatních směrech. Na začátku 21. století začala vznikat urbánní zóna s městy [[Nossen]], Roßwein, Großschirma, Freiberg a Brand-Erbisdorf, která zahrnuje přibližně 75 000 obyvatel. Freiberg se nachází asi 31 km západně-jihozápadně od Drážďan, asi 31 km východně-severovýchodně od [[Saská Kamenice|Saské Kamenice]], ca 82 km jihovýchodně od [[Lipsko|Lipska]], asi 179 km jižně od Berlína a 120 km severozápadně od Prahy. Freiberg je asi 8,4 km západně od geografického středu [[Sasko|Svobodného státu Sasko]], a je tedy městem položeným se svým centrem nejblíže k tomuto bodu. Freiberg leží na hranici dvou forem saského [[Nářečí|dialektu]]: na východě jihovýchodního míšeňského a na západě jižního míšeňského dialektu, které lze oba přiřadit k pěti [[Míšeňské dialekty|míšeňským dialektům]], stejně jako k nářeční oblasti východu Krušných hor.{{Citace elektronické monografie | titul = Freiberg : Geographische Lage | url = https://tu-freiberg.de/geo/gupf/stadt-freiberg/lage | datum vydání = | datum přístupu = 2020-11-02 | vydavatel = TU Bergakademie Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20210301053841/https://tu-freiberg.de/geo/gupf/stadt-freiberg/lage | datum archivace = 2021-03-01 | nedostupné = ano }} [33] => [34] => === Reliéf, geologie, půdy === [35] => [[Soubor:Freibergite.jpg|náhled|Freibergit z bývalého dolu Himmelfahrt Fundgrube|vlevo|alt= Barevná fotografie nerostu s krystalickou strukturou]] [36] => V regionálně-geologickém ohledu spadá prostor Freibergu do centrální oblasti Krušných hor, konkrétně do [[Vrása|antiklinální]] zóny [[Smrčina (Krušné hory)|Smrčiny-Krušné hory]]. Pevná skalní základna je složena z ruly [[Proterozoikum|proterozoického období]], nazývané také „Freiberská šedá [[Rula (hornina)|rula]]“, „Freiberská jádrová rula“ nebo „Freiberská rulová kopule“.{{Citace monografie | titul = Geologie von Sachsen. Teil: [1.], Geologischer Bau und Entwicklungsgeschichte : mit 16 Tabellen | url = | editoři = Werner Pälchen, Harald Walter | vydavatel = Schweizerbart | místo = Stuttgart | rok vydání = 2008 | vydání = | počet stran = xvi, 537 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-510-65239-6 | jazyk = de}} Složení této ruly je asi 40 % [[Živce|živců]] (živce a [[plagioklas]]), 33 % [[křemen]]e a 27 % slídy ([[biotit]] a [[muskovit]]).{{Citace monografie | příjmení = Jubelt | jméno = Rudolf | příjmení2 = Schreiter | jméno2 = Peter | titul = Gesteinsbestimmungsbuch | url = | vydavatel = Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie, VEB | místo = Leipzig | rok vydání = 1977 | vydání = 4 | počet stran = 178 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}} Minerální složky jsou většinou deformovány regionální [[Metamorfovaná hornina|metamorfní]] tektogenezí, která dává rule typickou [[Břidlice|břidlicovitou]] („vláknitou“) strukturu. Rula byla od vzniku města až do nedávné minulosti zdrojem stavebního materiálu pro velké množství staveb (viz např. kaple sv. Anny). Pevnou horninou procházejí dva systémy [[Tektonika|tektonických]] zlomových struktur. Tyto struktury se objevily během [[Hercynské vrásnění|hercynského]] a [[Alpinské vrásnění|alpského vrásnění]]. Účinkem hydrotermálních procesů vznikly v těchto hlubokých trhlinách [[Kovy|polymetalické]] [[Ruda|rudné]] [[Žíla (geologie)|žíly]] freiberské [[Ložisko (geologie)|ložiskové]] oblasti. Tyto rudné žíly byly předmětem těžby od vrcholného středověku až do druhé třetiny 20. století, přičemž dominantní získávanou složkou bylo [[stříbro]]. [[Těžba]] měla trvalý dopad na charakter a význam města Freiberg.{{Citace monografie | příjmení = Pforr | jméno = Herbert | příjmení2 = Brendler | jméno2 = Reimund | titul = Lehrgrube Alte Elisabeth (Freiberg) : Exkursionsführer. Teil: H. 1. Die Tagesanlagen der Lehrgrube im System des Freiberger Gangerzbergbaus | url = | vydavatel = Lehrgrube "Alte Elisabeth" der Bergakademie Freiberg | místo = Freiberg | rok vydání = 1982 | vydání = | počet stran = 75 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}} [37] => [38] => Z [[Extruzivní hornina|extruzívních hornin]] stojí za zmínku odkrytá žíla [[ryolit]]u, která se dotýká města na severovýchodě.{{Citace monografie | příjmení = Ulrich | jméno = Sebastian | titul = Die Geologie des Erzgebirges | url | vydavatel = Springer Spektrum | místo = Berlin ; Heidelberg | rok vydání = 2013 | vydání = | počet stran = 268 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-8274-2976-6 | jazyk = de}} V závislosti na morfologii je vrchol skalního podloží obvykle jen několik metrů pod povrchem terénu. Díky své břidlicovité, deskovité struktuře vytvářejí ruly ploché kousky [[štěrk]]u a při pokračující intenzitě zvětrávání se rozkládají na bahnité a písčitě zvětralé hlíny. V důsledku přemisťovacích procesů se vytvářejí smíšené oblasti zvětralých a svahových hlín stejně jako svahových štěrků, které v různé míře pokrývají pevný skalní povrch a zvětralou zónu. [[Holocén]]ní formace se vyskytují pouze v úzkém prostoru podél potoka Münzbach ve formě naplavené hlíny. Nedávné formace půdy jsou ve formě pískovcově hnědých zemin a [[pseudoglej]]í.A. Sauer, H. Müller. ''Geologische Specialkarte des Königreiches Sachsen.'' Section Freiberg; Blatt Nr. 80 [5046], Maßstab 1 : 25.000; 1899. [39] => [40] => === Vodstvo === [41] => Nejvýznamnějším vodním tokem v prostoru Freibergu je řeka [[Freiberská Mulda|Freiberská mulda]], zvaná také Východní Mulda, která městem protéká z jihovýchodu na severovýchod v úzkém údolí. Tato řeka pramenící u [[Moldava|Moldavy]] se v Čechách nazývá Moldavský potok. Jedná se o pravý pramenný přítok z povodí řeky Muldy s průměrným průtokem 35,3 m³/s. Levým přítokem Freiberské Muldy je potok Münzbach zvaný rovněž Loßnitzbach, její druhý levý přítok je potok Goldbach nebo také Saubach. Pitná voda se do města dostává potrubím z nádrže na pitnou vodu Lichtenberg. Odpadní voda je odváděna přes městský příkop a kanál Münzbach do Centrální čistírny odpadních vod (ZKA) v Münzbachtalu, kde je čištěna.{{Citace elektronické monografie | titul = Heutige Anzüchte | url = https://tu-freiberg.de/geo/gupf/stadt-freiberg/wasser-abwasser/heutige-anzuechte | datum vydání = | datum přístupu = 2020-11-02 | vydavatel = TU Bergakademie Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20210301053842/https://tu-freiberg.de/geo/gupf/stadt-freiberg/wasser-abwasser/heutige-anzuechte | datum archivace = 2021-03-01 | nedostupné = ano }} [42] => [43] => === Podnebí === [44] => [[Soubor:20040226120DR Halsbach (Freiberg) Hammerbrücke.jpg|náhled|Freiberská mulda protékající v Halsbachu (Freiberg) pod mostem Hammerbrücke|alt= Barevná fotografie s pohledem na koryto řeky s kamenným mostem, domkem a břízami]] [45] => Město leží v [[Mírný pás|klimaticky mírném pásu]], podnebí však určují horská pásma, jejichž hřebeny jsou překážkou proudění vlhkého a chladného vzduchu od [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], proto je zde výrazné množství srážek. Podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] má tato oblast stupeň Cfb, tedy mírné oceánické podnebí. Průměrná roční teplota je tu podle klimatického modelu 7,3 °C. Roční úhrn srážek dosahuje 661 milimetrů. Nejnižší množství srážek se vyskytuje v únoru, kdy klesají průměrně na 38 mm. Na červenec připadá 83 mm. Je tedy nejvlhčím měsícem roku. Nejtepleji je v červenci, kdy průměrné teploty dosahují 16,5 °C. Leden je s průměrnou teplotou −2,2 °C nejchladnějším měsícem roku. Únor má v průměru nejméně srážek.{{Citace elektronické monografie | titul = Klima Freiberg | url = https://de.climate-data.org/europa/deutschland/sachsen/freiberg-25567/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-02 | vydavatel = Climate-Data.org | jazyk = de}} [46] => [47] => === Flora a fauna === [48] => Na území města se rozkládá lokalita Důlní rybníky Freiberg (''Freiberger Bergwerksteiche''), v níž žije flora a fauna chráněná na základě [[Směrnice o stanovištích]]. Tato oblast zahrnuje deset rozptýlených lokalit na jihu Freibergu s celkovou rozlohou 305 ha. Flora a fauna jsou chráněny v umělých rybnících vzniklých na místech někdejších dolů a stoup a v přilehlých loukách a lesích. Z nejvzácnějších druhů, které zde žijí, lze jmenovat [[Vydra říční|vydru říční]] (''Lutra lutra''), [[Netopýr velký|netopýra velkého]] (''Myotis myotis''), [[Čolek velký|čolka velkého]] (''Triturus cristatus'') a [[Puchýřka útlá|puchýřku útlou]] (''Coleanthus subtilis'').{{Citace elektronické monografie | titul = 5045-301 Freiberger Bergwerksteiche (FFH-Gebiet) | url = https://www.bfn.de/themen/natura-2000/natura-2000-gebiete/steckbriefe/natura/gebiete/show/ffh/DE5045301.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-02 | vydavatel = Bundesamt für Naturschutz | jazyk = de}} Město rovněž spravuje přilehlý Freiberský městský les (''Freiberger Stadtwald'') o rozloze 925,9 ha zalesněného terénu. Plochy městského lesa, které nelze lesnicky využívat, mají 17,4 ha, což znamená, že les má celkovou provozní plochu 943,3 ha.{{Citace elektronické monografie | titul = Freiberger Stadtwald - Kommunaler Wald im Eigentum der Stadt Freiberg | url = https://www.freiberg.de/leben-und-freizeit/natur-und-klimaschutz/stadtwald | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-02 | vydavatel = Universitätsstadt Freiberg | jazyk = de}} [49] => [50] => === Městské části === [51] => Město Freiberg je rozděleno na osm městských částí: vedle Altstadtu, městských částí Freiberg-Nord, Freiberg-Ost, Freiberg-Süd a Freiberg-West jsou to Halsbach, Kleinwaltersdorf a Zug. K těmto městským částem patří následující části obce a městské čtvrti: [52] => {| class="wikitable" [53] => ! Městská část [54] => ! Místní části a městské čtvrti [55] => ! Obyvatelstvo (2013) [56] => |- [57] => | Altstadt || Oberstadt, Unterstadt, tj. Domviertel, Jakobiviertel, Nikolaiviertel, Petriviertel [58] => | 3763 [59] => |- [60] => | Freiberg-Nord || Neu-Friedeburg, Lößnitz, Loßnitz [61] => | 8175 [62] => |- [63] => | Freiberg-Ost || Donatsviertel, Himmelfahrter Revier, Hüttenviertel, Muldenhütten, Scheunenviertel [64] => | 2541 [65] => |- [66] => | Freiberg-Süd || Bahnhofsvorstadt, Hinter dem Bahnhof, Seilerberg, Silberhofviertel [67] => | 9168 [68] => |- [69] => | Freiberg-West || Fernesiechen, Freibergsdorf, Hospitalviertel, Wasserberg (-Nord, -Ost, -Süd, -West) [70] => | 14 400 [71] => |- [72] => | Halsbach || Halsbach [73] => | 316 [74] => |- [75] => | Kleinwaltersdorf || Kleinwaltersdorf, Bahnhof, Fürstenbusch, Nonnenwald, Rittergut, Waltersbach [76] => | 784 [77] => |- [78] => | Zug || Zug (Oberzug, Niederzug), Langenrinne s Rosine, Pulvermühle a Rotes Vorwerk [79] => | 1696 [80] => |} [81] => [82] => == Historie == [83] => [84] => === Počáteční osídlení === [85] => [[Soubor:Fribergum Misinae.jpg|náhled|upright 1.2|Fribergum Misinae (Georg Braun, Franz Hogenberg, ''Civitates orbis terrarum'', II 39, 16. století)|alt= Barevná reprodukce historické mapy zobrazující oválný půdorys města zdobený po stranách znaky a kartuší]] [86] => Až do poloviny 12. století se region kolem dnešního Freibergu nacházel v pralese zvaném ''Miriquidi'', který pokrýval velkou část dnešního jižního Saska a táhl se přes Krušné hory až k severním Čechám. V letech 1156–1162 začal markrabě [[Ota Míšeňský]] mýtit les a zakládat [[Lesní lánová ves|lesní lánové vsi]]. To zahrnovalo také Christiansdorf s farním kostelem sv. Donáta (zasvěceným sv. Donátovi z Arezza, jednomu z [[patron]]ů [[Diecéze míšeňská|míšeňského biskupství]]), který se nachází poblíž dnešní Donátovy věže. Když byly kolem roku 1168/70 objeveny bohaté olověné rudy obsahující stříbro, bylo během několika let založeno město Freiberg. Na konci 12. století mělo město rozlohu 46,4 ha, čili přibližně stejnou velikost jako starší [[Lipsko]]. Rudná oblast – později označovaná jako freiberský centrální revír – má rozsah přibližně 35 × 40 km velkého žilního ložiska [[Drahé kovy|drahých]] a [[Neželezné kovy|barevných kovů]].{{Citace monografie | příjmení = Pforr | jméno = Herbert | titul = Freiberger Silber und Sachsens Glanz : lebendige Geschichte und Sehenswürdigkeiten der Berghauptstadt Freiberg | url = | vydavatel = Sachsenbuch | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | vydání = 1 | počet stran = 159 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-89664-042-0 | jazyk = de}} Podle legendy se po objevení ložiska horníci přestěhovali z Goslaru do Christiansdorfu a usadili se ve druhé osadě na tomto místě pojmenované podle jejich původu, ''civitas saxonum'', to jest: saské město. Zde si založili nezávislý farní kostel sv. Jakuba. Utvoření této osady lákalo zájemce z toho důvodu, že „hora byla volná“. Založení města v roce 1186, které je opakovaně zmiňováno v literatuře, se zakládá na několika chybách; počátky města je totiž třeba stanovit mnohem dříve a to krátce po letech 1168/70. V této souvislosti vznikla takzvaná Hradní lenní čtvrť (''Burglehnviertel'') kolem farního kostela Panny Marie (později katedrály) a Mikulášská čtvrť (''Nikolaiviertel'') kolem kostela sv. Mikuláše, který však nebyl kostelem obchodníků. Kolem let 1170/80 byl zřízen markrabský panský dvůr v podobě hradu, který nechal postavit markrabě Ota Míšeňský (od 16. století [[Freudenstein (zámek)|zámek Freudenstein]]). Jak ukazují archeologické vykopávky a [[Dendrochronologie|dendrochronologická]] určení několika dřevěných ulic, bylo to plánované a pravidelně vytyčované horní město kolem Obermarktu a kostela sv. Petra, které se stavělo po roce 1180.