Array ( [0] => 14661859 [id] => 14661859 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Reformace [uri] => Reformace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century. The page begins by describing the religious and social background of the Czech Kingdom at the time, highlighting the dominant influence of the Catholic Church and the widespread corruption within it. It then explores the early stages of the Reformation in the Czech lands, tracing its roots to the teachings and writings of Jan Hus, a Czech theologian and reformer from the early 15th century. Hus's ideas, such as advocating for the use of the Czech vernacular in religious services and criticizing the sale of indulgences, laid the groundwork for the later Reformation movement. The page goes on to discuss the impact of Martin Luther's Ninety-Five Theses and the subsequent spread of Lutheranism in the Czech Kingdom. The reforms introduced by Luther found a receptive audience among the Czech population, leading to the establishment of Protestant churches and the translation of religious texts into the Czech language. The page also addresses the Counter-Reformation, a Catholic response to the Protestant movement, which led to increased tensions between the two religious groups. The Counter-Reformation efforts were often accompanied by repression and persecution of Protestants, including censorship and book burnings. The final section of the summary highlights the lasting influence of the Reformation on Czech society and culture. It mentions the development of various Protestant denominations, the impact of Protestant ideals on education and literature, and the ongoing struggles for religious freedom. The summary concludes by emphasizing the historical significance of the Reformation as a transformative period in Czech history and its continuing relevance in contemporary Czech society. [oai] => The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century. The page begins by describing the religious and social background of the Czech Kingdom at the time, highlighting the dominant influence of the Catholic Church and the widespread corruption within it. It then explores the early stages of the Reformation in the Czech lands, tracing its roots to the teachings and writings of Jan Hus, a Czech theologian and reformer from the early 15th century. Hus's ideas, such as advocating for the use of the Czech vernacular in religious services and criticizing the sale of indulgences, laid the groundwork for the later Reformation movement. The page goes on to discuss the impact of Martin Luther's Ninety-Five Theses and the subsequent spread of Lutheranism in the Czech Kingdom. The reforms introduced by Luther found a receptive audience among the Czech population, leading to the establishment of Protestant churches and the translation of religious texts into the Czech language. The page also addresses the Counter-Reformation, a Catholic response to the Protestant movement, which led to increased tensions between the two religious groups. The Counter-Reformation efforts were often accompanied by repression and persecution of Protestants, including censorship and book burnings. The final section of the summary highlights the lasting influence of the Reformation on Czech society and culture. It mentions the development of various Protestant denominations, the impact of Protestant ideals on education and literature, and the ongoing struggles for religious freedom. The summary concludes by emphasizing the historical significance of the Reformation as a transformative period in Czech history and its continuing relevance in contemporary Czech society. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:HolyRomanEmpire 1618.png|náhled|Reformace ve střední Evropě (1618)]] [1] => '''Reformace''' (lat. ''obnovení'' či ''oprava'') byl [[Schizma|rozkol]] v [[Katolická církev|katolické církvi]], který natrvalo změnil Evropu. Těžiště procesu bylo v [[16. století]]. Cílem reformačních aktivistů byla náprava poměrů a návrat ke křesťanství nezatíženému [[Tradice|tradicí]]. V průběhu reformace se vytvořily [[Protestantismus|protestantské církve]]. [2] => [3] => Proti poměrům v církvi veřejně vystoupili již předchůdci reformace, jejich kritika však byla prohlášena za [[Hereze|kacířství]] ([[William Ockham|Ockham]], [[John Wycliffe|Viklef]], [[Jan Hus|Hus]]). S výjimkou [[Husitství|husitských]] Čech neměla také důsledky politické a institucionální. Klíčovým pro spuštění reformačního procesu a hnutí se tak stalo až vystoupení [[Martin Luther|Martina Luthera]], zejména jeho známé přibití ''[[95 tezí]]'' na dveře [[Evangelický zámecký kostel|kostela Všech svatých]] ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]], což je akt, jehož historičnost je někdy zpochybňována, jisté nicméně je, že Luther ''95 tezí'' přiložil 31. října 1517 jako přílohu k dopisu [[Albrecht Braniborský (kardinál)|Albrechtovi Braniborskému]], [[Seznam mohučských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupovi mohučskému]].{{Citace periodika [4] => | příjmení = Dixon [5] => | jméno = C Scott [6] => | titul = Luther’s Ninety-Five Theses and the Origins of the Reformation Narrative [7] => | periodikum = The English Historical Review [8] => | datum vydání = 2017-06-01 [9] => | ročník = 132 [10] => | číslo = 556 [11] => | strany = 533–569 [12] => | issn = 0013-8266 [13] => | doi = 10.1093/ehr/cex224 [14] => | url = https://doi.org/10.1093/ehr/cex224 [15] => | datum přístupu = 2021-09-19 [16] => }} Toto datum je také dnes slaveno jako [[Den reformace]]. Německo se díky Lutherovi stalo epicentrem reformace, další významné centrum pak vzniklo ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] ([[Jan Kalvín]], [[Ulrich Zwingli]]), v [[Anglie|Anglii]], kde však byla reformace spíše politickým manévrem, posléze v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Skandinávie|Skandinávii]] a [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. [17] => [18] => == Charakteristika == [19] => Podle center reformace se rozlišuje německá reformace v čele Lutherem, [[luteránství]] se stalo základem pozdější [[luteránství|lutherské církve]]. Dále je to [[švýcarská reformace]] ([[kalvinismus]]), která vedla k založení [[reformovaná církev|reformované církve]]. Specifickou je [[česká reformace]], s jejími radikálními ([[Táborský svaz|táborité]]) i umírněnými směry ([[utrakvismus]], [[Jednota bratrská]]). [[Anglická reformace]] vyústila ve vznik [[Anglikánská církev|anglikánské církve]], z ní vzešly také [[Puritáni|puritanismus]] a [[probuzenectví]], jež sehrály posléze velkou roli ve Spojených státech, stejně jako [[baptisté]] (navazující na [[Novokřtěnectví|novokřtěnce]]), [[presbyteriáni]], [[metodismus]], [[letniční hnutí]] či [[evangelikalismus]]. Společným jmenovatelem [[Evangelická církev|evangelických církví]] lutherských i reformovaných jsou ''3 sola'' ([[Latina|latinsky]] ''pouze'') - ''[[Sola fide|Sola Fide]], [[Sola gratia|Sola Gratia]], [[Sola scriptura|Sola Scriptura]]'' (pouze milost, pouze víra, pouze Písmo), s rozdílnou mírou jejich důsledků v praxi. Věroučné rozdíly se vyskytují např. v otázce [[Večeře Páně|Svaté večeře]] a učení o [[predestinace|predestinaci]], přesto jsou si evangelíci myšlenkově blízcí. [20] => [21] => Katolická církev na reformaci reagovala [[Protireformace|protireformací]].