Array ( [0] => 15539502 [id] => 15539502 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Geber [uri] => Geber [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Geber** Geber, vlastním jménem Abu Musa Jábir ibn Hayján, byl významný perský alchymista a vědec, který žil v 8. století. Jeho práce a myšlenky významně přispěly k rozvoji chemie a alchymie a ovlivnily směry vědeckého myšlení nejen na Východě, ale i na Západě. Geber byl známý svými experimenty, které prováděl s různými materiály, a jeho díla byla zásadní v porozumění chemickým procesům. Ve svých knihách popsal široké spektrum technik a postupů, které by mohly vést k objevování nových substancí a, v ideálním případě, k dosažení „kamenem mudrců“, symbolizujícím proměnu obyčejných kovů na zlato. Jeho optimistický přístup k vědeckému bádání byl podložen vírou, že znalosti a dovednosti mohou vést k významným pokrokům ve zlepšování lidského života. Jeho časopisy byly zaměřeny na praktické aplikace chemických procesů, jako je výroba barviv, parfémů a léčiv. Tím adoptoval myšlenku, že věda není pouze teoretickou disciplínou, ale praktickým nástrojem pro zlepšení každodenní reality. Jednou z Geberových zásad byla důležitost experimentování a ověřování teorií, což je přístup, který inspiroval mnoho pozdějších vědců. Jeho práce zahrnovaly i diskutování o prvcích a proměnných, které ovlivňují chemické reakce, a tím přispěl k vědeckému porozumění složení látek. Geberova díla a myšlenky přežila staletí a jejich potenciál nadále inspiruje moderní vědce, kteří se snaží využít vědění z minulosti k řešení současných výzev. Jeho odkaz ukazuje, že optimismus v oblasti poznání a vědy může vést k významným objevům a posunu směrem k lepší budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => **Geber** Geber, vlastním jménem Abu Musa Jábir ibn Hayján, byl významný perský alchymista a vědec, který žil v 8. století. Jeho práce a myšlenky významně přispěly k rozvoji chemie a alchymie a ovlivnily směry vědeckého myšlení nejen na Východě, ale i na Západě. Geber byl známý svými experimenty, které prováděl s různými materiály, a jeho díla byla zásadní v porozumění chemickým procesům. Ve svých knihách popsal široké spektrum technik a postupů, které by mohly vést k objevování nových substancí a, v ideálním případě, k dosažení „kamenem mudrců“, symbolizujícím proměnu obyčejných kovů na zlato. Jeho optimistický přístup k vědeckému bádání byl podložen vírou, že znalosti a dovednosti mohou vést k významným pokrokům ve zlepšování lidského života. Jeho časopisy byly zaměřeny na praktické aplikace chemických procesů, jako je výroba barviv, parfémů a léčiv. Tím adoptoval myšlenku, že věda není pouze teoretickou disciplínou, ale praktickým nástrojem pro zlepšení každodenní reality. Jednou z Geberových zásad byla důležitost experimentování a ověřování teorií, což je přístup, který inspiroval mnoho pozdějších vědců. Jeho práce zahrnovaly i diskutování o prvcích a proměnných, které ovlivňují chemické reakce, a tím přispěl k vědeckému porozumění složení látek. Geberova díla a myšlenky přežila staletí a jejich potenciál nadále inspiruje moderní vědce, kteří se snaží využít vědění z minulosti k řešení současných výzev. Jeho odkaz ukazuje, že optimismus v oblasti poznání a vědy může vést k významným objevům a posunu směrem k lepší budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Abú Músa Džábir ibn Hajján''' nebo '''Abū Mūsā Jābir ibn Ḥayyān,''' známý též pod [[Latina|latinským]] jménem '''Geber''' ([[Arabština|arabsky]] أبو عبد الله جابر بن حيان بن عبد الله الأزدي ''Abú Abd Alláh Džábir ibn Hajján ibn Abd Alláh al-Azdí, také al-Kūfī nebo al-Ṭūsī'', narozen kolem roku [[721]], [[Tus]], [[Chorásán]], [[Írán]]''Tus'', V. Minorsky, '''The Encyclopaedia of Islam''', Vol. X, ed. P.J. Bearman, T. Bianquis, C.E. Bosworth, E. van Donzel and W.P. Heinrichs, (Brill, 2000), 741. – asi 813, [[Kúfa]], [[Irák]]{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9043128/Abu-Musa-Jabir-ibn-Hayyan|title=Abu Musa