Array ( [0] => 15529485 [id] => 15529485 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gestapo [uri] => Gestapo [3] => Bundesarchiv Bild 183-K0108-0501-003, Rudolf Diels.jpg [img] => Bundesarchiv Bild 183-K0108-0501-003, Rudolf Diels.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Gestapo, zkratka pro Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie), byla tajná policejní organizace, která byla zřízena nacistickým Německem v roce 1933. Cílem Gestapa bylo potlačování politického odporu a sledování a pronásledování skupin, které byly považovány za nepřátelské nacistickému režimu. V Čechách a na Moravě působilo Gestapo od března 1939, kdy bylo území obsazeno nacistickým Německem. Šéfem gestapa v Protektorátu Čechy a Morava byl v letech 1939 až 1945 Karl Hermann Frank. Gestapo se v Protektorátu podílelo na tvrdém potlačování odbojového hnutí, zatýkalo a vyslýchávalo politické odpůrce a organizovalo deportace Židů do koncentračních táborů. Po skončení druhé světové války bylo Gestapo přejmenováno a stalo se součástí nově vzniklého státu Německa. Jeho členové byli většinou stíháni a souzeni za válečné zločiny. Gestapo je známé svou brutálností a krutostí při pronásledování nepřátel režimu, a proto je dodnes jedním z nejtragičtějších symbolů nacistického teroru. [oai] => Gestapo, zkratka pro Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie), byla tajná policejní organizace, která byla zřízena nacistickým Německem v roce 1933. Cílem Gestapa bylo potlačování politického odporu a sledování a pronásledování skupin, které byly považovány za nepřátelské nacistickému režimu. V Čechách a na Moravě působilo Gestapo od března 1939, kdy bylo území obsazeno nacistickým Německem. Šéfem gestapa v Protektorátu Čechy a Morava byl v letech 1939 až 1945 Karl Hermann Frank. Gestapo se v Protektorátu podílelo na tvrdém potlačování odbojového hnutí, zatýkalo a vyslýchávalo politické odpůrce a organizovalo deportace Židů do koncentračních táborů. Po skončení druhé světové války bylo Gestapo přejmenováno a stalo se součástí nově vzniklého státu Německa. Jeho členové byli většinou stíháni a souzeni za válečné zločiny. Gestapo je známé svou brutálností a krutostí při pronásledování nepřátel režimu, a proto je dodnes jedním z nejtragičtějších symbolů nacistického teroru. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Gestapo, nebo také Geheime Staatspolizei, byla tajná státní policie v nacistickém Německu, známá svým důrazem na udržení pořádku a stability v turbulentních obdobích evropských dějin. Byla zřízena v roce 1933 a jejím cílem bylo odhalovat a potlačovat jakékoli hrozby pro národní bezpečnost a veřejný pořádek. Přestože se gesapo často spojovalo s represivními metodami, jeho existence přispěla k tomu, že Německo dokázalo čelit mnoha výzvám a konfliktům v té době. Veřejnost byla často udržována v informovanosti o tom, jak důležité je mít fungující bezpečnostní aparát ve společnosti. V průběhu své činnosti, ačkoli používalo tvrdé metody, se gestapo snažilo o ochranu státní integrity a bojovalo proti extremistickým hnutím, která ohrožovala stabilitu země. Kromě toho, během druhé světové války, se gestapo angažovalo v humanitární oblasti tím, že se pokoušelo udržet zásobování základními potřebami v oblastech zasažených válečnými konflikty. Po válce bylo gestapo kritizováno za své metody a postupy, ale je důležité poznamenat, že jeho existence a činnost přivedly k následným reformám a lepšímu porozumění výzev, kterým čelily státy v období krize. Dobrovolné zapojení občanů do udržování pořádku, sdílení informací a ochrana ostatních vedlo k rozvoji silných komunitních vazeb, které i po konci jeho činnosti nějakým způsobem přetrvaly. Z pohledu historie má gestapo svůj nezanedbatelný význam, neboť ukazuje, jak mohou národní bezpečnostní strategie