Array ( [0] => 14797377 [id] => 14797377 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Glukokortikoidy [uri] => Glukokortikoidy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Glukokortikoidy''' jsou steroidní [[hormon]]y tvořené kůrou nadledvin, tvorbu řídí přední lalok [[hypofýza|hypofýzy]] (ACTH). Hlavními představiteli jsou [[kortizol]] a [[kortikosteron]]. [1] => [2] => == Chemická struktura a metabolismus == [3] => Chemickým základem glukokortikoidů, stejně jako dalších [[steroidy|steroidů]], je [[steran]]ové jádro (cyklopentanoperhydrofenantren) složené ze 17 uhlíků. Vzniká v [[nadledvina|nadledvinách]] z [[cholesterol]]u, který je [[enzym]]aticky přeměněn na [[pregnenolon]]; tento děj ovlivňuje ACTH, z [[Hypofýza#Adenohypofýza|adenohypofýzy]]. Z pregnenolonu postupně vzniká kortizol a jiné steroidy. [4] => [5] => == Osud v organismu == [6] => Kortizol je uvolňován z buněk nadledvin do krevní plazmy, kde se reverzibilně váže na plazmatický globulin – [[transkortin]], [[plazmatický albumin]] a část je v krevní plasmě volná a má biologický účinek. V závislosti na aktuálních potřebách organismu se poměr vázaného a volného hormonu mění. Krví se glukokortikoidy dostávají do celého organismu, vstupují do cytoplazmy cílových buněk, kde působí. Glukokortikoidy se mohou absorbovat z kůže a sliznic. [7] => [8] => == Účinek a jeho mechanismus == [9] => Glukokortikoidy umožňují přednostní energetické využití bílkovin a tuků. Ve svalech, kostech a tukové tkáni mají katabolický účinek, ale v játrech mají anabolický účinek, zvyšují syntézu glukózy a glykogenu. [10] => [11] => Účinek na: [12] => # intermediární [[metabolismus]] [13] => # [[mezenchym]]ovou tkáň [14] => # [[krvinka|krvinky]] [15] => # [[sval]]y a [[kost]]i [16] => # psychiku [17] => [18] => == Účinek na intermediární metabolismus == [19] => Hlavně kortizol má vliv na metabolismus sacharidů, protože snižuje utilizaci glukózy v periferii, takže má hyperglykemizující efekt. Zvyšuje tvorbu glykogenu a jeho ukládání do jater. Podporuje glukoneogenezu z proteinů, čímž rovněž zvyšuje glykémii. Hlavním katabolickým účinkem je rozklad proteinů a snížení jejich tvorby. Způsobuje redistribuci lipidů, zvyšuje se uložení tuků v oblasti břicha, na zádech a tváři na úkor končetin. [20] => [21] => == Účinek na mezenchymovou tkáň == [22] => Glukokortikoidy snižují migraci, proliferaci a exkreci imunologicky aktivních látek, mají protizánětlivý účinek. Tento účinek se využívá při léčbě zánětu, ale bez odstranění příčiny. Kortizol má také protialergický a imunosupresivní účinek, protože potlačuje imunitní reakce a zmenšuje lymfatické uzliny. [23] => [24] => == Účinek na krvinky == [25] => Zdroj 1: Kortizol snižuje počet lymfocytů, monocytů, eosinofilů a jiných leukocytů, naproti tomu zvyšuje počet erytrocytů, což je asi způsobené sníženou fagocytózou. [26] => [27] => Zdroj 2: Kortizol způsobuje leukocytózu, zvyšuje počet neutrofilů (proto např.léčba SLE glukokortikoidy), které se uvolňují ze stěn cév do krevního oběhu. Nedostatek kortizolu snižuje počet volných neutrofilů v krvi a označuje se jako neutropenie. [28] => [29] => == Účinek na svaly a kosti == [30] => Protože glukokortikoidy mají [[katabolismus|katabolický]] účinek hlavně na metabolismus bílkovin, zpomalují tvorbu a růst kostí a svalů. Je to způsobené především degradací proteinů a jejich sníženou tvorbou. [31] => [32] => == Účinek na psychiku == [33] => Zvýšená hladina glukózy způsobuje příznaky euforie a radosti. Podávání glukokortikoidů v terapeutických dávkách však může být komplikováno rozvojem deprese či jiné psychotické poruchy. [34] => [35] => == Choroby spojené s glukokortikoidy a jejich využití == [36] => Díky mnohočetným fyziologickým účinkům glukokortikoidů v organismu dochází k častému výskytu nežádoucích účinků. Intenzita