Array ( [0] => 15482998 [id] => 15482998 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uhlí [uri] => Uhlí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Coal_anthracite.jpg|náhled|vpravo|Uhlí – [[antracit]]]] [1] => [[Soubor:Struktura chemiczna węgla kamiennego.svg|náhled|vpravo|Příklad možného složení uhlí]] [2] => {{Různé významy}} [3] => '''Uhlí''' (lidově či nářečně též ''uhel'') je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá [[hornina]]. Získává se [[dolování]]m z [[Povrchový důl|povrchových]] nebo [[Hlubinný důl|hlubinných dolů]] a používá se jako [[palivo]]. Uhlí je složeno především z [[uhlík]]u, [[vodík]]u a [[kyslík]]u, obsahuje však také další [[Chemický prvek|chemické prvky]], především [[dusík]] a [[síra|síru]], a radioaktivní příměsi ([[uran (prvek)|uran]] a [[thorium]]). Od doby [[Industrializace|průmyslové revoluce]] je uhlí především důležitou energetickou surovinou. Velká část světové [[Výrobna elektřiny|výroby elektřiny]] (36 % v roce 2021{{Citace elektronické monografie [4] => | titul = bp Statistical Review of World Energy 2022 [5] => | url = https://www.bp.com/content/dam/bp/business-sites/en/global/corporate/pdfs/energy-economics/statistical-review/bp-stats-review-2022-full-report.pdf [6] => | vydavatel = BP [7] => | místo = London [8] => | datum vydání = 2022 [9] => | datum přístupu = 2022-08-31 [10] => }}) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných, respektive v [[tepelná elektrárna|tepelných elektrárnách]]. Uhlí se kromě výroby elektrické energie používá také k [[vytápění]] a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také velmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví [[Chemický průmysl|chemického průmyslu]]. [11] => [12] => Pro spotřebitele je zajímavá měrná hmotnost sypaného uhlí při dodání, která se pohybuje asi od 720 kg (hnědé uhlí) do 750 kg (černé uhlí) na 1 m3. [13] => [14] => == Vznik a historie == [15] => Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo v [[anaerobní]]ch vodních prostředích, kde nízké hladiny [[kyslík]]u bránily jeho kompletnímu rozkladu a [[Redoxní reakce|oxidaci]] (hnití). Vznikalo především v době, kdy se formoval kontinent [[Pangea]].{{Citace elektronického periodika [16] => | příjmení = [17] => | jméno = [18] => | titul = Coal formation linked to assembly of supercontinent Pangea [19] => | periodikum = phys.org [20] => | vydavatel = Stanford University [21] => | url = https://phys.org/news/2016-01-coal-formation-linked-supercontinent-pangea.html [22] => | jazyk = en [23] => | datum přístupu = 2021-12-11 [24] => }} [25] => [26] => Systematické použití uhlí lze doložit před 3600 lety.{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Systematic use of coal as a fuel source found at Bronze Age dig site [28] => | url = https://phys.org/news/2023-08-systematic-coal-fuel-source-bronze.html [29] => | datum_přístupu = 2023-08-01 [30] => }} [31] => [32] => Uhlí se někdy objevuje na zemském povrchu na svazích, nebo na březích řek. Tímto způsobem jej pravděpodobně objevili Číňané přibližně před 3 000 lety. Vykopávali ho a hloubili tunely do země do uhelných slojí. V dnešní době hledají uhlí geologové. [33] => [34] => == Typy == [35] => Uhlí dělíme na několik druhů, podle obsahu [[uhlík]]u v něm – čím méně uhlíku, tím nižší kvalita a efektivita. [36] => * [[Lignit]] – také označovaný jako [[hnědé uhlí]], je nejméně kvalitní druh uhlí. Užívá se výhradně pro výrobu elektřiny, nebo výrobu technologického tepla. Leštěné bylo využíváno jako ozdobný kámen od [[doba železná|doby železné]]. Je [[Třetihory|třetihorního]] původu, má v sobě přibližně 60 % uhlíku. [37] => * [[Hnědé uhlí]] – používá se k vytápění domácností, nebo k výrobě tepla a elektřiny. Má v sobě přibližně 80 % uhlíku. Těží se především povrchově. [38] => * Hnědo-černé – jeho vlastnosti spadají mezi hnědé a černé uhlí. Využívá se pro výrobu elektřiny, tepla a chemickou výrobu. [39] => * [[Černé uhlí]] – má vysokou hustotu, jeho barva je obvykle černá až hnědočerná. Uhlí je [[Paleozoikum|prvohorního]] a [[Mezozoikum|druhohorního]] původu. Vzniká rozkladem a prouhelňováním vyhynulých stromových [[plavuňové rostliny|plavuní]], které se propadly do [[bažina|bažin]] ([[geologické