Array ( [0] => 15483852 [id] => 15483852 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ghana [uri] => Ghana [3] => Guinea from Milner's Atlas.jpg [img] => Guinea from Milner's Atlas.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Ghany [2] => | úřední název = Republic of Ghana [3] => | úřední název česky = Ghanská republika [4] => | vlajka = Flag of Ghana.svg [5] => | článek o vlajce = Ghanská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Ghana.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Ghany [8] => | mapa umístění = Ghana (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 238 540 [10] => | rozlmisto = 77 [11] => | procent vody = [12] => | počet obyvatel = 27 499 925 [13] => | obyvmisto = 49 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [15] => | hustota = 85 [16] => | hustmisto = 107 [17] => | HDI = 0,611 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2019 [21] => | HDImísto = 138 [22] => | jazyk = [[angličtina]] (úřední) a místní jazyky [23] => | náboženství = [[Křesťanství|křesťané]] 63%, [[muslim]]ové 16%, domorodé náboženství 21% [24] => | nejvyšší hora = [[Mount Afadjato]] [25] => | výška nejvyšší hory = 880 [26] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Accra]] ([[Akkra]]) [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Nana Akufo-Addo]] [30] => | funkce2 = Viceprezident [31] => | vládce2 = [[Mahamudu Bawumia]] [32] => | článek o hymně = Ghanská hymna [33] => | hymna = God Bless Our Homeland Ghana [34] => | datum vzniku = [[6. březen|6. března]] [[1957]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [36] => | měna = [[ghanský cedi]] [37] => | kód měny = GHS [38] => | HDP/ob. = 4 210{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 137 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 288 [42] => | iso3 = GHA [43] => | iso2 = GH [44] => | mpz = GH [45] => | doména = gh [46] => | předvolba = +233 [47] => | čas = +0 [48] => | commonscat = Ghana [49] => }} [50] => '''Ghana''', plným názvem '''Ghanská republika''', je stát v západní [[Afrika|Africe]]. Sousedí na severu s [[Burkina Faso]], na východě s [[Ghansko-tožská státní hranice|Togem]], na západě s [[Pobřeží slonoviny|Pobřežím slonoviny]], jeho jižní pobřeží omývají vody [[Guinejský záliv|Guinejského zálivu]]. [51] => [52] => Ghana se rozkládá na ploše 238 535 kilometrů čtverečních, tvořené různorodou krajinou, od pobřežních [[Savana|savan]] až po [[Tropický deštný les|tropické deštné lesy]]. Ghana má jako řada jiných afrických zemí překotně rostoucí populaci. Zatímco v roce 1990 měla 14 milionů obyvatel, roku 2019 to bylo již více než dvakrát tolik. S více než 31 miliony obyvatel je dnes Ghana po [[Nigérie|Nigérii]] druhou nejlidnatější zemí [[Západní Afrika|západní Afriky]]. Hlavním a největším městem je [[Akkra]]. Mezi další velká města patří [[Kumasi]], [[Tamale]] a [[Sekondi-Takoradi]]. [53] => [54] => Ghana je mnohonárodní stát, kde sídlí řada etnických, jazykových a náboženských skupin. Největší etnickou skupinou jsou [[Akanové]]. Většina Ghaňanů jsou [[Křesťanství|křesťané]] (povětšinou [[Protestantismus|protestanti]]), téměř šestina jsou [[muslim]]ové a desetina vyznává tradiční víry nebo se nehlásí k žádnému náboženství. Oficiálním jazykem země je [[angličtina]], mluví se ale i řadou místních jazyků, jedenáct z nich má polooficiální status. [55] => [56] => Prvním významným státem na území Ghany bylo království [[Stát Bono|Bono]] v 11. století. V průběhu staletí vznikala další království jako [[království Dagbon]] na severu nebo [[Ašantská říše]] na jihu. Na začátku 15. století začal zemi ovlivňovat evropský [[kolonialismus]], zprvu [[Portugalská koloniální říše|portugalský]]. Na konci 19. století se prosadil [[Britské impérium|britský]] vliv. Dne 6. března 1957 Ghana vyhlásila nezávislost, a stala se tak první kolonií v [[Subsaharská Afrika|subsaharské Africe]], která jí dosáhla. Následně se stala velkým podporovatelem [[Dekolonizace Afriky|dekolonizace]] a [[Panafrikanismus|panafrického hnutí]]. [57] => [58] => Ghana je [[unitární stát]], [[prezidentská republika]] a ústavní [[demokracie]]. Od roku 1993 si udržuje jeden z nejsvobodnějších a nejstabilnějších režimů na kontinentu a relativně dobře si vede v hodnoceních zdravotní péče, ekonomického růstu a lidského rozvoje. Na africké poměry je to bohatý stát, podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] se jeho [[hrubý domácí produkt]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] pohybuje zhruba na úrovni [[Slovensko|Slovenska]] či [[Bělorusko|Běloruska]], okolo sedmdesátého místa na světě. V Africe jde o devátou největší národní ekonomiku. Polovinu exportu tvoří [[zlato]]. Jeho těžba tvořila páteř místní ekonomiky po většinu historie. [59] => [60] => Ghana je členem [[Hnutí nezúčastněných zemí]], [[Africká unie|Africké unie]], [[Hospodářské společenství západoafrických států|Hospodářského společenství západoafrických států]] (ECOWAS) a [[Commonwealth]]u. [61] => [62] => == Historie == [63] => [[Soubor:Akan face.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Terakota]] ze 16.–17. století]] [64] => [[Soubor:St. Georges Castle Elmina Cape Coast.jpg|vlevo|náhled|Portugalský hrad [[Elmina]], dnes památka [[Světové dědictví|UNESCO]]]] [65] => [[Archeologie|Archeologické]] pozůstatky nalezené na pobřeží naznačují, že tato oblast byla osídlena již od [[Doba bronzová|doby bronzové]] (asi 2000 př. n. l.). Ovšem společnosti založené na [[rybolov]]u v rozsáhlých [[Laguna|lagunách]] a řekách zanechaly jen málo stop. Archeologové také naznačují, že centrální Ghana byla osídlena zhruba okolo roku 1000 př. n. l. [66] => [67] => Státní organizace má v oblasti hluboké kořeny. [[Berbeři|Berberský]] historik a geograf [[Al-Jakubí]] popsal v 9. století Ghanu jako „jeden ze tří nejvíce organizovaných států v regionu“, mínil tíž ovšem patrně oblast ležící spíše na území dnešního [[Mali]], byť se o tom vedou spory.{{Citace monografie [68] => | příjmení = Levtzion [69] => | jméno = Nehemia [70] => | titul = Ancient Ghana and Mali [71] => | url = https://books.google.cz/books/about/Ancient_Ghana_and_Mali.html?id=44wKAQAAIAAJ&redir_esc=y [72] => | vydavatel = Methuen [73] => | počet stran = 340 [74] => | isbn = 978-0-416-75820-7 [75] => | poznámka = Google-Books-ID: 44wKAQAAIAAJ [76] => | jazyk = en [77] => }} Jiné doklady a záznamy o této státní organizaci se nedochovaly. Víme jen, že se již tehdy v této oblasti těžilo zlato a místní obchodovali s obchodníky ze [[Súdán]]u a [[Středomoří]]. Tento stát se podle Jakubího nazýval Ghana, což v překladu znamenalo „silný král-válečník“. Když v roce 1957 vznikl moderní ghanský stát, rozhodli se jeho zakladatelé pro zemi užívat právě tento prastarý název, navzdory sporům o lokalizaci staré Ghany, a to proto, aby byly zdůrazněny hluboké kořeny ghanské kultury, a aby byl název také co nejobecnější a umožnil sjednocení velkého počtu různorodých etnických, jazykových a náboženských skupin. [78] => [79] => Pozdější, již plně historické a doložené státy, se ovšem nazývaly jinak a vytvořila je jiná etnika než starověkou Ghanu.{{Citace periodika [80] => | příjmení = Meyerowitz [81] => | jméno = Eva L. R. [82] => | titul = A Note on the Origins of Ghana [83] => | periodikum = African Affairs [84] => | datum vydání = 1952 [85] => | ročník = 51 [86] => | číslo = 205 [87] => | strany = 319–323 [88] => | issn = 0001-9909 [89] => | url = https://www.jstor.org/stable/718785 [90] => | datum přístupu = 2021-08-25 [91] => }} Ta patrně přišla z oblasti dnešního Súdánu, nejspíše v souvislosti s výše uvedeným obchodem se zlatem. V 11. století na jihu dnešní Ghany (na území dnes zvaném Brong-Ahafo) utvořila stát zvaný Bono, nebo Bonoman.