Array ( [0] => 14663396 [id] => 14663396 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Furlanština [uri] => Furlanština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Furlanština ''(Furlan)'' [3] => | rozšíření = [4] => [[Furlansko-Julské Benátsko]] ([[Itálie]]) [5] => | mluvčích = 794 000 [6] => | klasifikace = [7] => * [[Indoevropské jazyky]] [8] => ** [[Románské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [11] => [[Itálie]] [12] => | regulátor = [13] => Osservatori Regjonâl de Lenghe e de Culture Furlanis [14] => | ISO6391 = ''není'' [15] => | ISO6392B = fur [16] => | ISO6392T = fur [17] => | SIL = FRL [18] => | wikipedie = [[:fur:Pagjine principâl|fur.wikipedia.org]] [19] => | mapa rozšíření = Friulian speaking area.png [20] => }} [21] => [[Soubor:Rhaeto-Romance languages.png|náhled|316x316pixelů|Rétorománské jazyky]] [22] => '''Furlanština''', též '''friulština''' (furlansky ''furlan'' nebo ''marilenghe'' doslova „mateřština“, [[italština|italsky]] ''friulano'', [[angličtina|anglicky]] ''Friulian''), je [[Románské jazyky|románský jazyk]], jímž se mluví v částech [[Itálie|italské]] oblasti [[Furlansko-Julské Benátsko]] (přibližně v okruhu 30 až 60 km. okolo města [[Udine]]). [23] => [24] => Svou archaičností je těsně spjata s jazyky [[Ladinština|ladinštinou]] (na [[Dolomity|Dolomitech]]) a [[Rétorománština|románštinou]] ([[Švýcarsko]]). Tyto jazyky však spíše nelze považovat za dialekty téhož jazyka, rétorománštiny. [25] => [26] => == Historie == [27] => Zatímco za dob [[stěhování národů]] hovořila elita [[Germánské jazyky|germánskými jazyky]], ať už [[Langobardi]] nebo krátkodobě [[Frankové]], jindy se úředně užívalo [[Latina|latiny]]. Dvůr však nebyl určujícím elementem, prostý lid zůstával u staré latiny. Množství společných rysů s dalšími alpskými jazyky lze lépe vysvětlit dlouhodobou izolací od paduánsko-benátských nížin, jakýsi [[Rétské Alpy|rétský]] ([[Keltové|keltský]], snad s [[Etruskové|etruským]] původem) substrát je pravděpodobně výmyslem. Jazyk jednoznačně vyrostl na substrátu [[Keltské jazyky|keltském]] či pokeltštěném od karnských Keltů a také předrománských benátských, respektive paleobenátských kultur. [[Toponymum|Toponyma]] jmen furlanských nížin jsou rozličných původů, prokazatelně je tam zanechali i nikdy zde nevládnoucí [[Slované]], [[Avaři]] a [[Maďaři]]. [28] => [29] => Oproti jiným oblastem Itálie je furlanská oblast málo nářečně odlišná, čímž je však myšleno, že jsou dialekty navzájem srozumitelné asi tak jako čeština se slovenštinou. Literární furlanština se začíná rozvíjet v 15. století a je založena na centrálním dialektu v oblasti [[Udine]], avšak první texty nižší administrativy se začaly objevovat už ve 12. století. Menší část těch nejcennějších textů je uchována v udinské městské knihovně [[Biblioteca civica di Udine]]. [30] => [31] => Furlanskofonní oblast se úplně neshoduje s hranicí regionu [[Furlansko-Julské Benátsko|Furlanska]]. Kromě Julského Benátska furlanština není doma rovněž v západní části provincie [[Provincie Pordenone|Pordenone]]. Za hranicí regionu se naopak furlansky mluví v oblasti [[Portogruaro|Portogruara]] samosprávně oddělené v 18. století. Do poloviny 19. století existoval i dialekt [[terst]]ský a do konce tohoto století ještě dialekt sousedního města Muggia. V pobřežních lokalitách Marano, Grado a Monfalcone však byla benátština opravdu původní. K mírnému ústupu furlanštiny před benátským dialektem dochází na západě, na druhou stranu své pozice získává směrem na východ a na sever na úkor [[Slovinština|slovinštiny]] s 50 tisíci a [[Němčina|němčiny]] s třemi tisíci mluvčími. [32] => [33] => Donedávna byla furlanština mateřským jazykem tří čtvrtin Furlanska, za dvacet let (od výzkumu Institutu mezinárodní sociologie v [[Gorizia|Gorici]] v letech 1977 a 1986 a poté studie ekonomického oddělení Univerzity Udine v roce 1998) s rozvojem komunikačních médií ztrácela 1 % podílu ročně. Číselně vyjádřená situace v regionu [[Furlansko]] (bez Julského Benátska): 57,2 % (původně 75 %) pravidelných mluvčích, celkem 430 tisíc lidí, 20,3 % příležitostných mluvčích, 19,9 % rozumějících, avšak jazyk nepoužívajích, a 2,6 % zcela nerozumějících furlanštině. [34] => [35] => == Fonologický a fonetický charakter == [36] => Charakteristický úpadek [[Samohláska|samohlásek]] na konci slov, kromě ''a'', měl za důsledek vytvoření [[Stříška|stříšky]] (dlouhého vokálu) nad samohláskou uprostřed slova pro odlišení od podobně znějících slov, které však na této prostřední samohlásce mají přízvuk (â, ê, î, ô, û). Zvláštní furlanské dvojhlásky na místě přízvuku se vytvořily na rozdíl od italštiny, podobný jev je však vidět například ve [[Španělština|španělštině]]. Nejčastější ''ie'' je v italštině zredukováno na ''e''. Dalším změkčením je patrová výslovnost ''kja'' a ''gja'' namísto ''ka'' a ''ga'' (jedná se pouze o spojení se samohláskou a). Furlanština zakonzervovala stejně jako dolomitská ladinština latinské spojení souhlásek s ''l'', tam kde je v italštine nahrazeno vyslovovaným ''j'' – např. ''flôr'' (it. ''fiore'', květina, flóra, latinský originál ''flore''). [37] => [38] => == Gramatika == [39] => Signifikantním [[Morfologie (lingvistika)|morfologickým]] znakem je rozlišování mužského a ženského rodu. Mužský rod končí vždy na souhlásku, rod ženský přidává koncovku ''e'', oproti italskému ''o-a''/''e-e'' (například alt – alte, it. alto – alta, česky vysoký – vysoká). U ženského rodu se velmi často pozměňuje ona souhláska, na níž končí rod mužský (mieç – mieze, blâf – blave, blanc – blancje). Pozoruhodná je tvorba množného čísla přidáním ''s'', což se zakonzervovalo z latiny, podobně jako v [[Ladinština|ladinštině]], výjimkou jsou některá slova v singuláru končící na ''l'', ''li'' a ''t'', ty se transformují na ''i'', ''i'', ''cj''. [40] => [41] => Ke slovesnému tvaru je nutno připojit [[zájmeno]] pro [[podmět]]. Toto zájmeno se také může připojit za sloveso, podobně jako ve [[Francouzština|francouzštině]]; to se používá především v tázacím způsobu, proto někdo tuto inverzní formu považuje za samostatný tázací čas. [42] => [43] => {| class="wikitable" [44] => |+ [45] => ! Česky [46] => ! Italsky [47] => ! Furlansky, inverze [48] => ! Francouzsky, inverze [49] => |- [50] => |(já) zpívám [51] => |(io) canto [52] => |(jo) o cjanti,cjantio [53] => |(moi) je chante,chanté-je [54] => |- [55] => |(ty) zpíváš [56] => |(tu) canti [57] => |(tu) tu cjantis,cjantistu [58] => |(toi) tu chantes,chantes-tu [59] => |- [60] => |(on) zpívá [61] => |(lui) canta [62] => |(lui) al cjante,cjantial [63] => |(lui) il chante,chante-t-il [64] => |- [65] => |(ona) zpívá [66] => |(lei) canta [67] => |(jê) e cjante,cjantie [68] => |(elle) elle chante,chante-t-elle [69] => |- [70] => |} [71] => [72] => Furlanský jazyk lze od svého italského souseda odlišit i ve způsobu užívání jednotlivých slovesných [[Čas (mluvnice)|časů]]. Stejně jako v italštině se lze setkat s [[konjunktiv]]em (nejčastěji po předložce ''že'' pro vyjádření nejistoty); konjunktiv [[Imperfektum|imperfekta]] i [[Plusquamperfektum|plusquamperfekta]] se k tomu ještě navíc opět vyskytuje v inverzní formě, čemuž se říká [[optativ]], typický