Array ( [0] => 15493086 [id] => 15493086 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Greenpeace [uri] => Greenpeace [3] => AmchitkaAlaskaLoc.png [img] => AmchitkaAlaskaLoc.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Greenpeace je mezinárodní ekologická organizace, která se už více než čtyřicet let zaměřuje na ochranu životního prostředí a aktivní prosazování udržitelného rozvoje. Byla založena v roce 1971 v Kanadě a od té doby se rozrostla na globální hnutí, které má miliony podporovatelů po celém světě. Tato organizace si klade za cíl vzbudit povědomí o důležitosti ochrany přírody a inspirovat jednotlivce i společnosti k pozitivní změně. Greenpeace je známá svými kreativními a často odvážnými kampaněmi, které přitahují pozornost veřejnosti a médií. S využitím nenásilných akcí a výzkumu organizace upozorňuje na problémy, jako je změna klimatu, znečištění oceánů a ničení biotopů. Jejím cílem není pouze upozorňovat na problémy, ale také inspirovat k hledání řešení a ukazovat na možnosti, jak každý z nás může přispět k ochraně planety. Díky neúnavné práci aktivistů se Greenpeace podařilo dosáhnout řady úspěchů, včetně prosazení legislativních změn v oblasti ochrany životního prostředí a podporování obnovitelných zdrojů energie. Organizace spolupracuje s vládami, podniky i neziskovými iniciativami s cílem prosadit udržitelné a smysluplné změny, které přinášejí prospěch nejen přírodě, ale i lidem. I když se Greenpeace setkává s výzvami a kritikou, její činnost ukazuje, jak důležité je být aktivní při ochraně našeho společného domova. Tato organizace nám připomíná, že dosažení pozitivní budoucnosti je možné a že každý z nás má schopnost přispět ke změně k lepšímu. Věříme, že s kolektivním úsilím a odhodláním můžeme společně vybudovat udržitelnější svět pro nás všechny. [oai_cs_optimisticky] => Greenpeace je mezinárodní ekologická organizace, která se už více než čtyřicet let zaměřuje na ochranu životního prostředí a aktivní prosazování udržitelného rozvoje. Byla založena v roce 1971 v Kanadě a od té doby se rozrostla na globální hnutí, které má miliony podporovatelů po celém světě. Tato organizace si klade za cíl vzbudit povědomí o důležitosti ochrany přírody a inspirovat jednotlivce i společnosti k pozitivní změně. Greenpeace je známá svými kreativními a často odvážnými kampaněmi, které přitahují pozornost veřejnosti a médií. S využitím nenásilných akcí a výzkumu organizace upozorňuje na problémy, jako je změna klimatu, znečištění oceánů a ničení biotopů. Jejím cílem není pouze upozorňovat na problémy, ale také inspirovat k hledání řešení a ukazovat na možnosti, jak každý z nás může přispět k ochraně planety. Díky neúnavné práci aktivistů se Greenpeace podařilo dosáhnout řady úspěchů, včetně prosazení legislativních změn v oblasti ochrany životního prostředí a podporování obnovitelných zdrojů energie. Organizace spolupracuje s vládami, podniky i neziskovými iniciativami s cílem prosadit udržitelné a smysluplné změny, které přinášejí prospěch nejen přírodě, ale i lidem. I když se Greenpeace setkává s výzvami a kritikou, její činnost ukazuje, jak důležité je být aktivní při ochraně našeho společného domova. Tato organizace nám připomíná, že dosažení pozitivní budoucnosti je možné a že každý z nás má schopnost přispět ke změně k lepšímu. Věříme, že s kolektivním úsilím a odhodláním můžeme společně vybudovat udržitelnější svět pro nás všechny. ) Array ( [0] => {{Infobox - organizace [1] => | mapa = Greenpeace worldwide.svg [2] => | popisek mapy = Státy s pobočkou Greenpeace [3] => | typ = [[mezinárodní nevládní organizace]] [4] => }} [5] => '''Greenpeace''' je [[Nestátní nezisková organizace|nevládní]]{{Citace elektronického periodika [6] => | titul = United Nations Civil Society Participation (iCSO) – Login [7] => | periodikum = esango.un.org [8] => | url = https://esango.un.org/civilsociety/showProfileDetail.do?method=showProfileDetails&profileCode=1527 [9] => | datum přístupu = 2019-11-24 [10] => }} environmentální organizace s kancelářemi ve více než 55 zemích světa a mezinárodním sídlem v [[Amsterdam]]u v [[Nizozemsko|Nizozemsku]],{{Citace elektronického periodika [11] => | titul = Offices [12] => | periodikum = Greenpeace International [13] => | url = https://www.greenpeace.org/international/explore/about/worldwide [14] => | jazyk = en-US [15] => | datum přístupu = 2019-11-24 [16] => }} založena kanadskými a americkými environmentálními aktivisty v roce 1971. Greenpeace považuje za svůj cíl “zajištění schopnosti [[Země]] udržovat život ve vší jeho rozmanitosti”{{Citace elektronického periodika [17] => | titul = Questions about Greenpeace in general {{!}} Greenpeace International [18] => | periodikum = web.archive.org [19] => | url = http://www.greenpeace.org/international/about/faq/questions-about-greenpeace-in [20] => | datum vydání = 2010-04-11 [21] => | datum přístupu = 2019-11-24 [22] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100411091859/http://www.greenpeace.org/international/about/faq/questions-about-greenpeace-in [23] => | datum archivace = 2010-04-11 [24] => }} a své kampaně zaměřuje na celosvětové problémy, jako jsou například [[globální oteplování]], [[odlesňování]], nadměrný rybolov, komerční [[lov velryb]], šíření [[Geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikovaných organismů]] či jaderné hrozby. K dosažení svých cílů využívá metody [[Přímá akce|přímé akce]], [[lobbování]], [[Výzkum|vědeckých výzkumů]] a [[Občanská neposlušnost|aktů občanské neposlušnosti]].{{Citace elektronického periodika [25] => | titul = Greenpeace Protesters Paint Field of Genetically Altered Soybeans [26] => | periodikum = AP NEWS [27] => | url = https://apnews.com/7f3397419d2a1a90ca894cbb2f6f796a [28] => | datum přístupu = 2019-11-24 [29] => }} Tato globální organizace nepřijímá finanční podporu od vlád, korporací ani politických stran, nýbrž spoléhá na 2,9 milionů jednotlivých podporovatelů a nadační granty.{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = The Value of Environmental Activists [31] => | periodikum = HBS Working Knowledge [32] => | url = http://hbswk.hbs.edu/item/the-value-of-environmental-activists [33] => | datum vydání = 2008-09-08 [34] => | jazyk = en-us [35] => | datum přístupu = 2019-11-24 [36] => }}{{Citace elektronické monografie [37] => | příjmení = [38] => | jméno = [39] => | titul = Annual Report 2011 [40] => | url = https://www.greenpeace.org/archive-international/Global/international/publications/greenpeace/2012/AnnualReport2011.pdf [41] => | vydavatel = Greenpeace [42] => | místo = [43] => | datum vydání = 2012 [44] => | datum přístupu = 2019-11-24 [45] => }} Greenpeace má poradní status u [[Ekonomická a sociální rada OSN|Ekonomické a sociální rady OSN]]{{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = [47] => | jméno = [48] => | titul = List of non-governmental organizations in consultative status with the Economic and Social Council as of 1 September 2011 [49] => | url = http://csonet.org/content/documents/E2011INF4.pdf [50] => | vydavatel = UN Economic and Social Council [51] => | místo = [52] => | datum vydání = 2011 [53] => | datum přístupu = 2019-11-24 [54] => }} a je zakládajícím členem{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Charter Background {{!}} INGO Accountability Charter [56] => | periodikum = web.archive.org [57] => | url = http://www.ingoaccountabilitycharter.org/about-the-charter/background-of-the-charter/ [58] => | datum vydání = 2013-05-13 [59] => | datum přístupu = 2019-11-24 [60] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130513170305/http://www.ingoaccountabilitycharter.org/about-the-charter/background-of-the-charter/ [61] => | datum archivace = 2013-05-13 [62] => }} platformy International Non-Governmental Organisations Accountability Charter, která se snaží podporovat odpovědnost a transparentnost v neziskovém sektoru.{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = [64] => | jméno = [65] => | titul = International Non Governmental Organisations Accountability Charter [66] => | url = https://s3.amazonaws.com/webprofile-ngos/Files/22/INGO-Accountability-Charter_en.pdf [67] => | vydavatel = INGO [68] => | místo = [69] => | datum vydání = 2005-12-20 [70] => | datum přístupu = 2019-11-24 [71] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200610234026/https://s3.amazonaws.com/webprofile-ngos/Files/22/INGO-Accountability-Charter_en.pdf [72] => | datum archivace = 2020-06-10 [73] => | nedostupné = ano [74] => }} [75] => [76] => Organizace Greenpeace je známá pro své přímé akce a bývá považována za nejviditelnější environmentální organizaci na světě.{{Citace elektronického periodika [77] => | titul = Organization Studies: Sustaining the Institutional Environment [78] => | periodikum = web.archive.org [79] => | url = http://www.findarticles.com/p/articles/mi_m4339/is_2000_Annual/ai_63543389 [80] => | datum vydání = 2004-09-06 [81] => | datum přístupu = 2019-11-24 [82] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20040906234256/http://www.findarticles.com/p/articles/mi_m4339/is_2000_Annual/ai_63543389 [83] => | datum archivace = 2004-09-06 [84] => }}{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = Greenpeace: From Hippies To Lobbyists [86] => | periodikum = curio.ca [87] => | url = https://curio.ca/en/video/greenpeace-from-hippies-to-lobbyists-2865/ [88] => | datum přístupu = 2019-11-24 [89] => }} Neustále upozorňuje veřejnost na problémy životního prostředí{{Citace periodika [90] => | příjmení = Mormont [91] => | jméno = Marc [92] => | příjmení2 = Dasnoy [93] => | jméno2 = Christine [94] => | titul = Source strategies and the mediatization of climate change [95] => | periodikum = Media, Culture & Society [96] => | datum vydání = 1995-01 [97] => | ročník = 17 [98] => | číslo = 1 [99] => | strany = 49–64 [100] => | issn = 0163-4437 [101] => | doi = 10.1177/016344395017001004 [102] => | jazyk = en-US [103] => | url = https://doi.org/10.1177/016344395017001004 [104] => | datum přístupu = 2019-11-24 [105] => }}{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Dumped in Africa: Britain’s toxic waste [107] => | periodikum = The Independent [108] => | url = http://www.independent.co.uk/news/world/africa/dumped-in-africa-britain8217s-toxic-waste-1624869.html [109] => | datum vydání = 2009-02-18 [110] => | jazyk = en [111] => | datum přístupu = 2019-11-24 [112] => }} a ovlivňuje jak soukromý, tak i veřejný sektor.