Array ( [0] => 14663016 [id] => 14663016 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Futurismus [uri] => Futurismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Futurismus je umělecký a literární směr, který se prosadil na začátku 20. století v Itálii. Jeho představitelé se nazývali futuristé a prosazovali nové myšlenky a témata, jako je technologie, rychlost, industriální vývoj a dynamika moderního života. Ve svých dílech se snažili zachytit energii a sílu moderní doby a vytvořit nový umělecký jazyk, který se odpoutává od tradičních forem a konvencí. Futuristická tvorba se rozšířila i mimo Itálii a ovlivnila další umělecké směry, jako například konstruktivismus či dadaismus. V dnešní době má futurismus stále vliv na umění, design a literaturu. [oai] => Futurismus je umělecký a literární směr, který se prosadil na začátku 20. století v Itálii. Jeho představitelé se nazývali futuristé a prosazovali nové myšlenky a témata, jako je technologie, rychlost, industriální vývoj a dynamika moderního života. Ve svých dílech se snažili zachytit energii a sílu moderní doby a vytvořit nový umělecký jazyk, který se odpoutává od tradičních forem a konvencí. Futuristická tvorba se rozšířila i mimo Itálii a ovlivnila další umělecké směry, jako například konstruktivismus či dadaismus. V dnešní době má futurismus stále vliv na umění, design a literaturu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=uměleckém směru|jiné=[[Futurologie|futurologii]]}} [1] => [[Soubor:Casa Sant'Elia.jpg|náhled|Futuristická architektura – [[Antonio Sant'Elia]] ]] [2] => '''Futurismus''' je avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem je ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou hledali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. [3] => [4] => Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob, jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého). [5] => [6] => Tento směr byl populární především v [[Itálie|Itálii]] a [[Rusko|Rusku]]. Futurismus měl velký vliv na [[konstruktivismus]] a [[imažinismus]], méně patrný je jeho vliv i na [[surrealismus]] a celou řadu dalších uměleckých směrů. [7] => [8] => == Historie == [9] => [[Soubor:'Unique Forms of Continuity in Space', 1913 bronze by Umberto Boccioni.jpg|náhled|[[Umberto Boccioni]] – Jednotné tvary kontinuity v prostoru]] [10] => Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve, za vznik futurismu bývá považován rok [[1909]], kdy v [[Itálie|Itálii]] vydal italský básník [[Filippo Tommaso Marinetti]] futuristický manifest; ten byl následně otištěn francouzsky v pařížském listu ''Le Figaro''.[http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k2883730/f1.image Le Figaro, ''Le Futurisme'', 1909/02/20 (Numéro 51)]. Manifest futurismu (franocuzsky)[http://www.o-p-o.cz/links/Marinetti,Filippo_Thommaso_Futuristick%FD_manifest_CZ.pdf Marinetti: ''Futuristický manifest'' (český překlad)] V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. [11] => [12] => V roce [[1910]] vydali podobný manifest i malíři a v roce [[1912]] architekti. [13] => [14] => Velmi brzy se futurismus dostal do [[Rusko|Ruska]], kde se stal velice populární, zde se toto hnutí rozpadlo na dvě odnože: [[kubofuturismus]] a [[egofuturismus]]. Zatímco egofuturismus neměl velký význam, kubofuturismus značně ovlivnil tehdejší ruské umění. [15] => [16] => Ideologicky byl futurismus nejednotný a postupně se k němu připojovaly prakticky všechny politické (především levicové – anarchisté, komunisté, …) skupiny. Za první světové války byla velmi aktivní skupina kolem časopisu ''Roma Futurista'', vystupující proti Rakousku-Uhersku. Kolem roku [[1921]] se Marinetti spřátelil s [[Benito Mussolini|B. Mussolinim]] a roku [[1924]] se na kongresu futuristů přihlásil k [[fašismus|fašismu]], spolupráce s fašismem byla dovršena po