Array ( [0] => 14829354 [id] => 14829354 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Glücksburkové [uri] => Glücksburkové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Glücksburkové [2] => | znak = Royal arms of Denmark (1903–1948).svg [3] => | popisek = Znak dynastie [4] => | země = [[Soubor:Flag of Denmark.svg|22px|Vlajka Dánské království]] [[Dánské království]]
[[Soubor:Flag of Norway.svg|22px|Vlajka Norského království]] [[Norsko|Norské království]]
[[Soubor:State Flag of Greece (1863-1924 and 1935-1973).svg|22px|Vlajka Řeckého království]] ''[[Řecké království]]''
[[Soubor:Flag of Iceland (1918–1944).svg|22px|Vlajka Islandského království]] ''[[Islandské království]]''
[[Soubor:Flag of Schleswig-Holstein.svg|22px|Vlajka Šlesvicko-Holštýnska]] ''[[Šlesvicko-Holštýnsko]]'' [5] => | mateřská dynastie = [[Soubor: Arms of the County of Oldenburg.svg|22px|Původní rodový erb Oldenburků]] [[Oldenburkové]] [6] => | tituly = [7] => *dánský král [8] => *norský král [9] => *král Hellénů [10] => *islandský král [11] => *vévoda šlesvicko-holštýnský [12] => | zakladatel = Fridrich Vilém Glücksburský [13] => | mýtický zakladatel = [14] => | poslední vládce = [15] => | rok založení = [[1825]] [16] => | konec vlády = stále u vlády [17] => | současná hlava = [[Christoph, princ Šlesvicko-Holštýnský|Kryštof Šlesvicko-Holštýnský]] [18] => | větve rodu = [19] => Šlesvicko-Holštýnsko-Glücksburská
Dánská [20] => * Norská [21] => * Řecká [22] => ** [[Windsorská dynastie|Mountbatten-Windsor]] (Brit.) [23] => }} [24] => [[Soubor:Wasserschloss Gluecksburg.jpg|náhled|Vodní zámek Glücksburg, který dal jméno celému rodu]] [25] => '''Glücksburkové''', plným názvem '''Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburská dynastie''' ([[Dánština|dánsky]] ''Huset Lyksborg'', ''Huset Glücksburg'' či ''Huset Slesvig-Holsten-Sønderborg-Lyksborg/Glücksburg'', [[Němčina|německy]] ''Haus Glücksburg'' či ''Haus Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg''; někdy zkracováno jako '''SHSG''' nebo '''S-H-S-G'''), je v současnosti vládnoucí [[Dánsko|dánská]] a [[Norsko|norská]] a bývalá [[Řecko|řecká]], [[island]]ská královská a [[Šlesvicko-Holštýnsko|šlesvicko-holštýnská]] vévodská dynastie. Dynastie je původem severoněmecký šlechtický rod, jedna z větví dynastie [[Oldenburkové|Oldenburků]], pocházející od potomků prvního dědičného dánského krále [[Kristián III. Dánský|Kristiána III.]] resp. od jeho nejmladšího syna [[Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský|Jana II]]. [26] => [27] => Dynastie vládne Dánsku od roku [[1863]], kdy se stal dánským králem Christian von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg jako [[Kristián IX.]] (viz dánští králové). Od roku [[1905]] vládnou Glücksburkové v Norsku. V letech [[1863]]–[[1973]] vládli také v [[Řecké království|Řeckém království]]. [28] => [29] => V současnosti patří dynastie Glücksburků ke starším větvím rodu, neboť všechny starší větve již vymřely. Hlava rodu Glücksburků je současně také hlavou dynastie [[Oldenburkové|Oldenburků]]. Díky tomu také získala po vymření starších větví následnictví ve [[Vévodství šlesvicko-holštýnské]]m v roce [[1934]]. Hlavou rodu a titulárním vévodou šlesvicko-holštýnským je princ [[Kryštof Šlesvicko-Holštýnský]]. [30] => [31] => Nejvýznamnějšími osobnostmi rodu jsou panovníci [[Frederik X.|Frederik X. Dánský]] a [[Harald V.