Array ( [0] => 15483707 [id] => 15483707 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Görlitz [uri] => Görlitz [3] => Goerlitz 1575.jpg [img] => Goerlitz 1575.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zhořelec [2] => | originální jméno = Görlitz [3] => | obrázek = Altstadtbrücke und Peterskirche in Görlitz.jpg [4] => | popisek = [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|Kostel sv. Petra a Pavla]] na břehu Nisy [5] => | znak = Wappen Goerlitz vector.svg [6] => | vlajka = DEU Görlitz flag.svg [7] => | stát = Německo [8] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [9] => | název vyššího celku = [[Sasko]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Zemský okres]] [11] => | název nižšího celku = [[Zemský okres Zhořelec|Zhořelec]] [12] => | administrativní dělení = 9 městských a 5 místních částí [13] => | mapa = [14] => | etnické složení = [[Němci]] (státní příslušnost) 96,6 % [15] => | náboženské složení = [[Protestantismus|protestantství]] 15,3 %
[[římskokatolická církev]] 8,7 % [16] => | status = [[velké okresní město]] [17] => | titul představitele = [[Primátor]] [18] => | představitel = Octavian Ursu ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]) [19] => | web = http://www.goerlitz.de [20] => | obecní úřad = Untermarkt 6/8
02826 Görlitz [21] => | označení vozidel = GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI [22] => }} [23] => [[Soubor: Görlitz 1650 Merian.jpg|náhled|upright=1.3|M. Merian, Zhořelec roku 1650. Nahoře kaple Božího hrobu se hřbitovem, vlevo bašta ''Kaisertrutz'', podlouhlý ''Obermarkt'' s kostelem sv. Trojice. Uprostřed radnice a ''Untermarkt'' s blokem domů uprostřed. Vpravo nad řekou [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|farní kostel sv. Petra a Pavla]].|alt= Historická mapa města Zhořelce (1650) s centrálním náměstím, radnicí a kostelem sv. Petra a Pavla]] [24] => [[Soubor:Görlitz Luftbild der Stadtansicht vorn Museum Demianiplatz hinten Kirche St. Peter an der Neiße - Foto Wolfgang Pehlemann Wiesbaden IMG 0044.jpg|náhled|upright=1.3|Letecký snímek od východu: vpředu bašta Kaisertrutz, vzadu farní kostel sv. Petra a Pavla u Lužické Nisy. Za řekou je Zgorzelec.|alt=Barevná fotografie s leteckým pohledem na centrum města Görlitz s baštou a kostelem u Lužické Nisy]] [25] => [26] => '''Görlitz''' (výslovnost: {{IPA|[ˈɡœʁlɪt͡s]}}; {{Audio|Görlitz.ogg|audio}}, {{Vjazyce2|cs|'''Zhořelec'''}}, {{Vjazyce2|hsb|''Zhorjelc''}}, {{Vjazyce2|pl|''Zgorzelec''}}, {{Vjazyce2|la|''Gorlicium''}}) je [[velké okresní město]] v [[Sasko|saské]] části historického území [[Horní Lužice]] a zároveň nejvýchodnější město [[Německo|Německa]] na [[Německo-polská státní hranice|státní hranici]] s [[Polsko|Polskem]]. V období do 31. července 2008 bylo samostatným [[Městské okresy v Německu|městským okresem]], po správní reformě je sídlem úřadu [[Zemský okres Zhořelec|Zemského okresu Zhořelec]]. Ve městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Görlitz zahrnuje historické jádro Zhořelce; z někdejšího východního [[předměstí]], které odděluje řeka [[Lužická Nisa]], je dnes samostatné polské město [[Zgorzelec]]. Město je zakládajícím členem [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]], v jehož rámci jsou od roku 1998 obě části alespoň formou [[proklamace]] opět spojeny v tzv. „Evropské město Görlitz/Zgorzelec''“''.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kunert | jméno = Matthias | titul = Arbeitspapier Netzwerkanalyse | url = https://www2.ioer.de/recherche/pdf/2002_kunert_netzwerkanalyse.pdf | edice = Gemeinsames Leitbild für die Europastadt Görlitz/Zgorzelec = Wspólna wizja rozwojowa Europa-Miasta Zgorzelec/Görlitz | datum vydání = 2002 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. Dresden | jazyk = de}} Historické centrum, v němž se zachovalo asi 4 000 památkových objektů ze všech hlavních fází [[Střední Evropa|středoevropských]] architektonických stylů (pozdně [[Gotická architektura|gotické]], [[Renesanční architektura|renesanční]] a [[Barokní architektura|barokní]] [[Sakrální stavba|sakrální]] i [[Světskost|profánní stavby]]), je označováno za nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v Německu.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Demographie, Fachkonzepte Städtebau und Denkmalschutz, Wohnen | url = https://www.goerlitz-miasto.pl/uploads/02-Buerger-Dokumente/INSEK.pdf | datum vydání = 2009-2010 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} Jedinečné [[Panoráma|panorama]] učinilo z města populární lokaci k natáčení [[film]]ů, což je důvod, proč je také nazýváno ''„Görliwood“''.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rosenbaum | jméno = Birgit | titul = "Görliwood“ – Markenschutz in letzter Sekunde! | url = http://www.jurablogs.com/go/goerliwood-markenschutz-letzter-sekunde | datum vydání = 2013-06-27 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = JuraBlogs | jazyk = de }}{{Nedostupný zdroj}} [27] => [28] => Ve 4. a 5. století našeho letopočtu opustily [[Východní Germáni|východogermánské]] kmeny území Zhořelce (Görlitz/Zgorzelec), které bylo v 7. a 8. století osídleno [[Západní Slované|západoslovanským]] kmenem Bjezunčanů, jenž se usadil na zdejší hoře Zemská koruna. První zmínka o slovanské vesnici ''Goreliz'', darované [[Diecéze míšeňská|míšeňskému biskupovi]] [[Seznam římských králů|římským králem]] [[Jindřich IV.|Jindřichem IV.]], pochází z roku 1071. V roce 1075 Jindřich IV. věnoval Budyšínsko a [[Horní Lužice|Lužici]] „navěky“ (''in perpetuum'') loajálnímu [[České knížectví|českému knížeti]] [[Vratislav II.|Vratislavu II.]] Po roce 1243 byla [[Horní Lužice]] spravována panovnickým rodem [[Askánci|Askánců]] vládnoucím v [[Braniborské markrabství|Braniborském markrabství]]. Po získání městských práv roku 1304 pokračovala po roce 1329 vláda [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]] z dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]], kteří tolerovali vznik [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]] a Zhořelci poskytli důležitá [[Privilegium|privilegia]], zejména [[mincovní regál]]. Do tohoto období rostoucí výroby a exportu [[Sukno|sukna]] spadá počátek rozkvětu, jenž potom kulminoval za vlády [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Nezávisle na politické situaci poté, co v letech 1546–1547 potrestal [[Ferdinand I. Habsburský]] [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] ztrátou privilegií a pozemků (tzv. ''Pönfall'') za nedostatečnou vojenskou podporu ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]], pokračovala ve Zhořelci až do [[16. století]] relativní [[prosperita]]. Tuto epochu charakterizují osobnosti jako [[Bartholomaeus Scultetus]] a [[Jakob Böhme]]. V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] postoupil [[Ferdinand II. Štýrský]] Horní i [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] [[Saské kurfiřtství|Saskému kurfiřtství]] jako splátku dluhu za vojenskou pomoc. Z doby saské vlády pochází většina zhořeleckých [[Barokní architektura|barokních]] památek. Po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] připadlo město na základě ujednání [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] v roce [[1815]] [[Pruské království|pruskému]] králi. [[19. století]] se zde vyznačovalo posílením vlivu státu a [[Industrializace|industrializací]], která měla zvláště za primátora [[Gottlob Ludwig Demiani|Gottloba Ludwiga Demianiho]] za následek druhé období hospodářského vzestupu Zhořelce. [29] => [30] => Pro Görlitz je typické prolínání kulturních vlivů z Horní Lužice a někdejšího [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]], jehož obyvatelstvo bylo vysídleno a jež je od roku 1945 součástí západního Polska. Jako nejvýchodnější a svým způsobem poslední výspa tohoto kulturního okruhu udržuje město některé tradice, takže zde lze navštívit např. Slezské muzeum, Slezský hudební festival nebo ochutnat některý z pokrmů původní [[Slezská kuchyně|slezské kuchyně]]. Zřetelně zastoupena je tu rovněž současná kultura polská: v [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|kostele svatého Petra a Pavla]] se konají [[Evangelická církev|evangelické]] bohoslužby v [[Polština|polštině]], v Divadle Gerharta Hauptmanna zase polská představení či představení s polskými titulky. Nejvýznamnější kulturní událostí je každoroční udělování Mezinárodní ceny „Most Görlitz-Zgorzelec“ pro osobnosti, které svým životním dílem přispěly k porozumění mezi evropskými národy. V Görlitz se konají turisticky atraktivní události, jako je srpnový staroměstský festival „Altstadtfest“ nebo Letní divadlo na Dolním rynku. Vedle zaregistrované [[Obchodní značka|obchodní značky]] ''„Görliwood“'' jsou pro Görlitz v různých kontextech používány přívlastky ''„město vyhnanců“'',{{Citace monografie | příjmení = Lammert | jméno = Markus | titul = Die Stadt der Vertriebenen : Görlitz 1945-1953 | url = | vydavatel = [[Hornolužická společnost věd|Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften e.V.]] | místo = Görlitz | rok vydání = 2012 | vydání = | počet stran = 162 | edice = Neues Lausitzisches Magazin / Beiheft ; Bd. 10 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-9814990-2-5 | jazyk = de}} ''„město důchodců“''{{Citace elektronické monografie | korporace = Deutsche Welle | titul = Ein inoffizielles deutsch-polnisches Bündnis : Görlitz und Zgorzelec seit langem eine "kleine Europäische Union" | url = https://p.dw.com/p/54gJ | datum vydání = 2004-05-21 | datum přístupu = 2018-12-06 | vydavatel = Deutsche Welle | jazyk = de}} či ''„město věží“.''{{Citace monografie | příjmení = Wenzel | jméno = Horst | titul = Gorlitz: Stadt an der Neisse in Niederschlesien | url = | vydavatel = Kitte Verlag | místo = Görlitz | rok vydání = 1990 | vydání = | počet stran = 82 | kapitola = | strany = 5 | isbn = | jazyk = de}} [31] => == Geografie == [32] => === Poloha === [33] => Město leží v bývalé [[prusko]]-[[Dolní Slezsko|dolnoslezské]] části [[Horní Lužice]] na západním břehu [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], která tam protéká východní částí [[Lužický pluton|Lužického žulového masivu]] s výběžky česko-německých hraničních hor. Tím je vytvořen přechod mezi severem Oblasti hornolužických rybníků a vřesovišť{{Citace elektronické monografie | korporace = Společnost přátel Lužice | titul = Hornolužické vřesoviště | url = http://poznavani.luzice.cz/home/priroda/hornoluzicke-vresoviste.dot | datum vydání = 2008-2015 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Společnost přátel Lužice}} a jižní částí [[Lužické hory|Lužických hor]]. Střed města se nachází v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 201 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Nejvyšším místem městské oblasti je hora Zemská koruna (''Landeskrone'') ve výšce 420 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Nejnižší bod 185 m n. m. se nachází u řeky [[Lužická Nisa|Nisy]]. Průměrnou hodnotou pro celou oblast je 220 m n. m.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Görlitz, Kommunale Statistikstelle | titul = Statistisches Jahrbuch 2009 | datum vydání = 2009 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz, Zentrale Kopierstelle | jazyk = de}} Městem prochází základní [[poledník]] [[středoevropský čas|středoevropského času]] (15° v. d.). To má za následek, že s výjimkou [[Letní čas|letního času]] se [[středoevropský čas]] shoduje se [[Sluneční čas|středním letním časem]] naměřeným v Görlitz. Centrum města se nalézá na 51° 09′ [[Zeměpisné souřadnice|severní šířky]]. Na počest [[Jurij Gagarin|Jurije Gagarina]] byl v roce 1961 jihovýchodně od městské haly bezprostředně u silničního mostu do Polska postaven památník na místě [[poledník]]u. Podle dnešních měřicích metod však není na správném místě, neboť přesné umístění je asi o 137 m vzdáleno a poledník tak prochází pod městskou halou.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Stänker | jméno = Fritz R. | titul = Görlitz hat ein Luxusproblem: Die Meridianmarkierung | url = http://www.goerlitzer-anzeiger.de/goerlitz/gesellschaft/10176_goerlitz-hat-ein-luxusproblem-die-meridianmarkierung.html | datum vydání = 2013-12-05 | datum přístupu = 2018-2-04 | vydavatel = Görlitzer Anzeiger | jazyk = de}} Území města se rozprostírá 19,4 km od severu na jih a 7,3 km od východu na západ. Nejbližšími většími městy jsou [[Liberec]] asi 50 km jižně, [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] asi 80 km severozápadně, slezská [[Lehnice]] asi 80 km východně a [[Drážďany]] asi 90 km západně od Görlitz. Město má plochu přibližně 44 km².{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz. Kommunale Statistikstelle | titul = Statistisches Jahrbuch 2016 | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistisches_Jahrbuch_2016_komplett.pdf | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-12-04 | vydavatel = Stadt Görlitz. Kommunale Statistikstelle | jazyk = de}} [34] => === Reliéf, geologie, půdy === [35] => [[Soubor:Görlitz (Gerlz), Oberlausitz, Sachsen (9567810945).jpg|náhled|upright=1.3|[[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|Evangelický farní kostel svatého Petra a Pavla]] a Waidhaus (Pohled přes Lužickou Nisu z polské strany hranice)|alt= Barevná fotografie s pohledem na kostel sv. Petra a Pavla a Waidhaus nad Lužickou Nisou]] [36] => Území Görlitz leží na Zhořelecké plošině, která tvoří přirozené pokračování západně od [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]] položené [[Šluknovská pahorkatina|Hornolužické pahorkatiny]] nazývané na české straně hranice ''Šluknovská pahorkatina''. Jejími nejvyššími body jsou zde hora Zemská koruna (''Landeskrone''), na jejímž úpatí se městská oblast nachází, dále Jauernicker Berg a Königshainer Berge. Na východě do Ostritzko-schönberské kotliny proniká Lužická Nisa, která ve Zhořelecké plošině vykrajuje hluboké údolí, jež je často obklopeno strmými skalními břehy. Vyvýšená plocha na úpatí Zemské koruny se sklání na východ až k údolím a pláním v bezprostřední blízkosti městské zástavby. Město se nachází na rovinaté plošině, jeho východní část se blíží k úrovni Lužické Nisy. Na severu Görlitz nedaleko městského hřbitova se však již terén prudce zvedá.{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Alfred | titul = Studien zur Morphologie des Neißetales zwischen Zittau und Görlitz | url = https://www.zobodat.at/pdf/Abh-naturforsch-Ges-Goerlitz_29_1_0017-0073.pdf | vydavatel = | místo = Görlitz | rok vydání = 1924 | vydání = | počet stran = 17–73 | kapitola = | strany = | isbn = | poznámka = Breslau, Phil. Diss. | jazyk = de}} Hřebeny skal Niského údolí a strmé svahy tvoří pro rozvoj městského osídlení přirozené hranice. Tyto hranice podmíněné [[Reliéf (geografie)|reliéfem]] lze překračovat pouze se značným technickým úsilím.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Integriertes Stadtentwicklungskonzept INSEK 2012 (Fachkonzept 4.5 Umwelt) | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Stadtentwicklungskonzept/Integriertes_Stadtentwicklungskonzept_INSEK_2012_-_Fachkonzept_4.5_Umwelt.pdf | datum vydání = 2012 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-03 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [37] => [38] => Během [[Terciér|třetihor]] vznikaly v zamokřených nížinách [[Rašeliniště|rašelinové]] lesy. Záplavy s odumíráním rostlin vedly k tvorbě [[Hnědé uhlí|lignitových]] pánví např. v bývalém povrchovém dole Berzdorf. [[Čedič]]ové a [[Znělec|znělcové]] kupy jako Zemská koruna jsou [[Magmatická hornina|vulkanického]] původu. [[Geologie|Geologické]] [[podloží]] v severní oblasti města je složeno z lužické [[Droba|droby]]. Ta se skládá z [[biotit]]u, šedého [[křemen]]e, světlého [[živce]] s vrstvami z jemně zrnité droby a přiléhajících drobových [[Břidlice|břidlic]]. Pro jižní oblast je charakteristický východolužický [[granodiorit]]. Hranice mezi těmito odlišnými podložími probíhá přibližně v linii Volské bašty (''Ochsenbastei''), ulic Neißstraße, Peterstraße, areálu Božího hrobu až přes Girbigsdorf. U Obermühle potom končí tvrdým [[granodiorit]]em zapříčiněné zúžení údolí Nisy.{{Citace monografie | korporace = Museum für Naturkunde, Görlitz | titul = Erdgeschichte der Oberlausitz | vydavatel = Staatliches Museum für Naturkunde Görlitz, Forschungsstelle | místo = Görlitz | rok = 1990 | vydání = 1. Aufl | počet stran = 32 | jazyk = de}} [39] => [40] => Podle geologické mapy oblastí [[Sasko|Saska]], které byly v [[pleistocén]]u pokryty [[Ledovec|ledovcem]], jsou na území města blízko povrchu rozšířeny [[Holocén|holocenní]] [[Písek (materiál)|písky]], [[štěrk]]y, v malých údolích pak [[jíl]]y a bílé [[Hlína|hlíny]]. Časté jsou také [[spraš]]e z období Weichselu (glaciálu), sprašové hlíny, deriváty spraše z části vzniklé [[půdotok]]em (soliflukcí). Následují souvislé glacifluviální písky a štěrky z období Elsteru. Podle Saského zemského úřadu pro [[životní prostředí]], [[zemědělství]] a geologii lze s podložím z pevné horniny ([[Granodiorit|grandioritu]] a [[Droba|droby]]) počítat až ca 17,5 m pod povrchem [[Pozemek|parcely]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Umweltbericht zum Bebauungsplan Nr. 58 "Industriegebiet Gewerbering 8 – Birkenstock in Görlitz“ | url = https://www.goerlitz.de/uploads/04-Aktuelles-Dokumente/Bekanntmachungen_Auslegungen/Birkenstock/5_Begruendung_Teil_II_Umweltbericht.pdf | datum vydání = 2017-11-23 [41] => | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-03 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} Nejčastějšími [[Půdní typ|půdními typy]] na východě Horní Lužice jsou [[pseudoglej]]e (36,7 %), [[Hnědozem|parahnědozemě]] (21,3 %), [[hnědozem]]ě (17,6 %), v prostředí řek a potoků potom zamokřené lužní hlíny (10 %).{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Östliche Oberlausitz (OOL) | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/27_Oestliche_Oberlausitz.pdf | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-16 | vydavatel = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | kapitola = Bodentypen und Bodenwasserhaushalt, natürliche Bodenfruchtbarkeit | jazyk = de}} [42] => [43] => === Vodstvo === [44] => [[Soubor:Neisseviadukt goerlitz.png|náhled|upright=1.3|Niský viadukt|alt=Barevná fotografie Niského viaduktu nad údolím Lužické Nisy]] [45] => Nejvýznamnějším [[Vodní tok|vodním tokem]] v prostoru Görlitz je [[Lužická Nisa]], nazývaná dříve také jako Zhořelecká Nisa (''Görlitzer Neiße''), která tvoří [[Německo-polská státní hranice|státní hranici]] mezi německým Görlitz a polským [[Zgorzelec|Zgorzelcem]]. Po znovuvybudování staroměstského mostu v roce 2004 spojují oba břehy čtyři [[most]]y: městský most, staroměstský most, viadukt a most v městské části Hagenwerder. Průměrná výše hladiny Nisy v Görlitz (v měřícím místě Hirschwinkel) je 1,85 m s průměrným průtokem ca 15–20 [[Metr krychlový za sekundu|m3]]. V městské části Weinhübel se na Niských luzích nacházejí zdroje [[Pitná voda|pitné vody]], které slouží k získávání pitné vody pro městskou oblast. U Horního mlýna (''Obermühle'') se lze po proudu projíždět lodí.{{Citace elektronického periodika | titul = Neiße | periodikum = Stadtwiki Görlitz | datum vydání = 2015-05-17 | datum přístupu = 2018-12-04 | url = https://www.stadtwiki-goerlitz.de/index.php?title=Nei%C3%9Fe | jazyk = de}} Hlavními vedlejšími [[přítok]]y v blízkosti městského centra jsou Jędrzychowicki Potok, pravý přítok Czerwona Woda (''Rothwasser''), která se na české straně hranice jmenuje ''Oldříšský potok'', levý přítok Pließnitz na východě Saska a Witka (''Wittig''), což je pravý přítok Lužické Nisy, který se v [[Česko|České republice]] nazývá ''Smědá''.