{{Citace monografie | titul = Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg | url = | editoři = Hanns-Heinz Kasper, Eberhard Wächtler | vydavatel = H. Böhlau | místo = Weimar | rok vydání = 1986 | počet stran = 565 | kapitola = | strany = 15–51 | isbn = 3-7400-0051-1 | jazyk = de}} [87] => [88] => V letech 1180–1185 byl založen kostel Panny Marie. V rozmezí let 1220–1240 vznikly věže kostela sv. Mikuláše (dendrodatum třetího poschodí je 1224/25) jako poslední zachovaný zbytek druhého románského mikulášského kostela na místě prvního kamenného kostela z doby kolem roku 1170. Nejstarší pozůstatky kostela sv. Petra však pocházejí až z počátku 13. století. Název „Freiberg“ je poprvé doložen v roce 1201. Městská a horní ústava ''ius Freibergensis'', která je zmíněna v Kulmské listině z roku 1233, svědčí o vysoké míře občanské autonomie. Po roce 1220 vznikla ve Freibergu radní ústava, která je nejranějším dokladem o městě [[Míšeňské markrabství|míšeňské marky]]. Od roku 1227 se používala románská městská pečeť, nejstarší v Míšeňském markrabství. [89] => [90] => === Středověké horní město Wettinů === [91] => [[Soubor:FG Bergwerk und Huetten 1549.jpg|náhled|upright 1.6|Horníci a hutníci ve Freibergu v roce 1549 (ilustrace z umělecké přílohy listu ''Nikolaigemeindeblatt'', Freiberg, červen 1927)|vlevo|alt= Černobílá reprodukce grafického listu s postavami horníků a hutníků s hutěmi, ze kterých se zvedá kouř]] [92] => Roku 1225 bylo město téměř úplně zničeno požárem, načež následovalo období rozmachu. Krátce před polovinou 13. století byl založen [[Františkáni|františkánský]] a [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] klášter, vedle již existujícího kláštera [[Magdalenitky|magdalenitek]] vznikl u kostela sv. Jakuba tzv. ''klášter mladých panen'', poprvé doložený roku 1248. V roce 1260 byla založena městská škola, jež byla roku 1515 přeměněna na školu latinskou. Vrchol raného vývoje města nastal s kodifikovaným freiberským horním zákonem ca z roku 1300. Ve 14. století postupně docházelo ke krizi, která byla způsobena zejména poklesem produkce stříbra od poloviny 14. století a rovněž rozsáhlými požáry města v letech 1375 a 1386. V roce 1400 byla jmenována první unie horníků. Ve druhé polovině 15. století znovu následoval propad, protože město bylo opět z velké části zničeno dvěma městskými požáry v letech 1448 a 1471. V 15. století ztratil Freiberg svou vedoucí ekonomickou pozici v Sasku kvůli migraci kapitálu do Lipska. Velkým úspěchem v době krize bylo bezesporu založení kolegiální nadace v kostele Panny Marie v roce 1480. Od té doby je „dóm“ pro tento farní kostel běžným označením. [93] => Regionální historici Freiberg někdy označují za matku všech saských horních měst, což však nemá nic společného se skutečným stavem věci. Freiberg byl spíše prvním horním městem [[Wettinové|Wettinů]], neboť existovala četná horní města mimo wettinské území, např. [[Dippoldiswalde]], které založil purkrabí z [[Donín (město)|Dohny]] ve 12. století. Později se na Freibergu zcela nezávisle objevily další horní města v jiných oblastech dnešního Saska, např. v Krušných horách a v jejich předhůří nebo v [[Durynsko|durynském]] Pleißenlandu. Ve vrcholném středověku bylo město hospodářským centrem a zároveň nejlidnatějším městem Míšeňského markrabství. Od 13. století byla freiberská [[mincovna]] hlavní mincovnou Wettinů, dokud nebyla v roce 1556 přesunuta do Drážďan.''Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg'', s. 58–91. [94] => [[Soubor:Merian freiberg sachsen 1643 wikipedia.jpg|náhled|upright 1.8|Freiberg na mědirytu [[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]] (''Topographia Germaniae'', 1650)|alt= Barevná reprudukce historické mapy zobrazující oválný půdorys města, dvě tabulky s legendami a dva menší výřezy s vyobrazeními budov]] [95] => [[Soubor:Fotothek df rp-a 0800027 Freiberg. Schloß Freudenstein, Rekonstruktionszeichnung vom Neubau 1572-75.jpg|náhled|upright 1.3|Zámek Freudenstein, kresba rekonstruující jeho vzhled po novostavbě z let 1572–1575|alt= Černobílá reprodukce kresby zobrazující seskupení budov kolem obdélníkového dvora s věžemi a štíty]] [96] => Po [[Lipské dělení (1485)|Lipském dělení (1485)]] patřil Freiberg a jeho rudné doly oběma liniím wettinského domu. V době [[reformace]] se roku 1505 stalo město sídlem saského vévody a tím saskou rezidencí, v níž vládl [[Jindřich Zbožný]]. Jeho manželka Katharina von Mecklenburg podporovala [[Protestantismus|protestantské]] vyznání. Během této doby, po posledních velkých požárech města v letech 1484 a 1512, vznikl dóm s tulipánovou kazatelnou od [[Hans Witten|Hanse Wittena]] kolem roku 1505, [[Kanovník|kanovnický]] dvůr v letech 1484/88, pozdně gotická radnice v letech 1470–1474, pozdně gotický kostel sv. Mikuláše kolem roku 1500 až 1520 a také měšťanské domy ve stylu pozdní [[Gotika|gotiky]] a [[renesance]]. V letech 1541–1694 (než [[August II. Silný]] konvertoval ke [[Katolicismus|katolicismu]]) byl dóm pohřebištěm Wettinů. V 16. století těžba stříbra opět vzkvétala, byla postavena nová těžební zařízení a hutě. To se projevilo ve zpracování kovů, v uměleckém řemesle (Hiligerova slévárna zvonů) a ve vědě zase prostřednictvím působení lékaře a důlního vědce [[Ulrich Rülein von Calw|Ulricha Rüleina von Calw]]. První tiskárna je doložena v roce 1550. Kolem roku 1550 byly na popud horníka Martina Planera vybudovány těžařské vodní systémy, které se táhnou s rybníky a umělými příkopy dále na jih k [[Sayda|Saydě]]. Tyto nadzemní a podzemní systémy s jezírky a příkopy se používaly hlavně k překlenutí zásobování vodou v dobách nízkých srážek, jinak by těžba ustala. Bylo také možné postupovat hlouběji než do 400 m. Odstřelování výbušninami v hornictví vynalezl ve Freibergu v roce 1613 Martin Weigel či Weigold a až po roce 1643 se stalo v Sasku běžným. V letech 1542–1659 probíhaly ve městě [[Čarodějnické procesy|lovy na čarodějnice]], pět osob bylo zapojeno do čarodějnických procesů.{{Citace monografie | příjmení = Wilde | jméno = Manfred | titul = Die Zauberei- und Hexenprozesse in Kursachsen | url = | vydavatel = Böhlau | místo = Köln ; Weimar ; Wien | rok vydání = 2003 | počet stran = x, 734 | kapitola = | strany = 499 | isbn = 978-3-412-10602-7 | jazyk = de}} [97] => [98] => === Freiberg v 17. a 18. století === [99] => Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se [[Saské kurfiřtství]] ve fázi švédské války (1630–1635) spojilo se Švédy, pročež město obsadilo [[Habsburská monarchie|císařské]] vojsko. Poté, co saský [[kurfiřt]] uzavřel s císařem roku 1635 [[Pražský mír (1635)|pražský mír]], přešlo Sasko na [[Habsburkové|habsburskou]] stranu, a bylo proto opakovaně terčem švédských útoků.{{#tag:ref|Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] přicházeli do města [[exulanti]] z Čech (z Prahy, Duchcova, Žatce, Mostu, Mladé Boleslavi). Ve Freibergu byla v letech 1625–1626 epidemie moru a vedení města si potřebovalo udržet přehled o pohybu a pobytu cizinců, proto existuje mnoho archivního materiálu, týkajícího se zdejších [[Doba pobělohorská|pobělohorských]] exulantů. Prvním dvaceti letům je věnována studie Josefa Volfa z roku 1912, která cituje některé prameny.VOLF, Josef. ''Čeští exulanti ve Freiberce v letech 1620–40''. V Praze: nákladem Královské české společnosti nauk, 1912. 142 s. Věstník Královské České Společnosti Nauk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná; 1911, v. Podle novější monografie [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] byl ve městě český hřbitov zahrnutý jako část do ''Zeleného hřbitova'' mezi kaplí sv. Anny a hlavním chrámem Marienkirche.{{Citace monografie | příjmení = Štěříková | jméno = Edita | odkaz na autora = Edita Štěříková | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku | url = | vydání = 1 | vydavatel = Kalich | místo = Praha | rok vydání = 2004| počet stran = 549 | strany = 56–58 | isbn = 80-7017-008-5 | isbn2 = | oclc = }}|group="pozn."|name="Poznámka1"}} Těžařský průmysl tím dosti utrpěl, přesto však po roce 1700 znovu vzkvétal. Za švédských obléhání v letech 1639, 1642 a 1643 útoky úspěšně odrazil velitel Georg Hermann von Schweinitz. Během obležení se stal [[Freudenstein (zámek)|zámek Freudenstein]], který byl v roce 1577 přestavěn v renesančním slohu, součástí obranných systémů města Freiberg, kdy byl využíván jako vojenská základna. V roce 1711 si ve městě otevřel svou dílnu nejvýznamnější středoněmecký varhanář barokní doby [[Gottfried Silbermann]] (1683–1753), jenž pro Freiberg postavil pět varhan, zejména pak velké varhany v dómu Panny Marie z roku 1714, které se s výjimkou jednoho rejstříku kompletně zachovaly.{{Citace monografie | příjmení = Greß | jméno = Frank-Harald | příjmení2 = Lange | jméno2 = Michael | titul = Die Orgeln Gottfried Silbermanns | url = | vydavatel = Sandstein | místo = Dresden | rok vydání = 2007 | vydání = 3 | počet stran = 182 | kapitola = | strany = 26 | isbn = 978-3-930382-50-7 | jazyk = de}} V bitvě u Freibergu, poslední bitvě [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], v níž se střetla císařská a [[Prusko|pruská]] vojska, zvítězil 29. října 1762 Jindřich Pruský, bratr [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. V roce 1765 byla založena Báňská akademie; nejstarší dosud existující vysoká škola [[Montanistika|hornické vědy]] na světě. [[Severní válka]], [[Války o rakouské dědictví|slezská]] a [[sedmiletá válka]] opět způsobily značné škody městu i těžbě. V letech 1724 a 1728 znovu došlo ke dvěma lokálním požárům. Roku 1790 bylo otevřeno městské divadlo.''Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg'', s. 91–174. [100] => [[Soubor:Ansicht Freiberg Sa um 1850.jpg|náhled|upright 1.7|Pohled na Freiberg z roku 1850|vlevo|alt= Černobílá reprodukce litografie s pohledem na náměstí Obermarkt s dominantní budovou radnice s hranolovou věží a okolními domy]] [101] => [102] => === 19. století a industrializace === [103] => Dne 2. června 1839 se rozlil Nový rybník a zaplavil údolí Münzbachtal. V revolučních letech [[1848]] a [[1849]] bojovali někteří z obyvatel Freibergu na drážďanských barikádách. Do roku 1856 bylo město sídlem krajského úřadu, v roce 1856 se stalo sídlem soudu a po oddělení justice a správy roku 1875 zde vzniklo freiberské hejtmanství.{{Citace monografie | příjmení = Blaschke | jméno = Karlheinz | odkaz na autora = Karlheinz Blaschke | příjmení2 = Jäschke | jméno2 = Uwe Ulrich | titul = Kursächsischer Ämteratlas 1790 : Maßstab ca. 1:200000 | url = | vydavatel = Gumnior | místo = Chemnitz | rok vydání = 2009 | vydání = | počet stran = 148 | kapitola = | strany = 72 | isbn = 978-3-937386-14-0 | jazyk = de}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Schubert | jméno = Uli | titul = Gemeindeverzeichnis Deutschland 1900 : Königreich Sachsen, Kreishauptmannschaft Dresden, Amtshauptmannschaft Freiberg | url = https://www.gemeindeverzeichnis.de/gem1900/gem1900.htm?sachsen/freiberg.htm | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-03 | vydavatel = gemeindeverzeichnis.de | jazyk = de}} V 19. století byla zbourána značná část opevnění s někdejšími pěti městskými branami. Dne 14. března 1860 byl založen Spolek přátel starožitností, který představil své sbírky a knihovnu otevřením Freiberského muzea 17. března 1861. V roce 1862 bylo vybudováno železniční spojení do Drážďan, roku 1869 do Saské Kamenice, 1873 do Nossenu a 1875 do Muldy. Napojení na německou železniční síť velmi napomáhalo zrychlenému průmyslovému rozvoji. V roce 1886 se konal tzv. Freiberský proces proti tajným spolkům mimo jiné se sociálnědemokratickým politikem a spisovatelem [[August Bebel|Augustem Bebelem]].''Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg'', s. 181–214. [104] => [105] => === Freiberg v letech 1900–1945 === [106] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-00189, Sachsen, Vorgehen der Reichswehr gegen Kommunisten.jpg|náhled|Donucovací zásah reichswehru proti freiberským komunistům dne 27. října 1923 (Bundesarchiv)|alt= Černobílá fotografie s ozbrojenými vojáky v helmách v ulicích města, v pozadí jsou přihlížející lidé]] [107] => Na počátku 20. století musely téměř všechny rudné doly ukončit provoz z důvodu nedostatečného výnosu. Od roku 1903 se ve městě usazovali Židé, kteří zde dočasně studovali. Jejich bohoslužby se konaly v hostinci Hornmühle, později v sálu restaurace Stadt Dresden. Freiberg byl v letech 1874–1915 sídlem posádky Freiberského hejtmanství. Poté okres zanikl a město bylo až do roku 1946 tzv. městem bez okresu. Dne 27. října zde došlo k donucovacímu vojenskému zásahu [[reichswehr]]u proti místním komunistům, při němž zahynulo 26 lidí. V době [[Nacismus|nacionálního socialismu]] existoval ve Freibergu mezi 31. srpnem 1944 a 14. dubnem 1945 ženský pobočný tábor [[Koncentrační tábor Flossenbürg|koncentračního tábora Flossenburg]]. Asi 1000 židovských vězeňkyň muselo spolu s polskými ženami na nucených pracích vyrábět v budově zemského úřadu zbrojní součástky pro společnost ''[[Arado]] Flugzeugwerke GmbH Potsdam-Babelsberg'', známou také pod krycím názvem „Freia GmbH“. Dne 7. října 1944 bylo město letecky napadeno náletem 24 amerických „létajících pevností“ [[Boeing B-17 Flying Fortress|B-17]], které na Freiberg a [[Wurzen]] shodily 60 tun trhacích bomb. Ve Freibergu bylo zvláště postiženo nádražní předměstí, ale také ulice Chemnitzer Straße, Hainicher Straße a Kleinwaltersdorf. 75 domů bylo zničeno nebo těžce poškozeno a 216 dalších bylo poškozeno středně či mírně. Zemřelo 172 osob, z toho 133 žen a dětí. Ošetřeno bylo 114 zraněných.{{Citace periodika | titul = Die Kriegskinder-Generation in Freiberg 1944/45 : Bericht über eine Sonderausstellung | periodikum = Amtsblatt der Universitätsstadt Freiberg | rok vydání = 2010 | měsíc vydání = | místo = Freiberg | vydavatel = Stadtmuseum Freiberg | ročník = | číslo = 18 | strany = | url = | issn = | jazyk = de}}{{Citace monografie | příjmení = Freeman | jméno = Roger Anthony | titul = Mighty Eighth War Diary | url = | vydavatel = JANES’s | místo = London ; New York ; Sydney | rok vydání = 1981 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 361 | isbn = 0-7106-0038-0 | jazyk = en}} Populace města za války silně vzrostla v souvislosti s ubytováním mnoha obětí bombardování a vysídlených osob. Dne 7. května byl Freiberg bez boje obsazen [[Rudá armáda|Rudou armádou]], při čemž sehrál zvláštní roli tehdejší primátor Werner Hartenstein ([[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]), jenž chtěl město uchránit zbytečných ztrát.''Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg'', s. 222–289. [108] => [109] => === Období NDR === [110] => [[Soubor:Fotothek df n-11 0000610.jpg|náhled|Metalurg při práci (1976; [[Deutsche Fotothek]])|alt= Barevná fotografie zobrazující hutníka v ochranném oděvu u stružky roztaveného kovu]] [111] => [112] => V [[Sovětská okupační zóna Německa|poválečném období]] se ve freiberské těžební oblasti pokoušela [[Sovětský svaz|sovětsko]]-německá akciová společnost ''[[Wismut|SDAG Wismut]]'' nalézt štěpný materiál ve formě uranové rody, avšak bez úspěchu. V roce 1952 byl v rámci správní reformy Freiberg začleněn do kraje [[Saská Kamenice|Karl-Marx-Stadtu]], přičemž se stal okresním městem stejnojmenného okresu. V 50. a 60. letech byla postavena větší část dnešního [[kampus]]u [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu|Technické univerzity Báňské akademie]]. Roku 1965 byla znovu zavedena městská autobusová doprava. Těžba [[Zinek|zinku]] a [[Olovo|olova]] pokračovala až do roku 1969, než byla zastavena z důvodu nedostatečného výnosu. Vzhledem k masivnímu rozvoji hutního průmyslu ve městě a jeho okolí, kdy zde mělo vzniknout středisko [[metalurgie]] [[Neželezné kovy|neželezných kovů]] (cín, zinek a olovo ve Freibergu, ušlechtilé kovy v Halsbrücke a stopové kovy v Muldenhüttenu), a také kvůli neuspokojivým řešením při čištění odpadních vod a plynů tu došlo ke značnému poškození životního prostředí. Na jihu, jihozápadě a západě města byly v letech 1964–1990 vystavěny rozsáhlé obytné oblasti. V rámci „prosazování [[Socialismus|socialistické]] kultury bydlení“ byly při jednom zásahu [[Stasi]], která kontrolovala výzdobu pokojů na freiberské univerzitní koleji, odhaleny portréty [[Alexander Dubček|Dubčeka]], [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedyho]], [[Ho Či Min]]a, [[Ludvík Svoboda|Svobody]] a [[Josip Broz Tito|Tita]]. Jeden ze studentů byl z tohoto důvodu ze studia vyloučen.{{Citace monografie | příjmení = Neubert | jméno = Erhart | titul = Geschichte der Opposition in der DDR 1949-1989 | url = | vydavatel = Christoph Links Verlag | místo = Berlin | rok vydání = 1998 | vydání = 2 | počet stran = 969 | edice = Forschungen zur DDR-Gesellschaft | kapitola = | strany = 166 | isbn = 3-86153-163-1 | jazyk = de}} Do roku 1970 pak překročil počet obyvatel 50 000. Dne 1. listopadu 1989 se ve Freibergu shromáždilo asi 500 občanů, kteří podpořili opoziční „[[Nové fórum]]“. V kostele sv. Petra se za účasti ca 1000 osob konaly rozhovory s krajskými [[Sjednocená socialistická strana Německa|stranickými]] funkcionáři, kde byla požadována základní politická práva, ochrana životního prostředí a právo na civilní vojenskou službu.{{Citace monografie | příjmení = Richter | jméno = Michael | titul = Die friedliche Revolution: Aufbruch zur Demokratie in Sachsen 1989-90. Bd. 1 | url = | vydavatel = Vandenhoeck & Ruprecht | místo = Gottingen | rok vydání = 2009 | vydání = | počet stran = 830 | edice = Schriften des Hannah-Arendt-Instituts fur Totalitarismusforschung ; Bd. 38 | kapitola = | strany = 644 | isbn = 978-3-525-36914-2 | jazyk = de}}''Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg'', s. 297–407. [113] => [114] => === Po roce 1990 === [115] => V roce 1990 se Freiberg stal v rámci Svobodného státu Sasko sídlem stejnojmenného zemského okresu, který byl roku 1994 rozšířen o okresy Flöha a Brand-Erbisdorf. Připojena byla i obec Neuhausen ze zemského okresu [[Marienberg]]. V únoru 2015 byl proveden útok výbušninou na ubytovací zařízení pro žadatele o azyl.{{Citace elektronického periodika | titul = Böller-Attacke auf Asylbewerberheim war Sprengstoffanschlag | periodikum = Focus-Heft-Abo | vydavatel = Focus | datum vydání = 2015-06-19 | datum přístupu = 2020-11-03 | url = https://www.focus.de/regional/leipzig/fluechtlinge-boeller-attacke-entpuppt-sich-als-sprengstoffanschlag_id_4763034.html | jazyk = de}} Státní zastupitelství tento čin označilo za pokus o zabití, ale podle [[ARD]] bylo vyšetřování bez výsledků zastaveno. V říjnu 2015 se asi 400 odpůrců migrace a členů [[Xenofobie|xenofobních]] uskupení pokusilo zabránit více než 700 uprchlíkům v průjezdu přes Freiberg pomocí takzvané [[Sitzblokáda|sitzblokády]] a útoků na konvoj.{{Citace elektronického periodika | titul = Polizei schützt Flüchtlinge in Freiberg mit Großaufgebot | periodikum = Der Tagesspiegel | vydavatel = Verlag Der Tagesspiegel GmbH | datum vydání = 2015-10-26 | datum přístupu = 2020-11-03 | url = https://www.tagesspiegel.de/politik/rechte-gewalt-polizei-schuetzt-fluechtlinge-in-freiberg-mit-grossaufgebot/12497400.html [116] => | jazyk = de}}{{Citace elektronického periodika | titul = Landesdirektion: Ausschreitungen in Freiberg ohne Beispiel | periodikum = Freie Presse | vydavatel = Chemnitzer Verlag und Druck GmbH & Co. KG | datum vydání = 2015-10-26 | datum přístupu = 2020-11-03 | url = https://www.freiepresse.de/mittelsachsen/freiberg/landesdirektion-ausschreitungen-in-freiberg-ohne-beispiel-artikel9339170 | jazyk = de}} [117] => [118] => == Obyvatelstvo == [119] => {{Více obrázků [120] => | obrázek1 = Einwohnerentwicklung von Freiberg.svg {{!}}alt= Grafické znázornění vývoje obyvatelstva [121] => | velikost obrázku1 = 500px [122] => | popisek1 = Vývoj počtu obyvatel Freibergu v letech 1471 až 2018 [123] => [124] => | obrázek2 = Einwohnerentwicklung von Freiberg - ab 1871.svg {{!}}alt= Grafické znázornění vývoje obyvatelstva [125] => | velikost obrázku2 = 500px [126] => | popisek2 = Vývoj počtu obyvatel Freibergu: výřez let 1871 až 2018 [127] => }} [128] => [[Soubor:Bevoelkerungspyramide Freiberg 2011.png|náhled|upright 1.7|Věková pyramida obyvatel z roku 2011|alt= Grafické znázornění věkové pyramidy obyvatelstva]] [129] => [130] => ''' Počet obyvatel v letech 1471–1988 ''' [131] => {| class="wikitable" [132] => |- class="hintergrundfarbe5" [133] => ! Rok || Počet obyvatel || Rok || Počet obyvatel || Rok || Počet obyvatel [134] => |- [135] => | před rokem 1471 || 4845 || 1776 || cca {{formatnum|7800}} || 1910 || cca {{formatnum|36200}} [136] => |- [137] => | 1474 || 4112 || 1870 || cca {{formatnum|21600}} || 1946 || | {{formatnum|42278}} [138] => |- [139] => | 1499 || 5603 || 1880 || cca {{formatnum|25300}} || 1966 || cca {{formatnum|48400}} [140] => |- [141] => | 1515 || 6380 || 1885 || cca {{formatnum|26000}} || 1972 || | {{formatnum|50549}} [142] => |- [143] => | 1533 || 8480 || 1890 || cca {{formatnum|29000}} || 1984 || | {{formatnum|50964}} [144] => |- [145] => | 1546 || 9228 || 1905 || cca {{formatnum|30600}} || 1988 || cca {{formatnum|51600}} [146] => |} [147] => ''Pramen: Stadt- und Bergbaumuseum Freiberg, Schriftenreihe 6, 1986''. [148] => [149] => Sčítání lidu ze 17. května 1939 sečetlo {{formatnum|35 712}} obyvatel, z toho {{formatnum|16302}} mužů a {{formatnum|19410}} žen.''Die Bevölkerung des Reichs nach der Volkszählung 1939.'' Heft 2, Berlin 1941. [150] => [151] => '''Počet obyvatel od roku 1990''' [152] => {| class="wikitable" [153] => |- class="hintergrundfarbe5" [154] => ! Rok || Počet obyvatel || Rok || Počet obyvatel || Rok || Počet obyvatel [155] => |- [156] => | 1990 || 48 609 || 2000 || 45 428 || 2010 || 41 342 [157] => |- [158] => | 1991 || 47 582 || 2001 || 45 228 || 2011 || 40 020 [159] => |- [160] => | 1992 || 46 983 || 2002 || 44 533 || 2012 || 40 083 [161] => |- [162] => | 1993 || 46 537 || 2003 || 44 105 || 2013 || 40 268 [163] => |- [164] => | 1994 || 47 928 || 2004 || 43 683 || 2014 || 40 829 [165] => |- [166] => | 1995 || 47 403 || 2005 || 43 305 || 2015 || 41 641 [167] => |- [168] => | 1996 || 47 123 || 2006 || 42 897 || 2016 || 41 642 [169] => |- [170] => | 1997 || 46 966 || 2007 || 42 364 || 2017 || 41 496 [171] => |- [172] => | 1998 || 46 503 || 2008 || 41 823 || 2018 || 40 885 [173] => |- [174] => | 1999 || 46 027 || 2009 || 41 701 || || [175] => |} [176] => [177] => == Náboženský život == [178] => Již v roce 1533 se ve freiberském kostele sv. Mikuláše [[Evangelická církev|evangelicky]] kázalo. Dne 29. září 1536 tu bylo na pokyn vévody [[Jindřich Zbožný|Jindřicha Zbožného]] (1539–1541) rozhlášeno [[Augsburské vyznání]]. Všeobecně byla ve Freiburgu [[reformace]] zavedena roku 1537, kdy byly zrušeny městské kláštery. Freiberským reformátorem byl dr. Jacob Schenk z Würtemberka, který úzce spolupracoval s [[Martin Luther|Lutherem]] a byl zde na jeho doporučení jmenován dvorním kazatelem.{{Citace monografie | příjmení = Gerlach | jméno = Heinrich | titul = Kleine Chronik von Freiberg als Führer durch Sachsens Berghauptstadt und Beitrag zur Heimathkunde | url = https://books.google.cz/books?id=MZJlAAAAcAAJ&dq=freiberg%20sachsen%20reformation&hl=cs&pg=PA8#v=onepage&q=freiberg%20sachsen%20reformation&f=false | vydavatel = Gerlach'sche Buchdrückerei | místo = Freiberg | rok vydání = 1870 | počet stran = 116 | kapitola = | strany = 8 | jazyk = de}} Podle průzkumu Zensus bylo v roce 2011 ve městě 75,5 % obyvatel bez vyznání, 16,4 % protestantů a 3,4 % katolíků. Největší jsou protestantské obce spadající do církevního okrsku Freiberg. Jsou to Evangelicko-luterská církevní obec při Freiberském dómu, Evangelicko-luterská církevní obec sv. Jakuba a Christofora a Evangelicko-luterská církevní obec sv. Petra a Jana. [[Metodismus|Metodisté]] jsou sdruženi v Evangelické metodistické obci Freiberg. Příznivci svobodné evangelické církve, tj. [[Baptismus|baptisté]], se scházejí v Kristově evangelické obci. Dále zde existuje Evangelické církevní společenství, Sbor [[Adventisté sedmého dne|Adventistů sedmého dne]], Novoapoštolská církevní obec a Obec [[Letniční hnutí|letničního hnutí]]. Katolická komunita je organizována v Katolické farnosti sv. Jana Evangelisty. Ve městě je také komunita členů [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů]].{{Citace elektronické monografie | titul = Kirchorte A-Z im Kirchenbezirk Freiberg | url = https://kirchenbezirk-freiberg.de/kirchgemeinden | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-03 | vydavatel = Ev.-Luth. Superintendentur Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20211101132224/https://kirchenbezirk-freiberg.de/kirchgemeinden | datum archivace = 2021-11-01 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | titul = Christen in Freiberg : Kirchen & Gemeinden | url = https://www.christen-freiberg.de/gemeinden.