|Harald V. Norský]]. Známým členem rodu byl i manžel britské královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]], [[Princ Philip, vévoda z Edinburghu|princ Philip]], který však používal příjmení Mountbatten (překlad původního [[Battenbergové|Battenberg]]) po své matce. Z dynastického hlediska ([[Agnát|agnaticky]]) tak patří do glückburského rodu také jeho syn, současný britský král [[Karel III. Britský|Karel III.]], jenž ale pro sebe a své potomky ponechal jméno mateřské dynastie [[Windsorská dynastie|Windsor]] (což sám o sobě byl umělý název britské větve rodu [[Sasko-cobursko-gothajská dynastie|sasko-kobursko-gothajského]] zavedený roku 1917). [32] => [33] => == Evropští panovníci == [34] => Glücksburkové se postupně z vévodů šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburských stali královskou dynastií v Dánsku (1863), Řecku (1863), Norsku (1905) a [[Spojené království|Spojeném království]] ([[Agnát|po meči]] 2022; oficiálně zde vládne [[Windsorská dynastie]]). [35] => [36] => === Vévodové (šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-) glücksburští (od 1825), hlavy rodu === [37] => [[Soubor:DEU Schleswig-Holstein COA.svg|vpravo|130px|Znak Šlesvicko-Holštýnského vévodství]] [38] => Linie vévodů Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburských vznikla v roce [[1825]], kdy dosavadní vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-becký získal titul vévody glücksburského a změnil tak své jméno na Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburský. Tím založil dynastii Glücksburků, která předtím nesla název šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-becká a pocházela od dánského krále [[Kristián III. Dánský|Kristiána III.]] resp. od jeho nejmladšího syna [[Jan II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský|Jana II.]], vévody šlesvicko-holštýnsko-sonderburského. [39] => [40] => * [[Fridrich Vilém Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburský|Fridrich Vilém]] (1816–1831), zakladatel linie, od roku 1825 nese linie rodu název Glücksburský [41] => * [[Karel Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburský|Karel]] (1831–1878) [42] => * [[Fridrich Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburský|Fridrich]] (1878–1885) [43] => * [[Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský|Fridrich Ferdinand]] (1885–1934), od roku 1931 také vévoda šlesvicko-holštýnský [44] => [45] => === Vévodové šlesvicko-holštýnští (od 1931) === [46] => Když v roce 1931 vymřela linie ''Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-augustenburská'' vévodou [[Albert Šlesvicko-Holštýnský|Albertem Šlesvicko-Holštýnským]], stala se linie Glücksburků nejstarší žijící větví [[Oldenburkové|rodu Oldenburků]] s titulem vévody Šlesvicko-Holštýnského a také šlechtickým titulem vévody Augustenburského. Jako hlava nejstarší žijící větve [[Oldenburkové|rodu Oldenburků]] je od té doby hlava rodu Glücksburků také hlavou [[Oldenburkové|celé dynastie Oldenburků]]. [47] => [48] => * [[Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský|Fridrich Ferdinand]] (1931–1934), od roku 1931 hlava dynastie Oldenburků [49] => * [[Vilém Fridrich Šlesvicko-Holštýnský]] (1934–1965), jeho syn [50] => * [[Petr Šlesvicko-Holštýnský]] (1965–1980), jeho syn [51] => * [[Kryštof Šlesvicko-Holštýnský]] (1980–2023), jeho syn [52] => * [[Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský 1985|Fridrich Ferdinand]] (od 2023), jeho syn [53] => [54] => ''Dědic:'' [55] => * [[Alfred Šlesvicko-Holštýnský]], jeho syn [56] => [57] => === Dánští králové (od 1863) === [58] => [[Soubor:Royal_coat_of_arms_of_Denmark.svg|vpravo|160px|Znak království Dánského]] [59] => [[Soubor:Firekonger.jpg|náhled|180px|4 dánští králové: Kristián IX., Frederik VIII., Kristián X. a Frederik IX.]] [60] => {{Podrobně|Dějiny Dánska}} [61] => Jelikož dánský král [[Frederik VII.]] neměl mužské potomky a byl poslední v hlavní rodové linii [[Oldenburkové|Oldenburků]], bylo nutné učit dědice trůnu. Z více kandidátů byl vybrán čtvrtý syn glücksburského vévody [[Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský|Fridricha Viléma]] princ [[Kristián IX.