například pro starou řečtinu nebo kavkazské jazyky (je ho možné také připodobnit k [[aorist]]u současné bulharštiny a středověké češtiny). Největším úderem příznivcům myšlenky, že by snad furlanština byla jen nářečím [[Italština|italštiny]], je nepopiratelný fakt výskytu dvojitého složeného času v běžné mluvě. Dvojitý složený čas se utvoří pomocí již zmiňovaného nezbytného osobního zájmena, pomocného slovesa a dvou [[Příčestí minulé|příčestí minulých]]. Je těžko pochopitelný i Italům a používá se ve specifických situacích; přibližně si ho lze představit jako čas vyjadřující aspekt náhodného či neočekávaného děje. [73] => [74] => == ARLeF == [75] => Prezidentským dekretem byla v roce 2005 ustanovena instituce pro podporu furlanského jazyka a jeho každodenního užívání ARLeF (''Agjenzie Regjonâl pe lenghe furlane'', Regionální agentura pro furlanský jazyk). Instituce organizuje konference a semináře propagující jazyk, hudební a filmové festivaly, vydává populárně-naučné publikace, kalendář a časopis vědecké obce, aktualizuje italsko-furlanský slovník, pořádá výukové kurzy pro učitele společně s [[Univerzita Udine|udinskou univerzitou]], vytváří vědecké dokumentace, především zdokonaluje internetový [[Toponomastika|toponomastický]] atlas. Organizace se účastní společných setkání institutů menšinových evropských jazyků i žurnalistů. [76] => [77] => == Příklady == [78] => [79] => === Číslovky === [80] => {| cellspacing="7" [81] => |- [82] => | '''Furlansky''' || '''Česky''' [83] => |- [84] => | un || jeden [85] => |- [86] => | doi || dva [87] => |- [88] => | trê || tři [89] => |- [90] => | cuatri || čtyři [91] => |- [92] => | cinc || pět [93] => |- [94] => | sîs || šest [95] => |- [96] => | siet || sedm [97] => |- [98] => | vot || osm [99] => |- [100] => | nûf || devět [101] => |- [102] => | dîs || deset [103] => |} [104] => [105] => == Vzorový text== [106] => Otčenáš (modlitba Páně): [107] => : Pari nestri, che tu sês in cîl, [108] => : che al sedi santifiât il to nom. [109] => : Che al vegni il to ream, [110] => : che e sedi fate la tô volontât [111] => : sicu in cîl cussì ancje in tiere. [112] => : Danus vuê [113] => : il nestri pan cotidian, [114] => : e pardoninus i nestris debits, [115] => : sicu ancje nô ur ai pardonìn [116] => : ai nestris debitôrs, [117] => : E no stâ menânus in tentazion, [118] => : ma liberinus dal mâl. [119] => [120] => {{Vzorový text [121] => |VDLP=ano [122] => |Komentář= [123] => |Jazyk 1=furlansky [124] => |Text 1=Ducj i oms a nassin libars e compagns come dignitât e dirits. A àn sintiment e cussience e bisugne che si tratin un cul altri come fradis. [125] => }} [126] => [127] => == Externí odkazy == [128] => {{InterWiki|code=fur|Furlanská}} [129] => * {{Commonscat}} [130] => [131] => {{Románské jazyky}} [132] => {{Autoritní data}} [133] => {{Portály|Jazyk}} [134] => [135] => [[Kategorie:Románské jazyky]] [136] => [[Kategorie:Jazyky Itálie]] [137] => [[Kategorie:Jazyky Benátska]] [] => )
good wiki

Furlanština

Rétorománské jazyky Furlanština, též friulština (furlansky furlan nebo marilenghe doslova „mateřština“, italsky friulano, anglicky Friulian), je románský jazyk, jímž se mluví v částech italské oblasti Furlansko-Julské Benátsko (přibližně v okruhu 30 až 60 km. okolo města Udine).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Furlansko-Julské Benátsko','Itálie','Ladinština','Udine','Románské jazyky','Rétské Alpy','optativ','Italština','Čas (mluvnice)','Imperfektum','Morfologie (lingvistika)','podmět'

Imperfektum

Itálie

Italština

Ladinština

Optativ

Podmět

Udine