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-04 | vydavatel = Christen in Freiberg, Ökumenischer Arbeitskreis Freiberg | jazyk = de}} [179] => [180] => == Politika == [181] => [[Soubor:1024 Freiberg, Obermarkt, Rathaus, Ostgiebel-4610.jpg|náhled|upright 1.3|Radnice na náměstí Obermarkt, východní štít|alt= Barevná fotografie zobrazující pohled na hranolovou budovu radnice se zdobeným trojúhelníkovým štítem a hranolovou věží, v pozadí jsou vlajky]] [182] => [[Soubor:FG-Rathaus-Lorenzkapelle2.jpg|náhled|upright 1.3|Kaple sv. Lorence v prvním patře radnice, detail klenby a výmalby|alt= Barevná fotografie s detailem gotické klenby s dekorativní výmalbou]] [183] => [[Soubor:Freiberggaffkopf.jpg|náhled|upright 0.7|Fasáda radnice s údajnou hlavou šlechtice Kunze von Kauffungena, která se má dívat na místo své popravy|alt= Barevná fotografie s pohledem zespodu na šikmo ubíhající římsu, na níž je plastika zobrazující mužskou hlavu s vousy]] [184] => [185] => === Primátor a městská rada === [186] => Dne 24. června 2015 byl bankovní manažer Sven Krüger zřetelnou většinou hlasů zvolen ve druhém kole novým [[primátor]]em města Freibergu. Předtím pracoval na městském úřadě jako radní pro správu a finance; v úřadu nahradil Bernda-Erwina Schramma, jenž byl starostou od 1. srpna 2008 a v roce 2015 již dosáhl důchodového věku. Výkonným úředníkem města, tzv. ''decernentem'', je od 1. dubna 2009 Holger Reuter (náměstek pro rozvoj města a výstavbu, CDU).{{Citace elektronického periodika | titul = Freibergs OB Krüger tritt wegen GroKo-Frust aus der SPD aus | periodikum = Freie Presse | vydavatel = Chemnitzer Verlag und Druck GmbH & Co. KG | datum vydání = 2018-09-20 | datum přístupu = 2020-11-103 | url = https://www.freiepresse.de/mittelsachsen/freiberg/freibergs-ob-krueger-tritt-wegen-groko-frust-aus-der-spd-aus-artikel10317240 | jazyk = de}} [187] => [188] => Výsledky voleb do městské rady z 26. května 2019:{{Citace elektronické monografie | titul = 2019 Stadtratswahl | url = https://freiberg.more-rubin1.de/wahlen/cmsgw2019.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-11-03 | vydavatel = Stadtverwaltung Freiberg | jazyk = de}} [189] => {| class="wikitable" style="text-align:center;width:400px" [190] => |- [191] => ! align="left"| Strana !! Podíl hlasů !! P/L %* || Celkem || P/L* [192] => |- [193] => | align="left" |[[Alternativa pro Německo|AfD]]|| 21,7 % || + 15,7{{0}} || 8 || + 6 [194] => |- [195] => | align="left" | [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]|| 20,7 % || – 7,5 || 7 || – 3 [196] => |- [197] => | align="left" |[[Die Linke]]|| 14,7 % || – 4,4 || 5 || – 2 [198] => |- [199] => | align="left" | Freie Wähler|| 14,5 % || + 8,5 || 5 || + 3 [200] => |- [201] => | align="left" | [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]]|| 10,5 % || – 2,5 || 3 || – 2 [202] => |- [203] => | align="left" | [[Svaz 90/Zelení|Zelení]]|| 8,3 % || + 0,5 || 3 || + 1 [204] => |- [205] => | align="left" |[[Svobodná demokratická strana|FDP]]|| 5,9 % || ± 0{{0}} || 2 || ± 0 [206] => |- [207] => | align="left" | Haus/Grund || 3,7 % || – 3,2 || 1 || – 1 [208] => |} [209] => * Profit/loss: Zisk nebo ztráta ve srovnání s volbami v roce 2014    [210] => [211] => Volební účast byla 61,6 % (2014: 48,1 %). [212] => [213] => === Znak === [214] => Městský znak Freibergu je poprvé doložen na [[Pečeť|pečeti]] z roku 1227. Jedná se o nejstarší městskou pečeť v Míšenském markrabství. Město jej používá ve formě, kterou mu 1. června 1899 dalo Královské okresní hejtmanství v Drážďanech. [215] => [216] => [[Blason]]: „Městský znak zobrazuje v modrém renesančním štítu stříbrnou, pocínovanou zeď, v jejíž zvýšené střední části se nachází vytažená padací mříž. Brána je pokryta zlatým renesančním štítem, který ukazuje vzpřímeného černého lva otočeného doprava. Na zdi jsou tři stříbrné věže. Tyto věže mají klenuté otvory, červené střechy, zlaté knoflíky a zlaté větrné vlajky směřující doprava. Prostřední věž je vyšší a silnější. Má pod střechou dva klenuté otvory a tři pod nimi; dvě boční věže mají tři takové otvory nahoře a dva takovéto otvory pod nimi [...]. U kovů zlato a stříbro je povoleno použití žluté a šedé.“{{Citace elektronické monografie | titul = Stadtwappen Freiberg | url = http://www.stadtrally.de/Wappen/swfreiberg.htm | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-03 | vydavatel = www.stadtrally.de | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20130601034823/http://www.stadtrally.de/Wappen/swfreiberg.htm | datum archivace = 2013-06-01 | nedostupné = ano }} [217] => [218] => '''Popis vlajky''' [219] => : „Městská vlajka je nahoře černá a dole zlatá (žlutá).“ [220] => [221] => '''Služební pečeť''' [222] => Na služební pečeti je městský znak. Její používání je vyhrazeno primátorovi. Poté, co byl Saským ministerstvem vnitra 11. ledna 2015 Freibergu propůjčen titul „univerzitní město“, uvádí Freiberg tento titul také v nápisu na městské pečeti. [223] => [224] => Soubor:DEU Freiberg COA.svg|Předepsaný městský znak |alt= Barevná reprodukce s oválným vykrojeným znakem s hradbou, třemi věžemi, dole je malý štít se lvem [225] => Soubor:FGhistWappenNkirche.jpg|Znázornění znaku z roku 1752 na západním portálu kostela sv. Mikuláše |alt= Barevná fotografie oválného barokního okna, pod nímž je reliéf s městským znakem [226] => Soubor:FGhistWappenRathaus2.jpg|Znázornění znaku z roku 1510 nad vstupním portálem radnice |alt= Barevná fotografie oválného portálu s klenákem, nad nímž je reliéf s městským znakem [227] => Soubor:Freiberg-Rathauserker.jpg|Znak na jednom arkýři radnice; ve štítovém poli je zřejmě hlava saského šlechtice Kunze von Kauffungena jako ozdoba fasády |alt= Barevná fotografie zobrazující hranolovitý renesanční arkýř se dvěma okny zdobený v dolní části plastikou vousaté hlavy [228] => Soubor:Flag black yellow 5x3.svg|Městské barvy černá a žlutá |alt= Barevná reprodukce podélně rozpůleného obdélníku [229] => Soubor:Dienstsiegel Universitätsstadt Freiberg Der Oberbürgermeister 20160129.png|Současná služební pečeť s titulem „univerzitní město“ |alt= Černobílá fotografie s kulatým razítkem, lemovaným nápisem, uprostřed je městský znak [230] => Soubor:Dienstsiegel Stadt Freiberg Der Oberbürgermeister 20050110.png|Služební pečeť užívaná do roku 2015 s nápisem „město“ |alt= Černobílá fotografie s kulatým razítkem, lemovaným nápisem, uprostřed je městský znak [231] => [232] => [233] => === Partnerská města === [234] => {{Sloupce|2| [235] => * {{partnerské město|Amberg|rok=1998}} [236] => * {{partnerské město|Clausthal-Zellerfeld|Německo|rok=1995}} [237] => * {{partnerské město|Darmstadt|rok=1990}} [238] => * {{partnerské město|Delft|rok=1986}} [239] => * {{partnerské město|Gentilly|rok=2011}} [240] => * {{partnerské město|Nes Cijona|rok=1996}} [241] => * {{partnerské město|Příbram|rok=1999}} [242] => * {{partnerské město|Valbřich|rok=1999}} [243] => }} [244] => {{Panorama|Pano Freiberg.JPG|2000|Panorama Freibergu, pohled od jihozápadu směrem na sever|alt= Barevná fotografie s pohledem na město s věžemi kostelů uprostřed zalesněné krajiny}} [245] => [246] => == Pamětihodnosti == [247] => [248] => === Sakrální stavby === [249] => {{Více obrázků [250] => | obrázek1 = Dom zu Freiberg AB2012 137.jpg {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na jemně vypracované kamenné točité schodiště s baldachýnem [251] => | velikost obrázku1 = 180px [252] => | popisek1 = Kamenná manýristická kazatelna ve tvaru tulipánu (''Tulpenkanzel'') [253] => [254] => | obrázek2 = Dom St. Marien.jpg {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na štít hlavní obdélníkové lodi kostela se sanktusníkem a přístavbou v podobě kaple [255] => | velikost obrázku2 = 213px [256] => | popisek2 = Dóm Panny Marie [257] => }} [258] => {{Více obrázků [259] => | obrázek1 = 1024 Freiberg, St. Petri-4665.jpg {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na hlavní loď kostela, hranolovitou věž a přístavby v podobě kaplí [260] => | velikost obrázku1 = 220px [261] => | popisek1 = Městský kostel sv. Petra s Petrskou věží [262] => [263] => | obrázek2 = Freiberg annenkapelle 02.jpg {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na nevelkou budovu na obdélníkovém půdoryse se sedlovou střechou a trojúhelníkovitým štítem [264] => | velikost obrázku2 = 168px [265] => | popisek2 = Kaple sv. Anny [266] => }} [267] => [[Soubor:Freibergstjohannis.jpg|náhled|upright 1.2|Kostel sv. Jana|alt= Barevná fotografie s pohledem na štít budovy na obdélníkovém půdoryse se sanktusníkem]] [268] => * '''Dóm Panny Marie''' (''Dom St. Marien'') – Dóm Panny Marie, založený kolem [[1180]] a v současné podobě vybudovaný v letech [[1485]]–[[1501]] je pozdně [[gotika|gotická]] halová trojlodní stavba s vysokou sedlovou střechou a bohatě členěnou klenbou. V chóru je pohřebiště saské kurfiřtské rodiny Wettinů s mosaznými náhrobky. Autorem náhrobku matky a sestry Augusta II. Silného z let 1703–1712, který se původně nacházel v Lichtenburgu, je drážďanský barokní sochař [[Balthasar Permoser]]. Pozoruhodný je mohutný pomník na počest [[Mořic Saský|Mořice Saského]], který za 2 800 tolarů vytvořil lübecký zlatník Hans Wessel. Ze staršího kostela se zachovala pozdně [[románský sloh|románská]] dřevěná skupina Ukřižování (lettner, kolem [[1225]]) a Zlatá brána, skvěle zachovaný stupňovitý portál s bohatou sochařskou výzdobou, při přestavbě umístěný na jižní straně dómu a od roku [[1903]] pod střechou. Další unikátní památkou je [[manýrismus|manýristická]] kamenná [[kazatelna]] ve tvaru tulipánu (''Tulpenkanzel'') z roku [[1505]] s neuvěřitelně křehkým schodištěm a pozoruhodnou sochařskou výzdobou. Z let [[1711]]–[[1714]] pocházejí velké varhany, jedno z nejlépe zachovaných děl [[Gottfried Silbermann|Gottfrieda Silbermanna]] se třemi manuály, 44 rejstříky a 2574 píšťalami. Naproti jsou druhé, menší varhany téhož mistra. Na věži je řada zvonů, největší z nich „Velká Zuzana“ váží přes 4 tuny a je z roku [[1488]].{{Citace monografie | příjmení = Magirius | jméno = Heinrich | titul = Der Dom zu Freiberg | url = | vydavatel = Kunstverlag Fink | místo = Lindenberg im Allgäu | rok vydání = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 64 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-89870-823-4 | jazyk = de}} [269] => * '''Městský kostel svatého Petra''' (''Stadtkirche St. Petri'') – Kostel svatého Petra byl založen na nejvyšším bodě města kolem [[1210]] jako [[Románský sloh|románská]] [[Bazilika|basilika]] se dvěma věžemi, které se dodnes zachovaly. Byl několikrát přestavěn, v letech [[1401]]–[[1440]] v gotickém slohu a v letech [[1728]]–[[1734]] v barokním. Roku [[1735]] byly vysvěceny Silbermannovy varhany. V letech [[2003]]–[[2005]] byl důkladně restaurován. Díky své poloze a barokní helmici západní věže vytváří tento kostel siluetu města. Na 72 m vysoké Petrské věži žili od 15. století do roku 1905 věžníci. Ve zvonici jsou cenné zvony z [[Hilgerové|Hiligerovy slévárny]], „Velký zvon“ z roku 1487 váží 3850 kg.{{Citace elektronické monografie | titul = Petrikirche und Petriturm | url = https://www.freiberg.de/kultur-und-tourismus/sehenswertes/petrikirche-und-petriturm | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-04 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [270] => * '''Kostel svatého Jakuba''' (''Jakobi/Jacobikirche'') – [[Novogotika|Novogotický]] luterský kostel svatého Jakuba vystavěný podle plánů Theodora Quentina v letech 1890–1892 je vybaven manýristickým oltářem z roku 1610 od Bernharda Diterichse a Sebastiana Grösgena a varhanami Gottfrieda Silbermanna, které sem byly přesunuty z jiných zaniklých kostelů. Oltářní krucifix z období kolem roku 1710 je připisován Permoserovi.{{Citace monografie | příjmení = Dehio | jméno = Georg | titul = Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Sachsen II. Die Regierungsbezirke Leipzig und Chemnitz | url = | vydavatel = Deutscher Kunstverlag | místo = München ; Berlin | rok vydání = 1998 | vydání = | počet stran = ix, 1172, 11 | kapitola = | strany = 273–274 | isbn = 978-3-422-03048-0 | jazyk = de}} [271] => * '''Kostel svatého Mikuláše''' (''Nikolaikirche'') – Odsvěcený kostel svatého Mikuláše je druhou nejstarší stavbou ve Freibergu. Jedná se o románský kostel z let 1185–1190, jehož hlavní loď byla roku 1578 přebudována v gotický halový kostel. V roce 1753 následovala barokní přestavba pod vedením Johanna Christopha Knöffela a Johanna Gottlieba Ohndorffa. Dva kostelní zvony pocházejí z Hiligerovy slévárny, varhany z let 1842–1845 vytvořil Johann Gottlob Mende.{{Citace elektronické monografie | titul = Nikolaikirche | url = https://www.freiberg.de/kultur-und-tourismus/sehenswertes/nikolaikirche | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-04 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [272] => * '''Kostel svatého Jana (Freibergsdorf)''' (''Johanniskirche'') – Kolem roku 1162 byla na místě dnešního kostela sv. Jana postavena malá dřevěná kaple. U této kaple vznikl roku 1224 špitál sv. Jana, u nějž byl v roce 1272 postaven kamenný nemocniční kostel. Ten však byl zcela zničen během třicetileté války. Dnešní stavba vznikla v roce 1661. Protože hrozilo její zřícení, byla v roce 1937 stavebními úřady uzavřena. Katolická komunita v roce 1952 koupila od města tento zchátralý kostel a zahájila náročné opravy. Slavnostní otevření proběhlo roku 1958, poslední rekonstrukce před rokem 1996.