Jabir ibn Hayyan|publisher=Encyclopædia Britannica Online|accessdate=11 February 2008}}) byl [[Muslim|muslimský]] [[alchymista]], [[farmaceut]], [[Filosofie|filozof]], [[astronom]] a [[Fyzika|fyzik]]. Jeho původ není přesně znám, je považován za [[Arabové|Araba]] nebo [[Peršané|Peršana]]. Některými vědci je jeho existence dokonce zpochybňována. [2] => [3] => Geber je údajným autorem obrovského množství děl v arabštině, která jsou nazývána Jabirský korpus. Původní rozsah korpusu byl velmi rozsáhlý a různorodý. Zabýval se širokou škálou témat od [[kosmologie]], [[astronomie]] a [[astrologie]], přes [[Lékařství|medicínu]], [[Farmakologie|farmakologii]], [[Zoologie|zoologii]] a [[Botanika|botaniku]] až po [[Metafyzika|metafyziku]], [[Logika|logiku]] a [[Gramatika|gramatiku]]. Díla, která se dochovala dodnes, se zabývají především [[Alchymie|alchymií]], [[Chemie|chemií]], [[Magie|magií]] a [[Ší'itský islám|šíitskou]] náboženskou [[Filozofie|filozofií]]. [4] => [5] => Některá díla Jabirského korpusu (například ''Velká kniha milosrdenství'' a ''Kniha sedmdesáti'') byla přeložena do latiny pod jménem Geber. Ve 13. století začal neznámý evropský autor pod jménem pseudo-Geber vydávat alchymistické a [[Metalurgie|metalurgické]] spisy. [6] => [7] => Významná část Geberových spisů byla inspirována filozofickou teorií známou jako ''věda o rovnováze'' (arabsky ''ʿilm al-mīzān''), jejímž cílem bylo redukovat všechny jevy (včetně hmotných substancí a jejich prvků) na systém měr a kvantitativních proporcí. [8] => [9] => == Jabirský korpus == [10] => [[Soubor:Liebig Company Trading Card Ad 01.12.002 front.tif|náhled|312x312pixelů|Geber a jeho mistr Jaʿfar al-Ṣādiqa při práci]] [11] => Jabirský korpus obsahuje asi 600 arabských děl připisovaných Geberovi. Dodnes se jich zachovalo přibližně 215. [12] => [13] => * Jedná se o obsáhlé práce (například ''Velká kniha o specifických vlastnostech'') nebo o sbírky krátkých pojednání (například ''Sto dvanáct'' knih, ''Pět set knih''). [14] => * Drtivá většina Jabirského korpusu se zabývá [[Alchymie|alchymií]] nebo [[Chemie|chemií]].   [15] => * Několik dochovaných pojednání se zabývá [[Magie|magií]] (''věda o talismanech - ʿilm al-ṭilasmāt, forma theurgie'') nebo skrytými silami [[Minerál|minerálních]], [[Rostliny|rostlinných]] a [[Živočichové|živočišných]] látek a jejich praktickým využitím v [[Lékařství|lékařských]] a různých jiných činnostech ''(věda o specifických vlastnostech - ʿilm al-khawāṣṣ'').   [16] => * Další spisy se zabývají předměty jako je [[inženýrství]], [[Lékařství|medicína]], [[farmakologie]], [[zoologie]], [[botanika]], [[logika]], [[metafyzika]], [[matematika]], [[astronomie]] a [[astrologie]]). [17] => * Spisy obsahují některé z nejstarších dochovaných šíitských [[Eschatologie|eschatologických]], [[Soteriologie|soteriologických]] a imamologických doktrín, které Geber prezentoval jako odvozené od svého údajného mistra, šíitského imáma Jaʿfar al-Ṣādiq. [18] => [19] => == Otec arabské chemie == [20] => [[Soubor:Jabir ibn Hayyan Geber, Arabian alchemist Wellcome L0005558.jpg|náhled|214x214pixelů|Geber zobrazen jako alchymista]] [21] => Geber bývá označován jako „otec arabské chemie“. Zdůrazňoval systematické [[Experiment|experimentování]] a přispěl k přeměně středověké alchymie na vědeckou chemii. Objevil mnoho typů dnes běžných chemických pomůcek, procesů a látek, kupříkladu [[Destilace|destilaci]], [[Krystalizace|krystalizaci]] nebo [[Kyselina dusičná|kyselinu dusičnou.]] Jako první připravil [[Lučavka královská|lučavku královskou]]. Byl to nejstarší známý návod na přípravy [[Anorganická sloučenina|anorganické sloučeniny]] ([[Chlorid amonný|salmiaku]] - chloridu amonný) z [[Organická látka|organických látek]] (jako jsou [[rostliny]], [[krev]] a [[Vlas|vlasy]]) chemickými prostředky. Jeho práce také obsahují jednu z prvních známých verzí teorie [[Kovy|kovů]] [[Síra|síry]] a [[Rtuť|rtuti]]. Také [[Mineralogie|mineralogické]] teorie, která zůstala dominantní až do 18. století. [22] => [23] => === Prvky