Array ( [0] => 15487805 [id] => 15487805 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Genom [uri] => Genom [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:UCSC_human_chromosome_colours.png|náhled|271x271pixelů|Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen)]] [1] => '''Genom''' je veškerá [[Genetika|genetická]] informace uložená v [[DNA]] (u některých [[Virus|virů]] v [[RNA]]) v [[Buňka|buňkách]] konkrétního [[Organismus|organismu]]. Zahrnuje všechny [[gen]]y a [[Nekódující DNA|nekódující sekvence]]. [[Lidský genom|Genom člověka]] obsahuje přibližně 25 000 genů.{{Citace elektronického periodika [2] => | příjmení1 = Petr [3] => | jméno1 = Jaroslav [4] => | titul = Když záleží jen na taťkovi a nebo jen na mamce [5] => | periodikum = Osel.cz [6] => | datum_vydání = 2007-11-16 [7] => | url = https://www.osel.cz/3083-kdyz-zalezi-jen-na-tatkovi-a-nebo-jen-na-mamce.html [8] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [9] => }} [10] => [11] => Termín genom může být chápán jako: [12] => [13] => * [[Buněčné jádro|jaderná]] DNA, tedy DNA uložená v [[Buněčné jádro|buněčném jádře]] [14] => * veškerá buněčná DNA, která obsahuje vedle vlastní jaderné DNA také DNA [[Organela|organel]] (u živočichů [[Mitochondriální DNA|mitochondriální]] DNA a u rostlin [[Plastidová DNA|plastidovou DNA]] uloženou v chloroplastech). [15] => [16] => [[Sekvence nukleové kyseliny|Sekvence]] genomu je kompletní seznam [[nukleotid]]ů ([[Adenin]], [[Cytosin]], [[Guanin]] a [[Thymin]]) v DNA, které tvoří všechny [[chromozom]]y jednotlivce. V rámci jednoho druhu organismu je drtivá většina nukleotidů mezi jednotlivci identická. [17] => [18] => Počet chromozomů má každý organismus definovaný. Například lidský genom je souborem genetické informace zakódované ve 46 chromozomech uložených v jádru každé buňky. Chromozomy jsou uspořádány do 23 párů, jeden chromozom z každého páru se dědí od matky a jeden od otce. Celkem 22 párů se nazývá [[Autozóm|autozomy]] (nepohlavní chromozomy) a jeden pár chromozomů X a Y se nazývá [[Pohlavní chromozom|gonozom]] (pohlavní chromozom, který určuje pohlaví). [19] => [20] => Důležitým termínem pro genom je ploidie – počet [[Homologie (biologie)|homologních]] sad [[chromozom]]ů v živé [[Buňka|buňce]]. Ploidie je u různých organismů odlišná. Většina lidských [[Tělní buňka|tělních buněk]] je diploidních (má 2 sady chromozomů, 23 od otce a 23 od matky). Lidské [[Pohlavní buňka|pohlavní buňky]] jsou ale haploidní (jen jedna sada chromozomů, celkem 23). [[Tetraploidie]] (4 sady chromozomů) je jedním z druhů polyploidie a je běžná u [[Rostliny|rostlin]] a občas také u [[Obojživelníci|obojživelníků]], [[Plazi|plazů]] a [[hmyz]]u. [21] => [22] => == Historie == [23] => * V roce 1869 byla poprvé identifikována DNA švýcarským lékařem [[Friedrich Miescher|Friedrichem Miescherem]], a to v hnisu izolovaném z lékařských bandáží. O její funkci se toho však dlouho nic nevědělo. [24] => * V 50. letech 20. století se podařilo odhalit pravou roli DNA jako nositelky genetické informace. [25] => * V roce 1955 byl zjištěn správný počet lidských chromozomů (46). [26] => * V roce 1976 belgický vědec Walter Fiers jako první stanovil kompletní nukleotidovou sekvenci RNA [[Virus|virového]] genomu v [[bakteriofág]]u MS2. [27] => * V roce 1977 dvojnásobný nositel Nobelovy ceny [[Frederick Sanger]] dokončil první sekvenci genomu DNA (5386 párů bází). [28] => * V roce 1983 byl objeven gen, jenž může při svém poškození vyvolat [[Huntingtonova choroba|Huntingtonovu chorobu]]. Vědci