{{Citace elektronické monografie | korporace = Staatliches Umweltfachamt Bautzen | titul = HWSK-Nr. 39 Gefahrenkarte Lausitzer Neifle Gemeinde Görlitz : Nachricht | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/wasser/download/39-1_04_Goerlitz.pdf | datum vydání = 2005-01-28 | datum přístupu = 2018-12-04 | vydavatel = Staatliches Umweltfachamt Bautzen | jazyk = de}} Tyto přítoky se v období [[Povodeň|povodní]] stávají přítoky kulminačními. Stav hladiny Lužické Nisy je pravidelně měřen od roku 1912. Při povodni v roce 1981 dosahovala hladina výše 6,78 m, při povodni roku [[2010]] 7,00 m. Tehdy byly zasaženy ulice a domy v bezprostřední blízkosti Nisy zvláště pak městské části Hagenwerder a Weinhübel, což zapříčinilo prolomení přehrady Niedów (Witka) na polské straně hranice. Jednalo se o největší povodeň od roku 1897. V roce 2015 bylo po demolici bývalých textilek ''Yeti'' a ''Industrieanlage Oberlausitzer Volltuch'' u břehu Nisy zajištěno rozšíření řečiště za účelem prevence povodňových událostí. [46] => [47] => === Podnebí === [48] => [[Podnebí]] v Görlitz je mírné, podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy-Geigerovy klasifikace podnebí]] odpovídá pásmu Cfb, tedy [[Oceánické podnebí|oceánskému podnebí]]. Po celý rok je zde dostatek [[Srážky|srážek]], které jsou zřetelné i v nejsušším měsíci. Průměrná roční [[teplota]] je tu podle klimatického modelu, který zpracovává data v letech 1982–2012, 8,3 °C. Roční úhrn srážek je 629 mm. V únoru, který je na srážky nejchudší, je jejich množství 35 mm. Největší průměrné množství srážek 72 mm je v červenci. Červenec je s průměrnou teplotou 17,5 °C nejteplejším měsícem roku. Nejchladnější je pak leden s −1,7 °C. Mezi nejsušším měsícem únorem a nejdeštivějším červencem je rozdíl 37 mm. Průměrné teploty mezi nejteplejším červencem a nejchladnějším lednem v průběhu roku kolísají o 19,2 °C.{{Citace elektronické monografie | korporace = AM Online Projects - Alexander Merkel | titul = Klima & Wetter in Görlitz | url = https://de.climate-data.org/europa/deutschland/sachsen/goerlitz-23190/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Climate-Data.org | jazyk = de}} Městské [[Podnebí|klima]] je silně ovlivňováno hustým provozem v centru. Ten je důvodem vyšší teploty vzduchu a jeho menší cirkulace než v okolí. Podle studie z roku 1995 existují v Görlitz dva velké [[Městský tepelný ostrov|tepelné ostrovy]]: ve Starém městě a užším centru stejně jako v městské části Königshufen. Ve srovnání s oblastmi studeného vzduchu v okolí může vykazovat toto městské klima rozdíl 10 °C. Tyto efekty jsou ovšem pro města typické. Görlitz disponuje dostatkem zelených a vzdušných ploch, které zintenzivňují výměnu vzduchu se zastavěnými plochami a tím městské podnebí zlepšují. [49] => === Flora a fauna === [50] => [[Soubor:Neißetal Görlitz Neißeviadukt.JPG|náhled|upright=1.3|Údolí Lužické Nisy|alt= Barevná fotografie přírodního prostředí v údolí Lužické Nisy]] [51] => Území města se částečně překrývá se čtyřmi oblastmi chráněnými na základě [[Směrnice o stanovištích]] a s jednou oblastí [[Ochrana přírody|chráněného]] [[Ptáci|ptactva]]. Rozkládají se od Obermühle na severu, přes údolí Nisy, niské luhy až po jižní okraj města v místní části Hagenwerder. Z flory jsou předmětem ochrany [[biotop]]y [[Panonská provincie|panonských]], [[habr]]ových, [[buk]]ových a aluviálních lesů. Z [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů jsou zde chráněni: [[modrásek bahenní]] (''Phengaris nausithous''), [[ohniváček černočárný]] (''Lycaena dispar''), [[modrásek očkovaný]] (''Phengaris teleius''), [[páchník hnědý]] (''Osmoderma eremita''), [[klínatka rohatá]] (''Ophiogomphus cecilia''), z [[Obratlovci|obratlovců]] potom: [[piskoř pruhovaný]] (''Misgurnus fossilis''), [[sekavec písečný]] (''Cobitis taenia''), [[netopýr velký]] (''Myotis myotis''), [[netopýr černý]] (''Barbastella barbastellus''), [[vydra říční]] (''Lutra lutra'') a [[vlk obecný]] (''Canis lupus'').{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Neißegebiet | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/2022.aspx#a_tierUndPflanzenarten | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181207045527/https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/2022.aspx#a_tierUndPflanzenarten | datum archivace = 2018-12-07 | nedostupné = ano }} V oblasti chráněného ptactva ''Neißetal'' bylo zjištěno 26 druhů ptáků, kteří spadají do 1. a 2. kategorie ochrany podle [[Červený seznam IUCN|Červeného seznamu]] Saska. K nim patří [[ostříž lesní]] (''Falco subbuteo''), [[ledňáček říční]] (''Alcedo atthis''), [[pisík obecný]] (''Actitis hypoleucos''), [[strnad luční]] (''Miliaria calandra''), [[žluna šedá]] (''Picus canus''), [[skřivan lesní]] (''Lullula arborea''), [[čejka chocholatá]] (''Vanellus vanellus''), [[strakapoud prostřední]] (''Dendrocopos medius''), [[ťuhýk obecný]] (''Lanius collurio''), [[strnad zahradní]] (''Emberiza hortulana''), [[ťuhýk šedý]] (''Lanius excubitor''), [[moták pochop]] (''Circus aeruginosus''), [[luňák červený]] (''Milvus milvus''), [[rákosník proužkovaný]] (''Acrocephalus schoenobaenus''), [[luňák hnědý]] (''Milvus migrans''), [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[pěnice vlašská]] (''Sylvia nisoria''), [[bělořit šedý]] (''Oenanthe oenanthe''), [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[chřástal polní]] (''Crex crex''), [[čáp bílý]] (''Ciconia ciconia''), [[krutihlav obecný]] (''Jynx torquilla''), [[včelojed lesní]] (''Pernis apivorus'') a [[dudek chocholatý]] (''Upupa epops'').{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Neißetal | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/3117.aspx | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20171222105451/https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/3117.aspx | datum archivace = 2017-12-22 | nedostupné = ano }} Hora Zemská koruna zase patří do chráněné oblasti čedičových a znělcových kup na východě Horní Lužice. Zde jsou chráněni [[netopýři]] např. [[netopýr černý]] (''Barbastella barbastellus'') a [[netopýr velký]] (''Myotis myotis'').{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Separate Fledermausquartiere und -habitate in der Lausitz | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/2245.aspx | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20171223042448/https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/2245.aspx | datum archivace = 2017-12-23 | nedostupné = ano }} [52] => === Ochrana životního prostředí === [53] => [[Soubor:Landeskrone1.jpg|náhled|upright=1.3|Zemská koruna (''Landeskrone'')|alt= Barevná fotografie s leteckým pohledem na vrch Zemská koruna]] [54] => Chráněné oblasti na základě [[Směrnice o stanovištích]], které zasahují do území Görlitz, jsou: „[[Čedič]]ové a [[Znělec|znělcové]] kupy na východě Horní Lužice“ (''Basalt- und Phonolithkuppen der östlichen Oberlausitz''), „Oblast [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]]“ (''Neißegebiet''), „Oblast Pließnitz“ (''Pließnitzgebiet'') a „Separovaná místa výskytu [[Netopýři|netopýrů]] v [[Lužice|Lužici]]“ (''Separate Fledermausquartiere und -habitate in der Lausitz'').{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Gebiete in Sachsen | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/index.aspx | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181207045532/https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/index.aspx | datum archivace = 2018-12-07 | nedostupné = ano }} Vedle nezbytných opatření pro ochranu [[Půda|půdy]], [[Hydrologie|vodstva]], [[Květena|flory]] a [[Fauna|fauny]] je v městské oblasti sledována hladina intenzity [[hluk]]u a čistota [[Atmosféra|ovzduší]]. Intenzita hluku za den/noc přesahuje v některých ulicích v Görlitz 65/55 [[Decibel|dBA]]. Uzavřené bloky zástavby jsou však naopak proti hluku chráněny. Od roku 1999 bylo dosaženo zlepšení pomocí [[asfalt]]ové úpravy [[Dlažba|dlážděných]] [[Silnice|silnic]] a snížení povolené rychlosti z 50 na 30 [[Kilometr za hodinu|km/h]]. Podle výsledků měření koncentrace [[Emise (ekologie)|emisí]] v ovzduší bylo v roce 2021 zjištěno v průměru 20 [[Mikrometr|μg/m³]] [[Pevné částice|pevných částic]] (PM10), 15 μg/m³ [[Oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] a 1 μg/m³ [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]].{{Citace elektronické monografie | titul = Luftverschmutzung in Goerlitz: Echtzeit-Luftqualitätsindex (LQI) | url = https://aqicn.org/city/germany/sachsen/goerlitz/de/ | datum vydání = 2021-04-29 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2021-04-29 | vydavatel = Citizen Weather Observer Program (CWOP/APRS) | jazyk = de}} Překračování hodnot PM10, které souvisí i s [[Podnebí|klimatickými]] vlivy, jako jsou např. zimní povětrnostní podmínky, je analyzováno podle městského „Plánu na zachování čistoty ovzduší“. V rámci protipovodňových opatření jsou podle saského Zákona o vodách vymezena dvě záplavová území v blízkosti Lužické Nisy a jejího přítoku Pließnitz. [55] => [56] => === Městské části === [57] => Území města je rozděleno do devíti městských a pěti místních částí.{{Citace elektronické monografie | korporace = Die Stadt Görlitz | titul = Die Stadt Görlitz und ihre Stadt- und Ortsteile | url = https://www.goerlitz.de/Stadt-_Ortsteile.html | datum přístupu = 2018-02-05 | vydavatel = Die Stadt Görlitz | jazyk = de}} Tyto městské části jsou buď historického původu, nebo vznikly usídlením vyhnanců po roce 1945, anebo byly začleněny jako samostatné obce či [[katastr]]y až v roce 1952. Při nedávné komunální [[Reforma|reformě]] v devadesátých letech bylo připojeno pět místních částí, které jsou od centra vzdáleny. Městské části jsou: Altstadt, Biesnitz, Innenstadt, Klingewalde, Königshufen, Nikolaivorstadt, Rauschwalde, Südstadt a Weinhübel (až do roku 1937 Posottendorf-Leschwitz). K území města patří také následující dříve samostatné osady: Deutsch Ossig, Hagenwerder (až do roku 1936 Nikrisch), Klein Neundorf, Kunnerwitz, Ludwigsdorf, Ober-Neundorf, Schlauroth a Tauchritz. Každá z následujících dříve samostatných obcí pak tvořila samostatnou místní část: Hagenwerder a Tauchritz, Kunnerwitz a Deutsch-Ossig či Klein Neundorf stejně jako Ludwigsdorf a Ober-Neundorf. Obec Deutsch-Ossig je po rozšíření povrchového dolu neobydlená, protože obyvatelstvo bylo přesídleno. Většina se odstěhovala do nového sídliště jižně od obce Kunnerwitz.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Die Stadt Görlitz und ihre Stadt- und Ortsteile | url = https://www.goerlitz.de/Stadt-_Ortsteile.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [58] => [59] => == Historie == [60] => === Původní osídlení a založení města === [61] => [[Soubor:Goerlitz 1575.jpg|náhled|upright=1.4|Pohled na město od východu, 1575|alt= Barevná fotografická reprodukce historické veduty města Zhořelce]] [62] => Nejstarší archeologické nálezy na území města pocházejí z pozdního [[neolit]]u a přináležejí k tzv. [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultuře šňůrové keramiky]]. Z doby [[Lužická kultura|lužické kultury]] jsou nálezy keramických uren. Dále byly nalezeny [[Měď|měděné]] a [[bronz]]ové [[mince]] z pozdní [[Římská říše|Římské říše]]. Jakmile během [[stěhování národů]] ve 4. a 5. století opustili [[Východní Germáni|východogermánští]] [[Burgundi]] pod tlakem [[Hunové|Hunů]]{{Citace monografie | příjmení = Schäferdiek | jméno = Knut | titul = Schwellenzeit : Beiträge zur Geschichte des Christentums in Spätantike und Frühmittelalter | url = https://books.google.cz/books?id=MYs1zzh6X2AC&lpg=PA244&dq=burgunden%20lausitz&hl=cs&pg=PA244#v=onepage&q=burgunden%20lausitz&f=false | vydavatel = de Gruyter | místo = Berlin ; New York | rok vydání = 1996 | vydání = | počet stran = xiii, 546 | edice = Arbeiten zur Kirchengeschichte ; Bd. 64 | kapitola = Zur Frage früher christlicher Einwirkungen | strany = 244 | isbn = 978-3-11-014968-5 | jazyk = de}} (omezený přístup) východní oblast Horní Lužice, bylo toto území v pozdním 7. a 8. století znovu osídleno [[Slované|Slovany]]. Patrně se jednalo o [[Západní Slované|západoslovanský]] kmen [[Bjezunčané|Bjezunčanů]], který podle názoru většiny historiků sídlil v hradu ''Businc'' na vrchu Zemská koruna, což dodnes odráží název městské části „Biesnitz“.{{Citace periodika | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Erste Erwähnung der Oberlausitz. – Der Gau Besunzane und die urbs Businc sind gleich dem Orte Biesnitz und der Landeskrone. – Wo lag Sciciani? | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1921 | ročník = Band 97 | strany = 188–199 | jazyk = de}} Z této doby pocházejí nálezy v dnešním (historickém) předměstí Nikolaivorstadt na sever od Starého města. Počínaje rokem 960 si [[markrabě]] Saské východní marky Gero podmanil slovanské kmeny v Dolní Lužici. Teprve kolem roku 990 si markrabě Ekkehard I. z Míšně podmanil také [[Milčané|Milčany]] v Horní Lužici. Lužice však na dlouho zůstala [[Jablko sváru|jablkem sváru]] mezi Čechami, Polskem a [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]].{{Citace monografie | editoři = Bahlcke, Joachim | titul = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | url = https://books.google.de/books?id=2UWNoW_osUwC&pg=PA55&hl=de&source=gbs_toc_r&cad=3#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok = 2001 | počet stran = 368 | strany = 55 | isbn = 978-3-935693-46-2 | jazyk = de}} (omezený přístup){{Citace monografie | příjmení = Ludat | jméno = Herbert | titul = An Elbe und Oder um das Jahr 1000. Skizzen zur Politik des Ottonenreiches und der slavischen Mächte in Mitteleuropa | vydavatel = Böhlau Verlag | místo = Weimar | rok = 1995 | isbn = 3-412-11994-6 | jazyk = de}} Görlitz je poprvé zmíněn roku 1071 v jedné listině [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], v níž tuto slovanskou vesnici ''Goreliz'' daruje [[Diecéze míšeňská|míšeňskému biskupovi]].{{Citace monografie | editoři = Dietrich von Gladiss | titul = Diplomata 17: Die Urkunden Heinrichs IV. (Heinrici IV. Diplomata). Teil 1: 1056–1076 | url = http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000450_00413.html?sortIndex=030:040:0006:010:01:00&zoom=0.75 | vydavatel = Monumenta Germaniae Historica | místo = Berlin | rok = 1941 | strany = 311–313 | jazyk = la | datum přístupu = 2018-02-14 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180215023711/http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000450_00413.html?sortIndex=030:040:0006:010:01:00&zoom=0.75 | datum archivace = 2018-02-15 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000450_00413.html?sortIndex=030:040:0006:010:01:00&zoom=0.75 |date=20180215023711 }} Území dnešní Horní a Dolní Lužice se dostalo roku 1075 jako zástava a v roce 1089 jako říšské [[léno]] pod vládu českých knížat a králů, kteří byli proto s několika přerušeními až do roku 1635 městskými pány Görlitz.{{Citace sborníku | příjmení = Schrage | jméno = Gertraud Eva | titul = Die Oberlausitz bis zum Jahr 1346 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 59 | jazyk = de}} Patrně v oblasti dnešního [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|farního kostela sv. Petra a Pavla]] byl knížetem [[Soběslav I.|Soběslavem I.]] v letech 1126–1131 spolu s jinými hrady na tehdejší česko-polské hranici vystavěn v místě původního spáleniště hrad ''Yzcorelik'', tedy hrad na vyhořelém místě od slovanského slovesa „zgoreti“, o kterém se zmiňuje ''[[Kosmova kronika]]''.{{Citace sborníku | titul = Cosmae chronica Boemorum | odkaz na titul = Kosmova kronika | příjmení sestavitele = Pertz | jméno sestavitele = Georg Heinrich | sestavitel = Georg Heinrich Pertz (Hrsg.)| sborník = Chronica et annales aevi Salici. Monumenta Germaniae Historica 11. Scriptores 9 | typ vydání = Unveränderter Nachdruck: Hiersemann-Verlag, Stuttgart 1983 | vydavatel = Hahn-Verlag, Hannover 1851 | místo = Hannover | rok vydání = 1851 | isbn = 3-7772-6313-3 | strany = 1–209, 843–846 [63] => | jazyk = la}}{{Citace monografie | editoři = Josef Emler (Hrsg.) | titul = Cosmae chronica Boemorum | odkaz na titul = Kosmova kronika | místo = Prag | rok = 1874 | typ vydání = Nachdruck Georg Olms Verlag, Hildesheim u. a. 2004 | strany = 205, Z. 4–6 | isbn = 3-487-12666-4 | jazyk = la}} V blízkosti vesnické osady popř. u hradu se v polovině 12. století rozvinulo kupecké sídliště při [[Via Regia|Via regia]], v jehož centru byl kostel sv. Mikuláše. Kolem roku 1200 vzniklo plánovité uspořádání města kolem centrálního náměstí (''Untermarkt'') v oblasti dnešního Starého města. Zástupce českého krále, který pocházel z okruhu předních rodin, velkostatkářů a dálkových obchodníků, sídlil ve městě v roce 1234 a 1238. Instituce těchto zástupců pak nejpozději v roce 1282 zanikla. Za vlády [[Askánci|Askánců]], kteří roku 1253 získali východní část ''terra Budissinensis'' s městem Görlitz jako zástavu od českého krále, bylo území města na západě rozšířeno a bylo vybudováno městské [[opevnění]], které nyní zahrnovalo i [[Františkáni|františkánský]] [[klášter]] založený v roce 1234.{{Citace sborníku | příjmení = Schrage | jméno = Gertraud Eva | titul = Die Oberlausitz bis zum Jahr 1346 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 80 | jazyk = de}} Roku 1268 byla za braniborských [[Markrabě|markrabí]] založena zhořelecká [[mincovna]], která se v ražbě měla každý rok střídat s mincovnou v [[Budyšín|Budyšíně]].{{Citace monografie | příjmení = Haupt | jméno = Walther | titul = Sächsische Münzkunde | vydavatel = Deutscher Verlag der Wissenschaften Berlin | místo = Berlin | rok = 1974 | vydání = 1. Auflage | strany = 31 | jazyk = de}} [64] => [65] => === Görlitz jako středověké centrum obchodu === [66] => [[Soubor:Goerlitz-Schoenhof von Westen-20110626.jpg|náhled| upright=0.8|Schönhof, postaven roku 1526|alt= Barevná fotografie historického domu ve stylu zaalpské renesance]] [67] => Pro dobu krátce před rokem 1300 je doložena [[městská rada]] s [[Starosta|purkmistrem]], dvanácti radními a čtyřmi [[konšel]]y. Roku 1303 obdrželo město Görlitz jako první v regionu nezávislost na zeměpanském správním soudu a získalo vlastní [[pravomoc]] v oblasti [[Hrdelní právo|trestního práva]], což je považováno za [[datum]] vzniku městské nezávislosti.{{Citace sborníku | příjmení = Kersken | jméno = Norbert | titul = Die Die Oberlausitz von der Gründung des Sechsstädtebundes bis zum Übergang an das Kurfürstentum Sachsen 1346–1635 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 112 | jazyk = de}} Krátce poté se v Görlitz ustavila [[židovská obec]]. Jakmile se město v roce 1329 vrátilo pod českou vládu, potvrdil [[Jan Lucemburský]] rozvíjející se [[Židé|židovské]] sídliště a obdařil Görlitz četnými právy, obzvláště [[Mincovní regál|mincovním regálem]]. V roce 1339 získalo město navíc tzv. [[Právo skladu|právo nuceného skladu]] jedné v celé Evropě žádané barvící rostliny, kterou byl [[boryt barvířský]] (něm. ''Weid'') užívaný pro [[Modrá|modrou barvu]] při barvení [[Textilie|textilií]].{{Citace monografie | editoři = Gustav Köhler | titul = Codex Diplomaticus Lusatiae Superioris. Band 1 (Nr. 205, 222, 233) | místo = Görlitz | rok = 1856 | jazyk = la}} Zásluhou prosperujícího obchodu v souvislosti s [[monopol]]ním postavením v českých zemích, pokud jde o obchod s borytem, i díky vzkvétající textilní produkci se stal Görlitz nejvýznamnějším obchodním městem mezi [[Erfurt]]em a [[Vratislav (město)|Vratislaví]]. Na základě své [[Ekonomie|ekonomické]] síly a královského privilegia založila 21. srpna 1346 města Budyšín, Zhořelec, [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamenec]], [[Lubáň]], [[Löbau]] a [[Žitava]] alianci [[Lužické Šestiměstí|Hornolužické šestiměstí]], v pověření zeměpána, českého krále a pozdějšího římského císaře [[Karel IV.