{{Citace periodika [22] => | příjmení = Reinhard [23] => | jméno = Wolfgang [24] => | titul = Reformation, Counter-Reformation, and the Early Modern State a Reassessment [25] => | periodikum = The Catholic Historical Review [26] => | datum vydání = 1989 [27] => | ročník = 75 [28] => | číslo = 3 [29] => | strany = 383–404 [30] => | issn = 0008-8080 [31] => | url = https://www.jstor.org/stable/25023084 [32] => | datum přístupu = 2021-09-19 [33] => }} Jedním z jejích projevů bylo [[Baroko|barokní umění]]. [34] => [35] => == Příčiny == [36] => Obecnou teologickou příčinou reformace byl rozpor mezi [[Bible|Biblí]] a tehdejší církevní praxí. [[Papež]]ství ignorovalo nebo potlačovalo kritiky poměrů. K obecnějším příčinám sociálním patří koroze [[Feudalismus|feudalismu]] a vzestup [[Nacionalismus|nacionalismu]]. Svou roli sehrál také vynález [[knihtisk]]u a s ním spjatá větší dostupnost a čtenost [[Bible]] (a dalších knih).{{Citace periodika [37] => | příjmení = Varickayil [38] => | jméno = Robert [39] => | titul = Social Origins of Protestant Reformation [40] => | periodikum = Social Scientist [41] => | datum vydání = 1980 [42] => | ročník = 8 [43] => | číslo = 11 [44] => | strany = 14–31 [45] => | issn = 0970-0293 [46] => | doi = 10.2307/3516750 [47] => | url = https://www.jstor.org/stable/3516750 [48] => | datum přístupu = 2021-09-19 [49] => }} [50] => [51] => Bezprostřední příčinou byl spor o [[odpustek|odpustky]], které jejich kritici označovali za kupčení se [[spása|spásou]]. V ''95 tezích'' Luther popsal, jak odpustky odvádějí křesťany od opravdového pokání a [[lítost]]i nad hříchem, protože si lidé myslí, že se tomu lze vyhnout koupí odpustku. Odpustky navíc podle Luthera odrazují křesťany od obdarovávání chudých a dalších skutků [[milosrdenství]], jelikož se věří, že odpustkové listiny mají větší duchovní hodnotu. I když Luther tvrdil, že jeho pozice vůči odpustkům se shoduje s [[Lev X.|papežovou]], ''Teze'' zpochybnily [[Papežská bula|papežskou bulu]] ze 14. století o tom, že papež může používat poklad zásluh a dobrých skutků minulých svatých, aby odpouštěl časné tresty za hříchy.{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = Martin Luther - The indulgences controversy [53] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [54] => | url = https://www.britannica.com/biography/Martin-Luther [55] => | jazyk = en [56] => | datum přístupu = 2021-09-19 [57] => }} [58] => [59] => Církevní nadřízení Luthera kvůli protiodpustkovému boji stíhali pro [[Hereze|kacířství]], což vyústilo na počátku ledna roku 1521 v jeho [[Exkomunikace|exkomunikaci]].{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = [61] => | jméno = [62] => | titul = Martin Luther excommunicated [63] => | periodikum = HISTORY [64] => | url = https://www.history.com/this-day-in-history/martin-luther-excommunicated [65] => | jazyk = en [66] => | datum přístupu = 2021-09-19 [67] => }} Luther později nicméně uváděl, že odpustky jsou vedlejším problémem, že klíčovým teologickým problémem, kvůli němuž bylo nutno vytvořit novou církev, byla otázka víry, spásy a svobodné vůle (debata Luthera s [[Erasmus Rotterdamský|Erasmem Rotterdamským]]{{Citace periodika [68] => | příjmení = O'Malley [69] => | jméno = John W. [70] => | titul = Erasmus and Luther, Continuity and Discontinuity As Key to Their Conflict [71] => | periodikum = The Sixteenth Century Journal [72] => | datum vydání = 1974 [73] => | ročník = 5 [74] => | číslo = 2 [75] => | strany = 47–65 [76] => | issn = 0361-0160 [77] => | doi = 