a jejich povahy === [24] => V Geberově době se podle [[Aristotelés|Aristotela]] všechny prvky skládaly z těchto vlastností: [[oheň]] byl horký i suchý, [[země]], studená a suchá, [[voda]] studená a vlhká a [[vzduch]] horký a vlhký. Geber nazval tyto vlastnosti ''přirozenosti'' (''ṭabāʾiʿ''). Všechny prvky se pak podle něj skládaly ze ''základní substance'' (''jawhar'') a z ''přirozeností'' (''ṭabāʾiʿ''). Například olovo bylo studené a suché a zlato bylo horké a vlhké. A tak Geber usoudil, že přeskupením povahy jednoho kovu vznikne jiný kov. Věřil, že pomocí ''[[Katalyzátor|katalyzátoru]] (al-iksir, nepolapitelný elixír)'' dojde k transformaci kovů. V evropské alchymii se tento katalyzátor stal známým jako [[kámen mudrců]]. [25] => [26] => === Teorie síry a rtuti === [27] => Teorie kovů [[Síra|síry]] a [[Rtuť|rtuti]] byla poprvé popsána [[Apollónios z Tyany|Apollóniem z Tyany]] ''Tajemství stvoření'' (''Sirr al-khalīqa'', konec 8. nebo začátek 9. století). Z velké části byla přijata Geberem, který tvrdil, že [[kovy]] se tvoří v zemi smícháním síry a rtuti. V závislosti na kvalitě síry se tvoří různé kovy, přičemž [[zlato]] je tvořeno nejjemnější a dobře vyváženou sírou. Tato teorie tvořila základ alchymie až do 18. století. [28] => [29] => == Geber a medicína == [30] => Geberovi je také připisováno kolem 500 [[Lékařství|lékařských]] pojednání, ačkoli je jako lékař neznámý. ''Kniha jedů'', napsaná pod jeho jménem po roce 900, obsahuje nejstarší známé arabské záznamy o teoretické [[Lékařství|medicíně]] (oddělení teorie a praxe), [[Oftalmologie|oftalmologii]] a [[Anatomie|anatomii]]. Geber přijímá [[Galén|Galénovu]] (129 - 200 v [[Řím|Římě]]) humorální [[Patologie|patologii]] (související s tekutinami v organizmu) a cituje z jeho pulzní teorie. Kromě popisovaných hlavních [[Orgán|orgánů]] - [[Játra|jater]], [[Mozek|mozku]], [[srdce]], doplňuje také [[Varle|varlata]]. Částečně využívá také znalostí křesťansko-arabského učence, překladatele a lékaře Hunaina ibn Isháqa (808 - 873 v [[Bagdád|Bagdádu]]), který napsal nejstarší arabskou učebnici oftalmologie. Jeho latinské jméno je Johannitius. [31] => [32] => == Pochybnosti o Geberovi == [33] => Již v 10. století byla identita a přesný soubor Geberových děl předmětem sporů v [[Islámský stát|islámských]] učených kruzích. Autorství všech těchto děl jedinou postavou, dokonce i existence samotného Gebera, jsou zpochybňovány i současnými vědci. Jeho jméno je považováno za [[pseudonym]] používaný anonymní školou [[Ší'itský islám|šíitských]] alchymistů píšících koncem 9. a počátkem 10. století. [34] => [35] => Geber údajně žil v 8. století a byl žákem šíitského [[Imám|imáma]] Jaʿfara al-Ṣādiqa, který zemřel zemřel roku 765.  Před rokem 900 však není zmíněn v žádném historickém prameni a prvním známým autorem, který psal o Geberovi z [[Biografie|biografického]] hlediska, byl bagdádský [[Bibliografie|bibliograf]] Ibn al-Nadīm (asi 932–995). Ve svém ''Fihrist'' (Knižním katalogu z roku 987) sestavil seznam Geberových děl a přidal krátkou zmínku o různých tvrzeních, která tehdy o něm kolovala. Již v té době existovali lidé, kteří tvrdili, že Geber nikdy neexistoval, ačkoli sám Ibn al-Nadīm s tímto tvrzením nesouhlasil. Je také pravdou, že Geber byl středověkými islámskými životopisci a historiky ignorován. [36] => [37] => == Pochybnosti o Jabirském korpusu == [38] => Již v době Ibn al-Nádíma pochybovali někteří učenci, že spisy připisované Geberovi, napsal skutečně on. Pravost Jabirského korpusu výslovně popřeli bagdhadský filozof Abū Sulaymān al-Sijistānī (asi 912–985) a jeho žák Abū Ḥayyān al-Tawḥīdī (asi 932–1023), ačkoli to mohlo souviset s nepřátelstvím obou těchto myslitelů k alchymii obecně.   [39] => [40] => Moderní vědecká analýza má také tendenci o Geberovi a jeho spisech pochybovat: [41] => [42] => * Většina filozofické [[terminologie]], která je používaná v jeho traktátech, byla vytvořena až kolem poloviny 9. století. [43] => * O některých [[Řecko|řeckých]] filozofických textech citovaných v Jabirském korpusu je známo, že byly přeloženy do arabštiny až ke konci 9. století. [44] => * Významná část korpusu se navíc zabývá ranou [[Ší'itský islám|šíitskou náboženskou]] filozofií, která je jinde doložena pouze v pramenech z konce 9. a počátku 10. století.   [45] => * Některá pojednání vykazují jasné známky několikerého redigování a přepisování. [46] => * V každém případě je jasné, že Geberovo jméno bylo používáno jako pseudonym jedním nebo více anonymními šíitskými alchymisty píšícími koncem 9. a počátkem 10. století. Ti také redigovali Jabirský korpus do podoby, jak ho známe dnes. [47] => * Navzdory nejasnostem není vyloučeno, že některé z těchto spisů, ve své nejranější podobě, byly napsány skutečným Geberem.   [48] => * Výsledkem pochybností a bádání je, že Jabirský korpus je datován do let 850–950. [49] => [50] => == Související články == [51] => [52] => * [[Alchymie]] [53] => * [[Alchymista]] [54] => * [[Pralátka]] [55] => * [[Kámen mudrců]] [56] => * [[Opus magnum]] [57] => [58] => == Odkazy == [59] => [60] => === Reference === [61] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Dschābir ibn Hayyān|revize=231573092|jazyk2=en|článek2=Jabir ibn Hayyan|revize2=1141761357}} [62] => [63] => === Literatura === [64] => * KARPENKO, Vladimír. ''Alchymie: nauka mezi snem a skutečností.'' Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 521 s. {{ISBN|978-80-200-1491-7}}. [Kapitola „Tajemný Džábir" je na str. 133 ad.] [65] => * KARPENKO, Vladimír. ''Alchymie: svět pohádek a legend.'' Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 389 s. {{ISBN|978-80-200-1579-2}}. [O Džábirovi viz str. 176–191. [66] => [67] => === Externí odkazy === [68] => * {{Commonscat}} [69] => {{Autoritní data}} [70] => {{Portály|Lidé|Írán}} [71] => [72] => [[Kategorie:Alchymisté]] [73] => [[Kategorie:Perští filozofové]] [74] => [[Kategorie:Hermetici]] [75] => [[Kategorie:Farmakologové]] [76] => [[Kategorie:Objevitelé chemických prvků]] [77] => [[Kategorie:Íránci]] [78] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Geber

Abú Músa Džábir ibn Hajján nebo Abū Mūsā Jābir ibn Ḥayyān, známý též pod latinským jménem Geber (arabsky أبو عبد الله جابر بن حيان بن عبد الله الأزدي Abú Abd Alláh Džábir ibn Hajján ibn Abd Alláh al-Azdí, také al-Kūfī nebo al-Ṭūsī, narozen kolem roku 721, Tus, Chorásán, Írán - asi 813, Kúfa, Irák) byl muslimský alchymista, farmaceut, filozof, astronom a fyzik. Jeho původ není přesně znám, je považován za Araba nebo Peršana.

More about us

About

století. Jeho práce a myšlenky významně přispěly k rozvoji chemie a alchymie a ovlivnily směry vědeckého myšlení nejen na Východě, ale i na Západě. Geber byl známý svými experimenty, které prováděl s různými materiály, a jeho díla byla zásadní v porozumění chemickým procesům. Ve svých knihách popsal široké spektrum technik a postupů, které by mohly vést k objevování nových substancí a, v ideálním případě, k dosažení „kamenem mudrců“, symbolizujícím proměnu obyčejných kovů na zlato. Jeho optimistický přístup k vědeckému bádání byl podložen vírou, že znalosti a dovednosti mohou vést k významným pokrokům ve zlepšování lidského života. Jeho časopisy byly zaměřeny na praktické aplikace chemických procesů, jako je výroba barviv, parfémů a léčiv. Tím adoptoval myšlenku, že věda není pouze teoretickou disciplínou, ale praktickým nástrojem pro zlepšení každodenní reality. Jednou z Geberových zásad byla důležitost experimentování a ověřování teorií, což je přístup, který inspiroval mnoho pozdějších vědců. Jeho práce zahrnovaly i diskutování o prvcích a proměnných, které ovlivňují chemické reakce, a tím přispěl k vědeckému porozumění složení látek. Geberova díla a myšlenky přežila staletí a jejich potenciál nadále inspiruje moderní vědce, kteří se snaží využít vědění z minulosti k řešení současných výzev. Jeho odkaz ukazuje, že optimismus v oblasti poznání a vědy může vést k významným objevům a posunu směrem k lepší budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.