{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = Bono {{!}} historical state, Africa [93] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [94] => | url = https://www.britannica.com/place/Bono-historical-state-Africa [95] => | jazyk = en [96] => | datum přístupu = 2021-08-25 [97] => }} Kmen, který ho vytvořil, se nazýval Bonové, a byl to jeden z akanských kmenů. Ve 12. století začal těžit zlato, díky čemuž jeho stát zbohatl. Městskými centry státu byly [[Bono Manso]], [[Begho]] a [[Bonduku]]. Úpadek nastal tehdy, když se velké skupiny obyvatel začaly stěhovat ze země, ve snaze osídlit jiné oblasti a nalézt tam nová ložiska zlata.   [98] => [99] => Rovněž v 11. století má mít kořeny ještě jeden stát, který se rozkládal na severu Ghany. [[Království Dagbon]] vytvořili [[Dagombové]], kteří mluvili [[Gurské jazyky|gurskými jazyky]], z čehož se dá usuzovat, že přišli do oblasti z [[Burkina Faso|Burkiny Faso]]. Přestože vládci tohoto státu nebyli obvykle [[muslim]]ové, muslimy vítali ve své zemi jako zákoníky a lékaře. V důsledku toho ovlivnil islám sever dnešní Ghany. První vůdce dagombského státu se měl nazývat Naa Gbewaa.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Ogot [101] => | jméno = Bethwell A. [102] => | titul = Africa from the Sixteenth to the Eighteenth Century [103] => | url = https://books.google.cz/books?id=WAQbp7aLpZkC&pg=PA339&lpg=PA339&dq=Na+Gbewa&source=bl&ots=TBEBwo7LiR&sig=ACfU3U0tBpE0DEMoA_O449QJ9gCPlNZ_BA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjpmaC8oczyAhUataQKHeuoAFEQ6AF6BAgtEAM#v=onepage&q=Na%20Gbewa&f=false [104] => | vydavatel = UNESCO [105] => | počet stran = 1071 [106] => | isbn = 978-92-3-101711-7 [107] => | poznámka = Google-Books-ID: WAQbp7aLpZkC [108] => | jazyk = en [109] => }} Hlavním městem byla [[Gambaga]]. Zemi rozvrátila občanská válka, v jejímž důsledku se rozpadla na řadu menších států: Dagbon, Mampruga, Mossi, Nanumba nebo Waly. [110] => [[Soubor:State Gifts Presentation Sword.JPG|vlevo|náhled|Ašantský rituální meč]] [111] => Akanové se tak nakonec ve svých státotvorných snahách ukázali jako úspěšnější. Bonoman sice padl, ale vznikla řada jiných akanských států: Ašanti, Denkyira, Mankessim, Akwamu. Na konci 15. století akansky mluvící lidé osídlili i oblast deštného pralesa, s příchodem plodin z [[jihovýchodní Asie]] a [[Amerika|Ameriky]], které bylo možné přizpůsobit tamním podmínkám – šlo o [[čirok]], [[banán]]y a [[maniok]]. Na začátku 16. století evropské zdroje zaznamenaly existenci akanských států Akan a Twifu v údolí řeky [[Ofin]]. Nakonec se ale ze všech akanských států ukázalo nejmocnějším Ašanti, z něhož vznikla [[Ašantská říše]], jež ovládla většinu ostatních oblastí v dnešní Ghaně. K expanzi a pohlcení ostatních akanských států došlo především za vlády [[Oti Akenten]]a v letech 1630–1660. Vláda Ašantské říše fungovala nejprve jako volná síť, ale nakonec bylo vybudováno centralizované království s vyspělou, vysoce specializovanou [[Byrokracie|byrokracií]] soustředěnou v hlavním městě [[Kumasi]].{{Citace periodika [112] => | příjmení = Hagan [113] => | jméno = George P. [114] => | titul = Ashanti Bureaucracy: A Study of the Growth of Centralized Administration in Ashanti from the Time of Osei Tutu to the Time of Osei Tutu Kwamina Esibe Bonsu [115] => | periodikum = Transactions of the Historical Society of Ghana [116] => | datum vydání = 1971 [117] => | ročník = 12 [118] => | strany = 43–62 [119] => | issn = 0855-3246 [120] => | url = https://www.jstor.org/stable/41405792 [121] => | datum přístupu = 2021-08-25 [122] => }} Na centralizačním procesu měl zásluhu především král [[Osei Tutu]] (zemřel asi 1717).{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = Osei Tutu {{!}} king of Asante empire [124] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [125] => | url = https://www.britannica.com/biography/Osei-Tutu [126] => | jazyk = en [127] => | datum přístupu = 2021-08-25 [128] => }} Ekonomika byla založená na zlatu a zlatých slitcích. V 18. století Ašantská říše ovládla severní dagombské státy, především za vlády krále [[Opoku Ware I.]] (zemřel 1750). [129] => [[Soubor:NAM-1971-02-33-1-1.jpg|náhled|Bitva Britů s vojáky Ašantské říše]] [130] => K prvnímu kontaktu Akanů s Evropany došlo roku 1471.{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = Ghana - Contact with Europe and its effects [132] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [133] => | url = https://www.britannica.com/place/Ghana [134] => | jazyk = en [135] => | datum přístupu = 2021-08-25 [136] => }} Byli to [[Portugalská koloniální říše|Portugalci]] a měli zájem o zlato. Zřídili své obchodní zastoupení v pobřežní osadě zvané Anomansah, kterou přejmenovali na São Jorge da Mina. Celé území nazývali Costa do Ouro, tedy Zlaté pobřeží, což byl název, který posléze přijali i jiní Evropané. V roce 1481 portugalský král [[Jan II. Portugalský|Jan II.]] pověřil [[Diogo de Azambuja|Dioga de Azambuju]] postavením hradu [[Elmina]], který byl dokončen za tři roky.{{Citace elektronického periodika [137] => | titul = January 21, 1482: The foundation stone is laid for the construction of St. George's (Elmina) Castle [138] => | periodikum = Edward A. Ulzen Memorial Foundation [139] => | url = https://www.eaumf.org/ejm-blog/2018/1/21/january-21-1482-the-foundation-stone-is-laid-for-the-construction-of-st-georges-elmina-castle [140] => | jazyk = en-US [141] => | datum přístupu = 2021-08-25 [142] => }} V roce 1598 se do ghanského obchodu se zlatem zapojili i [[Nizozemská koloniální říše|Nizozemci]]. Založili Nizozemské zlaté pobřeží ''(Nederlandse Bezittingen ter Kuste van Guinea'') a postavili pevnosti ve Fort Komenda a Kormantsi. V roce 1617 Nizozemci dobyli portugalské pevnosti a obchod ovládli.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Emmer [144] => | jméno = P. C. [145] => | titul = The Dutch in the Atlantic Economy, 1580-1880: Trade, Slavery and Emancipation [146] => | url = https://books.google.cz/books?id=2ZGGAAAAIAAJ&q=isbn:9780860786979&dq=isbn:9780860786979&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [147] => | vydavatel = Ashgate [148] => | počet stran = 312 [149] => | isbn = 978-0-86078-697-9 [150] => | poznámka = Google-Books-ID: 2ZGGAAAAIAAJ [151] => | jazyk = en [152] => }} Do poloviny 17. století se do obchodování se zlatem zapojili další evropští obchodníci, zejména [[Švédská koloniální říše|Švédové]], kteří založili Švédské zlaté pobřeží (''Svenska Guldkusten''), a také království [[Dánsko-Norsko]], které založilo Dánské zlaté pobřeží (''Danske Guldkyst''). Počínaje 17. stoletím se krom obchodu se zlatem začal rozvíjet též [[Otroctví|obchod s otroky]]. Podíleli se na něm portugalští, holandští, angličtí a francouzští obchodníci. Brzy se začali zapojovat i Němci, což přimělo Brity oblast začít více ovládat. V roce 1874 Británie převzala přímou vládu nad některými částmi země.{{Citace elektronického periodika [153] => | jméno = [154] => | titul = Ghana - The Colonial Era: British Rule of the Gold Coast [155] => | periodikum = countrystudies.us [156] => | url = http://countrystudies.us/ghana/8.htm [157] => | datum přístupu = 2021-08-25 [158] => }} Mezi britskými kolonialisty a různými akanskými státy došlo k mnoha vojenským střetnutím. Největší válka vypukla s Ašantskou říší. Je nazývána [[Anglo-ašantské války|Anglo-ašantskou válkou]] (spíše jde o sérii konfliktů) a probíhala zhruba v letech 1824 až 1900.