Italském obsazení Habeše ([[Etiopie]], [[1934]]), které futuristé nejen schvalovali, ale i básnicky oslavili. [17] => [18] => == Literatura == [19] => {{Podrobně|Futurismus (literatura)}} [20] => Aby bylo možno ještě více zdůraznit rychlost, vytvořili futuristé '''teorii osvobozených slov''', tzn. slova (nebo jen hlásky) ve větě nebo verši byla vytržena z kontextu a skládala se bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. V literatuře se občas prosadil i experimentální futurismus ovlivněný [[kubismus|kubismem]], tzv. [[kubofuturismus]]. Takovým extrémním pokusem je např. ''Poesia Pentagrammata'', kterou napsal [[Francesca Canguilla]] – zasazoval osvobozená slova a slabiky do notové osnovy a místo interpunkce používal hudební znaménka. [21] => [22] => O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve [[Science fiction|sci-fi]] literatuře ([[cyberpunk]]). [23] => [24] => === Světoví spisovatelé === [25] => * [[Filippo Tommaso Marinetti]] – Ital [26] => * [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij]] – Rus{{Citace elektronické monografie |url = http://www.wdl.org/en/item/9609/ |titul = For the Voice |website = [[World Digital Library]] |datum vydání = 1923 |datum přístupu = 2013-09-29}} [27] => * [[Velemir Chlebnikov]] – Rus (vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov) [28] => * [[Fernando Pessoa]] – Portugalec [29] => [30] => === Čeští spisovatelé === [31] => * [[Stanislav Kostka Neumann]] [32] => [33] => == Výtvarné umění == [34] => [[Soubor:Umberto Boccioni 001.jpg|náhled|[[Umberto Boccioni]] – Vzestup města, futuristický obraz]] [35] => [36] => Futurismus byl v této oblasti velmi podobný [[kubismus|kubismu]], cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci. [37] => [38] => === Čeští představitelé === [39] => * [[Bohumil Kubišta]] – spojuje futurismus s kubismem [40] => * [[Otto Gutfreund]] – sochař, využívá i kubismus [41] => * [[Růžena Zátková]] – předzvěst informelu a abstrakce [42] => [43] => === Světoví představitelé === [44] => * [[Umberto Boccioni]] – malíř a sochař; autor manifestu z roku [[1910]] [45] => * [[Giacomo Balla]] [46] => * [[Uberto Bonetti]] [47] => * [[Gino Severini]] [48] => * [[Carlo Carrà]] [49] => * [[George Grosz]] [50] => * [[Kazimír Malevič]] [51] => * [[Luigi Russolo]] [52] => * [[Marcel Duchamp]] – prvky futurismu, dadaismu, kubismu i surrealismu [53] => * [[Filippo Tommaso Marinetti]] [54] => [55] => == Architektura == [56] => Architektonicky se klonili k jednoduchosti, snažili se využívat nové materiály (beton) a nové kombinace sklo-kov, beton-sklo, atp. [57] => * [[Antonio Sant'Elia]] [58] => [59] => == Hudba == [60] => V hudbě nedošlo k výraznému prosazení futurismu, každopádně hlavní cíle hudebního futurismu nebyly odlišné od cílů celého hnutí. Někteří odborníci se domnívají, že futuristická víra v techniku a mládí předznamenala směry typu [[techno]]. [61] => [62] => Skupina italských futuristů kolem [[Filippo Tommaso Marinetti|F. T. Marinettiho]] reagovala na jeho Manifest futurismu, uveřejněný v pařížském Figaru [[20. únor]]a [[1909]], poprvé v roce [[1911]]. Tato reakce (manifest F. B. Pratelly publikovaný r. 1913 v klavírním výtahu skladby Musica futuristica per orchestra, op. 30) byla však pouze podnětem k zásadnější formulaci futuristické hudební estetiky. Tou byl Russolův otevřený dopis [[Umění hluku]]. [[Luigi Russolo]], jinak malíř, začal svou vizi ihned realizovat. Spolu s Uggem Piatim vyrobili 19 nových hlukových nástrojů a nazvali je '''intonarumori'''. [63] => [64] => [[Soubor:Intonarumori-schema.gif|náhled|Schéma intonarumori]] [65] => Pro tyto nástroje vymyslel Russolo první skladby, první koncert se konal 2. června 1913 v Teatro Storchi v Modeně. [[21. duben|21. dubna]] [[1914]] uspořádali Marinetti a Russolo koncert futuristické hudby v Teatro dal Verme v