Array ( [0] => 14720956 [id] => 14720956 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Féničané [uri] => Féničané [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:PhoenicianTrade.png|náhled|upright=1.5|Fénické obchodní trasy]] [1] => '''Foiníčané''' ([[Starořečtina|řec.]] ''Φοίνικες'' Foiníkes) nebo '''Féničané''' ([[Latina|lat.]] ''Phoenices'') byli [[starověk]]ý [[Semité|semitský]] národ, který osídlil [[Fénicie|Fénicii]], krajinu u východního pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Jedním z nejdůležitějších fénických měst bylo [[libanon]]ské město [[Týros]] , také zvané Syr. [2] => [3] => Féničané byli zdatnými obchodníky a kvůli obchodu podnikali dlouhé [[Mořeplavba|plavby po moři]]. Byli rovněž vynikajícími [[Řemeslo|řemeslníky]], obchodovali s výrobky z hlíny, [[Sklo|skla]], [[Kovy|kovu]] a vyráběli látky barvené [[Purpurová|nachovým barvivem]] (''foiníkis'' = purpurová barva). [4] => [5] => Féničané byli původem [[kanaán]]ské obyvatelstvo, jež další semitské kmeny vytlačily na pobřeží. Na začátku [[1. tisíciletí př. n. l.]] začala fénická kolonizace západního [[Středomoří]] (obchodní dostupnost). V roce 814 před n. l. Féničané založili město a přístav [[Kartágo]], které se později stalo významnou námořní mocností. V [[7. století př. n. l.]] se Féničané dostali i do [[Španělsko|Španělska]] a přilehlé části [[Severní Afrika|severní Afriky]]. Podle [[Hérodotos|Hérodota]] dokonce obepluli Afriku (kolem roku [[600 př. n. l.]]). [6] => [7] => Velká fénická kolonie [[Kartágo]] časem ovládlo západ Středozemního moře, ale v sérií tzv. [[Punské války|punských válek]] s Římem bylo nakonec zničeno. Již v roce 122 př. n. l. na troskách města vzniklo římské město, rovněž s názvem Kartágo. [8] => [9] => Féničané užívali hláskového [[Fénické písmo|písma]] (22 hlásek).{{Citace monografie | jméno=Jan | příjmení=Urbánek | titul= Starověké civilizace|vydavatel=Slovart | místo= Praha | rok=1999 | jazyk = |strany=70 }} Nešlo o jejich vynález v pravém slova smyslu – šlo o předělání vývoje písma v celé semitské oblasti, jak dokládají nálezy v oblasti i na Sinajském poloostrově ([[protosinajské písmo]]). [10] => [11] => == Fénická kultura == [12] => [[Fénická kultura]] byla na poměrně vysoké úrovni. Byla svébytná, jen nepatrně ovlivněna [[Mezopotámie|mezopotámskými]] a [[Starověký Egypt|egyptskými]] vlivy.{{Citace monografie | jméno=Ervín | příjmení=Hrych | odkaz na autora = Ervín Hrych | titul= Velká kniha vládců starověku|vydavatel=Regia | místo= Praha | rok=2002 | jazyk = |strany=150 }} Byla tu vyspělá architektura, kvetlo tu umění a především řemeslná dovednost: výrobky jejich uměleckých řemesel nacházely cestu do celého tehdejšího světa. [13] => [14] => === Féničtí bohové === [15] => Svérázné bylo také jejich [[náboženství]], založené na uctívání mnoha bohů. Nejvyšším bohem jejich [[Pantheon|panteonu]] byl strašný a obávaný El, stvořitel, uctívaný někdy též jako [[Dagon]]. Dále jeho syn Jaw, někdy ztotožňovaný s bohem úrody [[Baal]]em, Baalova dcera bohyně deště [[Tapie]], Baalova manželka a bohyně lásky [[Astarté]] a mnoho dalších.Hrych, str. 151. V [[Týros|Týru]] byl hlavním bohem [[Melkart]], jehož kult se rozšířil do Kartága i dalších oblastí Středomoří. Byla také nalezena spousta příběhů a [[Mýtus|mýtů]], které se dochovaly na [[Hliněná tabulka|hliněných tabulkách]]. Poměrně důkladnou zprávu o fénickém náboženství podal fénický spisovatel Sanchuniathon, jehož spis se však zachoval jen ve zlomcích u fénického historika [[Filón z Byblu|Filóna z Byblu]] a u biskupa [[Eusebios z Kaisareie|Eusebia]] († 340). [16] => [17] => [[Fénické náboženství]] bylo díky častým svátkům a jisté tolerantnosti velkým lákadlem pro [[Izraelité|Izraelity]].Hrych, str. 153. V ''Knize soudců'' (Sd 10,6) se můžeme dočíst, že Izraelité ''sloužili Bálům a Astarté, to jest bohům syrským, takže opustili Hospodina a nesloužili jemu''.Hrych, str. 153. Za [[Šalomoun]]ovy vlády měli Baal i Astarté svůj [[oltář]] přímo v [[Šalomounův chrám|Šalomounově chrámu]].Hrych, str. 153. Vzájemná rivalita těchto náboženství způsobila nevraživost, až nenávist hebrejských kněží.Hrych, str. 153. Bohyně Astarté je v [[Bible|Bibli]] odsuzována, protože v jejím kultu hrál hlavní roli sex a chrámová prostituce.Hrych, str. 153. [18] => [19] => == Hospodářství == [20] => Féničané byli proslaveni těžbou a zpracováním cedrového dřeva. Vyváželo se [[zlato]], [[stříbro]], [[měď]], [[železo]], [[cín]], [[ledek]], [[síra]], [[mramor]], [[purpur]], [[dřevo]], [[sklo]], [[tkanina|tkaniny]], aj. Na svých lodích křižovali rozsáhlým prostorem mezi [[Španělsko|Španělskem]] a [[Levanta|Levantou]], zboží převáželi mezi [[Baleáry|Baleárami]], [[Sicílie|Sicílií]] a [[Starověký Egypt|Egyptem]]. Féničané vynikali ve stavbě lodí, v [[tkalcovství]], v [[Barvířství|barvení látek]] (nachovcem), v leštění [[drahokam]]ů. [21] => [[Soubor:Phoenicia map-cz.png|vlevo|náhled|upright=1|Mapa Fénicie]] [22] => [23] => === Fénické lodě === [24] => Zavedli také řadu novinek při [[Lodní stavitelství|stavbě lodí]]: jejich první lodi se zprvu podobaly egyptským se zvednutou [[Lodní příď|přídí]] i [[Lodní záď|zádí]] a kolmými boky, měly však důmyslnější vazbu [[lanoví]] mezi přídí a zádí.Hrych, str. 157. Všechna fénická plavidla kombinovala pohon vesly a čtvercovou příčnou plachtou o ploše 300 m². Výtlak takových plavidel při délce 30–40 metrů s ponorem 2,5 metru činil 300–400 tun. Posádku tvořilo asi 30 mužů – [[veslař]]ů, [[námořník]]ů a [[voják]]ů. Féničané však disponovali i velmi rychlými a obratnými válečnými plavidly.Hrych, str. 158. Taková plavidla byla delší a užší než obchodní lodě a měla zesílenou příď. Průměrná rychlost lodi byla 8 km/hod, válečná 15 km/hod.Hrych, str. 158. [25] => [26] => Hlavní loděnice se nacházely v [[Sidon]]u, [[Ugarit]]u, [[Auvad]]u, [[Byblos|Byblu]], [[Týros|Týru]] a některých další městech.Hrych, str. 158. [27] => S orientací na moři byly potíže a proto pluly lodě tak, aby bylo vždy vidět [[pobřeží]]. V noci se Féničané řídili podle hvězd na nebi. [28] => [29] => == Fénická historie == [30] => V letech [[1500 př. n. l.|1500]] – [[1209 př. n. l.]] se do čela foinických měst propracoval Sídon ([[Libanon]]).Hrych, str. 154. Na území [[Fénicie]] jako na území celého Předního východu docházelo k četným velmocenským bojům mezi Asyřany, [[Chetité|Chetity]] a Egypťany, Féničané však kupodivu tohoto pohybu dovedli využít ve svůj prospěch. Jejich lodě brázdily [[Egejské moře]] tak jako celé východní Středomoří.Hrych, str. 154. Posléze je bylo možno vidět na ostrovech [[Kypr]]u, [[Rhodos|Rhodu]], [[Kréta|Krétě]], [[Théra (ostrov)|Théře]], [[Sicílie|Sicílii]], [[Korsika|Korsice]], [[Sardínie|Sardínii]], [[Elba|Elbě]] a mnoha dalších. Většinou vzhlíželi ke své mateřské zemi s pietou, dodržovali její zvyky, náboženství a způsoby. Některé osady však byly drženy v přísné podřízenosti. V roce [[1209 př. n. l.]] se většina vznešených rodin přestěhovala do Týru, které se tak stalo nejsilnějším městem Fénicie.Hrych, str. 155. V roce [[1050 př. n. l.]] dobyl celou Fénicii [[král]] [[Abibaal]] a stal se králem Fénicie. Jeho syn [[Chíram z Týru|Chíram]] byl současníkem [[Šalomoun|Šalamounovým]]. Za jeho vlády došlo k velkému rozkvětu Fénicie.Hrych, str. 154. [31] => [32] => Po Chíramově smrti došlo ve Fénicii k nepokojům, a mnozí obyvatelé Týru se vystěhovali do zámořských osad.Hrych, str. 154. Poté se stal králem [[Ithobal]], který zmatky ve Fénicii ukončil. Avšak po jeho smrti docházelo ke zmatkům a mnoho králů bylo svrženo. Po období zmatků se stal králem [[Pygmalion z Týru|Pygmalion]], za jehož vlády se Féničané stali největší obchodní mocností. V době jeho panování založila podle [[Legenda|legendy]] jeho sestra Elisser město [[Kartágo]].