{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = Choi [114] => | jméno = Jamie [115] => | titul = Greenfreeze [116] => | periodikum = web.archive.org [117] => | vydavatel = [118] => | url = http://www.unep.org/PDF/OurPlanet/2007/sept/EN/ARTICLE8.pdf [119] => | datum vydání = 2007-10-12 [120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071012052334/http://www.unep.org/PDF/OurPlanet/2007/sept/EN/ARTICLE8.pdf [121] => | datum přístupu = 2019-11-24 [122] => | datum archivace = 2007-10-12 [123] => }}{{Citace periodika [124] => | titul = Adidas, Clarks, Nike and Timberland agree moratorium on illegal Amazon leather [125] => | datum vydání = 2009-08-04 [126] => | issn = 0307-1235 [127] => | jazyk = en-GB [128] => | url = https://www.telegraph.co.uk/news/earth/5970141/Adidas-Clarks-Nike-and-Timberland-agree-moratorium-on-illegal-Amazon-leather.html [129] => | datum přístupu = 2019-11-24 [130] => }} [131] => [132] => Greenpeace je však také zdrojem kontroverze;{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Globalization and Autonomy [134] => | periodikum = web.archive.org [135] => | url = http://globalautonomy.ca/global1/glossary_entry.jsp?id=OR.0053 [136] => | datum vydání = 2011-06-10 [137] => | datum přístupu = 2019-11-24 [138] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110610142319/http://globalautonomy.ca/global1/glossary_entry.jsp?id=OR.0053 [139] => | datum archivace = 2011-06-10 [140] => }} jeho motivy a metody (některé z nich i na hraně zákona) bývají předmětem kritiky.{{Citace periodika [141] => | příjmení = Moore [142] => | jméno = Patrick [143] => | titul = Why I Left Greenpeace [144] => | periodikum = Wall Street Journal [145] => | datum vydání = 2008-04-22 [146] => | issn = 0099-9660 [147] => | jazyk = en-US [148] => | url = https://www.wsj.com/articles/SB120882720657033391 [149] => | datum přístupu = 2019-11-24 [150] => }}{{Citace elektronického periodika [151] => | titul = Top Secret: Greenpeace Report Misleading and Incompetent [152] => | periodikum = web.archive.org [153] => | url = http://www.roughlydrafted.com/RD/Home/29C5599A-FCD8-4E30-9AD5-5497999ABA1B.html [154] => | datum vydání = 2018-11-02 [155] => | datum přístupu = 2019-11-24 [156] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181102053103/http://www.roughlydrafted.com/RD/Home/29C5599A-FCD8-4E30-9AD5-5497999ABA1B.html [157] => | datum archivace = 2018-11-02 [158] => }} Přímé akce této organizace podnítily právní kroky proti aktivistům Greenpeace, které vedly k pokutám či podmíněným trestům.{{Citace elektronického periodika [159] => | příjmení = Mogel [160] => | jméno = Karl Haro von [161] => | titul = GMO crops vandalized in Oregon [162] => | periodikum = Biology Fortified Inc. [163] => | url = https://biofortified.org/2013/06/gmo-crops-vandalized-in-oregon/ [164] => | datum vydání = 2013-06-24 [165] => | jazyk = en-US [166] => | datum přístupu = 2019-11-24 [167] => }}{{Citace elektronického periodika [168] => | příjmení = Rudra [169] => | jméno = Natasha [170] => | titul = Greenpeace activists in costly GM protest [171] => | periodikum = The Sydney Morning Herald [172] => | url = https://www.smh.com.au/environment/greenpeace-activists-in-costly-gm-protest-20120802-23i0t.html [173] => | datum vydání = 2012-08-02 [174] => | jazyk = en [175] => | datum přístupu = 2019-11-24 [176] => }}{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = GM crop destroyers given suspended sentences [178] => | periodikum = web.archive.org [179] => | url = http://www.canberratimes.com.au/act-news/gm-crop-destroyers-given-suspended-sentences-20121119-29l66.html [180] => | datum vydání = 2018-02-05 [181] => | datum přístupu = 2019-11-24 [182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180205181420/http://www.canberratimes.com.au/act-news/gm-crop-destroyers-given-suspended-sentences-20121119-29l66.html [183] => | datum archivace = 2018-02-05 [184] => }}{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Peru Says Greenpeace Permanently Damaged Nazca Lines - WSJ [186] => | periodikum = web.archive.org [187] => | url = https://www.wsj.com/articles/peru-says-greenpeace-permanently-damaged-nazca-lines-1418681478 [188] => | datum vydání = 2014-12-21 [189] => | datum přístupu = 2019-11-24 [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141221182041/https://www.wsj.com/articles/peru-says-greenpeace-permanently-damaged-nazca-lines-1418681478 [191] => | datum archivace = 2014-12-21 [192] => }} [193] => [194] => == Historie Greenpeace == [195] => [[Soubor:Greenpeace1.JPG|náhled|Protestní akce Greenpeace v Německu]] [196] => [197] => === Začátky === [198] => Na konci 60. let 20. století přišly [[Spojené státy americké|USA]] s plány na podpovrchový test [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]] na tektonicky nestabilním ostrově [[Amčitka]] na [[Aljaška|Aljašce]]. Kvůli [[zemětřesení]], ke kterému na Aljašce došlo v roce 1964, vznikly obavy, že uskutečnění těchto plánů a provedení jaderného testu by mohlo spustit další zemětřesení a vyvolat [[tsunami]]. V roce 1969 zablokovala demonstrace 7 000 lidí hlavní hraniční přechod mezi USA a [[Kanada|Kanadou]] v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] pod heslem „Nedělejte vlny“.{{Citace elektronického periodika [199] => | titul = Don't Make A Wave: The Campaign Against Nuclear Testing on Amchitka Island [200] => | periodikum = libcom.org [201] => | url = http://libcom.org/history/dont-make-wave-campaign-against-nuclear-testing-amchitka-island [202] => | jazyk = en [203] => | datum přístupu = 2019-11-24 [204] => }} Protesty však Spojeným státům v odpálení bomby nezabránily.{{Citace monografie [205] => | příjmení = Brown, Michael H. (Michael Harold), 1952- [206] => | titul = The Greenpeace story [207] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/59974264 [208] => | vydání = New, rev. ed [209] => | vydavatel = Dorling Kindersley [210] => | počet stran = 192 [211] => | isbn = 0-86318-691-2 [212] => | isbn2 = 978-0-86318-691-2 [213] => | oclc = 59974264 [214] => }} [215] => [216] => I když jaderný test nevyvolal zemětřesení ani tsunami, odpor vzrostl poté, co USA oznámily svůj plán na odpálení bomby pětkrát silnější, než byla její předchůdkyně. Mezi odpůrci byli Jim Bohlen, veterán, který sloužil u amerického námořnictva, Irving Stowe a Dorothy Stowe, kteří se nedávno předtím stali [[Kvakeři|kvakery]]. Jako členové [[Sierra Club]] Canada byli frustrovaní nedostatkem zájmu své mateřské environmentální organizace. Od Irvinga Stowa se Jim Bohlen naučil metody [[pasivní rezistence]] neboli „přinášení svědectví“, kdy je protestováno proti nežádoucí a nebezpečné činnosti jednoduše pouhou přítomností. Manželka Jima Bohlena Marie přišla s nápadem plavby na Amčitku, ke které ji inspirovaly protijaderné plavby Alberta Bigelowa v roce 1958. Informace o plánu zveřejnil tisk, který ho spojil s organizací Sierra Club. Organizaci se toto spojení nelíbilo a v roce 1970 byl proto kvůli protestu založen spolek ''Don't Make a Wave Committee''. První schůze se konaly v domě Roberta Huntera a jeho ženy Bobbi.{{Citace elektronické monografie [217] => | příjmení = Hawthorn [218] => | jméno = Tom [219] => | titul = Tom Hawthorn's blog [220] => | url = http://tomhawthorn.blogspot.com/2011/03/for-sale-house-where-greenpeace-was.html [221] => | datum vydání = 2011-03-30 [222] => | datum přístupu = 2019-11-24 [223] => }} Poté se sídlem stal dům manželů Stoweových a následně si aktivisté otevřeli vlastní kancelář.{{Citace monografie [224] => | příjmení = Hunter [225] => | jméno = Robert [226] => | titul = The Greenpeace to Amchitka: An Environmental Odyssey [227] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Greenpeace_to_Amchitka.html?id=wBwhjK7T38UC&redir_esc=y [228] => | vydavatel = arsenal pulp press [229] => | počet stran = 244 [230] => | isbn = 978-1-55152-178-7 [231] => | poznámka = Google-Books-ID: wBwhjK7T38UC [232] => | jazyk = en [233] => }} [234] => [235] => Irving Stowe uspořádal benefiční koncert (s podporou písničkářky [[Joan Baez]]), který se uskutečnil 16. října 1970 v [[Pacific Coliseum]] ve [[Vancouver]]u.{{Citace periodika [236] => | titul = "Joni nervous at Greenpeace benefit show" by Lloyd H. Dyck [237] => | periodikum = The Vancouver Sun [238] => | datum vydání = 1970-10-17 [239] => | strany = 35 [240] => | url = https://www.newspapers.com/clip/29732546/joni_nervous_at_greenpeace_benefit/ [241] => | datum přístupu = 2019-11-24 [242] => }} Koncert získal dost finančních prostředků pro začátek první kampaně Greenpeace proti jaderným výbuchům.