{{Citace elektronické monografie | titul = Geschichte der Pfarrkirche St. Johannes Evangelistae | url = http://www.katholische-kirche-freiberg.de/fg/geschichte.htm | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-04 | vydavatel = Katholische Pfarrei Freiberg | jazyk = de}} [273] => * '''Vesnický kostel (Kleinwaltersdorf)''' (''Dorfkirche'') – Tento kostel je poprvé zmíněn v roce 1346. Dnešní stavba vznikla po několika rekonstrukcích, kostelní věž pochází z roku z roku 1889. V interiéru je renesanční epitafní oltář, který roku 1555 vytvořil freiberský kameník Andreas Lorenz, jeho donátorem byl majitel panství Ulrich Mordeisen, jenž zemřel v roce 1572. Varhany nechal postavit v roce 1775 Silbermannův žák Adam Gottfried Oehme.{{Citace elektronické monografie | titul = Kirche | url = http://kleinwaltersdorf.de/index.php/organisationen/kirche/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-04 | vydavatel = Kleinwaltersdorf | jazyk = de}} [274] => * '''Kaple svaté Anny''' (''Annenkapelle'') – Dvoupatrová pozdně gotická kaple (1514), jejíž strop je zaklenut krouženou žebrovou klenbou. Stavba je součástí komplexu budov kolem dómu Panny Marie. V interiéru je socha madony od rodiny Monhauptů z roku 1513. Tato práce je přisuzována sochaři [[Franz Maidburg|Franzovi Maidburgovi]]. Epitafový oltář, který navrhl Johann Heinrich Böhme starší, zobrazuje Proměnění Páně. Původně se nacházel v městském kostele v Hainichenu.{{Citace elektronické monografie | titul = Annenkapelle : "Kleine Schwester" des Doms | url = http://www.freiberger-dom.de/dombesuch/die-schaetze-des-domes-virtueller-rundgang/annenkapelle.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-04 | vydavatel = Ev.-luth. Domgemeinde Freiberg | jazyk = de}} [275] => * '''Kaple (Zug)''' (''Kapelle Zug'') – Kaple postavená v roce 1937 s místem pro asi 150 lidí se často používá pro svatby nebo rodinné bohoslužby. [276] => * '''Freiberský chrám''' (''Freiberg-Tempel'') – Chrám Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je prvním chrámem této církve v Německu. Jako jediný byl v letech 1983–1985 postaven v socialistické zemi. Oficiálnímu zahájení stavby předcházely roky jednání mezi vedením církve a vládou [[Německá demokratická republika|NDR]]. [277] => [278] => Dom zu Freiberg AB2012 079.jpg|Pohřební kaple Wettinů v dómu Panny Marie {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem do bohatě zdobeného interiéru manýristické kaple s četnými plastikami [279] => Freiberger Dom 11.JPG|Silbermannovy varhany v dómu Panny Marie {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na zdobenou trojkřídlou skřín varhan s píšťalami [280] => Freiberg Petrikirche April 2020.jpg|thumb|Městský kostel sv. Petra {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na kostel s hlavní lodí a dvěma věžemi [281] => 20150723150DR Freiberg Jakobikirche mit Silbermannorgel.jpg|Kostel sv. Jakuba {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na nevelký gotický chór se sanktusníkem [282] => Freiberg, Nikolaikirche-009.jpg|Kostel sv. Mikuláše {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na průčelí kostela se dvěma mohutnými věžemi na čtvercovém půdoryse [283] => Kleinwaltersdorf Church.jpg|Vesnický kostel (Kleinwaltersdorf) {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na historizující neogotickou věž vyčnívající mezi stromy [284] => Freiberg Zug-Am Graben-Jakobi Christopherus Kapelle;01.JPG|Kaple (Zug) {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na nevelkou stavbu na obdélníkovém půdoryse se sanktusníkem [285] => [286] => [287] => === Profánní stavby === [288] => [[Soubor:Freiberg - Blick auf Schloss Freudenstein (Freiberg - Freudenstein castle) - geograph.org.uk - 8091.jpg|náhled|upright 1.9|Zámek Freudenstein|alt= Barevná fotografie s pohledem komplex budov s renesančním štítem a věží na kruhovém půdoryse]] [289] => [[Soubor:Obermarkt Freiberg.jpg|upright 1.5|náhled|Obermarkt|alt= Barevná fotografie s pohledem z výšky na náměstí s pravidelným čtvercovým půdorysem]] [290] => [[Soubor:20060803040MDR Freiberg Untermarkt Domherrenhof ua.jpg|upright 1.2|náhled|Untermarkt|alt= Barevná fotografie s pohledem na vysoký gotický dům s trojúhelníkovým štítem a okolní budovy]] [291] => * '''[[Freudenstein (zámek)|Zámek Freudenstein]]''' (''Schloss Freudenstein'') – Poté, co bylo v  Christiansdorfu nalezeno stříbro, nechal markrabě Ota Míšeňský v roce 1168 postavit hrad na ochranu těžby. Jako „Freudenstein“ se označuje až po roce 1525. Od roku 1505 zde pobýval saský vévoda Jindřich Zbožný, za jehož vlády se tu narodili synové a pozdější saští kurfiřti [[Mořic Saský|Mořic]] a [[August Saský|August]]. Renesanční přestavba od stavitele Hanse Irmische proběhla pod dohledem Rocha zu Lynara v letech 1566–1577. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek součástí obranného systému města a byl občas využíván jako vojenská základna. Za sedmileté války pak byl zcela zničen jeho interiér. Když jej roku 1784 převzala vojenská pokladna, začala druhá velká přestavba zámku na sklad, přičemž byla nahrazena původní renesanční okna. Po té sloužil jako báňský magazín, nemocnice a sídlo památkové péče. Od roku 2004 je opět v majetku města.{{Citace periodika | příjmení = Douffet | jméno = Heinrich | příjmení2 = Richter | jméno2 = Uwe | příjmení3 = Thiel | jméno3 = Ulrich | titul = Schloss Freudenstein in Freiberg : Die Herausbildung der Stadt Freiberg und die Anlage der Burg | periodikum = Sächsische Heimatblätter [292] => | rok vydání = 2008 | měsíc vydání = | ročník = 54 | číslo = 2 | strany = 172–184 | url = | issn = 0486-8234 | jazyk = de}} [293] => * '''Radnice''' (''Rathaus'') – Dominantní budova na severovýchodní straně náměstí Obermarkt, která byla postavena v letech 1410–1474 a do níž byly začleněny části předchozí stavby. Na původním renesančním objektu došlo v pozdějších století k řadě změn, např. pozdně gotická šikmá střecha byla nahrazena dnešní [[Střecha|sedlovou střechou]] a [[Štít (architektura)|štít]] byl v roce 1857 [[Historismus (umění)|historizován]]. Pozoruhodný je [[arkýř]] zdobený erby z roku 1578, k němuž je připevněna fasádová hlava (snad) šlechtice Kunze von Kauffungena. V prvním patře je kaple svatého Lorence (1514). Roku 1986 byla na radnici instalována zvonkohra z [[Míšeňský porcelán|míšeňského porcelánu]], která denně v 11:15 a 16:15 hraje hornickou píseň ''Glück auf, Glück auf, der Steiger''. Soubor je jednou z nejcennějších profánních staveb v historickém Starém městě.{{Citace monografie | příjmení = Pforr | jméno = Herbert | titul = Freiberg : Stadt auf silbernem Boden | url = | vydavatel = Sutton | místo = Erfurt | rok vydání = 2012 | vydání = | počet stran = 158 | kapitola = | strany = 108–117| isbn = 978-3-95400-016-6 | jazyk = de}} [294] => * '''Obermarkt''' – Historické náměstí Obermarkt o rozměru 110 m x 72 m bylo vyměřeno a plánovitě založeno ve druhé polovině 80. let 12. století. Za téměř 800 let nebylo nikdy přejmenováno. V 15. století byl Obermarkt místem popravy loupežného šlechtice Kunze von Kauffungena, který poslední dva dny strávil v radničním žaláři. Mnoho domů je zde vybaveno vikýři, z nichž některé jsou vícepodlažní. Číslování domů začíná na východním rohu číslem 1, pokračuje ve směru hodinových ručiček a končí u radnice s popisným číslem 24. Architektonicky nejzajímavější jsou vedle radnice: hostinec „Ratskeller“ v Obermarkt 16, dále Obermarkt 1 a Obermarkt 17. Uprostřed náměstí je kašna s bronzovým pomníkem z  roku 1897, jenž znázorňuje zakladatele města markraběte Otu Míšeňského z rodu Wettinů. [295] => * '''Untermarkt''' – Untermarkt má tvar nepravidelného mnohoúhelníku a v nejstarších dobách města byl spojnicí mezi tzv. Saským městem a hradním lénem. Jeho nejvýraznější stavbou je dóm Panny Marie s markantním štítem [[Chór (architektura)|chóru]] (45 m). Na rohu ulice Am Dom/Untermarkt je někdejší kanovnický dvůr z  roku 1484, později latinská škola, gymnázium, dnes Městské a hornické muzeum. Žil zde humanista, lékař, důlní vědec, matematik, geodet a astrolog [[Ulrich Rülein von Calw]] (1465–1523). Dům na Untermarkt 1 býval děkanátem, v sousedním domě Untermarkt 2 pobýval básník [[Theodor Körner]]. Kantor dómu [[Christoph Demantius]] žil v budově Untermarkt 21. [296] => * '''Obranné věže''' – Největší je Donátská věž (''Donatsturm''), což je kulatá třípatrová gotická věž z poloviny 15. století; vysoká 35 m. Na severu, severovýchodě a východě Starého města je mezi zámkem a Donátskou věží zachována část městských hradeb s věžemi: ''Altschloßturm'', ''Turm des Pestpfarrers'', ''Oberer Roßmühlenturm'', ''Lazarett-Turm'', ''Kalkturm'' a ''Gelber Löweturm''. [297] => * '''Krügrův dům''' (''Krüger-Haus'') – Stará správní budova, kterou si v sousedství zámku v letech 1510–1512 nechal postavit hofmistr Rudolph von Bünau. Stavba vykazuje stopy pozdní gotiky, renesance, baroka a historismu. V  roce 1676 ji koupil kurfiřt Jan Jiří II., který si tu nechal zřídit svou freiberskou kancelář. [298] => * '''Saský vrchní báňský úřad''' (''Sächsisches Oberbergamt'') – Reprezentativní komplex budov se širokou víceosou uliční fasádou, klenutým portálem, jednoduše profilovanými okny a šikmou střechou. Do střední části je integrován pozdně gotický dům rodiny Schönlebenů s halami v přízemí a s hvězdovými a síťovými [[klenba]]mi. V letech 1679–1945 byl sídlem Saského vrchního báňského úřadu, od roku 1991 je úřad obnoven. [299] => * '''Městské divadlo''' (''Stadttheater'') – Obdélníkový dvoupodlažní až třípodlažní komplex budov se sedlovou střechou a sedlovým neoklasicistním [[Portikus|portikem]] na náměstí Buttermarkt z roku 1789. [300] => * '''Kasárna krále Fridricha Augusta''' (''König-Friedrich-August-Kaserne'') – [[Kasárna]] postavená v letech 1906–1908 slouží od roku 1952 jako studentská kolej. Rekonstrukce proběhla v letech 2009–2011. [301] => * '''Nádraží Freiberg''' (''Bahnhof Freiberg'') – Nádraží bylo otevřeno 11. srpna 1862. Vstupní budovu navrhl freiberský architekt profesor Eduard Heuchler s použitím prvků novogotického stylu. Tyto prvky byly při pozdějších opravách z části odstraněny. [302] => * '''Viadukt Muldenhütten''' – [[Viadukt]] Muldenhütten je železniční most v oblasti Freibergu a obce Bobritzsch-Hilbersdorf. Jeho stavba začala 7. května 1860 a oblouky byly zaklenuty 16. září 1861. Památkově chráněný viadukt vede na trase Drážďany-Werdau ve Muldenhüttenu přes údolí Freiberské Muldy. [303] => * '''Strážní domek (Freiberg-Jih)''' (''Wächterhaus, Freiberg-Süd'') – Strážní domek v nádražním předměstí Freiberg-Süd byl zřízen v roce 1902. V Sasku a v Německu je to jedna z mála zachovaných staveb tohoto typu. [304] => [305] => === Technické památky === [306] => [[Soubor:Conradsdorf, Mundloch Fürstenstolln.jpg|náhled|Ústí Staré knížecí štoly v Conradsdorfu|alt= Barevná fotografie s pohledem na zděnou kamennou stěnu se vstupním portálem]] [307] => [[Soubor:Freibergsdorfer Hammer Schmiedegebäude.jpg|náhled|Freibergsdorferský hamr|alt= Barevná fotografie s pohledem na hrázděnou budovu se sedlovou střechou a mohutným komínem]] [308] => * '''Stará hluboká knížecí štola''' (''Alter Tiefer Fürstenstolln'') – Tento tunelový systém v saském Freiberském revíru je dlouhý 10 km, s navazujícími a bočními křídly pak přes 80 km. Štola, poprvé zmiňovaná v listině z roku 1384, byla po pět staletí nejhlubším a nejdůležitějším systémem pro odvodnění oblasti těžby ve Freibergu. Vypouští se do příkopu Rote Graben nebo do Freiberské Muldy. V rámci koncepce „Hornické krajiny Freiberg“ je hlavní tunel štoly kandidátem na zapsání do seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].{{Citace monografie | titul = Der Freiberger Bergbau : technische Denkmale und Geschichte | url = | editoři = Otfried Wagenbreth, Eberhard Wächtler | vydavatel = Leipzig : Dt. Verl. für Grundstoffindustrie | místo = Leipzig | rok vydání = 1988 | vydání = 2 | počet stran = 381 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-662-44763-5 | jazyk = de}} [309] => * '''Šachta tří bratrů''' (''Drei-Brüder-Schacht'') – [[Šachta]] z let 1791–1818 byla původně vyhloubena jako součást odvodňovacího projektu, mimo jiné se rozvinula v hlavní jámu zvanou ''Grube Segen Gottes Herzog August''. Po ukončení těžby v roce 1914 byla v této šachtě postavena jedna z prvních tzv. kavernových elektráren na světě. [310] => * '''Freibergsdorfský hamr''' (''Freibergsdorfer Hammer'') – Freibergsdorfský [[hamr]] je jediným dochovaným železným hamrem ve freiberské těžební oblasti. Byl to také poslední hamr v Sasku, který se používal jako výrobní zařízení. Jedná se o technickou památku na předprůmyslovou těžbu v Krušných horách. [311] => * '''Hamerský most''' (''Hammerbrücke'') – Historický obloukový most, který se nachází asi 2 km východně od centra města, byl postaven v roce 1576 (jiné zdroje uvádějí rok 1559) jako silniční most. Je vysoký 10 m, široký 7,30 m, rozpětí oblouku je 13,80 m. Po několika opravách a kvůli úzké šířce silnice byl v roce 1928 postaven nový silniční most o 200 m dále. V 90. letech byl restaurován. [312] => * '''Freiberská revírní vodní soustava''' (''Revierwasserlaufanstalt Freiberg'') – Historická těžební soustava umělých příkopů, nádrží a rybníků, která v letech 1558–1882 sloužila k zásobování těžebního průmyslu procesní vodou. Jako chráněná technická památka je součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, který byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. [313] => * '''Nový rybník''' (''Neuer Teich'') – Nový rybník, byl rezervoár poblíž Freibergu, který vznikl přehrazením potoka Münzbach. Byl zásobníkem procesní vody pro důl Kuhschacht Grube a později pro Himmelfahrt Fundgrube. [314] => [315] => === Hřbitovy === [316] => * '''Donátský hřbitov''' (''Donatsfriedhof'') – Tento hřbitov byl v 16. století založen za městskými hradbami pro oběti [[mor]]u. V roce 1531 jej vévoda Jindřich Zbožný prohlásil za centrální pohřebiště Freibergu. Hřbitov zahrnuje asi 2600 hrobových míst, včetně asi 150 historických hrobek, většinou z pískovce. Z četných rodinných hrobek se dochovaly pouze čtyři, například hrobka rodiny Gerlachů postavená kolem roku 1700. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1676. [317] => [318] => Freiberg-Petri-Obermarkt.jpg|thumb|Pohled na Obermarkt {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem shora na náměstí Obermarkt, střechy domů a věží na kruhovém půdoryse [319] => Freiberg Ratskeller.jpg|Hostinec „Ratskeller“ (Obermarkt 16) {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na průčelí domu se sochařsky zdobeným vstupním portálem [320] => Donatsturm Freiberg.jpg|Donátská věž {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na mohutnou kamennou věž na kruhovém půdoryse a okolní domky [321] => Kruegerhaus Schloss Freudenstein.jpg|Krügerův dům u zámku Freudenstein {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na obdélníkovou budovu se sedlovou střechou v sousedství zámku [322] => FG Oberbergamt Kirchgasse (02).jpg|Saský vrchní báňský úřad {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem do úzké ulice s průčelím gotického domu [323] => Friedrich-August-Kaserne in Freiberg.jpg|Kasárna krále Fridricha Augusta {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na průčelí trojosé budovy [324] => Donatsfriedhof2.jpg|Náhrobky na Donátském hřbitově {{!}}alt= Barevná fotografie s pohledem na trávník hřbitova se stromy a zdobenými kamennými náhrobky [325] => [326] => [327] => === Památníky a pomníky === [328] => [[Soubor:Kriegerdenkmal Bebelplatz Freiberg 2.JPG|upright 1.2|náhled|Památník se jmény a daty padlých a zmizelých vojáků z Rezervního mysliveckého batalionu 26 za první světové války|alt= Barevná fotografie s pohledem na mohutný kamenný náhrobek ve tvaru tumby]] [329] => * Památník se jmény a daty padlých a zmizelých vojáků z Rezervního mysliveckého batalionu 26 za [[První světová válka|první světové války]] na náměstí Bebelplatz. [330] => * Památník na náměstí Platz der Oktoberopfer, kde bylo 27. října 1923 při jedné demonstraci [[reichswehr]]em zabito 27 osob a 25 bylo zraněno. [331] => * Pamětní deska na budově ''Sächsisches Porzellanwerk GmbH'', kde byli nacisty na jaře roku 1933 internováni a mučeni političtí odpůrci režimu. Deska byla odstraněna po roce 1990. [332] => * Pamětní deska v ulici Frauensteiner Straße pro židovského ředitele ''Porzellanfabrik Dr. Werner Hofmann'', který po svém pronásledování roku 1939 spáchal sebevraždu. [333] => * Pamětní deska na Zemském úřadě v ulici Frauensteiner Straße k připomenutí 1000 ženských vězeňkyň z pobočného tábora [[Koncentrační tábor Flossenbürg|koncentračního tábora Flossebürg]] a polských dělnic zavlečených na [[Nucená práce|nucené práce]]. [334] => * Památný kámen pro oběti fašismu ze zemí obsazených za druhé světové války na Sovětském čestném hřbitově v ulici Himmelfahrtsgasse. Je věnován jedenácti neznámým vězňům z [[Koncentrační tábor Buchenwald|koncentračního tábora Buchenwald]], kteří byli v dubnu 1945 zavražděni [[Schutzstaffel|SS]], a rovněž prvnímu poválečnému starostovi Karlu Günzelovi, jenž byl bývalým vězněm Buchenwaldu. [335] => * Pamětní deska pro Wernera Hartensteina (1879–1947), který byl primátorem v letech 1924–1945 a který na konci války zachránil město před zbytečnými ztrátami. V červnu 1945 byl zatčen [[NKVD]], zemřel 11. února 1947 ve speciálním táboře Jamlitz.KASMINSKI, Annette. ''Orte des Erinnerns: Gedenkzeichen, Gedenkstätten und Museen zur Diktatur in SBZ und DDR.'' Bundeszentrale für Politische Bildung, s. 341. [336] => [337] => === Přírodní památky === [338] => V městské části Freibergsdorf se nachází Torstenssonova lípa, u které měl za třicetileté války švédský velitel Lennart Torstensson vydat rozkaz k obležení Freibergu. Opodál se rozkládá Freiberský městský les s velkým a středním rybníkem, lesy Zellwald a Tharandt a Striegistal. Zdejší příkopy jsou zajímavé jak z technického, tak z botanického hlediska. [339] => [340] => == Kultura == [341] => [[Soubor:Freiberg Theater 2004.jpg|upright 1.2|náhled|Divadlo|alt= Barevná fotografie s pohledem na trojosé průčelí divadelní budovy, uprostřed je trojúhelníkový štít]] [342] => [343] => === Divadlo === [344] => Divadlo bylo založeno v roce 1790 a je považováno za nejstarší městské divadlo na světě, které se dochovalo ve své původní podobě a nepřetržitě v něm hraje městská divadelní společnost. V roce 1800 tam měla premiéru první opera tehdy čtrnáctiletého [[Carl Maria von Weber|Carla Maria von Webera]] ''Das stumme Waldmädchen''. Na počátku 20. století zde měl jedno ze svých prvních angažmá známý herec Harry Liedtke. Později na této scéně hrála [[Inge Kellerová]]. Od roku 1993 je divadlo provozováno společně s Městským divadlem v [[Döbeln]]u jako „Středosaské divadlo Freiberg a Döbeln“. Realizuje představení z oblasti dramatu, hudebního divadla a filharmonie.{{Citace periodika | příjmení = Klecker | jméno = Christine | titul = Das Freiberger Theater | periodikum = Sächsische Heimatblätter | rok vydání = 2012 | měsíc vydání = | ročník = 58 | číslo = 3 | strany = 222–229 | url = | issn = | jazyk = de}} [345] => [346] => === Muzea a knihovny === [347] => [[Soubor:Reiche Zeche Freiberg 08.jpg|náhled|Krápníky v dole „Reiche Zeche“|alt= Barevná fotografie s pohledem do nitra šachty se stropními krápníky]] [348] => [[Soubor:Aquamarin, Orthoklas, Muskovit....2H1A6786ОВ.jpg|náhled|[[Akvamarín]], [[draselný živec]] a [[muskovit]] ve stálé expozici ''terra mineralia'' na zámku Freudenstein|alt= Barevná fotografie s pohledem na nerost se dvěma výraznými modrými krystaly]] [349] => * '''Stadt- und Bergbaumuseum''' – Městské a hornické muzeum založené v roce 1861 Svazem přátel starožitností v bývalém kanovnickém dvoře je jedním z nejstarších měšťanských muzeí v Sasku. Obsahuje expozice: Freiberská těžba; Freiberg ve středověku; Pozdně gotické sakrální umění Horního Saska; Freiberská renesanční plastika; Mistrovská díla hornického umění; Freiberg na přelomu středověku a moderní doby; Poklady ze sbírek muzea a Freiberg v 19. století. [350] => * '''Naturkundemuseum''' – Přírodovědecké muzeum s expozicemi: Hornická krajina, Ekologie a ochrana přírody, Fauna v oblasti Freibergu, Rarity zvířecího světa, Geologie, Ryby a plazi, je dlouhodobě uzavřeno. [351] => * '''Betten- und Schlafmuseum''' – Muzeum postelí a spánku vzniklo v roce 2012 a na ploše ca 600 m² nabízí exponáty věnované kultuře spánku. [352] => * '''Geowissenschaftliche Sammlungen der Bergakademie Freiberg''' – Geologické sbírky Báňské akademie ve Freibergu zahrnují od jejího založení roku 1765 nejrůznější výukové modely, zařízení, vzorky a nástroje. Kromě knihovny, v níž se uchovávají rukopisy, mapy a výkresy, jsou zde k vidění také kolekce modelů inovativních těžebních strojů, které byly vyrobeny ve zdejší dílně roku 1840. Za posledních 250 let bylo získáno velké množství sbírek, které dnes obsahují více než milion vědeckých vzorků, 15 000 vědeckých přístrojů a modelů a přibližně 1000 uměleckých děl a kulturně-historických předmětů.{{Citace elektronické monografie | titul = Die Sammlungen der TU Bergakademie Freiberg | url = https://tu-freiberg.de/universitaet/einrichtungen/sammlungen-tubaf | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-05 | vydavatel = TU Bergakademie Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20201028201753/https://tu-freiberg.de/universitaet/einrichtungen/sammlungen-tubaf | datum archivace = 2020-10-28 | nedostupné = ano }} [353] => * '''Sammlungen der Bergakademie Freiberg mit ''Historicum'' und Winkler-Gedenkstätte''' – Sbírky Báňské akademie s expozicí ''Historicum'' a s Winklerovým památníkem nabízejí shrnutí historie Báňské akademie. Výstava se zaměřuje na historii a úspěchy univerzity od jejího založení v roce 1765 až po současnost. Památník v bývalé chemické laboratoři a domě prof. Clemense Winklera (1838–1904) v ulici Brennhausgasse 5 je věnován životu a úspěchům toho profesora chemie, jenž objevil prvek [[germanium]] a vynalezl kontaktní proces pro výrobu [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]].{{Citace elektronické monografie | titul = Clemens-Winkler-Gedenkstätte | url = https://tu-freiberg.de/universitaet/einrichtungen/clemens-winkler-gedenkstaette | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-05 | vydavatel = TU Bergakademie Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20210122161236/https://tu-freiberg.de/universitaet/einrichtungen/clemens-winkler-gedenkstaette | datum archivace = 2021-01-22 | nedostupné = ano }} [354] => * '''Mineralogische Sammlung''' – Mineralogická sbírka Báňské akademie obsahuje originály minerálních objevů [[Abraham Gottlob Werner|Abrahama Gottloba Wernera]] (1749–1817), Friedricha Augusta Breithaupta (1791–1873), Albina Julia Weisbacha (1833–1901) a dalších slavných mineralogů. [355] => * '''Lehr- und Besucherbergwerk Himmelfahrt Fundgrube''' – Studijní a turistický důl Himmelfahrt Fundgrube je bývalý rudný důl, který je od roku 2019 součástí světového dědictví UNESCO. Jako studijní a výzkumný důl jej využívá [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu|Technická univerzita Báňská akademie]]. Od roku 1992 je přístupný turistům, kteří si s průvodcem mohou prohlédnout jeho části: ''Reiche Zeche'' a ''Alte Elisabeth''. [356] => * '''Drei-Brüder-Schacht''' – Podzemní expozice s těžební technikou v Šachtě tří bratrů. [357] => * '''Ausstellung ''terra mineralia'' im Schloss Freudenstein''' – Výstava ''terra mineralia'' (tj. Země minerálů) v zámku Freudenstein obsahuje minerály celého světa rozčleněné podle regionálních kritérií. Sbírku shromáždila dr. Erika Pohl-Ströher v období [[Německá demokratická republika|NDR]] prostřednictvím mezinárodního výměnného kruhu, přičemž kladla důraz také na estetické vlastnosti jednotlivých minerálů.{{Citace elektronické monografie | titul = Die Sammlund Dr. Dr. H. C. Dr. Erika Pohl-Ströher | url = https://www.terra-mineralia.de/deutsch/sammlungen/die-sammlung-dr-erika-pohl-stroeher | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-05 | vydavatel = Das Rektorat der TU Bergakademie Freiberg | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20201024143400/https://www.terra-mineralia.de/deutsch/sammlungen/die-sammlung-dr-erika-pohl-stroeher | datum archivace = 2020-10-24 | nedostupné = ano }} [358] => [359] => === Pravidelné události === [360] => Kalendář akcí ve Freibergu zahrnuje různé pravidelné události: největší je Lidový festival Středního Saska; poslední červnový víkend se koná Hornický festival s průvodem horníků a hutníků v historických kostýmech. Od roku 2004 byl na Obermarktu v dubnu založen dvoudenní trh regionálních a nadregionálních hrnčířů a keramiků. V květnu se od roku 1997 na dole Drei-Brüder-Schacht ve čtvrti Zug koná setkání příznivců modelů parních lokomotiv. Během adventu bývá tradiční Freiberský vánoční trh. V této souvislosti se v sobotu před druhým adventem slaví ''Mettenschicht'', což je podle starého hornického zvyku poslední směna před Vánocemi. Kromě toho se každoročně uděluje Freiberská cena za umění a vybírá se „královna horního města“. Významnými událostmi v oblasti hudby jsou Freiberské jazzové dny, které se konají od roku 1974 vždy v polovině dubna, a v září pak Silbermannovy dny na počest Gottfrieda Silbermanna.