začali pátrat i po dalších genech způsobujících choroby. [29] => * V roce 1987 vznikla první genetická mapa [[Lidský genom|lidského genomu]], která dělila lidskou jadernou DNA na velké množství definovaných úseků (sekvencí). Zatímco sekvence genomu uvádí pořadí každé báze DNA v genomu, genetická mapa identifikuje orientační body. Je méně podrobná, ale pomáhá při navigaci kolem genomu. Zásadním krokem v projektu bylo vydání podrobné genetické mapy Jeana Weissenbacha a jeho týmu na Genoskopu v Paříži. [30] => * V roce 1990 byly objeveny první kompletní genomové sekvence [[Bakterie|bakterií]] a vyšších [[Živočichové|živočichů]]. V roce 1995 to byl první bakteriální genom (''[[Haemophilus influenzae]]''). O několik měsíců později byl dokončen první [[Eukaryotická buňka|eukaryotický]] genom se sekvencemi 16 chromozomů (''[[Saccharomyces cerevisiae]]).'' [31] => * V roce 1990 byl spuštěn [[Projekt lidského genomu|Human Genome Project]], kladoucí si za cíl přečíst celou jadernou DNA člověka; tento projekt byl úspěšně završen v roce 2003. [32] => * V roce 1996 byla objevena první genomová sekvence [[Archetyp|archeotypa]] (''Methanococcus jannaschii).'' [33] => * Vývoj nových technologií dramaticky zlevnil a zjednodušil [[Sekvenování DNA|sekvenování]] genomu a počet kompletních genomových sekvencí rychle rostl. Mezi tisíce dokončených projektů sekvenování genomu patří projekty pro [[Rýže|rýži]], [[Rostliny|rostlinu]] ''[[Huseníček rolní|Arabidopsis thaliana]]'', [[myš]]i, [[ryby]] nebo bakterie [[Escherichia coli]]. [34] => * V prosinci 2013 vědci poprvé sekvenovali celý genom [[Neandertálec|neandrtálce]], vyhynulého druhu lidí. Genom byl extrahován z prstní kosti 130 000 let starého neandrtálce nalezeného v sibiřské jeskyni. [35] => * V roce 2007 byl sekvenován celý gen [[James Dewey Watson|Jamese Dewey Watsona]], jednoho ze spoluobjevitelů struktury DNA. [36] => * Vzhledem k tomu, že genomy jsou velmi složité, jednou z výzkumných strategií je snížit počet genů v genomu na naprosté minimum a stále nechat dotyčný organismus přežít. Probíhají experimentální práce na minimálních genomech pro jednobuněčné organismy a minimálních genomech pro mnohobuněčné organismy. Práce jsou ''[[in vivo]]'' i ''[[in silico]]''. [37] => * V současnosti se stále pracuje na již objevených a dalších genomových sekvencích a mapách. Jsou aktualizovány, odstraňují se chyby a objasňují se důležité oblasti genomu. Klesající náklady na mapování genomu umožnily jeho využití v medicíně, kriminalistice a dalších oborech. [38] => [39] => == Velikost genomu == [40] => Velikost genomu je celkový počet párů bází DNA v jedné kopii [[Ploidie|haploidního]] genomu (''base pair'' – [[fyzikální jednotka]] pro počet bází v genomu). Velikost genomu se u jednotlivých druhů živočichů značně liší. Zatím nebyla objevena jasná souvislost mezi velikostí genomu u [[Prokaryota|prokaryot]] a u nižších [[Eukaryota|eukaryot]]. [41] => [42] => Nejmenší genomy mají viry, malé genomy mají bezobratlí a ptáci, středně velké genomy mají ryby a obojživelníci. U člověka se jaderný genom skládá z přibližně 3,2 miliardy nukleotidů DNA, které jsou rozděleny do 24 lineárních molekul (od 50 000 000 nukleotidů až po 260 000 000 nukleotidů). Každý z nich je obsažen v jiném chromozomu. [43] => [44] => == Virový genom == [45] => [[Virus|Virové]] genomy patří k těm nejmenším a mohou být složeny z RNA nebo DNA: [46] => [47] => * Genomy RNA virů mohou být jednovláknové nebo dvouvláknové. Mohou obsahovat jednu nebo více samostatných molekul