období|období]] [[perm]]). [40] => * [[Antracit]] – jde o nejkvalitnější uhlí, používá se na vytápění a k výrobě chemikálií. Obsahuje více než 90 % uhlíku. [41] => [42] => == Využití == [43] => [[Soubor:Elna Detmarovice.jpg|náhled|vpravo|[[Elektrárna Dětmarovice]] spalující černé uhlí]] [44] => [45] => === Palivo === [46] => {{viz též|Tepelná elektrárna}} [47] => Uhlí je nejčastěji používaný tuhý materiál pro výrobu tepla a elektřiny. Světová spotřeba uhlí v roce 2007 byla 7 192 milionů tun,[http://www.eia.doe.gov/emeu/international/RecentCoalConsumptionMST.xls Energy Information Administration – World Coal Consumption, Most Recent Annual Estimates, 1980–2007] z toho 75 % je využíváno pro výrobu elektřiny. [[Čína]] jako největší spotřebitel spotřebovala 2 893 milionů tun (asi 40 % světové spotřeby). [48] => [49] => Při výrobě elektřiny se spaluje uhlí v kotli, kde se ohřívá voda na vodní páru, která roztáčí parní turbíny a elektrické generátory respektive [[alternátor]]y. Při stejné spotřebě by zásoby z roku 2009 vystačily na 119 let.{{Citace elektronického periodika |titul=BP Statistical Review of World Energy |url=http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2010_downloads/coal_section_2010.pdf |datum přístupu=03-07-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100703150938/http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2010_downloads/coal_section_2010.pdf |datum archivace=03-07-2010 |nedostupné=ne }} Reálně spotřeba stoupá, jsou ale nalézány také nové zásoby. [50] => [51] => === Koksování a použití koksu === [52] => [[Soubor:CoalcliffICC.jpg|náhled|vpravo|Koksovna v [[austrálie|australském]] Coalcliff]] [53] => [[Koks]] je pevný uhlíkatý zbytek odvozený z nízkopopelového, nízkosirného černého uhlí, ze kterého jsou odstraněny prchavé složky v peci s omezeným přístupem kyslíku při teplotách kolem 1000 °C. Při tom vzniká také kamenouhelný [[dehet]], [[amoniak]], lehké oleje a [[svítiplyn]]. Koks z uhlí je šedý, tvrdý a pórovitý a má [[výhřevnost]] 29,6 MJ/kg. Koks se používá jako palivo a jako [[Redoxní reakce|redukční]] činidlo, mj. ve [[vysoká pec|vysoké peci]]. Spotřebu koksu ve vysokopecním procesu lze částečně nahradit injektáží mletého uhlí o velikosti prachových zrn menších než 90 μm, a to pomocí speciálního dávkovacího zařízení a trysek zabudovaných ve výfučnách, jimiž je do pece dmýchán horký vítr. [54] => [55] => === Zplyňování === [56] => Vysoké ceny [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] zvyšují zájem o „BTU konverzi“ – technologie jako zplyňování, zkapalňování a tuhnutí. V minulosti bylo uhlí používáno na výrobu [[svítiplyn]]u, který byl dopravován ke spotřebitelům potrubím a byl využíván na svícení, vaření i topení. Dnes je svítiplyn nahrazen bezpečnějším zemním plynem. [[Jižní Afrika]] stále využívá zplyňování uhlí pro mnoho petrochemických potřeb. [57] => [58] => === Zkapalnění === [59] => [60] => Uhlí může být zpracováno na kapalná paliva jako [[benzín]] nebo [[Motorová nafta|nafta]] několika různými způsoby: [61] => [62] => '''[[Fischer-Tropschova syntéza|Fischer-Tropschův proces]]''' – syntéza kapalných [[uhlovodíky|uhlovodíků]] – byl použit v nacistickém [[Německo|Německu]] nebo v jižní [[Afrika|Africe]], protože tyto země byly politicky izolované a neschopné koupit surovou [[ropa|ropu]]. Uhlí může být zplyňované na syngas (vyvážená čištěná směs CO a H2 plynů) a syngas zkapalněný Fischer-Tropschovou metodou na lehké [[uhlovodíky]], které jsou dále zpracovávány na benzín a naftu. Syngas může být také převedený na [[methanol]], který může být použitý jako palivo nebo přísada do paliva. [63] => [64] => Přímé kapalnění '''Bergiusovým procesem''' – kapalnění hydrogenací – je také dosažitelné, ale není užívané vně Německa, kde byly oba tyto procesy ovládané během první a druhé světové války. [65] => [66] => Dalším způsobem výroby kapalných uhlovodíků je '''nízkoteplotní karbonizace''' (LTC). Uhlí je dopované v teplotách mezi 450 a 700 °C ve srovnání s 800 až 1000 °C pro hutnický [[koks]]. Tyto teploty jsou optimální pro výrobu kamenouhelných [[dehet|dehtů]]. Na rozdíl od klasického dehtu obsahuje mnohem více lehkých uhlovodíků. Kamenouhelný dehet je potom dále zpracováván na paliva. Proces byl vyvinut Lewisem Karrickem roku [[1920]]. [67] => [68] => Zachytávat oxid uhličitý uvolňovaný těmito procesy je mnohem snazší, než filtrování ze spalin vzniklých spalováním uhlí se vzduchem, kde je smíchaný s [[dusík]]em a dalšími plyny. [69] => [70] => == Škody způsobované těžbou a spalováním uhlí == [71] => [72] => === Škody na lidském zdraví === [73] => Spalování uhlí způsobuje poškození lidského zdraví a předčasná úmrtí.