|Christian von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg]] z vedlejší glücksburské mladší větvě dynastie. [62] => [63] => K výběru právě prince Kristiána přispělo velmi jeho manželství s [[Luisa Hesensko-Kasselská|Luisou Hesensko-Kasselskou]], jež byla neteří dánského krále [[Kristián VIII.|Kristiána VIII.]] a tím byla také v následnické linii, avšak jako žena na trůn usednout nemohla. To ale přispělo právě k výběru Kristiána jako příštího dánského krále, navíc sám Kristián byl v mužské linii potomek dánského krále [[Kristián III. Dánský|Kristiána III.]] Když [[15. listopad]]u [[1863]] zemřel dánský král [[Frederik VII.]] a s ním po jeho smrti vymřela v hlavní linii [[Oldenburkové|oldenburská dynastie]], stal se [[Kristián IX.]] dánským králem. [64] => [65] => Na základě [[Druhý londýnský protokol|druhého londýnského protokolu]] se příští dánský panovník [[Kristián IX.]] vzdal následnictví v obou polabských vévodstvích ([[Holštýnsko]] a [[Šlesvicko]]) výměnou za uznání nástupnictví vedlejšího rodu Glücksburg na dánský trůn. Nárok na tzv. polabská Vévodství Šlesvicko a Holštýnsko získala další vedlejší větev rodu Oldenburků (linie Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-augustenburská), která o ně ovšem v roce [[1864]] přišla v [[Dánsko-německá válka|německo-dánské válce]]. Potomci krále [[Kristián IX.|Kristiána IX.]] vládnou v Dánsku dodnes.Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-188-3}} [66] => [67] => Král [[Kristián X.]] byl v letech [[1918]]–[[1944]] také králem [[Island]]u. [68] => [69] => Když nastoupil na trůn král [[Frederik IX.]], byl osud následnictví nejistý. Král Frederik IX. měl dvě dcery, ale žádného syna a v Dánsku se mohl stát králem pouze muž. Po Frederikovi IX. by se měl králem stát jeho bratr Knud. Protože však byl u lidu Frederik IX. velmi oblíben a jeho dcery také, dosáhl Frederik v roce [[1953]] přepracování [[ústava|ústavy]]: zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví byl upraven tak, že na trůn mají nárok i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem. [70] => [71] => V roce [[2009]] byl dánským parlamentem přijat zákon o následnictví, který zavedl rovnou primogenituru, tj. že na trůn nastupuje nejstarší potomek krále bez ohledu na pohlaví. [72] => [73] => * [[Kristián IX.]] (1863–1906) [74] => * [[Frederik VIII.]] (1906–1912) [75] => * [[Kristián X.]] (1912–1947), zároveň v letech 1918–1944 král [[Island]]u. [76] => * [[Frederik IX.]] (1947–1972) [77] => * [[Markéta II.]] (1972–2024) [78] => * [[Frederik X.]] (od 2024) [79] => [80] => ''Dědic:'' [81] => * [[Christian Dánský|Korunní princ Frederik Dánský]] – syn krále Frederika X. [82] => [83] => [84] => Soubor:Christian IX of Denmark.jpg|Kristián IX. [85] => Soubor:Frederik VIII of Denmark 1909.jpg|Frederik VIII. [86] => Soubor:Christian X of Denmark.jpg|Kristián X. [87] => Soubor:Frederick IX of Denmark.jpg|Frederik IX. [88] => Soubor:Drottning_Margrethe_av_Danmark.jpg|Markéta II. [89] => File:Frederik, Crown Prince of Denmark in 2018.jpg|Frederik X. [90] => [91] => [92] => === Řečtí králové (1863-1973) === [93] => [[Soubor:Royal Coat of Arms of Greece.svg|vpravo|160px|Znak Řeckého království]] [94] => [[Soubor:King George I of