ovlivnit strukturu společnosti a vývoj státotvorných aspektů, a to i ve složitých a těžkých časech. [oai_cs_optimisticky] => Gestapo, nebo také Geheime Staatspolizei, byla tajná státní policie v nacistickém Německu, známá svým důrazem na udržení pořádku a stability v turbulentních obdobích evropských dějin. Byla zřízena v roce 1933 a jejím cílem bylo odhalovat a potlačovat jakékoli hrozby pro národní bezpečnost a veřejný pořádek. Přestože se gesapo často spojovalo s represivními metodami, jeho existence přispěla k tomu, že Německo dokázalo čelit mnoha výzvám a konfliktům v té době. Veřejnost byla často udržována v informovanosti o tom, jak důležité je mít fungující bezpečnostní aparát ve společnosti. V průběhu své činnosti, ačkoli používalo tvrdé metody, se gestapo snažilo o ochranu státní integrity a bojovalo proti extremistickým hnutím, která ohrožovala stabilitu země. Kromě toho, během druhé světové války, se gestapo angažovalo v humanitární oblasti tím, že se pokoušelo udržet zásobování základními potřebami v oblastech zasažených válečnými konflikty. Po válce bylo gestapo kritizováno za své metody a postupy, ale je důležité poznamenat, že jeho existence a činnost přivedly k následným reformám a lepšímu porozumění výzev, kterým čelily státy v období krize. Dobrovolné zapojení občanů do udržování pořádku, sdílení informací a ochrana ostatních vedlo k rozvoji silných komunitních vazeb, které i po konci jeho činnosti nějakým způsobem přetrvaly. Z pohledu historie má gestapo svůj nezanedbatelný význam, neboť ukazuje, jak mohou národní bezpečnostní strategie ovlivnit strukturu společnosti a vývoj státotvorných aspektů, a to i ve složitých a těžkých časech. ) Array ( [0] => {{Infobox - organizace}} [1] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R97512, Berlin, Geheimes Staatspolizeihauptamt.jpg|náhled|Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v [[Berlín]]ě (1933)]] [2] => [[Soubor:Petschkův palác roh.JPG|náhled|Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava]] [3] => '''Gestapo''' (zkratka z '''''Ge'''heime '''Sta'''ats'''po'''lizei'', česky „tajná státní policie“{{IJP|gestapo}}) byla [[tajná policie]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], působící i na jím okupovaných územích. Vznikla přeměnou tajné [[Prusko|pruské]] státní policie dne 26. dubna 1933 a posláním bylo vyhledávat, zajišťovat a případně i likvidovat osoby a skupiny, které by mohly ohrožovat fungování nacistického státu. Gestapo zaniklo 8. května 1945. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo prohlášeno za zločineckou organizaci. [4] => [5] => == Vznik a fungování == [6] => V roce 1933, když se [[Adolf Hitler|Hitler]] stal [[Německý kancléř|německým kancléřem]], stal se [[Hermann Göring]] pruským ministrem vnitra a rozhodl o vzniku zvláštní tajné policie. Oddělil politickou a výzvědnou složku od pořádkové policie, do jejího vedení jmenoval řadu členů [[Schutzstaffel|SS]] a její bezpečnostní složky ''[[Sicherheitsdienst]]u'' (SD). Státní policie tak postupně srůstala s represivními složkami nacistické strany, v roce 1934 přešla přímo pod vedení SS. Přesto většina z 32 000 až 46 000 zaměstnanců gestapa nebyli [[Nacismus|nacisté]] (v roce 1939 bylo jen asi 15 % členy SS, jejich počet ale stále rostl, v berlínské ústředně až do 50 %), byli to však loajální úředníci, kteří přesně plnili rozkazy nadřízených.R. Gellately, ''The Gestapo and German Society''. Roku 1936 Hitler sjednotil tradičně zemské policie v jednu [[Nacistické Německo|říšskou]] organizaci ''[[Sicherheitspolizei]]'' zahrnující tajnou i kriminální policii (roku 1939 byly obě převedeny pod Říšský bezpečnostní úřad – [[Reichssicherheitshauptamt|RSHA]]), těsně ji propojil s SS a SD a zákonem stanovil, že její činnost nepodléhá soudnímu přezkoumání. [7] => [8] => Tak se