{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = Toxic air: the case for cleaning up coal-fired power plants [75] => | periodikum = American Lung Association [76] => | vydavatel = American Lung Association [77] => | url = http://www.lungusa.org/assets/documents/healthy-air/toxic-air-report.pdf [78] => | datum vydání = 2011 [79] => | datum přístupu = 2021-06-17 [80] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120126123239/http://www.lungusa.org/assets/documents/healthy-air/toxic-air-report.pdf [81] => | datum archivace = 2012-01-26 [82] => }} Samotná těžba a zpracování uhlí způsobují znečištění ovzduší a vody.{{Citace periodika [83] => | příjmení = Hendryx [84] => | jméno = Michael [85] => | příjmení2 = Zullig [86] => | jméno2 = Keith J. [87] => | příjmení3 = Luo [88] => | jméno3 = Juhua [89] => | titul = Impacts of Coal Use on Health [90] => | periodikum = Annual Review of Public Health [91] => | datum vydání = 2020-04-02 [92] => | ročník = 41 [93] => | číslo = 1 [94] => | strany = 397–415 [95] => | issn = 0163-7525 [96] => | doi = 10.1146/annurev-publhealth-040119-094104 [97] => | jazyk = en [98] => | url = https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev-publhealth-040119-094104 [99] => | datum přístupu = 2021-06-17 [100] => }} Spalováním uhlí dochází k emisím [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], [[Oxidy dusíku|oxidů dusíku]], [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitý]], [[Pevné částice|pevných částic (PM10, PM2,5, PM1)]] a [[Těžké kovy|těžkých kovů]], které mají nepříznivý vliv na lidské zdraví.{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Global SO2 emission hotspot database [102] => | url = https://storage.googleapis.com/planet4-international-stateless/2019/08/e40af3dd-global-hotspot-and-emission-sources-for-so2_16_august-2019.pdf [103] => | vydavatel = Greenpeace [104] => | datum vydání = 2019 [105] => | datum přístupu = 2021-06-17 [106] => }} Mezi nejčastější zdravotní důsledky patří [[astma]], [[Infarkt myokardu|infarkty myokardu]], snížení inteligence, ucpávání cév, [[Cévní mozková příhoda|cévní mozkové příhody]], [[srdeční arytmie]], otravy rtutí, ucpávání tepen a [[rakovina plic]].{{Citace elektronické monografie [107] => | titul = COAL’S ASSAULT ON HUMAN HEALTH [108] => | url = https://www.psr.org/blog/resource/coals-assault-on-human-health/ [109] => | vydavatel = Physicians for Social Responsibility [110] => | datum přístupu = 2021-06-17 [111] => | jazyk = en-US [112] => }}{{Citace elektronické monografie [113] => | příjmení = Burt [114] => | jméno = Erica et. al. [115] => | titul = Scientific Evidence of Health Effects from Coal Use in Energy Generation [116] => | url = https://saudesemdano.org/sites/default/files/documents-files/828/Health_Effects_Coal_Use_Energy_Generation.pdf [117] => | vydavatel = University of Illinois at Chicago School of Public Health [118] => | místo = Chicago [119] => | datum vydání = 2013-04 [120] => | datum přístupu = 2021-06-17 [121] => }}{{Citace periodika [122] => | příjmení = Křivohlavá [123] => | jméno = L. [124] => | titul = Zdravotní dopady spalování uhlí [125] => | periodikum = Health effects of coal combustion. [126] => | datum vydání = 2020-11 [127] => | ročník = 100 [128] => | číslo = 6 [129] => | strany = 267–269 [130] => | url = https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=a9h&AN=149052889&lang=cs&site=ehost-live&scope=site [131] => | datum přístupu = 2021-06-17 [132] => }}{{Citace elektronické monografie [133] => | příjmení = Rubešová [134] => | jméno = Jitka [135] => | titul = Problematika znečištění ovzduší z hlediska zdravotních rizik, monitorování chemických látek v ovzduší ČR, možnosti prevence [136] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/18512/130005999.pdf?sequence=1 [137] => | vydavatel = Univerzita Karlova [138] => | místo = Praha [139] => | datum vydání = 2008 [140] => | datum přístupu = 2021-06-17 [141] => }} Odhaduje se, že uhlí celosvětově způsobuje 800 000 předčasných úmrtí ročně,{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = End Coal {{!