|Karla IV.]], aby byl zachován [[Landfrýd|zemský mír]].{{Citace monografie | editoři = Tino Fröde | titul = Privilegien und Statuten der Oberlausitzer Sechsstädte – Ein Streifzug durch die Organisation des städtischen Lebens in Zittau, Bautzen, Görlitz, Löbau, Kamenz und Lauban in der frühen Neuzeit | vydavatel = Oberlausitzer Verlag | místo = Spitzkunnersdorf | rok = 2008 | isbn = 978-3-933827-88-3 | jazyk = de}} [[Svobodné říšské město|Svobodným říšským městům]] se však město Görlitz po právní stránce nemohlo rovnat. S hospodářským rozmachem se dalším mocenským faktorem staly [[cech]]y, které odmítaly „zahraniční politiku“ městské rady a v letech 1369, 1390 a 1405 marně revoltovaly proti radní [[vrchnost]]i.{{Citace sborníku | příjmení = Blicke | jméno = Peter | titul = Unruhen in der ständischen Gesellschaft 1300–1800 | sborník = Enzyklopädie Deutscher Geschichte Band 1 | vydavatel = Oldenbourg | místo = München | rok vydání = 1988 | isbn = 3-486-54901-4 | strany = . 8, 53 | jazyk = de}}{{Citace periodika | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Bewegungen der Görlitzer Handwerker gegen den Rat bis 1396 | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1908 | ročník = Band 84 | strany = 117 | jazyk = de}} V letech 1377–1396 bylo město centrem Zhořeleckého vévodství, které založil Karel IV. pro svého sedmiletého syna [[Jan Zhořelecký|Jana]]. Ten v roce 1389 dopustil vyhnání Židů z města. Po jeho smrti roku 1396 bylo vévodství zase zrušeno.{{Citace periodika | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Zhořelecké vévodství v koncepci lucemburské České koruny | periodikum = Historie – Otázky – Problémy | odkaz na periodikum = Historie – Otázky – Problémy | rok = 2015 | ročník = 7 | číslo = 1 | strany = 9–22 | url = http://digitool.is.cuni.cz/R/K6YYBYYUNS1C7FSEYKF4BQQPI4IQFSNB42QCETMERSTAMMTEMA-00189?func=dbin-jump-full&object_id=1417143&silo_library=GEN01&pds_handle=GUEST | issn = 1804-1132}} [68] => [[Soubor:Görlitz Altes Rathaus 2008.jpg|náhled| upright=0.8|Stará radnice|alt=Barevná fotografie pozdně gotického objektu staré radnice v Görlitz]] [69] => [[Soubor:Goerlitz-Rathaus-07.IV.07-094.jpg|náhled|Portál a sloup staré radnice s alegorií spravedlnosti|alt=Barevná fotografie renesančního portálu a sochy symbolizující spravedlnost, která je součástí architektury staré raddnice v Görlitz]] [70] => Během [[Husitské války|husitských válek]] bylo v roce 1429 vypáleno jižní a východní předměstí, opevněné město však nebylo obléháno.{{Citace periodika | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Kriegs- und Feuersnot und ihre Folgen für Görlitzer Bauten | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1917 | ročník = Band 93 | strany = 145 | jazyk = de}} Po četných sporech, které město vedlo ve 14. a 15. století k uhájení zemského míru a svých rozsáhlých [[Privilegium|privilegií]], přišly v 15. století také rozmíšky mezi [[Katolická církev|katolickou]] městskou radou a [[Šlechta|šlechtou]], násobené tehdejší vládou kališnictví nakloněného [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V této situaci došlo v letech 1466–1468 k tzv. spiknutí [[Střelný prach|střelného prachu]], což byla původně místní rodinná rozepře, která přerostla v politický konflikt zakončený čistkou v městské radě s pěti [[Trest smrti|hrdelními tresty]] a deseti vyhoštěními z města.{{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Geschichte der Stadt Görlitz | vydavatel = Selbstverlag des Verfassers | místo = Görlitz | rok = 1922 | strany = 197 | jazyk = de}} Rovněž do sporu o český trůn mezi Jiřím z Poděbrad a [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] bylo město vtaženo. Proto byla roku 1477 také předměstí obehnána příkopy a [[palisáda]]mi a městské opevnění bylo modernizováno a zesíleno.{{Citace periodika | příjmení = Boetticher | jméno = W. v. | titul = Sculteti e libris rerum gestarum Grolicensium | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1915 | ročník = Band 91 | strany = 182 | jazyk = de}} Napětí mezi Görlitz a Žitavou, které vznikalo už v závěru husitských válek, eskalovalo roku 1491 v tzv. [[Pivo|pivní]] válce, v níž šlo o právo Žitavy vyvážet do Görlitz bezcelně pivo. Město Görlitz však žitavské pivo a jeho prodej odmítlo a zásilku zabavilo. Žitava potom reagovala výpady na obce v blízkém okolí Görlitz. Spory mezi oběma městy byly ukončeny teprve [[Smír|smírčím rozsudkem]] místodržícího, který oběma městům zakázal vzájemné útoky a Žitavu zavázal k tomu, aby napravila způsobené škody. Za vlády uherského krále Matyáše Korvína na sklonku 15. století dosáhlo město svého největšího rozkvětu, který se udržel až do 16. století. Z této doby pocházejí mnohé měšťanské domy a církevní stavby ve stylu pozdní gotiky a renesance. Zároveň nabyli zhořelečtí občané od roku 1440 rozsáhlý pozemkový majetek. Kolem roku 1500 pak mělo město kolem 10 000 obyvatel. V polovině 15. století zde pracovalo 126 soukenických mistrů, jejichž počet do roku 1527 vzrostl na 265. Napětí mezi cechy a městskou radou pokračovalo až do 16. století a vyvrcholilo sporem o [[Reformace|reformaci]]. Od roku 1521 se v Görlitz [[Protestantismus|evangelicky]] kázalo, třebaže rada ještě dlouho kladla odpor. Luteránský církevní řád byl zaveden v roce 1539. Následkem [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské války]] bylo roku 1547 město postiženo hornolužickým „Pönfallem“, protože Šestiměstí do této války jen velmi váhavě posílalo svá vojska, která ostatně císařský tábor opustila již před [[Bitva u Mühlberka|bitvou u Mühlberka]]. Město bylo donuceno zaplatit pokutu 20 000 [[Rakousko-uherský zlatý|guldenů]] a ztratilo četná práva a celý pozemkový majetek. Ačkoli mnoho statků a výsad bylo možné koupit zpět v následujících letech, moc měst v hornolužické ''stavovské republice'' byla zlomena ve prospěch zemského vládce a mocných šlechtických rodů.{{Citace periodika | příjmení = Pietsch | jméno = Friedrich | titul = Görlitz im Pönfall | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1935 | strany = 52–141 | jazyk = de}}{{Citace sborníku | příjmení = Herrmann | jméno = Matthias | titul = Der Pönfall der oberlausitzischen Sechsstädte und seine überregionale Einordnung | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | příjmení sestavitele2 = Dudeck | jméno sestavitele2 = Volker | sborník = Welt – Macht – Geist. Das Haus Habsburg und die Oberlausitz | vydavatel = Oettel | místo = Görlitz, Zittau | rok vydání = 2002 | isbn = 3-932693-61-2 | jazyk = de}} [71] => [72] => === Görlitz v Saském kurfiřtství === [73] => V dubnu 1636 bylo město Görlitz společně s Horní Lužicí, jejíž stavy se přidaly k povstaleckým Čechám, přislíbeno [[Saské kurfiřtství|Saskému kurfiřtství]] k vyrovnání [[Habsburská monarchie|císařových]] válečných dluhů. [[Ferdinand II. Štýrský|Císař]] roku 1637 potvrdil shledané konfesní poměry dodatkem [[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] zvaným ''Traditionsrezess'', pročež sklidil v Görlitz ovace. V dalším průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v roce 1641 obsadili město [[Švédové]], přičemž utrpělo značné škody. V [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] bylo město během bitvy u Moysu opět dějištěm vojenských konfliktů. O 22 let později zde potom vznikla dodnes existující [[Hornolužická společnost věd]] (''Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften''), která se posléze stala nadregionálně významným centrem pozdního [[osvícenství]].{{Citace monografie | editoři = Wolfgang Adam, Siegrid Westphal | titul = Handbuch kultureller Zentren der Frühen Neuzeit: Städte und Residenzen im alten deutschen Sprachraum | url = https://books.google.cz/books?id=spvoBQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | vydavatel = De Gruyter | místo = Berlin | rok = 2012 | počet svazků = 3 | počet stran = 712 | kapitola = Görlitz | strany = 618 | svazek = 1 | typ svazku = Bd. | isbn = 978-3-11-020703-3 | jazyk = de}} (omezený přístup) Když se [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] armáda vracela z [[Rusko|ruského]] tažení, procházely její jednotky zhořeleckou oblastí a plenily okolní vesnice. Během jediného roku kolem města táhlo více než 30 vojenských útvarů [[Francouzi|francouzských]] spojenců, které musely být v Görlitz ubytovány a zaopatřeny. Starosta Samuel August Sohr informuje především o rychle se šířících [[Epidemie|epidemiích]]. Po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] se saské vojsko vzdalo protinapoleonské koalici, přesto však bylo považováno za protivníka.{{Citace sborníku | příjmení = Schunka | jméno = Alexander | titul = Die Oberlausitz zwischen Prager Frieden und Wiener Kongreß (1635 bis 1815) | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 173 | jazyk = de}} Z tohoto důvodu pak Sasko roku 1815 nebylo zastoupeno na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]], kde bylo území Horní Lužice rozděleno a město Görlitz bylo připojeno k pruské provincii [[Slezsko]] coby sídlo stejnojmenného zemského okresu v rámci vládního obvodu Liegnitz ([[Lehnice]]).{{Citace monografie | příjmení = Leisering | jméno = Walter | titul = Historischer Weltatlas | vydavatel = Marix-Verlag | místo = Wiesbaden | rok = 2005 | vydání = 102. Auflage | strany = 90, 179 | isbn = 3-937715-59-2 | jazyk = de}} [74] => [[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-P072003, Görlitz, Untermarkt.jpg|náhled|Untermarkt kolem roku 1932|alt=Černobílá fotografie s pohleden na historický Dolní rynek v Görlitz a domy s podloubími]] [75] => === Druhý rozkvět v pruském státě === [76] => Připojení k [[Prusko|Prusku]] mělo významný dopad na [[Politika|politický]] a společenský vývoj města. V roce 1833 bylo zavedeno pruské [[městské právo]] a za prvního [[primátor]]a Gottloba Ludwiga Demianiho zažil Görlitz nový rozkvět. V této době byly zbořeny 600 let staré [[Hradba|hradby]] a začala výstavba [[předměstí]]. Roku 1847 bylo dokončeno [[Železnice|železniční]] spojení s [[Drážďany]] a současně také pobočná dráha na [[Berlín]] a [[Vratislav (město)|Vratislav]].{{Citace monografie | příjmení = Polenz | jméno = Hans von | titul = Eisenbahnen im Bautzener Land | vydavatel = Lausitzer Druck- und Verlagshaus | rok = 2006 | vydání = 1. Auflage | strany = 15 | isbn = 3-00-018243-8 | jazyk = de}} V roce 1867 zprovoznila berlínsko-zhořelecká železniční společnost trať z Görlitz na někdejší [[Berlin Görlitzer Bahnhof]]. Z let 1845–1847 pochází stavba Zhořeleckého nádraží a jeden z prvních železničních [[viadukt]]ů Německa – 375 metrů dlouhý most s 32 oblouky postavený místním [[Zedník|zednickým]] mistrem Gustavem Kiesslerem. Roku 1873 se stal Görlitz samostatným městským okresem.{{Citace monografie | titul = Amts-Blatt der Preußischen Regierung zu Liegnitz | url = http://www.mdz-nbn-resolving.de/urn/resolver.pl?urn=urn:nbn:de:bvb:12-bsb11031900-6 | vydavatel = Regierung zu Liegnitz | místo = Liegnitz | rok = 1873 | strany = 250 | jazyk = de}} Po těchto opatřeních potom došlo k rychlé [[Industrializace|industrializaci]]. Četné veřejné budovy, [[průmysl]]ové stavby a obytná [[sídliště]] ze zakladatelské éry (''Gründerzeit'') ještě dnes vytváří obraz města jižně od historického centra. S rozdělením [[Slezsko|Slezska]] na [[Horní Slezsko|Horní]] a [[Dolní Slezsko]] připadl Görlitz roku 1919 k provincii Dolní Slezsko.{{Citace monografie | příjmení = Vater | jméno = Frank | titul = Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur | vydavatel = Chichinebs-Verl. | místo = Görlitz | rok = 2010 | vydání = 2 | počet stran = 269 | kapitola = Geschichtlicher Überblick : die Entwicklung der Stadt Görlitz und der Oberlausitz | strany = 11–27 | isbn = 978-3-939177-00-5 | jazyk = de}} [77] => [[Soubor:Obermarkt Tribüne Goerlitz.jpg|náhled|Obermarkt (1951–1990 Leninplatz) v sedmdesátých letech 20. století|alt=Barevná fotografie ze 70. let 20. století, na níž je pohled na historický Dolní rynek v Görlitz]] [78] => === Nacismus a druhá světová válka === [79] => Během období [[Nacismus|nacionálního socialismu]] zde bylo stejně jako všude v [[Německá říše|Německé říši]] židovské obyvatelstvo systematicky zbaveno svých práv a zavlečeno do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. Za [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] byl v roce 1938 místním [[hasič]]ským sborem zhacen pokus zapálit zhořeleckou [[Synagoga|synagogu]], která se jako jedna z mála synagog v Sasku zachovala do dnešních dnů. Roku 1943 byl zřízen pobočný tábor ''KZ-Außenlager Görlitz'' spadající pod [[Koncentrační tábor Gross-Rosen]]. V něm zemřelo násilnou smrtí nebo následkem nemocí a vyčerpání přes 400 převážně židovských vězňů z [[Maďarsko|Maďarska]], Čech a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V průběhu druhé světové války a zejména na jejím konci bylo ve městě zcela zničeno přibližně 80 domů, část byla těžce poškozena. Všech sedm mostů přes [[Lužická Nisa|Nisu]] bylo odstřeleno 7. května 1945 – v poslední den [[Válka|války]] – v 19 hodin ustupujícími vojáky [[wehrmacht]]u. Tyto odstřely postihly řadu přilehlých budov, [[Podélné vlnění|tlaková vlna]] smetla i [[vitráž]]e v oknech [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|kostela sv. Petra a Pavla]].{{Citace sborníku | titul = Kriegsschäden 1945 in Görlitz | sestavitel = Stadtverwaltung Görlitz – Untere Denkmalschutzbehörde (Hrsg.) | sborník = Denkmalpflege in Görlitz | vydavatel = Verlag Gunter Oettel | místo = Görlitz–Zittau | rok vydání = 2002 | svazek = Nr. 11 | strany = 31 | jazyk = de}} Město bylo následně obsazeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a stalo se tak součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny]] a od roku 1949 potom [[Německá demokratická republika|NDR]]. [80] => [81] => === Socialismus a NDR === [82] => [[Soubor:Peterskirche Goerlitz.jpg|náhled|Pěší most z Görlitz do Zgorzelce otevřený v roce 2004; v pozadí je evangelický [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|farní kostel sv. Petra a Pavla]] a Waidhaus|alt=Barevná fotografie s pohledem na pěší most z Görlitz do Zgorzelce přes Lužickou Nisu s kostelem sv. Petra a Pavla a Waidhausem]] [83] => Po druhé světové válce byl Görlitz rozdělen podle nové hranice v linii Odra – Lužická Nisa. Část města, která se nachází východně od Nisy, přišla pod polskou správu a dnes tvoří polský Zgorzelec. Původní obyvatelstvo bylo 21. června 1945 vyhnáno. 650 osob, které se narodily v Görlitz nebo bylo toto město jejich posledním bydlištěm, bylo zadrženo sovětskou tajnou policií [[NKVD]]. Asi 250 z nich zemřelo v sovětských speciálních táborech zakládaných na území NDR.{{Citace monografie | příjmení = Kabus | jméno = Ronny | titul = "... weine ich täglich um meinen Vater" : in der Gewalt Stalins und der SED | vydavatel = Books on Demand GmbH | místo = Norderstedt | rok = 2011 | počet stran = 224 | strany = 58 | isbn = 978-3-8423-3102-0 | jazyk = de}} S uprchlíky a vyhnanými ze všech oblastí východně za Odrou a Nisou počet obyvatelstva západní části města krátce přesáhl 100 000.{{Citace monografie | příjmení = Lemper | jméno = Ernst-Heinz | editoři = Aktionskreis für Görlitz e.V. | titul = Görlitz: Eine historische Topographie | vydavatel = Oettel-Verlag | místo = 2. Auflage | rok = 238 | strany = 238 | isbn = 3-932693-63-9 | jazyk = de}} Větší část města, která zůstala v Německu, se stala součástí Saské země, která však byla roku 1952 v rámci centralizace zrušena. Poté město patřilo do drážďanské oblasti. Podpisem tzv. [[Zhořelecká smlouva|Zhořelecké smlouvy]] z 6. července 1950 uznaly NDR a [[Polská lidová republika]] linii Odra – Lužická Nisa jako [[Německo-polská státní hranice|státní hranici mezi Německem a Polskem]] podle mezinárodního práva.{{Citace elektronické monografie | korporace = Deutsch-Polnische Gesellschaft Dokumente der Zeitgeschichte | titul = Görlitzer Vertrag | url = http://www.dpg-bundesverband.de/links_und_dokumente/bv_zeitgeschichte/1494147.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20120301135748/http://www.dpg-bundesverband.de/links_und_dokumente/bv_zeitgeschichte/1494147.html | datum přístupu = 2018-02-08 | jazyk = de}} Mezinárodní uznání hranice ze strany sjednoceného Německa bylo znovu potvrzeno vládou [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]] v německo-polské hraniční dohodě z roku 1990. V důsledku vnitřní krize NDR projevující se mimo jiné snižováním mezd a současným zvýšením norem vypukla 17. června 1953 v Görlitz z počátku úspěšná vzpoura za účasti 30 000 občanů, která byla po nastolení [[Stanné právo|stanného práva]] potlačena [[Sovětský svaz|sovětskou okupační mocí]], jednotkami [[Stasi]] a tzv. Kasernované lidové policie (''Kasernierte Volkspolizei'').{{Citace monografie | editoři = Annette Kaminski, Ruth Gleinig, Stiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur, Bundeszentrale für politische Bildung | titul = Orte des Erinnerns : Gedenkzeichen, Gedenkstätten und Museen zur Diktatur in SBZ und DDR | url = https://books.google.cz/books?id=3K-NCwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Ch. Links Verlag | místo = Berlin | rok = 2016 | vydání = 3., überarbeitete und erweiterte Auflage | počet stran = 664 | strany = 410 | isbn = 978-3-86153-862-2 | jazyk = de}} (omezený přístup) Po roce 1975 vznikly nové městské části Königshufen a Rauschwalde, zatímco historické jádro chátralo. Na konci osmdesátých let byla plánována rozsáhlá [[demolice]], ke které díky politické změně v roce 1989 nedošlo. Ze stavebního boomu, jenž přišel po [[Znovusjednocení Německa|sjednocení]] a který je do značné míry podpořen státními a evropskými [[dotace]]mi, [[Zisk a ztráta|profituje]] zvláště centrum města. [84] => [85] => === Görlitz ve Svobodném státě Sasko === [86] => Ve znovuobnoveném [[Sasko|Svobodném státě Sasko]] se z Görlitz stalo tzv. [[Městské okresy v Německu|město mimo okres]] (''Kreisfreie Stadt'') v nově zřízeném vládním obvodu Drážďany. Po saské správní reformě v roce 1994 byl město obklopující zhořelecký okres včleněn do nového dolnoslezsko-hornolužického okresu. Sídlem tohoto okresu se stalo město Görlitz, avšak brzy bylo vystřídáno městem [[Niesky]]. V průběhu další reformy územních krajů v roce 2008 byl dolnoslezsko-hornolužický okres sloučen s městským okresem Görlitz a zemským okresem Löbau-Žitava do nově vytvořeného zemského zhořeleckého okresu. Sídlem tohoto nynějšího okresu se stalo město Görlitz, čímž zároveň ztratilo status města mimo okres a naopak získalo označení „[[velké okresní město]]“.