Array ( [0] => 14706266 [id] => 14706266 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Grónština [uri] => Grónština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Grónština ''(Kalaallisut)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Grónsko]] [4] => | mluvčích = asi 57 300 [5] => | klasifikace = [6] => * [[Eskymácko-aleutské jazyky]] [7] => ** [[Eskymácké jazyky]] [8] => *** [[Inuitština]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [11] => [[Grónsko]] [12] => | regulátor = [13] => Oqaasileriffik [14] => | ISO6391 = kl [15] => | ISO6392B = kal [16] => | ISO6392T = kal [17] => | SIL = KAL [18] => | wikipedie = [[:kl:Saqqaa|kl.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => [[Soubor:Parkverbot Grönland.jpg|350px|náhled|Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině.]] [21] => '''Grónština''' (grónsky '''''Kalaallisut''''') je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem [[Grónsko|Grónska]] a jedná se o nejpoužívanější [[Inuitština|inuitský jazyk]]. Jedná se o [[polysyntetický jazyk]] – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například ''Niuerniarsuataartarpusi'' (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – ''Kupujete mnoho zboží''. [22] => [23] => Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 [[Mluvnický pád|pádů]] ([[absolutiv]], [[relativ]], [[ekvativ]], [[instrumentál]], [[Lokál|lokativ]], [[allativ]], [[ablativ]] a [[prolativ]]), žádný [[Jmenný rod|rod]] a tři [[samohláska|samohlásky]]: /'''i'''/, /'''u'''/ a /'''a'''/. Grónština se píše [[Latinka|latinkou]]. Do roku [[1973]] se místo [[q]] používalo kra ('''[[ĸ]]'''). [24] => [25] => == Dialekty == [26] => Grónština se dělí na dialekty severní (''Avanersuaq''), východní (''Tunu'') a západní (''Kitaa''). [27] => [28] => * Západní dialekt, zvaný též ''Kalaallisut'', je nejhojněji užívaný, mluví jím asi 54 000 obyvatel. [29] => ** Kalaallisut se dále dělí na 4 dialekty- ''severní'', kterým se mluví v osadách v [[Upernavické souostroví|Upernavickém souostroví]], [[Nuugaatsiaq]]u, [[Illorsuit]]u a obyvateli mluvícími Kalaallisutem v oblasti kolem [[Qaanaaq]]u, ''středoseverní'', kterým se mluví v osadách u zálivu [[Disko (záliv)|Disko]], [[Umanacký fjord|Umanackého fjordu]] a v [[Aasiaatské souostroví|Aasiaatském souostroví]], ''hlavní'', kterým se mluví v [[Qeqqata|Qeqqatě]], [[Nuuk]]u, [[Kapisillit]]u, [[Qeqertarsuatsiaat]]u a [[Paamiut]]u, a ''jižní'', kterým se mluví v kraji [[Kujalleq]] a v [[Arsuk]]u. [30] => * Východnímu dialektu se říká také ''Tunumiit oraasiat'' a mluví jím asi 3 000 obyvatel. [31] => * Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, někdy se uvádí jako samostatný jazyk [[Inuktun]]. Je nejvíce podobný [[Kanada|kanadskému]] [[Inuitština|inuitskému jazyku]] ''[[inuktitut]]'', mluví jím asi 300 obyvatel a používá se především v okolí [[Qaanaaq]]u (Thuly). [32] => [33] => == Psaný jazyk == [34] => Psaný jazyk je založen na gramatice [[Samuel Kleinschmidt|Samuela Kleinschmidta]] ([[1814]] – [[1886]]) z roku [[1851]]. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku [[1973]]. Abeceda západního dialektu má 17 písmen: [35] => [36] => '''Abeceda''': A a E e F f G g I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s T t U u V v
V některých slovech přijatých z [[dánština|dánštiny]] a ve jménech a příjmeních se objevuje také Bb, Cc, Dd, Hh, Ww, Xx, Yy, Zz, Øø, Öö, Åå a Ææ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S. [37] => [38] => === Starý pravopis === [39] => Ve starém pravopisu, používaném do roku [[1973]], se nacházelo 44 písmen: [40] => {| class="wikitable" [41] => !Písmeno [42] => |A [43] => |Á [44] => |Ä [45] => |À [46] => |Â [47] => |Ã [48] => |Æ [49] => |B [50] => |C [51] => |D [52] => |E [53] => |Ê [54] => |É [55] => |F [56] => |G [57] => |H [58] => |I [59] => |Í [60] => |Ì [61] => |Î [62] => |Ĩ [63] => |Ï [64] => |J [65] => |K [66] => |L [67] => |M [68] => |N [69] => |Ñ [70] => |O [71] => |Ô [72] => |P [73] => |Κʼ [74] => |R [75] => |S [76] => |T [77] => |U [78] => |Ú [79] => |Ù [80] => |Û [81] => |V [82] => |W [83] => |X [84] => |Y [85] => |Z [86] => |- [87] => !Novější přepis [88] => |A [89] => |A [90] => |A [91] => |Aa [92] => |Aa [93] => |Aa [94] => | - [95] => | - [96] => | - [97] => | - [98] => |E [99] => |Ee [100] => |Ii [101] => |F [102] => |G [103] => | - [104] => |I [105] => |I [106] => |Ii [107] => |Ii [108] => |Ii [109] => | - [110] => | J [111] => |K [112] => |L [113] => |M [114] => |N [115] => |Nn [116] => |O [117] => |Oo [118] => |P [119] => |Q [120] => |R [121] => |S [122] => |T [123] => |U [124] => |U [125] => |Uu [126] => |Uu [127] => |V [128] => | - [129] => | - [130] => |I [131] => | - [132] => |} [133] => * Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. '''Í'''k'''á'''teq-'''Ik'''k'''at'''teq, Sarf'''á'''nguit-Sarf'''an'''nguit, Ak'''ú'''nâq-Ak'''un'''naaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kal'''ã'''lisut-Kal'''aal'''lisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes. [134] => * Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ''ii'', zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Man'''né'''tsok-Man'''ii'''tsoq). [135] => * Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q. [136] => * V minulosti byly používány spřežky ''gdl'', ''vdl'' a ''tdl'', které byly po změně pravopisu změněny na ''ll'' (např. I'''gdl'''orssuit-I'''ll'''orsuit, Iti'''vdl'''eq-Iti'''ll'''eq, Kuja'''tdl'''ek-Kuja'''ll'''eq), ''gs'' a ''gss,'' které byly změněny na ''ss'' (Savi'''gs'''ivik-Savi'''ss'''ivik), ''vk'', která byla změněna na ''kk'' (U'''vk'''usigssat-U'''kk'''usissat), ''ngm'', která