}} Health [143] => | periodikum = End Coal [144] => | url = https://endcoal.org/health/ [145] => | jazyk = en-US [146] => | datum přístupu = 2021-06-17 [147] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171222052743/https://endcoal.org/health/ [148] => | datum archivace = 2017-12-22 [149] => }} především v Indii{{Citace periodika [150] => | titul = India shows how hard it is to move beyond fossil fuels [151] => | periodikum = The Economist [152] => | datum vydání = 2018-08-02 [153] => | issn = 0013-0613 [154] => | url = https://www.economist.com/briefing/2018/08/02/india-shows-how-hard-it-is-to-move-beyond-fossil-fuels [155] => | datum přístupu = 2021-06-17 [156] => }} a Číně.{{Citace monografie [157] => | příjmení = Prüss-Üstün [158] => | jméno = Annette [159] => | příjmení2 = Wolf [160] => | jméno2 = Jennyfer [161] => | příjmení3 = Corvalán [162] => | jméno3 = Carlos [163] => | titul = Preventing Disease Through Healthy Environments: A Global Assessment of the Burden of Disease from Environmental Risks [164] => | url = https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43457/9241593822_eng.pdf [165] => | vydavatel = World Health Organization [166] => | počet stran = 173 [167] => | isbn = 978-92-4-156519-6 [168] => | poznámka = Google-Books-ID: HQ8LDgAAQBAJ [169] => | jazyk = en [170] => }}{{Citace monografie [171] => | příjmení = Organization [172] => | jméno = World Health [173] => | titul = Global Health Risks : Mortality and Burden of Disease Attributable to Selected Major Risks. [174] => | url = https://web.archive.org/web/20120214111235/http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/GlobalHealthRisks_report_full.pdf [175] => | vydavatel = World Health Organization [176] => | místo = Geneva [177] => | počet stran = 1 online resource (70 pages) [178] => | isbn = 978-92-4-068420-1 [179] => | isbn2 = 92-4-068420-4 [180] => | oclc = 609852928 [181] => }}{{Citace elektronického periodika [182] => | titul = Ambient (outdoor) air pollution [183] => | periodikum = www.who.int [184] => | url = https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/ambient-(outdoor)-air-quality-and-health [185] => | jazyk = en [186] => | datum přístupu = 2021-06-17 [187] => }} V Evropě se roční zdravotní náklady způsobené používáním uhlí k výrobě elektřiny odhadují až na 43 miliard eur.{{Citace elektronické monografie [188] => | titul = Health and Environment Alliance [189] => | url = https://www.env-health.org/unpaid-health-bill-how-coal-power-plants-make-us-sick/ [190] => | datum vydání = 2013-03-07 [191] => | datum přístupu = 2021-06-17 [192] => | jazyk = en-GB [193] => }} [194] => [195] => Dýchání uhelného prachu způsobuje u horníků [[Pneumokonióza|pneumokoniózu]] – hovorově „černé plíce“ – podle toho že doslova mění barvu plicní tkáně z obvyklé růžové barvy na černou.{{Citace elektronické monografie [196] => | příjmení = Barth [197] => | jméno = Peter S. [198] => | titul = The Tragedy of Black L agedy of Black Lung: Federal Compensation for al Compensation for Occupational Disease [199] => | url = https://research.upjohn.org/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://scholar.google.com/&httpsredir=1&article=1120&context=up_press [200] => | vydavatel = University of Connecticut [201] => | datum vydání = 1987 [202] => | datum přístupu = 2021-06-17 [203] => }}{{Citace periodika [204] => | příjmení = Fenclová [205] => | jméno = Z. [206] => | příjmení2 = Urban [207] => | jméno2 = P. [208] => | příjmení3 = Pelclová [209] => | jméno3 = D. [210] => | titul = Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019 [211] => | periodikum = Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2019. [212] => | datum vydání = 2020-05 [213] => | ročník = 100 [214] => | číslo = 3 [215] => | strany = 118–125 [216] => | url = https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=a9h&AN=146051368&lang=cs&site=ehost-live&scope=site [217] => | datum přístupu = 2021-06-17 [218] => }} [219] => [220] => Minimálně 10 % uhlí tvoří popel.