{{Citace elektronické monografie [243] => | příjmení = Kurutz [244] => | jméno = Steven [245] => | titul = Lost 1970 Amchitka Concert Featuring Joni Mitchell and James Taylor Surfaces [246] => | url = https://blogs.wsj.com/speakeasy/2009/11/22/a-long-lost-1970-benefit-concert-featuring-joni-mitchell-and-james-taylor-surfaces/ [247] => | vydavatel = [248] => | místo = [249] => | datum vydání = 2009-11-22 [250] => | datum přístupu = 2019-11-24 [251] => | jazyk = en-US [252] => }} Za peníze získané z koncertu byla vypravena loď ''Phyllis Cormack'', kterou vlastnil a kormidloval John Cormack. Loď byla následně na protest přejmenována na ''Greenpeace''; s tímto jménem přišel aktivista Bill Darnell. [253] => [254] => Na podzim roku 1971 se loď vydala k Amčitce a setkala se s lodí americké pobřežní stráže ''Confidence'', která aktivisty přinutila se vrátit. Kvůli tomu a také kvůli stále se zhoršujícímu počasí se posádka rozhodla vrátit do Kanady, kde se dozvěděla, že zpráva o jejich cestě i podpoře od posádky ''Confidence'' vzbudily nadšenou podporu veřejnosti. Než USA bombu odpálily, Greenpeace se pokusilo navigovat k místu testů další plavidla. Jaderný test byl široce kritizován, a USA se tak rozhodly v plánech na testy na Amčitce již nepokračovat. [255] => [256] => === Zakladatelé a začátky Greenpeace === [257] => [[Soubor:AmchitkaAlaskaLoc.png|vpravo|náhled|Poloha ostrova [[Amčitka]].]] [258] => Environmentální historik Frank Zelko datuje vznik spolku ''Don't Make a Wave Committee'' do roku 1969,{{Citace periodika [259] => | příjmení = Zelko [260] => | jméno = Frank [261] => | titul = Making Greenpeace: The Development of Direct Action Environmentalism in British Columbia [262] => | periodikum = BC Studies: The British Columbian Quarterly [263] => | datum vydání = 2010-04-29 [264] => | ročník = No 142/3: On the Environment [265] => | strany = 197–239 Pages [266] => | doi = 10.14288/BCS.V0I142/3.1725 [267] => | jazyk = en [268] => | url = https://ojs.library.ubc.ca/index.php/bcstudies/article/view/1725 [269] => | datum přístupu = 2019-11-24 [270] => }} další zmiňují pozdější data. Greenpeace samo považuje za začátek protestní plavbu v roce 1971.{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = Amchitka: the founding voyage [272] => | periodikum = Greenpeace International [273] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/about/history/amchitka-hunter/ [274] => | jazyk = en-GB [275] => | datum přístupu = 2019-11-24 [276] => }} Podle [[Patrick Moore (environmentalista)|Patricka Moorea]], jednoho z prvních členů, který se později od Greenpeace distancoval, a Rexe Weylera, se název ''Don't Make a Wave Committee'' změnil oficiálně na ''Greenpeace Foundation'' až v roce 1972.{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Who are the Founders of Greenpeace? « Beatty Street Publishing [278] => | periodikum = web.archive.org [279] => | url = http://www.beattystreetpublishing.com/who-are-the-founders-of-greenpeace-2/ [280] => | datum vydání = 2012-10-07 [281] => | datum přístupu = 2019-11-24 [282] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121007000313/http://www.beattystreetpublishing.com/who-are-the-founders-of-greenpeace-2/ [283] => | datum archivace = 2012-10-07 [284] => }}{{Citace elektronického periodika [285] => | titul = Rex Weyler » Chronology, the Founding of Greenpeace [286] => | periodikum = web.archive.org [287] => | url = http://rexweyler.com/greenpeace/greenpeace-history/chronology/ [288] => | datum vydání = 2013-10-17 [289] => | datum přístupu = 2019-11-24 [290] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131017215151/http://rexweyler.com/greenpeace/greenpeace-history/chronology/ [291] => | datum archivace = 2013-10-17 [292] => }} [293] => [294] => Vanessa Timmer mluví o prvních členech jako o „nepravděpodobné skupině volně organizovaných protestujících“.{{Citace elektronické monografie [295] => | příjmení = Timmer [296] => | jméno = Vanessa [297] => | titul = AGILITY and RESILIENCE: THE ADAPTIVE CAPACITY OF FRIENDS OF THE EARTH INTERNATIONAL AND GREENPEACE [298] => | url = http://ires.xplorex.com/sites/ires/files/about/publications/documents/VanessaTimmerPhDThesis.pdf [299] => | vydavatel = THE UNIVERSITY OF BRITISH COLUMBIA [300] => | místo = [301] => | datum vydání = 2007-02 [302] => | datum přístupu = 2019-11-24 [303] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110818162114/http://ires.xplorex.com/sites/ires/files/about/publications/documents/VanessaTimmerPhDThesis.pdf [304] => | nedostupné = ano [305] => }} Frank Zelko řekl, že „na rozdíl od [[Přátelé Země|Přátel Země]], kupříkladu, kteří začali plně zformovaní pod vedením Davida Browera, Greenpeace se vyvíjelo postupněji. Nebyl tam žádný jediný zakladatel“.{{Citace elektronického periodika [306] => | příjmení = Weyler [307] => | jméno = Rex [308] => | titul = Waves of Compassion [309] => | periodikum = Utne [310] => | url = https://www.utne.com/community/wavesofcompassion [311] => | jazyk = en [312] => | datum přístupu = 2019-11-24 [313] => }} Greenpeace samo na svých webových stránkách uvádí, že „existuje vtip o tom, že ať si sednete ve Vancouveru v Kanadě do jakéhokoliv baru, sednete si vedle někoho, kdo bude tvrdit, že založil Greenpeace. Ve skutečnosti však nebyl žádný jednotlivý zakladatel: jméno, nápad, podstata a taktika“.{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = The history of Greenpeace [315] => | periodikum = Greenpeace Australia Pacific [316] => | url = https://www.greenpeace.org.au/about/how-it-all-began/ [317] => | jazyk = en-AU [318] => | datum přístupu = 2019-11-24 [319] => }} Patrick Moore řekl, že „je pravda, že Greenpeace bylo vždy dílo rozpracované, nic zcela definitivně založeného jako třeba země nebo společnost. Proto existuje několik různých variant toho, kdo může být skutečně prohlášen za zakladatele Greenpeace“. Raný ředitel Greenpeace Rex Weyler na své domovské internetové stránce uvádí, že sami členové Greenpeace o zakladatelích debatují již od poloviny 70. let.{{Citace elektronického periodika [320] => | titul = Rex Weyler » Founders [321] => | periodikum = web.archive.org [322] => | url = http://rexweyler.com/greenpeace/greenpeace-history/founders/ [323] => | datum vydání = 2012-10-08 [324] => | datum přístupu = 2019-11-24 [325] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121008021156/http://rexweyler.com/greenpeace/greenpeace-history/founders/ [326] => | datum archivace = 2012-10-08 [327] => }} [328] => [329] => Současná webová stránka Greenpeace uvádí následující seznam zakladatelů ''The Don't Make a Wave Committee'': Dorothy a Irving Stowe, Marie a Jim Bohlen, Ben a Dorothy Metcalfe a Robert Hunter. [330] => [331] => [[Paul Watson]], zakladatel organizace [[Sea Shepherd Conservation Society]], se rovněž hlásí k tomu, že byl jedním ze zakladatelů ''The Don't Make a Wave Committee'' a Greenpeace.{{Citace elektronického periodika [332] => | titul = Paul Watson and Greenpeace - Sea Shepherd [333] => | periodikum = web.archive.org [334] => | url = http://www.seashepherd.org/who-we-are/paul-watson-and-greenpeace.html [335] => | datum vydání = 2011-03-04 [336] => | datum přístupu = 2019-11-24 [337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110304220727/http://www.seashepherd.org/who-we-are/paul-watson-and-greenpeace.html [338] => | datum archivace = 2011-03-04 [339] => }} Mediální zdroje ho uvádějí jako jednoho ze zakládajících členů Greenpeace, v mnoha článcích v roce 1972 je uveden jako zakladatel. Patrick Moore však odmítl, že by Watson byl jedním ze zakladatelů ''The Don't Make a Wave Committee'' a Greenpeace v roce 1972. Podle Moorea si již fungující organizace v roce 1972 „pouze změnila jméno“. Greenpeace uvádí Watsona jako vlivného raného člena,{{Citace elektronického periodika [340] => | titul = Paul Watson, Sea Shepherd and Greenpeace: some facts {{!}} Greenpeace USA [341] => | periodikum = web.archive.org [342] => | url = http://www.greenpeace.org/usa/en/news-and-blogs/news/paul-watson-sea-shepherd-and/ [343] => | datum vydání = 2010-09-01 [344] => | datum přístupu = 2019-11-24 [345] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100901064525/http://www.greenpeace.org/usa/en/news-and-blogs/news/paul-watson-sea-shepherd-and/ [346] => | datum archivace = 2010-09-01 [347] => }} ne však jako jednoho ze zakladatelů Greenpeace. Watson od té doby kritizuje Greenpeace za přepisování jejich historie. [348] => [349] => Jelikož byl Patrick Moore jedním z členů posádky první protestní plavby a začátek této cesty je často považován za den vzniku Greenpeace, sám Moore se rovněž považuje za jednoho ze zakladatelů. Greenpeace tvrdí, že ačkoli byl Moore významným raným členem, nebyl mezi zakladateli Greenpeace, ukazuje však, že přihlášku zaslal až v roce 1971.{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Patrick Moore background information [351] => | periodikum = Greenpeace International [352] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/about/history/Patrick-Moore-background-information/ [353] => | jazyk = en-GB [354] => | datum přístupu = 2019-11-24 [355] => }}{{Citace elektronického periodika [356] => | titul = Founders [357] => | periodikum = web.archive.org [358] => | url = http://archive.greenpeace.org/comms/vrml/rw/text/def/founders.html [359] => | datum vydání = 2011-06-22 [360] => | datum přístupu = 2019-11-24 [361] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110622032226/http://archive.greenpeace.org/comms/vrml/rw/text/def/founders.html [362] => | datum archivace = 2011-06-22 [363] => }} [364] => [365] => === Po Amčitce === [366] => Když jaderné testy na Amčitce skončily, Greenpeace přesunulo svou pozornost na atmosférické testování jaderných zbraní Francie u atolu [[Mururoa]] ve [[Francouzská Polynésie|Francouzské Polynésii]]. Mladá organizace potřebovala se svými protesty pomoci, proto se s ní spojil David McTaggart, bývalý obchodník žijící na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. V roce 1972 byla jachta ''Vega'', 12,5 metru dlouhé plavidlo Davida McTaggarta, přejmenována na ''Greenpeace III'', načež vyplula na protest do zakázané zóny u atolu Mururoa, aby se pokusila zabránit francouzským jaderným testům. Tato plavba byla sponzorována a organizována novozélandskou pobočkou kampaně ''Campaign for Nuclear Disarmament''.