Greece 1864 small.jpg|náhled|160px|král Jiří I. v roce 1864]] [95] => {{Podrobně|Dějiny Řecka|Řecké království|Řecká královská rodina}} [96] => [97] => V roce [[1862]] byl svržen řecký král [[Ota I. Řecký|Ota I.]] z dynastie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a v té době značná část řecké veřejnosti souhlasila s nastoupením příslušníka britské panovnické dynastie. Nakonec však opět rozhodly velmoci. Vzhledem k oslabení [[Druhé Francouzské císařství|francouzského císařství]] i [[Ruské impérium|ruské říše]] v oblasti východního Středomoří, byl vybrán probritský kandidát, syn budoucího dánského krále [[Kristián IX.|Kristiána IX.]] druhorozený princ [[Jiří I. Řecký|Vilém Kristián Ferdinand Adolf]] z rodu Glücksburků. I přes počáteční rozpaky se stal jako [[Jiří I. Řecký]] populárním a oblíbeným panovníkem. Ukázalo se, že šlo o volbu šťastnou nejen pro Viléma (Jiřího I.), ale především prospěšnou Řecku.Dějiny Řecka - Pavel Hradečný a kolektiv autorů, Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 766 stran, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-192-1}} [98] => [99] => Řečtí králové počínaje Jiřím I. nepoužívali klasický titul ve tvaru ''král Řecka (řecký král)'', ale ''král Helénů (král Řeků)''. [100] => [101] => Při nástupu na trůn přijal jméno [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] a Británie jakožto důkaz dobré vůle poté roku [[1864]] předala [[Jónské ostrovy (souostroví)|Jónské ostrovy]] Řeckému království. Jelikož [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] nastoupil na trůn dříve než jeho otec, ponechali si řečtí princové (a princezny) do budoucna titul princ dánský resp. ''princ řecký a dánský''. Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí [[dynastie]] v [[Dánsko|Dánsku]]. [102] => [103] => Král [[Jiří I. Řecký|Jiří I.]] vládl Řecku 50 let a jeho vláda patří k nejdelším a nejstabilnějším v moderní historii Řecka. Potomci [[Jiří I. Řecký|Jiřího I.]] vládli i přes různé převraty a vzpoury v Řecku až do roku [[1973]], kdy byl král [[Konstantin II. Řecký|Konstantin II.]] (pravnuk Jiřího I.) svržen [[Řecká vojenská junta|převratem vojenské junty]].http://almanachdegotha.org/id91.html Gothajský alamanach online, genealogie řeckých králů [104] => [105] => * [[Jiří I. Řecký]] (1863–1913) [106] => * [[Konstantin I. Řecký]] (1913–1917, 1920–1922), syn Jiřího I. [107] => * [[Alexandr I. Řecký]] (1917–1920), druhorozený syn Konstantina I. [108] => * [[Jiří II. Řecký]] (1922–1924, 1935–1947), prvorozený syn Konstantina I. [109] => * [[Pavel I. Řecký]] (1947–1964), třetirozený syn Konstantina I. [110] => * [[Konstantin II. Řecký]] (1964–1973), syn Pavla I. [111] => [112] => '''Titulární králové Řecka''' [113] => * [[Konstantin II. Řecký]] (1973–2023), syn Pavla I. [114] => * [[Pavel Řecký a Dánský|Pavel (II.) Řecký]] (od 2023), syn Konstantina II. [115] => [116] => [117] => Soubor:Jorge-grecia--innerhistoryofba00rankuoft.jpg|Jiří I. [118] => Soubor:Constantine I of Greece.jpg|Konstantin I. [119] => Soubor:King Alexander of Greece.jpg|Alexandr I. [120] => Soubor:Georgeiiofgreece.jpg|Jiří II. [121] => Soubor:Paul of Greece.jpg|Pavel I. [122] => [123] => [124] => === Norští králové (od 1905) === [125] => [[Soubor:Royal Arms of Norway.svg|vpravo|160px|Znak království Norského]] [126] => [[Soubor:Kong Haakon ankommer Norge 1905.jpg|náhled|170px|Král Haakon VII. se synem Olafem přijíždí v roce [[1905]] do Norska, uvítán premiérem Michelsenem]] [127] => {{Podrobně|Dějiny Norska|Švédsko-norská unie}} [128] => V roce [[1905]] se Norové v referendu rozhodli, že vypoví