RNA. [48] => * Genomy DNA virů mohou být také jednovláknové nebo dvouvláknové. Většina genomů DNA virů se skládá z jediné lineární molekuly DNA, ale některé jsou tvořeny kruhovou molekulou DNA. [49] => [50] => Virová obálka je vnější vrstva [[Membrána|membrány]], kterou virové genomy používají ke vstupu do hostitelské buňky. Některé třídy virové DNA a RNA se skládají z virové obálky, zatímco některé ne. [51] => [52] => == Prokaryotický genom == [53] => [[Soubor:Average prokaryote cell- en.svg|náhled|281x281pixelů|Schematický model prokaryotické buňky s kruhovou DNA]] [54] => [[Prokaryota]] jsou jednobuněčné [[Organismus|organismy]], které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let. Pravděpodobně jsou vůbec nejstaršími buněčnými organismy, které se nazývají archeobakterie. Prokaryota se množí dělením buněk. [55] => [56] => Prokaryotický genom je uložen v buňce a obsahuje minimálně nekódujících sekvencí. Geny jsou uloženy velmi těsně vedle sebe, některé se i překrývají. Strukturní geny jsou veliké asi 1000 až 1500 bp (''base pair'' – [[fyzikální jednotka]] pro počet bází v genomu). [57] => [58] => Archeobakterie a většina ostatních bakterií má jeden kruhový nebo lineární chromozom, případně více chromozomů. Pokud je DNA replikována rychleji, než se dělí bakteriální buňky, může být v jedné buňce přítomno více kopií chromozomu, a pokud se buňky dělí rychleji, než může být replikována DNA, je před dělením zahájena vícenásobná replikace chromozomu. To umožňuje dceřiným buňkám zdědit kompletní genom a již částečně replikované chromozomy. [59] => [60] => == Eukaryotický genom == [61] => [[Soubor:Biological_cell.svg|náhled|278x278pixelů|Schematický model eukaryotické buňky: 1 [[jadérko]], 2 [[Buněčné jádro|jádro]], 3 [[ribozom]], 4 [[vezikul]], 5 [[Endoplazmatické retikulum|drsné endoplazmatické retikulum]], 6 [[Golgiho aparát]], 7 [[cytoskelet]], 8 [[Endoplazmatické retikulum|hladké endoplazmatické retikulum]], 9 [[mitochondrie]], 10 [[vakuola]], 11 [[Cytoplazma|cytosol]], 12 [[Lyzozom|lysozom]], 13 [[centriola]]]] [62] => [[Eukaryota]] jsou [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčné]] organismy, především [[živočichové]] nebo [[rostliny]]. [[Eukaryotická buňka]] na rozdíl od [[Prokaryotická buňka|prokaryotní]] obsahuje [[buněčné jádro]] a množství dalších [[Organela|organel]] oddělených [[Buněčná membrána|membránou]] od okolí. Tyto struktury rozdělují buňku na mnoho menších oddílů. Eukaryota mají schopnost [[Pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]]. [63] => [64] => Eukaryotický genom bývá rozdělen do různých organel (jádro, mitochondrie, chloroplasty). Můžeme pak rozlišovat jadernou, mitochondriální nebo chloroplastovou složku buněčného genomu. Uspořádání genů v genomu označujeme jako struktura a organizace genomu. [65] => [66] => Jaderný genom je uložen v buněčném jádře v jednotlivých lineárních chromozomech, které obsahují DNA. Strukturní geny, které obsahují kódy pro vznik bílkovin, tvoří asi 5 % sekvencí z celého genomu. Velikost strukturních genů je různá, od 500 bp ([[interferon]]) až po 2 miliony bp ([[dystrofin]]). Dále genom obsahuje regulační a další nekódující sekvence. [67] => [68] => Genom eukaryotů lze rozdělit na kódující a nekódující sekvenci DNA: [69] => [70] => * Kódující sekvence DNA nese instrukce k tvorbě bílkovin. Kódující sekvence tvoří pouze 2 % lidského genomu. [71] => * Nekódující sekvence nenese instrukci k tvorbě bílkovin. Zahrnuje introny, sekvence pro nekódující RNA, regulační oblasti a opakující se