{{Citace monografie [367] => | příjmení = Szabo, Michael. [368] => | titul = Making waves [369] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/27687705 [370] => | vydavatel = Reed [371] => | místo = Auckland [N.Z.] [372] => | počet stran = 248, [15] pages [373] => | isbn = 0-7900-0230-2 [374] => | isbn2 = 978-0-7900-0230-9 [375] => | oclc = 27687705 [376] => }} [[Francouzské námořnictvo]] se pokusilo protest zastavit různými způsoby, Davida McTaggarta dokonce mariňáci fyzicky napadli. Zbili jej tak, že přestal vidět na jedno oko. Členové jeho posádky však incident zachytili na fotografiích a ty poté zveřejnili. Jakmile se tento incident dostal na veřejnost, Francie oznámila ukončení atmosférických jaderných testů. [377] => [378] => V 70. letech někteří členové Greenpeace zahájili vlastní nezávislou kampaň Projekt Achab proti komerčnímu [[Lov velryb|lovu velryb]].{{Citace monografie [379] => | příjmení = Haas, Michael, 1938- [380] => | titul = International human rights : a comprehensive introduction [381] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/861532731 [382] => | vydání = Second edition [383] => | místo = Milton Park, Abingdon, Oxon [384] => | počet stran = 1 online resource (686 pages) [385] => | isbn = 978-0-203-72686-0 [386] => | isbn2 = 0-203-72686-3 [387] => | oclc = 861532731 [388] => }} V roce 1975 se loď ''Phyllis Cormack'' plavila z Vancouveru, aby čelila sovětským velrybářům u pobřeží Kalifornie. Aktivisté Greenpeace přerušili lov tím, že se postavili do cesty mezi harpuny a velryby, a jejich videonahrávka z protestu pak obletěla celý svět. Později v 70. letech rozšířila organizace své zaměření i na toxický odpad a komerční lov tuleňů. [389] => [390] => === Rozvoj organizace === [391] => [[Soubor:Greenpeace ship "Esperanza" off Gravesend.jpg|náhled|Loď Esperanza, původně požární loď Ruské armády, která sloužila Greenpeace od roku 2002]] [392] => Greenpeace se vyvinulo z malé skupiny kanadských a amerických protestujících ve skupinu environmentalistů navázaných na alternativní a [[hippies]] hnutí mladých lidí v 60. a 70. letech 20. století.{{Citace elektronického periodika [393] => | titul = Rex Weyler » Greenpeace [394] => | periodikum = web.archive.org [395] => | url = http://rexweyler.com/greenpeace/ [396] => | datum vydání = 2011-06-12 [397] => | datum přístupu = 2019-11-24 [398] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110612061135/http://rexweyler.com/greenpeace/ [399] => | datum archivace = 2011-06-12 [400] => }} Sociální a kulturní pozadí, z něhož Greenpeace vzniklo, zahájilo novou dobu oprošťování se od starosvětských kořenů a snahy o vytvoření nových vzorců společenského, environmentálního a politického chování.{{Citace elektronického periodika [401] => | příjmení = staff [402] => | titul = Greenpeace Founder Bob Hunter Dies in Toronto [403] => | periodikum = www.ens-newswire.com [404] => | url = http://www.ens-newswire.com/ens/may2005/2005-05-02-05.asp [405] => | datum přístupu = 2019-11-24 [406] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090116030249/http://www.ens-newswire.com/ens/may2005/2005-05-02-05.asp [407] => | datum archivace = 2009-01-16 [408] => }} [409] => [410] => Během 70. let se nezávislé skupiny používající jméno Greenpeace začaly rozšiřovat po celém světě. V roce 1977 ve světě existovalo 15–20 skupin Greenpeace.{{Citace elektronického periodika [411] => | titul = Waves of Compassion (Articles) Rex Weyler [412] => | periodikum = web.archive.org [413] => | url = http://www.utne.com/web_special/web_specials_archives/articles/2246-4.html [414] => | datum vydání = 2007-10-14 [415] => | datum přístupu = 2019-11-24 [416] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071014213711/http://www.utne.com/web_special/web_specials_archives/articles/2246-4.html [417] => | datum archivace = 2007-10-14 [418] => }} V tu samou dobu byla kanadská kancelář Greenpeace ve vážných dluzích. Spory mezi kancelářemi o financování a organizační řízení globální hnutí rozdělily, neboť kanceláře v Severní Americe odmítaly působit pod vedením kanceláře ve Vancouveru a jejího tehdejšího nového ředitele [[Patrick Moore (environmentalista)|Patricka Moorea]]. [419] => [420] => Po incidentech u atolu Mururoa se David McTaggart přestěhoval do Francie, aby se soudil s francouzským státem, a pomohl tam rozvinout spolupráci evropských skupin Greenpeace. David McTaggart lobboval u kanadské Greenpeace Foundation, aby přijala novou strukturu, která by přivedla rozdělené kanceláře Greenpeace pod záštitu jedné globální organizace. Evropské Greenpeace splatilo svůj dluh kanadské kanceláři a 14. října 1979 vzniklo '''Greenpeace International'''. V rámci nové struktury bylo dohodnuto, že lokální kanceláře budou přispívat určitým procentem jejich příjmu mezinárodní organizaci, která přijme zodpovědnost za stanovování celkového směru hnutí s tím, že každá lokální kancelář bude mít při hlasování jeden hlas. [421] => [422] => == Organizační struktura == [423] => [[Soubor:GPIgovernance&management.png|náhled|360x360pixelů|Organizační struktura Greenpeace]] [424] => [425] => === Vedení === [426] => Greenpeace se skládá z mezinárodní pobočky Greenpeace International (oficiálně ''Stichting Greenpeace Council'') se sídlem v [[Amsterdam]]u v [[Nizozemsko|Nizozemí]] a z 26 regionálních kanceláří působících v 55 zemích.{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = Greenpeace structure {{!}} Greenpeace International [428] => | periodikum = web.archive.org [429] => | url = http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured/ [430] => | datum vydání = 2011-01-17 [431] => | datum přístupu = 2019-11-24 [432] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110117224158/http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured/ [433] => | datum archivace = 2011-01-17 [434] => }} Regionální kanceláře pracují do velké míry nezávisle pod dohledem Greenpeace International. Výkonný ředitel Greenpeace je pak volen členy představenstva Greenpeace International. Současnými ředitelkami Greenpeace International jsou Bunny McDiarmid a Jennifer Morgan a současnou předsedkyní představenstva je Brazilka Ana Toni.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = Greenpeace International announces new Executive Directors [436] => | periodikum = Greenpeace International [437] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/news/features/International-Executive-Director/ [438] => | jazyk = en-GB [439] => | datum přístupu = 2019-11-24 [440] => }}{{Citace elektronického periodika [441] => | titul = Greenpeace International Board of Directors {{!}} Greenpeace International [442] => | periodikum = web.archive.org [443] => | url = http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured/governance-structure/board [444] => | datum vydání = 2008-04-26 [445] => | datum přístupu = 2019-11-24 [446] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080426110930/http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured/governance-structure/board [447] => | datum archivace = 2008-04-26 [448] => }} Greenpeace má 2 400 zaměstnanců{{Citace elektronického periodika [449] => | titul = Greenpeace [450] => | periodikum = Greenpeace [451] => | url = https://www.greenpeace.org/ [452] => | jazyk = en [453] => | datum přístupu = 2019-11-24 [454] => }} a 15 000 dobrovolníků po celém světě.{{Citace elektronického periodika [455] => | titul = Get involved [456] => | periodikum = Greenpeace International [457] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/getinvolved/ [458] => | jazyk = en-GB [459] => | datum přístupu = 2019-11-24 [460] => }} [461] => [462] => Každá národní či regionální kancelář je vedena výkonným ředitelem, kterého schvaluje představenstvo dané pobočky. Členy představenstva vybírají volitelé. Jeden ze členů představenstva obvykle zastupuje pobočku na valné hromadě Greenpeace International. Rolí tohoto setkání je rozhodovat o všeobecných zásadách a pro Greenpeace strategicky důležitých problémech.{{Citace elektronického periodika [463] => | titul = Governance Structure {{!}} Greenpeace International [464] => | periodikum = web.archive.org [465] => | url = http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured/governance-structure/ [466] => | datum vydání = 2010-12-06 [467] => | datum přístupu = 2019-11-24 [468] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101206184126/http://www.greenpeace.org/international/about/how-is-greenpeace-structured/governance-structure/ [469] => | datum archivace = 2010-12-06 [470] => }} [471] => [[Soubor:DDC-GP.JPG|náhled|Kontaktní fundraisingová kampaň Greenpeace]] [472] => [473] => === Financování === [474] => Greenpeace získává své finance od jednotlivých podporovatelů a nadací.{{Citace elektronického periodika [475] => | příjmení = Gilbert [476] => | jméno = Sarah Jane [477] => | titul = The Value of Environmental Activists [478] => | periodikum = HBS Working Knowledge [479] => | vydavatel = [480] => | url = http://hbswk.hbs.edu/item/the-value-of-environmental-activists [481] => | datum vydání = 2008-09-08 [482] => | jazyk = en-us [483] => | url archivu = [484] => | datum přístupu = 2019-11-24 [485] => }} Greenpeace prověřuje všechny velké darované částky, aby se ujistilo, že nedostává nechtěné dary.{{Citace elektronického periodika [486] => | titul = Funding and Transparency [487] => | periodikum = Greenpeace European Unit [488] => | url = https://www.greenpeace.org/eu-unit/funding-and-transparency [489] => | jazyk = en-US [490] => | datum přístupu = 2019-11-24 [491] => }} Organizace nepřijímá peníze od vlád, mezivládních organizací, politických stran ani korporací, aby byla zachována nestrannost. Greenpeace však přijímá finance od National Postcode Lottery, největší vládou sponzorované loterie v Nizozemí.