{{Citace elektronického periodika | titul = Gesetz zur Neugliederung des Gebietes der Landkreise des Freistaates Sachsen und zur Änderung der Gesetze vom 29. Januar 2008 | periodikum = Sächsisches Gesetz- und Verordnungsblatt | vydavatel = Sächsische Staatskanzlei Abteilung Umwelt | datum vydání = 2008-02-05 | datum přístupu = 2018-02-09 | url = http://www.sachsen-gesetze.de/shop/saechsgvbl/2008/2/read_pdf | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20151219035750/http://www.sachsen-gesetze.de/shop/saechsgvbl/2008/2/read_pdf | datum archivace = 2015-12-19 }} [87] => [88] => Od roku 1991 je Görlitz členem pracovní skupiny historických měst, ke které patří také [[Bamberk]], [[Lübeck]], [[Míšeň]], [[Řezno]] a [[Stralsund]]. Tato organizace se zaměřuje na vzájemnou výměnu zkušeností a vytváření udržitelných konceptů památkových lokalit. Po založení „[[Vysoká škola Žitava/Zhořelec|Vysoké školy pro techniku a ekonomii Žitava/Zhořelec]]“ 13. července 1992 se stalo město jedním ze dvou sídel této vysoké odborné školy. V roce 1996 se uskutečnily oslavy 925. výročí založení města. V důsledku přechodu na tržní hospodářství proběhla v 90. letech 20. století privatizace. Z podniku ''VEB Waggonbau Görlitz'' vznikla dceřiná společnost Deutsche Waggonbau ''Waggonbau Görlitz [[Gesellschaft mit beschränkter Haftung|GmbH]]'', podnik ''VEB Görlitzer Maschinenbau'' byl jako ''Siemens Turbinenbau GmbH'' převzat koncernem [[Siemens (firma)|Siemens AG]]. Bývalá společnost ''VEB Kondensatorenwerk Görlitz'' musela pro insolvenci již v roce 1992 vyhlásit [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkurs]]. Také zhořelecká továrna na výrobu fotografických objektivů [[Meyer-Optik]] byla z důvodu nedostatku [[investor]]ů likvidována v roce 1991. V letech 1991–1997 byly postupně odstaveny všechny bloky [[Rentabilita|nerentabilní]] hnědouhelné elektrárny ''Braunkohlekraftwerks Hagenwerder'', sousedící lignitový důl Berzdorf byl po 170 letech těžby zaplaven. Většina konstrukcí vyřazené elektrárny byla zbořena a místo bylo přebudováno na [[Obchod|komerční]] park. Po uzavření [[Elektrárna|elektrárny]] a povrchového dolu přitom ztratilo práci zhruba 6 000 zaměstnanců. V roce 2010 se Görlitz a Zgorzelec zúčastnily soutěže o titul „Evropské hlavní město kultury 2010“. Téhož roku se při srpnové povodni na [[Lužická Nisa|Lužické Nise]] protrhla přehrada Niedów na polské straně [[Německo-polská státní hranice|hranice]]. Přílivová vlna zaplavila místní část Hagenwerder a další nížeji položené části města, postiženo bylo také historické centrum.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Heitkamp | jméno = Sven | titul = Die Flut kam ohne Vorwarnung und zerstörte alles | periodikum = Welt | datum vydání = 2010-08-08 | datum přístupu = 2018-02-09 | url = https://www.welt.de/vermischtes/article8891760/Die-Flut-kam-ohne-Vorwarnung-und-zerstoerte-alles.html | jazyk = de}} [89] => [90] => == Obyvatelstvo == [91] => [[Soubor:Goerlitz population.svg|náhled|upright=1.5|Vývoj počtu obyvatel města Görlitz v letech 1825–2015 (zahrnuty jsou obě v roce 1946 odtržené části)|alt=Grafické znázornění vývoje počtu obyvatel v Görlitz a Zgorzelci]] [92] => [[Soubor:Nikolaikirchhof Görlitz 01.jpg|náhled| upright=0.8| Mikulášský hřbitov s četnými historickými náhrobky, v pozadí kostel sv. Mikuláše|alt=Barevná fotografie s pohledem na historický hřbitov s barokními náhrobky u kostela sv. Mikuláše]] [93] => Mělo-li město Görlitz před [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]] ještě necelých 10 000 obyvatel, tak v rozmezí let 1825 a 1905 se jejich počet zosminásobil na 83 766 osob. Se silným nárůstem počtu obyvatel od založení [[Německé císařství|Německého císařství]] a v následujících letech vznikly nové městské čtvrti za bývalými městskými hradbami. I po skončení první světové války [[populace]] nadále rostla. V roce 1939 pak ve městě žilo asi 94 000 lidí.{{Citace elektronického periodika | editoři = [[Institut saských dějin a etnografie|Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde]] | titul = Stadt Görlitz (1) | periodikum = Das Historische Ortsverzeichnis von Sachsen | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2018-02-09 | url = http://hov.isgv.de/G%C3%B6rlitz_(1)}} Populace města dosáhla v roce 1949 hlavně kvůli přílivu uprchlíků a vyhnanců bývalých východních oblastí Německa 100 000 obyvatel, pročež se Görlitz na krátkou dobu stal [[Velkoměsto|velkoměstem]]. Počet obyvatel tehdy dosáhl historického maxima 101 742 osob. Až v roce 1988 byl zaznamenán pokles na 77 609 obyvatel. Od zániku [[Německá demokratická republika|NDR]] ztratilo město v důsledku vystěhovalectví a poklesu porodnosti asi jednu čtvrtinu obyvatelstva. K 31. prosinci 2011 činil úřední součet obyvatel s trvalým pobytem v Görlitz pouze 54.691.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Görlitz. Hauptverwaltung. Kommunale Statistikstelle | titul = Statistische Monatszahlen Stadt Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistik2011/statistik_2011_12.pdf | datum vydání = 2011-12 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz [94] => | jazyk = de}} Ve srovnání s posledním předválečným sčítáním lidu v květnu 1939 (93 823 obyvatel) to znamená o pokles o zhruba 40 procent, i když ztráta obydleného území východně od [[Lužická Nisa|Nisy]] byla po roce 1945 kompenzována třemi nově postavenými sídelními oblastmi. V dnešním [[Zgorzelec|Zgorzelci]] žilo před válkou asi 8 800 občanů, zatímco v těchto třech nových oblastech žilo v roce 2011 asi 20 000 obyvatel.{{Citace monografie | editoři = Ines-Ulrike Rudolf, Susanne Jaeger | titul = Görlitz – Zgorzelec – Strategien ohne Grenze – Nowe strategie bez granic | vydavatel = TUDpress Verlag der Wissenschaften GmbH | místo = Dresden | rok = 2007 | strany = 12 | isbn = 978-3-940046-12-3 | jazyk = de}} Prognóza Zemského statistického úřadu z roku 2017 počítala s dalším poklesem obyvatelstva a odhadovala počet obyvatel v Görlitz v roce 2020 na 46 400 osob.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Görlitz. Hauptverwaltung. Kommunale Statistikstelle | titul = Statistische Monatszahlen Stadt Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistiken2017/November_17.pdf | datum vydání = 2017-11 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz | jazyk = de}} To by odpovídalo přibližně polovině předválečné populace. Nicméně již od roku 2006 bylo ve městě opět více přistěhovalých než odstěhovaných a v březnu 2021 stav obyvatelstva dosáhl 56 500 osob.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Görlitz. Hauptverwaltung. Kommunale Statistikstelle | titul = Statistische Monatszahlen Stadt Görlitz : Monat März 2021 | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistik2021/Maerz_2021.pdf | datum vydání = 2021 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2021-05-01 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz | jazyk = de}} Téměř každý pátý z obyvatel byl v roce 2021 starší 70 let. Pro seniory je Görlitz zajímavý svou příjemnou [[Atmosféra|atmosférou]], [[Kultura|kulturou]], klidnou polohou stejně jako až o 20 % nižšími náklady na bydlení. Již v 19. století bylo město Görlitz označováno jako „Pensionopolis“. Jednalo se především o pruské úředníky, kteří si je oblíbili jako místo svého stáří. Dnes většina z nich pochází ze [[Německo|starých spolkových zemí]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Gineiger | jméno = Ulrich | titul = Die innerdeutsche Migration und die Folgen | periodikum = Deutschlandfunk | datum vydání = 2007-07-27 | datum přístupu = 2018-02-10 | url = http://www.deutschlandfunk.de/die-innerdeutsche-migration-und-die-folgen.1259.de.html?dram:article_id=190521 | jazyk = de}} Görlitz a sousední polské město Zgorzelec mají dohromady asi 86 600 obyvatel, z nichž 31 089 žije ve Zgorzelci (2016). To zhruba odpovídá počtu obyvatel celého města na počátku dvacátých let.{{Citace elektronického periodika | korporace = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | titul = Gmina miejska Zgorzelec | periodikum = Statyczne Vademecum Samorzadowca | url = http://stat.gov.pl/vademecum/vademecum_dolnoslaskie/portrety_gmin/powiat_zgorzelecki/gmina_m_zgorzelec.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | jazyk = pl}} [95] => [96] => V roce 2012 město nabízelo počáteční výhody a slevy přistěhovalcům z Čech a Polska.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Palata | jméno = Luboš | odkaz na autora = Luboš Palata | titul = Německé město se vylidňuje. Láká Čechy na levné bydlení a další výhody | periodikum = Bydlení iDNES.cz | datum vydání = 2012-11-30 | datum přístupu = 2018-02-11 | url = https://bydleni.idnes.cz/bydleni-v-nemecku-gorlitz-09j-/architektura.aspx?c=A121128_144332_architektura_web}} V rámci projektu „Interdisciplinárního centra pro ekologickou a revitalizující přestavbu města“ (IZS) byla v letech 2019–2020 nabízena možnost vyzkoušet si zdarma na čtyři týdny žít a pracovat v Görlitz.{{Citace elektronického periodika | titul = Rund 50 Bewerbungen für das Probewohnen | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2018-10-19 | datum přístupu = 2018-10-19 | url = https://www.sz-online.de/nachrichten/rund-50-bewerbungen-fuer-das-probewohnen-4034931.html | jazyk = de}} V březnu 2021 žilo v Görlitz 77 Čechů a 4457 Poláků. [97] => [98] => == Náboženský život == [99] => [[Soubor:Goerlitz dreifaltigkeitskirche 1.jpg|náhled|Oltář v kostele sv. Trojice|alt=Barevná fotografie s pohledem na pozdně gotický oltář v kostele Nejsvětější Trojice]] [100] => Město je sídlem [[Katolická církev|katolické]] [[Diecéze zhořelecká|diecéze Görlitz]] a [[Protestantismus|evangelického]] oblastního [[biskup]]a pro zhořeleckou [[farnost]] „[[Evangelická církev Berlín-Braniborsko-slezská Horní Lužice|Evangelické církve Berlín-Braniborsko-slezská Horní Lužice]]“. [[Reformace]] zde zakořenila v roce 1521, roku 1525 tady byla sloužena první evangelická [[mše]]. Od poslední třetiny 16. století již byl Görlitz čistě [[Luteránství|luteránským]] městem. Stejně jako u všech lužických luteránů farnost Görlitz nepatřila do žádné zemské církve, své církevní záležitosti si město spravovalo samostatně, třebaže si [[Děkanát Budyšín|budyšínský katolický děkan]] zachoval důležitá práva jako vedoucí apoštolské správy. Na konci 17. století byla evangelicko-luteránská zbožnost v Görlitz silně ovlivněna [[Pietismus|pietismem]]. Od roku 1815 město patřilo k [[Prusko|Prusku]] a jeho farnost byla začleněna do jednoty Evangelické církve v Prusku. Jako reakce na pruským státem vnucenou unii mezi luterskou církví a reformovanou tradicí vznikla tzv. staroluterská „Evangelicko-luterská církev v Prusku“. V Görlitz byla založena evangelicko-luterská Církevní obec sv. Ducha, která dnes přináleží k „Nezávislé evangelicko-luterské církvi“. Od roku 2007 byl farář této komunity zvolen [[probošt]]em východní diecéze své církve a město Görlitz se tak stalo sídlem Staroluterského [[probošt]]ství. Na počátku 19. století se do města stěhovalo stále více [[Římskokatolická církev|římských katolíků]], kteří si v roce 1853 založili vlastní farnost. Ta nejdříve spadala pod [[Arcidiecéze vratislavská|Vratislavské arcibiskupství]], které se po druhé světové válce uchýlilo do Görlitz a zřídilo si zde Arcibiskupský řad. Z něho vznikla v roce 1972 Apoštolská administratura, sídlo dnešního biskupství při Katedrále sv. Jakuba, které spadá pod nově vytvořenou berlínskou církevní provincii. Vedle těchto tradičních církví existují v Görlitz také tzv. svobodné církevní obce Apoštolského společenství, [[Baptismus|Baptistů]], [[Adventisté sedmého dne|Adventistů sedmého dne]], [[Letniční hnutí|Letničního hnutí]], [[Evangelická církev metodistická|Evangelické církev metodistické]] a Svazu svobodných evangelických obcí v Německu. Dalšími náboženskými společenstvími jsou [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů]], [[Svědkové Jehovovi]], Novoapoštolská církev a Obec Apoštolského úřadu Ježíše Krista (''Apostelamt Jesu Christi''). Od roku 2005 je ve městě opět židovská obec uznaná Ústřední radou Židů v Německu a saským Zemským rabinátem.{{Citace elektronické monografie | korporace = Sekretariat der Deutschen Bischofskonferenz | titul = Eckdaten des Kirchlichen Lebens in den Bistümern Deutschlands 2017 | url = https://www.dbk.de/fileadmin/redaktion/diverse_downloads/presse_2018/2018-116a-Flyer-Eckdaten-Kirchenstatistik-2017.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Sekretariat der Deutschen Bischofskonferenz | jazyk = de}}{{Citace elektronické monografie | korporace = Der Förderkreis Görlitzer Synagoge e.V. | titul = 100 Jahre Görlitzer Synagoge | url = http://www.synagoge-goerlitz.de/100-jahre-synagoge-gorlitz/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Der Förderkreis Görlitzer Synagoge e.V. | jazyk = de}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brandau | jméno = Bastian | titul = Offen für alle : ein Gebetsraum für Görlitz | url = https://www.deutschlandfunk.de/offen-fuer-alle-ein-gebetsraum-fuer-goerlitz.886.de.html?dram:article_id=419646 | datum vydání = 2018-06-06 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Deutschlandradio | jazyk = de}} [101] => [[Soubor:Goerlitz-Neues Rathaus von Osten-20110626.jpg|náhled|Nová radnice na Dolním rynku (''Untermarkt'')|alt=Barevná fotografie s pohledem na historizující neorenesanční budovu nové radnice v Görlitz]] [102] => [103] => == Politika == [104] => === Městská rada a participace občanů === [105] => Městská rada se skládá z 38 radních. V [[Městská rada|městské radě]] je po [[Komunální volby|komunálních volbách]], které se konaly 25. května 2014, zastoupeno šest [[Politická strana|stran]] a dvě místní voličská sdružení.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Der Görlitzer Stadtrat | url = https://www.goerlitz.de/Der_Goerlitzer_Stadtrat.html | datum vydání = 2014 | datum přístupu = 2018-02-11 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [106] => {| [107] => |- style="background:#EEEEEE; text-align:center;" [108] => |style="width: 4em" | || style="width: 8em" | [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]] || style="width: 8em" | Bürger für Görlitz || style="width: 8em" | [[Die Linke]] || style="width: 8em" | Zur Sache! || style="width: 8em" | [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] || style="width: 8em" | [[Svobodná demokratická strana|FDP]] || style="width: 8em" | [[Svaz 90/Zelení|Zelení]] || style="width: 8em" | [[Nationaldemokratische Partei Deutschlands|NPD]] || style="width: 8em" | [[Pirátská strana Německa|Piraten]] || style="width: 8em" | DSU || style="width: 8em" | [[Alternativa pro Německo|AfD]] || style="width: 8em" | MG || '''Celkem''' [109] => |- style="text-align:center;" [110] => | '''1999''' || 15 || 7 || 9 || – || 8 || 1 || 1 || – || – || 1 || – || – || '''42''' [111] => |- style="text-align:center;" [112] => | '''2004''' || 10 || 12 || 8 || – || 3 || 2 || 1 || – || – || 2 || – || – || '''38''' [113] => |- style="text-align:center;" [114] => | '''2009''' || 10 || 9 || 6 || 5 || 3 || 2 || 2 || 1 || – || – || – || – || '''38''' [115] => |- style="text-align:center;" [116] => | '''2014''' || 13 || 8 || 6 || 3 || 2 || 1 || 2 || 2 || 1 || – || – || – || '''38''' [117] => |- style="text-align:center;" [118] => | '''2019'''{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Der Görlitzer Stadtrat | url = https://www.goerlitz.de/Der_Goerlitzer_Stadtrat.html | datum vydání = 2019 | datum přístupu = 20190207 | jazyk = de}} || 9 || 7 || 3 || – || 1 || – || 3 || – || – || – || 13 || 2 || '''38''' [119] => |} [120] => V březnu 2015 schválila městská rada ustanovení o participaci občanů, tedy jistou formu [[Přímá demokracie|přímé demokracie]]. Území města bylo rozděleno do osmi tzv. oblastí občanské participace. Městské části Klingewalde, historické Staré město a předměstí Nikolaivorstadt tvoří jednu společnou oblast. Čtvrti Biesnitz, Königshufen, Rauschwalde, Südstadt a Weinhübel naproti tomu získaly každá svou vlastní oblast. Městská část Innenstadt je potom rozdělena na svou východní a západní část.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Görlitz | titul = Satzung zur Bürgerschaftlichen Beteiligung in der Großen Kreisstadt Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Ortsrecht/Satzung_zur_Brgerschaftlichen_Beteiligung_in_der_Groen_Kreisstadt_Grlitz.pdf | datum vydání = 2015-06-26 | datum přístupu = 2018-02-11 | vydavatel = Große Kreisstadt Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20160916235258/http://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Ortsrecht/Satzung_zur_Brgerschaftlichen_Beteiligung_in_der_Groen_Kreisstadt_Grlitz.pdf | datum archivace = 2016-09-16 | nedostupné = ano }} Každé městské části je nyní přidělen [[rozpočet]], o jehož využití rozhoduje zvolená občanská rada dotyčné městské části. Tyto občanské rady sestávají z tří až sedmi osob a jsou voleny shromážděním městské části vždy na dva roky. Shromáždění, na která jsou pozváni všichni obyvatelé městské části starší 16 let, se konají jednou ročně. K tomuto přerozdělení došlo poprvé v rozpočtovém roce 2016. Každé oblasti občanské participace bylo přiděleno jedno [[euro]] na jednoho obyvatele a rok. Podle znění ustanovení mají být sousedé schopni „rozhodovat o bezprostředním okolí svého bydliště, ať už jde o nákup lavičky nebo dětské atrakce, podporu pouličního festivalu, okresních novin, požadované výsadby apod.“ Místní části byly vlastními volenými místními radami reprezentovány již v devadesátých letech. Volba do místních rad se koná současně s komunálními volbami.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Stadtteilbezogene Bürgerteiligung | url = https://www.goerlitz.de/Buergerbeteiligungsraeume.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [121] => [122] => === Primátor === [123] => Úřad [[primátor]]a byl poprvé propůjčen Gottlobu Ludwigu Demianimu od [[Fridrich Vilém IV.|Fridricha Viléma IV.]] v roce 1844. Demiani byl již od roku 1833 starostou a zastával tento úřad až do roku 1846. Zasloužil se při tom o hospodářský vzestup, který zařadil Görlitz mezi velká pruská města. Na Demianiho náměstí u bašty Kaisertrutz ho připomíná socha od Johannese Schillinga z roku 1862. Po druhé světové válce byl sovětským městským velitelem za primátora dosazen Alfred Fehler. Po jeho smrti v roce 1945 ho následoval Walter Oehme, který se však stal obětí intrik a musel úřad opustit. Následně byl obviněn z [[korupce]] a [[Nepotismus|nepotismu]] a zároveň ze [[špionáž]]e a [[sabotáž]]e. Po zatčení [[NKVD|sovětskými tajnými službami]] byl v letech 1950–1956 vězněn v budyšínské věznici. Prvním primátorem po roce 1990 se stal již svobodně zvolený Matthias Lechner (CDU). Ten byl po svém osmiletém funkčním období v roce 1998 na základě hlasování předčasně odvolán.{{Citace elektronického periodika | titul = Auch am Tag danach bleibt der Geschaßte seinem Ruf treu | periodikum = Die Welt | datum vydání = 1998-02-10 | datum přístupu = 2018-02-11 | url = https://www.welt.de/print-welt/article596052/Auch-am-Tag-danach-bleibt-der-Geschasste-seinem-Ruf-treu.html | jazyk = de}} Vystřídán byl v květnu 1998 nezávislým, bývalým profesorem Rolfem Karbaumem, který byl ve funkci do roku 2005. Po něm se stal primátorem Joachim Paulick až do roku 2012. Ve volbách 22. května 2012 byl primátorem zvolen nezávislý kandidát Siegfried Deinige, kterého v městské radě podporovala koalice stran a sdružení: Bündnis 90/Zelení, Bürger für Görlitz, CDU a FDP.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Beutler | jméno = Sebastian | titul = Görlitz hat ab heute wieder einen OB | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2012-07-16 | datum přístupu = 2018-02-11 | url = http://www.sz-online.de/nachrichten/goerlitz-hat-ab-heute-wieder-einen-ob-1462460.html | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20170704024403/http://www.sz-online.de/nachrichten/goerlitz-hat-ab-heute-wieder-einen-ob-1462460.html | datum archivace = 2017-07-04 | nedostupné = ano }} Dne 16. června 2019 se primatorem stal politik CDU, hudebník a pedagog rumunského původu Octavian Ursu, jenž v dramatickém souboji se ziskem 55,2 % hlasů porazil svého protivníka Sebastiana Wippela (AfD), který získal 44,8 % hlasů. V prvním kole hlasování získal Wippel relativní většinu s 36,4 % hlasů. Franziska Schuber, poslankyně za stranu Zelených umístěná těsně za Ursem, se rozhodla nezúčastnit druhého hlasování.