{{Citace elektronického periodika [221] => | příjmení = Zapletalová [222] => | jméno = Lucie [223] => | titul = XRF analysis of coal combustion products [224] => | periodikum = hdl.handle.net [225] => | url = http://hdl.handle.net/10563/7163 [226] => | datum vydání = 2008-02-19 [227] => | jazyk = cs [228] => | datum přístupu = 2021-06-17 [229] => }} Ročně se tak vyprodukuje obrovské množství uhelného popela a dalšího odpadu, který je toxický pro člověka a další živé organismy.{{Citace periodika [230] => | příjmení = Goemann [231] => | jméno = Ethan [232] => | titul = Surveying the Threat of Groundwater Contamination from Coal Ash Ponds [233] => | periodikum = Duke Environmental Law & Policy Forum [234] => | datum vydání = 2014-2015 [235] => | ročník = 25 [236] => | strany = 427 [237] => | url = https://heinonline.org/HOL/Page?handle=hein.journals/delp25&id=426&div=&collection= [238] => | datum přístupu = 2021-06-17 [239] => }} Kromě samotného popílku ze spalování vznikají ve výrobním procesu popílek a kaly z odsíření spalin, které obsahují rtuť, uran, thorium, arsen a další těžké kovy spolu s nekovy, jako je selen.{{Citace monografie [240] => | příjmení = Chadwick [241] => | jméno = M. J. [242] => | příjmení2 = Highton [243] => | jméno2 = N. H. [244] => | příjmení3 = Lindman [245] => | jméno3 = N. [246] => | titul = Environmental Impacts of Coal Mining & Utilization: A Complete Revision of Environmental Implications of Expanded Coal Utilization [247] => | url = https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=qZ3IAgAAQBAJ&oi=fnd&pg=PP1&dq=Environmental+Impacts+of+Coal+Use&ots=uFXLsRvC2e&sig=RwZRVNN5Q3cPI5ji5svtBy42yC4&redir_esc=y#v=onepage&q=Environmental%20Impacts%20of%20Coal%20Use&f=false [248] => | vydavatel = Elsevier [249] => | počet stran = 359 [250] => | isbn = 978-1-4832-8630-3 [251] => | poznámka = Google-Books-ID: qZ3IAgAAQBAJ [252] => | jazyk = en [253] => }} [254] => [255] => === Kyselé deště === [256] => {{Podrobně|Kyselý déšť}} [257] => Spalování uhlí produkuje [[oxid uhličitý]], spolu s proměnným množstvím [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], v závislosti na kvalitě uhlí. [[Oxid siřičitý]] reaguje s vodou za tvorby [[kyselina siřičitá|kyseliny siřičité]]. Jestliže se dostane do [[atmosféra|atmosféry]], reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě [[kyselý déšť|kyselých dešťů]]. Emise z uhelných elektráren představují největší umělý zdroj [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a tím s velkou pravděpodobností výrazně přispívají ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]]. Moderní elektrárny využívají (poměrně nákladné) technologie pro omezení škodlivosti odpadních látek a zvýšení účinnosti. [258] => [259] => === Změna klimatu === [260] => {{Viz též|Globální oteplování}} [261] => Největším a dlouhodobým důsledkem používání uhlí je uvolňování [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], [[Skleníkové plyny|skleníkového plynu]], který způsobuje změnu klimatu. Uhelné elektrárny byly v roce 2018 největším přispěvatelem k nárůstu celosvětových emisí CO2,{{Citace elektronické monografie [262] => | titul = Blog o meteorologii, hydrologii a kvalitě ovzduší [263] => | url = https://chmibrno.org/blog/emise-co2-a-dalsich-sklenikovych-plynu/ [264] => | datum vydání = 2020-03-23 [265] => | datum přístupu = 2021-06-17 [266] => | jazyk = cs [267] => }} 40 % celkových emisí z fosilních paliv{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = China's unbridled export of coal power imperils climate goals [269] => | periodikum = phys.org [270] => | url = https://phys.org/news/2018-12-china-unbridled-export-coal-power_1.html [271] => | jazyk = en [272] => | datum přístupu = 2021-06-17 [273] => }} a více než čtvrtinou celkových emisí.{{Citace elektronického periodika [274] => | titul = CO2 emissions by fuel [275] => | periodikum = Our World in Data [276] => | url = https://ourworldindata.org/emissions-by-fuel [277] => | datum přístupu = 2021-06-17 [278] => }} Při těžbě uhlí se navíc často uvolňuje [[Methan|metan]], další skleníkový plyn.