Array ( [0] => 14670931 [id] => 14670931 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Funkcionalismus [uri] => Funkcionalismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Villa Tugendhat-20070429.jpeg|náhled|[[Vila Tugendhat]] v [[Brno|Brně]]-[[Brno-Černá Pole|Černých polích]], dílo světoznámého německého architekta [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Mies van der Roheho]] z konce 20. let 20. století.
Památka [[UNESCO]]]] [1] => [[Soubor:BVV Pavilon A.JPG|náhled|[[Brněnské výstaviště]] v [[Brno|Brně]]-[[Pisárky|Pisárkách]], pavilon ''A'' z roku [[1928]]]] [2] => [[Soubor:Zlin-21Budova.JPG|náhled|[[Baťův mrakodrap]] z roku [[1938]] od [[Vladimír Karfík|Vladimíra Karfíka]] ve [[Zlín]]ě, svojí výškou 77,5m byl svého času druhou největší budovou v [[Evropa|Evropě]]]] [3] => [[Soubor:Brno Žabovřesky Kolonie Nový dům 1.jpg|náhled|[[Kolonie Nový dům]] v [[Brno|Brně]]-[[Brno-Žabovřesky|Žabovřeskách]] z roku [[1928]], dílo [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]] a dalších]] [4] => [[Soubor:Praha Veletržní palác jih.jpg|náhled|[[Veletržní palác]] z roku [[1928]] [[Josef Fuchs|Josefa Fuchse]] a [[Oldřich Tyl|Oldřicha Tyla]] v [[Praha|Praze]]-[[Holešovice|Holešovicích]]]] [5] => [[Soubor:Bellavista-Klampenborg-Arne Jacobsen.jpg|náhled|220px|vpravo|Bellavista Klampenborg ([[Kodaň]]), [[Dánsko]] od [[Arne Jacobsen]]a z roku [[1934]]]] [6] => [[Soubor:Bellavista - Klampenborg. Arne Jacobsen.jpg|náhled|220px|vpravo|Bellavista Klampenborg ([[Kodaň]]), [[Dánsko]] od [[Arne Jacobsen]]a z roku [[1934]]]] [7] => '''Funkcionalismus''' je architektonický směr, který lze zařadit do obecného pojmu [[moderní architektura]]. Ta začala krystalizovat ve 20. letech 20. století a podobně jako předcházející historické slohy, hledala svůj výraz ve formách vyjadřujících její filozofii, ovlivněnou celospolečenskými změnami. V oblasti architektury a stavebnictví to znamenalo stavět domy podle jejich funkce a zároveň reagovat na požadavky průmyslu.{{Citace elektronického periodika |titul=Studijní materiály FAST ''Soudobá architektura a urbanismus (5. Funckionalismus)'' |url=http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/saau/funkcionalismus.html |datum přístupu=2014-03-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160408100504/http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/saau/funkcionalismus.html |datum archivace=2016-04-08 }} Ve dvacátých a třicátých letech byl funkcionalismus vedoucím architektonickým slohem i v [[Československo|Československu]] a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu.{{Citace monografie [8] => | příjmení = Syrový [9] => | jméno = Bohuslav a kol. [10] => | odkaz na autora = [11] => | titul = Architektura – Svědectví dob [12] => | vydavatel = SNTL [13] => | místo = Praha [14] => | rok = 1987 [15] => | počet stran = 456 [16] => | kapitola = [17] => | strany = 411 [18] => | isbn = 80-901562-4-X [19] => | jazyk = česky [20] => }} [21] => [22] => == Koncept funkcionalismu == [23] => Koncept funkcionalismu dle první definice od [[Louis Sullivan|Louise Sullivana]] z roku [[1893]] lze shrnout jednou větou takto: „Forma následuje funkci“. Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šamotové cihly, železo nebo beton). [24] => [25] => Architektura, jak tvrdí [[Adolf Loos]], jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích,Dílo architekta Adolfa Loose se nese převážně v duchu moderního [[Purismus (architektura)|purismu]]. Při návrhu [[Müllerova vila|Müllerovy vily]] v Praze uplatnil ale především funkcionalistické myšlenky, a proto je v Čechách označován i za představitele funkcionalismu. nepatří mezi [[umění]], což ale neznamená, že nemá splňovat [[Estetika|estetické]] ideály. Obdobně [[Le