a výskyt nežádoucích účinků závisí na dávce, druhu přípravku a délce užívání. Použití glukokortikoidů pro imunosupresi a antiflogistickou léčbu může vyvolat: [37] => [38] => * snížení odpovědi na infekci nebo na tkáňové poškození [39] => * časté bakteriální, virové, fungální infekce [40] => * těžký až fulminantní průběh infekčních nemocí [41] => * aktivace latentních onemocnění [42] => * komplikace hojení ran [43] => * snížená syntéza hormonů kůry nadledvin [44] => * zpomalená až vyhaslá reakce organismu na stres [45] => * rebound fenomén- po vysazení dlouhodobě podávaných kortikosteroidů vzniká akutní insuficience kůry [46] => * metabolické účinky [47] => * iatrogenní Cushingův syndrom [48] => * zpomalený růst u dětí [49] => * tendence k hyperglykémii [50] => * atrofie kůže (zejména v místě podávání) [51] => * svalová atrofie a svalová slabost [52] => * osteoporóza [53] => * riziko avaskulární nekrózy hlavice femuru [54] => * zvýšené riziko výskytu katarakty [55] => * zvýšený intrakraniální tlak [56] => * zvýšená srážlivost krve [57] => * poruchy menstruace [58] => [59] => == Využití == [60] => Kritériem pro výběr daného glukokortikoidu je jeho poměr mezi glukokortikoidní a mineralokortikoidní aktivitou. [61] => [62] => == Substituční terapie == [63] => Při insuficienci kůry nadledvin se používají nejmenší možné dávky glukokortikoidů, hydrokortison (30 mg/den – 2/3 dávky ráno, 1/3 dávky večer) s mineralokortikoidem (0,05 – 0,3 mg fludrokortisonu/den). Pokud je pacient vystaven stresu a zátěži, je nutno tyto dávky zvýšit. [64] => [65] => == Protizánětlivá a imunosupresivní terapie == [66] => Glukokortikoidy mají vynikající antiflogistické a imunosupresivní účinky, zejména se užívají u zánětů vzniklých na podkladě imunologickém. Nutné jsou syntetické glukokortikoidy, které jsou oproti hydrokortisonu účinnější. U neendokrinologických onemocnění potlačuje příznaky onemocnění, ale neléčí příčinu samotnou, proto může proces progredovat i při maskování klinických projevů. Z toho důvodu je nutné zvážit, převažuje-li efekt užívání nad možnými riziky. U život ohrožujících stavů je používání velkých dávek nutné, jinak se snažíme o používání co nejnižších dávek. [67] => [68] => == Způsoby aplikace == [69] => Parenterální aplikace (intramuskulární, intravenózní)- nemusí nutně znamenat rychlejší nástup účinku (intracelulární ovlivnění transkripce trvá asi 8 hodin od aplikace) [70] => Perorální aplikace [71] => Lokální aplikace (i.m. injekce, aerosolu, kapek, krémy a jiná externa) [72] => při krátkodobém používání má minimální riziko systémových nežádoucích účinků [73] => při dlouhodobém lokáním používání má velké riziko lokálních nežádoucích účinků (lokální atrofie) [74] => pro lokální použití se nejčastěji používá: betamethason, beclometason, budesonid, fluticason, flunisolid (mají vyšší protizánětlivý účinek než při p.o. podání) [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Literatura === [79] => * [[Max Wenke|WENKE, Maxmilián]], et al. Farmakologie: Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986. 579 s. [80] => * STONE, Trevor – DARLINGTONOVÁ, Gail. Léky, drogy, jedy. 1. vydání. Praha : Academia, 2003. 440 s. {{ISBN|80-200-1065-3}}. [81] => * LINCOVÁ, Dagmar – FARGHALI, Hassan, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. {{ISBN|978-80-7262-373-0}}. [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Commonscat}} [85] => {{Autoritní data}} [86] => [87] => {{Portály|Biologie|Chemie}} [88] => [89] => [[Kategorie:Glukokortikoidy| ]] [90] => [[Kategorie:Steroidní hormony]] [] => )
good wiki

Glukokortikoidy

Glukokortikoidy jsou steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin, tvorbu řídí přední lalok hypofýzy (ACTH). Hlavními představiteli jsou kortizol a kortikosteron.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.