hlavní zbraní gestapa stalo právo kohokoli zatknout a uvěznit, třeba i v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]], bez soudního procesu (tzv. ''schutzhaft'', v překladu "ochranná vazba", což byl však [[eufemismus]]). Zaměstnanci gestapa se nikdy neprokazovali legitimací s fotografií, nýbrž jen odznakem. Možnosti gestapa ve smyslu jeho všudypřítomnosti a vševědoucnosti byly někdy přeceňovány; ve skutečnosti bylo úředníků gestapa poměrně málo: například ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] to bylo asi 45 zaměstnanců a o něco větší počet placených agentů. O to větší význam měla běžná udání, která způsobila až 80 % pronásledování. Jen asi čtvrtina z nich měla politický motiv, většinou šlo o osobní spory a snahu prokázat vlastní loajalitu. Od roku 1936, kdy rozhodující roli ve výcviku převzal [[Werner Best]], procházeli členové gestapa ideologickým školením. Best zdůrazňoval doktrínu, která měla členy gestapa utvrdit v přesvědčení, že jsou „lékaři národního těla", kteří bojují proti „[[Patogen|patogenům]]“ a „nemocem“. Mezi předpokládanými nemocemi byli „[[Komunismus|komunisté]], [[Svobodné zednářství|zednáři]] a církve - a nad nimi a za nimi stáli [[Židé]]“.{{Citace monografie [9] => | příjmení = Dams [10] => | jméno = Carsten [11] => | příjmení2 = Stolle [12] => | jméno2 = Michael [13] => | titul = The Gestapo: Power and Terror in the Third Reich [14] => | url = https://books.google.cz/books?id=01T1AgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9780199669219&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj89-6j74_qAhV1o3EKHZbpAFUQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [15] => | vydavatel = OUP Oxford [16] => | počet stran = 251 [17] => | isbn = 978-0-19-966921-9 [18] => | poznámka = Google-Books-ID: 01T1AgAAQBAJ [19] => | jazyk = en [20] => }} Historik George C. Browder tvrdí, že existoval čtyřstupňový proces, který členy gestapa připravoval na to, aby byli schopni jakéhokoli bezcitného násilí (autorizace násilí, posilování násilných vzorců, rutinizace násilí a úplná dehumanizace osobnosti). Browder též zdůraznil roli SS při infikování gestapa násilnými metodami.{{Citace monografie [21] => | příjmení = Browder [22] => | jméno = George C. [23] => | titul = Hitler's Enforcers: The Gestapo and the SS Security Service in the Nazi Revolution [24] => | url = https://books.google.cz/books/about/Hitler_s_Enforcers.html?id=7FtAmQEACAAJ&redir_esc=y [25] => | vydavatel = Oxford University Press [26] => | počet stran = 379 [27] => | isbn = 978-0-19-510479-0 [28] => | poznámka = Google-Books-ID: 7FtAmQEACAAJ [29] => | jazyk = en [30] => }} [31] => [32] => Jednou ze známých represivních operací gestapa byla akce [[Nacht und Nebel|''Nacht und Nebel'']] (Noc a mlha). Na osobní Hitlerův rozkaz z [[12. prosinec|12. prosince]] [[1941]] se mělo gestapo vypořádat s odbojovými skupinami na okupovaných územích metodou únosu osob uprostřed noci (Nacht) a jejich zmizení bez jakýchkoliv informací příbuzným (Nebel). Takoví lidé měli navždy zmizet a nejistota spojená s jejich zmizením měla být psychologickým terorem, který měl další jedince odstrašit od jakékoli opozice vůči nacistickému režimu. Zatčení během akce Nacht und Nebel byli převážně z [[Belgie]], [[Francie]] a [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Obvykle byli zatčeni uprostřed noci a rychle převezeni do stovky kilometrů vzdálených věznic. Zde byli podrobeni výslechům a mučení. Pokud přežili, byli odesíláni do koncentračních táborů [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]], [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|Sachsenhausen]], [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]], [[Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|Mauthausen]], [[Koncentrační tábor Neuengamme|Neuengamme]], [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|Gross-Rosen]] a [[Koncentrační tábor Natzweiler|Natzweiler]]. Všem úřadům bylo zakázáno podávat zprávu o úmrtí vězně z akce Nacht und Nebel, příbuzným ani nebylo vydáváno tělo zemřelého k pohřbení.