Array ( [0] => 15486334 [id] => 15486334 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Galén [uri] => Galén [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => :''Další významy jsou uvedeny v článku [[Galen]].'' [1] => {{infobox - osoba [2] => | obrázek = Galen detail.jpg [3] => | popisek = Claudius Galén [4] => }} [5] => '''Galénos''' ([[latina|latinsky]] ''Claudius Galenus''), známý spíš jako '''Galén''', ([[129]]{{citace monografie [6] => | titul = Encyclopædia Britannica [7] => | rok = 1929 [8] => | url = https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.225580 [9] => | kapitola = IV, Galen [10] => | strany = p. 385 [11] => | vydavatel = Encyclopædia Britannica, Inc. [12] => | datum = 1984 [13] => }} [14] => [[Pergamon]] – [[200]] nebo [[216]] [[Řím]]) byl jedním z nejznámějších [[Starověk|starověkých]] lékařů (patřil k lékařské škole tzv. fyziků). Narodil se na území dnešního [[Turecko|Turecka]], ale působil především ve [[Starověký Řím|starém Římě]], mj. jako lékař císařů [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] a [[Commodus|Commoda]]. Stál u základů [[anatomie]], [[fyziologie]], [[patologie]], [[farmakologie]] a [[neurologie]]. Byl také významným [[starověká filosofie|filosofem]] [[Pozdní antika|pozdní antiky]] a originálním [[logika|logikem]]. Zprostředkoval [[Hippokratés|hippokratovské]] poznání Římu a středověké Evropě. Autorita jeho lékařských děl se v západním světě udržela 1300 let. Jméno Claudius se mu připisuje až v renesanci, což vzniklo patrně omylem. [15] => [16] => == Život == [17] => Galén se – podle vlastního životopisu – narodil v [[Starověké Řecko|řecké]] rodině v [[Pergamon|Pergamu]] ve starobylé [[Mýsie|Mýsii]] (dnes [[Bergama]], [[Turecko]]). Jeho otec Aelius Nicon byl bohatý stavitel, který se zabýval také zemědělstvím, architekturou, astronomií, astrologií a filosofií. Svého syna chtěl uvést na filosofickou a politickou dráhu a od 14 let jej posílal do různých filosofických škol. Kolem roku 145 mu však ve snu bůh zdraví [[Asklépios]] přikázal, aby dal syna studovat lékařství. V 16 letech tedy nastoupil jako ''therapeutés'' (ošetřovatel) v proslulém Pergamonském Asklépiově chrámu. Po otcově smrti (asi roku 148 nebo 149) zdědil velké jmění a studoval dalších dvanáct let lékařství ve [[Smyrna|Smyrně]], [[Korint]]u a [[Alexandrie|Alexandrii]]. Poté se roku [[157]] vrátil do svého rodného města jako lékař a tři až čtyři roky pečoval o zraněné [[gladiátor]]y. Za dobu jeho působení zahynulo jen pět gladiátorů, kdežto za času jeho předchůdce jich bylo 60. Mnoho se naučil o lidském těle a lékařských postupech, zejména o léčení úrazů a zranění, která považoval za ''okna do lidského těla''. Roku [[162]] se přestěhoval do [[Řím]]a, kde psal, přednášel a veřejně demonstroval své vědomosti z [[anatomie]]. Zvýšil si reputaci jako zkušený lékař, jeho praxe se rozšiřovala o širokou klientelu. Jeden z jeho klientů byl konzul Flavius Boethius, který ho uvedl na císařský dvůr. Zde se stal dvorním lékařem císaře [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]] a osobním důvěrníkem a lékařem jeho syna – budoucího krutého císaře [[Commodus|Commoda]].{{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení = [19] => | jméno = [20] => | titul = Galen: The Emperor’s Doctor [21] => | periodikum = the-past.com [22] => | url = https://the-past.com/feature/galen-the-emperors-doctor/ [23] => | datum vydání = 2021-02-18 [24] => | jazyk = en-GB [25] => | datum přístupu = 2021-09-11 [26] => }} Zbytek života strávil na císařském dvoře, kde experimentoval a psal. V letech 165-168 se také podílel na léčení pacientů za velké epidemie zvané antoniovský mor (snad šlo o epidemii [[Neštovice|neštovic]]), které podle moderních odhadů podlehly až 3 miliony lidí.