unii se Švédy a Norsko se stalo opět samostatným. Vyvstala však otázka státoprávního uspořádání, vedle monarchie se nabízela republika. Lidové hlasování 12. a 13. listopadu dle očekávání velkou většinou odhlasovalo monarchii. Tehdejší Michelsenova vláda vyjádřila přání, aby se novým králem stal příslušník švédského rodu [[Bernadotte|Bernadottů]]. Nikoliv překvapivě však král [[Oskar II.]] královskou korunu nabídnutou rodu [[Bernadotte]] odmítl, a to kvůli rozpadu unie, který považoval za útok na svou osobu. [129] => [130] => Komise norského parlamentu určila několik členů evropských královských rodin jako kandidáty na prvního samostatného norského krále. Nejvhodnější kandidát byl druhorozený syn dánského krále [[Frederik VIII.|Frederika VIII.]] princ [[Haakon VII.|Karel Kristián Frederik Jiří Valdemar Axel Dánský]], jelikož měl syna a tedy dědice trůnu a vazby jeho ženy, princezny [[Maud z Walesu|Maud]] k britské královské rodině se zdály prospěšné pro čerstvě nezávislý norský národ, už protože se původně měl stát králem člen britské královské rodiny. Sám princ Carl pocházel z dobře postavené dánské královské rodiny. Pro Carla Dánského hrálo i to, že po svém bratrovi byl druhý v nároku na norský trůn z těch dědiců, kteří nebyli z rodu [[Bernadotte]]. Dánské královská dynastie Glücksburků byla navíc jednou z větví rodu Oldenburků, což byla předchozí vládnoucí dynastie v Norsku.{{Citace monografie [131] => | příjmení = Hroch [132] => | jméno = Miroslav [133] => | odkaz na autora = Miroslav Hroch [134] => | příjmení2 = Kadečková [135] => | jméno2 = Helena [136] => | odkaz na autora2 = Helena Kadečková [137] => | příjmení3 = Bakke [138] => | jméno3 = Elisabeth [139] => | titul = Dějiny Norska [140] => | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2005 [143] => | vydání = 1 [144] => | počet stran = 340 [145] => | isbn = 80-7106-407-6 [146] => | strany = [147] => }} [148] => [149] => Nicméně princ Carl nechtěl na trůn nastoupit jako nechtěný král, požádal tedy norský lid o projevení důvěry referendem. Norové osmdesáti procenty rozhodli, že stane se prvním králem nezávislého Norska od roku [[1380]]. Korunovace nového krále a královny proběhla [[22. červen|22. června]] [[1906]] v katedrále Nidaros v [[Trondheim]]u. Byla to poslední korunovace krále nezávislého Norska. Ve snáze přiblížit se svým poddaným si zvolil jméno [[Haakon VII.]] a svého syna prince Alexandra přejmenoval na Olafa. [150] => [151] => Po smrti oblíbeného krále [[Haakon VII.|Haakona VII.]] v roce [[1957]] nastoupil jeho také oblíbený syn [[Olaf V.]], když zemřel i on v roce [[1991]], stal se králem jeho syn a Haakonův vnuk [[Harald V.]], který se taktéž těší u lidu velké oblibě. [152] => [153] => * [[Haakon VII.]] ([[1905]]–[[1957]]) [154] => * [[Olaf V.]] ([[1957]]–[[1991]]) [155] => * [[Harald V.]] (od [[1991]]) [156] => [157] => ''Dědic:'' [158] => * princ [[Haakon Magnus]] – syn krále Haralda V. [159] => [160] => [161] => Soubor:Haakon VII FSA.jpg|Haakon VII. [162] => Soubor:Olav V of Norway.jpg|Olaf V. [163] => [164] => [165] => == Známí nevládnoucí členové == [166] => * [[Alexandra Řecká a Dánská]] – manželka posledního krále Jugoslávie, [[Petr II. Karađorđević|Petra II.]] a matka současného nástupce, [[Alexandr II. Karađorđević|Alexandra, korunního prince Jugoslávie]], dcera řeckého krále [[Alexandr I. Řecký|Alexandra I.]] [167] => * [[Princ Philip, vévoda z Edinburghu|Philip, vévoda z Edinburghu]] – manžel královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]], pochází z řecké linie Glücksburků, synovec řeckého krále [[Konstantin I. Řecký|Konstantina I.]] [168] => ** [[Charles, princ z Walesu|Karel III. Britský]] – syn královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] a [[Princ Philip, vévoda z Edinburghu|vévody z Edinburghu]] [169] => *** [[Princ William, vévoda z Cambridge|Princ William]] – prvorozený syn krále Karla III. [170] => *** [[Princ Henry z Walesu|Princ Harry]] – druhorozený syn krále Karla III. [171] => * [[Sofie Řecká]] – španělská královna, manželka bývalého krále [[Juan Carlos I.