Array ( [0] => 15504798 [id] => 15504798 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Germanicus [uri] => Germanicus [3] => (Toulouse) Portrait de Germanicus - Musée Saint-Raymond Ra 342 c.jpg [img] => (Toulouse) Portrait de Germanicus - Musée Saint-Raymond Ra 342 c.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Germanicus** Germanicus, plným jménem Nero Claudius Drusus Germanicus, byl významnou postavou římského císařství, jehož život a činy přispěly k rozvoji římské kultury a vojenské moci. Narodil se 24. května 15 př. n. l. v Antium (dnešní italské Anzio) do prestižní rodiny; byl synem Nerona Claudia Drusa a Antonia Minor. Dědictví jeho rodiny, sahající k proslulým generálům, ho předurčilo k významné roli ve společnosti. Germanicus byl pověstný svým charismatem, vojevůdskými schopnostmi a silným smyslem pro spravedlnost. Přišel do popředí jako úspěšný generál, když vedl vojenské výpravy na germánské území, kde nejen dosáhl vojenských úspěchů, ale také se snažil o rozvoj diplomacie a soužití mezi různými kulturami. Jeho přístup k vedení vojsk byl inovativní, a i když se potýkal s náročnými podmínkami, podařilo se mu překonat mnohé překážky a získat úctu jak svých spolubojovníků, tak i nepřátel. Jeho působení mělo významný dopad na vztahy mezi Římem a germánskými kmeny. Germanicus věřil v důležitost porozumění a komunikace, což vedlo k mírnějším přístupům než v předchozích konfliktech. Počet jeho návštěv a snaha o osobní setkání s vůdci těchto kmenů ukazovaly jeho zájem o trvalý mír a obranu humanistických hodnot, které byly součástí římské identity. Po návratu do Říma se stal populární osobností a byl oblíbený nejen mezi vojáky, ale také mezi lidem. Jeho schopnosti a charisma vyvolaly důvěru a naděje na lepší budoucnost pro Řím. V roce 19 n. l. tragicky zemřel, což vyvolalo smutek a ztrátu naděje mezi mnoha Římany, kteří v něm viděli lídra a budoucího císaře. Germanicus je dnes vzpomínán jako symbol statečnosti, odhodlání a touhy po míru. Jeho život a dědictví nás inspirují k hledání společných cílů a hodnot, které nás spojují i v různorodosti. S jeho příběhem můžeme vidět, jak jednotlivci dokážou ovlivnit historii a přispět k celkovému pokroku společnosti. [oai_cs_optimisticky] => **Germanicus** Germanicus, plným jménem Nero Claudius Drusus Germanicus, byl významnou postavou římského císařství, jehož život a činy přispěly k rozvoji římské kultury a vojenské moci. Narodil se 24. května 15 př. n. l. v Antium (dnešní italské Anzio) do prestižní rodiny; byl synem Nerona Claudia Drusa a Antonia Minor. Dědictví jeho rodiny, sahající k proslulým generálům, ho předurčilo k významné roli ve společnosti. Germanicus byl pověstný svým charismatem, vojevůdskými schopnostmi a silným smyslem pro spravedlnost. Přišel do popředí jako úspěšný generál, když vedl vojenské výpravy na germánské území, kde nejen dosáhl vojenských úspěchů, ale také se snažil o rozvoj diplomacie a soužití mezi různými kulturami. Jeho přístup k vedení vojsk byl inovativní, a i když se potýkal s náročnými podmínkami, podařilo se mu překonat mnohé překážky a získat úctu jak svých spolubojovníků, tak i nepřátel. Jeho působení mělo významný dopad na vztahy mezi Římem a germánskými kmeny. Germanicus věřil v důležitost porozumění a komunikace, což vedlo k mírnějším přístupům než v předchozích konfliktech. Počet jeho návštěv a snaha o osobní setkání s vůdci těchto kmenů ukazovaly jeho zájem o trvalý mír a obranu humanistických hodnot, které byly součástí římské identity. Po návratu do Říma se stal populární osobností a byl oblíbený nejen mezi vojáky, ale také mezi lidem. Jeho schopnosti a charisma vyvolaly důvěru a naděje na lepší budoucnost pro Řím. V roce 19 n. l. tragicky zemřel, což vyvolalo smutek a ztrátu naděje mezi mnoha Římany, kteří v něm viděli lídra a budoucího císaře. Germanicus je dnes vzpomínán jako symbol statečnosti, odhodlání a touhy po míru. Jeho život a dědictví nás inspirují k hledání společných cílů a hodnot, které nás spojují i v různorodosti. S jeho příběhem můžeme vidět, jak jednotlivci dokážou ovlivnit historii a přispět k celkovému pokroku společnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => [[Soubor:Germanicus.png|250px|náhled|Germanicus, mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě]] [2] => '''Nero Claudius Germanicus''' ([[24. květen|24. května]] [[15 př. n. l.]] – [[10. říjen|10. října]] [[19|19 n. l.]] v [[Antiochie|Antiochii nad Orontem]]) byl [[Starověký Řím|římský]] vojevůdce, proslavený svými vojenskými výpravami do [[Germánie]]. Je znám pod přezdívkou '''Germanicus''', kterou obdržel v roce [[9]] na počest svého otce, jenž dosáhl v Germánii rovněž mnoha skvělých vítězství. [3] => [4] => == Život == [5] => Germanicovými rodiči byl [[Nero Claudius Drusus]], syn [[Augustus|Augustovy]] manželky [[Livia Drusilla|Livie Drusilly]], a [[Antonie mladší]], dcery [[Marcus Antonius|Marca Antonia]] a Augustovy sestry Octavie mladší. Jeho bratrem byl pozdější císař [[Claudius]]. Poté, co ho jeho strýc [[Tiberius]] adoptoval, znělo celé jeho jméno '''Gaius Julius Caesar Germanicus'''. Jeho manželkou se stala Agrippina starší, Augustova vnučka, jež mu porodila devět dětí, včetně Gaia, pozdějšího císaře [[Caligula|Caliguly]], a [[Agrippina