byla změněna na ''mm'' (Ata'''ngm'''ik-Ata'''mm'''ik), ''rq'', která byla změněna na ''qq'' (Sa'''rq'''aq-Sa'''qq'''aq), ''ss'', která byla změněna na ''s'' (Nar'''ss'''ar'''ss'''uaq-Nar'''s'''ar'''s'''uaq), ''gt'', která byla změněna na ''tt'' (Ivi'''gt'''ut-Ivi'''tt'''uut), ''ae'', ''ai'' a ''au'', které byly změněné na ''aa'' ('''Au'''si'''ai'''t-'''Aa'''si'''aa'''t, Q'''ae'''rsut-Q'''aa'''rsut), ''gp'', která byla změněna na ''pp'' (Au'''gp'''ilagtoq-Aa'''pp'''ilattoq) a ''vn'', která byla změněna na ''nn'' (I'''vn'''ârssuit-I'''nn'''aarsuit) [137] => * Vzácně se nahrazovalo dnešní ''tto'' na ''tse'' (např. I'''tse'''qqortoormiit-I'''tto'''qqortoormiit) [138] => * Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za ''aa'', ''ii'', ''oo'' a ''uu'' (např. P'''â'''miut-P'''aa'''miut, Tas'''î'''gdlak-Tas'''ii'''laq, Ítorqort'''ô'''rmît-Ittoqqort'''oo'''rmiit, N'''û'''gsuak-N'''uu'''ssuaq). [139] => * Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy. [140] => [141] => == Slovní zásoba == [142] => {| class="wikitable" [143] => ! české slovo !! grónské slovo [144] => !starým pravopisem [145] => |- [146] => | dobrý den || Inuugujoq, kutaa! [147] => |Inûgujoq, kutâ! [148] => |- [149] => | ahoj || Aluu! [150] => |Alû! [151] => |- [152] => | Jak se máš? || Qanoq ippit? Ajunngilatit? [153] => |Qanoq igpit? Ajúngilatit? [154] => |- [155] => | Dobře, a ty? || Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)? [156] => |Ajung ivdlit, ivdlingmi (qanoq igpit)? [157] => |- [158] => | ano || Aap [159] => |Âp [160] => |- [161] => | ne || Naagga [162] => |Nãga [163] => |- [164] => | Jak se jmenuješ? || Qanoq ateqarpit? [165] => |Qanoq ateqarpit? [166] => |- [167] => | Odkud pocházíš? || Suminngaaneerpit? [168] => |Sumíngânêrpit? [169] => |- [170] => | Mluvíš grónsky? || Kalaallit oqalusinnaavit? [171] => |Kalâvdlit oqalusínâvit? [172] => |- [173] => | Mluvíš anglicky? || Tuluttut oqalusinnaavit? [174] => |Tulugtut oqalusínâvit? [175] => |- [176] => | Ano, ale jen trochu || Aap, immannguaq [177] => |Âp, ingmánguaq [178] => |- [179] => | Rozumím ti || Paasingilakkit, Paasingilara [180] => |Pâsingilákit, Pâsingilara [181] => |- [182] => | Nerozumím ti || Paasinngilakkit, Paasinngilara [183] => |Pâsíngilákit, Pâsíngilara [184] => |- [185] => | Děkuji. || Qujanaq [186] => |Qujanaq [187] => |- [188] => | jedna || ataaseq [189] => |atâseq [190] => |- [191] => | dva || marluk [192] => |marluk [193] => |- [194] => | tři || pingasut [195] => |pingasut [196] => |- [197] => | čtyři || sisamat [198] => |sisamat [199] => |- [200] => | pět || tallimat [201] => |tavdlimat [202] => |- [203] => | šest || arfinillit [204] => |arfinivdlit [205] => |- [206] => | sedm || arfineq marluk [207] => |arfineq marluk [208] => |- [209] => | osm || arfineq pingasut [210] => |arfineq pingasut [211] => |- [212] => | devět || qulingiluat [213] => |qulingiluat [214] => |- [215] => | deset || qulit [216] => |qulit [217] => |} [218] => [219] => == Vzorový text == [220] => {{Vzorový text [221] => | VDLP = ano [222] => | Komentář = Pro srovnání uvádíme i inuktitutský text a text starým pravopisem. [223] => | Jazyk 1 = grónsky [224] => | Text 1 = Inuit tamarmik inunngorput nammineersinnaassuseqarlutik assigiimmillu ataqqinassuseqarlutillu pisinnaatitaaffeqarlutik. Silaqassusermik tarnillu nalunngissusianik pilersugaapput, imminnullu iliorfigeqatigiittariaqaraluarput qatanngutigiittut peqatigiinnerup anersaavani. [225] => |Jazyk 2 = doslovně [226] => |Text 2 =
[227] => inuit = lidé ([[množné číslo|plurál]] od ''inuk'')
[228] => tamarmik = všichni ([[instrumentál]] od ''tamaq'')
[229] => inunngorput = rodí se (''inuk'' (člověk) s vloženým ''-nngor-'' (stát se) a ''-(p)put'' (koncovka 3. osob [[Množné číslo|plurálu]]); "stávají se člověkem")
[230] => nammineersinnaassuseqarlutik = svobodní (''nammineer'' (nezávislý) s vloženým ''-sinnaa-'', ''-ssusiq-'' a ''-qar-'' a ''-(u)tik'' (koncovka 4. osob plurálu); "mají (svou vlastní) nezávislost k ostatním")
[231] => assigiimmillu = sobě rovní (''assigiit'' (stejný, identický) v [[instrumentál]]u [[Jednotné číslo|singuláru]] a vloženým enklitickým ''-lu'' (ekvivalentní české spojce a); "a stejní k ostatním")
[232] => ataqqinassuseqarlutillu = v důstojnosti (''ataqqi'' (čest, důstojnost, také respekt) s vloženým ''-nar-'', ''-ssusiq-'', ''-qar-'', ''-(u)tik'' (koncovka 4. osob [[Množné číslo|plurálu]]) a ''-lu'' (ekvivalentní české spojce a); "mají (svou vlastní) důstojnost")
[233] => pisinnaatitaaffeqarlutik = v právech (''pisinnaatitaaffik'' (právo, také schopnost) s vloženým ''-qar-'' a ''-(u)tik'' (koncovka 4. osob [[Množné číslo|plurálu]]); "mají (své vlastní) práva")
[234] =>
[235] => silaqassuusermik = jsou obdařeni rozumem (''silaqassuseq'' (rozum) (což je ''sila(r)-'' s ''-qate-'', ''-ute-'' a ''-usiq-'') v [[instrumentál]]u [[Jednotné číslo|singuláru]]; "(jsou) s rozumem")
[236] => tarnillu = a duší (''tarniq'' (duše) s vloženým enklitickým ''-lu'' (ekvivalentní české spojce a); "a duše"); ''tarnip nalunngissusia'' znamená ''svědomí''
[237] => pilersugaapput = jsou obdařeni (''pilersugaa-'' (být nadán / obdařen, také uživen) s ''-(p)put'' (koncovka 3. osob [[Množné číslo|plurálu]]); "jsou nadáni / obdařeni")
[238] => imminnullu = spolu jednat (''immi'' (chování, chovat; jednání, jednat) v [[Zvratné zájmeno|reflexivní]] formě (navzájem, společně) v [[ablativ]]u [[Množné číslo|plurálu]] (protože to vychází s předchozí věty) s enklitickým ''-lu'' (ekvivalentní české spojce a); "a (proto) by jednat / konat / vycházet")