{{Citace periodika [159] => | příjmení = Wasserman [160] => | jméno = B. [161] => | titul = The Ashanti War of 1900: A Study in Cultural Conflict [162] => | periodikum = Africa: Journal of the International African Institute [163] => | datum vydání = 1961 [164] => | ročník = 31 [165] => | číslo = 2 [166] => | strany = 167–179 [167] => | issn = 0001-9720 [168] => | doi = 10.2307/1158104 [169] => | url = https://www.jstor.org/stable/1158104 [170] => | datum přístupu = 2021-08-25 [171] => }} Ašantské království válku nakonec prohrálo. [172] => [[Soubor:President John F. Kennedy Meets with the President of the Republic of Ghana, Osagyefo Dr. Kwame Nkrumah (JFKWHP-AR6409-A).jpg|náhled|[[Kwame Nkrumah]] s americkým prezidentem [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedym]]]] [173] => Od začátku 20. století do roku [[1957]] tak byla Ghana državou [[Spojené království|Velké Británie]] pod názvem [[Zlatonosné pobřeží]]. V roce 1949 nacionalistický politik [[Kwame Nkrumah]] založil Smluvní lidovou stranu s mottem „Samostatnost nyní“. Zahájila kampaň „pozitivní akce“, která zahrnovala nenásilné protesty, stávky a nespolupráci s britskými úřady. Nkrumah byl Brity zatčen, ale již v roce 1952 se stal předsedou vlády. Dne 6. března 1957 vyhlásil nezávislost země, a Ghana se tak stala první kolonií v [[Subsaharská Afrika|subsaharské Africe]], které se to podařilo.{{Citace periodika [174] => | příjmení = Apter [175] => | jméno = David E. [176] => | titul = Ghana's Independence: Triumph and Paradox [177] => | periodikum = Transition [178] => | datum vydání = 2008 [179] => | číslo = 98 [180] => | strany = 6–22 [181] => | issn = 0041-1191 [182] => | url = https://www.jstor.org/stable/20204242 [183] => | datum přístupu = 2021-08-25 [184] => }} Po ústavním [[Referendum|referendu]] byla 1. července 1960 vyhlášena republika a Ghana tak odvrhla i britského monarchu ve svém čele (6. březen je dnes v Ghaně Dnem nezávislosti, zatímco 1. červenec se slaví jako Den republiky). Prvním prezidentem se stal Nkrumah. Byl poté vůdčí osobností [[panafrikanismus|panafrikanismu]] a jedním ze zakladatelů mezivládní [[Organizace africké jednoty]], kterou v roce 2002 vystřídala [[Africká unie]]. Panafrické myšlenky si Nkrumah osvojil během svých studií ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], kde ho ovlivnil [[Jamajka|jamajský]] aktivista [[Marcus Garvey]] a černošský [[Socialismus|socialista]] [[William Edward Burghardt Du Bois]].{{Citace periodika [185] => | příjmení = Romero [186] => | jméno = Patricia W. [187] => | titul = W.E.B. DuBois, Pan-Africanists, and Africa 1963-1973 [188] => | periodikum = Journal of Black Studies [189] => | datum vydání = 1976 [190] => | ročník = 6 [191] => | číslo = 4 [192] => | strany = 321–336 [193] => | issn = 0021-9347 [194] => | url = https://www.jstor.org/stable/2783765 [195] => | datum přístupu = 2021-08-25 [196] => }} Toho po zisku moci Nkrumah pozval do Ghany, kde dožil - ostatně hlásal, že by se všichni [[Afroameričané|američtí černoši]] měli vrátit do Afriky, což je idea, která je v Ghaně stále aktuální.{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Přijďte domů, Afrika na vás čeká, vyzývá Ghana americké černochy. Nabízí jim levnou půdu i pocit bezpečí {{!}} Svět [198] => | periodikum = Lidovky.cz [199] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/prijdte-domu-afrika-na-vas-ceka-vyzyva-ghana-americke-cernochy-nabizi-jim-levnou-pudu-i-pocit-bezpec.A200711_111029_ln_zahranici_hetom [200] => | datum vydání = 2020-07-12 [201] => | jazyk = cs [202] => | datum přístupu = 2021-08-25 [203] => }} I Nkrumah převzal socialistické myšlenky a stále více se sbližoval s [[Východní blok|východním blokem]].{{Citace monografie [204] => | příjmení = Thompson [205] => | jméno = Willard Scott [206] => | titul = Ghana's Foreign Policy, 1957-1966: Diplomacy Ideology, and the New State [207] => | url = https://books.google.cz/books/about/Ghana_s_Foreign_Policy_1957_1966.html?id=rh7WCgAAQBAJ&redir_esc=y [208] => | vydavatel = Princeton University Press [209] => | počet stran = 489 [210] => | isbn = 978-1-4008-7630-3 [211] => | poznámka = Google-Books-ID: rh7WCgAAQBAJ [212] => | jazyk = en [213] => }} Budoval si [[kult osobnosti]], v rámci nějž byl nazýván Spasitel.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení = Nídr [215] => | jméno = Tomáš [216] => | titul = Ghana oslavuje prezidenta, jenž pořizoval do Afriky sněžné pluhy [217] => | periodikum = iDNES.cz [218] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kult-prezidenta-kwame-nkrumaha-v-ghane.A121012_1839588_zahranicni_cen [219] => | datum vydání = 2012-10-13 [220] => | jazyk = cs [221] => | datum přístupu = 2021-08-25 [222] => }} Stále více si osvojoval též diktátorské metody. Kvůli tomu všemu byl svržen vojenským převratem vedeným plukovníkem [[Emmanuel Kwasi Kotoka|Emmanuel Kwasi Kotokou]] v roce [[1966]] (tzv. operace Cold Chop).{{Citace periodika [223] => | příjmení = Apter [224] => | jméno = David E. [225] => | titul = Nkrumah, Charisma, and the Coup [226] => | periodikum = Daedalus [227] => | datum vydání = 1968 [228] => | ročník = 97 [229] => | číslo = 3 [230] => | strany = 757–792 [231] => | issn = 0011-5266 [232] => | url = https://www.jstor.org/stable/20023841 [233] => | datum přístupu = 2021-08-25 [234] => }} K puči došlo během Nkrumahovi cesty do [[Čína|Číny]] a [[Vietnam]]u, kde chtěl dojednat mír. Prezident pak žil v exilu v [[Guinea|Guineji]], která ho prohlásila „čestným spoluprezidentem země“. Zemřel v [[Bukurešť|Bukurešti]]. [235] => [[Soubor:Visit by former President Jerry Rawlings AU Special Higher Representative to Somalia (6243160723).jpg|náhled|[[Jerry Rawlings]]]] [236] => Do čela země se postavil generál [[Joseph Arthur Ankrah]], který vládl až do roku 1969.{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = The Ghanaian soldier who saved Lumumba's life and kicked Nkrumah out of power [238] => | periodikum = Face2Face Africa [239] => | url = https://face2faceafrica.com/article/the-ghanaian-soldier-who-saved-lumumbas-life-and-kicked-nkrumah-out-of-power [240] => | datum vydání = 2020-12-14 [241] => | jazyk = en [242] => | datum přístupu = 2021-08-25 [243] => }} Vláda vzešlá z demokratických voleb v roce 1969 však nebyla schopná čelit narůstajícím hospodářským obtížím. Prezident [[Edward Akufo-Addo]], jakož i vláda [[Kofi Busia|Kofiho Busii]], byli svrhnuti nenásilným převratem v roce [[1972]]. V následujících letech proběhlo ještě několik pučů a v roce [[1981]] začala vláda diktátora [[Jerry Rawlings|Jerryho Rawlingse]], který pozastavil platnost ústavy a zakázal politické strany. V důsledku hospodářského úpadku stovky tisíc obyvatel odešlo hledat obživu do sousedních států. [244] => [245] => Začátkem 90. let 20. století přistoupil Rawlings k liberalizaci poměrů a byla vyhlášena nová ústava. V roce [[1992]] byl pak Rawlings ve svobodných volbách zvolen prezidentem a byl zvolen i podruhé v roce [[1996]]. Ústava nedovolovala třetí funkční období, a proto Rawlingsova strana Národní demokratický kongres zvolila v roce 2001 jako kandidáta dosavadního viceprezidenta [[John Atta Mills|Johna Atta Millse]].{{Citace elektronického periodika [246] => | příjmení = Smith [247] => | jméno = Patrick [248] => | titul = Kufuor wins Ghana's run-off election [249] => | periodikum = the Guardian [250] => | url = http://www.theguardian.com/theguardian/2001/jan/04/guardianweekly.guardianweekly1 [251] => | datum vydání = 2001-01-04 [252] => | jazyk = en [253] => | datum přístupu = 2021-08-25 [254] => }} Volby vyhrál jeho protikandidát [[John Agyekum Kufuor|John Kufuor]] z opoziční Nové vlastenecké strany. Ve volbách roku [[2004]] se opakovalo jeho volební vítězství.