mladší|Agrippiny mladší]], manželky císaře Claudia a matky [[Nero]]na. [6] => [7] => Germanicus se těšil značné popularitě mezi Římany, kteří nadšeně oslavovali každé jeho vítězství. Přízeň mu projevoval také Augustus, jeho prastrýc a děd jeho manželky, který po jistou dobu zvažoval, že Germanica ustanoví svým nástupcem. Augustus se po naléhavém přesvědčování ze strany své manželky Livie Drusilly nakonec rozhodl pro Tiberia, svého nevlastního syna z Drusillina prvního manželství. Současně ale Tiberia přinutil, aby adoptoval Germanica a jmenoval ho svým nástupcem na úkor vlastního syna. [8] => [9] => Germanicus byl několikrát pověřen velením vojska během tažení v [[Panonie|Panonii]] a [[Dalmácie|Dalmácii]] a později se spolu s Tiberiem podílel na potlačení vzpoury panonských [[Římská legie|legií]]. [[Tacitus]] ho označil za výjimečného vojáka a rozeného vůdce, velice oblíbeného v řadách prostých legionářů. V roce [[12]] byl zvolen [[Římský konzul|konzulem]], když předtím celkem pětkrát zastával úřad [[quaestor]]a. [10] => [11] => Po Augustově smrti určil [[senát]] Germanica za velitele vojska v Germánii. Již krátce po Germanicově příjezdu na [[Rýn]] se legionáři vzbouřili proti neoblíbenému Tiberiovi, kterého odmítli přijmout za císaře, a místo něho provolali Germanica. Ten se však rozhodl respektovat Augustovu volbu, načež vyjednáváním a četnými ústupky vzbouřené vojáky uklidnil. Tiberiova nedůvěra ke Germanicovi přesto ještě více vzrostla. [12] => [13] => V roce [[14]] zahájil Germanicus svá tažení na území pravobřežní Germánie, jejichž cílem bylo pomstění porážky [[Publius Quinctilius Varus|Varových]] legií [[Arminius|Arminiem]] [[Bitva v Teutoburském lese|v Teutoburském lese]] v roce 9. O rok později podnikl velikou výpravu proti [[Chattové|Chattům]]. Poté pronikl za řeku [[Emže|Emži]] a navštívil místo, kde se konala bitva v Teutoburském lese, v níž byly zmasakrovány tři římské legie. Dva ze tří orlů (symbol legie) ukořistěných v bitvě se mu podařilo v dalších letech získat zpět. Na zpáteční cestě za Rýn bylo jeho vojsko v důsledku zuřivých germánských útoků a nepříznivému počasí takřka zničeno. V roce [[16]] postoupil Germanicus až k řece [[Vezera|Vezeře]], kde na konci léta svedl na pláni [[Bitva na Vezeře|Idistaviso]] vítěznou bitvu s Arminiem. Před příchodem zimy stihl porazit Germány ještě v bitvě na vale Angrivariů. [14] => [15] => Ovšem ani tyto úspěchy, ani Germanicovo přesvědčení, že Arminius a jeho spojenci jsou již na pokraji zhroucení, nedokázaly pohnout s Tiberiovým rozhodnutím upustit od dalších dle jeho názoru příliš nákladných a vyčerpávajících tažení, jež ostatně neskýtala záruku vítězství. Germanicus byl odvolán a v roce [[17]] oslavil v [[Řím]]ě triumf. Toto datum je pokládáno za okamžik, kdy Římané s definitivní platností rezignovali na snahu vytvořit z Germánie svoji provincii. Tamní barbarské kmeny si tudíž uchovaly svobodu vybojovanou v roce 9. [16] => [17] => Tiberius poté Germanica poslal na východ, kde v roce [[18]] porazil [[Kappadokie|kappadockého]] krále a jeho zemi přeměnil v [[Římské provincie|římskou provincii]]. [18] => [19] => V následujícím roce Germanicus v [[Sýrie|syrské]] Antiochii onemocněl a brzy nato ve věku 35 let zemřel. O příčinách jeho smrti se vyrojily mnohé spekulace a leckteré prameny dávají jeho úmrtí za vinu místodržiteli [[Sýrie (provincie)|Sýrie]], [[Gnaeus Calpurnius Piso|Gnaeovi Calpurniovi Pisonovi]], s nímž se Germanicus dostal do konfliktu a jenž ho prý dal na příkaz císaře Tiberia otrávit. Toto podezření se ale nikdy nepodařilo prokázat, nicméně Piso později spáchal sebevraždu. [[Gaius Suetonius Tranquillus|Suetonius]] naznačuje, že Tiberiovým motivem mohla být žárlivost a strach z obliby a rostoucí moci jeho adoptivního syna. [20] => [21] => Germanicova krajně podezřelá smrt za značně nejasných okolností však vážně otřásla Tiberiovou autoritou, což přispělo k císařově vzrůstající [[Paranoia|paranoii]] a vytvoření atmosféry strachu a nedůvěry v Římě. [22] => [23] => == Reference == [24] => [25] => [26] => == Literatura == [27] => * SUETONIUS, Gaius Tranquillus, ''Životopisy dvanácti císařů'', Praha, Svoboda, 1974 [28] => * TACITUS, Publius Cornelius, ''Letopisy'', Praha, Svoboda, 1975 [29] => [30] => == Související články == [31] => * [[Augustus]] [32] => * [[Julsko-klaudijská dynastie]] [33] => [34] => == Externí odkazy == [35] => * {{Commonscat}} [36] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1382 Germanicus (stránky Antika)] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1382 |date=20070606214910 }} [37] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2253 Bitva na pláni Idistaviso (stránky Antika)] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=2253 |date=20070202173306 }} [38] => [39] => {{Autoritní data}} [40] => {{Portály|Starověký Řím}} [41] => [42] => [[Kategorie:Starověcí římští vojevůdci]] [43] => [[Kategorie:Julsko-klaudijská dynastie]] [44] => [[Kategorie:Narození v 1. století př. n. l.]] [45] => [[Kategorie:Úmrtí v 1. století]] [46] => [[Kategorie:Muži]] [47] => [[Kategorie:Narození v roce 15]] [48] => [[Kategorie:Narození 24. května]] [49] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 19]] [50] => [[Kategorie:Úmrtí 10. října]] [] => )
good wiki