{{Citace elektronické monografie | titul = Veranstaltungen | url = https://www.freiberg.de/kultur-und-tourismus/veranstaltungen | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-05 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [361] => [362] => === Kulinářské speciality === [363] => [[Soubor:Freiberger Eierschecke.jpg|náhled|Freiberger Eierschecke: freiberská varianta oblíbeného saského a durynského moučníku|alt= Barevná fotografie s pohledem se čtvercovým kouskem dvouvrstvého moučníku]] [364] => ''Freiberger Bauerhase'' neboli „Freiberský zajíc“ je druh postního pečiva ve tvaru zajíce. ''[[Eierschecke|Freiberger Eierschecke]]'' je ve městě a jeho okolí rozšířená varianta oblíbeného saského a durynského moučníku ''Eierschecke''. V moderním pivovaru na sever od města se vaří ''Freiberger Pils''. [365] => [366] => === Spolky === [367] => [[Soubor:Fotothek df n-11 0000542.jpg|náhled|Gymnastika ve Freibergu (1976)|alt= Barevná fotografie s pohledem na pět osob cvičících na hrazdách]] [368] => [369] => ==== Vlastivědné spolky ==== [370] => Freiberské vlastivědné spolky se věnují zvláště tradicím zdejšího hornictví a hutnictví, aktivní práci s dětmi a mládeží, jimž jsou zpřístupňovány doly a hutě, a konečně samotné údržbě předváděcích míst pro těžbu a metalurgii. Patří k nim: Förderverein Himmelfahrtfundgrube, Freiberger Altertumsverein e. V., Freiberger Münzfreunde e. V. a Freiberger Mineralienfreunde e. V. [371] => [372] => ==== Umělecké spolky ==== [373] => Městské umělecké spolky se zabývají výtvarným a [[Múzická umění|scénickým uměním]] a hudbou. Hornickým hudebním tělesem je Bergmusikkorps Saxonia Freiberg e. V. Dalšími spolky jsou: Freiberger Kunstverein, Freiberger Fotofreunde, Freiberger Künstlervereinigung ''Die Kaue'', Form-Farbe-Geste e. V., Theater für Kinder e. V., Akademie zur Wahrung musikhistorisch angewandter Kunst e. V., Freiberger Tabakskollegium a Freiberger Bürgerbühne. [374] => [375] => ==== Sbory ==== [376] => Ve Freibergu je sedm pěveckých sborů: A-cappella Kammerchor Freiberg, Freiberger Domchor, Stadtchor Freiberg, Chor des Collegium Musicum, Freiberger Bergsänger, Freiberger Männerchor a Knabenchor Musikschule Freiberg. [377] => [378] => ==== Sportovní spolky ==== [379] => Nejvýznamnějším sportovním klubem ve městě je Bergstädtischer Sportclub (BSC), což je fotbalový klub, jenž byl v roce 2009 v 7. lize v oblasti Saské Kamenice. Před druhou světovou válkou se jmenoval Sportfreunde Freiberg. V období NDR se názvy často měnily, od BSG Einheit k HSG Wissenschaft a poté až do roku 1967 BSG Turbine. Nástupce SG Union Freiberg byl v roce 1981 přejmenován na BSG Geologie. Dne 1. června 1990 byl klub přejmenován na SV Bergstadt Freiberg. V únoru 1995 následovala fúze s místními rivaly PSV Freiberg a vzniklo BSC. Další sportovní spolky se věnují volejbalu, lehké atletice, jezdectví apod. Jsou to následující kluby a spolky: HSG Freiberg, Handballspielgemeinschaft Freiberg e. V., TVL Freiberg, Trainingsverein, SV Oberschöna 1902 e. V., Abteilung Pferdesport im Münzbachtal Freiberg, RFV Freiberg, Reit- und Fahrverein, SSV Freiberg, Schwimmsportverein, SV Siltronic Freiberg, Sportverein, 1. VVF Freiberg, Volleyball-Verein, Freiberger HTC (FHTC), Hockey- und Tennisclub, Turnverein 1844 Freiberg, Sächs’scher Maunt’nverein Freiberg e. V. SMF, Freiberger Polizeisportverein e. V., SV Saxonia Freiberg a ATSV Freiberg.{{Citace elektronické monografie | titul = Sport in Freiberg | url = https://www.freiberg.de/kultur-und-tourismus/ausgehen-und-freizeit/sport | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [380] => [381] => == Ekonomika a infrastruktura == [382] => [[Soubor:Freiberger Brauhaus.jpg|náhled|Freiberský pivovar|alt= Barevná fotografie s pohledem na komplex moderních technických budov uprostřed zeleně]] [383] => [[Soubor:FPM Holding GmbH.jpg|náhled|Budova společnosti FPM Holding GmbH, která se zabývá jemnou mechanikou|alt= Barevná fotografie s pohledem na budovu ze třicátých let s technickým traktem]] [384] => [[Soubor:Schlaegel und Eisen nach DIN 21800.svg|upright 0.5|náhled|[[Mlátek a želízko]] jako symbol hornictví|alt= Černobílá reprodukce zobrazující dva zkřížené nástroje připomínající kladiva]] [385] => Freiberg je příkladem strukturální změny z těžebního a metalurgického průmyslu na centrum moderních technologií. Široká škála průmyslových odvětví a řada renomovaných výzkumných institucí se po roce 1990 zabývá obory, jako je výroba [[polovodič]]ových materiálů, jíž se od roku 1957 věnoval státní podnik ''VEB Spurenmetalle'', dále se zde provádí výzkum využívání [[geotermální energie]] a vývoj [[recyklace]]. Tradičním oborem je [[strojírenství]], montáže ocelových konstrukcí a jemná mechanika. Vzhledem k tradici freiberské [[Montanistika|báňské vědy]] disponuje město kompetentními odborníky v oblasti geologie, těžby a recyklace, kteří jsou sdruženi v profesním spolku ''Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.'' Od roku 1765 tu sídlí [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu|Technická univerzita Báňská akademie]], jež je ve městě největším zaměstnavatelem a která zvyšuje přitažlivost Freibergu pro průmyslové investice. Z města v roce 2019 dojíždělo za prací 3900 zaměstnanců, naopak do města jich dojíždělo 10800. Přibližně 2500 společností zde zaměstnává asi 19200 osob.{{Citace elektronické monografie | titul = Vom Silber zum Silizium – Wirtschaftsstandort Freiberg | url = https://www.freiberg.de/wirtschaft-und-wissenschaft/wirtschaftsfoerderung/wirtschaftsstandort | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [386] => [387] => === Hlavní podniky a společnosti === [388] => {| class="wikitable" [389] => ! Firma/instituce !! Obor !! Počet zaměstnanců (2019){{Citace elektronické monografie | titul = Arbeitgeber in Freiberg und unmittelbarer Umgebung | url = https://www.freiberg.de/wirtschaft-und-wissenschaft/arbeiten-in-freiberg/uebersicht-arbeitgeber | datum vydání = | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [390] => |- [391] => | Technische Universität Bergakademie Freiberg || školství, věda a výzkum, inovace || 2079 [392] => |- [393] => | Landratsamt Mittelsachsen || zemská správa, administrativa || 1479 [394] => |- [395] => | Siltronic AG || technologie, výroba destiček z čistého křemíku, polovodiče || 800 [396] => |- [397] => | Stadtverwaltung Freiberg || městská správa, administrativa || 601 [398] => |- [399] => | Kreiskrankenhaus Freiberg gGmbH || medicína, nemocniční péče || 534 [400] => |- [401] => | Sparkasse Mittelsachsen || bankovnictví || 512 [402] => |- [403] => | Regiobus Mittelsachsen GmbH || autobusová doprava || 428 [404] => |- [405] => | Saxonia Galvanik GmbH || polyamidové a vícesložkové povrchové úpravy ve velkoobjemovém segmentu || 407 [406] => |- [407] => | ACTech GmbH || prototypy odlitků a malosériová výroba pro automobilový i letecký průmysl a strojírenství || 363 [408] => |- [409] => | Joyson Safety Systems Sachsen GmbH || výroba integrovaných systémů ochrany cestujících (volanty, airbagy a senzory) || 308 [410] => |- [411] => | Molkerei Hainichen-Freiberg GmbH & Co. KG || mlékárenství, potravinářství || 300 [412] => |- [413] => | Seniorenheime Freiberg gGmbH || péče o seniory || 266 [414] => |- [415] => | Freiberger Compound Materials GmbH || výroba složených polovodičových substrátů pro mikroelektroniku a optoelektroniku || 261 [416] => |- [417] => | Eurofins Umwelt Ost GmbH || analytická řešení pro životní prostředí, energetický průmysl, recyklaci a těžbu || 260 [418] => |- [419] => | DBL Deutsche Berufskleider Leasing GmbH (Steyer Textilservice GmbH) || ochranné oděvy a rohože || 236 [420] => |} [421] => Ve Freibergu vycházejí noviny ''Freie Presse'' a ''Wochenspiegel – Freiberger Anzeiger''. Dříve potom ''Freiberger Lesehefte'' (1998–2011). Městská televize eff3 je od roku 2015 v platební neschopnosti. Kromě toho tu existuje rádio: InPulz – Dein Stadtradio.{{Citace elektronické monografie | titul = InPulz – Dein Stadtradio | url = http://www.radioinpulz.de/index.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = InPulz – Dein Stadtradio | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20200716142147/http://radioinpulz.de/index.html | datum archivace = 2020-07-16 | nedostupné = ano }} [422] => [423] => === Doprava === [424] => [[Soubor:Freiberg Bf 1.jpg|náhled|Nádraží Freiberg (Sachs)|alt= Barevná fotografie s pohledem na hlavní budovu nádraží se dvěma rizality]] [425] => [[Soubor:Busbahnhof Freiberg.jpg|náhled|Autobusové nádraží|alt= Barevná fotografie s pohledem na nástupiště autobusové nádraží uprostřed města]] [426] => Freiberg má dvě vlaková nádraží: ''Bahnhof Freiberg (Sachs)'' v nadmořské výšce 413 m n. m. a ''Bahnhof Muldenhütten'' ve výšce asi 395 m n. m., které leží na Sasko-franské magistrále, konkrétně na úseku Drážďany–Werdau. Z Freibergu vede železniční trať Nossen–Moldau do Krušných hor a do Holzhau. Ve směru Nossen je nepoužívaná zastávka Kleinwaltersdorf. Tuto trasu provozuje ve směru na jih Freiberská železnice, jež patří společnosti Transdev SE & Co. KG. Železniční trať Freiberg–Halsbrücke s nádražím ''Bahnhof Freiberg (Sachs)'' ve výšce 422 m n. m. je uzavřena. [427] => [428] => Do Freibergu se lze dostat z Drážďan po [[Dálnice A4 (Německo)|dálnici A4]], z výjezdu Siebenlehn a po spolkové silnici 101, ze Saské Kamenice pak po spolkové silnici 173. Z Lipska vede do města [[Dálnice A14 (Německo)|dálnice A14]], z výjezdu [[Nossen]]-Ost po spolkové silnici 101. Z Prahy se lze napojit na dálnici A17 a pokračovat z výjezdu Drážďany-Gorbitz přes spolkovou silnici 173. Freiberg je křižovatkou a výchozím bodem několika státních silnic ve směru Reinsberg, Halsbrücke, Dippoldiswalde, Frauenstein, Altenberg (Krušné hory), Brand-Erbisdorf, Kleinschirma a Hainichen. Úseky spolkových silnic 173 a 101 jsou součástí ulice Silberstraße. Státní silnice ve směru Frauenstein svým průběhem částečně odpovídá ulici Alte Freiberg-Teplitzer Poststraße. Plánovaný obchvat Freibergu je zatím ve fázi projektu a diskusí o jeho ekologickém dopadu.{{Citace elektronické monografie | titul = Verfahrensinformation | url = https://www.bverwg.de/9A12.10 | datum vydání = [429] => | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Bundesverwaltungsgericht | jazyk = de}} [430] => [431] => Nejbližšími letišti jsou [[Dresden-Klotzsche|Drážďany-Klotszche]] (45 km), Lipsko-Altenburg (85 km) a Lipsko/Halle (110 km). V blízkosti obce Großschirma (7 km severně od Freibergu) je zvláštní přistávací plocha. [432] => [433] => Městskou veřejnou dopravu zajišťuje společnost ''Regiobus Mittelsachsen'', která ve Freibergu provozuje devět autobusových linek (A–I) vedoucích mimo jiné do městských částí Brand-Erbisdorf, Zug, Halsbrücke a Oberschöna. Hlavním přestupním bodem je autobusové nádraží, které se nachází vedle vlakového nádraží Bahnhof Freiberg (Sachs). Zde lze přestupovat mezi všemi městskými autobusy a mnoha regionálními spoji. Mimo sezónu jsou městské autobusové linky doplněny službou ''AnrufLinienTaxi''. [434] => [435] => Freiberg patří do síťové oblasti Středosaského dopravního sdružení s tarifní zónou 10. V letech 1902–1919 jezdila ve městě [[tramvaj]] s rozchodem 1000 milimetrů. [436] => [437] => === Cestovní ruch === [438] => „Stříbrné město Freiberg“ nabízí návštěvníkům tematické prohlídky a řadu dalších služeb a atrakcí. Na náměstí Schloßplatz jsou k dispozici Turistické informace, které poskytují kompletní servis včetně prodeje vstupenek, suvenýrů a publikací. V dlouhodobém ohledu se obrat z turistiky zvyšuje, v srpnu 2017 činil 42 000 € za rok. V první polovině roku 2018 pak 39 000 €, což byl na konci roku rekordní výsledek. Osvědčil se také prodej poukazů Freiberg-Gutschein, jichž se roku 2018 prodalo více než 5000 v celkové hodnotě 75 000 €. Do této kampaně se zapojilo 86 obchodníků. Podle primátora Svena Krügera nebývají během Vánoc žádné volné pokoje. Městem provádí asi 20 průvodců, např. „Silbermannova hospodyně“ a „pivovarský mistr“ v dobovém oblečení.{{Citace elektronického periodika | titul = Tourismus in Freiberg nimmt mehr Fahrt auf | periodikum = Blick.de | url = https://www.blick.de/mittelsachsen/tourismus-in-freiberg-nimmt-mehr-fahrt-auf-artikel10321414 | datum vydání = 2018-09-25 | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Verlag Anzeigenblätter GmbH Chemnitz | jazyk = de}} [439] => [440] => == Vzdělání == [441] => [[Soubor:Freibergcampus.jpg|náhled|Kampus Technické univerzity Báňské akademie|alt= Barevná fotografie s pohledem na komplex panelových domů, uprostřed je budova s balkóny]] [442] => [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu]] je nejstarší dosud existující vzdělávací institucí [[Montanistika|hornické vědy]] na světě. Založena byla princem Xaverem v roce 1765, ve věku [[osvícenství]], jako školicí středisko pro horníky ve Freibergu v době, kdy Sasko muselo po porážce v [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] podpořit těžbu, aby mohlo zaplatit válečné reparace. [443] => [444] => ''Geschwister-Scholl-Gymnasium'' bylo založeno v roce 1515 jako městská latinská škola, pročež je prvním [[Humanismus|humanistickým]] gymnáziem v Sasku. Jeho součástí je cenná Knihovna Andrease Möllera, dva sbory, dechová sekce ''Musica Concordia'' a četné sportovní skupiny. Toto gymnázium se skládá ze dvou školních budov, jejichž rekonstrukce a modernizace byla dokončena v roce 2004. Hlavní budovou je Albertinum, v němž je vedle vedení školy umístěna 9. až 12. třída, v Dürerově domě pak probíhá výuka 5. až 8. třídy. [445] => [446] => ''Ulrich-Rülein-Gymnasium'' vzniklo v roce 1992 z polytechnických středních škol ''Lenin'' a ''Gorki''. V roce 2007 bylo gymnázium sloučeno s Geschwister-Scholl-Gymnasium a krátce pokračovalo v budově Ulricha Rüleina. [447] => [448] => ''Freiberg-Kolleg'' je státní instituce druhého vzdělávacího stupně. Dospělým nabízí po absolvování denního studia příležitost získat všeobecnou vysokoškolskou kvalifikaci. Freiberg-Kolleg, která byla založena v roce 1949, je nejstarší ze čtyř škol tohoto typu v Sasku. V současné době zde studuje přibližně 260 studentů. [449] => [450] => Kromě toho je ve Freibergu sedm základních škol, tři vyšší školy a jedna speciální škola pro děti s poruchami učení. Křesťanský školní spolek ''Schulverein Freiberg e.V.'' provozuje ve městě Svobodnou školu Marie Montessori.