{{Doplňte zdroj}} Dary od nadací finančně podporovaných politickými stranami nebo od nadací, které získávají většinu svých peněz od vlád či mezivládních organizací, jsou odmítány. Dary od nadací jsou rovněž odmítnuty v případě, že tyto nadace připojí nepřiměřené podmínky, omezení či překážky pro aktivity Greenpeace, nebo pokud by jejich dar zpochybnil nezávislost a cíle Greenpeace. Jelikož se od 90. let začal počet podporovatelů snižovat, Greenpeace zavedlo tzv. direct dialogue fundraising, kdy fundraiseři aktivně hledají nové podporovatele na veřejných místech, informují je o aktuálních kampaních Greenpeace a žádají je o pravidelné měsíční příspěvky cestou inkasa.{{Citace elektronického periodika [492] => | příjmení = [493] => | jméno = [494] => | titul = Greenpeace International – the reinvention of face-to-face fundraising [495] => | periodikum = web.archive.org [496] => | vydavatel = [497] => | url = http://www.sofii.org/active%20site/Members%20area/FF171GPIF2F.html [498] => | datum vydání = 2008-06-05 [499] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080605013106/http://www.sofii.org/active%20site/Members%20area/FF171GPIF2F.html [500] => | datum přístupu = 2019-11-24 [501] => | datum archivace = 2008-06-05 [502] => }}{{Citace monografie [503] => | příjmení = Burnett, Ken, 1950- [504] => | titul = Relationship fundraising : a donor-based approach to the business of raising money [505] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/48783772 [506] => | vydání = 2 [507] => | vydavatel = Jossey-Bass [508] => | místo = San Francisco, CA [509] => | počet stran = xxxiv, 350 pages [510] => | isbn = 0-7879-6089-6 [511] => | isbn2 = 978-0-7879-6089-6 [512] => | oclc = 48783772 [513] => }} V roce 2008 byla většina z částky 202,5 milionu EUR, kterou organizace získala, darována asi 2,6 miliony pravidelných podporovatelů, především z Evropy. V roce 2014 byl roční zisk Greenpeace vyčíslen na 300 milionů EUR.{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Greenpeace loses $5.2M on rogue employee trading [515] => | periodikum = AP NEWS [516] => | url = https://apnews.com/63436c5bb9f7456080300e19744d4ead [517] => | datum přístupu = 2019-11-24 [518] => }} [519] => [520] => ==== Audity v USA ==== [521] => V září 2003 podala organizace Public Interest Watch (PIW) stížnost k americkému finančnímu úřadu (IRS) s tím, že daňová přiznání Greenpeace USA byla nepřesná a porušovala zákon.{{Citace elektronické monografie [522] => | příjmení = [523] => | jméno = [524] => | titul = Seeing Greenpeace [525] => | url = https://www.nationalreview.com/2003/10/seeing-greenpeace/ [526] => | vydavatel = [527] => | místo = [528] => | datum vydání = 2003-10-07 [529] => | datum přístupu = 2019-11-24 [530] => | jazyk = en-US [531] => }} IRS provedla rozsáhlé šetření a v prosinci 2005 šetření uzavřela s tím, že Greenpeace USA má i nadále právo být osvobozeno od daní. V březnu roku 2006 deník ''[[The Wall Street Journal]]'' zveřejnil informaci, že „federální daňová evidence ukazuje, že organizace PIW v období od srpna 2003 do července 2004 přijala z celkových 124 095 dolarů darovaných této skupině během daného období, 120 000 dolarů od společnosti Exxon Mobil“.{{Citace periodika [532] => | příjmení = Stecklow [533] => | jméno = Steve [534] => | titul = Did a Group Financed by Exxon Prompt IRS to Audit Greenpeace? [535] => | periodikum = Wall Street Journal [536] => | datum vydání = 2006-03-21 [537] => | issn = 0099-9660 [538] => | jazyk = en-US [539] => | url = https://www.wsj.com/articles/SB114291044305003774 [540] => | datum přístupu = 2019-11-24 [541] => }} V roce 2013, poté, co IRS provedlo další audit, který byl opět v pořádku, a na základě tvrzení politicky motivovaných auditů prováděných IRS u hnutí [[Tea Party (hnutí)|Tea Party]], se výkonný ředitel Greenpeace USA Phil Radford dožadoval kongresového vyšetřování všech politicky motivovaných auditů – včetně těch, které měly údajně cílit na hnutí Tea Party, [[National Association for the Advancement of Colored People|NAACP]] a Greenpeace.{{Citace elektronického periodika [542] => | příjmení = Radford [543] => | jméno = Philip [544] => | příjmení2 = Director [545] => | jméno2 = ContributorExecutive [546] => | příjmení3 = Greenpeace [547] => | titul = An Open Letter to the Congressional Committee Investigating Politically-Motivated IRS Audits [548] => | periodikum = HuffPost [549] => | url = https://www.huffpost.com/entry/an-open-letter-to-the-con_b_3293838 [550] => | datum vydání = 2013-05-17 [551] => | jazyk = en [552] => | datum přístupu = 2019-11-24 [553] => }} [554] => [555] => == Kampaně == [556] => [[Soubor:Greenpeace Climate March 2015 Madrid.jpg|náhled|Pochod Greenpeace proti změně klimatu v Madridu v roce 2015]] [557] => [558] => === Priority === [559] => Na své webové stránce Greenpeace definuje své poslání takto: [560] => [561] => Greenpeace je nezávislá globální organizace, která vede kampaně za účelem změny přístupů a chování, ochrany a zachování životního prostředí a šíření [[mír]]u tím, že podle svých slov: [562] => [563] => * Podporuje energetickou revoluci jakožto řešení největší hrozby, které naše planeta čelí: [[Globální oteplování|současné klimatické změny]].   [564] => * Brání oceány kampaněmi proti zbytečnému a destruktivnímu [[rybolov]]u a za vytvoření sítě mořských [[Přírodní rezervace|rezervací]]. [565] => * Chrání zbývající světové [[prales]]y, na kterých závisí mnoho živočichů, rostlin a lidí. [566] => * Propaguje [[Demilitarizace|odzbrojení]] a mírové soužití, například snižováním závislosti na neobnovitelných zdrojích. Usiluje o zákaz [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]]. [567] => * Vytváří budoucnost bez toxinů a prosazuje alternativy [[Látky vzbuzující mimořádné obavy|nebezpečných chemikálií]] ve výrobcích a výrobním cyklu. [568] => * Vede kampaně za [[Udržitelnost|udržitelné zemědělství]] podporující sociálně i ekologicky zodpovědné pěstitelské praktiky.{{Citace elektronického periodika [569] => | titul = O Greenpeace [570] => | periodikum = Greenpeace Česká republika [571] => | url = https://www.greenpeace.org/czech/o-greenpeace [572] => | jazyk = cs-CZ [573] => | datum přístupu = 2019-11-25 [574] => }} [575] => [576] => === Klima a energetika === [577] => Greenpeace bylo jednou z prvních skupin, které formulovaly scénář [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] pro boj se [[Globální oteplování|současnou změnou klimatu]], a to v roce 1993.{{Citace elektronického periodika [578] => | titul = AR4 WGIII Chapter 3: Issues related to mitigation in the long-term context - 3.1.2 Introduction to mitigation and stabilization scenarios [579] => | periodikum = web.archive.org [580] => | url = http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg3/en/ch3-ens3-1-2.html [581] => | datum vydání = 2018-11-18 [582] => | datum přístupu = 2019-11-24 [583] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181118202309/http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg3/en/ch3-ens3-1-2.html [584] => | datum archivace = 2018-11-18 [585] => }} Podle sociologů Marca Mormonta a Christine Dasnoy sehrálo Greenpeace v 90. letech významnou roli ve zvyšování veřejného povědomí o globálním oteplování.{{Citace periodika [586] => | příjmení = Mormont [587] => | jméno = Marc [588] => | příjmení2 = Dasnoy [589] => | jméno2 = Christine [590] => | titul = Source strategies and the mediatization of climate change [591] => | periodikum = Media, Culture & Society [592] => | datum vydání = 1995-01 [593] => | ročník = 17 [594] => | číslo = 1 [595] => | strany = 49–64 [596] => | issn = 0163-4437 [597] => | doi = 10.1177/016344395017001004 [598] => | jazyk = en [599] => | url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/016344395017001004 [600] => | datum přístupu = 2019-11-24 [601] => }} Organizace se rovněž zaměřila na [[chlor-fluorované uhlovodíky]], známé jako freony – kvůli jejich vlivu na globální oteplování i na ozónovou vrstvu. Greenpeace bylo jedním z klíčových účastníků obhajujících [[Montrealský protokol]] a co nejrychlejší vyřazení výroby látek poškozujících ozónovou vrstvu. Na začátku 90. let Greenpeace společně s výrobci chladniček vyvinulo technologii chladniček bez CFC – tzv. „Greenfreeze“ – pro masovou výrobu. V roce 1997 ocenil [[Program OSN pro životní prostředí]] Greenpeace za „mimořádný přínos k ochraně ozónové vrstvy Země“.{{Citace elektronického periodika [602] => | titul = 1997 Awards - Public Information - The Ozone Secretariat [603] => | periodikum = webarchive.loc.gov [604] => | url = http://ozone.unep.org/Events/4C1_PublicInfo_Awards97.shtml [605] => | datum přístupu = 2019-11-24 [606] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071108224853/http://ozone.unep.org/Events/4C1_PublicInfo_Awards97.shtml [607] => | datum archivace = 2007-11-08 [608] => }} V roce 2011 byly dvě pětiny celkové světové produkce chladniček založeny na technologii Greenfreeze a více než 600 milionů jich bylo v provozu.{{Citace elektronické monografie [609] => | příjmení = Davies [610] => | jméno = Kert [611] => | titul = Greenfreeze F-Gas Victory! Greener Refrigerators Finally Legal in the U.S. [612] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/greenfreeze-f-gas-victory-greener-refrigerators-finally-legal-in-the-u-s/ [613] => | vydavatel = [614] => | místo = [615] => | datum vydání = 2011-12-14 [616] => | datum přístupu = 2019-11-24 [617] => | jazyk = en-US [618] => }} [619] => [620] => ==== Fosilní paliva ==== [621] => V současné době Greenpeace považuje změnu klimatu za největší ekologický problém, kterému Země čelí.{{Citace elektronického periodika [622] => | titul = Who we are [623] => | periodikum = Greenpeace International [624] => | vydavatel = [625] => | url = https://www.greenpeace.org/international/explore/about [626] => | datum vydání = [627] => | jazyk = en-US [628] => | url archivu = [629] => | datum přístupu = 2019-11-24 [630] => }} Greenpeace proto v minulosti představila plán, podle něhož mají globální emise [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]] dosáhnout svého vrcholu v roce 2015 a k roku 2050 již klesat co nejvíce k nule. Aby toho bylo dosaženo, Greenpeace usiluje o to, aby rozvinuté průmyslové země snížily do roku 2020 své emise nejméně o 40 % (oproti množství v roce 1990) a poskytly dostatečné finance rozvojovým zemím, aby mohly získávat energii udržitelným způsobem, přizpůsobit se nevyhnutelným důsledkům globálního oteplování a do roku 2020 zastavit [[odlesňování]].