Array ( [0] => 15482571 [id] => 15482571 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Germanium [uri] => Germanium [3] => Germane-2D-dimensions.png [img] => Germane-2D-dimensions.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Germanium** Germanium je chemický prvek s číslem 32 v periodické tabulce. Tento fascinující prvek, patřící do skupiny tetrahedronů, byl poprvé objeven v roce 1886 německým chemikem Clemensem Winklerem. Germanium, které má stříbřitě šedou barvu a vlastnosti podobné křemíku, se ukazuje jako klíčový prvek v moderní technologii a mnoha oblastech každodenního života. Jednou z nejzajímavějších vlastností germania je jeho schopnost vést elektřinu, což z něj činí důležitou složku pro výrobu polovodičů. To znamená, že se používá v široké řadě elektronických zařízení, od tranzistorů až po diody a solární panely. Díky svým jedinečným optickým vlastnostem nachází germanium také uplatnění v optických vláknech a infračervených detektorech, což přispívá k pokroku v telekomunikacích a medicíně. Jak se technologie vyvíjí, roste i poptávka po germaniu. Tento prvek hraje klíčovou roli v ekologických inovacích, jako jsou solární technologie, které pomáhají zajišťovat udržitelné zdroje energie pro naši planetu. Zároveň se s ním spojila i naděje na pokrok v oblastech, jako je elektronika a computer science, čímž se germanium stává symbolem inovací. Přestože je germanium relativně vzácným prvkem, jeho využití je velmi široké a má potenciál dále růst. Odborníci neustále zkoumají nové způsoby, jak germanium využívat efektivněji, a s tím roste i naděje na udržitelné technologie budoucnosti. To všechno ukazuje na to, jak může být germanium součástí pozitivního vývoje společnosti, který usiluje o lepší a čistší svět pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => **Germanium** Germanium je chemický prvek s číslem 32 v periodické tabulce. Tento fascinující prvek, patřící do skupiny tetrahedronů, byl poprvé objeven v roce 1886 německým chemikem Clemensem Winklerem. Germanium, které má stříbřitě šedou barvu a vlastnosti podobné křemíku, se ukazuje jako klíčový prvek v moderní technologii a mnoha oblastech každodenního života. Jednou z nejzajímavějších vlastností germania je jeho schopnost vést elektřinu, což z něj činí důležitou složku pro výrobu polovodičů. To znamená, že se používá v široké řadě elektronických zařízení, od tranzistorů až po diody a solární panely. Díky svým jedinečným optickým vlastnostem nachází germanium také uplatnění v optických vláknech a infračervených detektorech, což přispívá k pokroku v telekomunikacích a medicíně. Jak se technologie vyvíjí, roste i poptávka po germaniu. Tento prvek hraje klíčovou roli v ekologických inovacích, jako jsou solární technologie, které pomáhají zajišťovat udržitelné zdroje energie pro naši planetu. Zároveň se s ním spojila i naděje na pokrok v oblastech, jako je elektronika a computer science, čímž se germanium stává symbolem inovací. Přestože je germanium relativně vzácným prvkem, jeho využití je velmi široké a má potenciál dále růst. Odborníci neustále zkoumají nové způsoby, jak germanium využívat efektivněji, a s tím roste i naděje na udržitelné technologie budoucnosti. To všechno ukazuje na to, jak může být germanium součástí pozitivního vývoje společnosti, který usiluje o lepší a čistší svět pro všechny. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ge [3] => | protonové číslo = 32 [4] => | nukleonové číslo = 74 [5] => | název = Germanium [6] => | latinsky = Germanium [7] => | nad = [[Křemík|Si]] [8] => | pod = [[Cín|Sn]] [9] => | vlevo = [[Gallium]] [10] => | vpravo = [[Arsen]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Polokovy [14] => | číslo CAS = 7440-56-4 [15] => | skupina = 14 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 5,4 až 7,0 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,00007 mg/l [20] => | obrázek = Germanium.jpg [21] => | emisní spektrum = Germanium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Šedobílý pevný kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 72,64 [25] => | atomový poloměr = 122 pm [26] => | kovalentní poloměr = 122 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 211 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d10 4s2 4p2 [29] => | oxidační čísla = −IV, II, IV [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 5,323 g/cm3 [34] => | tvrdost = 6,0 [35] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [36] => | teplota tání = 938,25 [37] => | teplota varu = 2832,85 [38] => | molární objem = 13,63×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 34,94 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 334 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 2023K [42] => | rychlost zvuku = 5400 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 23,222 Jmol−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = [45] => | měrný elektrický odpor = 1 Ω·m (20 °C) [46] => | tepelná vodivost = 60,2 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = 0,247 V [49] => | elektronegativita = 2,01 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 762 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1537,5 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 3302,1 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 53 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 68 [59] => | značka = Ge [60] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [61] => | poločas = 270,93 dní [62] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [63] => | energie = 0,107 2 [64] => | nukleonové číslo produktu = 68 [65] => | značka produktu = [[Gallium|Ga]] [66] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [67] => | nukleonové číslo = 69 [68] => | značka = Ge [69] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [70] => | poločas = 39,05 hodin [71] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [72] => | energie = 2,227 1 [73] => | nukleonové číslo produktu = 69 [74] => | značka produktu = [[Gallium|Ga]] [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 70 [77] => | značka = Ge [78] => | výskyt = 21,23% [79] => | počet neutronů = 38 [80] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [81] => | nukleonové číslo = 71 [82] => | značka = Ge [83] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [84] => | poločas = 11,43 dní [85] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [86] => | energie = 0,232 6 [87] => | nukleonové číslo produktu = 71 [88] => | značka produktu = [[Gallium|Ga]] [89] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [90] => | nukleonové číslo = 72 [91] => | značka = Ge [92] => | výskyt = 27,66% [93] => | počet neutronů = 40 [94] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [95] => | nukleonové číslo = 73 [96] => | značka = Ge [97] => | výskyt = 7,73% [98] => | počet neutronů = 41 [99] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [100] => | nukleonové číslo = 74 [101] => | značka = Ge [102] => | výskyt = 35,94% [103] => | počet neutronů = 42 [104] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [105] => | nukleonové číslo = 75 [106] => | značka = Ge [107] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [108] => | poločas = 82,78 minuty [109] => | způsob = [[záření beta|β−]] [110] => | energie = 1,177 [111] => | nukleonové číslo produktu = 75 [112] => | značka produktu = [[Arsen|As]] [113] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [114] => | nukleonové číslo = 76 [115] => | značka = Ge [116] => | výskyt = 7,44% [117] => | poločas = 1,78×1021 roku [118] => | způsob = [[záření beta|β−]] , [[záření beta|β−]] [119] => | energie = - [120] => | nukleonové číslo produktu = 76 [121] => | značka produktu = [[Selen|Se]] [122] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [123] => | nukleonové číslo = 77 [124] => | značka = Ge [125] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [126] => | poločas = 11,30 hodiny [127] => | způsob = [[záření beta|β−]] [128] => | energie = 2,702 [129] => | nukleonové číslo produktu = 77 [130] => | značka produktu = [[Arsen|As]] [131] => }} [132] => | R-věty = {{R|11}} [133] => | S-věty = {{S|9}}, {{S|16}}, {{S|29}}, {{S|33}} [134] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS08}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Germanium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6326954 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [135] => }} [136] => '''Germanium''' ([[chemická značka]] '''Ge''', {{vjazyce|la}} ''Germanium'') je vzácný šedobílý [[Polokovy|polokovový]] [[chemický prvek|prvek]], nalézající největší uplatnění v [[polovodič]]ovém [[průmysl]]u. [137] => [138] => == Charakteristika == [139] => [140] => Poměrně velmi řídce se vyskytující polokov, nalézající se obvykle jako příměs v rudách [[zinek|zinku]] a [[stříbro|stříbra]]. Germanium vytváří [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] v [[Valence (chemie)|mocenství]]: Ge−4, Ge2+ a Ge4+ . [141] => [142] => Objevil jej roku [[1886]] [[Německo|německý]] chemik [[Clemens A. Winkler]] a pojmenoval jej podle své vlasti. Zajímavé je, že jeho existence byla předpovězena tvůrcem [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]], ruským chemikem [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem]], který jej nazýval ''eka-silicium'' a poměrně přesně určil základní fyzikálně-chemické vlastnosti tohoto v té době ještě neznámého prvku. [143] => [144] => V pevném [[skupenství]] se germanium chová jako polovodič, a to jak v krystalické, tak v [[amorfní látka|amorfní]] [[fáze (termodynamika)|fázi]]. Naproti tomu v [[kapalina|kapalném]] skupenství je germanium [[Kovy|kovem]], podobně jako např. [[rtuť]]. [145] => [146] => == Výskyt a výroba == [147] => Germanium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] značně '''vzácným prvkem'''. Průměrný obsah činí pouze 5–7 [[Parts per million|ppm]] (mg/kg). V mořské [[voda|vodě]] je jeho koncentrace mimořádně nízká, pouze 0,07 [[mikrogram]]u germania v jednom [[litr]]u. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden [[atom]] germania přibližně 30 milionů atomů [[vodík]]u. [148] => [149] => V horninách se vyskytuje vždy pouze jako '''příměs v rudách zinku a stříbra''', ale bývá obsaženo jako stopová příměs v mnoha ložiscích '''[[uhlí]].''' Z minerálů se velmi vzácně setkáme se směsným sulfidem, stříbra a germania ''[[argyrodit]]em'' o složení Ag8GeS6. [150] => [151] => Germanium se průmyslově získává ze zbytků po zpracování zinkových rud a z popele po spalování uhlí s jeho zvýšeným obsahem. Po vyredukování kovu s čistotou přibližně 99 % se germanium o vysoké čistotě připravuje metodou [[zonální tavení|''zonálního tavení'']]''.'' [152] => [153] => Další metodou získávání vysoce čistého germania je frakční [[destilace]] těkavého [[Chlorid germaničitý|chloridu germaničitého]] GeCl4. [154] => [155] => == Využití == [156] => * Zájem o germanium nastal v 50. letech minulého století, kdy byly připraveny '''první [[tranzistor]]y''' a další elektronické součástky na bázi vysoce čistého germania. Během dalších desetiletí bylo germanium nahrazeno křemíkem, jenž se vyskytuje v přírodě v daleko větší míře, pouze bylo nutno vyvinout postupy pro jeho průmyslovou výrobu v čistotě minimálně 99,9999 %. Germanium je však nadále používáno pro polovodičové [[dioda|diody]]. [157] => [158] => * I současné době se germanium používá v průmyslové výrobě polovodičů jako [[germanid křemíku]] (SiGe) pro výrobu [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]] s vysokou rychlostí přenosu signálu. Je také součástí obvodů, které reagují na elektromagnetické vlnění v infračervené oblasti spektra. Využívá se tedy v [[radar]]ové technice. Nyní toto použití poněkud klesá ve prospěch aplikací v optice. [159] => [160] => * Důležité uplatnění má germanium při výrobě '''světlovodné optiky''', protože jeho přítomnost v materiálu [[optické vlákno|optických vláken]] podstatným způsobem zvyšuje [[index lomu]] materiálu. Tato vlastnost se uplatní i ve výrobě speciálních optických součástek jako jsou [[čočka (optika)|čočky]] pro kamery s širokým úhlem záběru nebo optika pro [[zpracování signálu]] v [[infračervené záření|infračervené]] oblasti [[elektromagnetické spektrum|spektra]] (např. v přístrojích pro noční vidění). Vysoký světelný lom dodává optickému sklu také oxid germaničitý GeO2. [161] => [162] => * Velký význam má jako [[katalyzátor]] při výrobě [[polymer]]ů (plastů), ale lze jej také nahradit [[Titan (prvek)|titanem]]. [163] => [164] => * Germaniové generátory mění teplo na elektrickou energii. [165] => [166] => * [[Slitina|Slitiny]] germania mají zajímavé vlastnosti – slitina se zlatem (tzv. klenotnická pájka) se při chladnutí roztahuje, slitina s mědí a zlatem je vhodná v zubním lékařství. [167] => [168] => * Gadoliniovo-germaniové granátoidy (GGG) se používají v [[laser]]ové technice. [169] => [170] => == Odkazy == [171] => === Reference === [172] => [173] => === Literatura === [174] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [175] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [176] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [177] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [178] => [179] => === Externí odkazy === [180] => * {{Commonscat|Germanium}} [181] => * {{Wikislovník|heslo=germanium}} [182] => [183] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [184] => {{Autoritní data}} [185] => {{Portály|Chemie}} [186] => [187] => [[Kategorie:Germanium| ]] [188] => [[Kategorie:Polokovy]] [189] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [] => )
good wiki

