Array ( [0] => 15481120 [id] => 15481120 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Geologie [uri] => Geologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:SaltGlaciers ZagrosMtns 20010810.jpg|náhled|upright=1.2|Podrobná geologická [[3D]] modelace oblasti okolo pohoří [[Zagros]] v [[Írán]]u]] [1] => '''Geologie''' je [[Přírodní vědy|přírodní věda]] zaměřující se na procesy neživé [[Příroda|přírody]] v rámci známého [[Vesmír|vesmíru]]. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj země a jiných [[Vesmírný objekt|vesmírných objektů]]. [2] => [3] => Rovněž se zabývá pochody, které probíhají v jejich útrobách i na povrchu ([[geologické děje]]). Jedním z hlavních zkoumaných objektů je [[Země]]. Jedná se o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou. Také se jedná o vědu časoprostorovou, protože zhodnocuje jevy určitého prostoru v určité době. Samotná geologie je velmi široká a proto se dělí na další geologické obory. [4] => [5] => Geologie popisuje strukturu Země na jejím povrchu a pod ním. Také procesy, které tuto strukturu formovaly. Poskytuje rovněž nástroje ke stanovení relativního a absolutního stáří hornin nalezených v dané lokalitě a také k popisu historie těchto hornin. Kombinací těchto nástrojů jsou geologové schopni rekonstruovat geologickou historii Země a určit doby vzniku Země. Geologie studuje také deskovou tektoniku planety, a poskytuje také důležité informace pro jiné obory, zejména o [[Evoluce|evoluci]] života na Zemi a vývoji podnebí Země. Jedním z klíčových konceptů je [[geologický čas]] (také hluboký čas, angl. ''deep time''), což je pro člověka obtížně uchopitelná doba trvání geologických ér v řádu stovek tisíc až miliard let.[https://dinosaurusblog.com/2015/09/07/geologicky-cas-pod-pravitkem/ Článek o geologickém času na webu ''DinosaurusBlog''] {{cs}} [6] => [7] => Geologové používají k pochopení struktury a vývoje Země širokou škálu metod, které si vypůjčuje z jiných vědních oborů: chemická analýza, fyzikální experimenty nebo numerické modelování. Z praktického hlediska je geologie důležitá pro těžbu nerostů a [[Ropa|ropy]], hledání vodních zdrojů, porozumění přírodním nebezpečím typu [[Sopečná erupce|sopečných erupcí]] či [[zemětřesení]], pomáhá s řešením problémů [[Životní prostředí|životního prostředí]] a poskytuje kontext diskusi o [[Globální oteplování|současných změnách klimatu]]. Hraje též důležitou roli v [[Geotechnické inženýrství|geotechnickém inženýrství]]. [8] => [9] => Označení geologie prvně použil [[Jean-André Deluc]] v roce [[1778]]. O rok později použil [[Horace-Bénédict de Saussure]] termín pro označení vědní disciplíny. Název byl sice používán, ale do třetího vydání [[Encyclopedia Britannica]] se nedostal. Zde byl popsán až v roce [[1809]].Winchester, Simon. ''The Map that Changed the World'', vydalo HarperCollins Publishers v roce 2001, strana 25, {{ISBN|0-06-093180-9}} [10] => [11] => == Dělení == [12] => Geologie je často členěna na specializované podobory: [13] => * [[Geochemie]] – obor geologie, který se zaměřuje na studium chemického složení Země, sledování rozšíření jednotlivých prvků a poznání zákonů jejich chování. [14] => [15] => * [[Dynamická geologie]] – část geologie, která se zaobírá dynamickými pochody na planetě. V závislosti na tom, kde tyto pochody probíhají, se rozdělují na [[endogenní geologie|endogenní]] a [[exogenní geologie|exogenní geologii]]. Endogenní pochody jsou