Array ( [0] => 14837188 [id] => 14837188 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Geosynklinála [uri] => Geosynklinála [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:South African Geology - Schwarz - 1912 Fig 2 Colored.png|náhled|Mapa Geosynklinál, 1912]] [1] => '''Geosynklinála''' je rozsáhlá labilní sedimentační část [[zemská kůra|zemské kůry]], která se vyznačuje déle trvajícím poklesem. Název geosynklinála zavedl americký mineralog a geolog [[James Dwight Dana|J. D. Dana]]. V geosynklinálách probíhají dlouhé období [[sedimentace|usazování]] úlomků hornin z přilehlých [[kontinent|pevnin]]. Vrstvy těchto sedimentů mohou zasahovat hloubky 10 kilometrů. Během následujících [[Tektonika|tektonických pohybů]] se začnou tvořit [[vrása|vrásy]], vrásové [[průsmyk]]y i příkrovy, což zapříčiní zdůrazňování sedimentárních souvrství do velkých výšek, což může mít za následek vznik pásových pohoří. [2] => [3] => Dnes všeobecně uznávaná [[Desková tektonika|teorie deskové tektoniky]] teorii geosynklinál překonala. Přestože koncepce geosynklinál nebyla správná, ve své době správně definovala některé fáze kontinentální kolize. Za geosynklinály jsou dodnes označovány prodloužené [[pánev (geomorfologie)|oceánské pánve]] podél kontinentů. [4] => [5] => == Starší a současný pohled na geosynklinály == [6] => Ve druhé polovině 19. století američtí geologové [[James Hall]] a [[James Dwight Dana|J. D. Dana]] na základě výzkumu [[Appalačské pohoří|Apalačského pohoří]] vyslovili takzvanou geosynklinální koncepci [[orogeneze|vzniku pohoří]]. Před všeobecným přijetím teorie deskové tektoniky se někteří geologové domnívali, že geosynklinály jsou rozsáhlé prohloubeniny zemské kůry, které vznikají v bezprostřední blízkosti pevniny, v mořích střední hloubky (asi 200–1000 metrů), jejichž dno během tohoto procesu poklesávalo. Poklesávání mořského dna blízko pevniny, na rozdíl od dnešní představy, odůvodnili tím, že se v těchto oblastech zemská kůra snadněji ohýbá.{{citace monografie|příjmení=Jakovlev |jméno=A.A|titul=Život zeme|místo=Bratislava|vydavatel=Mladé letá|strany= 150|rok=1964|jazyk=slovensky}} Po dosažení kritické hloubky asi 14 kilometrů docházelo podle jejich představ k horizontálnímu stlačení mas sedimentů a následnému vzniku pásmového pohoří.{{citace monografie|příjmení=Reichwalder|jméno = Peter |příjmení2=Jablonský |jméno2=Jozef |titul=Všeobecná geológia 2|místo=Bratislava|vydavatel=Univerzita Komenského |isbn= 80-223-1664-4|strany= 488|rok=2003|jazyk=slovensky}} Dnes se geosynklinály nepovažují za příčinu vzniku pohoří, ale za jeden z jevů, který předchází jejich vyzdvihnutí, a který zapadá do koncepce globální deskové tektoniky. [7] => [8] => === Geosynklinální oblasti === [9] => Ze studie geosynklinál byla zřejmá existence paralelních pásů s odlišným typem sedimentů. Z pohledu dnešní koncepce deskové tektoniky lze tyto oblasti charakterizovat následujícím způsobem: [10] => * miogeosynklinála: je zóna přilehlá ke kontinentu, ležící převážně na [[kontinentální šelf|šelfu]] s [[Kontinentální kůra|kontinentálním typem kůry]]. Tvoří ji zejména v mělkých hloubkách usazené sedimenty jako [[vápenec|vápence]], dobře vytříděné [[písek (materiál)|písky]] a [[břidlice]]. [11] => * eugeosynklinála: je hlubokovodní zónou, kde docházelo k akumulaci [[abysál]]ních sedimentů jako jsou tmavé břidlice, [[flyš]]ové [[turbidit]]y nebo [[radiolarit]]y, často jsou přítomné [[vulkanit]]y, hlavně [[čedič|bazaltového]] složení, které mohou být znakem někdejší přítomnosti oceánské kůry. [12] => [13] => == Odkazy == [14] => [15] => === Reference === [16] => {{Překlad|sk|Geosynklinála|2512732}} [17] => [18] => === Literatura === [19] => * DANA, James Dwight.''On some results on the Earth's contraction from cooling, including a discussion of the origin of mountains and the nature of the Earth's interior''. American Journal of Science, Ser. 3, 5, S. 423-443. [20] => * FRISH, Wolfgang, MESCHEDE, Martin. ''Plattentektonik – Kontinentverschiebung und Gebirgsbildung.'' Darmstadt, 2005. {{ISBN|3-89678-525-7}} [21] => [22] => === Související články === [23] => * [[Antiklinála]] [24] => * [[Hlubokomořský příkop]] [25] => [26] => === Externí odkazy === [27] => * {{Commonscat}} [28] => [29] => {{Autoritní data}} [30] => {{Portály|Geografie}} [31] => [32] => [[Kategorie:Desková tektonika]] [33] => [[Kategorie:Strukturní geologie]] [] => )
good wiki

Geosynklinála

Mapa Geosynklinál, 1912 Geosynklinála je rozsáhlá labilní sedimentační část zemské kůry, která se vyznačuje déle trvajícím poklesem. Název geosynklinála zavedl americký mineralog a geolog J.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'James Dwight Dana','Soubor:South African Geology - Schwarz - 1912 Fig 2 Colored.png','Kategorie:Desková tektonika','Antiklinála','vulkanit','turbidit','abysál','písek (materiál)','zemská kůra','sedimentace','kontinent','Tektonika'

Abysál

Kontinent

Sedimentace

Tektonika

Turbidit