{{Citace periodika [279] => | příjmení = Sengupta [280] => | jméno = Somini [281] => | titul = China’s Coal Plants Haven’t Cut Methane Emissions as Required, Study Finds [282] => | periodikum = The New York Times [283] => | datum vydání = 2019-01-29 [284] => | issn = 0362-4331 [285] => | jazyk = en-US [286] => | url = https://www.nytimes.com/2019/01/29/climate/china-coal-climate-change.html [287] => | datum přístupu = 2021-06-17 [288] => }}{{Citace elektronického periodika [289] => | titul = Coal mines emit more methane than oil-and-gas sector, study finds [290] => | periodikum = Carbon Brief [291] => | url = https://www.carbonbrief.org/coal-mines-emit-more-methane-than-oil-and-gas-sector-study-finds [292] => | datum vydání = 2020-03-24 [293] => | jazyk = en [294] => | datum přístupu = 2021-06-17 [295] => }} [296] => [297] => V roce 2016 činily celosvětové hrubé emise oxidu uhličitého z používání uhlí 14,5 Gt.{{Citace elektronického periodika [298] => | titul = CO2 Emissions {{!}} Global Carbon Atlas [299] => | periodikum = www.globalcarbonatlas.org [300] => | url = http://www.globalcarbonatlas.org/en/CO2-emissions [301] => | datum přístupu = 2021-06-17 [302] => }} Na každou vyrobenou megawatthodinu vypustí uhelná elektrárna přibližně tunu oxidu uhličitého, což je dvakrát více než přibližně 500 kg oxidu uhličitého uvolněného elektrárnou na zemní plyn.{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Frequently Asked Questions (FAQs) - U.S. Energy Information Administration (EIA) [304] => | periodikum = www.eia.gov [305] => | url = https://www.eia.gov/tools/faqs/faq.php [306] => | datum přístupu = 2021-06-17 [307] => }} Z tohoto důvodu již dlouhou dobu znějí od odborníků a OSN hlasy, že většina světových zásob uhlí by měla být ponechána v zemi, aby se zabránilo katastrofálnímu globálnímu oteplování.{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = Leave coal in the ground to avoid climate catastrophe, UN tells industry [309] => | periodikum = the Guardian [310] => | url = http://www.theguardian.com/environment/2013/nov/18/leave-coal-avoid-climate-catastrophe-un [311] => | datum vydání = 2013-11-18 [312] => | jazyk = en [313] => | datum přístupu = 2021-06-17 [314] => }} Aby se globální oteplování udrželo pod 1,5 °C nebo 2 °C, budou muset být stovky, případně tisíce uhelných elektráren předčasně vyřazeny z provozu.{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = We have too many fossil-fuel power plants to meet climate change goals [316] => | periodikum = Environment [317] => | url = https://www.nationalgeographic.com/environment/article/we-have-too-many-fossil-fuel-power-plants-to-meet-climate-goals [318] => | datum vydání = 2019-07-01 [319] => | jazyk = en [320] => | datum přístupu = 2021-06-17 [321] => }} [322] => [323] => == Požáry uhlí == [324] => Ve světě jsou stovky ohňů uhlí, které hoří pod povrchem, a je tedy nemožné je uhasit. Ohně mohou způsobit propadání půdy a vznikající kouřové plyny jsou životu nebezpečné. Mimo to mohou vystupovat prasklinami na povrch a vytvářet povrchové požáry. Uhelné jeskyně se mohou samovznítit, nebo zapálit od důlního ohně, případně povrchového ohně. Uhelné ohně v Číně spálí ročně 120 milionů [[kilogram|tun]] uhlí – z toho vznikne 360 milionů tun CO2, což se rovná 2–3 % z roční celosvětové produkce CO2 z fosilních paliv. Věřilo se, že australská ''Hořící hora'' ({{cizojazyčně|en|Burning Mountain}}) je vulkán, ale později se zjistilo, že jde o uhelný oheň, který hoří už více než 5000 let. [325] => [326] => == Výskyt ve světě a těžba == [327] => [[Soubor:Men of the Mine- Life at the Coal Face, Britain, 1942 D8263.jpg|náhled|vpravo|Těžba uhlí v Británii, 1942]] [328] => [[Soubor:2005coal.png|náhled|vpravo|Těžba uhlí v roce 2005]] [329] => {{viz též|Těžba uhlí}} [330] => [331] => Existuje celá řada velmi významných a světově známých uhelných pánví (kupř. [[Doněcká uhelná pánev]]). Velká ložiska kvalitního černého uhlí nebyla ještě v některých průmyslově méně rozvinutých zemích prakticky vůbec těžena. [332] => [333] => === Celkové zásoby === [334] => V následující tabulce jsou uvedeny zásoby, které mohou být s velkou pravděpodobností využity za současných ekonomických a technologických podmínek. Při současném tempu spotřeby tyto zásoby vydrží{{kdy?