10.2307/2539821 [78] => | url = https://www.jstor.org/stable/2539821 [79] => | datum přístupu = 2021-09-19 [80] => }}). [81] => [82] => Další významnou otázkou, otevřenou již Ockhamem, Viklefem a Husem, byla politická a ekonomická moc církve. Nákladná správa majetku církve měla svůj odraz v zavádění stále nových církevních [[Poplatek|poplatků]], což se setkávalo s odporem. Někteří reformátoři šli tak daleko, že obviňovali [[prelát]]y z prodeje církevních úřadů ([[simonie]]). [83] => [84] => == Průběh == [85] => [86] => === Anglická reformace === [87] => {{Podrobně|Anglická reformace}} [88] => [[Soubor:Portrait of Henry VIII of England (Holbein).jpg|náhled|[[Jindřich VIII. Tudor|Jindřich VIII.]]]] [89] => Kořeny protestantské tradice v Anglii se hledají u [[Františkáni|františkána]] [[William Ockham|Williama Ockhama]], který kritizoval bohatství a moc církve a přiklonil se ke stanovisku císaře, že papež mu má být podřízen. Na něj navázal [[John Wycliffe]] (1320/1330 – 1384). Vystupoval proti moci církve, proti [[Odpustek|odpustkům]], ve svých postojích důsledně vycházel z Bible. Zdůrazňuje, že hlavní křesťanskou autoritou nejsou církevní hodnostáři, ale Bible, a odmítá hospodářskou a vůbec světskou moc církve, přemíru a pompéznost [[obřad]]ů apod.{{Citace periodika [90] => | příjmení = Aston [91] => | jméno = Margaret [92] => | titul = John Wycliffe's Reformation Reputation [93] => | periodikum = Past & Present [94] => | datum vydání = 1965 [95] => | číslo = 30 [96] => | strany = 23–51 [97] => | issn = 0031-2746 [98] => | url = https://www.jstor.org/stable/649927 [99] => | datum přístupu = 2021-09-19 [100] => }} [101] => [102] => Politickou realitou se anglická reformace začala stávat ovšem až díky krokům anglického krále [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]] Ten žádal papeže o zrušení svého manželství (prvně roku 1527) a nebylo mu vyhověno. Jindřich následně začal pracovat na tom, aby moc papeže v Anglii zlomil. Klíčovou byla série aktů anglického parlamentu mezi lety 1532 a 1534. Mezi nimi byl i Zákon o svrchovanosti z roku 1534, který prohlásil, že král Jindřich je „nejvyšší hlavou anglické církve na zemi“. Tento titul odvrhla [[Marie I. Tudorovna|Marie I.]] v roce 1553, která chtěla autoritu papežství v Anglii obnovit, avšak [[Alžběta I.]] znovu potvrdila královskou nadvládu nad církví v roce 1559, byť přijala titul nový - "nejvyšší guvernér anglické církve". Král se stal konečnou autoritou v [[Teologie|teologických]] i právních otázkách, papežství bylo zbaveno vlivu na jmenování [[biskup]]ů a církevní daň přestala být placena do [[Řím]]a, ale náležela nově anglické koruně. Teologie a [[liturgie]] anglické církve se za vlády Jindřichova syna [[Eduard VI.|Eduarda VI.]] stala značně protestantskou, z velké části podle linie stanovené arcibiskupem [[Thomas Cranmer|Thomasem Cranmerem]].{{Citace periodika [103] => | příjmení = Null [104] => | jméno = Ashley [105] => | titul = Thomas Cranmer and the Anglican Way of Reading Scripture [106] => | periodikum = Anglican and Episcopal History [107] => | datum vydání = 2006 [108] => | ročník = 75 [109] => | číslo = 4 [110] => | strany = 488–526 [111] => | issn = 0896-8039 [112] => | url = https://www.jstor.org/stable/42613020 [113] => | datum přístupu = 2021-09-19 [114] => }} Alžběta později protestantskou linii zmírnila. O tyto otázky se pak vedly tvrdé spory, nezřídka krvavé. Do jisté míry stály i za [[Anglická občanská válka|anglickou občanskou válkou]], nebo též za sesazením posledního katolického monarchy Anglie [[Jakub II. Stuart|Jakuba II. Stuarta]] při tzv. [[Slavná revoluce|Slavné revoluci]] r. 1688. Po ní se ustavila [[anglikánská církev]] jako [[Státní náboženství|státní církev]], a tou je do značné míry dosud. Od slavné revoluce bylo praktikování [[Katolicismus|katolictví]] v Anglii nezákonné, a to až do roku 1829, do přijetí tzv. ''Roman Catholic Relief Act''.