svázány s vnitřními pochody v planetě, které vedou například k [[vulkanismus|vulkanismu]], [[zemětřesení]]m, [[orogeneze|orogenezi]] anebo [[pohyb litosférických desek|pohybu litosférických desek]]. Exogenní pochody jsou spjaty s činností [[vítr|větru]], [[voda|vody]], [[ledovec|ledovců]], [[zvětrávání]]m atd., které probíhají na zemském povrchu. [16] => * [[Strukturní geologie]] – obor geologie, který se zaobírá studiem geologických struktur (jako jsou [[vrása|vrásy]], [[zlom]]y, atd.) jejich popisem a výkladem procesů, které ke vzniku těchto struktur vedly. Zpětně se snaží dohledat podmínky, které v době vzniku panovaly. [17] => * [[Historická geologie]] – obor geologie, který se snaží zmapovat časové události ve vývoji Země. Mezi základní pomůcky datace patří [[paleontologie]] a objevování zkamenělých [[Fosilie|fosílií]] stejného druhu ve vrstvách. Mezi základní pomůcky historické geologie patří [[stratigrafická tabulka]], ve které je historie planety rozdělena na několik období. [18] => * [[Sedimentární geologie]] – obor geologie, který se věnuje [[sedimentární hornina|sedimentárním horninám]], jejich vzniku a strukturám, které obsahují. Těsně navazuje na exogenní pochody a historickou geologii, které pomáhá určovat stáří hornin. [19] => * [[Ložisková geologie]] – obor geologie, který se zaobírá studiem [[ruda|rud]], [[nerudy|nerud]] a [[kaustobiolit]]ů. Snaží se aktivně vyhledávat místa, kde by jejich [[akumulace]] mohla být [[ekonomie|ekonomicky]] rentabilní. Mezi další úkoly patří mapovat, odhadovat a oceňovat objevená ložiska a určovat vhodnost těžby. [20] => * [[Regionální geologie]] – obor geologie, který se zaměřuje na menší geologické celky v zájmové oblasti. Snaží se vytvořit podrobný geologický obraz oblasti, který se získává [[geologické mapování|geologickým mapováním]]. Výsledkem by měla být trojrozměrná představa o sledované oblasti. [21] => * [[Geonika]] – obor geologie sledující dopady činností [[člověk]]a a jím vyvolaných aktivit na přírodní prostředí a interakci přírodního a antropogenního [[Životní prostředí|prostředí]]. [22] => * [[Aplikovaná geologie]] – obor geologie využívající poznatků z mnoha jiných geologických a technických oborů za účelem jejich využití při řešení různých praktických úkolů např. ve stavebním inženýrství, hornictví, vodohospodářství, zemědělství, průmyslu atd. Jeho nástroji jsou především tyto aplikované geologické obory: [[hydrogeologie]], [[inženýrská geologie]] a [[užitá geofyzika]]. [23] => [24] => Geologie je jedním z oborů [[planetologie]] (která se zabývá aplikací poznatků a teorií např. geofyziky ale i dalších příbuzných věd na výzkum objektů [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]) a ještě v širším měřítku spadá pod [[kosmické vědy]]. [25] => [26] => == Geologické obory == [27] => * [[Fyzická geografie]] [28] => * [[Geoetika]] [29] => * [[Geochemie]] [30] => * [[Geofyzika]] [31] => * [[Geoinformatika]] [32] => * [[Geomorfologie]] [33] => * [[Geonika]] [34] => * [[Geotechnika]] [35] => * [[Gemologie]] [36] => * [[Glaciologie]] [37] => * [[Inženýrská geologie]] [38] => * [[Hydrogeologie]] [39] => * [[Karsologie]] [40] => * [[Ložisková geologie]] [41] => * [[Mineralogie]] [42] => * [[Petrologie]] [43] => * [[Paleontologie]] [44] => * [[Paleogeografie]] [45] => * [[Paleoklimatologie]] [46] => * [[Paleomagnetismus]] [47] => * [[Pedologie]] [48] => * [[Vulkanologie]] [49] => * [[Sedimentologie]] [50] => * [[Stratigrafie]] [51] => [52] => == Dějiny