{{Citace elektronického periodika [255] => | titul = Kufuor hails his re-election as a vote for peace and tranquillity [256] => | periodikum = The New Humanitarian [257] => | url = https://www.thenewhumanitarian.org/report/52388/ghana-kufuor-hails-his-re-election-vote-peace-and-tranquillity [258] => | datum vydání = 2004-12-10 [259] => | jazyk = en [260] => | datum přístupu = 2021-08-25 [261] => }} Z voleb v roce [[2009]] vyšel vítězně J. A. Mills.{{Citace elektronického periodika [262] => | příjmení = [263] => | jméno = [264] => | titul = Novým ghanským prezidentem se stal John Atta Mills [265] => | periodikum = ČT24 [266] => | vydavatel = Česká televize [267] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1427970-novym-ghanskym-prezidentem-se-stal-john-atta-mills [268] => | jazyk = cs [269] => | datum přístupu = 2021-08-25 [270] => }} Ten pak roku 2012 zemřel ve funkci.{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = Zemřel ghanský prezident John Atta Mills, bylo mu 68 let {{!}} Lidé [272] => | periodikum = Lidovky.cz [273] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/lide/ghansky-prezident-john-atta-mills-necekane-zemrel.A120724_190930_lide_ape [274] => | datum vydání = 2012-07-24 [275] => | jazyk = cs [276] => | datum přístupu = 2021-08-26 [277] => }} Nahradil ho viceprezident [[John Dramani Mahama]], jenž byl záhy zvolen prezidentem i v řádných volbách.{{Citace periodika [278] => | titul = Ghana election: John Mahama declared winner [279] => | periodikum = BBC News [280] => | datum vydání = 2012-12-10 [281] => | jazyk = en-GB [282] => | url = https://www.bbc.com/news/world-africa-20661599 [283] => | datum přístupu = 2021-08-26 [284] => }} V roce 2016 triumfovala znovu opozice a do úřadu byl zvolen [[Nana Akufo-Addo]].{{Citace elektronického periodika [285] => | titul = Novým prezidentem Ghany zvolen předák opozice Akufo-Addo [286] => | periodikum = Blesk.cz [287] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-zpravy/436403/novym-prezidentem-ghany-zvolen-predak-opozice-akufo-addo.html [288] => | jazyk = cs [289] => | datum přístupu = 2021-08-26 [290] => }} V roce 2020 byl znovuzvolen.{{Citace elektronického periodika [291] => | příjmení = [292] => | jméno = [293] => | titul = Ghana election: Nana Akufo-Addo and his second term {{!}} DW {{!}} 10.12.2020 [294] => | periodikum = DW.COM [295] => | url = https://www.dw.com/en/ghana-election-nana-akufo-addo-and-his-second-term/a-55882901 [296] => | jazyk = en-GB [297] => | datum přístupu = 2021-08-26 [298] => }} Od demokratizace v roce 1992 tak došlo třikrát k předání moci mezi dvěma opozičními stranami, což svědčí o stabilitě demokracie v Ghaně. [299] => [300] => == Státní symboly == [301] => === Vlajka === [302] => [303] => {{Podrobně|Ghanská vlajka}} [304] => [305] => Ghanská vlajka je list o poměru stran 2:3 a skládá se ze tří vodorovných pruhů: červeného, zlatého a zeleného. Uprostřed zlatého pruhu je černá pěticípá hvězda, dotýkající se cípy krajních pruhů. [306] => [307] => === Znak === [308] => [309] => {{Podrobně|Státní znak Ghany}} [310] => [311] => Ghanský státní znak je tvořen modrým, zlatě lemovaným štítem, který je rozdělen na čtyři pole zeleným, taktéž zlatě lemovaným křížem se zlatým, kráčejícím [[Znak Anglie|britským lvem]] uprostřed. První pole obsahuje zlatou, písařskou hůl, zkříženou se zlatým, obřadním mečem. Ve druhém poli je stříbrný hrad na zlatém kopci, vystupujícím z moře. Ve třetím poli je [[kakaovník]] a ve čtvrtém je důl na těžbu zlata. Nad štítem je [[točenice]] v národních barvách (červeno-zeleno-žlutá) a na ni v klenotu černá, zlatě lemovaná, pěticípá hvězda. Štít stojí na půdě se zeleným trávníkem, kolem níž je zlatá stuha s červeným nápisem FREEDOM AND JUSTICE ({{Vjazyce2|cs|Svoboda a spravedlnost}}). Štítonoši jsou dvě zlaté [[Orlice (heraldika)|orlice]] s roztaženými křídly, červenou zbrojí a dekorované hvězdou, zavěšenou na krku na stuze v národních barvách. [312] => [313] => === Hymna === [314] => [315] => {{Podrobně|Ghanská hymna}} [316] => [317] => Ghanská hymna je píseň ''God Bless Our Homeland Ghana'' ({{Vjazyce2|cs|''Bůh žehnej naší vlasti Ghaně''}}). Hudbu a původní text napsal Filip Gbeho, text byl však po převratu v roce 1966 upraven. [318] => [319] => == Geografie == [320] => Jedná se o převážně nížinnou oblast, jejích hlavní osu tvoří řeka [[Volta]]. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou 883 m se nachází v Tožské vrchovině na hranicích s [[Togo|Togem]]. Sever země se vyznačuje tropickým vnitrozemským klimatem, jih vlhkým rovníkovým klimatem. Většině území státu vévodí savany, jižní části pak deštné lesy. [321] => [322] => Na jihu se v průběhu roku vyskytují dvě období dešťů (květen–červen a srpen–září); na severu je pouze jedno období dešťů vrcholící v polovině kalendářního roku. V lednu a únoru přichází horké vzdušné proudění ze [[Sahara|Sahary]] zvané ''[[harmatán]]''. Průměrný roční úhrn srážek v pobřežních oblastech je 83 cm. [323] => [324] => Na území Ghany se nachází jedna z největších přehradních nádrží světa – [[Volta (přehradní nádrž)|Jezero Volta]]. Od přehradní zdi u obce [[Akosombo]] se táhne 520 km severně k Yapei. [325] => [326] => [[Soubor:Volta lake from the Saint Barbara Church.JPG|náhled|střed|600px|Pohled na [[Volta (přehradní nádrž)|Přehradní nádrž Volta]]]] [327] => [328] => == Správní rozdělení == [329] => [[Soubor:Ghana-mapa.gif|náhled|Mapa Ghany]] [330] => Ghanská republika má 16 oblastí (v závorkách jsou uvedena hlavní města): [331] => * [[Ashanti]] ([[Kumasi]]) [332] => * [[Bono (Ghana)|Bono]] ([[Sunyani]]) [333] => * [[Central Region (Ghana)|Central Region]] ([[Cape Coast]]) [334] => * [[Eastern Region (Ghana)|Eastern Region]] ([[Koforidua]]) [335] => * [[Greater Accra]] ([[Akra]]) [336] => * [[Northern Region (Ghana)|Northern Region]] ([[Tamale]]) [337] => * [[Upper East (Ghana)|Upper East]] ([[Bolgatanga]]) [338] => * [[Upper West (Ghana)|Upper West]] ([[Wa]]) [339] => * [[Volta (region)|Volta]] ([[Ho (Ghana)|Ho]]) [340] => * [[Western Region (Ghana)|Western Region]] ([[Sekondi]]) [341] => * [[Oti]] ([[Dambai]]) [342] => * [[Bono East (Ghana)|Bono East]] ([[Techiman]]) [343] => * [[Ahafo]] ([[Goaso]]) [344] => * [[Western North Region (Ghana)|Western North Region]] ([[Wiawso]]) [345] => * [[North East Region (Ghana)|North East Region]] ([[Nalerigu]]) [346] => * [[Savannah (Ghana)|Savannah]] ([[Damongo]]) [347] => [348] => === Největší města === [349] => * [[Accra]] [350] => * [[Kumasi]] [351] => * [[Takoradi]] [352] => * [[Tamale]] [353] => * [[Cape Coast]] [354] => * [[Tema]] [355] => [356] => == Demografie == [357] => Ghana má 31 072 940 obyvatel (odhad z roku 2020). Hovoří se zde, kromě úřední angličtiny, více než 50 jazyky a nářečími. Nejrozšířenějším jazykem je ''Či'' (Twi), jímž hovoří [[Ašantové]] soustředění v centrální a severní části země. Jedná se o jazyk z Akanské skupiny stejně jako [[Fanti]] užívané na pobřeží. Střediskem ašantské kultury je město [[Kumasi]]. Vedle akanských kmenů (44 % obyvatel) tvoří významnou část kmeny [[Moshi-Dagomba]] na severu země (16 % obyvatel), [[Eveština|Ewe]] (13 % obyvatel) a [[Ga (etnikum)|Ga]] (8 % obyvatel) oba soustředěné na jihovýchodě země. Běloši tvoří asi 0,2 % obyvatel. Domorodá náboženství vyznává 38 % obyvatel, dále následují křesťané (34 %) a muslimové (30 %). Muslimské obyvatelstvo má své kořeny na severu, ale díky značné vnitřní migraci se řada muslimských obyvatel přesunula na jih – například za prací do zlatých dolů v okolí [[Obuasi]]. [358] => [359] => == Ekonomika == [360] => [[Soubor:Akosombo Dam is spilling water, Ghana.JPG|náhled|Přehrada Akosombo]] [361] => Na západoafrické poměry má