{{Citace periodika [115] => | příjmení = Davis [116] => | jméno = R. W. [117] => | titul = The Tories, the Whigs, and Catholic Emancipation, 1827-1829 [118] => | periodikum = The English Historical Review [119] => | datum vydání = 1982 [120] => | ročník = 97 [121] => | číslo = 382 [122] => | strany = 89–98 [123] => | issn = 0013-8266 [124] => | url = https://www.jstor.org/stable/568495 [125] => | datum přístupu = 2021-09-19 [126] => }} [127] => [128] => === Německá reformace === [129] => [[Soubor:Lucas Cranach (I) workshop - Martin Luther (Uffizi).jpg|náhled|200px|Teolog a kazatel [[Martin Luther]]]] [130] => Za počátek reformačního procesu je považován [[31. říjen]] [[1517]], kdy [[Martin Luther]] uveřejnil svých [[95 tezí]]. Jeho cílem bylo vyvolat akademickou [[Diskuse|diskusi]], jeho myšlenky se však velmi rychle roznesly a vzbudily obrovskou pozornost. Řím označil tyto teze za kacířské a vyzval Luthera k jejich odvolání. Jeho spisy byly páleny, Luther reagoval spálením [[Papežská bula|papežské buly]] a vydáním dalších spisů, ve kterých odmítal autoritu [[papež]]e a [[koncil]]ů a žádal církevní reformy. V roce [[1521]], po uvalení církevní [[klatba|klatby]], následovalo předvolání před [[Říšský sněm (Německo)|říšský sněm]] ve [[Worms]]u, na kterém Luther odmítl své učení odvolat, pokud nebude přesvědčen svědectvím [[Bible|Písma]]. Císař [[Karel V.]] vydal ''[[Wormský edikt]]'', který zůstal v platnosti během celého reformátorova života. Jeho obsahem je říšská [[klatba]] proti Lutherovi a zákaz jeho učení. Luther se uchýlil na hrad [[Wartburg]], kde přeložil [[Bible|Bibli]]. Tento překlad měl zásadní vliv na vývoj [[Němčina|němčiny]]. [131] => [132] => Pod vlivem Lutherových spisů a jeho vystoupení ve Wormsu propukly od podzimu [[1521]] prakticky v celém Německu náboženské nepokoje, zprvu s centrem ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]]. Nové učení se rychle šířilo i pod vlivem Lutherova překladu Bible, která byla do té doby [[veřejnost]]i prakticky nedostupná. Němci přecházeli houfně na novou víru, mniši a jeptišky opouštěli [[klášter]]y. Proti radikálním projevům reformace ([[obrazoborectví]] a selským nepokojům) reformátor ostře vystupoval. [133] => [134] => Na politické úrovni došlo nejprve v roce [[1526]] ve [[Špýr]]u k rozhodnutí, že se volba náboženství přenechává autonomii zeměpánů. Když bylo na dalším říšském sněmu [[1529]] toto právo opět zrušeno, evangeličtí stavové protestovali (odtud [[Protestantismus|protestanti]]) opuštěním jednání. V roce [[1530]] předložili evangelíci na sněmu v [[Augsburg]]u [[Philipp Melanchthon|Melanchthonovo]] [[Augsburské vyznání]], pokus o přiblížení [[katolictví|katolické]] straně (zdůraznění společných rysů víry) a zároveň první [[evangelická církev|evangelické]] [[vyznání]] nové víry. Katolické stavy toto dílo odmítly a císař hrozil protestantům [[represe]]mi. Evangelické stavy na svou obranu založily [[šmalkaldský spolek]]. Po porážce protestantů ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]] [[1546]] – [[1547]] následovalo pronásledování protestantů. Po odstoupení císaře byl uzavřen v roce [[1555]] [[Augšpurský mír|augsburský náboženský mír]], jehož obsahem bylo zrovnoprávnění obou náboženství na území Německa, a znamenalo faktické uznání rozdělení církve. [135] => [136] => === Švýcarská reformace === [137] => {{Podrobně|Švýcarská