{{Citace elektronického periodika [631] => | titul = Greenpeace Climate Vision [632] => | periodikum = Greenpeace [633] => | vydavatel = Greenpeace [634] => | url = http://www.greenpeace.org/archive-international/Global/international/planet-2/report/2009/5/greenpeace-climate-vision.pdf [635] => | datum vydání = [636] => | url archivu = [637] => | datum přístupu = 2019-11-24 [638] => }} Společně s Evropskou radou pro obnovitelné zdroje Greenpeace vytvořilo globální energetický plán, tzv. „Energetickou [R]evoluci“, podle kterého má být do roku 2050 80 % světové energie získáváno z obnovitelných zdrojů a emise z energetického sektoru mají být sníženy o více než 80 % oproti úrovni z roku 1990.{{Citace elektronického periodika [639] => | titul = energy [r]evolution [640] => | periodikum = [641] => | vydavatel = [642] => | url = https://www.greenpeace.org/archive-international/Global/international/publications/climate/2010/fullreport.pdf [643] => | datum vydání = [644] => | url archivu = [645] => | datum přístupu = [646] => }} [647] => [648] => Greenpeace mnohokrát protestovalo proti využívání uhlí obsazením uhelných elektráren a blokováním přepravy a těžby uhlí, například na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]],{{Citace elektronického periodika [649] => | titul = Climate activists shut down coal mine in protest against Fonterra - State News - Dairy - General - Stock & Land [650] => | periodikum = web.archive.org [651] => | url = http://sl.farmonline.com.au/news/state/dairy/general/climate-activists-shut-down-coal-mine-in-protest-against-fonterra/1685027.aspx?storypage=1 [652] => | datum vydání = 2011-08-21 [653] => | datum přístupu = 2019-11-24 [654] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110821224445/http://sl.farmonline.com.au/news/state/dairy/general/climate-activists-shut-down-coal-mine-in-protest-against-fonterra/1685027.aspx?storypage=1 [655] => | datum archivace = 2011-08-21 [656] => }} [[Špicberky|Špicberkách]],{{Citace periodika [657] => | titul = Greenpeace blocks Arctic coal mine in Svalbard [658] => | periodikum = Reuters [659] => | datum vydání = 2009-10-02 [660] => | jazyk = en [661] => | url = https://uk.reuters.com/article/norway-coal-greenpeace-idUKL222480620091002 [662] => | datum přístupu = 2019-11-24 [663] => }} v [[Austrálie|Austrálii]],{{Doplňte zdroj}} České republice{{Citace elektronického periodika [664] => | titul = Greenpeace obsadili rypadlo. Protestovali proti prolomení limitů těžby {{!}} Domov [665] => | periodikum = Lidovky.cz [666] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/greenpeace-obsadili-rypadlo-protestovali-proti-prolomeni-limitu-tezby.A111128_072638_ln_domov_rka [667] => | datum vydání = 2011-11-28 [668] => | datum přístupu = 2019-11-24 [669] => }} a [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]].{{Citace elektronického periodika [670] => | titul = Not guilty: the Greenpeace activists who used climate change as a legal defence [671] => | periodikum = web.archive.org [672] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2008/sep/11/activists.kingsnorthclimatecamp [673] => | datum vydání = 2017-02-01 [674] => | datum přístupu = 2024-01-23 [675] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170201194228/https://www.theguardian.com/environment/2008/sep/11/activists.kingsnorthclimatecamp [676] => | datum archivace = 2017-02-01 [677] => }} Greenpeace také kritizuje těžbu ropy z [[Dehtové písky|dehtových písků]] a v minulosti blokovalo těžbu [[Athabaské ropné písky|dehtových písků v Athabasce v Kanadě]].{{Citace elektronického periodika [678] => | titul = GREEN NEWS {{!}} Greenpeace activists block giant tar sands mining operation - Message to Obama and Harper: Climate leaders don't buy tar sands [679] => | periodikum = web.archive.org [680] => | url = http://www.newswire.ca/en/releases/archive/September2009/15/c5380.html [681] => | datum vydání = 2011-07-28 [682] => | datum přístupu = 2019-11-24 [683] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110728100711/http://www.newswire.ca/en/releases/archive/September2009/15/c5380.html [684] => | datum archivace = 2011-07-28 [685] => }}{{Citace periodika [686] => | titul = Greenpeace blocks 2nd Canada oil sands operation [687] => | periodikum = Reuters [688] => | datum vydání = 2009-10-01 [689] => | jazyk = en [690] => | url = https://uk.reuters.com/article/us-suncor-oilsands-greenpeace-idUKTRE58T4ZB20091001 [691] => | datum přístupu = 2019-11-24 [692] => }} [693] => [694] => ===== Soudní kauza Kingsnorth ===== [695] => V říjnu 2007 bylo šest protestujících aktivistů Greenpeace zatčeno za poškození elektrárny Kingsnorth, na jejíž 200 metrů vysoký komín vylezli a namalovali nápis [[Gordon Brown|Gordon]], čímž způsobili škodu odhadnutou na 30 000 liber. Při následném soudním slyšení aktivisté uvedli, že se snažili o uzavření elektrárny, a argumentovali tím, že byli v právu, neboť se snažili zamezit ještě mnohem větší škodě na majetku po celé planetě, způsobené klimatickými změnami. S důkazy na jejich obhajobu vystoupil environmentální poradce [[David Cameron|Davida Cameron]]a [[Zac Goldsmith]], dále klimatolog James E. Hansen a inuitský vůdce z Grónska – ti všichni potvrdili, že změna klimatu má již teď vážné dopady na život a na majetek lidí po celém světě. Oněch šest obviněných aktivistů bylo zproštěno viny. Bylo to poprvé, kdy byla ochrana majetku před poškozením změnou klimatu použita jako „zákonná omluva“ v rámci obhajoby u soudu.{{Citace periodika [696] => | příjmení = Vidal [697] => | jméno = John [698] => | příjmení2 = editor [699] => | jméno2 = environment [700] => | titul = Greenpeace coal protesters cleared of criminal damage to chimney [701] => | periodikum = The Guardian [702] => | datum vydání = 2008-09-10 [703] => | issn = 0261-3077 [704] => | jazyk = en-GB [705] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2008/sep/10/activists.carbonemissions [706] => | datum přístupu = 2019-11-24 [707] => }} Deníky [[The Daily Telegraph]] a [[The Guardian]] popsaly osvobození aktivistů jako ostudu premiéra Gordona Browna.{{Citace periodika [708] => | příjmení = Clover [709] => | jméno = Charles [710] => | titul = Greenpeace Kingsnorth trial collapse is embarrassing for Gordon Brown [711] => | datum vydání = 2008-09-11 [712] => | issn = 0307-1235 [713] => | jazyk = en-GB [714] => | url = https://www.telegraph.co.uk/news/earth/earthcomment/charlesclover/3351572/Greenpeace-Kingsnorth-trial-collapse-is-embarrassing-for-Gordon-Brown.html [715] => | datum přístupu = 2019-11-24 [716] => }}{{Citace periodika [717] => | příjmení = Vidal [718] => | jméno = John [719] => | příjmení2 = editor [720] => | jméno2 = environment [721] => | titul = Not guilty: the Greenpeace activists who used climate change as a legal defence [722] => | periodikum = The Guardian [723] => | datum vydání = 2008-09-10 [724] => | issn = 0261-3077 [725] => | jazyk = en-GB [726] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2008/sep/11/activists.kingsnorthclimatecamp [727] => | datum přístupu = 2019-11-24 [728] => }} V prosinci 2008 ''[[The New York Times]]'' uvedly toto osvobození na svém výročním seznamu nejvlivnějších myšlenek roku.{{Citace periodika [729] => | příjmení = Mingle [730] => | jméno = Jonathan [731] => | titul = Climate-Change Defense, The [732] => | periodikum = The New York Times [733] => | datum vydání = 2008-12-12 [734] => | issn = 0362-4331 [735] => | jazyk = en-US [736] => | url = https://www.nytimes.com/2008/12/14/magazine/14Ideas-Section2-A-t-004.html [737] => | datum přístupu = 2019-11-24 [738] => }} [739] => [740] => ===== Kampaň „Go Beyond Oil“ ===== [741] => Greenpeace spustilo kampaň „Go Beyond Oil“.{{Citace elektronického periodika [742] => | titul = Go beyond oil {{!}} Greenpeace UK [743] => | periodikum = web.archive.org [744] => | url = http://www.greenpeace.org.uk/oil [745] => | datum vydání = 2013-11-03 [746] => | datum přístupu = 2019-11-24 [747] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131103152843/http://www.greenpeace.org.uk/oil [748] => | datum archivace = 2013-11-03 [749] => }} Kampaň je zaměřena na omezování a nakonec i ukončení světové spotřeby ropy; zahrnuje akce aktivistů proti společnostem, které podnikají v oblasti těžby ropy. Velká část aktivit kampaně „Go Beyond Oil“ se zaměřuje na těžbu ropy v Arktidě a v oblastech postižených katastrofou na ropné plošině [[Deepwater Horizon]].{{Citace elektronického periodika [750] => | titul = Paula Bear: Where's your spill response plan, Cairn? {{!}} Greenpeace UK [751] => | periodikum = web.archive.org [752] => | url = http://www.greenpeace.org.uk/blog/climate/paula-bear-wheres-your-spill-response-plan-cairn-20110526 [753] => | datum vydání = 2011-05-29 [754] => | datum přístupu = 2019-11-24 [755] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110529153618/http://www.greenpeace.org.uk/blog/climate/paula-bear-wheres-your-spill-response-plan-cairn-20110526 [756] => | datum archivace = 2011-05-29 [757] => }} [758] => [759] => Kampaň „Go Beyond Oil“ rovněž uplatňuje politický nátlak na vlády, které umožňují ropné průzkumy na svých územích. Například v roce 2016 Greenpeace podalo žalobu na norskou vládu kvůli otevírání nových ropných ložisek. Podle organizace je jedním z klíčových cílů této kampaně „pracovat na odhalování toho, kam až je ropný průmysl schopen dojít ve snaze o vymačkání posledních barelů ropy ze země, a vytvářet tlak na průmysl a vlády, aby s ropou skoncovaly“. [760] => [761] => ==== Ozónová vrstva a Greenfreeze ==== [762] => [[Ozonová vrstva|Ozónová vrstva]] obklopující Zemi pohlcuje významné množství [[Ultrafialové záření|ultrafialového záření]]. Zpráva z roku 1976 vytvořená Akademií věd USA podpořila „hypotézu vyčerpání“ ozónu.