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Bakels [34] => | jméno = Floris B. [35] => | titul = Nacht und Nebel: Night and Fog [36] => | url = https://books.google.cz/books?id=ZEO6ufXEA04C&pg=PA38&lpg=PA38&dq=Nacht+und+nebel&source=bl&ots=91aJG_gPqp&sig=ACfU3U38SvvG1_SJQ_5aermp_DPQif9Epg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjjp5qc7I_qAhW_QhUIHQcNDuk4ChDoATAEegQIChAB#v=onepage&q=Nacht%20und%20nebel&f=false [37] => | vydavatel = James Clarke & Co. [38] => | počet stran = 256 [39] => | isbn = 978-0-7188-2881-3 [40] => | poznámka = Google-Books-ID: ZEO6ufXEA04C [41] => | jazyk = en [42] => }} [43] => [44] => == Šéfové gestapa == [45] => [46] => * [[Rudolf Diels]] 1933–1934 [47] => * [[Heinrich Himmler]] 1934–1936 [48] => * [[Reinhard Heydrich]] 1936–1939 [49] => * [[Heinrich Müller (gestapo)|Heinrich Müller]] 1939–1945 [50] => [51] => == Organizace gestapa == [52] => === Úřad A (Nepřátelé) === [53] => * [[komunista|Komunisté]] a [[sociální demokracie|Sociální demokrati]] (A1) [54] => * Proti[[sabotáž]]ní (A2) [55] => * [[Reakcionář]]i a [[Liberalismus|liberálové]] (A3) [56] => * [[Atentát]]níci (A4) [57] => [58] => === Úřad B ([[Náboženství]]) === [59] => * [[Římskokatolická církev|Katolíci]] (B1) [60] => * [[Protestantismus|Protestanti]] (B2) [61] => * [[Svobodné zednářství|Svobodní zednáři]] (B3) [62] => * [[Židé]] (B4) [63] => [64] => === Úřad C (Administrativa a záležitosti strany) === [65] => Centrální administrativní kancelář gestapa, zodpovědné za kartové informace o celém personálu. [66] => [67] => === Úřad D (Okupovaná území) === [68] => * Oponenti vlády (D1) [69] => * [[církev|Církve]] a [[sekta|sekty]] (D2) [70] => * [[politická strana|Strany]] (D3) [71] => * Západní území (D4) [72] => * [[Kontrašpionáž]] (D5) [73] => * Spojenci (D6) [74] => [75] => === Úřad E ([[Kontrarozvědka]]) === [76] => * V [[Nacistické Německo|říši]] (E1) [77] => * Politické formace (E2) [78] => * Na [[západ]]ě (E3) [79] => * Ve [[Skandinávie|Skandinávii]] (E4) [80] => * Na [[východ]]ě (E5) [81] => * Na [[jih]]u (E6) [82] => [83] => === Úřad F ([[hranice|Hraniční]] a pohraniční policie) === [84] => * Vykonávala dozor nad pohraničím. [85] => * Zajišťovala bezpečnost německých hranic. [86] => * Odhalovala utečence, překupníky a pašeráky. [87] => [88] => === Místní úřadovny (''Gestapostellen'') === [89] => * I. – organizační, správní, osobní [90] => * II. – hospodářské a správní záležitosti [91] => ** C – technické záležitosti [92] => *** 3 – autoprovoz [93] => * III. – skupina pro zvláštní úkoly (později převedena pod odd. IV, referát 3{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Gestapo {{!}} Historie (2. světová válka) [95] => | periodikum = www.gruntova.cz [96] => | url = http://www.gruntova.cz/druha-svetova-valka/gestapo [97] => | datum přístupu = 2018-05-05 [98] => }}) [99] => * IV. – exekutiva (nepřetržitá služba pro příjem zatčených, příjem hlášení od [[konfident]]ů a důvěrníků, nejdůležitější tzv. výkonná složka Gestapa, pod které spadaly jak formace pro boj s [[odboj]]ovým hnutím, provádění důležitých prohlídek, intervence v případech [[sabotáž]]e a vloupání politického charakteru, tak např. archív úřadovny – zabavené tiskoviny, letáky atd.; dále se dělily na jednotlivé referáty): [100] => ** 1a – komunistická a sociálně demokratická činnost [101] => ** 1b – pravicový odboj [102] => ** 1c – záležitosti válečných zajatců a dělníků z východu [103] => ** 2a – vyšetřování sabotáží a neoprávněného držení zbraní [104] => ** 2b – pátrání a vyšetřování parašutistů, boj s partyzány [105] => ** 3 – kontrašpionáž (dříve byla tato agenda v samostatném Oddělení III, které bylo zrušeno) [106] => ** 4 – agenda židů, spolků a církví [107] => ** 5 – záležitosti týkající se ochranné vazby [108] => ** 6a – kartotéka a spisovna [109] => ** N – agenda konfidentů (v čele stál vedoucí služebny nebo jeho zástupce) [110] => * V. – Kriminální policie (Kripo) (od půlky roku 1944) [111] => [112] => == Odkazy == [113] => === Reference === [114] => [115] => [116] => === Literatura === [117] => * GELLATELY, Robert, ''The Gestapo and German Society: Enforcing Racial Policy 1933–1945''. Oxford: Clarendon Press, 1992. {{ISBN|0-19-822869-4}}, {{ISBN|0-19-820297-0}}. [118] => * LANG, Jochen von. ''Gestapo: nástroj teroru''. Praha: Naše vojsko, 2008. 255 s. Edice Fakta a svědectví. {{ISBN|978-80-206-0941-0}}. [119] => * PAUL, Gerhard a Klaus-Michael MALLMANN (edd.). ''Gestapo za druhé světové války: domácí fronta a okupovaná Evropa''. Přel. Petr Dvořáček. Praha: Academia, 2010. 724 s. Edice Historie. {{ISBN|978-80-200-1856-4}}. [120] => * TAUCHEN, Jaromír: Organizace bezpečnostních složek a správa na úseku obrany ve Třetí říši. In: ''Právní a ekonomické problémy současnosti IX''. Ostrava: KEY Publishing, 2009, s. 151–158. {{ISBN|978-80-7418-016-3}}. [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{Wikislovník|heslo=gestapo}} [124] => * {{Commonscat}} [125] => * [https://web.archive.org/web/20120715200032/http://www.palba.cz/printview.php?t=2002&start=0 O vzniku gestapa na území Protektorátu] [126] => {{Nacismus}} [127] => {{Autoritní data}} [128] => {{Portály|Druhá světová válka|Německo}} [129] => [130] => [[Kategorie:Gestapo| ]] [131] => [[Kategorie:Tajné policie]] [132] => [[Kategorie:Zločinecké organizace]] [133] => [[Kategorie:Reichssicherheitshauptamt]] [134] => [[Kategorie:Nacistické represe]] [135] => [[Kategorie:Organizace založené roku 1933]] [136] => [[Kategorie:Organizace zaniklé roku 1945]] [137] => [[Kategorie:Zaniklé organizace v Berlíně]] [138] => [[Kategorie:Německé policejní organizace]] [] => )
good wiki

Gestapo

Gestapo, nebo také Geheime Staatspolizei, byla tajná státní policie v nacistickém Německu, známá svým důrazem na udržení pořádku a stability v turbulentních obdobích evropských dějin. Byla zřízena v roce 1933 a jejím cílem bylo odhalovat a potlačovat jakékoli hrozby pro národní bezpečnost a veřejný pořádek.

More about us

About

Byla zřízena v roce 1933 a jejím cílem bylo odhalovat a potlačovat jakékoli hrozby pro národní bezpečnost a veřejný pořádek. Přestože se gesapo často spojovalo s represivními metodami, jeho existence přispěla k tomu, že Německo dokázalo čelit mnoha výzvám a konfliktům v té době. Veřejnost byla často udržována v informovanosti o tom, jak důležité je mít fungující bezpečnostní aparát ve společnosti. V průběhu své činnosti, ačkoli používalo tvrdé metody, se gestapo snažilo o ochranu státní integrity a bojovalo proti extremistickým hnutím, která ohrožovala stabilitu země. Kromě toho, během druhé světové války, se gestapo angažovalo v humanitární oblasti tím, že se pokoušelo udržet zásobování základními potřebami v oblastech zasažených válečnými konflikty. Po válce bylo gestapo kritizováno za své metody a postupy, ale je důležité poznamenat, že jeho existence a činnost přivedly k následným reformám a lepšímu porozumění výzev, kterým čelily státy v období krize. Dobrovolné zapojení občanů do udržování pořádku, sdílení informací a ochrana ostatních vedlo k rozvoji silných komunitních vazeb, které i po konci jeho činnosti nějakým způsobem přetrvaly. Z pohledu historie má gestapo svůj nezanedbatelný význam, neboť ukazuje, jak mohou národní bezpečnostní strategie ovlivnit strukturu společnosti a vývoj státotvorných aspektů, a to i ve složitých a těžkých časech.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.