DNA. Nekódující sekvence tvoří 98 % lidského genomu. [72] => [73] => Genom eukaryotů lze také rozdělit na: [74] => [75] => * strukturní geny [76] => * geny pro [[tRNA]] a [[rRNA]] [77] => * [[pseudogen]]y (podobné strukturním genům, ale nefunkční) [78] => * regulační sekvence [79] => * pohyblivé sekvence (skákající geny – transpozóny a retropozóny) [80] => * nekódující repetitivní sekvence (mikrosatelity) [81] => [82] => == Molekulární základ genomu == [83] => [[Soubor:Difference_DNA_RNA-CS.svg|náhled|291x291pixelů|Rozdíl řetězců nukleových kyselin RNA a DNA; po stranách dusíkaté báze obsažené v dané nukleové kyselině]] [84] => Molekulární základ genomu je sekvence stovek až miliónů [[nukleotid]]ů v [[DNA]]. Tato sekvence kóduje syntézu [[RNA]] a následně [[Bílkovina|bílkovinu]]. Jednoduše řečeno DNA genetickou informaci uchovává, RNA danou informaci dává do pohybu. [85] => [86] => === DNA a RNA === [87] => Kyselina deoxyribonukleová (DNA – deoxyribonucleic acid) a kyselina ribonukleová (RNA – ribonucleic acid) jsou [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], které obsahují vždy čtyři druhy nukleotidů. Jejich různým pořadím v řetězci lze dosáhnout obrovského počtu kombinací. Právě sekvence jednotlivých druhů nukleotidů, která tvoří primární strukturou makromolekuly, v sobě uchovává genetickou informaci. Molekuly DNA jsou pravděpodobně největšími jednotlivými známými makromolekulami. Rozvinutá DNA chromozómu s vyznačenou oblastí genu a jeho oblastí exonů a intronů Proces přenosu genetické informace se v buňce realizuje v [[Buněčné jádro|buněčném jádře]] a [[ribozom]]ech; nazývá se [[proteosyntéza]]. Rozděluje se do několika fází: [88] => [[Soubor:De-Gene.png|náhled|292x292pixelů|Rozvinutá DNA chromozómu s vyznačenou oblastí genu a jeho oblastí exonů a intronů]] [89] => Exony, introny a UTR při přeměně pre-mRNA v mRNA [90] => [91] => * [[Replikace DNA|Replikace]] je proces, v jehož průběhu dochází k rozpletení dvoušroubovice DNA a jejímu kopírování. [92] => * [[Transkripce (DNA)|Transkripce]] je proces, v jehož průběhu dochází k přepisu genetické informace ze sekvence DNA do sekvence [[mRNA]]. [93] => * [[Translace (biologie)|Translace]] je proces, v jehož průběhu dochází k převodu informace uložené v mRNA do sekvence bílkovin. Pomáhá při tom [[rRNA]] v ribozomech a [[tRNA]]. [94] => [95] => [[Soubor:Pre-mRNA_to_mRNA.svg|náhled|289x289pixelů|Exony, introny a UTR při přeměně pre-mRNA v mRNA]] [96] => [97] => === Exony, introny a UTR === [98] => Struktura genu se skládá z mnoha prvků, z nichž sekvence kódující bílkoviny je jen malou částí. Kódující část DNA je instrukcí uvnitř [[Buňka|buňky]], jak tvořit molekuly bílkoviny, a představuje pouhá 2 % celkové DNA. [[Nekódující DNA|Nekódující část DNA]] není instrukcí k tvorbě bílkoviny a představuje 98 % celkové DNA. Gen tak lze rozdělit na tři části: [[exon]], [[intron]] a [[Nepřekládaná oblast|UTR]]: [99] => * Exon je část sekvence nukleové kyseliny (DNA či RNA), podle níž se obvykle tvoří v procesu translace bílkovina. Z exonů v [[Primární transkript|pre-mRNA]] vzniká [[mRNA]], podle níž je nakonec tvořen protein. [100] => * Intron je oblast pre-mRNA, která se [[Translace (biologie)|nepřekládá]] do bílkoviny, ale vystřihuje se během tvorby mRNA mechanismem zvaným [[splicing]]. Význam intronů není zcela známý, ale existuje několik teorií, které jejich význam vysvětlují (např. zvýšení evolučního potenciálu vznikem nových genů přestavbou starých). [101] => * UTR (untranslated region – [[nepřekládaná oblast]]) je