geologie == [53] => Studium fyzického materiálu Země sahá přinejmenším do [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]]. Již [[Aristotelés]] psal o rychlosti geologických změn. Správně odhadl, že se Země mění, ale tak pomalým tempem, že tyto změny nelze pozorovat během života jednoho člověka. [[Theofrastos]] (372–287 př. n. l.) sepsal práci ''Peri Lithon'' (''O kamenech''). Během [[Starověký Řím|římského období]] to byl [[Plinius starší]], kdo se nejvíce věnoval geologickým tématům. Popsal mnoho [[Minerál|minerálů]] a [[Ruda|rud]]. K jeho největším vědeckým úspěchům patřilo, že správně určil původ [[Jantar|jantaru]].{{Citace monografie [54] => | titul = Theophrastus' Contributions to Advanced Studies in Geology; Vol 1 [55] => | url = https://books.google.cz/books/about/Theophrastus_Contributions_to_Advanced_S.html?id=-0JDQAAACAAJ&redir_esc=y [56] => | vydavatel = Theophrastus Publications S.A [57] => | počet stran = 268 [58] => | isbn = 978-960-7457-10-3 [59] => | jazyk = en [60] => }} [61] => [62] => Někteří moderní geologové si myslí, že původ geologické vědy lze hledat spíše v [[Írán|Persii]], během tzv. [[Islámský zlatý věk|islámského zlatého věku]]. Jedním z prvních perských geologů byl [[Aliboron]] (973–1048). Vypočítal na svou dobu velmi přesně rozměry [[Země]] a byl přesvědčen o tom, že Země rotuje kolem své osy a obíhá kolem [[Slunce]]. Čtyřicet let strávil v Indii a spekuloval o jejím geologickém vývoji: předpokládal, že [[indický subkontinent]] byl kdysi zaplaven mořem.{{Citace elektronického periodika [63] => | příjmení = Mihai [64] => | jméno = Andrei [65] => | titul = Meet Islam’s Da Vinci: Al-Biruni, father of geodesy, anthropology, and master of pharmacy [66] => | periodikum = ZME Science [67] => | url = https://www.zmescience.com/other/feature-post/meet-islams-da-vinci-al-biruni-father-of-geodesy-anthropology-and-master-of-pharmacy/ [68] => | datum vydání = 27. 11. 2020 [69] => | datum přístupu = 2021-09-24 [70] => }} Perský učenec [[Avicenna]] (981–1037) čerpal z řecké a indické vědecké literatury a navrhl vysvětlení vzniku hor či zemětřesení.{{Citace elektronického periodika [71] => | příjmení = Al-Rawi [72] => | jméno = Munim [73] => | titul = Contribution of Ibn Sina to the development of Earth Sciences [74] => | periodikum = Muslim Heritage [75] => | url = https://muslimheritage.com/ibn-sina-development-earth-sciences/ [76] => | datum vydání = 12. 9. 2002 [77] => | datum přístupu = 2021-09-24 [78] => }} [79] => [80] => V Číně zformuloval učenec [[Šen Kua]] (1031–1095) hypotézu o procesu formování pevniny: na základě svého pozorování [[Fosilie|fosilií]] zvířat v geologické vrstvě hory usoudil, že půda vznikla [[Eroze|erozí]] a ukládáním bahna. [81] => [82] => O původu slova geologie se vedou spory. Uvádí se, že ho poprvé použil [[Ulisse Aldrovandi]] v roce 1603, Nor [[Mikkel Pedersøn Escholt]] (1600–1699), který v roce 1657 vydal knihu ''Geologia Norvegica'', nebo také [[Jean-André Deluc]] v roce 1778. Jisté je, že jako pevný termín jej zavedl [[Horace-Bénédict de Saussure]] v roce 1779. Již předtím však, v roce 1763, vydal [[Michail Lomonosov]] pojednání ''O stratě Země''. Jeho práce byla prvním pokusem o ucelený příběh geologického vývoje Země od počátku až do současnosti.