Array ( [0] => 14878956 [id] => 14878956 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Glyptika [uri] => Glyptika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Bez zdrojů}} [1] => [[Soubor:Jasper intaglio Massimo 108684.jpg|náhled|Pallas Athéna na římské kameji, jaspis, 1.-3. stol.]] [2] => [3] => '''Glyptika''' (z [[Řečtina|řec.]] ''glyfein'', rýt, dlabat) je označení pro obor uměleckého [[Rydlo|rytí]] či [[řezání]] malých či velkých předmětů z tvrdých kamenů ([[drahokam]]ů, [[polodrahokam]]ů), minerálů (např. [[mramor]] či [[alabastr]]), dále z organických materiálů (jako jsou [[korál]], [[gagát]] či [[mušlovec]]), [[Kovy|kovu]] nebo [[Sklo|skla]]. Novodobé napodobeniny jsou z [[porcelán]]u. [4] => [5] => == Řemeslo == [6] => Řemeslník zabývající se glyptikou se nazývá '''glyptik''', brusič nebo řezáč. Někdy se tito řemeslníci dělí podle specializace na sochaře, brusiče nádobí či náčiní, brusiče [[Gema|gem]] a na výrobce tzv. [[Florentská mozaika|florentské mozaiky]] z drahokamů – mozaicisty{{Fakt/dne|20191105074040|}}. Každý z nich používá speciální nástroje, pomůcky a techniky. Pro glyptiky brousící sochy či rozměrné nádoby z tvrdých drahokamů (italsky zvaných ''pietra dura'') vznikaly brusičské mlýny s vodním pohonem brusičského kola. Z nich v Čechách byl proslulý [[Císařský mlýn (Praha, Bubeneč)|Císařský mlýn]] v Praze-[[Bubeneč|Bubenči]]. Práce brusičů gem zahrnuje jak ty s negativním vzorem ([[intaglie]]), tak ty s pozitivním vzorem ([[kamej]]e). [7] => [8] => == Historie == [9] => Glyptika vznikla již ve starověku, je doložena nálezy soch, nádobí i gem z [[Starověký Egypt|Egypta]], [[Mezopotámie]], [[Sumer]]u a [[Perská říše|Persie]]. Velké popularity se tomuto umění dostalo ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]], odkud se rozšířilo do [[Starověký Řím|antického Říma]], zejména Itálie a Francie. Další rozmach byl v [[Renesance|renesanci]] a v [[Manýrismus|manýrismu]] od 16. do 1. poloviny 17. století (například vícegenerační [[Cosimo a Giovanni Castrucciové|rodinná dílna Castrucciů]] nebo [[Miseroniové z Lisonu]]. Nová vlna obliby nastala v období [[Klasicismus|klasicismu]] a [[empír]]u na přelomu 18. a 19. století, kdy se kromě italských mistrů výrazně prosadili opět Francouzi, ale i glyptici [[Ruské impérium|carského Ruska]] (například z firmy [[Carl Fabergé|Karla Fabergé]]). [10] => [11] => Z českých glyptiků nové doby vynikli [[Friedrich Egermann]], [[Josef Drahoňovský]], [[Karel Tuček]], [[Václav Plátek]] či [[Jiří Harcuba]]. [12] => [13] => == Postup == [14] => Od antických dob se v technice rytí do drahých kamenů mnoho nezměnilo. K obroušení surových kaménků do oblých čoček slouží elektrické bubny. Šlapací stroj někdy nahrazuje elektrický pohon. Mnozí tvůrci dávají při zvlášť jemných a náročných pracích přednost strojku šlapacímu. Skloněn nad jednoduchým ryteckým strojkem, zadržuje glyptik dech a lehce se dotýká destičkou z drahého kamene roztočeného brusného kotoučku potřeného [[diamant]]ovým prachem a [[makový olej|makovým olejem]]. Jeden, deset, sto dotyků a pouhým okem stále není vidět patrnější výsledek. Ale pohled lupou by prozradil, že po půlhodině nesmírně citlivé práce vznikla jedna z nepatrných plošek, kterými glyptik vytváří v [[horský křišťál|horském křišťálu]], [[onyx]]u, [[topas]]u, záhnědě i v jiných drahých kamenech reliéf, zpravidla portrét. Přitom do otáčivého úchytu vlastně miniaturního soustruhu vsazuje různá kolečka, hrotité jehly, kuličkové nástavce. [15] => [16] => Olej a prach vytvářejí černou kaši, která glyptikovi znemožňuje, aby sledoval postup a tvoří vlastně popaměti. Navíc pracuje v negativu. Kontrola je možná, až když očistí destičku drahého kamene a podívá se proti světlu, nebo když si v pokročilém stádiu vytvoří sádrový otisk. Něco opravovat se však nedá, každá chyba znamená zmaření díla. Právem se proto říká, že glyptik stojí před obtížným úkolem, jako kdyby měl někdo rychle a kategoricky psát, přičemž tužka by byla upevněna ve stěně a písař pohyboval po jejím hrotu velkým neprůhledným papírem. [17] => [18] => == Sbírky == [19] => Sbírky nazývané [[Glyptotéka|glyptotéky]] shromažďují veškerou glyptiku, tedy nádobí, sochy (zejména antické) a šperky. [20] => nejvýznamnější veřejně přístupné glyptotéky jsou Vatikánská muzea v Římě, Istituto di pietra dura ve [[Florencie|Florencii]], Museo degli argenti ve Florencii, galerie Apollón a dvorana pařížského Louvru, Glyptotéka v Mnichově, Uměleckohistorické muzeum ve Vídni, a další. [21] => [22] => == Galerie == [23] => [24] => Soubor:Caraglio Cameo of Sigismund Augustus.jpg|[[Zikmund II. August]], italská onyxová kamej, kolem 1560 [25] => Soubor:Cameo Charles V CdM Paris Bab976.jpg|Renesanční [[kamej]] s portrétem [[Karel V.|Karla V.]] [26] => Soubor:Cosimo II de' Medici's ex voto (Kremlin exhibition, Moscow 2011) 01.jpg|Cosimo II. Medicejský, florentská mozaika [27] => Soubor:Tazza Farnese.jpg|Tazza Farnese, římská sardonyxová miska se scénou bohů na Olympu, Archeologické muzeum Neapol [28] => Soubor:Milano o praga, cesto in cristallo di rocca intagliato con manico, 1600-1650 ca..JPG|Křišťálová kropenka, Miseroniové, Praha 1600–1645 [29] => [30] => [31] => == Externí odkazy == [32] => * {{Commonscat}} [33] => * {{Wikislovník|heslo=glyptika}} [34] => [35] => {{Autoritní data}} [36] => {{Portály|Umění}} [37] => [38] => [[Kategorie:Umělecká řemesla]] [39] => [[Kategorie:Šperky]] [] => )
good wiki

Glyptika

Pallas Athéna na římské kameji, jaspis, 1. -3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kamej','alabastr','Florentská mozaika','Kovy','mušlovec','Sklo','empír','Josef Drahoňovský','Miseroniové z Lisonu','Václav Plátek','Carl Fabergé','diamant'