Array ( [0] => 14751191 [id] => 14751191 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Frustrace [uri] => Frustrace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => {{Upravit}} [2] => '''Frustrace''' (z [[latina|lat]]. ''frustrá'', marně, ''frustratio'', zmarnění) je [[pocit]], který člověk prožívá, pokud se něco důležitého nepovede a v nejbližší době není šance to napravit, ať už proto, že už to zkrátka není možné, anebo v tom brání něco, s čím si nelze poradit. Projevuje se zklamáním či pocitem zmaru. [3] => [4] => == Frustraci způsobuje nějaká překážka == [5] => [6] => Překážka, která brání vyřešit [[problém]], může být jak v okolním prostředí (vnější), tak uvnitř frustrovaného: [7] => * Překážkou z okolního prostředí mohou být třeba [[peníze]], které měly přijít a se kterými se počítalo pro uhrazení účtu, jste frustrovaní, protože musíte počkat, až peníze dojdou, a do té doby máte svázané ruce. Tento problém se ovšem vyřeší v momentě, kdy se částka objeví na účtu. [8] => * Překážkou uvnitř je například [[averze]] k rodinnému příslušníkovi, se kterým kdysi došlo k hádce a od té doby jste se nesetkali, ale při každém setkání s ostatními členy rodiny se o tom mluví, z čehož jste frustrovaní, ale váš odpor k setkání s oním příbuzným brání uzavření celé situace. [9] => [10] => == Míra frustrace == [11] => [12] => Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: každého tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. [13] => [14] => Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je '''frustrační tolerance''', která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma [[Člověk|lidem]] stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. [15] => [16] => Frustraci lépe snáší [[Dospělec|dospělí]] než [[Dítě|děti]] nebo starší osoby. Frustrující [[situace (sociologie)|situace]] se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám. [17] => [18] => == Co se v nás děje == [19] => [[Organismus]], který je připraven bojovat s [[problém]]em, neustále naráží na neřešitelnost překážky, která nás odsuzuje k pasivitě, nečinnosti, bezmocnému čekání... Tímto nahromaděnou energii „k boji“ musíme nějak vybít nebo přetransformovat. Cítíme stále dokola vztek, napětí a zklamání z neúspěchu, a tak přichází přirozený důsledek snahy o vyřešení neřešitelné situace. Organismus se frustraci brání – nejčastěji tento stav „řešíme“ [[Agrese|agresí]], ať už slovní, kdy nadáváme na domělou příčinu frustrace, na svět a na všechno kolem sebe, nebo namíříme agresi přímo proti něčemu či někomu a poškozujeme věci, ubližujeme druhému člověku nebo zvířeti či dokonce poškozujeme sami sebe. Extrémními případy agrese jsou [[Vražda|vraždy]] nebo [[Sebevražda|sebevraždy]]. [20] => [21] => == Způsoby obrany == [22] => Člověk se frustraci [[Nevědomí|podvědomě]] brání pomocí [[učení|naučených]], v minulosti osvědčených, obranných mechanismů, které lidem pomáhají cítit se méně nepříjemně a lépe zvládat náročné životní situace. Tyto techniky jsou odvozené ze dvou základních reakcí na [[stres]] z [[agrese]] a [[Únik (psychologie)|úniku]] [23] => [24] => Techniky odvozené od přímé agrese jsou: [25] => * ''[[Egocentrismus]]'' a ''upoutávání pozornosti'' jsou reakcemi na frustraci, které se projevují neposlušností, výstředností či ubližováním druhým lidem. [26] => * ''[[Ztotožnění|Identifikace]]'' Připodobňování vlastní situace k někomu, kdo danou situaci zažil a případně úspěšně vyřešil. [27] => * ''[[projekce (psychologie)|Projekce]]'' je podvědomé