{{Citace periodika [83] => | příjmení = Morris [84] => | jméno = A. S. [85] => | titul = Mikhail Lomonosov and the Study of Landforms [86] => | periodikum = Transactions of the Institute of British Geographers [87] => | datum vydání = 1967 [88] => | číslo = 41 [89] => | strany = 59–64 [90] => | issn = 0020-2754 [91] => | doi = 10.2307/621326 [92] => | url = https://www.jstor.org/stable/621326 [93] => | datum přístupu = 2021-09-24 [94] => }} [95] => [96] => Angličan [[William Smith (geolog)|William Smith]] (1769–1839) nakreslil první [[Geologická mapa|geologické mapy]] a založil studium vrstev hornin za pomoci zkoumání fosilií, které jsou v nich obsaženy.{{Citace periodika [97] => | příjmení = Boud [98] => | jméno = R. C. [99] => | titul = The Early Development of British Geological Maps [100] => | periodikum = Imago Mundi [101] => | datum vydání = 1975 [102] => | ročník = 27 [103] => | strany = 73–96 [104] => | issn = 0308-5694 [105] => | url = https://www.jstor.org/stable/1150577 [106] => | datum přístupu = 2021-09-24 [107] => }} Někdy se za autora první geologické mapy označuje Američan [[William Maclure]], která takovou mapu vydal roku 1809. [108] => [109] => Za prvního moderního geologa je často považován [[James Hutton]] (1726-1797). V roce 1785 napsal článek s názvem ''Teorie Země''. Uvedl v něm, že Země musí být mnohem starší, než se předpokládá. Hutton věřil, že horniny vznikly převážně sopečnou činností. Následovníci Huttona a této jeho teorie byli pak známí jako [[Plutonismus|plutonisté]]. Vůči nim se časem vyhranili [[Neptunismus|neptunisté]] v čele s [[Abraham Werner|Abrahamem Wernerem]], kteří věřili, že všechny horniny byly původně dnem všeobjímajícího oceánu a pevnina vznikla jeho postupným stažením a klesáním jeho hladiny.{{Citace periodika [110] => | příjmení = Rudwick [111] => | jméno = M. J. S. [112] => | titul = Hutton and Werner Compared: George Greenough's Geological Tour of Scotland in 1805 [113] => | periodikum = The British Journal for the History of Science [114] => | datum vydání = 1962 [115] => | ročník = 1 [116] => | číslo = 2 [117] => | strany = 117–135 [118] => | issn = 0007-0874 [119] => | url = https://www.jstor.org/stable/4025128 [120] => | datum přístupu = 2021-09-24 [121] => }} [122] => [123] => [[Charles Lyell]] (1797-1875) vydal v roce 1830 svou slavnou knihu ''Principles of Geology''. Tato kniha, která mj. silně ovlivnila [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], propagovala novou teorii: [[Uniformitarianismus|uniformitarianismu]]. Ta tvrdí, že pomalé geologické procesy probíhají v celé historii Země, a to dodnes.{{Citace periodika [124] => | příjmení = Camardi [125] => | jméno = Giovanni [126] => | titul = Charles Lyell and the Uniformity Principle [127] => | periodikum = Biology and Philosophy [128] => | datum vydání = 1999-10-01 [129] => | ročník = 14 [130] => | číslo = 4 [131] => | strany = 537–560 [132] => | issn = 1572-8404 [133] => | doi = 10.1023/A:1006504910017 [134] => | jazyk = en [135] => | url = https://doi.org/10.1023/A:1006504910017 [136] => | datum přístupu = 2021-09-24 [137] => }} Naproti tomu opoziční [[Katastrofismus|katastrofická teorie]] tvrdila, že rysy Země se formovaly v jednorázových katastrofických událostech a v mezidobí v podstatě neprobíhají. Časem převládla první z teorií. [138] => [139] => Velká část geologie 19. století se točila kolem otázky přesného [[stáří Země]]. Odhady se pohybovaly od několika stovek tisíc po miliardy let. Na počátku 20. století radiometrické datování umožnilo odhadnout věk Země na dvě miliardy let. Povědomí o tomto obrovském časovém úseku otevřelo dveře novým teoriím o procesech, které formovaly planetu.