Array ( [0] => 15585942 [id] => 15585942 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Glycerius [uri] => Glycerius [3] => Gold Solidus of Glycerius.jpg [img] => Gold Solidus of Glycerius.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #b80049 [2] => | barva textu = white [3] => | jméno = Glycerius [4] => | titul = [[Římský císař|západořímský císař]], [[Seznam biskupů a arcibiskupů solinských a splitsko-makarských|biskup solinský]] [5] => | obrázek = Glicerio - MNR Palazzo Massimo.jpg [6] => | popisek = Mince císaře Glyceria [7] => | vláda = 3. nebo 5. března 473 – červen 474 [8] => | celé jméno = Glycerius [9] => | předchůdce = [[Olybrius]] [10] => | následník = [[Julius Nepos]] [11] => }} [12] => '''Glycerius''' byl [[Západořímská říše|západořímský]] [[Římský císař|císař]] od března [[473]] do června [[474]]. Původně sloužil jako velitel císařské gardy. Nedlouho po smrti císaře [[Olybrius|Olybria]] ho ''[[magister militum]]'' [[Gundobad]] pozvedl na trůn. Jeho autorita se omezovala pouze na [[Itálie|Itálii]] a některé oblasti na jihovýchodě [[Galie]]. [13] => [14] => Během svého krátkého panování dosáhl dílčích úspěchů v boji s [[Vizigótské království|Vizigóty]]. V [[Konstantinopol]]i odmítli uznat legitimitu jeho vlády a vyslali proti němu [[Dalmácie (provincie)|dalmatského]] generála [[Julius Nepos|Julia Nepota]], který ho rok po získání moci sesadil. Glycerius poté působil jako [[Seznam biskupů a arcibiskupů solinských a splitsko-makarských|biskup ve městě Salona]] v [[Dalmácie (provincie)|Dalmácii]] (dnešní [[Solin]]), kde se měl o několik let později podílet na Nepotově vraždě. [15] => [16] => == Život == [17] => === Vzestup k moci === [18] => [19] => Prameny obsahují kusé a neúplné zprávy o Glyceriově životě. Ví se o něm jenom to, že v období bezprostředně před nástupem na trůn zastával hodnost velitele císařské tělesné stráže (''[[Comes|comes domesticorum]]'') na dvoře v [[Ravenna|Ravenně]].Ioannes z Antiochie fr. 209.1. [20] => [21] => V roce 472 vypukla v [[Itálie|Itálii]] [[občanská válka]] mezi [[Západořímská říše|západořímským]] císařem [[Anthemius|Anthemiem]] a jeho [[barbar]]ským generálem (''[[magister militum]]'') [[Ricimer]]em. V dubnu tohoto roku Ricimer učinil císařem [[Římský senát|senátora]] [[Olybrius|Olybria]], načež byl Anthemius v červenci zavražděn. Již v dalším měsíci však Ricimer zemřel a nejpozději na počátku listopadu 472 skonal i Olybrius. Následovalo několikaměsíční ''[[interregnum]]'', jež ukončil [[Burgundi|burgundský]] [[patricij]] a ''magister militum'' [[Gundobad]], Ricimerův synovec, když 3. nebo 5. března 473 prohlásil v Ravenně Glyceria za císaře.Paulus Diaconus. ''Historia Romana'' XV.5; ''Fasti vindonbonenses priores'' 611; ''Paschale campanum'' 473. Jeho doména zahrnovala vedle samotné Itálie pouze malé území v jihovýchodní [[Galie|Galii]].Heather (2007), s. 488–489. [22] => [23] => === Vláda === [24] => [25] => O Glyceriově panování toho není mnoho známo. Předpokládá se, že císař se zdržoval po většinu doby v severní Itálii, neboť drtivá většina mincí vyražených jeho jménem pochází z mincoven v [[Mediolanum|Mediolanu]] (dnešní [[Milán]]) a Ravenně.