Corbusier]] představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem [[1920–1929|20. let 20. století]]. Formy považované za přeplácanost a zbytečnou komplikovanost byly nahrazeny geometrickou čistotou tvarů. Funkcionalismus se vzdává ornamentů. Často je uváděno, že Loos označil ornament za zločin. To je ovšem chyba neboť pouze napsal knihu Ornament a zločin, ve které se i tomuto věnoval. [26] => Proti ornamentu se vysloveně [27] => postavil Le Corbusier, který říká: „Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“ Le Corbusier také stanovil proslulých „Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu)“. Těchto pět tezí prakticky shrnuje hlavní vymoženosti tehdejší techniky: [28] => [29] => # '''Sloupy''': stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb. [30] => # '''Střešní zahrady''': technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral. [31] => # '''Volný půdorys''': sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami. [32] => # '''Pásová okna''': systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy. [33] => # '''Volné průčelí''': konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení. [34] => [35] => == Charakteristické rysy a realizace == [36] => Charakteristickým rysem funkcionalistických staveb se stala železobetonová skeletová konstrukce a volný půdorys. Kromě jednotlivých moderně řešených veřejných a obytných staveb, vznikla v letech 1932–1936 v Praze 6 - [[Dejvice|Dejvicích]] [[Osada Baba]] (osada [[Svaz československého díla|Svazu československého díla]] Praha),*{{Citace monografie [37] => | příjmení = Templ [38] => | jméno = Stephan [39] => | odkaz na autora = [40] => | titul = Baba – Osada Svazu čs. díla Praha [41] => | vydavatel = Zlatý řez [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 2000 [44] => | počet stran = 196 [45] => | kapitola = [46] => | strany = 138 – 141 [47] => | isbn = 80-901562-4-X [48] => | jazyk = česky [49] => }} řešená předními českými architekty s přispěním nizozemského architekta [[Mart Stam|Marta Stama]]. Dále to byla [[kolonie Nový dům]] v [[Brno|Brně]] nebo město [[Zlín]]. [50] => [51] => O významu meziválečné funkcionalistické architektury v Československu svědčí účast proslulých architektů: [[Adolf Loos|Adolfa Loose]] ([[Müllerova vila]]), [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Mies van der Roheho]] ([[Vila Tugendhat]]),{{Citace elektronické monografie|titul=Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví|url=http://whc.unesco.org/en/list/1052}} [[Le Corbusier]]a ([[Zlín]]) nebo Marta Stama ([[Paličkova vila]]). [52] => [53] => Kromě Československa vznikly pozoruhodné funkcionalistické stavby i v dalších zemích (Německo, Nizozemsko, Francie, Belgie, Dánsko). [54] => [55] => == Mezinárodní styl == [56] => {{Viz též|Mezinárodní styl}} [57] => Ve 30. letech došlo k širšímu, mezinárodnímu uplatnění funkcionalismu, jehož zásady formuloval [[Congrès International d'Architecture Moderne|Congrès International d'Architecture Moderne – CIAM]] (Kongres mezinárodní moderní architektury), ustavený v roce 1928 na hradě [[La Sarraz (hrad)|La Sarraz]] u [[Lausanne]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Mezinárodní styl (International Style) se rozšiřuje do dalších zemí, kde se ujímají zásady funkcionalismu (Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Itálie, Anglie, Švýcarsko, Španělsko, Skandinávie). [58] => [59] => Zatímco [[Druhá světová válka|2. světová válka]] znamenala pro evropskou avantgardu stagnaci a v některých případech úplné opuštění programových zásad, došlo k rozšíření mezinárodního stylu mimo Evropu na zámořské kontinenty, do Severní a Jižní Ameriky, severní Afriky, Japonska a Indie. Díky tomu došlo k propojení zásad funkcionalismu s tradicí a zvyklostmi místních