Ghana bohaté a různorodé zdroje. Přesto je Ghana převážně zemědělská země s většinou pracujících obyvatel zaměstnaných v zemědělství. Mezi tržní plodiny patří [[kakao]], které společně s kakaovými polotovary a tovary vytváří ⅔ vývozních příjmů. Dalšími produkty jsou [[dřevo]], [[Kokosový ořech|kokosové ořechy]] a další palmové produkty, ořechy [[máslovník]]u, z nichž se vyrábí jedlý tuk, a [[káva]]. Ghana také úspěšně vyváží méně tradiční zemědělské výrobky – [[ananas]], [[ledvinovník]]y a [[pepř]]. [[Maniok jedlý]], [[sladké brambory]], [[banán]]y, [[kukuřice setá|kukuřice]], [[rýže]], [[arašídy]], [[proso]], a [[čirok]] patří mezi základní potraviny. [362] => [363] => V Ghaně se také těží (a vyváží se) hlavně [[zlato]], [[diamant]]y, [[Mangan|manganová ruda]], a [[bauxit]]. [364] => [365] => Země má nedostatečně rozvinutou dopravní síť. Železnice vybudovaná britskou koloniální správou je značně zastaralá, v provozu je jediná linka spojující město [[Kumasi]] a významný přístav [[Takoradi]]. Největší přístav v zemi se nachází v [[Tema|Temě]]. Silniční síť je rozvinutá zejména na jihu. Jediná dálnice spojuje Akru a Temu, pracuje se na dalším úseku ve směru z Akry do Kumasi. Kotokovo mezinárodní letiště v Akře slouží jako významná spojnice s jinými městy v Africe, Evropě, Americe a na Blízkém východě. Jsou provozovány i vnitrostátní letecké spoje do [[Kumasi]] a [[Tamale]]. [366] => [367] => === Dětská práce na kakaových plantážích === [368] => Z oblasti západní Afriky pochází 70 % světové produkce kakaa. Více než 1,5 miliónu rodinných hospodářství ve státech Ghana, [[Pobřeží slonoviny]], [[Kamerun]] a [[Nigérie]] je životně závislých na pěstování kakaovníků. Pěstování kakaa ale není lukrativní, rolníci žijí v bídě a najímají si nejlevnější pracovní sílu, často děti. Některé jsou k nim unášeni z okolních států, [https://web.archive.org/web/20101006002713/http://www.vancouverite.com/2009/08/04/interpol-rescues-54-child-slaves-in-west-africa dle vyšetřování Interpolu z roku 2009] především z Mali a [[Burkina Faso|Burkiny Faso]]. Děti jsou nuceny pracovat dlouhé hodiny, přichází do kontaktu s pesticidy, denně zachází s mačetami, nosí těžké náklady. [369] => [370] => [https://web.archive.org/web/20110624013509/http://laborrights.org/sites/default/files/publications-and-resources/HighlightsOf2010TulaneReport.pdf Dle výzkumu Payson Centra při Tulane University z roku 2009] bylo za poslední rok nuceno pracovat 15 % dětí, polovina pracovníků na plantážích byly děti a za poslední rok se jich polovina při práci zranila. Dle [https://web.archive.org/web/20120915195911/http://www.dol.gov/ilab/programs/ocft/PDF/2010TDA.pdf Amerického ministerstva práce] v Ghaně pracuje téměř 44 % dětí ve věku 5–14 let. [371] => [372] => V Evropě a USA se šíří kampaně mířící na velké zpracovatele kakaa ([[Nestlé]], Kraft Foods, Hershey), aby pro své výrobky nevyužívaly kakao, na kterém se podílela [[dětská práce]] a vyžadovaly výrobky [[fair trade]].[http://www.raisethebarhershey.org Kampaň za eticky čisté čokoládové produkty] [373] => [374] => == Politika == [375] => Ghana je parlamentní demokracií. V čele státu stojí prezident vzešlý ze všeobecných voleb. Prezident zároveň řídí moc výkonnou spolu se Státní radou. [376] => [377] => Zákonodárnou moc má v rukou jednokomorový parlament o 201 členech, z čehož jeden je předsedou sněmovny. Poslanci jsou voleni na čtyři roky. Hlavními politickými uskupeními jsou Nová vlastenecká strana (NPP) a Národní demokratický kongres (NDC). [378] => [379] => Nynějším prezidentem je John Dramani MAHAMA (od 24. července 2012), stal se jím po smrti [[John Atta Mills|Johna Attu Millse]]. Kromě úlohy hlavy státu a vlády je prezident rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil a jmenuje viceprezidenta. Viceprezidentem v letech 2001–2009 byl [[Alhaji Aliu Mahama]], nyní je jím od 6. srpna 2012 Kwesi Bekoe AMISSAH-ARTHUR. [380] => [381] => 9. prosince 2016 byl John Dramani Mahama v prezidentských volbách poražen vůdcem opozice Nana Akufo-Addo. Dosavadní prezident Mahama porážku přijal.{{Citace elektronického periodika|titul=Ghana: Akufo-Addo wins presidential election|periodikum=www.aljazeera.com|url=http://www.aljazeera.com/news/2016/12/ghana-akufo-addo-wins-presidential-election-161209172455364.html|datum přístupu=2016-12-27}} [382] => [383] => Ghana je součástí [[Commonwealth]]u. V řadě ohledů je ghanský politický systém odrazem modelů z [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. [384] => [385] => {| class="wikitable" [386] => |+Přehled hlav státu [387] => !Období [388] => !Jméno [389] => !Funkce [390] => |- [391] => |6. 3. 1957 – 24. 6. 1957 [392] => |Sir Charles Noble Arden-Clarke [393] => |generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu [394] => |- [395] => |24. 6. 1957 – 1. 7. 1960 [396] => |William Francis Hare, hrabě Listowel [397] => |generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu [398] => |- [399] => |1. 7. 1960 – 24. 2. 1966 [400] => |Kofi Kwame Nkrumah [401] => |prezident; CPP [402] => |- [403] => |24. 2. 1966 – 3. 9. 1969 [404] => |Joseph Arthur Ankrah (do 2.4.1969; předseda; voj.), Akwasi Amankwaa Afrifa (od 2.4.1969; předseda; voj.), John Willie Kofi Harlley (bezp.), Emmanuel Kotoka (do 17.4.1967); Albert Kwesi Ocran (voj.) [405] => |Rada národního osvobození [406] => |- [407] => |3. 9. 1969 – 7. 8. 1970 [408] => |Akwasi Amankwaa Afrifa (předseda; voj.), John Willie Kofi Harlley (bezp.), Albert Kwesi Ocran (voj.) [409] => |prezidentská komise [410] => |- [411] => |7. 8. 1970 – 31. 8. 1970 [412] => |Nii Amaa Ollennu [413] => |úřadující prezident [414] => |- [415] => |31. 8. 1970 – 13. 1. 1972 [416] => |Edward A. Akufo-Addo [417] => |prezident; bezp. [418] => |- [419] => |3. 1. 1972 – 9. 10. 1975 [420] => |Ignatius Kutu Acheampong (předseda; voj.), J. H. Cobbina, C. D. Benni, Anthony Hugh Selormey (voj.), Kwame R. M. Baah (voj.), Kwame B. Agbo (voj.) [421] => |Rada národní spásy [422] => |- [423] => |9. 10. 1975 – 5. 7. 1978 [424] => |gnatius Kutu Acheampong [425] => |předseda Nejvyšší vojenské rady; voj. [426] => |- [427] => |5. 7. 1978 – 4. 6. 1979 [428] => |Frederick „Fred“ William Kwasi Akuffo [429] => |předseda Nejvyšší vojenské rady; voj. [430] => |- [431] => |4. 6. 1979 – 24. 9. 1979 [432] => |Jerry John Rawlings [433] => |předseda Revoluční rady ozbrojených sil; voj. [434] => |- [435] => |24. 9. 1979 – 31. 12. 1981 [436] => |Hilla Limann [437] => |prezident; PNP [438] => |- [439] => |31. 12. 1981 – 7. 1. 1993 [440] => |Jerry John Rawlings [441] => |předseda Prozatímní rady národní obrany; voj. [442] => |- [443] => |7. 1. 1993 – 7. 1. 2001 [444] => |Jerry John Rawlings [445] => |prezident; NDC [446] => |- [447] => |7. 1. 2001 – 7. 1. 2009 [448] => |John Agyekum Kufuor [449] => |prezident; NPP [450] => |- [451] => |7. 1. 2009 – 24. 7. 2012 [452] => |[[John Atta Mills|John Evans Atta Mills]] [453] => |prezident; NDC [454] => |- [455] => |24. 7. 2012 – 7. 1. 2017 [456] => |John Dramani Mahama [457] => |prezident; NDC [458] => |- [459] => |7. 1. 2017 – současnost [460] => |Nana Akufo-Addo [461] => |prezident; NPP [462] => |} [463] => [464] => == Kultura == [465] => [[Soubor:Ayi Kwei Armah.jpg|vlevo|náhled|[[Ayi Kwei Armah]]]] [466] => [[Soubor:NtonsoAdinkra.jpg|náhled|Symboly adinkra tištěné na tkaninu]] [467] => K nejznámějším ghanským spisovatelům patří [[Ayi Kwei Armah]]. Proslul románem ''The Beautyful Ones Are Not Yet Born'' (1968). Je rovněž znám jako panafrikanista a návrhem, aby se společným jazykem všech Afričanů stala [[svahilština]].