svedení viny na jinou osobu (nepřipouštění si vlastního selhání). [28] => * ''[[racionalizace (psychologie)|Racionalizace]]'' (od ''racio'' – lat ''rozum'') je rozumové zdůvodnění toho, proč jsme neuspěli. Někdy použijeme objektivní fakta a jindy prostě sami sebe přesvědčíme o tom, že o úspěch jsme vlastně nestáli, protože by s ním určitě byla spojena nějaká nepříjemnost (model tzv. „kyselých hroznů“). [29] => * ''[[psychologická kompenzace|Kompenzace]]'' je náhrada nedosažitelného něčím jiným, co pro nás bude mít podobný význam. V důsledku této techniky může vzniknou [[závislost (psychologie)|závislost]] např.: [[alkoholismus]], [[workoholismus]] jako důsledek kompenzace rodinných problémů. [30] => [31] => Techniky odvozené od prostého úniku: [32] => * ''[[Samota|Izolace]]'' je reakcí na neúnosnou míru napětí, kterým se člověk vyhýbá řešení problému. [33] => * ''[[Regrese]]'' je návrat na nižší (popřípadě zaseknutí se na jednom) vývojový stupeň, který se člověku již vyplatil. Vývojovému stupni přirozeně přizpůsobí i své chování, takže čtyřicetiletý úspěšný podnikatel se najednou může stát pubertálním výrostkem se všemi hloupými nápady, které k tomuto věku patří. Může být ''přechodná'' a po určitém období opět vymizet, nebo ''trvalá'' a jedinec už nikdy nedosáhne vyššího vývojového stupně. [34] => * ''[[Sublimace (psychologie)|Sublimace]]'' je přetvoření a uplatnění něčeho společností nepřípustného (např. emocí vznikajících z neukojeného [[Libido|libida]]) v oblasti, kde je to nejen přípustné, ale také žádané. [35] => * ''Únik do nemoci'' nabývá někdy podoby [[hysterie]] či [[hypochondrie]] [36] => * ''[[Fixace (psychologie)|Fixace]]'' je ustrnutí na objektu nebo způsobu uspokojování potřeby, ačkoliv by byla záhodná změna. [37] => * ''[[Vytěsnění|Vytěsnění neboli potlačení]]'' je zavrhování přání a fantazií, které jsou v rozporu se společenským normami. [38] => * ''Popření'' je zavírání očí před problémem či těžkostí, „strkání hlavy do písku“ [39] => [40] => == Pokročilá frustrace == [41] => Pokud frustrace trvá delší dobu, může se z ní stát [[deprivace]] tj.: ''strádání'', což je už závažný psychický stav, který může negativně poznamenat další vývoj jedince. [42] => [43] => Pokud jedinec ztrácí [[smysl života]], jedná se o existenciální frustraci, která může vést až k pokusu o [[sebevražda|sebevraždu]]. Tento krajní stav se dá samozřejmě léčit za pomoci odborníků.{{Doplňte zdroj}} [44] => [45] => == Související články == [46] => * [[Nevědomí]] [47] => * [[Flegmatik]] [48] => * [[Psychologie]] [49] => * [[Deprivace]] [50] => [51] => == Externí odkazy == [52] => * {{Commonscat}} [53] => * http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/frustrace [54] => {{Autoritní data}} [55] => [56] => [[Kategorie:Emoce]] [57] => [[Kategorie:Smutek]] [58] => [[Kategorie:Psychické stavy]] [] => )
good wiki

Frustrace

Frustrace (z lat. frustrá, marně, frustratio, zmarnění) je pocit, který člověk prožívá, pokud se něco důležitého nepovede a v nejbližší době není šance to napravit, ať už proto, že už to zkrátka není možné, anebo v tom brání něco, s čím si nelze poradit.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'problém','Nevědomí','Sublimace (psychologie)','Samota','alkoholismus','psychologická kompenzace','Egocentrismus','projekce (psychologie)','agrese','Dítě','peníze','pocit'

Agrese

Alkoholismus

Alkoholismus je závažný problém spojený s nadměrnou konzumací alkoholu.

Dítě

Egocentrismus

Nevědomí

Peníze

Pocit

Problém

Samota