{{Citace elektronického periodika | titul = AfD-Kandidat verliert OB-Stichwahl in Görlitz | periodikum = Frankfurter Allgemeine Zeitung | odkaz na periodikum = Frankfurter Allgemeine Zeitung | vydavatel = Frankfurter Allgemeine Zeitung GmbH | odkaz na vydavatele = | datum vydání = 2019-06-16 | datum přístupu = 2021-05-01 | url = https://www.faz.net/aktuell/politik/inland/afd-kandidat-sebastian-wippel-kein-neuer-oberbuergermeister-von-goerlitz-16239904.html | issn = 0174-4909 | jazyk = de}} [124] => === Rozpočet === [125] => Běžné příjmy města činily ve finančním roce 2020 119 689 250 €.{{Citace elektronického periodika | titul = Öffentliche Bekanntmachung der Haushaltssatzungen 2019/2020 | periodikum = Amtsblatt der Großen Kreisstadt Görlitz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2019-07-22 | datum přístupu = 2021-04-05 | url = https://www.goerlitz.de/uploads/04-Aktuelles-Dokumente/Amtsblatt/Amtsblatt2019/Sonderamtsblatt04_2019.pdf | issn = | jazyk = de}} [126] => [127] => V témže finančním roce v rámci běžných výdajů utratilo město 123 044 400 €. Následující tabulka podává přehled vývoje úrovně zadlužení města v letech 2006 až 2019: [128] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:center" [129] => |- [130] => ! colspan="3"| Úroveň zadlužení města k 31.12.''Statistisches Jahrbuch 2009''. Stadtverwaltung Görlitz, Zentrale Kopierstelle, 2010, s. 147. (německy)''Statistisches Jahrbuch 2010''. Stadtverwaltung Görlitz, Zentrale Kopierstelle, 2011, s. 143. (německy)''Statistisches Jahrbuch 2011''. Stadtverwaltung Görlitz, Zentrale Kopierstelle, 2012, s. 137. (německy){{Citace elektronické monografie | titul = Statistischer Bericht : Schulden der öffentlichen Haushalte und ihrer öffentlichen Fonds, Einrichtungen und Unternehmen des Freistaates Sachsen | url = https://www.statistischebibliothek.de/mir/servlets/MCRFileNodeServlet/SNHeft_derivate_00005060/L_III_1_j12_SN.pdf | datum vydání = 2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2021-05-02 | vydavatel = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | jazyk = de}}{{Citace elektronické monografie | titul = Statistischer Bericht : Schulden der öffentlichen Haushalte und ihrer öffentlichen Fonds, Einrichtungen und Unternehmen des Freistaates Sachsen | url = https://www.statistischebibliothek.de/mir/servlets/MCRFileNodeServlet/SNHeft_derivate_00005709/L_III_1_j13_SN.pdf | datum vydání = 2014 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2021-05-02 | vydavatel = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | jazyk = de}}{{Citace elektronické monografie | titul = Statistischer Bericht : Schulden der öffentlichen Haushalte und ihrer öffentlichen Fonds, Einrichtungen und Unternehmen des Freistaates Sachsen | url = https://www.destatis.de/GPStatistik/servlets/MCRFileNodeServlet/SNHeft_derivate_00007051/L_III_1_j15_SN.pdf | datum vydání = 2016 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2021-05-02 | vydavatel = Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen | jazyk = de}} [131] => |- [132] => ! Rok [133] => ! v 1000 € [134] => ! na obyvatele [135] => |- [136] => | 2006 [137] => | 46 385 [138] => | 807 € [139] => |- [140] => | 2007 [141] => | 43 129 [142] => | 759 € [143] => |- [144] => | 2008 [145] => | 41 057 [146] => | 725 € [147] => |- [148] => | 2009 [149] => | 38 990 [150] => | 693 € [151] => |- [152] => | 2010 [153] => | 37 762 [154] => | 678 € [155] => |- [156] => | 2011 [157] => | 34 602 [158] => | 624 € [159] => |- [160] => | 2012 [161] => | 31 613 [162] => | 584 € [163] => |- [164] => | 2013 [165] => | 44 848 [166] => | 831 € [167] => |- [168] => | 2014 [169] => | 41 454 [170] => | 766 € [171] => |- [172] => | 2015 [173] => | 38 700 [174] => | 712 € [175] => |- [176] => | 2016 [177] => | 36 458 [178] => | 660 € [179] => |- [180] => | 2017 [181] => | 34 037 [182] => | 606 € [183] => |- [184] => | 2018 [185] => | 31 371 [186] => | 558 € [187] => |- [188] => | 2019 [189] => | 29 317 [190] => | 523 € [191] => |} [192] => {{Více obrázků [193] => | obrázek1 = DEU Görlitz flag.svg [194] => | velikost obrázku1 = 200px [195] => | popisek1 = Současná městská vlajka se znakem z roku 1433 [196] => [197] => | obrázek2 = Wappen Görlitz he.png [198] => | velikost obrázku2 = 120px [199] => | popisek2 = Současný městský znak z roku 1433 [200] => }} [201] => [202] => === Znak a vlajka === [203] => [[Soubor:Altes Wappen von Görlitz.png|vlevo|140px|náhled|Starý městský znak z roku 1536|alt=Grafické znázornění městského znaku Görlitz, ne němž je dvakrát zobrazen černý orel na zlatém poli, a dvakrát sříbrný dvouocasý lev]] [204] => [[Blason]]: Městský znak je polcený; v pravé polovině je černý [[Orel (heraldika)|orel]] na zlatém poli, v levé polovině stojí na červeném poli na stříbrné patě [[Štít (heraldika)|štítu]] [[Český lev (heraldika)|dvouocasý]] stříbrný [[Český lev (heraldika)|lev]] se zlatou [[České korunovační klenoty|korunou]], zlatými drápy a modrým jazykem. Lev drží pravou přední tlapou zlatou císařskou korunu, z pravého pole ji drží vlevo hledící hlava orla svým zobákem. Koruna je umístěna uprostřed mezi oběma poli. Štít nese stříbrnou [[Přilba (heraldika)|přilbu]] s červenostříbrnými přikryvadly. Klenotem jsou složená červená orlí křídla a v orlím křídle stojí stříbrný dvouocasý korunovaný lev z levého pole štítu. Orlí křídlo a přikryvadla jsou posypány zlatými lipovými listy.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Das Görlitzer Stadtwappen | url = https://www.goerlitz.de/Stadtwappen.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [205] => [206] => Znak byl městu propůjčen 29. srpna 1433 císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] jako projev uznání za prokázané služby v [[Husitské války|husitských válkách]]. Udělování městského znaku bylo v té době spojeno se značnými náklady. [[Orel (heraldika)|Orel]] symbolizuje [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou národa německého]]. Poukazuje na to, že znak byl udělen [[císař]]em, [[Český lev (heraldika)|český lev]] zase značí zemskou příslušnost k Čechám předtím, než Görlitz v roce 1635 připadl [[Saské kurfiřtství|Saskému kurfiřtství]] a po Vídeňském kongresu roku 1815 [[Prusko|Prusku]]. Dne 2. října 1536 propůjčil císař [[Karel V.]] městu znak, jehož štít byl rozdělen na čtyři pole. V prvním a čtvrtém byl říšský orel, ve druhém a třetím poli zase český lev. Tento znak, který se kvůli císařově roli v [[Horní Lužice|hornolužickém]] „Pönfallu“ oproti variantě z roku 1433 nakonec neprosadil, měl uprostřed červený rakouský štít se stříbrným břevnem a císařskou korunou. Užíval se ovšem až do roku 1945 souběžně se stávajícím znakem. [207] => [208] => Městská vlajka užívaná před rokem 1945 byla tvořena bílo-červenou [[Bikolóra|bikolórou]], uprostřed je umístěn městský znak z roku 1536. Současná vlajka má dva příčné bílo-červené pruhy v poměru 1:1, uprostřed je městský znak z roku 1433. Předepsaná výška vlajky odpovídá délce 3:5. [209] => [210] => === Partnerská města === [211] => Partnerskými městy jsou:{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Städtepartnerschaften | url = https://www.goerlitz.de/Partnerstaedte.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [212] => * {{partnerské město|Amiens|rok=1971}} [213] => * {{partnerské město|Molfetta|rok=1971}} [214] => * {{partnerské město|Zgorzelec|rok=1980}} [215] => * {{partnerské město|Nový Jičín|rok=1981}} [216] => * {{partnerské město|Wiesbaden|rok=1990}} [217] => [218] => == Pamětihodnosti == [219] => [[Soubor:Görlitz Peterskirche Orgel.jpg|náhled|Klenba a „Sluneční varhany“ od Eugenia Caspariniho ve [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|farním kostele sv. Petra a Pavla]]|alt=Barevná fotografie s pohledem na pozdně gotickou síťovou klenbu kostela sv. Petra a Pavla a barokní varhany]] [220] => === Sakrální stavby === [221] => * '''[[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|Farní kostel sv. Petra a Pavla]]''' (''Pfarrkirche St. Peter und Paul'', zkráceně: ''Peterskirche'') je [[Loď (architektura)|pětilodní]] [[Gotika|gotický]] [[halový kostel]] se dvěma [[věž]]emi v průčelí, který je umístěn na ostrohu nad údolím [[Lužická Nisa|Nisy]]. Již v roce 1230 stála na tomto místě pozdně [[Románská architektura|románská]] [[bazilika]]. V letech 1425–1497 vystavěný pětilodní pozdně gotický kostel je pseudobazilikálním halovým chrámem. Na rozdíl od typického halového chrámu jsou dvě vnější z pěti lodí nižší než tři stejně vysoké lodě ve střední části. Se svou délkou 72 m a šířkou 39 m je největším pozdně gotickým halovým kostelem v [[Sasko|Sasku]].{{Citace monografie | příjmení = Bürger | jméno = Stefan | příjmení2 = Winzeler | jméno2 = Marius | titul = Die Stadtkirche St. Peter und Paul Görlitz: Architektur und Kunst | vydavatel = Dössel | rok = 2006 | isbn = 978-3-89923-137-3 | jazyk = de}} Zaklenutí kostela [[Gotická klenba|síťovou klenbou]] probíhalo v roce 1490 za dohledu stavitele Conrada Pflügera. Obě věže o výšce 84 m jsou až z let 1890–1891. Pod [[Apsida (architektura)|trojapsidálním]] [[Chór (architektura)|chórem]] se nachází [[krypta]] s kaplí sv. Jiří. Jako [[Varhany|varhaník]] tu působil [[Hudební skladatel|skladatel]] a [[hudebník]] [[Christian Ludwig Boxberg]] (1670–1729). Ten v roce 1704 publikoval podrobný popis zdejších „Slunečních varhan“ od Eugenia Casapariniho z roku 1691.{{Citace monografie | příjmení = Vater | jméno = Frank | titul = Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur | vydavatel = Chichinebs-Verl. | místo = Görlitz | rok = 2010 | vydání = 2. Auflage | počet stran = 269 | kapitola = Gotisches Görlitz | strany = 43–48 | isbn = 978-3-939177-00-5 | jazyk = de}} [222] => [[Soubor:Dreifaltigkeitskirche Goerlitz.jpg|náhled|Kostel Nejsvětější Trojice|alt=Barevná fotografie s pohledem na pozdně gotický kostel se štíhlou věží]] [223] => * '''Kostel Nejsvětější Trojice''' (''Dreifaltigkeitskirche'') byl postaven již v letech 1234–1245 před [[Městská brána|branami města]], na dnešním Horním rynku (''Obermarkt''). Od počátku byl užíván [[Františkáni|Františkány]] jako [[klášter]]ní kostel. Jeho původní pozdně románská [[Apsida (architektura)|apsida]] byla v letech 1381–1381 nahrazena větším pozdně gotickým [[Chór (architektura)|chórem]]; [[klenba]] v lodi je z druhé poloviny 15. století. Teprve po roce 1713 byl nyní již [[Protestantismus|protestantský]] chrám zasvěcen [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]]. Z této doby je [[hlavní oltář]] od Caspara Gottloba von Rodewitze, žáka [[Balthasar Permoser|Balthasara Permosera]]. [[Františkáni|Františkány]] dodnes připomíná dřevěná [[Stalla|chórová lavice]] z roku 1484 s [[Kronika|kronikářským]] nápisem o zhořeleckých [[Řád (církev)|řádových]] dějinách. V kapli [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]] jsou dále zachovány pozdně gotické [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] a deskový oltář z původního [[Inventura|inventáře]]. [[Kostel]] je součástí areálu ''Augustum-Annen-Gymnasium''.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 55–59. [224] => [[Soubor:Frauenkirche Goerlitz.jpg|náhled|Kostel Panny Marie|alt=Barevná fotografie s pohledem na malý pozdně gotický kostel s věží]] [225] => * '''Kostel svatého Mikuláše''' (''Nikolaikirche'') se nachází na severu od Starého města ve čtvrti Nikolaivorstadt. Jeho základy lze datovat až do roku 1100, proto je nejstarším kostelem ve městě. Stavba stávajícího objektu začala v roce 1452, ale zpočátku postupovala pomalu, protože prioritou bylo dokončení kostela sv. Petra a Pavla. Dokončena byla zhořeleckým stavitelem Wendelem Roßkopfem starším jako jeho poslední pozdně gotické dílo. Kostel byl vysvěcen roku 1520. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] vyhořel a musel být v roce 1649 zrekonstruován. Roku 1925 byl kostel Martinem Elsässerem v [[Expresionismus|expresionistickém]] duchu upraven na pietní místo pro památku padlých v [[První světová válka|první světové válce]]. Bezprostředně u kostela je Mikulášský hřbitov (''Nikolaifriedhof''), na němž je pohřben [[Jakob Böhme]], s 600 zachovanými náhrobky ze 17. až 19. století převážně ve stylu [[Manýrismus|manýrismu]], [[Baroko|baroka]], [[Rokoko|rokoka]] a klasicismu.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 70–72. [226] => [[Soubor:Görlitz Heiliges Grab Grabkapelle.jpg|náhled|Kaple Božího hrobu (1504)|alt=Barevná fotografie s pohledem na kamenný pozdně gotický přístřešek kaple Božího hrobu]] [227] => * '''Kostel Panny Marie''' (''Frauenkirche'') je trojlodní [[halový kostel]] s prodlouženým [[Chór (architektura)|chórem]] a pozdně gotickou klenbou vysvěcený v roce 1473. Je to náhrada za během [[Husitské války|husitských válek]] zničený Kostel Panny Marie („Unserer Lieben Frauen“) z roku 1349. Protože se nacházel za [[Městská brána|branami]] středověkého opevnění, zůstal po [[Reformace|reformaci]] ve stínu starších městských kostelů.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 51–52. [228] => * '''Kaple svaté Anny''' (''Annenkapelle'') nacházející se na Mariánském náměstí (''Marienplatz'') byla v letech 1508–1512 postavena radním stavitelem Albrechtem Stieglitzerem jako pamětní kaple pro zhořeleckého velkoobchodníka Hanse Frenzela (1463–1526).{{Citace sborníku | příjmení = Speer | jméno = Christian | titul = "Vita mercatoris". Die Autobiographie des Fernhändlers Hans Frenzel (1463–1526) aus Görlitz. Edition und Kommentar | příjmení sestavitele = Scholze | jméno sestavitele = Dietrich | sborník = Stätten und Stationen religiösen Wirkens. Studien zur Kirchengeschichte der zweisprachigen Oberlausitz (Schriften des Sorbischen Instituts 48) | místo = Bautzen | rok vydání = 2009 | strany = 150–179 | jazyk = de}} Byla zasvěcena [[Svatá Anna|sv. Anně]] – Frezelově [[patron]]ce a ochránkyni. Dnes bývalá [[kaple]] slouží jako [[tělocvična]] a aula přilehlé ''Annenschule''.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 50–51. [229] => * '''Boží hrob''' (''Heiliges Grab'') zvaný také „Zhořelecký [[Jeruzalém]]“ je náboženský [[gesamtkunstwerk]], který se rozkládá podél [[Via Dolorosa|via dolorosa]] začínající u portálu kostela sv. Petra a Pavla a končící u kaple [[Boží hrob|Božího hrobu]]. Ta je zmenšenou kopií jeruzalémského originálu z doby vrcholného [[středověk]]u. Součástí tohoto do krajiny zasazeného celku, který nechal vybudovat pozdější purkmistr Georg Emmerich (1422–1507) a Agnes Finger (†1514) po návratu z [[Poutní cesta|poutě]] do Jeruzaléma, jsou ještě „Místo na [[Eucharistie|Ježíšův chléb]]“ (''Stelle am Jesusbäcker''), „Kámen [[Svátost nemocných|posledního pomazání]]“ (''Salbstein'') a Kaple sv. Kříže.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 73–74. [230] => * '''Katedrála svatého Jakuba''' (''Kathedrale St. Jakobus'') je [[Novogotika|novogotická]] stavba z let 1898–1900 z [[Režné zdivo|režného]] cihlového zdiva. Je to hlavní kostel zhořelecké katolické [[diecéze]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Bistum Görlitz | titul = Die Kathedrale St. Jakobus in Görlitz | url = https://www.bistum-goerlitz.de/?page_id=2 | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Bistum Görlitz | jazyk = de}} [231] => * '''Luterský kostel''' (''Lutherkirche'') z roku 1901 je první evangelickou kostelní stavbou v Görlitz od doby [[reformace]]. Základní kámen byl položen 10. listopadu 1898 v den [[Martin Luther|Lutherových]] narozenin. Stavba v [[Novorománský sloh|novorománském slohu]] připomíná [[Císařská katedrála|císařské katedrály]] na Rýnu.{{Citace elektronické monografie | korporace = Evangelische Innenstadtgemeinde Görlitz | titul = Lutherkirche | url = http://www.innenstadtgemeinde-goerlitz.de/index.php/offene-kirchen/lutherkirche | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Evangelische Innenstadtgemeinde Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181209125541/http://www.innenstadtgemeinde-goerlitz.de/index.php/offene-kirchen/lutherkirche | datum archivace = 2018-12-09 | nedostupné = ano }} [232] => * '''Synagoga''' (''Synagoge'') byla postavena [[Židovská obec|Židovskou obcí]] v Görlitz v letech 1909–1911 ve stylu [[secese]]. Autory plánů jsou drážďanští [[architekt]]i Lossow & Kühne, na výzdobě se podíleli [[Vitráž|malíř skla]] Josef Goller a [[sochař]] Karl Groß. Během [[Křišťálová noc|pogromu]] 9. listopadu 1938 utrpěla jen nepatrné škody a zachovala se tak jako jediná synagoga na dnešním území Saska. Slouží jako koncertní sál. [233] => [234] =>
[235] => Goerlitz nikolaiturm.jpg|Mikulášská věž [236] => Goerlitz-Untermarkt 24 23 von Suedosten-20110627.jpg| Renesanční domy na Dolním rynku (''Untermarkt'') [237] => Rathausturm untermarkt.JPG|Pohled z radniční věže na Dolní rynku (''Untermarkt''). Uprostřed je skupina domů nazývaná ''Zeile'' (tj. buňka) [238] => [239] =>