{{Citace periodika [468] => | příjmení = Fenderson [469] => | jméno = Jonathan B. [470] => | titul = "Wherever I've Gone, I've Gone Voluntarily": Ayi Kwei Armah's Radical Pan-African Itinerary [471] => | periodikum = The Black Scholar [472] => | datum vydání = 2008 [473] => | ročník = 37 [474] => | číslo = 4 [475] => | strany = 50–60 [476] => | issn = 0006-4246 [477] => | url = https://www.jstor.org/stable/41069284 [478] => | datum přístupu = 2021-08-25 [479] => }} [480] => [481] => Na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]] byly zatím zapsány dvě ghanské položky.{{Citace elektronického periodika [482] => | příjmení = [483] => | jméno = [484] => | titul = Ghana [485] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [486] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/gh [487] => | jazyk = en [488] => | datum přístupu = 2021-08-26 [489] => }} Ta první obsahuje celou soustavu koloniálních staveb, které v letech 1482 až 1786 vybudovali evropští obchodníci. Součástí této položky jsou tři hrady (Cape Coast, Elmina a Christiansborg) a patnáct pevností. Elmina byla postavena roku 1482 a patří k prvním evropským stavbám mimo Evropu. Druhou položkou jsou tradiční [[Ašantská říše|ašantské]] stavby nedaleko [[Kumasi]], s typickými masivními [[Reliéf (sochařství)|basreliéfy]]. Ghana usiluje i o další zápisy, například katedrály v Navrongu nebo některých domorodých památek, jako jsou třeba chatrče ve vsi Nzulezo na jezeře Tadane.{{Citace elektronického periodika [490] => | titul = Nzulezu Stilt Village [491] => | periodikum = Visit Ghana.com [492] => | url = https://visitghana.com/attractions/nzulezu-stilt-village/ [493] => | datum přístupu = 2021-08-26 [494] => }} [495] => [496] => Zcela zvláštním fenoménem ghanské kultury je soustava symbolů zvaná [[adinkra]].{{Citace elektronického periodika [497] => | titul = Inscribing Meaning: Adinkra / National Museum of African Art [498] => | periodikum = africa.si.edu [499] => | url = https://africa.si.edu/exhibits/inscribing/adinkra.html [500] => | datum přístupu = 2021-08-26 [501] => }} Řada těchto symbolů je spojena s nějakou pověstí, příběhem, příslovím, lidovou moudrostí nebo s nějakou ideou či konceptem. Symboly se objevují v architektuře, na keramice, na tradičních tkaninách či v bytovém designu. Nově také na turistických suvenýrech, tričkách, ve formě šperků apod. Symboly vytvořili Bonové, jeden z akanských kmenů, ovšem staly se symbolem celé Ghany. Legendárním tvůrcem je král Nana Kwadwo Agyemang Adinkra, po němž se také jmenují.{{Citace periodika [502] => | příjmení = Britwum [503] => | jméno = K. A. [504] => | titul = Kwadwo Adinkra of Gyaaman: A Study of the Relations Between the Brong Kingdom of Gyaaman and Asante from c.1800-1818 [505] => | periodikum = Transactions of the Historical Society of Ghana [506] => | datum vydání = 1974 [507] => | ročník = 15 [508] => | číslo = 2 [509] => | strany = 229–239 [510] => | issn = 0855-3246 [511] => | url = https://www.jstor.org/stable/41406571 [512] => | datum přístupu = 2021-08-26 [513] => }} [514] => [[Soubor:Kentecloth.jpg|vlevo|náhled|[[Kente]]]] [515] => Velkým symbolem Ghany jsou také tradiční tkaniny zvané [[kente]].{{Citace periodika [516] => | titul = Letter from Africa: Kente - the Ghanaian cloth that's on the catwalk [517] => | periodikum = BBC News [518] => | datum vydání = 2021-03-24 [519] => | jazyk = en-GB [520] => | url = https://www.bbc.com/news/world-africa-56484264 [521] => | datum přístupu = 2021-08-26 [522] => }} Tkaniny jsou typické svou pestrobarevností a geometrickými vzory. Původně byly vyhrazeny jen králům. Každá z barev na látce má svou symboliku, černá odkazuje k duchům předků, modrá je barvou míru a harmonie, hnědá značí Matku Zemi, červená smrt, růžová ženství, žlutá bohatství a plodnost apod. Někteří američtí Demokratů užili v roce 2020 látky kente jako výraz svého odporu vůči rasismu, což však vzápětí vyvolalo kritiku černošských aktivistů.{{Citace elektronického periodika [523] => | příjmení = Lee [524] => | jméno = Alicia [525] => | titul = Congressional Democrats criticized for wearing Kente cloth at event honoring George Floyd [526] => | periodikum = CNN [527] => | url = https://www.cnn.com/2020/06/08/politics/democrats-criticized-kente-cloth-trnd/index.html [528] => | datum přístupu = 2021-08-26 [529] => }} Motivy Kente si také oblíbili evropští návrháři.{{Citace elektronického periodika [530] => | příjmení = Camara [531] => | jméno = Sharon [532] => | titul = Fashion is embracing new fabric trend from Africa: Kente [533] => | periodikum = FashionUnited [534] => | url = https://fashionunited.uk/news/fashion/fashion-is-embracing-new-fabric-trend-from-africa-kente/2021041354939 [535] => | datum vydání = 2021-04-13 [536] => | jazyk = en [537] => | datum přístupu = 2021-08-26 [538] => }} Když je užil ve své kolekci [[Louis Vuitton]], vyvolalo to debaty o tom, jestli Evropané mají právo využívat toto kulturní dědictví. Ty však utnul autor kolekce, [[Virgil Abloh]], jenž je sám ghanského původů, když vlastnická práva na kulturní dědictví označil za nesmysl a odmítl nechat jimi spoutávat svou inspiraci.{{Citace elektronického periodika [539] => | příjmení = Nhalungo [540] => | jméno = Nicolas [541] => | titul = Contextualizing The Question of “Cultural Appropriation” in Virgil Abloh’s Louis Vuitton Mens FW ‘21 Collection [542] => | periodikum = Industrie Africa [543] => | url = https://industrieafrica.com/blogs/imprint/op-ed-louis-vuitton-mens-fw-21-designer-virgil-abloh-cultural-appropriation-ghana-kente [544] => | jazyk = en [545] => | datum přístupu = 2021-08-26 [546] => }} [547] => [[Soubor:Museum Ground floor from 1st floor.jpg|náhled|Národní muzeum]] [548] => Nejvýznamnější ghanskou vzdělávací institucí je [[Ghanská univerzita]]. Jde o nejstarší a největší ze třinácti veřejných vysokých škol v zemi.{{Citace elektronické monografie [549] => | titul = University of Ghana {{!}} SARECO [550] => | url = https://www.sareco.org/institution/university-of-ghana/ [551] => | datum přístupu = 2021-08-26 [552] => | jazyk = en-US [553] => }} Založena byla roku [[1948]], tedy v době, kdy byla Ghana ještě britskou kolonií, takže škola byla původně pobočkou [[Londýnská univerzita|Londýnské univerzity]]. Status univerzity má od roku 1961. Prestiž školy v rámci ghanské společnosti dokládá, že jejími kancléři jsou často prezidenti, v jejím čele stál například zakladatel státu [[Kwame Nkrumah]] (1961–1965), vojenský vůdce [[Joseph Arthur Ankrah]] (1966–1968), druhý prezident země [[Edward Akufo-Addo]] (1970–1971) a [[Jerry Rawlings]] (1982–1991). V letech 2008–2018 byl kancléřem univerzity bývalý generální tajemník OSN [[Kofi Annan]]. [554] => [555] => Významnou institucí je též [[Národní muzeum Ghany]]. Vzniklo roku 1957.{{Citace elektronického periodika [556] => | titul = Ghana Museums & Monuments Board [557] => | periodikum = www.ghanamuseums.org [558] => | url = https://www.ghanamuseums.org/national-museum.php [559] => | datum přístupu = 2021-08-26 [560] => }} Je nejstarším a největším muzeum se šesti muzeí spravovaných Ghanskou radou pro muzea a památky. Muzeum má [[Archeologie|archeologickou]], [[Etnografie|etnografickou]] a uměleckou sbírku. Mezi stálé expozice v etnografické galerii patří náčelnické [[Insignie|regálie]], domorodé ghanské hudební nástroje, zlatá závaží, tradiční textilie a keramika. [561] => [562] => === Kuchyně === [563] => {{Podrobně|Ghanská kuchyně}} [564] => [[Soubor:Ghanaian Red-Red with Fish.jpg|náhled|Red red a smažené plantainy]] [565] => V Ghaně jsou velmi rozšířené malé restaurace zvané ''chop bars'', v nichž se podává tradiční ghanská kuchyně.