[239] => iliorfigeqatigiittariaqaraluarput = měli by (''ilior-'' s pomocí vložených [[morfém]]ů (''-vik-'', ''-gip-'', ''-qate-'', ''-giip-'', ''-tar-'', ''-riaq-'', ''-qar-'' a ''-galuar-'') navazuje na předchozí slovo a na konci je ''-(p)put'' (koncovka 3. osob [[Množné číslo|plurálu]]); "měli by")
[240] => qatanngutigiittut = v bratrství (''qatanngutigiit'' (bratr / sestra; sourozenec) v [[ekvativ]]u [[Jednotné číslo|singuláru]])
[241] => peqatigiinnerup = ''vyjadřuje vztah dvou věcí'' (''peqat'' (''zhruba'' společná hodnota) v [[ergativ]]u [[Jednotné číslo|singuláru]] s vloženým ''-giip-'' a ''-niq-'')
[242] => anersaavani = (v) duchu (''anersaaq'' (duch) s přivlastňovacím morfémem ''-va-'' (přivlastňuje 3. osobě singuláru) v lokativu singuláru; "v jeho / jejím duchu") [243] => | Jazyk 3 = inuktitutsky (inuitskou abecedou) [244] => | Text 3 = ᐃᓄᓗᒃᑖᑦ ᐃᓅᓕᓵᓐᖑᖅᐳᑦ ᓇᖕᒥᓃᕈᖕᓇᓯᒪᖃᖅɬᐅᑎᒃ ᐊᔾᔨᒌᖕᒥᒡᓗ ᐃᓕᑕᕆᔭᐅᔾᔪᑦᓯᐊᖃᖅɬᐅᑎᒡᓗ ᐱᔪᖕᓇᐅᑎᑕᐅᖃᖅɬᐅᑎᒃ. ᐃᓱᒪᒃᓴᖅᓯᐅᕈᖕᓇᑦᓯᐊᕐᓂᕐᒥᒃ ᐃᓅᑦᓯᐊᕈᑎᒋᔭᕐᓗ ᐱᓕᖅᑐᖓᐅᑦᑐᑦ, ᐊᓯᐊᓐᖑᕐᓄᓪᓗ ᐃᓕᐅᕐᓂᕐᕕᖃᑎᒌᑦᑕᕈᒃᓴᕆᐊᖃᕋᓗᐊᖅᐳᑦ ᖃᑕᓐᖑᑎᒌᖅᖃᑎᒌᑦᑐᑦ ᐊᓂᕐᓂᖅᓵᕐᓂ. [245] => | Jazyk 4 = inuktitutsky (latinkou) [246] => | Text 4 = Inuluktaat inuulisaannguqput nangminiirungnasimaqaqɬutik ajjigiingmiglu ilitarijaujjutsiaqaqɬutiglu pijungnautitauqaqɬutik. Isumaksaqsiurungnatsiarnirmik inuutsiarutigijarlu piliqtungauttut, asianngurnullu iliurnirviqatigiittaruksariaqaraluaqput qatanngutigiiqqatigiittut anirniqsaarni. [247] => | Jazyk 5 = starým pravopisem [248] => | Text 5 = Inuit tamarmik inúngorput nangminêrsivnâgsusseqarlutik agsigĩmigdlu atarqinagsusseqarlutigdlu pisivnâtitãfeqarlutik. Silaqagsussermik tarnigdlu nalúngigsussianik pilerssugaugput, ingmínuvdlu iliorfigeqatigĩtariaqaraluarput qatángutigĩtut peqatigîvnerup anersâvani. [249] => }} [250] => [251] => == Související články == [252] => * [[Inuitština]] [253] => * [[Inuktitutština]] [254] => * [[Tunumiit]] [255] => * [[Inuktun]] [256] => [257] => == Externí odkazy == [258] => {{InterWiki|code=kl|Grónská}} [259] => * {{Commonscat}} [260] => * [https://web.archive.org/web/20100405081152/http://www.oqaasileriffik.gl/ Ukázka grónského textu] [261] => * [http://omniglot.com/writing/greenlandic.htm Informace o grónštině (anglicky)] [262] => * [http://cs.forvo.com/languages/kl/ Grónština na Forvu (česky)] [263] => * [http://www.kalaallisut.estranky.cz/ Informace o grónštině jako je výslovnost, fráze, gramatika, číslovky... včetně odkazů a fóra (česky)] [264] => * [http://knr.gl/index.php?id=1847 Rádiový rozhlas v grónštině (grónsky)] [265] => [266] => {{Autoritní data}} [267] => {{Portály|Jazyk}} [268] => [269] => [[Kategorie:Jazyky Grónska]] [270] => [[Kategorie:Inuitské jazyky]] [] => )
good wiki

Grónština

Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině. Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Množné číslo','Inuitština','Jednotné číslo','instrumentál','1973','Grónsko','Qaanaaq','Latinka','ablativ','ekvativ','Inuktun','Tunumiit'