Array ( [0] => 15593875 [id] => 15593875 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Granitoid [uri] => Granitoid [3] => Granite.jpg [img] => Granite.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hornina [1] => | název = Granitoid [2] => | obrázek = Granito.jpg [3] => | popisek = Čerstvý lom granitoidní horniny [4] => | zařazení = [[magmatická hornina|magmatická]] [5] => | složení = [[křemen]], [[živce]], [[biotit]], [[muskovit]], [[amfibol]]y [6] => | akcesorie = [[apatit]], [[titanit]], [[zirkon]], [[magnetit]], [[turmalín]] [7] => | textura = středně až hrubozrnná [8] => | barva = světlá, šedá [9] => | hustota = [10] => }} [11] => '''Granitoid''', '''granitoidní''' nebo '''granitická hornina'''Broska, I., Kohút, M., Petrík, I. Uher, P., Záhradník, L., 2006: ''Granitoidné horniny Malých Karpát a Považského Inovca: Všeobecné aspekty terénneho výskumu a laboratórneho štúdia.'' In Kováč, M., Dubíková, K.: ''Nové metódy a výsledky v geológii Západných Karpát.'' Zborník 2006, s. 67 – 74 je souborné označení pro kyselé [[magmatická hornina|magmatické horniny]] od alkalických [[granit]]ů přes [[granodiorit]] po [[tonalit]]y. Tyto horniny mezi sebou v přírodě běžně prostupují a jsou si natolik podobné, že bez [[polarizační mikroskop|mikroskopické]] analýzy je prakticky nemožné je rozlišit. [12] => [13] => Termín ''granitoid'' zavedl v roce [[1925]] ruský geolog [[Fjodor Julievič Levinson-Lessing|Fjodor Levinson-Lessing]].[http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh http://www.geologie.estranky.cz] přístup: 18. 2. 2015 V praxi se často používá termín granit (žula) nesprávně v širším smyslu pro pojmenování všech granitoidních hornin. [14] => [15] => == Minerální složení == [16] => V [[Diagram QAPF|QAPF diagramu]] tvoří tyto horniny pás v oblasti mezi 20 až 60procentním zastoupením [[křemen]]e. Z petrochemického hlediska je obsah SiO2 vyšší než 65 %. Křemen je jejich podstatnou složkou a výrazně se podílí na jejich světlém zbarvení. Dalšími podstatnými minerály jsou [[živce]], [[biotit]], méně [[muskovit]], zřídka též [[amfibol]]y nebo rombické [[pyroxeny]]. V případě že granitoidní hornina obsahuje pyroxeny může být označena jako [[charnockit]]. V [[žula|žulách]] převládá [[draselný živec]] nad [[plagioklas]]y. V granodioritech a tonalitech plagioklas. Někdy jsou v pojmenování zahrnuty názvy některých minerálů, např. biotitický granitoid. [17] => [18] => Podle oxidačního stavu jsou rozeznávány dva typy granitoidů: [19] => * ilmenitová série: tyto granitoidy jsou redukované, neobsahují [[magnetit]], jde nejčastěji o S-typy a některé redukovanější I-typy. [20] => * magnetitová série: jsou oxidované, obsahují proto magnetit, patří mezi ně častější I-typy granitoidů [21] => [22] => == Fyzikální vlastnosti == [23] => Objemová váha granitoidů, která má význam při posuzování možného zatížení [[Základ (stavebnictví)|základů budov]], které by na nich mohly být postaveny, se pohybuje v rozmezí od 600 do 2 600 kp/cm2.Veľký, J. a kolektív, 1978: ''[[Encyklopédia Slovenska|Encyklopédia Slovenska II. zväzok: písmená E — J]]''. [[VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied|Veda]], Bratislava, 531 s. [24] => [25] => == Vznik == [26] => Granitoidy vznikají [[krystalizace|krystalizací]] [[magma]]tu v hlubších částech [[Kontinentální kůra|kontinentální zemské kůry]]. Otázka vzniku těchto hornin však není jednoznačně vyřešena. Mezi možné způsoby vzniku, které se pravděpodobně mohou i kombinovat je považována [[granitizace]], proces, při kterém jsou výchozí horniny vystaveny vysokým tlakům a teplotám, kdy může dojít k [[Metamorfovaná hornina|metamorfóze]] až [[ultrametamorfóza|ultrametamorfóze]], případně za dostatku [[Tekutina|fluid]] i k [[metasomatóza|metasomatóze]]. Jiné teorie předpokládají, že granitoidní magma může být derivováno z bazičtějších [[zemská kůra|spodněkůrových]] nebo [[zemský plášť|svrchněplášťových]] tavenin parciální nebo frakční krystalizací. [27] => [28] => Všeobecně se předpokládají čtyři základní způsoby vzniku granitoidů: [29] => * S-typ (sedimentární): Mají původ v přetavených sedimentárních horninách ponořených do nižších částí zemské kůra, k vzniku dochází nejčastěji při kontinentální kolizi. Jsou bohaté na [[hliník|Al]], redukované (poměr Fe3+/Fe2+ menší než 0,3), mají vysoký poměr [[draslík|K]]/[[sodík|Na]]. Mají větší obsah vody. Její oddělování od taveniny při výstupu magmatu urychluje jejich krystalizaci. Jejich [[intruze]] jsou proto umístěny relativně hlouběji. Nejčastěji jde o [[žula|granit]] a monzogranit. [30] => * I-typ (intruzivní): Mají