Germanium

Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.

More about us

About

Tento fascinující prvek, patřící do skupiny tetrahedronů, byl poprvé objeven v roce 1886 německým chemikem Clemensem Winklerem. Germanium, které má stříbřitě šedou barvu a vlastnosti podobné křemíku, se ukazuje jako klíčový prvek v moderní technologii a mnoha oblastech každodenního života. Jednou z nejzajímavějších vlastností germania je jeho schopnost vést elektřinu, což z něj činí důležitou složku pro výrobu polovodičů. To znamená, že se používá v široké řadě elektronických zařízení, od tranzistorů až po diody a solární panely. Díky svým jedinečným optickým vlastnostem nachází germanium také uplatnění v optických vláknech a infračervených detektorech, což přispívá k pokroku v telekomunikacích a medicíně. Jak se technologie vyvíjí, roste i poptávka po germaniu. Tento prvek hraje klíčovou roli v ekologických inovacích, jako jsou solární technologie, které pomáhají zajišťovat udržitelné zdroje energie pro naši planetu. Zároveň se s ním spojila i naděje na pokrok v oblastech, jako je elektronika a computer science, čímž se germanium stává symbolem inovací. Přestože je germanium relativně vzácným prvkem, jeho využití je velmi široké a má potenciál dále růst. Odborníci neustále zkoumají nové způsoby, jak germanium využívat efektivněji, a s tím roste i naděje na udržitelné technologie budoucnosti. To všechno ukazuje na to, jak může být germanium součástí pozitivního vývoje společnosti, který usiluje o lepší a čistší svět pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chemická značka','Chemická sloučenina','stříbro','průmysl','Chlorid germaničitý','integrovaný obvod','dioda','optické vlákno','uhlí','zonální tavení','atom','infračervené záření'

Atom

Dioda

Průmysl

Stříbro

Uhlí