{{Citace elektronického periodika [566] => | titul = Food and drink in Ghana [567] => | periodikum = World Travel Guide [568] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/africa/ghana/food-and-drink/ [569] => | jazyk = en-US [570] => | datum přístupu = 2020-01-29 [571] => }} Typické jídlo z ghanské kuchyně se skládá ze [[škrob]]ové přílohy a [[Omáčka|omáčky]] nebo [[Polévka|polévky]]. K typickým jídlům patří například ''[[jollof rice]]'', [[Smažená rýže|smažený rýžový pokrm]] podobný španělské [[Paella|paelle]], rozšířený po celé [[Západní Afrika|západní Africe]]. Oblíbené jsou též [[Smažené plantainy|''kelewele'']], tedy [[smažené plantainy]]. Plantain je někdy též nazýván zeleninový banán, neboť se [[banán]]u skutečně podobá, ale obsahuje více [[škrob]]u, a proto se také častěji tepelně upravuje.{{Citace elektronického periodika [572] => | příjmení = Hrdinová [573] => | jméno = Radka [574] => | titul = Banány Plantain se musí uvařit nebo upéct, aby se daly jíst. Znají je v Africe, Asii i Karibiku [575] => | periodikum = Hospodářské noviny [576] => | url = https://vikend.hn.cz/c1-55691090-banany-plantain-se-musi-uvarit-nebo-upect-aby-se-daly-jist-znaji-je-v-africe-asii-i-karibiku [577] => | datum vydání = 2012-05-05 [578] => | jazyk = cs [579] => | datum přístupu = 2021-08-26 [580] => }} Z plantainů je vyroben i další pokrm zvaný ''etor'', do něhož se přidávají [[Podzemnice olejná|arašídy]]. Častá jsou též jídla na bázi [[Fazol obecný|fazolí]], například ''red red'', tedy směs fazolí a rýže, nebo ''tubaani'', což je cosi jako fazolový pudink. Exoticky na Evropany působí pokrm zvaný ''waakye'', do něhož se přidává kravská kůže. Základem přílohy je velmi často [[maniok]], nejoblíbenější verze maniokové přílohy se nazývají ''akple'', ''banku'', ''attiéké'' a ''[[fufu]]''. Alternativou k manioku je [[kukuřice]], z níž se vyrábí příloha zvaná ''kenkey''. Typickým ghanským dezertem je ''kuli-kuli'', sladkost vyráběná z arašídů. Řada nápojů obsahuje [[kokosové mléko]]. Pije se též [[Jáhly|jáhlové]] pivo a [[palmové víno]]. [581] => [582] => === Sport === [583] => [[Soubor:MEssienChelsea06.png|náhled|[[Michael Essien]]]] [584] => [[Ghanská fotbalová reprezentace]], přezdívaná Black Stars, čtyřikrát vyhrála [[Africký pohár národů]] (1963, 1965, 1978, 1982). [[Mistrovství světa ve fotbale|Mistrovství světa]] se zúčastnila třikrát, nejúspěšnější byla na [[Mistrovství světa ve fotbale 2010|šampionátu v Jihoafrické republice roku 2010]], kde se probojovala až do čtvrtfinále, jakožto třetí africká reprezentace v historii (po [[Kamerunská fotbalová reprezentace|Kamerunu]] a [[Senegalská fotbalová reprezentace|Senegalu]]).{{Citace elektronického periodika [585] => | příjmení = [586] => | titul = Ghana je ve čtvrtfinále MS. Výš africký tým nikdy nebyl [587] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [588] => | url = https://hn.cz/c1-44492180-ghana-je-ve-ctvrtfinale-ms-vys-africky-tym-nikdy-nebyl [589] => | datum vydání = 2010-06-26 [590] => | jazyk = cs [591] => | datum přístupu = 2021-08-10 [592] => }} Fotbalisté Ghany také získali bronz na [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1992|olympijském turnaji roku 1992]] a jako jediní Afričané vyhráli [[mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let]], v roce [[Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 2009|2009]].{{Citace elektronického periodika [593] => | titul = Mistrovství světa fotbalistů do 20 let vyhrála poprvé Ghana {{!}} Fotbal [594] => | periodikum = Lidovky.cz [595] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/fotbal/mistrovstvi-sveta-fotbalistu-do-20-let-vyhrala-poprve-ghana.A091016_224837_ln-sport-fotbal_mis [596] => | datum vydání = 2009-10-16 [597] => | jazyk = cs [598] => | datum přístupu = 2021-08-10 [599] => }} Ghanské kluby [[Asante Kotoko SC]] a [[Accra Hearts of Oak SC]] vyhráli [[Liga mistrů AFC|Ligu mistrů AFC]], nejprestižnější africkou klubovou soutěž. K nejznámějším ghanským fotbalistům patří [[Asamoah Gyan]], který je rekordmanem v počtu reprezentačních startů i vstřelených branek v národním týmu. V roce 2010 byl vyhlášen v [[BBC African Footballer of the Year|anketě BBC]] africkým fotbalistou roku.{{Citace elektronického periodika [600] => | titul = Asamoah Gyan voted BBC African Footballer of the Year 2010 [601] => | periodikum = www.bbc.co.uk [602] => | url = http://www.bbc.co.uk/pressoffice/pressreleases/stories/2010/12_december/17/footballer.shtml [603] => | datum přístupu = 2021-08-10 [604] => }} Stejného úspěchu dosáhl [[Abédi Pelé]] v roce 1992, [[Samuel Kuffour]] v roce 2001, [[Michael Essien]] roku 2006{{Citace periodika [605] => | titul = Essien wins BBC African award [606] => | datum vydání = 2007-01-05 [607] => | jazyk = en-GB [608] => | url = http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/africa/6224665.stm [609] => | datum přístupu = 2021-08-10 [610] => }} a [[André Ayew]] v roce 2011.{{Citace elektronického periodika [611] => | příjmení = Baumann [612] => | jméno = Václav [613] => | titul = Jedenadvacetiletý Ghaňan André Ayew byl vyhlášen Africkým fotbalistou roku 2011 [614] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [615] => | url = https://hn.cz/fotbal/c1-54224500-jedenadvacetilety-ghanan-andre-ayew-byl-vyhlasen-africkym-fotbalistou-roku-2011 [616] => | datum vydání = 2011-12-16 [617] => | jazyk = cs [618] => | datum přístupu = 2021-08-10 [619] => }} V [[Africký fotbalista roku|konkurenční anketě]] Africké fotbalové konfederace si titul nejlepšího fotbalisty afrického kontinentu vysloužili Ghaňané [[Ibrahim Sunday]] (1971), [[Karim Abdul Razak]] (1978) a Abédi Pelé, který triumfoval dokonce třikrát (1991, 1992, 1993). V Evropě se z uvedených nejvíce prosadili Pele, který s [[Olympique de Marseille|Olympiquem Marseille]] vyhrál [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů]] ([[Liga mistrů UEFA 1992/93|1992/93]]), Samuel Kuffour, který stejnou soutěž vyhrál s [[FC Bayern Mnichov|Bayernem Mnichov]] ([[Liga mistrů UEFA 2000/01|2000/01]]) a Michael Essien, který to samé dokázal s [[Chelsea FC|Chelsea]] ([[Liga mistrů UEFA 2011/12|2011/12]]). [620] => [621] => Poměrně úspěšní jsou ghanští [[kriket]]isté, národní tým vyhrál roku 1974 Africký pohár národů, ženy byly na stejné akci čtyřikrát druhé. [622] => [623] => Ghana se prvně zúčastnila [[Olympijské hry|olympijských her]] v roce [[Letní olympijské hry 1952|1952]], první medaili získala v [[Letní olympijské hry 1960|Římě roku 1960]] a byla to dosud nejcennější medaile, kterou Ghaňané získali – šlo o stříbro, které vybojoval boxer [[Clement Quartey]]. Od té doby Ghana získala čtyři bronzy a krom výše uvedených fotbalistů byli všichni medailisté boxeři. V roce 2010 se Ghana prvně zúčastnila i [[Zimní olympijské hry|zimních her]]. [624] => [625] => == Náboženství == [626] => Ghana je nábožensky rozmanitá země. Podle sčítání lidu z roku 2021 je náboženská příslušnost následující: [[Křesťanství|křesťané]] 71,3 % ([[Letniční hnutí|letniční]]/charismatici 31,6 %, protestanti 17,4 %, katolíci 10 %, ostatní 12,3 %), [[Muslim|muslimové]] 19,9 % (většina [[Sunnitský islám|sunnité]], dále hnutí [[Ahmadíja]] a malá množina [[Ší'itský islám|šíitů]]), [[tradiční africká náboženství]] 3,2 %, ostatní 4,5 % (např. [[Bahá’í|bahaismus]], [[hinduismus]] a další),{{Citace elektronického periodika [627] => | titul = The Bahá’í Community of Ghana [628] => | periodikum = web.archive.org [629] => | url = https://www.bahai.org/national-communities/ghana [630] => | datum vydání = 2019-12-29 [631] => | datum přístupu = 2022-09-26 [632] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191229144119/https://www.bahai.org/national-communities/ghana [633] => | datum archivace = 2019-12-29 [634] => }} bez vyznání 1,1 %.