magmatický původ. Vznikly v oblasti úniku fluid ponořující se se [[tektonická deska|desky]] nad [[Subdukce|subdukční zónou]]. Jsou chudé na Al, oxidované (poměr Fe3+/Fe2+ je větší než 0,3). Obsahují méně vody, jsou proto mobilnější a častěji dosahují subvulkanickou úroveň. Patří mezi ně [[granodiorit]]y, [[tonalit]]y, [[diorit]]y a granity. [31] => * A-typ (anorogenní): Vzniká tavením spodní kůry za extrémně bezvodých podmínek. Častý v oblastech [[rift]]ových zón ve vnitru kontinentů. Nejčastěji je bohatý na alkálie (Na, K, Ca). Obvykle jde o alkalické granity, granity až [[syenit]]y. [32] => * M-typ (mantle = plášť). Mají [[zemský plášť|plášťový]] původ, vznikly oddělením od jiného, bazičtějšího magmatu v oceánských oblastech. Jsou to nejčastěji tonality, dříve označované též jako plagiogranity. [33] => [34] => [[Extruzivní hornina|Výlevnými ekvivalenty]] granitoidů je řada hornin od [[ryolit]]u po [[dacit]]. [35] => [36] => == Výskyt == [37] => [[Soubor:Granite Sulova.jpg|náhled|Permské granity gemerika z oblasti Súľové, mince 2 [[Euro|€]] jako měřítko. Granity z této oblasti tvoří specializovaný (zrudněný) S-typ granitů s vysokým obsahem vzácných prvků a [[greisen]]y ve vrchní části]] [38] => Granitoidy tvoří téměř 95 % všech [[intruzivní hornina|intruzivních hornin]] kontinentální kůry. Často tvoří rozsáhlé komplexy. [39] => [40] => === Slovensko === [41] => Skupina granitoidních hornin se významně podílí na složení [[krystalinikum|krystalinika]] [[Západní Karpaty|Západních Karpat]]. Vyskytují se prakticky ve všech [[Fatransko-tatranská oblast|jádrových pohořích]], veporském a gemerském pásmu. Ve veporiku tvoří „Veporský granitoidní pluton“. V Západních Karpatech jsou rozeznávány [[Hercynské vrásnění|hercynské]] a [[alpinské vrásnění|alpinské]] granitoidy. Hercynské granitoidy tvoří tyto typyKohút, M., Uher, P., Putiš, M., Sergeev, S., Antonov, A. 2009: [http://www.geology.sk/doc/min_slov/ms_2008_3_4/16_Geo_199_227.pdf ''Datovanie spodnokarbónskych granitických hornín Západných Karpát vo svetle nových SHRIMP U-Pb dát zo zirkónov.''] {{Wayback|url=http://www.geology.sk/doc/min_slov/ms_2008_3_4/16_Geo_199_227.pdf |date=20131213212620 }} in Németh, Z. (Editor) ''7. výročný predvianočný seminár Slovenskej geologickej spoločnosti, Sympózium Granity Západných Karpát.'' Mineralia Slovaca, Bratislava, 40, Geovestník s. 204: [42] => * kambro-ordovické granity S-typu v hercynském orogénu změněné na [[ortorula|ortoruly]] [43] => * spodněkarbonské granity S-typu [44] => * spodněkarbonské granitoidy I-typu [45] => * vrchněkarbonské granitoidy I-typu [46] => * permské granity s afinitou k A-typu [47] => * specializované ([[ruda|zrudněné]]) granity Ss-typu [48] => [49] => Alpinské granitoidy reprezentuje [[křída|křídový]] granit typu „Rochovce“ a neogenní granodiority středoslovenských [[neovulkanit]]ů. Ty však v současnosti ještě výrazněji nevystupují na povrch. [50] => [51] => == Ložiska vázaná na granitoidní horniny == [52] => Na komplexy granitoidních hornin jsou vázána mnohá ekonomicky významná [[Důlní ložisko|ložiska]]. V hlubších úrovních kůry, většinou ve vrchní části intruzí to mohou být vzácnoprvkové [[albitit]]y, [[pegmatit]]y a [[greisen]]y. Subvulkanickou úroveň dosahují [[porfyr]]ová ložiska. Na kontaktu granitoidních intruzí s [[uhličitany]] vznikají procesem [[metasomatóza|metasomatózy]] horniny označované jako [[skarn]]y, které mohou být potenciálně významnými ložisky [[železo|železa]], ale i [[Měď|mědi]], [[Zlato|zlata]] či jiných prvků. [53] => [54] => Kromě toho magmatická a postmagmatická aktivita způsobuje vznik různých dalších [[hydrotermální procesy|hydrotermálních]] mineralizací. [55] => [56] => == Reference == [57] => [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{Commonscat}} [61] => {{Autoritní data}} [62] => [63] => [[Kategorie:Magmatické horniny]] [] => )
good wiki

Granitoid

Granitoid, granitoidní nebo granitická hornina je souborné označení pro kyselé magmatické horniny od alkalických granitů přes granodiorit po tonality. Tyto horniny mezi sebou v přírodě běžně prostupují a jsou si natolik podobné, že bez mikroskopické analýzy je prakticky nemožné je rozlišit.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'žula','metasomatóza','tonalit','magnetit','živce','magmatická hornina','křemen','amfibol','biotit','muskovit','granodiorit','zemský plášť'

Amfibol

Biotit

Granodiorit

Křemen

Magnetit

Magnetit je přírodní minerál ze skupiny oxidů, konkrétně železných oxidů.

Metasomatóza

Muskovit

Muskovit je minerál patřící do skupiny slídy.

Tonalit

Živce

Žula