{{Citace monografie [763] => | příjmení = Chemistry [764] => | jméno = Assembly of Mathematical and Physical Sciences (U S. ) Panel on Atmospheric [765] => | příjmení2 = Chemistry [766] => | jméno2 = National Research Council (U S. ) Panel on Atmospheric [767] => | titul = Halocarbons, Effects on Stratospheric Ozone [768] => | url = https://books.google.com/books?id=a2YrAAAAYAAJ&dq=Halocarbons:+Effects+on+Stratospheric+Ozone&redir_esc=y&hl=en [769] => | vydavatel = National Academies [770] => | počet stran = 372 [771] => | poznámka = Google-Books-ID: a2YrAAAAYAAJ [772] => | jazyk = en [773] => }} V roce 1985 byly hlášeny obrovské úbytky ozónové vrstvy zapříčiněné chlorovanými a dusíkatými sloučeninami.{{Citace periodika [774] => | příjmení = Farman [775] => | jméno = J. C. [776] => | příjmení2 = Gardiner [777] => | jméno2 = B. G. [778] => | příjmení3 = Shanklin [779] => | jméno3 = J. D. [780] => | titul = Large losses of total ozone in Antarctica reveal seasonal ClOx/NOx interaction [781] => | periodikum = Nature [782] => | datum vydání = 1985-05 [783] => | ročník = 315 [784] => | číslo = 6016 [785] => | strany = 207–210 [786] => | issn = 0028-0836 [787] => | doi = 10.1038/315207a0 [788] => | jazyk = en [789] => | url = http://www.nature.com/articles/315207a0 [790] => | datum přístupu = 2019-11-24 [791] => }} Na základě dřívějších studií některé země uzákonily zákaz používání sprejů s aerosoly, což v roce 1985 vedlo k podepsání [[Vídeňská úmluva na ochranu ozónové vrstvy|Vídeňské úmluvy na ochranu ozónové vrstvy]].{{Citace elektronického periodika [792] => | příjmení = [793] => | jméno = [794] => | titul = Vienna Convention for the Protection of the Ozone Layer [795] => | periodikum = treaties.un.org [796] => | vydavatel = [797] => | url = https://treaties.un.org/pages/ViewDetails.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=XXVII-2&chapter=27&lang=en [798] => | datum vydání = [799] => | jazyk = EN [800] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191014144706/https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=XXVII-2&chapter=27&lang=en [801] => | datum přístupu = 2019-11-24 [802] => | datum archivace = 2019-10-14 [803] => | nedostupné = ano [804] => }} [[Montrealský protokol]] byl podepsán v roce 1987 a vešel v platnost o dva roky později.{{Citace elektronického periodika [805] => | titul = Evolution of Policy Responses to Stratospheric Ozone Depletion [806] => | periodikum = www.ciesin.org [807] => | url = http://www.ciesin.org/docs/003-006/003-006.html [808] => | datum přístupu = 2019-11-24 [809] => }} Používání [[Chlor-fluorované uhlovodíky|chlór-fluorovaných uhlovodíků]] ((CFC), laicky „tvrdých freonů“) a částečně halogenovaných chlór-fluorovaných uhlovodíků (HCFC, laicky „měkkých freonů“) v chladničkách bylo a je mezi zakázanými technologiemi. Německý technologický institut vyvinul uhlovodíkový alternativní chladič bezpečný pro ozón, který okolo roku 1992 upoutal pozornost Greenpeace.{{Citace elektronického periodika [810] => | titul = Happy birthday, Greenfreeze! [811] => | periodikum = Greenpeace International [812] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/news/Blogs/makingwaves/happy-birthday-greenfreeze/blog/44473/ [813] => | jazyk = en-GB [814] => | datum přístupu = 2019-11-24 [815] => }}{{Citace periodika [816] => | příjmení = Stafford [817] => | jméno = Edwin R. [818] => | příjmení2 = Hartman [819] => | jméno2 = Cathy L. [820] => | příjmení3 = Liang [821] => | jméno3 = Ying [822] => | titul = Forces driving environmental innovation diffusion in China: The case of Greenfreeze [823] => | periodikum = Business Horizons [824] => | datum vydání = 2003-03-01 [825] => | ročník = 46 [826] => | číslo = 2 [827] => | strany = 47–56 [828] => | issn = 0007-6813 [829] => | doi = 10.1016/S0007-6813(03)00009-0 [830] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0007681303000090 [831] => | datum přístupu = 2019-11-24 [832] => }} Právo na technologii bylo věnováno Greenpeace, které jej poskytlo jako veřejně přístupný patent. I přes odpor průmyslu se Greenpeace podařilo zachránit a zapojit bývalého východoněmeckého výrobce těsně před bankrotem. Vynalézavý marketing Greenpeace vyústil v rapidní rozšíření produkce těchto technologií v Německu, následované zákazem technologie CFC. Následně uspěli v zavedení a využívání Greenfreeze v dalších zemích Evropy a v Číně, po několika dalších letech i v Japonsku a Jižní Americe a nakonec do roku 2012 i v USA. [833] => [834] => ==== Jaderná energie ==== [835] => Greenpeace považuje [[Jaderná energie|jadernou energii]] za relativně malé průmyslové odvětví spojené s velkými problémy, jako je poškozování životního prostředí a rizika těžby uranu, rozšíření jaderných zbraní a nevyřešené otázky ohledně jaderného odpadu. Podle organizace je potenciál jaderné energie zmírňovat globální oteplování jen okrajový, což dokazuje energetický scénář [[Mezinárodní agentura pro energii|Mezinárodní agentury pro energii]] (IEA), podle kterého by vzrůst světové jaderné kapacity z 2608 TWh v roce 2007 na 9857 TWh do roku 2050 snížil emise skleníkových plynů o méně než 5 % a vyžadoval by výstavbu 32 jaderných reaktorů o výkonu 1000 MW ročně do roku 2050. Podle Greenpeace pomalé stavební lhůty, zpoždění ve výstavbě a skryté náklady vylučují schopnost jaderné energetiky zmírnit změnu klimatu. Kvůli tomu je scénář IEA technicky i finančně nereálný. Organizace rovněž argumentuje tím, že závazné masivní investice do jaderné energie by odklonily finance od efektivnějších řešení. Za příklad problémů spojených s novými jadernými elektrárnami považuje Greenpeace například výstavbu jaderných elektráren Hinkley Point C ve Velké Británii či [[Jaderná elektrárna Olkiluoto|Olkiluoto 3]] ve Finsku.{{Citace elektronické monografie [836] => | titul = Nuclear Power: a dangerous waste of time [837] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/research/nuclear-power-a-dangerous-was/ [838] => | vydavatel = Greenpeace USA [839] => | místo = [840] => | datum vydání = [841] => | datum přístupu = 2019-11-24 [842] => | jazyk = en-US [843] => }} [844] => [845] => V roce 1994 Greenpeace zveřejnilo v novinách „protijadernou“ reklamu, která obsahovala tvrzení, že závody na zpracování jaderného paliva v [[Sellafield]]u během příštích 10 let zabijí 2000 lidí, a fotografii dítěte trpícího [[Hydrocephalus|hydrocefalem]], které mělo být obětí [[Semipalatinský jaderný polygon|testování jaderných zbraní v Kazachstánu]]. Britská agentura, která udává reklamní standardy, zhodnotila tvrzení o Sellafieldu jako neopodstatněné a neuznala, že stav dítěte na obrázku by byl způsoben radiací. To mělo za následek zákaz této reklamy. Greenpeace však neuznalo své pochybení a uvedlo, že podle jednoho kazašského lékaře byl stav dítěte skutečně zapříčiněn radiací z jaderných testů. Adam Woolf z Greenpeace také uvedl, že „před padesáti lety bylo mnoho odborníků, kteří by přísahali, že neexistuje spojitost mezi kouřením a špatným zdravotním stavem“.{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = Greenpeace accused of telling lies in advert: Watchdog bans [847] => | periodikum = The Independent [848] => | url = http://www.independent.co.uk/news/uk/greenpeace-accused-of-telling-lies-in-advert-watchdog-bans-anti-nuclear-image-1447196.html [849] => | datum vydání = 1994-09-07 [850] => | jazyk = en [851] => | datum přístupu = 2019-11-24 [852] => }} OSN odhadlo, že testy jaderných zbraní v Kazachstánu způsobily utrpení přibližně 100 000 lidí ve více než třech generacích.{{Citace periodika [853] => | titul = Kazakhstan highlights nuclear test aftermath [854] => | datum vydání = 2001-08-30 [855] => | jazyk = en-GB [856] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/world/monitoring/media_reports/1516889.stm [857] => | datum přístupu = 2019-11-24 [858] => }} [859] => [860] => Bezpečnost závodů na zpracování jaderného paliva v Sellafieldu byla pro Greenpeace ve Velké Británii tématem i poté, především po jaderné havárii v roce 2005. Došlo zde k masivnímu úniku radiace, který byl na [[Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnici jaderných událostí]] ohodnocen stupněm 3. Energetická společnost dostala kvůli incidentu pokutu 500 tisíc liber za porušení bezpečnostních pravidel.{{Citace periodika [861] => | příjmení = Vidal [862] => | jméno = John [863] => | titul = Sellafield: 'Everything was contaminated: milk, chickens, the golf course' [864] => | periodikum = The Observer [865] => | datum vydání = 2012-03-11 [866] => | issn = 0029-7712 [867] => | jazyk = en-GB [868] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2012/mar/11/sellafield-stories-book-nuclear-accident [869] => | datum přístupu = 2019-11-24 [870] => }} [871] => [872] => V roce 2011 udělil francouzský soud pokutu společnosti [[Électricité de France]] (EDF) ve výši 1,5 milionu EUR a poslal dva zaměstnance do vězení za to, že se kvůli protijaderné kampani nabourali do počítačového systému Greenpeace a tajně ho sledovali. Greenpeace bylo vyplaceno odškodné ve výši 500 000 EUR.{{Citace periodika [873] => | příjmení = Black [874] => | jméno = Richard [875] => | titul = EDF fined over Greenpeace spying [876] => | datum vydání = 2011-11-10 [877] => | jazyk = en-GB [878] => | url = https://www.bbc.com/news/science-environment-15683090 [879] => | datum přístupu = 2019-11-24 [880] => }} Ačkoliv EDF tvrdila, že bezpečnostní firma byla najata jen kvůli monitorování Greenpeace, soud s tímto tvrzením nesouhlasil a odsoudil ředitele a zástupce ředitele provozu jaderné bezpečnosti EDF ke třem letům odnětí svobody. Následně se ale EDF proti rozsudku odvolala, společnost byla očištěna od obvinění ze špehování Greenpeace a pokuta byla zrušena.