{{Citace monografie [140] => | příjmení = Greene [141] => | jméno = Mott T. [142] => | titul = Geology in the Nineteenth Century: Changing Views of a Changing World [143] => | url = https://books.google.cz/books?id=5wN2DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Geology+in+the+Nineteenth+Century:+Changing+Views+of+a+Changing+World&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Geology%20in%20the%20Nineteenth%20Century:%20Changing%20Views%20of%20a%20Changing%20World&f=false [144] => | vydavatel = Cornell University Press [145] => | počet stran = 325 [146] => | isbn = 978-1-5017-0474-1 [147] => | poznámka = Google-Books-ID: 5wN2DwAAQBAJ [148] => | jazyk = en [149] => }} [150] => [151] => Průlomovým konceptem byl prakontinent [[Gondwana]]. Přišel s ním Rakušan [[Eduard Suess]] v knize ''Das Antlitz der Erde'' (''Tvář Země'') roku 1861. Vycházel z existence fosilií stejné glossopterisové flóry v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Afrika|Africe]] a Indii (později po jeho smrti byla glossopterisová flóra nalezena i v [[Antarktida|Antarktidě]]), z čehož Suess vyvozoval, že tyto dnes vzdálené kontinenty byly kdysi spojeny do jednoho kontinentu.{{Citace periodika [152] => | příjmení = Gregory [153] => | jméno = J. W. [154] => | titul = Obituary: Eduard Suess [155] => | periodikum = The Geographical Journal [156] => | datum vydání = 1914 [157] => | ročník = 43 [158] => | číslo = 6 [159] => | strany = 701–704 [160] => | issn = 0016-7398 [161] => | url = https://www.jstor.org/stable/1779170 [162] => | datum přístupu = 2021-09-24 [163] => }} Suess však ještě neznal [[Desková tektonika|deskovou tektoniku]], v jeho době převládala ještě teorie [[Geosynklinála|geosynklinál]]. [164] => [165] => Mezi nejvýznamnější pokroky v geologii 20. století patří právě vývoj teorie deskové tektoniky v 60. letech. Desková tektonická teorie vznikla ze dvou oddělených geologických pozorování: šíření mořského dna a [[Kontinentální drift|kontinentálního driftu]]. Tato teorie přinesla revoluci ve vědách o Zemi. Došlo též ke zpřesnění odhadů stáří planety. Dnes se odhaduje na přibližně 4,5 miliardy let. [166] => [167] => == Odkazy == [168] => [169] => === Reference === [170] => [171] => [172] => === Literatura === [173] => * Svoboda et al. (1983): ''Encyklopedický slovník geologických věd'', Academia, Praha [174] => [175] => === Související články === [176] => * [[Geologický čas]] [177] => * [[Stratifikace Země]] [178] => * [[Geologické děje]] [179] => [180] => === Externí odkazy === [181] => * {{Commonscat}} [182] => * {{Otto|heslo=Geologie}} [183] => * {{Wikislovník|heslo=geologie}} [184] => * {{Wikicitáty|téma=Geologie}} [185] => * [http://www.onegeology.com/ ''OneGeology-Europe''] {{en}} [186] => [187] => {{Autoritní data}} [188] => [189] => [[Kategorie:Geologie| ]] [190] => [[Kategorie:Vědy o Zemi]] [] => )
good wiki

Geologie

Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj země a jiných vesmírných objektů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Geochemie','Geonika','Fosilie','Horace-Bénédict de Saussure','Životní prostředí','Jean-André Deluc','Země','Ložisková geologie','zemětřesení','stratigrafická tabulka','geologický čas','Inženýrská geologie'

Fosilie

Geochemie

Geonika

Země

Zemětřesení