Germanicus

Germanicus, mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Nero Claudius Germanicus (24. května 15 př.

More about us

About

Narodil se 24. května 15 př. n. l. v Antium (dnešní italské Anzio) do prestižní rodiny; byl synem Nerona Claudia Drusa a Antonia Minor. Dědictví jeho rodiny, sahající k proslulým generálům, ho předurčilo k významné roli ve společnosti. Germanicus byl pověstný svým charismatem, vojevůdskými schopnostmi a silným smyslem pro spravedlnost. Přišel do popředí jako úspěšný generál, když vedl vojenské výpravy na germánské území, kde nejen dosáhl vojenských úspěchů, ale také se snažil o rozvoj diplomacie a soužití mezi různými kulturami. Jeho přístup k vedení vojsk byl inovativní, a i když se potýkal s náročnými podmínkami, podařilo se mu překonat mnohé překážky a získat úctu jak svých spolubojovníků, tak i nepřátel. Jeho působení mělo významný dopad na vztahy mezi Římem a germánskými kmeny. Germanicus věřil v důležitost porozumění a komunikace, což vedlo k mírnějším přístupům než v předchozích konfliktech. Počet jeho návštěv a snaha o osobní setkání s vůdci těchto kmenů ukazovaly jeho zájem o trvalý mír a obranu humanistických hodnot, které byly součástí římské identity. Po návratu do Říma se stal populární osobností a byl oblíbený nejen mezi vojáky, ale také mezi lidem. Jeho schopnosti a charisma vyvolaly důvěru a naděje na lepší budoucnost pro Řím. V roce 19 n. l. tragicky zemřel, což vyvolalo smutek a ztrátu naděje mezi mnoha Římany, kteří v něm viděli lídra a budoucího císaře. Germanicus je dnes vzpomínán jako symbol statečnosti, odhodlání a touhy po míru. Jeho život a dědictví nás inspirují k hledání společných cílů a hodnot, které nás spojují i v různorodosti. S jeho příběhem můžeme vidět, jak jednotlivci dokážou ovlivnit historii a přispět k celkovému pokroku společnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.