}} na 122 let. [335] => Na našem území se nalézá přibližně 200 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí a přes 850 milionů hnědého, neblokovaného těžebními limity. Se zásobami za limity a rezervami je to 2 150 milionů tun hnědého uhlí. Zásoby se budou vyčerpávat postupně v jednotlivých těžebních lokalitách. Pokud by těžba pokračovala i za územní limity, vydržely by zásoby až do roku 2 100. [336] => {| class="wikitable sortable" align="center" style="text-align:center" [337] => |+ '''Potvrzené objevené uhelné zásoby na konci roku 2008 (v miliónech tun)'''{{Citace elektronické monografie [338] => | url = http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2009_downloads/coal_table_of_proved_coal_reserves_2009.pdf [339] => | titul = BP Statistical review of world energy 2009 [340] => | datum přístupu = 2009-07-31 [341] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100331070328/http://www.bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2008/STAGING/local_assets/2009_downloads/coal_table_of_proved_coal_reserves_2009.pdf [342] => | datum archivace = 2010-03-31 [343] => | nedostupné = ano [344] => }} [345] => |- [346] => ! width="200pt"|Země [347] => ! width="100pt"|Černé uhlí [348] => ! width="100pt"|Hnědé uhlí [349] => ! width="100pt"|Celkově [350] => ! width="100pt"|Podíl [351] => |- [352] => |[[Spojené státy americké]] ||108 950||129 358||238 308||28,9 [353] => |- [354] => |[[Rusko]]||49 088||107 922||157 010||19,0 [355] => |- [356] => |[[Čína]]||62 200||52 300||114 500||13,9 [357] => |- [358] => |[[Austrálie]]||36 800||39 400||76 200||9,2 [359] => |- [360] => |[[Indie]]||54 000||4 600||58 600||7,1 [361] => |- [362] => |[[Ukrajina]]||15 351||18 522||33 873||4,1 [363] => |- [364] => |[[Kazachstán]]||28 170||3 130||31 300||3,8 [365] => |- [366] => |[[Jihoafrická republika]]||30 408||–||30 408||3,7 [367] => |- [368] => |[[Evropská unie]]||8 427||21 143||29 570||3,6 [369] => |- [370] => |[[Polsko]]||6 012||1 490||7 502||0,9 [371] => |- [372] => |[[Brazílie]]||-||7 059||7 059||0,9 [373] => |- [374] => |[[Kolumbie]]||6 434||380||6 814||0,8 [375] => |- [376] => |[[Německo]]||152||6 556||6 708||0,8 [377] => |- [378] => |[[Kanada]]||3 471||3 107||6 578||0,8 [379] => |- [380] => |[[Česko]]||1 673||2 828||4 501||0,5 [381] => |- [382] => |[[Indonésie]]||1 721||2 607||4 328||0,5 [383] => |- [384] => |Řecko||-||3 900||3 900||0,5 [385] => [407] => |- [408] => !Celosvětově||411 321||414 680||826 001||100,0 [409] => |} [410] => [411] => === Statistika těžby === [412] => {| class="wikitable sortable" align="center" style="text-align:center" [413] => |+ '''Těžba v roce 2008 (v miliónech tun)'''{{Citace elektronického periodika |titul=Energy Information Administration – Total Primary Coal Production (Thousand Short Tons) |url=http://tonto.eia.doe.gov/cfapps/ipdbproject/IEDIndex3.cfm?tid=1&pid=7&aid=1 |datum přístupu=2010-07-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100725131933/http://tonto.eia.doe.gov/cfapps/ipdbproject/IEDIndex3.cfm?tid=1&pid=7&aid=1 |datum archivace=2010-07-25 |nedostupné=ano }} [414] => |- [415] => ! width="200pt"|Země [416] => ! width="100pt"|Množství [417] => ! width="100pt"|Podíl [418] => |- [419] => |[[Čína]]||2 878||39,2 [420] => |- [421] => |[[Spojené státy americké]]||1 171||16,1 [422] => |- [423] => |[[Indie]]||568||7,8 [424] => |- [425] => |[[Austrálie]]||439||6,0 [426] => |- [427] => |[[Rusko]]||356||4,9 [428] => |- [429] => |[[Indonésie]]||313||4,3 [430] => |- [431] => |[[Jihoafrická republika]]||260||3,6 [432] => |- [433] => |[[Německo]]||214||2,9 [434] => |- [435] => |[[Polsko]]||158||2,2 [436] => |- [437] => |[[Kazachstán]]||120||1,6 [438] => |- [439] => |[[Kolumbie]]||87||1,2 [440] => |- [441] => |[[Turecko]]||84||1,1 [442] => |- [443] => |[[Kanada]]||75||1,0 [444] => |- [445] => |[[Řecko]]||72||1,0 [446] => |- [447] => |[[Česko]]||66||0,9 [448] => |- [449] => |[[Ukrajina]]||66||0,9 [450] => |- [451] => |[[Vietnam]]||44||0,6 [452] => |- [453] => |[[Severní Korea]]||41||0,6 [454] => |- [455] => |[[Srbsko]]||40||0,5 [456] => |- [457] => |[[Rumunsko]]||38||0,5 [458] => |- [459] => |[[Bulharsko]]||32||0,4 [460] => |- [461] => |ostatní státy||<20||<0,3 [462] => |- [463] => !'''Celosvětově||7 271||100,0''' [464] => |} [465] => [466] => === Výskyt v Česku === [467] => [[Soubor:Rypadlo Tušimice.jpg|náhled|vpravo|Rypadlo velkostroje v dole Nástup Tušimice v Mostecké uhelné pánvi]] [468] => Uhlí se v [[Česko|Česku]] nachází hlavně v [[Ostrava|Ostravsko]]-[[Karviná|karvinském]] regionu (vysoce kvalitní černé uhlí), těží se ale již pouze na Karvinsku (těží společnost [[OKD]], patřící [[NWR]]). Dále se ve dvou pánvích pod [[Krušné hory|Krušnými horami]] vyskytuje hnědé uhlí. Jedná se o Mosteckou uhelnou pánev (těží společnost [[Severočeské doly]] patřící do [[Skupina ČEZ|Skupiny ČEZ]] a společnosti [[Litvínovská uhelná|Litvínovská]] a [[Vršanská uhelná|Vršanská]], patřící do skupiny [[Czech Coal]]{{Citace elektronického periodika [469] => | titul = Coal Services a.s. {{!}} Sev.en Energy [470] => | periodikum = www.7energy.com [471] => | url = https://www.7energy.com/cz/skupina/coal-services.html [472] => | datum přístupu = 2021-03-19 [473] => }}) a Sokolovskou uhelnou pánev (těží [[Sokolovská uhelná]]). Hnědého uhlí a lignitu se v roce [[2008]] vytěžilo 47 mil. [[kilogram|tun]] (prakticky všechno se spotřebovalo v Česku), černého uhlí pak 13 mil. tun (čistý export činil 30%).{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = ČSÚ [475] => | periodikum = www.czso.cz [476] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/ [477] => | datum přístupu = 2021-12-11 [478] => }} [479] => [480] => Zatímco černé uhlí se v Česku těží výhradně hlubinným způsobem, hnědé uhlí se dobývá v rozsáhlých povrchových velkolomech (podrobněji viz [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách]]). [481] => [482] => [[Lignit]]ové doly se nacházejí na [[Břeclav]]sku a [[České Budějovice|Českobudějovicku]] ([[Mydlovary]]). Malé černouhelné pánve – kdysi hojně využívané a dnes již fakticky opuštěné – se nachází jihozápadně od Brna ([[Rosice]], [[Oslavany]]), dále mezi [[Kladno|Kladnem]] a [[Rakovník]]em či [[Plzeň|Plzní]], malé ložisko černého uhlí se též nachází v [[Podkrkonoší]] u [[Žacléř]]e. Uhelné sloje malých mocností lze nalézt na mnoha jiných místech Česka (třeba na Lounsku, Litoměřicku a Mělnicku a jinde), tyto malé sloje se ale prozatím pro těžbu vůbec nehodí především z ekonomických důvodů (zde jsou předpokládané neúměrně vysoké investiční a provozní náklady na jejich těžbu). [483] => [484] => == Odkazy == [485] => === Reference === [486] => {{Překlad|en|coal|1028589319}} [487] => [488] => [489] => === Externí odkazy === [490] => * {{Commonscat|Coal}} [491] => * {{Wikicitáty|téma=Uhlí}} [492] => * {{Wikislovník|heslo=uhlí}} [493] => * [http://www.euracoal.org European Association for Coal and Lignite] [494] => * [http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_energetickych_surov.html#HN%CCD%C9%20UHL%CD%20(+%20LIGNIT) Uhlí na geologie.vsb.cz] [495] => * [https://web.archive.org/web/20081024141852/http://chemlinkcz.cz/chemicka-technologie/uhli-a-jeho-zpracovani Uhlí a jeho zpracování] na chemlinkcz.cz [496] => [497] => {{Fosilní paliva}} [498] => {{Autoritní data}} [499] => {{Portály|Těžba|Chemie}} [500] => [501] => [[Kategorie:Uhlí| ]] [502] => [[Kategorie:Typy uhlí]] [503] => [[Kategorie:Paliva]] [504] => [[Kategorie:Pevná paliva]] [505] => [[Kategorie:Uhlíková paliva]] [506] => [[Kategorie:Kaustobiolity]] [507] => [[Kategorie:Usazené horniny]] [508] => [[Kategorie:Neobnovitelné zdroje energie]] [509] => [[Kategorie:Uhlík]] [510] => [[Kategorie:Kyslík]] [511] => [[Kategorie:Vodík]] [512] => [[Kategorie:Uran (prvek)]] [513] => [[Kategorie:Chemický průmysl]] [514] => [[Kategorie:Komodity]] [] => )
good wiki

Uhlí

Uhlí - antracit Příklad možného složení uhlí Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina. Získává se dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako palivo.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Německo','Čína','Česko','Lignit','Kolumbie','Spojené státy americké','Jihoafrická republika','kilogram','Indie','Kanada','ropa','svítiplyn'

Česko

Čína

Indie

Kanada

Kilogram

Kolumbie

Lignit

Lignit je hnědé uhlí, které patří mezi fosilní paliva.

Německo

Ropa

Svítiplyn