Miláně, kde bylo poprvé využito všech 19 intonarumori. Koncert měl 4 části: Procitnutí města, Setkání automobilů a letadel, Jídlo na hotelové terase, Šarvátka v oáze. V červnu 1921 v [[Théâtre des Champs-Élysées]] v Paříži proběhly důležité 3 koncerty, které měly významný vliv na vývoj [[Pařížská šestka|pařížské Šestky]]. Uměleckou úroveň Russolových skladeb nelze z dnešního pohledu posoudit, neboť se nezachovaly. Po roce [[1921]] se jejich autor stáhl do ústraní, vrátil se k malování. K myšlence futuristického orchestru se již nikdo důsledně nevrátil. Russolovo Umění hluku však bylo bezprostřední inspirací pro vznik [[musique concrète]]. [66] => [67] => * [[Ferruccio Busoni]] [68] => [69] => == Film == [70] => U filmového umění lze říci, že futurismus ovlivnil pohled [[západní civilizace]] na reklamu, ve které vystupují mladí, krásní perspektivní lidé. [71] => [72] => Jako první usiloval o komerčnost a o prosazení témat z nových prostředí (továrny), snažil se ukázat nový svět, který byl reprezentován technikou. [73] => [74] => V [[Japonsko|japonské]] kultuře se ovlivnění projevilo především v manga/anime filmech, kde je ukazována a svým způsobem i oslavována dnešní a budoucí technika ([[Šinja Cukamoto]]). [75] => [76] => == Futurismus a Praha == [77] => Italský průkopník futurismu [[Filippo Tommaso Marinetti]] navštívil v prosinci 1921 Prahu. Shlédnul představení ve [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandově divadle]], ve kterém účinkovala např. [[Olga Scheinpflugová]] a pražský sochař, divadelní a filmový herec [[Ferenc Futurista|František Fiala]]. Marinetti po představení jeho schopnosti ocenil,{{Zdroj?}} což se nezůstalo bez odezvy mezi kolegy a František Fiala posléze přijal umělecké jméno pod kterým se proslavil v českém filmu – [[Ferenc Futurista]]. Český tisk hodnotil návštěvu Marinettiho i výkony českých herců spíše pohrdavě nebo s nadhledem.{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Italský futurism ve Švandově divadle [79] => | periodikum = Čas [80] => | datum_vydání = 1921-12-14 [81] => | strany = 4 [82] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:3361e8b0-9c1d-11e9-9209-005056827e51?page=uuid:f212d590-9c53-11e9-8812-5ef3fc9bb22f [83] => | datum_přístupu = 2020-12-21 [84] => }}{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = Marinetti v Praze [86] => | periodikum = Lidové noviny [87] => | datum_vydání = 1921-12-13 [88] => | strany = 5 [89] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:be83cef0-8d33-11dc-ad77-000d606f5dc6?page=uuid:4447acb0-6b3c-11dc-ba4f-000d606f5dc6 [90] => | datum_přístupu = 2020-12-21 [91] => }} [92] => [93] => Marinetti se v Praze krátce zastavil ještě v červnu 1938.{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Rozhovor s tvůrcem italského futurismu [95] => | periodikum = Polední list [96] => | datum_vydání = 1938-07-03 [97] => | strany = 4 [98] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:529cf1e0-ac4e-11e2-ada5-005056825209?page=uuid:66b60620-ac81-11e2-ada5-005056825209 [99] => | datum_přístupu = 2020-12-21 [100] => }} [101] => [102] => == Reference == [103] => [104] => [105] => == Související články == [106] => * [[Kubismus]] [107] => * [[Kubofuturismus]] [108] => * [[Egofuturismus]] [109] => * [[Art deco]] [110] => * [[Estorick Collection of Modern Italian Art]] [111] => * [[Christopher R. W. Nevinson]] [112] => [113] => == Externí odkazy == [114] => * {{Commonscat}} [115] => [116] => {{Autoritní data}} [117] => {{Portály|Umění}} [118] => [119] => [[Kategorie:Futurismus| ]] [] => )
good wiki

Futurismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Filippo Tommaso Marinetti','1909','kubofuturismus','1921','Itálie','Luigi Russolo','Ferenc Futurista','kubismus','Rusko','1910','1934','egofuturismus'

1909

1910

1921

1934

Itálie

Kubismus

Kubofuturismus

Rusko