reformace}} [138] => [[Soubor:ReformationsdenkmalGenf1.jpg|náhled|vlevo|Pomník reformátorů v Ženevě (detail)-Beze, Farrell, Kalvin a Zwingli]] [139] => Pod vedením [[Ulrich Zwingli|Ulricha Zwingliho]] na jaře [[1522]] začala reformace v [[Curych]]u. Městská rada souhlasila s evangelickým [[kázání]]m, postupně došlo k odstranění nebiblických elementů v církevním životě, bylo doprovázeno i [[obrazoborectví]]m. Přes totéž východisko se teologické názory Zwingliho zčásti lišily od Lutherových. Pokus o nalezení společného stanoviska při [[Marburské náboženské rozhovory|Marburských náboženských rozhovorech]] v roce [[1529]] ztroskotalo na otázce [[Večeře Páně|Svaté večeře]]. Napjatá náboženská situace ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] vyústila v občanskou válku, [[1531]] Zwingli umírá v bitvě u Kappelu. Jeho následovník [[Heinrich Bullinger]] spolupracoval na formulování ''Prvního helvétského vyznání'' ([[1536]]). [140] => [141] => V roce [[1533]] přišel do Švýcarska [[Jan Kalvín]], pronásledovaný ve [[Francie|Francii]] pro své protestantské názory. Své učení shrnul v publikaci ''Instituce'' ([[1535]]). Od roku [[1536]] působil Kalvín v [[Ženeva|Ženevě]], kde zavedl radikální reformaci, která se dotýkala života všech. Nakrátko byl vypovězen, po návratu pokračoval v budování [[teokracie]] (propojení náboženství s politikou). Kalvínovo učení o [[predestinace|predestinaci]] (předurčení člověka ke spáse nebo zavržení) [[luteránství|Lutheráni]] neuznávali, stejně jako jeho pozici ke Svaté večeři, společné s Zwinglim. Když v roce [[1549]] Kalvín s Bullingerem uzavřeli společné vyznání, vznikla jednotná švýcarská [[reformovaná církev]]. V roce [[1566]] požádal německý reformovaný falcký kurfiřt Bullingera o zaslání vyznání, které vyšlo po podepsání [[teolog]]y švýcarských [[švýcarský kanton|kantonů]] pod názvem ''Druhé helvétské vyznání''. To se pak stálo základem reformovaných církví i v zahraničí. [142] => [143] => === Česká reformace === [144] => {{Podrobně|Česká reformace}} [145] => [[Soubor:Majestát Rudolfa II z roku 1609.gif|náhled|200px|[[Rudolfův majestát]], jenž v roce [[1609]] potvrdil náboženskou svobodu a [[Česká konfese|Českou konfesi]] v [[České království|Českém království]]]] [146] => Reformace v [[dějiny Česka|českých]] zemích má na rozdíl od celoevropského pojetí svá specifika. Reformační proces, či alespoň jeho první část, se zde datuje již od počátku [[15. století]], kdy došlo k celospolečenským událostem díky působení mistra [[Jan Hus|Jana Husa]], které měly celoevropské důsledky. Proces probíhal již v období [[Husité|husitských]] válek i po jejich skončení, [[České království]] bylo charakterizováno jako „[[království dvojího lidu]]“, rozdělené na [[Katolictví|katolíky]] a [[Utrakvismus|utrakvisty]]. Reformní proces na počátku 16. století v [[Německo|Německu]] byl sledován jak [[Utrakvismus|utrakvisty]], tak [[Jednota bratrská|Jednotou bratrskou]], která se o zásady [[luteránství]] začala opírat. Po smrti krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] byl roku [[1526]] zvolen českým králem [[Ferdinand I. Habsburský]], který slíbil zachovávat náboženské svobody. Došlo k dalšímu uvolnění, což přispělo ke vzniku [[Sekta habrovanských|sekty habrovanských]] a k příchodu [[novokřtěnci|novokřtěnců]], zejména z Rakous a Německa. Roku [[1555]] byla v říši přijata zásada „''čí je vláda, toho je i náboženství.''