oblast mRNA, která také není překládána do bílkovin. Nepřekládané oblasti jsou [[Direkcionalita|5' i 3' na konci]] mRNA. I tato oblast má řadu regulačních funkcí. Například určuje, kdy dojde k translaci, nebo napomáhá ke stabilitě celé mRNA. [102] => [103] => == Přečtené genomy == [104] => {{podrobně|sekvenování DNA}} [105] => Kromě organismů v následujícím výčtu bylo již přečteno množství genomů mnoha jednobuněčných organismů ([[Prvoci|prvoků]] i [[bakterie|bakterií]]) a [[virus|virů]]. Jejich genomy patří k nejkratším, a tak není překvapivé, že některé druhy patřily k prvním sekvenovaným druhům. Prvním přečteným genomem vůbec byl genom [[bakterie]] ''[[Haemophilus influenzae]]''. Pro sekvenování byla vybrána kvůli svému výjimečně malému genomu, který obsahuje, jak již dnes víme, jen 1 830 140 párů bází [[DNA]] a 1740 [[gen]]ů. K nejvýznamnějším osekvenovaným jednobuněčným patří bakterie ''[[Escherichia coli]]'', [[kvasinky]] a například virus [[SARS]]. [106] => [107] => Přečtené genomy zahrnují databázi genů od „průměrného jedince“ daného [[druh]]u, protože k analýze jsou použity vždy vzorky z mnoha jedinců. [108] => [109] => === Genomy [[hmyz]]u === [110] => # [[octomilka]] (''Drosophila melanogaster''). Jeden z nejvýznamnějších [[modelový organismus|modelových organismů]] pro výzkum dědičnosti. [111] => # [[komár]] rodu ''[[Anopheles]]'' [112] => # [[včela medonosná]] – leden 2004{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení1 = Petr [114] => | jméno1 = Jaroslav [115] => | titul = Včela přečtena! [116] => | periodikum = Osel.cz [117] => | datum_vydání = 2004-01-08 [118] => | url = https://www.osel.cz/532-vcela-prectena.html [119] => | datum_přístupu = 2022-08-18 [120] => }} – Významnou odlišností tohoto hmyzu je eusociálnost včel, krom toho je hospodářsky významným druhem. [121] => # [[bourec morušový]] – (91%) v prosinci [[2004]]{{Citace elektronického periodika [122] => | příjmení1 = Petr [123] => | jméno1 = Jaroslav [124] => | titul = Byl přečten bourec morušový [125] => | periodikum = Osel.cz [126] => | datum_vydání = 2004-12-11 [127] => | url = https://www.osel.cz/1039-byl-precten-bourec-morusovy.html [128] => | datum_přístupu = 2022-08-18 [129] => }} [130] => [131] => === Genomy [[ryby|ryb]] === [132] => # [[dánio pruhované]] (''Danio rerio'') [133] => # [[čtverzubec rudoploutvý]] (''Takifugu rubripes'') [134] => # [[čtverzubec černozelený]] (''Tetraodon nigroviridis'') říjen 2004{{Citace elektronického periodika [135] => | příjmení1 = Hanák [136] => | jméno1 = Petr [137] => | titul = Osekvenován genom čtverzubce Tetraodon nigroviridis [138] => | periodikum = Osel.cz [139] => | datum_vydání = 2005-02-07 [140] => | url = https://www.osel.cz/1113-osekvenovan-genom-ctverzubce-tetraodon-nigroviridis.html [141] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [142] => }} – Přečtení dvou příbuzných genomů má pomoci při porozumění procesu [[evoluce]]. [143] => [144] => === Genomy [[Obojživelníci|obojživelníků]] === [145] => # drápatka ''[[Xenopus tropicalis]]'' [146] => [147] => === Genomy [[ptáci|ptáků]] === [148] => # [[kur bankivský]] (''Gallus gallus'') – březen 2004{{Citace elektronického periodika [149] => | příjmení1 = Petr [150] => | jméno1 = Jaroslav [151] => | titul = Přečten první pták [152] => | periodikum = Osel.cz [153] => | datum_vydání = 2004-03-03 [154] => | url = https://www.osel.cz/636-precten-prvni-ptak.html [155] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [156] => }} – Kur bankivský je divokým předkem [[kur domácí|kura