stavebních kultur, což mělo za následek stanovení nového konceptu soudobé architektury, jehož ideou byla tzv. organická architektura. [60] => [61] => == Architekti == [62] => [63] => === Čeští === [64] => {{podrobně|Seznam českých funkcionalistických architektů}} [65] => * [[Hermann Abeles]] [66] => * [[A. Ackermann]] [67] => * [[Adolf Benš]] [68] => * [[Bedřich Ehrmann|Friedrich Ehrmann]] [69] => * [[Leopold Ehrmann]] [70] => * [[Otto Eisler]] [71] => * [[Heinrich Fanta]] [72] => * [[Jaroslav Fragner]] [73] => * [[Adolf Foehr]] [74] => * [[Bohuslav Fuchs]] [75] => * [[Victor Fürth]] [76] => * [[František Lydie Gahura]] [77] => * [[Max Gerstl]] [78] => * [[Jan Gillar]] [79] => * [[Otto Grams]] [80] => * [[Jacques Groag]] [81] => * [[Karel Hannauer ml.]] [82] => * [[Josef Havlíček]] [83] => * [[Rudolf Hildebrand]] [84] => * [[Franz Hruschka]] [85] => *[[Emanuel Hruška]] [86] => * [[Karel Honzík]] [87] => * [[Pavel Janák]] [88] => * [[Victor Kafka]] [89] => * [[Vladimír Karfík]] [90] => * [[Erwin Katona]] [91] => * [[Ašer Chiram|Zikmund Kerekes (Ašer Chiram)]] [92] => * [[Karel Kohn]] mj. spoluautor letenského [[Molochov]]a [93] => * [[Soubor:Památník Tomáše Bati.jpg|náhled|[[Památník Tomáše Bati]] ([[Zlín]]) z roku [[1933]]]][[Otto Kohn]] mj. spoluautor letenského Molochova [94] => * [[Josef Kranz]] [95] => * [[Jaromír Krejcar]] [96] => * [[Jiří Kroha]] [97] => * [[Evžen Linhart]] [98] => * [[Ladislav Machoň]] [99] => * Alois Metelák [100] => * [[Otakar Novotný]] [101] => * [[Václav Pilc]] [102] => * [[Karel Řepa]] [103] => * [[Miroslav Spurný]] [104] => * [[Jan Víšek (architekt)|Jan Víšek]] [105] => * [[Otto Zucker]] [106] => *[[František Zelenka]] [107] => * [[Ladislav Žák]] [108] => [109] => === Světoví === [110] => * [[Le Corbusier]] [111] => * [[Ludwig Mies van der Rohe]] [112] => * [[Mart Stam]] [113] => * [[Walter Gropius]] [114] => * [[Hannes Meyer]] [115] => * [[Arne Jacobsen]] [116] => [117] => == Významné funkcionalistické stavby == [118] => [119] => === Česko === [120] => {{viz též|Seznam funkcionalistických staveb v Praze|Seznam funkcionalistických staveb v Brně|Seznam funkcionalistických staveb v Ostravě|Seznam funkcionalistických staveb v Olomouci|Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně}} [121] => * [[Terasy Barrandov]] ([[Praha]]) [122] => * [[Vila Tugendhat]] ([[Brno]]) [123] => * [[Hotel Avion]] ([[Brno]]) [124] => * [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Košíře)|Kostel Jana Nepomuckého]] ([[Praha]]) [125] => * [[Zemanova kavárna]] ([[Brno]]) [126] => * město [[Zlín]] [127] => * [[Památník Tomáše Bati]] ([[Zlín]]) [128] => * [[Baťův mrakodrap]] ([[Zlín]]){{Citace elektronického periodika |titul=Informace o budově na stránkách zlínského magistrátu |url=http://www.zlin.eu/page/19963.21-budova/ |datum přístupu=2011-03-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090913130026/http://www.zlin.eu/page/19963.21-budova/ |datum archivace=2009-09-13 |nedostupné=ano }} [129] => * [[Osada Baba]]{{Citace elektronického periodika |titul=Funkcionalistická kolonie Baba |url=http://www.jedinak.cz/stranky/telobaba.html |datum přístupu=2005-08-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051025152911/http://www.jedinak.cz/stranky/telobaba.html |datum archivace=2005-10-25 |nedostupné=ano }} [130] => * [[Müllerova vila]] (Loosova vila) ([[Praha]]) [131] => * [[Nakládalova vila]] ([[Olomouc]]) [132] => * [[Veletržní palác]] ([[Praha]]) [133] => * [[Gymnázium v Českém Těšíně|Státní reformní reálné gymnasium]] ([[Český Těšín]]) [134] => * [[Volmanova vila]] ([[Čelákovice]]) [135] => * [[Vila Franze Nožičky]] ([[Česká Kamenice]])[http://usti.idnes.cz/funkcionalisticka-vila-v-ceske-kamenici-od-victora-furtha-a-ernsta-muhlsteina-1xv-/usti-zpravy.aspx?c=A130715_123126_usti-zpravy_jav Jan Vaca: O funkcionalistickém skvostu v České Kamenici nevěděli ani odborníci] [136] => * [[Kavárna Era]] ([[Brno]]) [137] => * [[Hotel AXA]] ([[Praha]]) [138] => * [[Hotel Juliš]] ([[Praha]]) [139] => * [[Budova Spolku výtvarných umělců Mánes]] [140] => * [[Dům knihy Librex|Obchodní dům Brouk a Babka]] ([[Ostrava]]) [141] => * [[Liskova vila]] ([[Ostrava]]) [142] => * [[Národní technické muzeum v Praze]]