{{Citace monografie [635] => | titul = Ghana [636] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/ghana/ [637] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [638] => | jazyk = en [639] => }} Podle afrikanisty [[Ondřej Havelka (cestovatel)|O. Havelky]] mnoho lidí v Ghaně praktikuje křesťanství nebo islám spolu s některým z tradičních náboženství ([[vícečetná náboženská identita]]), ve střední Ghaně typicky s náboženstvím [[thron]] nebo [[vodun]], případně jejich [[synkretismus]].{{Citace monografie [640] => | příjmení = Havelka [641] => | jméno = Ondřej [642] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [643] => | titul = Cesta vzhůru, cestou v dál západní Afrikou [644] => | vydání = 1 [645] => | vydavatel = GEN [646] => | místo = Praha [647] => | rok vydání = 2011 [648] => | kapitola = Ghana [649] => | počet stran = 352 [650] => | strany = 292–315 [651] => | isbn = 978-80-86681-77-1 [652] => }} V Ghaně je také rozšířené [[čarodějnictví]]. Jsou zde známé tábory pro rehabilitované čarodějnice, např. Gambaga Witch Camp v severní Ghaně založený v 18. století a stále fungující. Pokud je – obvykle stará žena, která vyčnívá z průměru – identifikována jako čarodějnice, může se v Ghaně podrobit očistným rituálům – musí ale chtít a být v tom aktivní –, které ji magických schopností a náklonnosti k ubližování lidem mohou zbavit. Léčitel po absolvovaném uzdravovacím rituálu specifickými tahy hladí čarodějnici živou slepicí, poté slepici smrtelně pořeže na hrdle a nechá ji odkráčet. Podle toho, na jakou stranu a jak specificky slepice padne, pozná léčitel, zda byla žena zbavena zlého ducha. Pokud se rituál nezdaří, bývá čarodějnice zavražděna. Jestliže se rituál podaří, smí žena žít, ale musí do smrti zůstat v táboře pro rehabilitované čarodějnice.{{Citace elektronické monografie [653] => | příjmení = Havelka [654] => | jméno = Ondřej [655] => | titul = Africké čarodějnictví 2/2: Současnost [656] => | url = https://info.dingir.cz/2022/02/africke-carodejnictvi-2-2-soucasnost/ [657] => | vydavatel = Dingir [658] => | datum přístupu = 2022-09-26 [659] => | jazyk = cs [660] => }} [661] => [662] => == Odkazy == [663] => === Literatura === [664] => * {{Citace monografie | příjmení = Fiala | jméno = Vlastimil | příjmení2 = Prouza | jméno2 = Jan | příjmení3 = Záhořík | jméno3 = Jan | rok = 2010 | titul = Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea | vydavatel = Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci | místo = Olomouc | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-87382-05-9}} [665] => * {{Citace monografie [666] => | příjmení = Klíma [667] => | jméno = Vladimír [668] => | rok = 2003 [669] => | titul = Ghana [670] => | vydavatel = Libri [671] => | místo = Praha [672] => | stránky = [673] => | poznámka = [674] => | isbn = 80-7277-156-6 [675] => }} [676] => [677] => === Reference === [678] => [679] => === Související články === [680] => [681] => * [[Zdravotní péče v Ghaně]] [682] => [683] => === Externí odkazy === [684] => * {{Commonscat}} [685] => * {{Wikizprávy|kategorie=Ghana}} [686] => * {{Wikislovník|heslo=Ghana}} [687] => * [http://www.ghana.gov.gh/ Vládní web] [688] => *{{Citace elektronické monografie [689] => | titul = Ghana - Amnesty International Report 2011 [690] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/ghana/report-2011 [691] => | datum přístupu = 2011-08-18 [692] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [693] => | jazyk = anglicky [694] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110904002114/http://www.amnesty.org/en/region/ghana/report-2011 [695] => | datum archivace = 2011-09-04 [696] => | nedostupné = ano [697] => }} [698] => *{{Citace elektronické monografie [699] => | titul = Ghana (2011) [700] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8044 [701] => | datum přístupu = 2011-08-18 [702] => | vydavatel = [[Freedom House]] [703] => | jazyk = anglicky [704] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823103114/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8044 [705] => | datum archivace = 2011-08-23 [706] => | nedostupné = ano [707] => }} [708] => *{{Citace elektronické monografie [709] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [710] => | titul = BTI 2010 — Ghana Country Report [711] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Ghana.pdf [712] => | datum vydání = 2009 [713] => | datum přístupu = 2011-08-18 [714] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [715] => | místo = Gütersloh [716] => | jazyk = anglicky [717] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521061537/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/WCA/Ghana.pdf [718] => | datum archivace = 2011-05-21 [719] => | nedostupné = ano [720] => }} [721] => *{{Citace elektronické monografie [722] => | korporace = Bureau of African Affairs [723] => | titul = Background Note: Ghana [724] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2860.htm [725] => | datum vydání = 2011-06-01 [726] => | datum přístupu = 2011-08-18 [727] => | vydavatel = U.S. Department of State [728] => | jazyk = anglicky [729] => }} [730] => *{{Citace elektronické monografie [731] => | korporace = CIA [732] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [733] => | titul = The World Factbook - Ghana [734] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gh.html [735] => | datum aktualizace = 2011-07-07 [736] => | datum přístupu = 2011-08-18 [737] => | jazyk = anglicky [738] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200830144136/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gh.html [739] => | datum archivace = 2020-08-30 [740] => | nedostupné = ano [741] => }} [742] => *{{Citace elektronické monografie [743] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Akkře [744] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Ghana [745] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/ghana-2008-10-03.pdf [746] => | datum vydání = 2008-10-03 [747] => | datum přístupu = 2011-08-18 [748] => | vydavatel = Businessinfo.cz [749] => | jazyk = česky [750] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120304171334/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/ghana-2008-10-03.pdf [751] => | datum archivace = 2012-03-04 [752] => | nedostupné = ano [753] => }} [754] => *{{Citace elektronické monografie [755] => | příjmení = Boateng [756] => | jméno = Ernest Amano [757] => | spoluautoři = a kol. [758] => | titul = Ghana [759] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/232376/Ghana [760] => | datum přístupu = 2011-08-18 [761] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [762] => | jazyk = anglicky [763] => }} [764] => [765] => {{AU}} [766] => {{Commonwealth}} [767] => {{Afrika}} [768] => {{Autoritní data}} [769] => [770] => [[Kategorie:Ghana| ]] [771] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [772] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1957]] [773] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [774] => [[Kategorie:Republiky ve Společenství národů]] [] => )
good wiki

Ghana

Ghana, plným názvem Ghanská republika, je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny, jeho jižní pobřeží omývají vody Guinejského zálivu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kumasi','Tamale','Ašantská říše','John Atta Mills','Burkina Faso','Spojené království','Křesťanství','banán','muslim','Tema','Subsaharská Afrika','Nigérie'

Banán

Křesťanství

Kumasi

Muslim

Nigérie

Nigérie, oficiálně Nigerská republika, je vnitrozemský stát v západní Africe.

Tamale

Téma