domácího]]. [157] => [158] => === Genomy [[savci|savců]] === [159] => Například: [160] => [161] => # [[člověk]] – Rozluštění [[lidský genom|lidského genomu]] bylo oznámeno 14. dubna 2003. Od té doby bylo osekvenováno již více osob. [162] => # [[myš]] – Myš byla prvním savcem, jejíž genom mohl být porovnáván s lidským. Myš je zároveň [[modelový organismus|modelovým organismem]] lékařského výzkumu. [163] => # [[potkan]] – duben 2004{{Citace elektronického periodika [164] => | příjmení1 = Petr [165] => | jméno1 = Jaroslav [166] => | titul = Genom potkana zveřejněn [167] => | periodikum = Osel.cz [168] => | datum_vydání = 2004-04-02 [169] => | url = https://www.osel.cz/682-genom-potkana-zverejnen.html [170] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [171] => }} – Potkan je významným [[modelový organismus|modelovým organismem]] v lékařském výzkumu. [172] => # [[Tur domácí|skot]] – nahrubo přečten v říjnu 2004{{Citace elektronického periodika [173] => | příjmení1 = Ihara [174] => | jméno1 = Naoya [175] => | příjmení2 = Takasuga [176] => | jméno2 = Akiko [177] => | příjmení3 = Mizoshita [178] => | jméno3 = Kazunori [179] => | příjmení4 = Takeda [180] => | jméno4 = Haruko [181] => | příjmení5 = Sugimoto [182] => | jméno5 = Mayumi [183] => | příjmení6 = Mizoguchi [184] => | jméno6 = Yasushi [185] => | příjmení7 = Hirano [186] => | jméno7 = Takashi [187] => | příjmení8 = Itoh [188] => | jméno8 = Tomohito [189] => | příjmení9 = Watanabe [190] => | jméno9 = Toshio [191] => | příjmení10 = Reed [192] => | jméno10 = Kent M. [193] => | příjmení11 = Snelling [194] => | jméno11 = Warren M. [195] => | příjmení12 = Kappes [196] => | jméno12 = Steven M. [197] => | příjmení13 = Beattie [198] => | jméno13 = Craig W. [199] => | příjmení14 = Bennett [200] => | jméno14 = Gary L. [201] => | příjmení15 = Sugimoto [202] => | jméno15 = Yoshikazu [203] => | titul = A Comprehensive Genetic Map of the Cattle Genome Based on 3802 Microsatellites [204] => | periodikum = Genome Research [205] => | ročník = 14 [206] => | číslo = 10a [207] => | datum_vydání = 2004-10 [208] => | strany = 1987–1998 [209] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC524423/pdf/0141987.pdf [210] => | jazyk = anglicky [211] => | doi = 10.1101/gr.2741704 [212] => | pmid = 15466297 [213] => }} – Významné zejména z hospodářského a šlechtitelského důvodu. [214] => # [[prase]] – červen 2005{{Citace elektronického periodika [215] => | příjmení1 = Petr [216] => | jméno1 = Jaroslav [217] => | titul = Přečtené prase [218] => | periodikum = Osel.cz [219] => | datum_vydání = 2005-06-13 [220] => | url = https://www.osel.cz/1319-prectene-prase.html [221] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [222] => }} – Významné jak z hospodářského a šlechtitelského důvodu, tak proto, že některé tkáně či orgány prasete mohou být používány v [[transplantace|transplantační]] medicíně; i proto je významné znát genom prasete. [223] => # [[šimpanz]] – srpen [[2005]]{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = Šimpanzí genom přečten [225] => | periodikum = [[Český rozhlas Plus]] [226] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [227] => | datum_vydání = 2005-09-01 [228] => | url = https://plus.rozhlas.cz/simpanzi-genom-precten-6620255 [229] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [230] => }} – Zvláště významné kvůli možnosti porovnávání s lidským genomem. [231] => # [[Pes domácí|pes]], plemeno boxer. Významné pro výzkum některých dědičných onemocnění, která se psy