{{Citace elektronické monografie | titul = Bildung | url = https://www.freiberg.de/leben-und-freizeit/familie-und-soziales/bildung | datum aktualizace = 2020 | datum přístupu = 2020-11-06 | vydavatel = Stadt Freiberg | jazyk = de}} [451] => [452] => == Osobnosti == [453] => {{Více obrázků [454] => | obrázek1 = Abraham Gottlob Werner.jpg {{!}}alt= Fotografická reprodukce černobílé litografie s portrétem muže ve středním věku s parukou a náprsenkou v oválné kartuši [455] => | velikost obrázku1 = 200px [456] => | popisek1 = [[Abraham Gottlob Werner]]: jeden ze zakladatelů moderní geologie [457] => [458] => | obrázek2 = Franz Gareis - Novalis.jpg {{!}}alt= Fotografická reprodukce barevné olejomalby s portrétem mladého muže s dlouhými vlasy v kabátu s červeným límcem [459] => | velikost obrázku2 = 216px [460] => | popisek2 = [[Novalis]]: v letech 1797–1799 studoval na freiberské Báňské akademii [461] => }} [462] => * [[Hans Witten]] (ca 1470–1522), pozdně gotický sochař [463] => * [[Ulrich Rülein von Calw]] (1465–1523), lékař, matematik a montanista [464] => * [[Franz Maidburg]] (ca 1480 – ca 1535), sochař [465] => * [[Sibyla Saská]] (1515–1592), sasko-lauenburská vévodkyně [466] => * [[Mořic Saský]] (1521–1553), saský vévoda a kurfiřt [467] => * [[August Saský]] (1526–1586), saský kurfiřt [468] => * [[Christoph Demantius]] (1567–1643), kantor a hudební skladatel [469] => * [[Gottfried Pabst von Ohain]] (1656–1729), horní rada a hutní chemik [470] => * [[Gottfried Silbermann]] (1683–1753), stavitel varhan [471] => * [[Friederike Caroline Neuberová|Friederike Caroline Neuber]] (1697–1760), herečka a divadelnice [472] => * [[Novalis]] (1772–1801), básník a prozaik [473] => * [[Abraham Gottlob Werner]] (1749–1817), spoluzakladatel moderní geologie [474] => * [[Friedrich Mohs]] (1773–1839), mineralog a autor [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsovy stupnice tvrdosti]] [475] => * [[August Breithaupt]] (1791–1873), mineralog [476] => * [[Clara Schumannová|Clara Schumann]] (1819–1896), pianistka [477] => * [[Ernst Gustav Doerell]] (1832–1877), romantický malíř [478] => * [[August Bebel]] (1840–1913), sociálnědemokratický politik a spisovatel [479] => * [[Fritz Bleyl]] (1880–1966), architekt a expresionistický malíř [480] => * [[Günter Blobel]] (1936–2018), biolog, lékař, nositel Nobelovy ceny [481] => * [[Sabine Ebertová|Sabine Ebert]] (* 1958), spisovatelka [482] => * [[André Tanneberger]] (* 1973), producent a DJ [483] => * [[Steve Ittershagen]] (* 1976), německý politik (CDU) [484] => [485] => == Odkazy == [486] => [487] => === Poznámky === [488] => [489] => [490] => === Reference === [491] => {{Překlad [492] => | jazyk = de [493] => | článek = Freiberg [494] => | revize = 46549323 [495] => | jazyk2 = de [496] => | článek2 = Geschichte der Stadt Freiberg [497] => | revize2 = 209220790 [498] => }} [499] => [500] => {{Citace elektronické monografie|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/|vydavatel=Statistische Ämter des Bundes und der Länder|titul=Zensus 2011|datum přístupu=2018-02-14|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20130605031517/https://ergebnisse.zensus2011.de/|datum archivace=2013-06-05|nedostupné=ano}} [501] => [502] => [503] => === Literatura === [504] => * {{Citace monografie [505] => | příjmení = Benseler [506] => | jméno = Gustav Eduard [507] => | odkaz na autora = [508] => | titul = Geschichte Freibergs und seines Bergbaues. Bd. 1, Bd. 2 [509] => | url = http://www.digitalis.uni-koeln.de/Benseler/benseler_index.html [510] => | vydavatel = Engelhardt [511] => | místo = Freiberg [512] => | rok vydání = 1843–1846 [513] => | vydání = [514] => | počet stran = 1036 [515] => | kapitola = [516] => | strany = [517] => | isbn = [518] => | jazyk = de [519] => }} [520] => * {{Citace monografie [521] => | příjmení = Breithaupt [522] => | jméno = August [523] => | odkaz na autora = August Breithaupt [524] => | titul = Die Bergstadt Freiberg im Königreich Sachsen : Hinsicht auf Geschichte, Statistik, Kultur und Gewerbe, besonders auf Bergbau und Hüttenwesen skizzirt [525] => | url = http://digital.slub-dresden.de/id386969558 [526] => | vydavatel = Craz und Gerlach Verlag [527] => | místo = Freiberg [528] => | rok vydání = 1847 [529] => | vydání = [530] => | počet stran = xvi, 276 [531] => | kapitola = [532] => | strany = [533] => | isbn = [534] => | jazyk = de [535] => }} [536] => * {{Citace monografie [537] => | příjmení = Bürger [538] => | jméno = Stefan [539] => | titul = Der Freiberger Dom : Architektur als Sprache und Raumkunst als Geschichte [540] => | url = [541] => | vydavatel = Verlag Janos Stekovics [542] => | místo = Wettin-Löbejün OT Dößel [543] => | rok vydání = [544] => | vydání = 1 [545] => | počet stran = 192 [546] => | kapitola = [547] => | strany = [548] => | isbn = 978-3-89923-385-8 [549] => | jazyk = de [550] => }} [551] => * {{Citace monografie [552] => | titul = Das Freiberger Bürgerbuch : 1486–1605 [553] => | url = [554] => | editoři = Walther Herrmann [555] => | vydavatel = Dresden : Histor. Kommission d. Sächs. Akad. d. Wiss. zu Leipzig [556] => | místo = Dresden [557] => | rok vydání = 1965 [558] => | počet stran = xxxvi, 294 [559] => | edice = Quellen und Forschungen zur sächsischen Geschichte ; Bd. 2 [560] => | kapitola = [561] => | strany = [562] => | isbn = [563] => | jazyk = de [564] => }} [565] => * {{Citace monografie [566] => | titul = Denkmaltopographie Bundesrepublik Deutschland. Denkmale in Sachsen. Teil: Stadt Freiberg : Beiträge. Bd. 1 [567] => | url = [568] => | editoři = Yves Hoffmann ; Uwe Richter [569] => | vydavatel = Sax-Verlag [570] => | místo = Beucha [571] => | rok vydání = 2002 [572] => | vydání = [573] => | počet stran = xvi, 407 [574] => | kapitola = [575] => | strany = [576] => | isbn = 978-3-936784-00-8 [577] => | jazyk = de [578] => }} [579] => * {{Citace monografie [580] => | titul = Die Frühgeschichte Freibergs im überregionalen Vergleich : städtische Frühgeschichte – Bergbau – früher Hausbau [581] => | url = [582] => | editoři = Yves Hoffmann, Uwe Richter [583] => | vydavatel = Mitteldt. Verlag [584] => | místo = Halle [585] => | rok vydání = 2013 [586] => | vydání = [587] => | počet stran = 477 [588] => | kapitola = [589] => | strany = [590] => | isbn = 978-3-95462-132-3 [591] => | jazyk = de [592] => }} [593] => * {{Citace monografie | titul = Der Freiberger Bergbau : technische Denkmale und Geschichte | url = | editoři = Otfried Wagenbreth, Eberhard Wächtler | vydavatel = Leipzig : Dt. Verl. für Grundstoffindustrie | místo = Leipzig | rok vydání = 1988 | vydání = 2 | počet stran = 381 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-662-44763-5 | jazyk = de}} [594] => * {{Citace monografie [595] => | příjmení = Ermisch [596] => | jméno = Hubert [597] => | odkaz na autora = [598] => | titul = Urkundenbuch der Stadt Freiberg in Sachsen [599] => | url = https://archive.org/details/bub_gb_Tj9AAQAAMAAJ [600] => | vydavatel = Giesecke & Devrient [601] => | místo = Leipzig [602] => | rok vydání = 1883–1891 [603] => | vydání = [604] => | počet stran = [605] => | edice = Codex diplomaticus Saxoniae regia II, 12–14 [606] => | kapitola = [607] => | strany = [608] => | isbn = [609] => | jazyk = de [610] => }} Bd. 1 [https://codex.isgv.de/codex.php?band=cds2_12 Dostupné online], Bd. 2 [https://codex.isgv.de/codex.php?band=cds2_13 Dostupné online], Bd. 3 [https://codex.isgv.de/codex.php?band=cds2_14 Dostupné online] [611] => * {{Citace monografie | titul = Der Freiberger Bergbau : technische Denkmale und Geschichte | url = | editoři = Otfried Wagenbreth, Eberhard Wächtler | vydavatel = Leipzig : Dt. Verl. für Grundstoffindustrie | místo = Leipzig | rok vydání = 1988 | vydání = 2 | počet stran = 381 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-662-44763-5 | jazyk = de}} [612] => * {{Citace monografie | příjmení = Gerlach | jméno = Heinrich | titul = Kleine Chronik von Freiberg als Führer durch Sachsens Berghauptstadt und Beitrag zur Heimathkunde | url = https://books.google.cz/books?id=MZJlAAAAcAAJ&dq=freiberg%20sachsen%20reformation&hl=cs&pg=PA8#v=onepage&q=freiberg%20sachsen%20reformation&f=false | vydavatel = Gerlach'sche Buchdrückerei | místo = Freiberg | rok vydání = 1870 | počet stran = 116 | kapitola = | strany = | jazyk = de}} [613] => * {{Citace monografie [614] => | titul = Geschichte der Bergstadt Freiberg: im Auftrage des Rates der Stadt Freiberg [615] => | url = [616] => | editoři = Hanns-Heinz Kasper, Eberhard Wächtler [617] => | vydavatel = H. Böhlau [618] => | místo = Weimar [619] => | rok vydání = 1986 [620] => | počet stran = 565 [621] => | kapitola = [622] => | strany = [623] => | isbn = 3-7400-0051-1 [624] => | jazyk = de [625] => }} [626] => * {{Citace monografie [627] => | příjmení = Hahmann [628] => | jméno = Horst-Günther [629] => | odkaz na autora = [630] => | titul = Bergbauwanderungen in und um Freiberg : vorgestellt werden vier bergbaugeschichtliche Wanderungen: „Himmelfahrt Fundgrube“, „Roter Graben“, „Muldenhütten - Alte Dynamit“, „Bergbaugebiet Zug“ [631] => | url = [632] => | vydavatel = Bildverl. Böttger [633] => | místo = Witzschdorf [634] => | rok vydání = 2012 [635] => | vydání = 1 [636] => | počet stran = 64 [637] => | kapitola = [638] => | strany = [639] => | isbn = 978-3-937496-48-1 [640] => | jazyk = de [641] => }} [642] => * {{Citace monografie [643] => | příjmení = Hoffmann [644] => | jméno = Yves [645] => | příjmení2 = Richter [646] => | jméno1 = Uwe [647] => | titul = Entstehung und Blüte der Stadt Freiberg : die bauliche Entwicklung der Bergstadt vom 12. bis zum Ende des 17. Jahrhunderts [648] => | url = [649] => | vydavatel = Mitteldt. Verlag [650] => | místo = Halle [651] => | rok vydání = 2012 [652] => | vydání = [653] => | počet stran = 707 [654] => | kapitola = [655] => | strany = [656] => | isbn = 978-3-89812-930-5 [657] => | jazyk = de [658] => }} [659] => * {{Citace monografie | příjmení = Pforr | jméno = Herbert | titul = Freiberg : Stadt auf silbernem Boden | url = | vydavatel = Sutton | místo = Erfurt | rok vydání = 2012 | vydání = | počet stran = 158 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-95400-016-6 | jazyk = de}} [660] => * {{Citace periodika [661] => | příjmení = Schirmer [662] => | jméno = Uwe [663] => | titul = Der Freiberger Silberbergbau im Spätmittelalter (1353–1485) [664] => | periodikum = Neues Archiv für sächsische Geschichte [665] => | rok vydání = 2001 [666] => | měsíc vydání = [667] => | ročník = 71 [668] => | číslo = [669] => | strany = 1–26 [670] => | url = [671] => | issn = 0944-8195 [672] => | jazyk = de [673] => }} [674] => [675] => === Související články === [676] => * [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu]] [677] => * [[Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří]] [678] => * [[Dějiny saského mincovnictví]] [679] => * [[Freiberská Mulda]] [680] => * [[Wettinové]] [681] => [682] => === Externí odkazy === [683] => * {{NK ČR|ge160372|věc=ano}} [684] => * {{Commonscat}} [685] => * {{Commons}} [686] => * {{Twitter|stadtfreiberg|Stadt Freiberg}} [687] => * {{Facebook|SilberstadtFreiberg|Silberstadt Freiberg}} [688] => * {{Instagram|silberstadt_freiberg|Silberstadt Freiberg}} [689] => * {{Oficiální web}} {{de}} [690] => * [https://www.youtube.com/watch?v=32-KvT4SNyU Videoprocházka po freiberských pamětihodnostech] [691] => [692] => {{Zemský okres Střední Sasko}} [693] => {{Autoritní data}} [694] => {{Portály|Geografie|Německo}} [695] => {{Dobrý článek}} [696] => [697] => [[Kategorie:Freiberg| ]] [698] => [[Kategorie:Velká okresní města v Sasku]] [699] => [[Kategorie:Města v zemském okrese Střední Sasko]] [700] => [[Kategorie:Horní města v Německu]] [701] => [[Kategorie:Těžba stříbra v Německu]] [702] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Německu]] [703] => [[Kategorie:Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří]] [704] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Freiberg

Freiberg (doslova: „svobodné horní město“) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na toku řeky Freiberská Mulda v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Saskou Kamenicí. Město bylo založeno kolem roku 1170 a po staletí bylo centrem těžby stříbra a rud.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu','Freudenstein (zámek)','Freiberská Mulda','Montanistika','Gottfried Silbermann','Saská Kamenice','Hans Witten','Mořic Saský','Ulrich Rülein von Calw','Wettinové','Německá demokratická republika','reformace'

Montanistika

Reformace

The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century.

Wettinové