|Jana Karla I.]] a matka současného španělského krále [[Filip VI. Španělský|Filipa VI.]], pochází z řecké větve Glücksburků – dcera krále [[Pavel I. Řecký|Pavla I.]] [172] => [173] => == Odkazy == [174] => [175] => === Reference === [176] => [177] => [178] => === Související články === [179] => * [[Oldenburkové]] [180] => * [[Dánské království]] [181] => ** [[Linie následnictví dánského trůnu]] [182] => * [[Norsko|Norské království]] [183] => ** [[Linie následnictví norského trůnu]] [184] => * [[Řecké království]] [185] => ** [[Linie následnictví řeckého trůnu]] [186] => * [[Šlesvicko]] a [[Holštýnsko]] [187] => * [[Koburkové|Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha]] [188] => [189] => === Externí odkazy === [190] => * {{Commonscat|House of Glücksburg}} [191] => * [http://www.heraldica.org/topics/royalty/HGOldenburg.htm Rodové právo dynastie Oldenburků] [192] => * [http://almanachdegotha.org/id69.html Genealogie dánských králů, z rodu Glücksburků] [193] => * [http://almanachdegotha.org/id91.html Genealogie řeckých králů] [194] => * [http://almanachdegotha.org/id77.html Genealogie norských králů, z rodu Glücksburků] [195] => * [http://almanachdegotha.org/id135.html Genealogie Augustenburských a Glücksburských vévodů] [196] => [197] => {{P-start}} [198] => {{P-jme}} [199] => {{P-před|předchůdce=[[Oldenburkové]]}} [200] => {{P-titul|titul=[[Seznam hlav dánského státu|dánská královská dynastie]]|roky=od [[1863]]}} [201] => {{P-po|nástupce=-}} [202] => {{P-před|předchůdce=[[Wittelsbachové]]}} [203] => {{P-titul|titul=[[Seznam hlav řeckého státu|řecká královská dynastie]]|roky=[[1863]]–[[1973]]}} [204] => {{P-po|nástupce=republika}} [205] => {{P-před|předchůdce=[[Bernadotte]]}} [206] => {{P-titul|titul=[[Seznam norských panovníků|norská královská dynastie]]|roky=od [[1905]]}} [207] => {{P-po|nástupce=-}} [208] => {{Infobox konec}} [209] => [210] => {{Autoritní data}} [211] => {{Portály|Dánsko|monarchie|Evropa}} [212] => [213] => [[Kategorie:Glücksburkové| ]] [214] => [[Kategorie:Oldenburkové]] [215] => [[Kategorie:Panovnické rody]] [216] => [[Kategorie:Dánská monarchie]] [217] => [[Kategorie:Dějiny Řecka]] [] => )
good wiki

Glücksburkové

Vodní zámek Glücksburg, který dal jméno celému rodu Glücksburkové, plným názvem Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburská dynastie (dánsky Huset Lyksborg, Huset Glücksburg či Huset Slesvig-Holsten-Sønderborg-Lyksborg/Glücksburg, německy Haus Glücksburg či Haus Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg; někdy zkracováno jako SHSG nebo S-H-S-G), je v současnosti vládnoucí dánská a norská a bývalá řecká, islandská královská a šlesvicko-holštýnská vévodská dynastie. Dynastie je původem severoněmecký šlechtický rod, jedna z větví dynastie Oldenburků, pocházející od potomků prvního dědičného dánského krále Kristiána III.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Oldenburkové','Jiří I. Řecký','Kristián IX.','1863','Haakon VII.','Bernadotte','1905','Princ Philip, vévoda z Edinburghu','Windsorská dynastie','Harald V.','Norsko','1957'

1863

1905

1957

Bernadotte

Norsko

Oldenburkové