sdílíme. [232] => # [[makak]] [233] => [234] => === Genomy [[Rostliny|rostlin]] === [235] => # [[huseníček rolní]] (''Arabidopsis thalliana''); ''Arabidopsis'' je nejvýznamnější [[modelový organismus]] ve výzkumu rostlin. [236] => # [[rýže]] (''Oryza sativa'') [237] => # [[kukuřice setá]] (''Zea mays'') [238] => # [[topol chlupatoplodý]] (''Populus trichocarpa''); anotovaný genom byl uveřejněn v září 2006; topol chlupatoplodý je první strom, jehož genom byl osekvenován. [239] => # ''[[Physcomitrella patens]]'' (modelový druh mechu); anotovaný a kompletní genom [[mech]]u ''Physcomitrella patens'' byl uveřejněn v dubnu 2007.{{Citace elektronického periodika |titul="Cosmoss.org - Physcomitrella pattens resource" - Databáze Physcomitrilího genomu a bioinformatických zdrojů (anglicky) |url=http://www.cosmoss.org/cnt/ |datum přístupu=2008-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070701072640/http://www.cosmoss.org/cnt/ |datum archivace=2007-07-01 |nedostupné=ano }} ''Physcomitrella'' je prvním osekvenovaným [[Mechorosty|mechorostem]] a zároveň první sekvenovanou ne-[[semenné rostliny|semennou rostlinou]], a proto představuje cenný [[modelový organizmus]] ke studiu [[Evoluce|evolučních procesů]] v rostlinné říši. [240] => [241] => == Genomy vyhynulých organismů == [242] => Biomolekulární výzkumy genomu současných organismů umožňují rekonstruovat některé základní charakteristiky genomu dávno vyhynulých organismů, jako jsou například druhohorní [[dinosauři]]. Výzkum pravděpodobné podoby genomu dinosaurů, vytvořený na základě porovnávání genomu současných ptáků a plazů, byl poprvé publikován v letech 2018 a 2019.{{Citace elektronického periodika [243] => | příjmení1 = Socha [244] => | jméno1 = Vladimír [245] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [246] => | titul = Jak vypadal dinosauří genom? [247] => | periodikum = Pravěk.info [248] => | datum_vydání = 2019-09-03 [249] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/jak-vypadal-dinosauri-genom/ [250] => | datum_přístupu = 2022-08-16 [251] => }}Darren K. Griffin, Denis M. Larkin, Rebecca E. O’Connor and Michael N. Romanov. [https://www.mdpi.com/2076-2615/13/1/106 Dinosaurs: Comparative Cytogenomics of their Reptile Cousins and Avian Descendants]. ''Animals''. 2023, vol. 13, iss. 1, s. 106. doi: https://doi.org/10.3390/ani13010106 [252] => [253] => == Odkazy == [254] => === Reference === [255] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Genom|revize=220527676|jazyk2=en|článek2=Genome|revize2=1075906412}} [256] => [257] => [258] => === Související články === [259] => * [[Gen]] [260] => * [[Proteom]] [261] => * [[Supercontigy]] [262] => [263] => === Externí odkazy === [264] => * {{Commonscat}} [265] => * {{Wikislovník|heslo=genom}} [266] => * [http://genome.ucsc.edu/cgi-bin/hgGateway Přehledné zobrazení přečtených genomů] {{en}} [267] => [268] => {{Nukleové kyseliny}}{{Autoritní data}} [269] => {{Portály|Biologie}} [270] => [271] => [[Kategorie:Genom| ]] [272] => [[Kategorie:Genetika]] [] => )
good wiki

Genom

Genom muže - 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'modelový organismus','Buněčné jádro','DNA','Rostliny','Virus','Buňka','Obojživelníci','tRNA','nukleotid','myš','Nekódující DNA','Translace (biologie)'

Buňka

DNA

Myš

Nukleotid

Nukleotid je chemická sloučenina, která je základní stavební jednotkou nukleových kyselin - DNA a RNA.

Obojživelníci

Obojživelníci jsou skupina obratlovců, kteří mohou žít jak vodu, tak na souši.

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

TRNA

Virus