[http://www.luc.edu/roman-emperors/glyceriu.htm Mathisen, Ralph W. ''Glycerius (3/5 March 473 - June 474)''.] De Imperatoribus Romanis, [cit. 2014-04-16]. Prameny ho popisují poněkud rozporuplně. [[Jordanes]] o něm v 6. století napsal, že si [[Uzurpátor|uzurpoval]] moc [[Tyrannis|tyranským]] způsobem.Jordanes. ''Romana'' 338. [[Byzantská říše|Byzantský]] historik [[Theophanes]] ho naproti tomu zmiňuje jako nikoli zavrženíhodného jedince. [[Galie|Galorománský]] autor [[Magnus Felix Ennodius|Ennodius]] dokonce Glyceria vychvaluje za jeho četná prospěšná opatření. Jmenuje ale pouze jediný příklad, týkající se žádosti biskupa [[Pavia|Pavie]] [[Epifanius z Pavie|Epifania]]. Císař vyhověl biskupově přímluvě a odmítl potrestat urážky, jež musela strpět jeho matka.Ennodius. ''Vita Epiphanii'' 79. Vedle toho se dochoval Glyceriův právní předpis z března 473, namířený proti [[svatokupectví]]. [26] => [27] => Glycerius dosáhl jistých diplomatických a vojenských úspěchů nad barbary. Ambiciózní [[Vizigóti|vizigótský]] král [[Eurich]], ovládající značnou část Galie a [[Hispánie]], se v roce 473 pokusil vpadnout na [[Apeninský poloostrov]]. Glyceriovi komité (''[[Comes|comites]]'') Alla a Sindila nicméně porazili a zabili římského vojevůdce Vincentia, vyslaného Eurichem do Itálie.''Chronica gallica'' 653; Heather (2007), s. 482. Vizigóti přesto obsadili zbývající římské území v Galii, včetně měst Arelate ([[Arles]]) a Massilia ([[Marseille]]).''Chronicon Caesaraugustanum'' s.a. 473. [28] => [29] => Glycerius se musel vypořádat rovněž se skupinou [[Ostrogóti|Ostrogótů]], vedených Vidimerem, jehož stejnojmenný otec přišel o život zřejmě v průběhu konfliktu mezi Ricimerem a Anthemiem.Halsall (2007), s. 278–279. Kombinací diplomacie a úplatku císař přesvědčil ostrogótského vůdce, aby opustil Itálii a vydal se se svými lidmi do Galie.Jordanes. ''Getica'' LVI.284. Podle Jordanova líčení se tam tato část Ostrogótů posléze spojila v jeden celek se svými vizigótskými příbuznými.Jordanes. ''Getica'' LVI.284; Halsall (2007), s. 279. [30] => [31] => [[Byzantská říše|Východořímský]] císař [[Leon I.]] odmítl uznat legitimitu Olybria a stejný postoj zaujal i vůči Glyceriovi. Místo něho vybral na trůn Západu vlastního kandidáta, jímž byl ''magister militum'' ''[[Dalmácie (provincie)|Dalmatiae]]'' [[Julius Nepos]], synovec vojevůdce [[Marcellinus (magister militum)|Marcellina]], spřízněný s Leonovou manželkou [[Verina|Verinou]]. Východní císař ho pověřil vedením výpravy proti Glyceriovi,Ioannes z Antiochie fr. 209.2. ovšem dříve, než mohl Nepos cokoli podniknout, Leon v lednu 474 zemřel. Jeho faktickým nástupcem se stal jeho zeť [[Zenon (císař)|Zenon]], vládnoucí společně se svým nezletilým synem a Leonovým vnukem [[Leon II.|Leonem II.]] Glycerius se snažil předejít hrozícímu střetu a diplomatickou cestou neúspěšně usiloval o usmíření s Východem. V souladu s tím západní dvůr nenominoval vlastního uchazeče o [[Římský konzul|konzulát]] pro rok 474 a akceptoval Leona II. jako jediného konzula v daném roce. [32] => [33] => === Sesazení a smrt === [34] => [35] => Na jaře 474 Julius Nepos překročil [[Jaderské moře]] a se svými silami přistál v [[Portus Romae|Portu]], při ústí [[Tibera|Tibery]]. Glycerius pravděpodobně předtím opustil Ravennu a vydal se do [[Řím]]a, aby čelil svému protivníkovi. Tomu nasvědčuje nález Glyceriovy stříbrné mince vyražené v Římě. Jakmile se však Nepos v červnu 474 vylodil, Glycerius se mu bez boje vzdal. Julius Nepos se poté prohlásil za císaře a Glyceria poslal do [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]], kde byl vysvěcen na [[Seznam biskupů a arcibiskupů solinských a splitsko-makarských|biskupa Salony]] ([[Solin]]). Glyceriovo sesazení se obešlo bez jakéhokoli střetnutí, protože Gundobad ani italské vojsko nezasáhli na jeho podporu. Gundobad se již dříve odebral z Itálie do Galie. Někteří novodobí historikové spekulují, že tak učinil, aby tam pro Glyceria shromáždil dodatečné vojenské síly. Jiní se naopak domnívají, že po smrti svého otce, burgundského krále [[Gondiok]]a, ztratil zájem o dění v Itálii a dal přednost získání vlády nad [[Burgundi|Burgundy]].Heather (2007), s. 489. [36] => [37] => Po svém svržení se Glycerius zdržoval v [[Salona|Saloně]], kam se v roce 475 uchýlil také Julius Nepos, vypuzený z Itálie sotva rok po nástupu na trůn. Byzantský dějepisec [[Malchos]] uvádí, že Glycerius inicioval spiknutí, které vyústilo v Nepotovo zavraždění v roce 480. Tehdejší italský vládce [[Odoaker]] ho měl následně ustavit biskupem [[Milán|Mediolana]]. To ale nelze spolehlivě prokázat, přičemž převládá názor, že Glycerius strávil zbytek života v Saloně. [38] => [39] => == Reference == [40] => [41] => [42] => == Literatura == [43] => * BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. ''Stěhování národů''. Praha: Vyšehrad, 2013. {{ISBN|978-80-7429-305-4}} [44] => * CAMERON, Averil; WARD-PERKINS, Bryan; WHITBY, Michael. ''The Cambridge Ancient History XIV: Late Antiquity: Empire and Successors, A.D. 425-600''. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. {{ISBN|978-0-521-32591-2}} [45] => * ČEŠKA, Josef. ''Zánik antického světa''. Praha: Vyšehrad, 2000. {{ISBN|80-7021-386-8}} [46] => * DEMANDT, Alexander. ''Geschichte der Spätantike: das römische Reich von Diocletian bis Justinian, 284-565 n. Chr.'' München: C.H. Beck, 1998. {{ISBN|3-406-44107-6}} [47] => * GRANT, Michael. ''Římští císařové''. Praha: BB art, 2002. {{ISBN|80-7257-731-X}} [48] => * GRANT, Michael. ''Pád říše římské''. Praha: BB/art, 2010. {{ISBN|978-80-7381-770-1}} [49] => * HALSALL, Guy. ''Barbarian Migrations and the Roman West, 376-568''. Cambridge: Cambridge University Press, 2007. {{ISBN|978-0-521-43491-1}} [50] => * HEATHER, Peter J. ''Der Untergang des Römischen Weltreichs''. Stuttgart: Klett-Cotta, 2007. {{ISBN|978-3-499-62665-4}} [51] => [52] => == Externí odkazy == [53] => * {{Commonscat|Glycerius}} [54] => * [http://www.luc.edu/roman-emperors/glyceriu.htm Mathisen, Ralph W. ''Glycerius (3/5 March 473 - June 474)''. De Imperatoribus Romanis] {{en}} [55] => * [http://rim.me.cz/cisarove/glycerius/glycerius.php ''Glycerius (473 - 474)''. Římské císařství] [56] => {{Římský císař| titul =Západořímský císař| předchůdce =[[Olybrius]]| nástupce =[[Julius Nepos]]|kdy=[[473]]–[[474]]}} [57] => {{Autoritní data}} [58] => [59] => [[Kategorie:Římští císaři]] [60] => [[Kategorie:Biskupové]] [61] => [[Kategorie:Narození v 5. století]] [62] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století]] [63] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Glycerius

Glycerius byl západořímský císař od března 473 do června 474. Původně sloužil jako velitel císařské gardy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dalmácie (provincie)','Julius Nepos','Olybrius','Galie','Seznam biskupů a arcibiskupů solinských a splitsko-makarských','magister militum','473','Solin','Byzantská říše','Západořímská říše','Itálie','Římský císař'

473

Galie

Itálie

Olybrius

Solin