(pozdně funkcionalistická budova v silně klasicizujícím pojetí) [143] => * Obchodní dům Bílá Labuť (Praha) [144] => * Palác Elektrických drah (Praha Holešovice) [145] => * [[Kostel svatého Václava (Vršovice)|Kostel svatého Václava]] (Praha) [146] => [147] => === Svět === [148] => * [[Villa Savoye]] v [[Poisy]], [[Francie]] [149] => * Palác Centrosojuzu, [[Moskva]] [150] => * Hlavní město [[Brazílie]] [[Brasília]] [151] => * [[Helsinský olympijský stadion]], [[Helsinky]], [[Finsko]] [152] => * [[Továrna Van Nelle]], [[Rotterdam]] [153] => * [[Hlavní pošta (Užhorod)]] [154] => [155] => == Odkazy == [156] => [157] => === Poznámky === [158] => [159] => [160] => === Reference === [161] => [162] => [163] => === Literatura === [164] => * {{Citace monografie [165] => | příjmení = Syrový [166] => | jméno = Bohuslav a kol. [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = Architektura – Svědectví dob [169] => | vydavatel = SNTL [170] => | místo = Praha [171] => | rok = 1987 [172] => | počet stran = 456 [173] => | kapitola = [174] => | strany = 406 – 423 [175] => | isbn = 80-901562-4-X [176] => | jazyk = česky [177] => }} [178] => * {{Citace monografie [179] => | příjmení = Kohout [180] => | jméno = Michal [181] => | příjmení2 = Templ [182] => | jméno2 = Stephan [183] => | odkaz na autora2 = Stephan Templ [184] => | příjmení3 = Šlapeta [185] => | jméno3 = Vladimír [186] => | odkaz na autora3 = Vladimír Šlapeta [187] => | titul = Praha: architektura XX. století [188] => | vydavatel = Zlatý řez [189] => | místo = Praha [190] => | rok = 1998 [191] => | isbn = 80-901562-3-1 [192] => | počet stran = 220 [193] => }} [194] => [195] => * {{Citace monografie [196] => | příjmení = Kohout [197] => | jméno = Michal [198] => | příjmení2 = Templ [199] => | jméno2 = Stephan [200] => | příjmení3 = Zatloukal [201] => | jméno3 = Pavel [202] => | odkaz na autora3 = Pavel Zatloukal [203] => | titul = Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko [204] => | vydavatel = Zlatý řez [205] => | místo = Praha [206] => | rok = 2005 [207] => | isbn = 80-902810-2-8 [208] => | počet stran = 332 [209] => }} [210] => [211] => === Související články === [212] => * [[Konstruktivismus]] [213] => * [[Socialistický realismus]] [214] => [215] => === Externí odkazy === [216] => * {{Commonscat}} [217] => * Jan Michl: [http://janmichl.com/cz.fff.html "Forma že sleduje co? Modernistický pojem funkce jako ''carte blanche''"] (článek o původu, historii a kritice funkcionalistického hesla ''form follows function'', 1995) [218] => * Jan Michl: [http://janmichl.com/cz.dokonalost.html "O myšlence funkční dokonalosti"] (2003) [219] => * [https://web.archive.org/web/20200124211203/https://www.fostinum.org/czech-and-slovak-functionalist-architecture.html Fostinum: Czech and Slovak Functionalist Architecture] [220] => [221] => {{Architektonické a stavební směry}} [222] => {{Autoritní data}} [223] => {{Portály|Umění}} [224] => [225] => [[Kategorie:Funkcionalismus| ]] [226] => [[Kategorie:Architektonické styly]] [] => )
good wiki

Funkcionalismus

Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Praha','Brno','Zlín','Le Corbusier','Ludwig Mies van der Rohe','Ostrava','Osada Baba','Mart Stam','Adolf Loos','Vila Tugendhat','Müllerova vila','Vladimír Karfík'

Brno

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Zlín