{{Citace elektronického periodika [27] => | příjmení = Watts [28] => | jméno = Edward [29] => | titul = What Rome Learned From the Deadly Antonine Plague of 165 A.D. [30] => | periodikum = Smithsonian Magazine [31] => | url = https://www.smithsonianmag.com/history/what-rome-learned-deadly-antonine-plague-165-d-180974758/ [32] => | jazyk = en [33] => | datum přístupu = 2021-09-11 [34] => }} [35] => [36] => Roku [[191]] zničil oheň v chrámu Míru část jeho záznamů. V minulosti se soudilo, že zemřel kolem roku [[200]] n. l., protože [[Byzantská říše|byzantský]] slovník [[Suda (slovník)|Suda]] z 11. století uvádí, že zemřel ve věku 70 let. V jednom spise se však Galén zmiňuje o událostech z roku 204 a v arabských pramenech se uvádí, že zemřel po 70 letech lékařské praxe. Proto většina současných badatelů{{kdo}} klade jeho smrt do okolí roku 216. [37] => [38] => == Práce a přínos == [39] => Galénos přenesl prvky [[Hippokratés|hippokratovské]] medicíny přes [[středověké lékařství]] až do [[renesanční lékařství|renesančního]].{{Citace periodika [40] => | příjmení = Fortuna [41] => | jméno = Stefania [42] => | titul = Galen's De Constitutione Artis Medicae in the Renaissance [43] => | periodikum = The Classical Quarterly [44] => | datum vydání = 1993 [45] => | ročník = 43 [46] => | číslo = 1 [47] => | strany = 302–319 [48] => | issn = 0009-8388 [49] => | url = https://www.jstor.org/stable/639472 [50] => | datum přístupu = 2021-09-11 [51] => }} Jeho spis ''Prvky podle Hippokrata'' (v edicích pod latinským názvem ''De elementis secundum Hippocratem'') popisuje [[Čtyři základní tělesné šťávy|čtyři tělesné tekutiny]] (krev, žlutá žluč, černá žluč, hlen), které odpovídají čtyřem základním živlům (voda, země, vzduch, oheň). [52] => [53] => Centrum živočišného organismu jsou [[játra]] (v nich se podle něj vytvářela krev, řídil se zde metabolismus a výživa) a [[srdce]] (zdroj vrozeného tepla, které je odtud rozváděno do celého těla), [[mozek]] je orgánem myšlení a centrum cítění, pohybu a řeči. Galenos rovněž zjistil, že [[Tepna|tepny]] vedou [[krev]] a ne [[vzduch]], jak se mnoho lidí té doby domnívalo. Všiml si také rozdílu mezi tepnami a [[Žíla (biologie)|žílami]]. Dělal také [[Pitva|pitvy]] na zvířatech a zjistil, že když se přetne nerv, ochrne sval, který k němu náleží. [54] => [55] => Provedl mnoho na svou dobu velmi odvážných operací, např. očních nebo mozkových. Pokusil se například vysát šedý zákal dlouhou jehlou vsunutou přes čočku do oka. Tento zákrok se ale nepodařil a měl za následek trvalou [[Slepota|slepotu]]. [56] => [57] => V něčem se dle mínění moderní medicíny mýlil – třeba že lidské zdraví závisí na rovnováze čtyř tekutin: krve, [[hlen]]u, žluté a černé [[žluč]]i. Ale i přes své omyly se stal lékařem římských císařů a měl mimořádně velký ohlas. Například [[pouštění žilou]] (''phlebotomie, bloodletting''), které důrazně prosazoval, přetrvalo v medicíně až do devatenáctého století. Prováděl veřejné operace na živých zvířatech, např. svázal močovod živému zvířeti, aby ukázal, že moč se tvoří v ledvinách, nebo přerušil [[Mícha|míchu]], aby demonstroval paralyzování. [58] => [59] => == Filosofie, logika, metodologie == [60] => [[Soubor:Galeni De curandi ratione V00212 00000008.tif|náhled|''De curandi ratione'']] [61] => Galénovy vlastní teorie, ve shodě s [[Platón|Platonovými]] a [[Aristotelés|Aristotelovými]], zdůrazňovaly účelnost světa, takže křesťanští a muslimští učenci mohli akceptovat jeho práce. [62] => [63] => Galénos byl rovněž velmi originálním logikem a metodologem vědy, jeho zdatnost v těchto disciplínách mu usnadnila práci např. při diagnostice, ale především při budování jeho vlastních vědeckých teorií. Razil myšlenku, že každý lékař by měl být v ideálním případě také filosofem – např. ve spisku ''O tom, že dobrý lékař je zároveň filosofem'' (v edicích pod latinským názvem ''Quod optimus medicus idem sit et philosophus''). Ve spisech svých předchůdců objevil množství logických chyb při určování původu chorob, a proto se rozhodl vypracovat vědeckou metodologii medicíny. Z pohledu logiky zkoumal původce chorob i způsob, jakým je možné z příznaků nemoci vyvodit odpovídající léčebný postup. Vždy se přitom odvolával na svého největšího učitele [[Hippokratés|Hippokrata]]. [64] => [65] => == Dílo a vliv == [66] => Mezi Galénovy hlavní práce patří: ''Důležitost částí lidského těla'' (''De usu partium'', 17 svazků). Dále napsal přes 500 odborných pojednání, z nichž mnoho bylo v 9. století přeloženo (často přes syrštinu) do [[Arabština|arabštiny]] (jedná se především o dílo [[Hunajn ibn Isháq|Hunajna ibn Isháqa]] a jeho překladatelské školy). V arabštině byl Galénos znám jako Jalinos. [67] => [68] => Později byl Galénos (a spisy galénovské medicíny) přeloženy také do [[Latina|latiny]] (viz např. [[Konstantin Afričan]] a [[salernská lékařská škola]]). Po vzniku universit se texty galénovské medicíny staly hlavními učebnicemi na lékařských fakultách. Galénova autorita ve všech směrech dominovala v medicíně až do 17. století, kdy [[William Harvey]] upřesnil teorii krevního oběhu. I potom se Galénovy teorie hlouběji rozvíjely nebo vyvracely. [69] => [70] => == Galén v kultuře a vědě == [71] => * Podle Galéna je pojmenována hlavní postava hry [[Karel Čapek|Karla Čapka]] ''[[Bílá nemoc]]'' ([[1937]]), lékař Galén. [72] => * [[Galén (nakladatelství)|Galén]] je také české nakladatelství zaměřené na medicínskou literaturu. [73] => * Je po něm pojmenován kráter [[Galen (kráter)|Galen]] na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené straně Měsíce]].[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Conon, str. 70, č. mapového listu 22, {{ISBN|978-80-7151-269-1}}[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2072 Crater Galen on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [74] => [75] => == Odkazy == [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => * {{Wikicitáty|osoba=Galén}} [80] => [81] => === Reference === [82] => [83] => [84] => === Související články === [85] => * [[Farmaceutická technologie]] [86] => [87] => {{Pahýl}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Lidé|Medicína|Starověk}} [90] => [91] => [[Kategorie:Starověcí lékaři]] [92] => [[Kategorie:Narození ve 2. století]] [93] => [[Kategorie:Úmrtí ve 2. století]] [94] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Galén

:Další významy jsou uvedeny v článku Galen. Galénos (latinsky Claudius Galenus), známý spíš jako Galén, (129 Pergamon - 200 nebo 216 Řím) byl jedním z nejznámějších starověkých lékařů (patřil k lékařské škole tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hippokratés','anatomie','200','Řím','Marcus Aurelius','Commodus','Pergamon','Turecko','Asklépios','játra','Hunajn ibn Isháq','hlen'

200

Anatomie

Asklépios

Commodus

Hippokratés

Hlen

Játra

Játra jsou životně důležitým orgánem lidského těla, který plní mnoho důležitých funkcí.

Pergamon

Řím

Turecko