[240] => [241] => === Profánní stavby === [242] => [[Soubor:Goerlitz waid oder renthaus.jpg |náhled|upright=1.0| Waidhaus]] [243] => [[Soubor:Kaisertrutz and Reichenbacher Turm.jpg|náhled|Bašta Kaisertrutz a Reichenbašská věž|alt=Barevná fotografie s pohledem na masivní gotickou obrannou věž a širokou válcovou baštu někdejšího opevnění]] [244] => [[Soubor:Goerlitz reichenbacherturm.jpg|náhled|Reichenbašská věž a Humboldtův dům, sídlo Přírodovědeckého muzea|alt=Barevná fotografie s pohledem na masivní gotickou obrannou věž a historizující budovu přírodovědeckého muzea]] [245] => * '''Waidhaus''' (také ''Renthaus'') je nejstarší [[Světskost|profánní budovou]] ve městě. Již v první polovině 12. století je zmiňován v městských knihách jako „svobodný dvůr“. Byl postaven v roce 1131 a v 15. století byl místem uchovávání a skladování pro [[boryt barvířský]] (něm. ''Weid''). Do roku 1426 měla budova ještě [[věž]]. V letech 1447–1530 byl dům užíván jako škola. Charakteristické [[Renesanční architektura|renesanční]] štíty byly rekonstruovány podle starých dřevořezů v roce 1936. Dobře čitelný nápis „Nile actum creades, cum quid restabit agendum 1479“ připomíná rozsáhlý požár z roku 1479. Waidhaus je sídlem Vzdělávacího centra pro [[Řemeslo|řemesla]] a [[Památková péče|památkovou péči]].{{Citace elektronického periodika | titul = Waidhaus | periodikum = Görlitz Lexikon | url = http://www.unser-goerlitz.de/de/denkmal/waidhaus | datum přístupu = 2018-02-12 | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20171113003446/http://www.unser-goerlitz.de/de/denkmal/waidhaus | datum archivace = 2017-11-13 | nedostupné = ano }} [246] => * '''Radnice''' tvoří celou západní frontu Dolního rynku (''Untermarkt''). Jako místo městské správy byla zprovozněna v roce 1369 a slouží svému účelu dodnes. [[Orloj]] na radniční věži se [[Erb|znakem]] [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] má dva [[ciferník]]y pro 12 a 24 pozic. Uprostřed dvanáctihodinového je mužská hlava, která každou celou minutu otvírá oči a ústa. Horní ciferník ukazuje dny, hodiny a [[měsíční fáze]]. Autorem orloje je [[matematik]] a [[astronom]] [[Bartholomaeus Scultetus]] (1540–1614). Součástí staré [[radnice]] je rovněž její [[Renesanční architektura|renesanční]] „Archivní křídlo“ (''Archivflügel''), které postavil Wendel Roßkopf starší roku 1534. Severní část radnice ve stylu [[Novorenesance|neorenesance]] byla přistavěna v roce 1903. Tato nová budova je vybavena [[Arkáda (architektura)|arkádami]], její [[fasáda]] je vyzdobena šesti znaky měst [[Lužické Šestiměstí|Hornolužického šestiměstí]].VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Renaissance in Görlitz, s. 83–89. [247] => * '''Kaisertrutz''' je jednou z někdejších 32 [[Bašta|bašt]] města Görlitz, z nichž se zachovaly jen čtyři. „Velký Reichenbašský [[Rondel (stavba)|rondel]]“ byl postaven v roce 1427 a až během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy bylo město obsazeno [[Švédsko|Švédy]] a vzdorovalo císařským a saským vojskům, získal svůj současný název. V roce 1848 se bašta stala hlavní strážnicí pruské posádky. Od roku 1932 slouží jako [[muzeum]], od roku 1998 je součástí Kulturně-historického muzea (''Kulturhistorischen Museums Görlitz'').VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 51, 53. [248] => * '''Reichenbašská věž''' (''Reichenbacher Turm'') je zachovaná část západního městského opevnění. Věž vysoká 51 metrů je nejvyšší ze tří dochovaných obranných věží. Vyšší je ve městě pouze radniční věž s 63 metry. Vznik stavby se datuje do 13. století, první zmínka je z roku 1376. Válcový nástavec je z roku 1485, [[Barokní architektura|barokní]] helmice byla osazena v roce 1782. [249] => * '''Mikulášská věž''' (''Nikolaiturm'') patrně byla součástí opevnění již před prvním větším rozšiřováním města v roce 1250. První zmínka o ní je z roku 1348. Původně byla součástí Mikulášské městské brány s padacím mostem. V jejím sousedství je dodnes zachovalý [[parkán]] (''Nikolaizwinger''). Po požáru města v roce 1717 byla její někdejší štíhlá strmá špice nahrazena barokní kopulí.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 48. [250] => * '''Tlustá věž''' (''Dicker Turm/Frauenturm'') je vysoká 46 m; její masivní [[zdivo]] je v dolní části silné 5,34 m. Postavena byla v rámci rozšíření města v roce 1250. Již kolem roku 1305 je zmiňována podle svého umístění u ulice Steinstraße jako „kamenná věž“ a „kamenná brána“. Dnes je zakončena měděnou [[Renesanční architektura|renesanční]] helmicí. Pískovcový [[Reliéf (sochařství)|reliéf]] od Briccia Gauskeho zobrazuje císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] udělený [[Městská heraldika|městský znak]] a postavy [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]]. Původně byl součástí sousední brány ''Frauentor'', na věž byl upevněn až v roce 1856. Na reliéfu je nápis „INVIA VIRTUTI NULLA EST VIA“ – „Statečnost není nemožná“.{{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Geschichte der Stadt Görlitz | vydavatel = Verlag des Magistrates der Stadt Görlitz | rok = 1934 | vydání = 1. Auflage | strany = 554 | svazek = Band 1, Halbband 2 | jazyk = de}} [251] => * '''Schönhof''' (Brüderstraße 8) neboli „Krásný dvůr“ patří k nejstarším dochovaným [[Renesanční architektura|renesančním]] měšťanským domům v Německu. Postaven byl v roce 1526 pod vedením stavitele Wendela Roßkopfa staršího na místě vyhořelého [[patricij]]ského domu. Do stavby byly přitom začleněny tři starší budovy. Schönhof byl původně [[kníže]]cím hostincem, ve kterém byli při své návštěvě města mimo jiné ubytováni: [[Václav IV.]] (1408), [[Ladislav Pohrobek]] v doprovodu zemského správce [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1454) a saský kurfiřt [[Jan Jiří II. Saský|Jan Jiří II.]] (1621).{{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Březina | jméno2 = Luděk | příjmení3 = Zdichynec | jméno3 = Jan | titul = Horní a Dolní Lužice | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | vydání = 1. vyd | počet stran = 232 | edice = Stručná historie států; sv. č. 54 | strany = 77 | isbn = 978-80-7277-382-4}} Stavba je rovněž pozoruhodná tím, že Roßkopf nikdy v [[Itálie|Itálii]] nebyl, jeho představu renesanční architektury patrně ovlivnil [[Benedikt Rejt]]. Zároveň se jedná o typ tzv. dvoranového – nebo také halového – domu, který je pro Görlitz charakteristický.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Renaissance in Görlitz, s. 77–79. [252] => [[Soubor:Görlitz - Neißstraße - Biblisches Haus 10 ies.jpg|náhled|Fasáda Biblického domu s pískovcovými reliéfy (vlevo: ''Mojžíšovo přijetí zákona'', vpravo: ''Vyzdvižení měděného hada'')|alt=Barevná fotografie s pohledem na pískovcové reliéfy s figurativními motivy na fasádě renesančního domu]] [253] => * '''Biblický dům''' (''Biblisches Haus''; Neißstraße 30) nechal v roce 1570 postavit [[výmar]]ský obchodník s [[Boryt barvířský|borytem]] Hans Heinze. Svůj název získal dům díky fasádě ozdobené reliéfy ze slezského pískovce s výjevy ze [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]]. Halová vnitřní dispozice byla po požáru přestavěna, ve své dnešní podobě pochází z období před rokem 1570.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Renaissance in Görlitz, s. 64–65. [254] => * '''Radniční lékárna''' (''Ratsapotheke''; Untermarkt 24 / Peterstraße 1) z let 1550–1552 je jednou z nejvýznamnějších renesančních budov ve městě. Její štíty se z části plně zachovaly, na fasádě směrem k Dolnímu rynku jsou [[sluneční hodiny]], které vytvořil Zacharias Scultetus v roce 1550. Ty jsou rozčleněny na vlastní ''solarium'', [[Arachné]] ([[Astrologie|astrologický]] instrument) a „čtyři [[hexametr]]y“.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Renaissance in Görlitz, s. 97–99. [255] => * '''Waage''' (Untermarkt 14) čili „Váha“ je dům, ve kterém se nacházela městská váha. Jedná se o stavbu Jonase Roßkopfa, jednoho z potomků Wendela Roßkopfa staršího. První [[podlaží]] je ještě pozdně gotické, dnes je zvenku překryto [[Pilastr|polosloupy]] a [[Konzola (architektura)|konzolami]] s [[busta]]mi z roku 1600. V patrech jsou bohatě zdobená renesanční okna.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Renaissance in Görlitz, s. 66–67. [256] => * '''Goldener Baum''' (Untermarkt 4) Tento dům se podle renesanční fasády datuje na rok 1538, je připisován Wendelu Roßkopfovi staršímu. Vnitřní halová dispozice zaklenutá síťovou [[Žebrová klenba|žebrovou klenbou]] je pozdně gotická.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Renaissance in Görlitz, s. 65. [257] => [[Soubor:13-11-02-olb-by-RalfR-03.jpg|náhled|upright=1.0|Historická knihovna [[Hornolužická společnost věd|Hornolužické společnosti věd]]|alt=Barevná fotografie interiéru historické knihovny s průhledem skrze portály jednotlivýcch oddělení knihovny]] [258] => * '''Barockhaus''' (Neißstraße 30) byl postaven Samuelem Suckertem v letech 1727–1729 jako obytný kupecký dům. Zajímavý je především jeho portál se sochařskou výzdobou, uvnitř jsou potom četné [[štuk]]ové stropy. Od roku 1804 se v tomto domě nachází sídlo [[Hornolužická společnost věd|Hornolužické společnosti věd]] a její slavné [[Hornolužická knihovna věd|knihovny]] včetně muzejních i uměleckých sbírek, které jsou přístupné v rámci expozic Kulturně-historického muzea.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Görlitz während des Barock, s. 122–123. [259] => * '''Scultetushaus''' (Peterstraße 4) je pro Görlitz typickým měšťanským domem z období baroka. Fasáda je datována na rok 1720. Zajímavostí je malířsky zdobený dvůr s otevřenými galeriemi. Od roku 1570 zde žil známý zhořelecký humanista, učenec a purkmistr [[Bartholomaeus Scultetus]] (1540–1614).VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Görlitz während des Barock, s. 131. [260] => * '''St. Jonathan''' (Peterstraße 16) Již na fasádě této stavby je patrné, že její základ tvoří tři různé původní domy. Pravá část tohoto celku je barokně přetvořena, zbylé dvě pocházejí z období gotiky. Uvnitř je centrální hala a domácí kaple s [[Křížová klenba|křížovou klenbou]].VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Gotisches Görlitz, s. 65. [261] => * '''Frenzelhof''' (Untermarkt 5) je původně gotickým halovým domem s jednoduchou [[Barokní architektura|barokní]] fasádou, která pochází z období před rokem 1790. Pozdně gotický [[Portál (architektura)|portál]] a okna v jeho úrovni jsou z roku 1500. Uvnitř je domácí kaple s plně zachovalou [[Malířství|malířskou]] výzdobou zobrazující klanění králů, svatou rodinu, [[Svatý Kryštof|sv. Kryštofa]] apod. [262] => * '''Zeile''' (tj. buňka) je skupina domů ve středu Dolního rynku, která se takto nazývala už od 14. století.VATER, Frank. ''Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur'', Kapitola Kurzrundgang, s. 34. [263] => [264] => == Kultura == [265] => [[Soubor:Görlitz Theater am Demianiplatz Foto 2008 Wolfgang Pehlemann Wiesbaden IMG 0222.jpg|náhled|Divadlo Gerharta Hauptmanna na Demianiho náměstí|alt=Barevná fotografie s pohledem na náměstí v centru města Görlitz s klasicistní budovou divadla]] [266] => === Divadla === [267] => Zhořelecké divadlo (''Theater Görlitz'') bylo postaveno v roce 1851 na Demianiho náměstí, rozšířeno v roce 1927. Německý [[dramatik]] [[Gerhart Hauptmann]] (1862–1946) často město navštěvoval a divadlo neslo do roku 1988 jeho jméno. Dne 1. ledna 2011 se Zhořelecké divadlo sloučilo s divadlem v [[Žitava|Žitavě]]. Společnost nese jméno ''Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH''. V roce 2002 bylo hlediště rekonstruováno a vybaveno moderní technikou, která umožňuje simultánní překlady. Od září 2002 byla obnovena severní fasáda. Divadlo uvedlo v premiéře také přímo pro něj napsaná díla, což je například opera ''Tod eines Bankers'', muzikál ''Radio Babylon'' a operu Moritze Eggerta ''Linkerhand''. Ve spolupráci s Novou Lužickou filharmonií jsou inscenována díla všech žánrů (opera, opereta, muzikál, tanec, činohra). Kromě koncertů Filharmonie nabízí divadlo kompletní třísložkový program s [[Hudební divadlo|hudebním divadlem]], [[Tanec|tancem]] a [[Činohra|činohrou]]. Kromě hlavní budovy, které se přezdívá „Kleine [[Semperova opera|Semperoper]]“, existuje od roku 1999 ještě menší divadelní scéna ''Apollo''.{{Citace elektronické monografie | korporace = Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH | titul = Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH | url = https://www.g-h-t.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Gerhart-Hauptmann-Theater Görlitz-Zittau GmbH | jazyk = de}} [268] => [[Soubor:Naturkundemuseum Görlitz.jpg|náhled|Přírodovědecké muzeum na Mariánském náměstí|alt=Barevná fotografie s pohledem na zdobený barokní dům v centru města Görlitz]] [269] => [270] => === Muzea === [271] => * '''Görlitzer Sammlungen für Geschichte und Kultur''' (''Zhořelecké sbírky dějin a kultury''){{Citace elektronické monografie | korporace = Görlitzer Sammlungen für Geschichte und Kultur | titul = Görlitzer Sammlungen für Geschichte und Kultur | url = https://www.goerlitzer-sammlungen.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Görlitzer Sammlungen für Geschichte und Kultur | jazyk = de}} [272] => ** '''[[Hornolužická knihovna věd|Oberlausitzische Bibliothek der Wissenschaften]]''' (''Hornolužická knihovna věd'') – tato veřejná vědecká knihovna je se svými 140 000 svazky významnou regionální knihovnou podporující vědecké vztahy mezi Německem, Polskem a Českou republikou. [273] => ** '''Kulturhistorisches Museum''' (''Kulturně-historické muzeum'') [274] => *** Barockhaus Neißstraße 30 – v domě je stálá expozice o měšťanské kultuře v období [[Baroko|baroka]] a o [[Věda|vědě]] a [[umění]] kolem roku 1800. [275] => *** Kaisertrutz – stálá výstava o kulturních dějinách města Görlitz a Horní Lužice od doby kolem roku 12 000 př. n. l. po politické změny v letech 1989–1990. V další části je moderní galerie. [276] => *** Reichenbacher Turm – v osmi poschodích věže je expozice o [[středověk]]é obraně města a dobových [[Zbraň|zbraních]], vývoji Horního rynku a zhořeleckých [[pověst]]ech. [277] => * '''Senckenberg Museum für Naturkunde Görlitz''' (''Senckenbergovo přírodovědecké muzeum v Görlitz'') je [[Přírodní vědy|přírodovědné]] muzeum založené v roce 1860 se zaměřením na [[Zoologie|zoologii]], [[Botanika|botaniku]] a [[Geologie|geologii]]. Hlavním směrem jeho výzkumu je oblast [[Půda|půdní]] [[biologie]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Senckenberg Museum für Naturkunde Görlitz | titul = Senckenberg Museum für Naturkunde Görlitz | url = http://www.senckenberg.de/root/index.php?page_id=5254 | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Senckenberg Museum für Naturkunde Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181122203051/http://www.senckenberg.de/root/index.php?page_id=5254 | datum archivace = 2018-11-22 | nedostupné = ano }} [278] => * '''Schlesisches Museum zu Görlitz''' (''Slezské muzeum v Görlitz'') nabízí pohled na 1000 let kulturní historie [[Slezsko|Slezska]]. Jedna část expozice je věnována krajinám, jako jsou [[Krkonoše]], či městům, zejména [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Další část ukazuje úroveň [[Řemeslo|řemesel]], [[Dějiny lidstva|historii]], obyvatele a jejich životní a pracovní podmínky.{{Citace elektronické monografie | korporace = Schlesisches Museum zu Görlitz | titul = Schlesisches Museum zu Görlitz | url = http://www.schlesisches-museum.de/ | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Schlesisches Museum zu Görlitz | jazyk = de}} [279] => * '''Museum der Fotografie''' (''Muzeum fotografie'') poskytuje pohled na [[Historie fotografie|historii]] a [[Fotografie|fotografické umění]]. Expozice je věnována zvláště lokální tradici vývoje a výroby [[Fotoaparát|fotografických přístrojů]]. Po založení Společnosti pro muzeum fotografie v Görlitz v roce 2000 začala práce na výzkumu zdejší fotografické průmyslové historie. Muzeum se nachází v objektu bývalého výrobce ateliérových i cestovních fotografických kamer ''Ernst Herbst & Firl''. Z dalších zhořeleckých výrobců fotoaparátů lze jmenovat firmy: ''[[Curt Bentzin]]'', ''[[Ernemann]]'', ''FOW Görlitz'', ''Hugo Meyer-Görlitz / [[Meyer-Optik|Meyer-Optik Görlitz]]'', ''Mlitz & Krügler'', ''Paul Dittrich & Co.'', ''Robert Reinsch'' a ''Neue Görlitzer Kamerawerke''.{{Citace elektronické monografie [280] => | korporace = Museum der Fotografie Görlitz e.V. [281] => | titul = Museum der Fotografie Görlitz e.V. [282] => | url = https://www.fotomuseum-goerlitz.de/ [283] => | datum vydání = [284] => | datum aktualizace = 2018 [285] => | datum přístupu = 2018-12-07 [286] => | vydavatel = Museum der Fotografie Görlitz e.V. [287] => | jazyk = de [288] => }} [289] => * '''Spielzeugmuseum''' (''Muzeum hraček'', Rothenburger Str. 7) umožňuje návštěvníkovi „cestovat časem“ do svého dětství. Jsou zde vystaveny [[Hračka|hračky]] z posledních století. Pozornost si zasluhují zvláště dřevěné hračky z [[Krušné hory|Krušných hor]].{{Citace elektronické monografie | korporace = Verein für das Spielzeugmuseum Görlitz e.V. | titul = Spielzeugmuseum Görlitz | url = http://www.spielzeugmuseum-goerlitz.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Verein für das Spielzeugmuseum Görlitz e.V. | jazyk = de}} [290] => [291] => === Hudba === [292] => [[Soubor:Goerlitz altstadtfest gaukler.jpg|náhled|Staroměstský festival se středověkým oblečením|alt=Barevná fotografie dvou žen ve středověkých kostýmech]] [293] => Ve spolupráci s Vysokou školou církevní hudby se konají varhanní koncerty v Horní Lužici, mimo jiné i na zrenovovaných varhanách ve zhořeleckých kostelích. Orchestr zdejší Nové lužické filharmonie patří k nejlepším v oblasti regionu Horní Lužice / Dolní Slezsko. Jím prováděné komorní a symfonické koncerty jsou součástí všech inscenací Zhořeleckého divadla. Důraz se klade také na hudbu [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]]. Historický soubor „Die Landskron-[[Herold]]e“, který hraje [[Fanfára|fanfáry]] při slavnostních příležitostech, vznikl v roce 1996 při oslavě 925 let města Görlitz. Pochodová kapela „Regiments-Spielmannszug“ byla založena roku 1969 a hraje na soutěžích a významných akcích.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Übersicht der Jahreshöhepunkte 2019 in Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/uploads/01-Tourismus-Dokumente/Broschueren_EGZ/Goerlitz_Veranstaltungen_2019.pdf | datum vydání = 2018 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181209124144/https://www.goerlitz.de/uploads/01-Tourismus-Dokumente/Broschueren_EGZ/Goerlitz_Veranstaltungen_2019.pdf | datum archivace = 2018-12-09 | nedostupné = ano }} [294] => [295] => === Pravidelné události === [296] => Největší kulturní akcí ve městě, kterou navštěvuje až 100 000 návštěvníků, je staroměstský [[festival]] „Altstadtfest“. Festival byl zahájen v roce 1993, koná se každý rok o srpnovém [[víkend]]u. Je běžné, že vedle umělců a [[Žonglování|žonglérů]] se i návštěvníci objevují ve [[středověk]]ém oblečení. Velká část Starého města je pro tento účel uzavřena.{{Citace elektronické monografie | titul = Impressionen Görlitzer Alstadtfest 2009 | url = http://www.schachverein-goerlitz.de/Intern/Vereinsturniere/altstadtfest2009.htm | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2018-02-13 | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20160417133026/http://www.schachverein-goerlitz.de/Intern/Vereinsturniere/altstadtfest2009.htm | datum archivace = 2016-04-17 | nedostupné = ano }} Další každoroční událostí je Letní divadlo na Dolním rynku. V roce 2005 a 2006 se tu konalo představení ''Spiknutí a Boží hrob''. Tato historická hra Hermanna Ruetha zpracovává [[Legenda|legendu]] o [[patron]]u [[Boží hrob|Božího hrobu]] Georgu Emmerichovi. Hra ''Jakob Böhme a mor v Görlitz'' byla představena v letech 2007 a 2008. Dalšími letními událostmi jsou Europamarathon, Dny literatury na Lužické Nise, Den otevřených restaurovaných památek, hudební festival Fête de la Musique, Německo-polský kulinární festival a festival masek a pouličního umění ViaThea. Srpen je vyhrazen Dnům dolnoslezské kultury, Dni otevřených památek, Muzejní noci a Mezinárodní letní umělecké škole. Každý rok v únoru ve městě probíhají filmové dny a bál v [[Opera|opeře]]. Na jaře 19. dubna se koná Mezinárodní den památek, dále Festival krátkého [[film]]u s příspěvky z Německa, Polska a České republiky, v květnu následují [[Jazz]]ové dny. V listopadu se koná Zhořelecká [[rock]]ová noc a udělení Mezinárodní ceny „Most Görlitz-Zgorzelec“. Rok končí Slezským [[Vánoce|vánočním]] trhem. [297] => [298] => === Mezinárodní cena „Most Görlitz-Zgorzelec“ === [299] => Společnost pro udělování Mezinárodní ceny Evropského města „Most Görlitz-Zgorzelec“ uděluje každý rok tuto cenu dotovanou částkou 2500 € na zvláštním slavnostním aktu.{{Citace elektronické monografie | korporace = Gesellschaft zur Verleihung des Internationalen Brückepreises der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | titul = Verleihungsbestimmungen für den Internationalen Brückepreises der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | url = http://www.brueckepreis.de/brueckepreis/index.asp?ID=3&art_param=6&reduce=0 | datum vydání = 2004-12-10 | datum přístupu = 2018-02-13 | jazyk = de}} Cenou byly od roku 1993 uctěny osobnosti, které svým životním dílem přispěly k porozumění mezi evropskými národy. Držiteli ceny jsou mezi jinými novinářka [[Marion Dönhoffová]] nebo bývalý saský premiér [[Kurt Biedenkopf]]. Spisovatel [[Günter Grass]] byl porotou nominován v roce 2006, ale v souvislosti se svým právě zveřejněným členstvím v jednotkách [[Waffen-SS]] cenu odmítl s odůvodněním, že nechce diskreditovat ani město Zhořelec, ani cenu jako takovou.{{Citace elektronického periodika | titul = Grass nechce kompromitovat zhořeleckou cenu | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2006-09-01 | datum přístupu = 2018-02-13 | url = https://kultura.zpravy.idnes.cz/grass-nechce-kompromitovat-zhoreleckou-cenu-fnm-/literatura.aspx?c=A060901_122807_show_aktual_ob}} Dalšími nositeli tohoto ocenění jsou: [[Norman Davies]] (2009), [[Tadeusz Mazowiecki]] (2010), [[Gesine Schwanová]] (2011), [[Vitalij Kličko]] si v roce 2012 cenu z osobních důvodů nevyzvedl. V dalších letech pak Steffen Möller (2013), [[Jean-Claude Juncker]] (2014), [[Olga Tokarczuková]] (2015, 2016), [[Timothy Garton Ash]] (2016), [[Alfons Nossol]] (2017), [[Daniel Libeskind]] (2018), [[Bente Kahan]] (2019) a [[Cipi Livniová]] (2020).