“ (lat. ''Cuius regio, eius religio''). Tyto zásady platily i na úrovni šlechtických panství, kde [[fara|fary]] a [[kostel]]y byly obsazovány kněžími té náboženské orientace, kterou vyznával majitel panství. [[Poddaní]] pak museli prakticky přijmout víru svého pána. [147] => [148] => V období reformace se objevila řada českých knih, které vydávaly jak reformní církve, tak i [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], kteří se snažili sblížit reformační směry a dovést církev ne k "reformaci," ale ke skutečné reformě. Roku [[1575]] byla vydána [[Česká konfese]], která potvrzovala a upravovala náboženské záležitosti v českých zemích. Náboženské svobody byly roku [[1609]] upraveny vydáním [[Rudolfův Majestát|Rudolfova Majestátu]]. Zároveň s Majestátem se evangeličtí a někteří katoličtí šlechtici usnesli na tzv. „Porovnání“, což v některých článcích odporovalo Majestátu a umožňovalo různé výklady práva. V důsledku toho vznikl spor v [[Broumov]]ě a v [[Hrob (okres Teplice)|Hrobu]], kde si evangeličtí měšťané německého jazyka vystavěli na statcích broumovského opata a pražského arcibiskupa dva protestantské [[kostel]]y, což vyvolalo rozepře. Předáci broumovských měšťanů byli zatčeni a v únoru [[1618]] v [[Praha|Praze]] uvězněni. Tato událost nastartovala další nepokoje, které vyvrcholily [[České stavovské povstání|Stavovským povstáním]] proti králi Ferdinandovi II., [[bitva na Bílé hoře|bitvou na Bílé hoře]] a vypuknutím [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. [149] => [150] => == Odkazy == [151] => [152] => === Reference === [153] => [154] => [155] => === Literatura === [156] => * {{Citace monografie | příjmení = Chaunu | jméno = Pierre | odkaz na autora = Pierre Chaunu | titul = Dobrodružství reformace : svět Jana Kalvína | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2001 | počet stran = 124 | isbn = 80-85959-84-4}} [157] => * {{Citace monografie|příjmení=Vrabec|jméno=Jan Josef|titul=Popravy na Staroměstském náměstí 21. června 1621|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:118449a0-9ac5-11dd-a972-0030487be43a?page=uuid:a8ae8f70-9ac5-11dd-9d6a-0030487be43a|vydavatel=Kočí|místo=Praha|rok=1908|kapitola=Prvních sto let utraquismu a Od počátku novoutraquismu k Bílé Hoře|stránky=5-48|poznámka=Nástin 200 let dějin české reformace (od Husových předchůdců do r. 1621)}} [158] => * {{Citace periodika | příjmení = Wolgast | jméno = Eike | odkaz na autora = | titul = Religion und Gewalt in der Reformation [159] => | periodikum = Prague Papers on the History of International Relations | rok = 1998 | ročník = 2 | číslo = 1 | strany = 59–78 [160] => | url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/wolgast.pdf | isbn = 80-85899-49-3}} [161] => [162] => === Související články === [163] => * [[Protestantismus]] [164] => * [[Novokřtěnectví]] [165] => * [[Rekatolizace]] [166] => * [[Dějiny římskokatolické církve v Česku]] [167] => * [[Reformace a protireformace (1550-1648)]] [168] => * [[Absolutismus]] [169] => * [[Anglikánská církev]] [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{Commonscat}} [173] => * [http://www.mistareformace.cz/?page=2 Místa reformace] [174] => * [http://info.dingir.cz/2017/11/media-mylne-uvedla-ze-slovo-lotr-pochazi-od-jmena-luther/ Média mylně uvedla, e slovo Lotr pochází od jména Luther] : [[Dingir (časopis)|Dingir]], 2. 11. 2017 [175] => [176] => {{Autoritní data}} [177] => {{Portály|Křesťanství|Novověk}} [178] => [179] => [[Kategorie:Reformace| ]] [] => )
good wiki

Reformace

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bible','luteránství','Protestantismus','Anglikánská církev','Ulrich Zwingli','Jan Hus','1521','obrazoborectví','predestinace','Jednota bratrská','Jan Kalvín','Večeře Páně'

1521

Bible

Luteránství

Obrazoborectví

Predestinace

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.