{{Citace monografie | jméno=Hans | příjmení=Huf | titul= Nejmocnější říše světa|vydavatel=Alpress s. r. o. | místo= Frýdek-Místek | rok=2007 | jazyk = |strany=190 }} Fénické obchodní stanice, roztroušené až po [[Hispánie|Hispánii]], byly základnami [[Mořeplavba|mořeplavby]] a překladišti zboží pro [[vnitrozemí]].Hrych, str. 157. Měly svou infrastrukturu, svůj soud, divadlo a chrámy. [33] => [34] => [[Soubor:AntikeGriechen1.jpg|vpravo|upright=1.5|náhled|Mapa fénických a řeckých měst]] [35] => Féničané ale přitom neusilovali o osídlování (kolonizaci) cizích území ani o soužití s místním obyvatelstvem: žili jen mezi sebou a nepřijímali cizí zvyky nebo náboženství.Hrych, str. 157. Jejich exportním artiklem v té době bylo sklo, kovové předměty včetně klenotů a purpurové látky (barva se na ně dovážela až z [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]]). Významný byl i trh s [[Otrokářství|otroky]]: féničtí kupci chodili za armádami a skupovali zajatce jako otroky. Proti nebezpečným konkurentům neváhali použít zbraně jako v případě hispánského [[Tartesson]]u, který zničili, aby nepřekážel rozvoji jejich vlastního střediska Gades (dnešní [[Cádiz]]).Hrych, str. 157. [36] => [37] => Po roce 850 př. n. l. byla moc v Týru oslabena jednak založením Kartága, jednak odlivem obyvatelstva do nových osad.Hrych, str. 158. Celá Fénicie pak byla často obsazována jinými říšemi. V roce [[605 př. n. l.]] po bitvě u [[Karchemiš]]e se stala Fénicie [[Babylón|babylonskou]] provincii – až na [[Týros]], který kapituloval teprve roku [[573 př. n. l.]] po třináctiletém obléhání!Hrych, str. 158. V roce [[538 př. n. l.]] se Fénicie dostala pod nadvládu [[Perská říše|Perské říše]] a v té době se stala hlavním zdrojem perské námořní moci. Roku [[332 př. n. l.]] dobyl Fénicii [[Alexandr Veliký]] a Fénicie tak natrvalo ztratila samostatnost.Hrych, str. 159. [38] => Jádrem jejího území je dnešní [[Libanon]]. [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * Ervín Hrych, ''Velká kniha vládců starověku''. Praha: Regia, 2002 [47] => * [[Sabatino Moscati]], ''Foiničané''. Praha: Orbis 1975 [48] => * Sabatino Moscati, ''Staré semitské civilizace''. Praha: Odeon 1969 [49] => * {{Citace monografie|jméno=Dalibor|příjmení=Antalík|odkaz na autora=Dalibor Antalík (jazykovědec)|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Foinické písemnictví''|typ kapitoly=IX. kapitola:|stránky=317-365}} [50] => [51] => === Související články === [52] => * [[Fénicie]] [53] => * [[Féničtina]] [54] => * [[Kartágo]] [55] => * [[Kanaán]] [56] => * [[Libanon]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => * [https://web.archive.org/web/20140130222050/http://starenarody.cz/index.php?p=7 Staré národy | civilizace – Féničané] [61] => [62] => {{Autoritní data}} [63] => {{Portály|Starověk}} [64] => [65] => [[Kategorie:Féničané| ]] [66] => [[Kategorie:Starověké národy]] [67] => [[Kategorie:Fénicie]] [68] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Féničané

Fénické obchodní trasy Foiníčané (řec. Φοίνικες Foiníkes) nebo Féničané (lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kartágo','Týros','Fénicie','Libanon','Sicílie','Šalomoun','1209 př. n. l.','Španělsko','Starověký Egypt','Mořeplavba','Punské války','Baleáry'

Baleáry

Baleáry jsou souostroví ležící ve Středozemním moři v západní části zátoky Valencia (Middellands Zee).

Fénicie

Kartágo

Libanon

Mořeplavba

Šalomoun

Sicílie

Sicílie je italský ostrov ležící v Středozemním moři.

Španělsko