{{Citace elektronické monografie | korporace = Gesellschaft zur Verleihung des Internationalen Brückepreises der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | titul = Internationaler Brückepreis der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | url = http://www.brueckepreis.de/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Gesellschaft zur Verleihung des Internationalen Brückepreises der Europastadt Görlitz/Zgorzelec | jazyk = de}} [300] => [301] => === Filmové město Görlitz === [302] => Vzhledem k neporušenému Starému městu a zachovalým stavbám z 19. století na předměstích je Görlitz populární [[Lokátor|lokací]] pro natáčení filmů s využitím autentického historického prostředí, což je důvod, proč je také nazýván ''„Görliwood“''.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Görlitz – Filmografie | url = https://www.goerlitz.de/filmografie.html | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-02-13 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20180215083731/https://www.goerlitz.de/filmografie.html | datum archivace = 2018-02-15 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | korporace = Filmstadt Görlitz | titul = Filmchronik Görlitz | url = http://www.goerlitz-filmstadt.de/goerlitz-filmchronik | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-02-13 | vydavatel = Filmstadt Görlitz | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20201224145252/http://www.goerlitz-filmstadt.de/goerlitz-filmchronik | datum archivace = 2020-12-24 | nedostupné = ano }} Z více než osmdesáti položek lze uvést například film z roku 1955 ''[[Ernst Thälmann]] – Vůdce své třídy'' od Kurta Maetziga, pohádkový příběh ''Kmotříček smrt'' (1980), milostné drama ''Rosenemil'' (1993) od Radua Gabrey, ''Abendland'' (1998) Freda Kelemena a ''Cesta kolem světa za 80 dní'' (2004) Franka Coraciho. Filmová studia Babelsberg vybrala město jako prostředí pro filmovou [[Adaptace|adaptaci]] [[román]]u ''[[Předčítač (kniha)|Předčítač]]'' (2008). Na Dolním rynku se rovněž v listopadu 2008 natáčela [[Quentin Tarantino|Tarantinova]] adaptace italského filmu ''Ten prokletý obrněný vlak'' (1977) známá pod titulem ''[[Hanebný pancharti|Inglourious Basterds]]''.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Burger | jméno = Reiner | titul = Filmkulisse: Hollywood goes Görlitz | periodikum = Frankfurter Allgemeine Zeitung | odkaz na periodikum = Frankfurter Allgemeine Zeitung | datum vydání = 2008-11-29 | datum přístupu = 2018-02-13 | url = http://www.faz.net/aktuell/feuilleton/kino/filmkulisse-hollywood-goes-goerlitz-1725971.html | jazyk = de}} Režisér Philipp Stölzl zde od srpna 2009 natáčel film ''Goethe!'', který pojednává o [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethově]] první lásce. V zimě 2012/2013 se pak ve zdejším [[Secesní architektura|secesním]] Obchodním domě odehrávalo natáčení filmu ''Grandhotel Budapešť'' od [[Wes Anderson|Wese Andersona]].{{Citace elektronické monografie | titul = Visiting The Grand Budapest Hotel in Görlitz | url = http://www.travelsignposts.com/Germany/sightseeing/grand-budapest-hotel-in-gorlitz | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Travelsignposts Pty Ltd | jazyk = en}} Dalšími filmy, které používají zdejší lokace jsou ''[[Zlodějka knih]]'' z roku 2013 (Untermarkt), dále zfilmovaný román ''Jeder stirbt für sich allein'' od režiséra Vincenta Pereze z roku 2015, kde Görlitz představuje nacistický Berlín. Historický snímek ''Mladý Karl Marx'' od režiséra Raoula Pecka zde vznikal v roce 2015. Film o umělci, který uprchl z NDR, ''Nikdy neodvracej zrak'' od režiséra a scenáristy [[Florian Henckel von Donnersmarck|Floriana Henckela von Donnersmarcka]] se tu natáčel roku 2016. V roce 2019 se v Görlitz natáčel film ''Fabian oder Der Gang vor die Hunde'' od režiséra Dominika Grafa. Konečně v letech 2019–2020 několik epizod krimi-seriálu ''Wolfsland''.{{Citace elektronické monografie | titul = Görliwood-Filmografie | url = https://www.goerlitz.de/Goerliwood-Filmografie.html | datum vydání = 2021 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2021-05-04 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [303] => [304] => === Kulinářské speciality === [305] => [[Soubor:Schläsches Himmelreich.jpg|náhled|[[Slezské nebe]]|alt=Barevná fotografie pokrmu, který se skládá z vepřového masa, knedlíků a přílohy]] [306] => Protože [[Dolní Slezsko|dolnoslezská]] [[Identita, tradice, suverenita|identita]] je tomuto městu vlastní, nelze se divit, že mnoho [[region]]álních specialit se váže k vydatné slezské kuchyni. Typickým pokrmem je „[[Slezské nebe|Schlesisches Himmelreich]]“ což je uzený vepřový bůček, s omáčkou se sušeným ovocem, skořicí a citronovou kůrou. Jako příloha se obvykle podávají slezské bramborové [[knedlík]]y. Vařené vepřové [[Klobása|klobásy]], selská [[huspenina]] nebo na pánvi opečené [[jitrnice]] patří k oblíbeným [[Uzenina|uzeninám]]. Během vánoční sezóny nabízí mnoho místních řezníků zhořelecký vánoční bratwurst. Jeho zvláštností je lehká [[citron]]ová chuť.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Görlitz kulinarisch | url = https://www.goerlitz.de/Kulinarisch.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [307] => === Sport === [308] => Ve městě existuje [[sport]]ovní a [[fotbal]]ový klub NFV Gelb-Weiß Görlitz 09, který hraje v saské zemské lize, a [[Házená|házenkářský]] klub SV Koweg Görlitz e. V., jehož první ženské družstvo hraje v první lize středního Německa a první mužské družstvo v saské lize. Od roku 2004 se ve městě koná Evropský maraton jako běh dvěma zeměmi s klasickým [[Maratonský běh|maratonem]], [[půlmaraton]]em pro [[inline brusle]], běhy a soutěže pro [[invalidní vozík]]y a handbike, od roku 2008 rovněž pro [[Koloběžka|koloběžky]] stejně jako běh na deset a pět kilometrů. V Görlitz je sídlo hornolužické [[Šipky|šipkové]] ligy. Před první světovou válkou existovaly ve městě tři plovárny. V roce 1972 byla otevřena plavecká hala v ulici Fichtestraße. Její provoz byl však ukončen roku 2007. Ve stejném roce pak byla v blízkosti Fichtestraße otevřena nová plavecká hala.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Richtlinie zur Förderung des Sports in der Großen Kreisstadt Görlitz (Sportförderrichtlinie) | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Stadtentwicklungskonzept/Sportfoerderung/sportfrderrichtlinie.pdf | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [309] => [310] => == Ekonomika a infrastruktura == [311] => [[Soubor:I20 049 Bf Leipzig Hbf, DBpbzfa 668.2.jpg|náhled|Dvoupatrový vlak [[InterCity]] z Görlitz|alt=Barevná fotografie s pohledem na dvoupatrový vlak přijíždějící na nádraží]] [312] => Ekonomická struktura města je určována několika velkými [[průmysl]]ovými provozy z oblasti [[strojírenství]], zejména výroby [[Kolejové vozidlo|kolejových vozidel]], včetně jejich středních dodavatelů. Další oporou regionální ekonomiky je [[maloobchod]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kramer | jméno = Ingo | titul = Einkaufen in Zgorzelec lohnt sich oft nicht mehr | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2010-04-07 | datum přístupu = 2018-02-14 | url = http://www.sz-online.de/nachrichten/einkaufen-in-zgorzelec-lohnt-sich-oft-nicht-mehr-153938.html | jazyk = de}} Ten profituje především z blízkosti [[Polsko|Polska]], protože tam je na mnohé zboží uvalena [[daň]]ová přirážka.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lachmann | jméno = Günther | titul = Polen und Deutschland profitieren von der Grenzöffnung | periodikum = Welt | datum vydání = 2007-12-16 | datum přístupu = 2018-02-14 | url = https://www.welt.de/wams_print/article1465907/Polen-und-Deutschland-profitieren-von-der-Grenzoeffnung.html | jazyk = de}} Aby podpořilo malé a střední podniky ve svých okrajových oblastech, rozšířilo Polsko zvláštní zónu ''Specjalna Strefa Ekonomiczna Małej Przedsiębiorczości'' u města [[Kamienna Góra]] také na oblast kolem [[Zgorzelec|Zgorzelce]]. Směnný kurz mezi polským zlotým a eurem je potom ekonomickou výhodou města Görlitz.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Wirtschaftsstandort Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/Kurzportrait_Wirtschaft.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [313] => [[Soubor:Siemens görlitz.JPG|náhled|Továrna na turbíny (Siemens) v ulici Lutherstraße|alt=Barevná fotografie s budovou z červených cihel a popínavého břečťanu]] [314] => [315] => === Hlavní podniky === [316] => * [[Alstom|ALSTOM]] Transport Deutschland [[Gesellschaft mit beschränkter Haftung|GmbH]] – společnost vyrábí dvoupatrové vozy pro [[Deutsche Bahn]] a jiné evropské železnice, v Görlitz zaměstnávala v roce 2019 asi 1200 osob. [317] => * Brandschutztechnik Görlitz GmbH – výrobce [[hasič]]ské techniky a speciálních vozidel do 10 tun, např. hasičských vozidel, pojízdných [[Čerpadlo|pump]], záchranných, zásahových a transportních vozidel. Zaměstnává asi 60 osob. [318] => * [[Siemens (firma)|Siemens AG]] – ve městě je centrála strojírenské jednotky Power Generation na výrobu průmyslových [[Parní turbína|parních turbín]] společnosti Siemens AG. Závod zaměstnával v roce 2021 asi 800 osob. [319] => * BMS GmbH – KEMA Görlitz – třetí velká strojírenská firma v Görlitz, která v roce 1989 zaměstnávala asi 550 osob, skončila roku 2014 v [[Insolvenční řízení|insolvenčním řízení]], po němž ukončila provoz. [320] => * [[Landskron (pivovarská manufaktura)|Landskronbrauerei]] (Landskron Brau-Manufaktur Görlitz Dr. Lohbeck GmbH & Co. KG) – v oblasti nápojového průmyslu ve městě podniká [[Pivovar]] Landskron, což je značka patentovaná v roce 1882. Vyrábí 14 druhů piva. [321] => * Süßwarenfabrik Rudolf Hoinkis GmbH – továrnu na sladkosti založil Rudolf Hoinkis v roce 1896. Společnost přežila obě světové války i částečné zestátnění v době NDR a v roce 1990 byla zprivatizována třetí generací rodiny Hoinkisových. [322] => * Callcenter – toto klientské centrum firmy ''[[Teleperformance]] Germany S. à r. l. & Co. KG'' pracuje pro pět globálních společností v oblasti zásilkové služby, energetických služeb, telekomunikací a výroby [[Hardware|hardwaru]] a [[Software|softwaru]]. V Görlitz zaměstnává více než 200 osob. [323] => * Koramic Dachprodukte GmbH & Co. KG – mezinárodní společnost, která se zaměřuje na výrobu a prodej keramických střešních tašek. [324] => * Sysmex Partec GmbH – je součástí japonské skupiny zdravotnických technologií ''Sysmex Corporation'', která získala několik ocenění za řešení diagnostiky [[HIV]]/[[AIDS]], [[Tuberkulóza|tuberkulózy]] a [[malárie]]. [325] => V oblastí médií ve městě působí lokální [[televizní program]] ''eRtv (euro Regional tv)'', dále tu vysílá [[Rozhlas|rozhlasová stanice]] ''Radio Lausitz''. MDR 1 Radio Sachsen má ve městě korespondenční kancelář. Jediným deníkem, který má v Görlitz lokální redakci, je ''[[Sächsische Zeitung]]'' (SZ). Jako inzertní listy zde vycházejí periodika ''Wochenkurier'' a ''Niederschlesische Kurier''. ''Görlitzer Anzeiger'' je vydáván pouze v [[On-line a off-line|online]] verzi. Ve vydavatelství Senfkorn Verlag potom vychází měsíčník ''Schlesien heute'' a německo-polský čtvrtletník publikaci věnovaný slezské kultuře a historii ''Silesia Nova''.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Unternehmen in Porträt | url = https://www.goerlitz.de/Unternehmen-im-Portraet.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}}{{Citace elektronického periodika | titul = Kategorie:Medien | periodikum = Stadtwiki Görlitz | datum vydání = 2008-08-15 | datum přístupu = 2018-12-04 | url = https://www.stadtwiki-goerlitz.de/index.php?title=Kategorie:Medien | jazyk = de}} [326] => [[Soubor: Görlitz-Karstadt-Jugendstil.jpg|náhled|upright=0.8| Obchodní dům z roku 1913|alt=Barevná fotografie s pohledem do interiéru secesního obchodního domu]] [327] => [328] => V roce 2019 byl během návštěvy kancléřky [[Angela Merkelová|Angely Merkelové]] sjednán společný projekt společnosti [[Siemens (firma)|Siemens]], Svobodného státu Sasko a Fraunhofer-Gesellschaft, jehož cílem je vybudovat v Görlitz inovační kampus určený k průmyslovému využití [[vodík]]ových technologií. Tento projekt má přispět ke strukturální změně průmyslu v Horní Lužici, který je dosud provázán především s těžbou a zpracováním hnědého uhlí.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Ulrich | jméno = Christoph | titul = Görlitz soll ein Zentrum für Wasserstoff-Technologie werden | periodikum = Freie Presse | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2019-07-14 | datum přístupu = 2019-10-01 | url = https://www.freiepresse.de/nachrichten/wirtschaft/wirtschaft-regional/goerlitz-soll-ein-zentrum-fuer-wasserstoff-technologie-werden-artikel10563553 | issn = }} Na první fázi projektu, která se má zabývat plánem a celkovou koncepcí, vyčlenila saská vláda 2 miliony €.{{Citace elektronického periodika | titul = Zwei Millionen Euro für Fraunhofer-Projekt | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2019-08-27 | datum přístupu = 2021-05-12 | url = https://www.saechsische.de/zwei-millionen-euro-fuer-fraunhofer-projekt-5111325.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [329] => [330] => === Veřejné instituce === [331] => Görlitz je sídlem obvodního a zemského [[soud]]u. Zemský soudní okres zahrnuje od 1. ledna 2013 [[Zemský okres Zhořelec|zemské okresy Görlitz]] a [[Zemský okres Budyšín|Budyšín]], bývalý Zemský soud v [[Budyšín]]ě je nyní vnější soudní komorou tohoto zhořeleckého soudu. Za soudní budovou na Poštovním náměstí se nachází [[věznice]]. Ta bylo postavena v letech 1863–1865 a rozšířena v letech 1905–1909 podle [[Spojené státy americké|americké]] předlohy ve tvaru křížového [[půdorys]]u. Městská správa sídlí v bývalých Jägerových [[Kasárna|kasárnách]] (''Jägerkaserne''). Nicméně, [[primátor]] úřaduje ve zhořelecké [[Radnice|radnici]] na Dolním rynku, v níž je také [[matriční úřad]] a radniční [[archiv]], a schází se zde [[městská rada]]. V ulici Jochmann-Straße se nachází městská knihovna, která byla založena v roce 1876 jako veřejná knihovna a 28. února 1907 se přestěhovala do těchto prostor. V letech 2006–2009 byla historická budova knihovny zrekonstruována. Po krajské [[Reforma|reformě]] se stalo město Görlitz sídlem zemské okresní rady. Před otevřením nového Zemského úřadu naproti stanici Zhořeleckého nádraží v březnu 2013, se zemská rada scházela v objektu bývalých Jägerových kasáren. Dalšími úřady v Görlitz jsou Stavební úřad, Úřad veřejného zdraví, Úřad pro podporu mládeže, Úřad pro dohled nad potravinami a Veterinární úřad.{{Citace elektronické monografie | korporace = Landkreis Görlitz | titul = Verteilung der Ämter in den Häusern des Landratsamtes | url = http://www.kreis-goerlitz.de/city_info/webaccessibility/index.cfm?region_id=349&waid=394&item_id=852706&oldrecord=48013&oldmodul=5&olddesign=0&oldkeyword=0&oldeps=20&oldaz=all&oldcat=0&fsize=1&contrast=0 | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-02-14 | vydavatel = Landkreis Görlitz | jazyk = de}} Pátrací celní úřad [[Drážďany]] má jednu služebnu v blízkosti hranice ve Zhořeleckém městském parku; na dálničním hraničním přechodu Ludwigsdorf sídlí Spolková policejní inspekce Ludwigsdorf a také dispečink celního úřadu v [[Löbau]]. Zhořelecké policejní ředitelství, pod něž spadají policejní obvody v zemských okresech [[Budyšín]] a Görlitz, má své sídlo v ulici Conrad-Schiedt-Straße.{{Citace elektronické monografie | korporace = Polizeidirektion Görlitz | titul = Polizeidirektion Görlitz | url = http://www.polizei.sachsen.de/de/pdg.htm | datum přístupu = 2018-02-14 | vydavatel = Polizeidirektion Görlitz | jazyk = de}} [332] => [333] => === Doprava === [334] => [[Soubor:Bahnhof Görlitz.jpg|náhled|Nádraží v Görlitz|alt=Barevná fotografie s budovou nádraží a stromy]] [335] => Nádraží Görlitz je [[Železnice|železničním]] uzlem, kterým procházejí trasy Drážďany–Görlitz, Berlín–Görlitz, Žitava–Görlitz, Węgliniec–Görlitz, stejně jako [[Železniční trať Vratislav–Zhořelec|Slezská horská dráha]]. Dvě poslední trasy se po roce 1945 nacházejí převážně na polském území. Již 1. září 1847 bylo slavnostně otevřeno spojení s Drážďany a Kohlfurtem. Úsek trati Görlitz–Žitava byl otevřen v roce 1875 a nazývá se též [[Niská dráha]]. V katastru města jsou ještě tři železniční zastávky: Görlitz-Rauschwalde, Görlitz-Weinhübel a nádraží Hagenwerder. V rámci přeshraniční dopravy do Polska jezdí tři páry vlaků mezi [[Dresden Hauptbahnhof|Drážďany hlavním nádražím]] a [[Wrocław Główny|hlavním nádražím]] ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] přes Niský [[viadukt]]. Některé polské regionální vlaky provozované dopravcem Koleje Dolnośląskie, které dříve jezdily pouze do [[Zgorzelec]]e, jsou od roku 2015 navázány na Görlitz a nabízejí spojení mezi stanicemi [[Lubáň]] a [[Jelení Hora]] v [[Krkonoše|Krkonoších]].{{Citace elektronického periodika | titul = Züge fahren künftig von Görlitz nach Jelenia Gora | periodikum = Sächsisches Zeitung | datum vydání = 2015-10-10 | datum přístupu = 2018-02-14 | url = http://www.sz-online.de/nachrichten/zuege-fahren-kuenftig-von-goerlitz-nach-jelenia-gora-3219761.html | jazyk = de}} [336] => [[Soubor:Görlitz Tram Demianiplatz 2011.jpg|náhled|Městská doprava na Demianiho náměstí|alt=Barevná fotografie autobusové zastávky na náměstí v Görlitz]] [337] => V oblasti veřejné dopravy provozuje společnost ''Verkehrsgesellschaft Görlitz GmbH'' dvě [[tramvaj]]ové linky o celkové délce 13,6 km a sedm městských [[autobus]]ových linek. Jejich zvláštností je, že zahrnují linku přeshraniční dopravy o celkové délce 4,8 km. Centrální zastávkou je Demianiho náměstí, zde je také zákaznická kancelář městských dopravních společností. V roce 2016 schválila městská rada koncept veřejné dopravy Status Quo plus, který má přispět k vylepšení dopravy ve Starém městě a čtvrti Innenstadt upravenou tratí autobusové dopravy s bezbariérovou zastávkovou infrastrukturou. Dále byl založen Dopravní podnik města Görlitz (''Görlitzer Verkehrsbetriebe GmbH''), což je společnost, která má nejpozději do 1. ledna 2022 na obou linkách vybudovat bezbariérové tramvajové spojení a vyjednat budoucí společnou městskou dopravu se sousedním polským městem. Region [[Horní Lužice]] provozuje řadu meziměstských autobusových linek, mimo jiné do měst [[Löbau]], [[Niesky]], [[Rothenburg (Horní Lužice)|Rothenburgu]] a [[Žitava|Žitavy]]. Většina pozemních autobusových linek začíná u vlakového nádraží nebo u autobusového nádraží na Demianiho náměstí u bašty Kaisertrutz.{{Citace elektronické monografie | titul = Europastadt Görlitz/Zgorzelec : Kommunale Entwicklungsarbeit | url = http://www.goerlitz.de/buergerportal-der-stadt/europa/europastadt-goerlitz-zgorzelec/zusammenarbeit.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20111109230812/http://www.goerlitz.de/buergerportal-der-stadt/europa/europastadt-goerlitz-zgorzelec/zusammenarbeit.html | datum vydání = 2004 | datum přístupu = 2018-11-22 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz in Kooperation mit der Europastadt Görlitz/Zgorzelec und der NetCommunity GmbH | jazyk = de}} [338] => [339] => Silniční síť má celkovou délku kolem 217 km, z toho 3,7 km připadá na dálnice, 21,8 km na spolkové silnice, 23,7 km je státních silnic, 9,0 km okresních silnic a 158,8 km místních komunikací. Přes severní městskou oblast vede [[Dálnice A4 (Německo)|dálnice A4]] ze směru [[Erfurt]] a Drážďany, která na druhém břehu Nisy pokračuje jako polská [[Dálnice A4 (Polsko)|dálnice A4]] přes [[Vratislav (město)|Vratislav]] až k [[Ukrajina|ukrajinské]] hranici. Spolkové silnice B 6 ve směru [[Budyšín]], B 115 na Forst (Lužice) a B 99 do Žitavy vedou přes městskou oblast. Centrum města je silně využíváno motorizovanou individuální dopravou. Dokonce i úzké uličky jsou používány jako parkoviště. Od roku 2006 byly stále častěji zřizovány klidové zóny s cílem zmírnit zatížení Starého města. Na hranici s Polskem jsou tři hraniční přechody pro silniční dopravu, dálniční hraniční přechod Ludwigsdorf a hraniční přechod Hagenwerder-Radomierzyce. V roce 2004 byl otevřen nový staroměstský most pro pěší, jehož předchůdce byl zničen v roce 1945.{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie | titul = Luftreinhalteplan für die Stadt Görlitz | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/download/luft/LRP_Goerlitz_(April2008).pdf | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2018-02-14 | vydavatel = Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie | jazyk = de}} [340] => [341] => [[Pozemní komunikace|Pozemní komunikací]], která je vyhrazena pro [[Cyklistika|cyklistickou]] dopravu a [[Turistika|turistiku]], je [[Cyklotrasa Odra–Nisa]] (''Oder-Neiße-Radweg'') dlouhá 630 km. Startovním bodem této [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]], která vede převážně po německé straně [[Německo-polská státní hranice|německo-polské hranice]] (ta je totiž tvořena právě řekami [[Odra|Odrou]] a [[Lužická Nisa|Nisou]]), jsou [[Lučany nad Nisou]], cílem pak lázeňské město Ahlbeck (Heringsdorf) v [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Předním Pomořansku]]. Město Görlitz je jednou ze zastávek trasy, což lze využít k prohlídce historického centra a areálu Božího hrobu, např. v rámci komentované prohlídky.{{Citace elektronické monografie | titul = Beliebte Reiseziele entlang des Oder-Neiße-Radweges | url = https://www.mecklenburger-radtour.de/fileadmin/media/E-Books/Ausflugsziele-am-Oder-Nei%C3%9Fe-Radweg.pdf | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Radfahrer © Mecklenburger Radtour | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20160419120613/https://www.mecklenburger-radtour.de/fileadmin/media/E-Books/Ausflugsziele-am-Oder-Nei%C3%9Fe-Radweg.pdf | datum archivace = 2016-04-19 | nedostupné = ano }} [342] => [343] => Německou i polskou částí města prochází trasa [[Svatojakubská cesta|Svatojakubské poutní cesty]]. [344] => [345] => Zhořelecké [[letiště]], které bylo otevřeno v roce 1925, se nachází na severozápadním okraji města přímo na hlavní silnici 6. Má 750 m dlouhou travnatou dráhu. Použití zhořeleckého letiště je možné pro letadla do 5,7 tun. Toto místo využívá především místní klub sportovního létání, ale i další letecké společnosti. Turistům jsou nabízeny malebné lety s motorovým, plachtovým nebo [[Ultralehké letadlo|ultralehkým letadlem]] nad městem a Lužickými horami. Asi 30 km severně od města je větší letiště Rothenburg/Görlitz. Při délce dráhy 2500 m je možné jej použít pro letadla do 14 tun.{{Citace elektronické monografie | korporace = Flugplatz Rothenburg/Görlitz GmbH | titul = Flugplatz Rothenburg/Görlitz GmbH | url = http://www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de/Daten/Allgemeine_Infos_Gorlitz.pdf | datum vydání = 2013-09-01 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Flugplatz Rothenburg/Görlitz GmbH | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20190203160503/http://www.flugplatz-rothenburg-goerlitz.de/Daten/Allgemeine_Infos_Gorlitz.pdf | datum archivace = 2019-02-03 | nedostupné = ano }} [346] => [347] => === Cestovní ruch === [348] => Město Görlitz se již etablovalo jako cíl městské [[Turistika|turistiky]]. Tato turistika se rozlišuje na jednodenní návštěvy a návštěvy s přenocováním, při nichž turisté utratí více přibližně v poměru 1 ku 5,3. Počet těchto přenocujících návštěvníků města v letech 2000–2013 narostl o 150 % z ca 100 000 na 250 000. Tento trend v počtu přenocování byl ovlivněn pouze [[Povodeň|povodní]] v roce 2010. Množství lůžek v tomto období narostlo asi o 80 %, z 1000 se tedy zvýšilo na 1800 lůžek, jejichž obsazenost byla 39,9 % (2013). To je sice pod saským průměrem (41,5 %), ale zřetelně nad průměrem [[Zemský okres Zhořelec|Zemského okresu Zhořelec]] (31,5 %). Jedna třetina lůžek při tom připadá na [[hotel]]y, které mají v Görlitz většinou podobu menších provozů.{{Citace elektronické monografie | korporace = Große Kreisstadt Görlitz | titul = Große Kreisstadt Görlitz : Städtebauliches Entwicklungskonzept „Lebendige Mitte" | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Stadtentwicklungskonzept/SEKOTextteil.pdf | datum vydání = 2016 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Große Kreisstadt Görlitz | jazyk = de}} Ve statistické ročence z roku 2016 je uvedeno, že v roce 2016 bylo ve městě 43 ubytovacích zařízení (z toho 13 hotelů) s nabízeným počtem lůžek 1 968. Jejich obsazenost byla 38,3 %, celkový počet přenocování (průměrně v délce pobytu 2,2 dny) činil 281 779. V období 2015–2016 bylo nejvíce příjezdů a ubytování v květnu, dále pak v letních měsících. Cestovní ruch je podstatným obohacením hospodářské struktury Görlitz. Podle studie o hospodářském faktoru turismu pro město Görlitz z roku 2014 sem každoročně přijíždí téměř 2,3 milionu turistů, kteří zde utratí přibližně 86 milionů eur. [[Restaurace (pohostinství)|Restaurace]] a hotely z této částky utrží 43 %, [[maloobchod]] 33 %, vstupné, místní doprava a [[taxi]] 24 %. Z hlediska [[Trh práce|trhu práce]] se tak teoreticky vytváří 2 600 pracovních míst, která přímo či nepřímo závisejí na tomto sektoru [[Ekonomika|ekonomiky]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zeiner | jméno = Manfred | korporace = dwif-Consulting GmbH | titul = Wirtschaftsfaktor Tourismus für die Stadt Görlitz 2014 | url = https://www.goerlitz.de/images/egz_gmbh/Presse/160317_Studie_Pr%C3%A4sentation_Wirtschaftsfaktor_Tourismus_G%C3%B6rlitz.pdf | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = dwif-Consulting GmbH | jazyk = de | url archivu = https://web.archive.org/web/20181206235355/https://www.goerlitz.de/images/egz_gmbh/Presse/160317_Studie_Pr%C3%A4sentation_Wirtschaftsfaktor_Tourismus_G%C3%B6rlitz.pdf | datum archivace = 2018-12-06 | nedostupné = ano }} V roce 2023 navštívilo město 146 936 turistů, kteří si rezervovali celkem 328 265 přenocování. To odpovídá nárůstu o 9,3 % oproti předchozímu roku a mírnému zvýšení o 0,22 % oproti předchozímu rekordnímu roku 2019. Nárůst byl rozložen rovnoměrně do všech měsíců roku. Průměrná délka pobytu hostů zůstala stabilní a činila 2,2 dne. Nejvíce hostů přijelo z Německa, 6,4 % ze zahraničí, přičemž nejpočetnější skupinu tvořili Poláci.{{Citace elektronického periodika | titul = Neuer Tourismus-Rekord: So viele Gäste fanden 2023 den Weg nach Görlitz | periodikum = Sächsische Zeitung | odkaz na periodikum = Sächsische Zeitung | vydavatel = DDV Mediengruppe GmbH & Co. KG | datum vydání = 2024-02-21 | datum přístupu = 2021-02-21 | url = https://www.saechsische.de/goerlitz/neuer-tourismusrekord-so-viele-gaeste-wollen-nach-goerlitz-uebernachtungen-5968604.html | issn = 0232-2021 | jazyk = de}} [349] => [350] => == Vzdělávání == [351] => [[Soubor:Klosterschule goerlitz.jpg|náhled|Gymnasium Augustum bylo užíváno jako škola již františkány.|alt=Barevná fotografie s pohledem na čelní štíty novogotické budovy gymnázia]] [352] => Dne 13. července 1992 se stal Görlitz po založení [[Vysoká škola Žitava/Zhořelec|Vysoké školy Žitava/Zhořelec]] (''Hochschule Zittau/Görlitz;'' FH) [[Vysoká škola|vysokoškolským]] městem. V roce 2015 bylo [[Imatrikulace|imatrikulováno]] 2 932 [[student]]ů do 32 studijních programů. Byly vytvořeny mezinárodní sítě, s jejichž pomocí se Görlitz prosazuje jako vzdělávací centrum daleko za svými hranicemi. Ve spolupráci s Leibnizovým institutem pro ekologické územní plánování v Drážďanech (IOR) a [[Technická univerzita v Drážďanech|Technickou univerzitou v Drážďanech]] tato vysoká škola provozuje Interdisciplinární centrum pro ekologickou a revitalizující sanaci měst (IZS). Vysoká škola chrámové hudby, která byla založena v roce 1927 ve Vratislavi a roku 1947 znovu v Görlitz jako Evangelická škola chrámové hudby pod záštitou Evangelické církve slezské Horní Lužice, byla oficiálně uznána Saským státním ministerstvem vědy a umění. Dne 1. srpna 2008 však byla tato škola uzavřena. Saský institut pro kulturní infrastrukturu je zřizovatelem trinacionálního vědeckého kolegia zkoumajícího aktuální problémy [[Evropská integrace|evropské integrace]], které se nazývá Collegium Pontes Görlitz-Zgorzelec-Zhořelec.{{Citace elektronické monografie | korporace = Collegium Pontes Görlitz-Zgorzelec-Zhořelec | titul = Was ist und was will das Collegium Pontes? | url = http://kultur.org/collegium-pontes/idee/ | datum přístupu = 2018-02-14 | jazyk = de}} [353] => [354] => Vzdělávací komplex odborných škol v ulici Carl-von-Ossietzky-Straße (Odborné školy Christopha Luederse, rozdělené na Centrum odborného školství pro [[Ekonomie|ekonomii]] a [[Sociální politika|sociální věci]] stejně jako Centrum pro [[Technika|techniku]]) může pojmout až 3 000 žáků. K dispozici je také Odborné [[gymnázium]]. ''Augustum-Annen-Gymnasium'' je známo svým hudebně-uměleckým profilem, nabízí rovněž přírodovědný a jazykový obor. Jak jeho název napovídá, vzniklo sloučením dvou dříve samostatných škol v roce 2004. V prostorách starého [[klášter]]a probíhala výuka již od roku 1565. Po roce 1850 byl klášter zbourán a nahrazen stávající školní budovou. ''Joliot-Curie-Gymnasium'' na Vilémově náměstí vzniklo z bývalé Luisiny školy založené v roce 1779. Až do roku 1945 to byla čistě dívčí škola, kde bylo možné složit [[Maturita|maturitu]]. V době [[Německá demokratická republika|NDR]] to pak byla jediná škola ve městě, kde se žáci mohli k maturitě připravovat. Dnes nabízí přírodovědný a společenskovědní program. Největší střední školou v Görlitz je ''Oberschule Innenstadt'' (dříve ''Elisabethschule''). Ve městě jsou ovšem ještě čtyři další střední školy. Možnost odborné specializace nabízí také Vzdělávací centrum pro řemesla a památkovou péči (''Fortbildungszentrum für Handwerk und Denkmalpflege'') a soukromá škola nových médií ''MultiMediaPark''. K základnímu vzdělání slouží 12 škol, z nichž potom základní škola ''Regenbogenschule'', jíž provozuje společnost ''DPFA-Schulen gemeinnützige GmbH'', poskytuje bilingvní výuku v němčině a polštině.{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadt Görlitz | titul = Bildung | url = https://www.goerlitz.de/Bildung.html | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Stadt Görlitz | jazyk = de}} [355] => [356] => == Osobnosti == [357] => [[Soubor:Jacob-Böhme.jpg|náhled|Zhořelecký mystik, filosof a teosof [[Jakob Böhme]]|alt=Barevná fotografická reprodukce historické olejomalby s portrétem muže ve středním věku s delšími vlasy]] [358] => * [[Wendel Rosskopf]] (ca 1485–1549), radní a stavitel [359] => * [[Bartholomaeus Scultetus]] (1540–1614), purkmistr, matematik, astronom, kartograf a kronikář [360] => * [[Christophorus Manlius]] (1546–1575), historik a básník [361] => * [[Jakob Böhme]] (1575–1624), mystik, filosof a teosof [362] => * [[Ehrenfried Walther von Tschirnhaus]] (1651–1708), přírodovědec, matematik a filosof [363] => * [[Samuel Gottfried Geyser]] (1740–1808), pedagog a evangelický teolog [364] => * [[Pavle Jurišić Šturm]] (1848–1922), srbský generál [365] => * [[Richard Jecht]] (1858–1945), historik, filolog, archivář a gymnaziální pedagog [366] => * [[Alfred Junge]] (1886–1964), produkční designér [367] => * [[Benno von Arent]] (1898–1956), architekt a scénograf [368] => * [[Oskar Morgenstern]] (1902–1977), ekonom a spoluzakladatel teorie her [369] => * [[Reinhart Koselleck]] (1923–2006), historik, představitel tzv. konceptuální historie [370] => * [[Kurt David]] (1924–1994), německý spisovatel [371] => * [[Michael Ballack]] (* 1976), fotbalista [372] => [373] => == Odkazy == [374] => === Reference === [375] => {{Překlad|de|Görlitz|173833031}} [376] => [377] => {{Citace elektronické monografie|url=https://ergebnisse.zensus2011.de/|vydavatel=Statistische Ämter des Bundes und der Länder|titul=Zensus 2011|datum přístupu=2018-03-03|jazyk=německy|url archivu=https://web.archive.org/web/20200523131500/https://ergebnisse.zensus2011.de/|datum archivace=2020-05-23|nedostupné=ano}} [378] => [379] => [380] => === Literatura === [381] => * {{Citace sborníku | příjmení = Barus | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Barus | titul = Počátky zhořeleckého městského dějepisectví | sborník = Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci | odkaz na vydavatele = Filozofická fakulta Univerzity Palackého | místo = Olomouc | rok vydání = 2014 | isbn = 978-80-87895-15-3 | url = https://books.google.cz/books?id=xcpBDwAAQBAJ&pg=PT92&lpg=PT92&dq=spiknut%C3%AD+zho%C5%99elec&source=bl&ots=sY6nVzzK4N&sig=cew9ISG6GauccI3_WF5fAzm7szE&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjG6uiymJLZAhVSK1AKHVtDB6EQ6AEIKDAA#v=onepage&q=spiknut%C3%AD%20zho%C5%99elec&f=false [382] => | strany = 187–209 (omezený přístup)}} [383] => * {{Citace periodika | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Zhořelecké vévodství v koncepci lucemburské České koruny | periodikum = Historie – Otázky – Problémy | odkaz na periodikum = Historie – Otázky – Problémy | rok = 2015 | ročník = 7 | číslo = 1 | strany = 9–22 | url = http://digitool.is.cuni.cz/R/K6YYBYYUNS1C7FSEYKF4BQQPI4IQFSNB42QCETMERSTAMMTEMA-00189?func=dbin-jump-full&object_id=1417143&silo_library=GEN01&pds_handle=GUEST | issn = 1804-1132}} [384] => * {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Březina | jméno2 = Luděk | příjmení3 = Zdichynec | jméno3 = Jan | titul = Horní a Dolní Lužice | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | vydání = 1 | počet stran = 232 | edice = Stručná historie států; sv. č. 54 | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-7277-382-4}} [385] => * {{Citace monografie | editoři = Bahlcke, Joachim | titul = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | url = https://books.google.de/books?id=2UWNoW_osUwC&pg=PA55&hl=de&source=gbs_toc_r&cad=3#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok = 2001 | počet stran = 368 | strany = 55 | isbn = 978-3-935693-46-2 | jazyk = de}} (omezený přístup) [386] => * {{Citace monografie | příjmení = Guggenheimer | jméno = Michael | titul = Görlitz: Schicht um Schicht | vydavatel = Lusatia | místo = Bautzen [387] => | rok = 2004 | počet stran = 285 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-936758-12-2 | jazyk = de}} [388] => * {{Citace monografie | příjmení = Iseler | jméno = Maritta | titul = Bauwesen und Architektur der Stadt Görlitz : Repräsentationsformen an der Schwelle zur frühen Neuzeit | vydavatel = Via-Regia-Verl. | místo = Bernstadt a.d.E. | rok = 2014 | počet stran = viii, 452 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-944104-07-2 | jazyk = de}} [389] => * {{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Geschichte der Stadt Görlitz: Bd. 1, Halbbd. 1, Allgemeine Geschichte der Stadt Görlitz | vydavatel = Verlags des Magistrates der Stadt Görlitz | místo = Görlitz | rok = 1922–1934 | počet stran = 832 | jazyk = de}} [390] => * {{Citace monografie | příjmení = Micklitza | jméno = Kerstin | příjmení2 = Micklitza | jméno2 = André | titul = Görlitz : Sehenswürdigkeiten, Kultur, Szene, Umland, Reiseinfos | url = https://books.google.cz/books?id=M4OQDAAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Trescher Verlag | místo = Berlin | rok = 2016 | vydání = 1 | počet stran = 153 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-89794-353-7 | jazyk = de}} [391] => * {{Citace monografie | příjmení = Neumann | jméno = C. G. | titul = Geschichte von Görlitz | url = https://books.google.cz/books?id=3eEAAAAAcAAJ&dq=g%C3%B6rlitz%20kirche&hl=cs&pg=PR1#v=onepage&q=g%C3%B6rlitz%20kirche&f=false | vydavatel = Heyn | místo = Görlitz | rok vydání = 1850 | vydání = | počet stran = 730 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = de}} [392] => * {{Citace monografie | příjmení = Oettel | jméno = Gunter | titul = Görlitz : alte neue Stadt an der Neiße | vydavatel = Verlag der Graphischen Werkstätten | místo = Zittau | rok = 2016 | počet stran = 80 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-946165-06-4 | jazyk = de}} [393] => * {{Citace monografie | příjmení = Vater | jméno = Frank | titul = Görlitz : eine Stadt mit vielen Gesichtern ; Geschichte, Architektur, Kultur | vydavatel = Chichinebs-Verl. | místo = Görlitz | rok = 2010 | vydání = 2 | počet stran = 269 | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-939177-00-5 | jazyk = de}} [394] => * {{Citace monografie | příjmení = Wenzel | jméno = Horst | titul = Gorlitz: Stadt an der Neisse in Niederschlesien | url = | vydavatel = Kitte Verlag | místo = Görlitz | rok vydání = 1990 | vydání = | počet stran = 82 | kapitola = | strany = 5 | isbn = | jazyk = de}} [395] => [396] => === Související články === [397] => * [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)]] [398] => * [[Vysoká škola Žitava/Zhořelec]] [399] => * [[Zhořelecká smlouva]] [400] => * [[Jan Zhořelecký]] [401] => * [[Eliška Zhořelecká]] [402] => * [[Zgorzelec]] [403] => [404] => === Externí odkazy === [405] => * {{NK ČR|ge135261|věc=ano}} [406] => * {{commonscat}} [407] => * {{Commons}} [408] => * {{Otto|heslo=Zhořelec}} [409] => * [http://www.youtube.com/watch?v=4XDrEE5D-t4 ''Görlitz/Zgorzelec – Rozvoj města od XII. do XXI. st.''] na [[YouTube]] [410] => * {{Facebook|StadtGoerlitz|Görlitz}} [411] => * {{Instagram|goerlitz.de|Görlitz}} [412] => * {{de}} {{pl}} {{en}} {{cs}} {{Oficiální web}} [413] => * {{de}} [http://hov.isgv.de/Görlitz_(1) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen] [414] => * {{de}} [https://www.stadtwiki-goerlitz.de/index.php?title=Hauptseite Stadtwiki Görlitz] [415] => * [https://www.youtube.com/watch?v=BKS643Hft0A Procházka po zhořeleckých pamětihodnostech (video s německými titulky)] [416] => {{města a obce zemského okresu Görlitz}} [417] => {{Autoritní data}} [418] => {{Nejlepší článek}} [419] => {{Portály|Geografie|Německo}} [420] => [421] => [[Kategorie:Görlitz| ]] [422] => [[Kategorie:Velká okresní města v Sasku]] [423] => [[Kategorie:Města v zemském okrese Zhořelec]] [424] => [[Kategorie:Města v Horní Lužici]] [425] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [426] => [[Kategorie:Hornolužické šestiměstí]] [427] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [428] => [[Kategorie:Svatojakubská cesta v Německu]] [429] => [[Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí]] [430] => [[Kategorie:Německo-polská státní hranice]] [431] => [[Kategorie:Univerzitní města v Německu]] [] => )
good wiki

Görlitz

alt= Historická mapa města Zhořelce (1650) s centrálním náměstím, radnicí a kostelem sv. Petra a Pavla alt=Barevná fotografie s leteckým pohledem na centrum města Görlitz s baštou a kostelem u Lužické Nisy Görlitz (výslovnost: ; ) je velké okresní město v saské části historického území Horní Lužice a zároveň nejvýchodnější město Německa na státní hranici s Polskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lužická Nisa','Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)','Horní Lužice','Zgorzelec','Renesanční architektura','Německo-polská státní hranice','Vratislav (město)','Sasko','Třicetiletá válka','Lužické Šestiměstí','Barokní architektura','Bartholomaeus Scultetus'

Sasko

Sasko je jedním z regionů Německa, který se nachází na východě spolkové země Sasko.

Zgorzelec