{{Citace periodika [881] => | titul = French court throws out EDF guilty verdict in hacking case [882] => | periodikum = Reuters [883] => | datum vydání = 2013-02-06 [884] => | jazyk = en [885] => | url = https://www.reuters.com/article/net-us-france-edf-hacking-idUSBRE9150YH20130206 [886] => | datum přístupu = 2019-11-24 [887] => }} Dva zaměstnanci bezpečnostní firmy Kargus, vedené bývalým členem francouzských tajných služeb, byli odsouzeni ke třem a dvěma letům vězení.{{Citace periodika [888] => | příjmení = Gersmann [889] => | jméno = Hanna [890] => | titul = EDF fined €1.5m for spying on Greenpeace [891] => | periodikum = The Guardian [892] => | datum vydání = 2011-11-10 [893] => | issn = 0261-3077 [894] => | jazyk = en-GB [895] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2011/nov/10/edf-spying-greenpeace [896] => | datum přístupu = 2019-11-24 [897] => }} [898] => [899] => ==== Obnovitelné zdroje v digitálním světě ==== [900] => Kromě jiných projektů na podporu obnovitelných zdrojů energie začalo Greenpeace v květnu roku 2009 hodnotit IT společnosti skrze žebříček ''Cool IT Leaderboard''. Centrální role, kterou tyto společnosti mají, vytváří příležitost ke změnám v energetickém sektoru a k významnému snížení skleníkových plynů, které způsobují klimatickou změnu. Žebříček hodnotí, jak vůdčí IT společnosti dokáží využít svůj vliv k pohánění těchto změn. [901] => [902] => V šestém vydání sektor vykazuje pomalá, ale stabilní zlepšení v nabízení nových řešení, která mohou znamenat důležitý pokrok. Některé společnosti jsou ochotné učinit velké investice k rozvoji čisté energie a počet společností, které zvětšují své závazky a sázejí na obnovitelné energie, rovněž stoupá.{{Citace elektronického periodika [903] => | titul = Cool IT Leaderboard 06 {{!}} Cool IT Leaderboard 06 [904] => | periodikum = Cool IT Leaderboard [905] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/Cool-IT-Leaderboard/6th-Edition/ [906] => | datum přístupu = 2019-11-24 [907] => }} [908] => [909] => Velké společnosti jako [[Google]], Wipro, Sprint a Softbank dávají přednost změně zákonů a politik, které řídí energetický systém a pohánějí investice do pokročilých energeticky účinných technologií a obnovitelných zdrojů energie, jež budou mít v mnoha zemích rozhodující vliv na stanovení smysluplného zlomového bodu energetické politiky. V žebříčku lze nalézt jedno hlavní hodnocení s celkovým skóre a tři další žebříčky pro každou z hodnocených oblastí.{{Citace elektronického periodika [910] => | titul = Cool IT Leaderboard [911] => | periodikum = Greenpeace International [912] => | url = https://www.greenpeace.org/international/publication/7518/cool-it-leaderboard [913] => | jazyk = en-US [914] => | datum přístupu = 2019-11-24 [915] => }} [916] => [917] => === Kampaň na ochranu lesů a pralesů === [918] => Greenpeace usiluje o ochranu nedotčených primárních lesů před [[kácení]]m a degradací s cílem dosáhnout nulového odlesňování do roku 2020. Komoditami, proti jejichž neudržitelnému čerpání a dopadu na světové lesy a pralesy Greenpeace vede kampaně, jsou především [[palmový olej]], [[Sója luštinatá|sója]], dobytek, papír a ilegálně vykácené dřevo. Například v Brazílii se podílela na prosazení tzv. sojového moratoria. Velká část světových značek v čele s největšími korporacemi, jako jsou například [[Unilever]],{{Citace elektronické monografie [919] => | příjmení = [920] => | jméno = [921] => | titul = How Unilever Palm Oil Suppliers are Burning Up Borneo [922] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/research/how-unilever-palm-oil-supplier/ [923] => | vydavatel = [924] => | místo = [925] => | datum vydání = [926] => | datum přístupu = 2019-11-24 [927] => | jazyk = en-US [928] => }} [[Nike]],{{Citace elektronické monografie [929] => | titul = Slaughtering the Amazon [930] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/research/slaughtering-the-amazon/ [931] => | vydavatel = [932] => | místo = [933] => | datum vydání = [934] => | datum přístupu = 2019-11-24 [935] => | jazyk = en-US [936] => }} [[KFC]], KitKat, Mars a [[McDonald's]],{{Citace elektronické monografie [937] => | titul = Eating Up the Amazon [938] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/research/eating-up-the-amazon/ [939] => | vydavatel = [940] => | místo = [941] => | datum vydání = [942] => | datum přístupu = 2019-11-24 [943] => | jazyk = en-US [944] => }} se v důsledku tlaku ze strany Greenpeace i široké veřejnosti zavázala k dodržování tzv. „Politiky nulového odlesňování“, v rámci níž by měly být komodity čerpány udržitelným způsobem, bez kácení lesů.{{Citace periodika [945] => | příjmení = Cooper [946] => | jméno = Adrienne D. [947] => | titul = Two-way communication : a win-win model for facing activists pressure : a case study on McDonald's and Unilever's responses to Greenpeace [948] => | periodikum = CardinalScholar 1.0 [949] => | datum vydání = 2009 [950] => | url = http://cardinalscholar.bsu.edu/handle/123456789/193478 [951] => | datum přístupu = 2019-11-24 [952] => }}{{Citace elektronického periodika [953] => | titul = NIKE, Inc. Amazon leather policy update [954] => | periodikum = Nike News [955] => | url = https://news.nike.com/news/nike-inc-amazon-leather-policy-update [956] => | datum přístupu = 2019-11-24 [957] => }} [958] => [959] => Greenpeace také společně s dalšími ekologickými nevládními organizacemi vedlo 10 let kampaň za to, aby EU zakázala dovoz ilegálně vytěženého dřeva. To se podařilo v červenci roku 2010.{{Citace periodika [960] => | příjmení = Kinver [961] => | jméno = Mark [962] => | titul = EU looks to stop illegal timber [963] => | datum vydání = 2013-03-02 [964] => | jazyk = en-GB [965] => | url = https://www.bbc.com/news/science-environment-21590484 [966] => | datum přístupu = 2019-11-24 [967] => }} [968] => [969] => V roce 2008 Greenpeace spustilo kampaň proti neudržitelně produkovanému palmovému oleji.{{Citace elektronického periodika [970] => | titul = Palm Oil [971] => | periodikum = Greenpeace UK [972] => | url = https://www.greenpeace.org.uk/challenges/palm-oil/ [973] => | jazyk = en [974] => | datum přístupu = 2019-11-24 [975] => }} Nejaktivnější je organizace v Indonésii. Greenpeace se v kampani zaměřilo na různé články dodavatelského řetězce s palmovým olejem některých globálních společností známých značek a usilovalo o to, aby tyto společnosti podnikly kroky k zastavení expanze plantáží palmy olejné. Od té doby se velká část průmyslu zavázala k čerpání jen takového palmového oleje, kvůli jehož produkci nebyly vykáceny deštné pralesy a odvodněna rašeliniště, tj. cenné skladiště oxidu uhličitého, mezi nimi i největší producenti palmového oleje na světě – společnosti Wilmar,{{Citace elektronického periodika [976] => | titul = Greenpeace halts engagement with Wilmar-Unilever-Mondelez over continued failure to take necessary action to cut deforestation from their supply chains [977] => | periodikum = Greenpeace Southeast Asia [978] => | url = https://www.greenpeace.org/southeastasia/press/2973/greenpeace-halts-engagement-with-wilmar-unilever-mondelez-over-continued-failure-to-take-necessary-action-to-cut-deforestation-from-their-supply-chains [979] => | jazyk = en-US [980] => | datum přístupu = 2019-11-24 [981] => }} GAR (Golden Agri-Resources){{Citace elektronického periodika [982] => | titul = Home [983] => | periodikum = Golden Agri-Resources [984] => | url = https://goldenagri.com.sg/ [985] => | jazyk = en-US [986] => | datum přístupu = 2019-11-24 [987] => }} a v roce 2017 po dlouhé kampani i IOI.{{Citace elektronického periodika [988] => | titul = Palm oil giant IOI moves to eliminate deforestation and human rights abuses from supply chain [989] => | periodikum = Greenpeace Southeast Asia [990] => | url = https://www.greenpeace.org/southeastasia/press/986/palm-oil-giant-ioi-moves-to-eliminate-deforestation-and-human-rights-abuses-from-supply-chain [991] => | jazyk = en-US [992] => | datum přístupu = 2019-11-24 [993] => }}     [994] => [995] => Na začátku roku 2016 Greenpeace zveřejnilo žebříček hodnotící pokrok 14 nadnárodních korporací, které se zavázaly k nulovému odlesňování indonéských pralesů. Jako nejpokrokovější se ukázaly být společnosti [[Nestlé]] a Ferrero, naopak společnosti [[Johnson & Johnson]], Colgate-Palmolive a [[PepsiCo]] se podle hodnocení své dosavadní závazky k udržitelné produkci palmového oleje ve skutečnosti téměř vůbec plnit nesnaží.{{Citace elektronické monografie [996] => | příjmení = Schlegel [997] => | jméno = Ivy [998] => | titul = Palm Oil Scorecard: Are Brands Doing Enough for Indonesia’s Rainforests? [999] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/palm-oil-scorecard-are-brands-doing-enough-for-indonesias-rainforests/ [1000] => | vydavatel = [1001] => | místo = [1002] => | datum vydání = 2016-03-09 [1003] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1004] => | jazyk = en-US [1005] => }}{{Citace elektronického periodika [1006] => | titul = Nejhůře se k pralesům chovají PepsiCo, Johnson & Johnson a Colgate-Palmolive [1007] => | periodikum = Greenpeace Česká republika [1008] => | url = http://www.greenpeace.org/czech/cz/press/Nejhe-se-k-pralesm-chovaji-firmy-Colgate-Palmolive-Johnson--Johnson-a-PepsiCo/ [1009] => | jazyk = cs-CZ [1010] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1011] => }} Na základě globální petice s více než půl milionem podpisů firma Colgate-Palmolive slíbila své nedostatky napravit a rozvázala smlouvy s kontroverzní a ze strany Greenpeace často kritizovanou firmou IOI.{{Citace elektronického periodika [1012] => | titul = Vítězství! Colgate ukončí svou roli v destrukci pralesů [1013] => | periodikum = Greenpeace Česká republika [1014] => | url = http://www.greenpeace.org/czech/cz/blogy/Dalsi-temata/vitezstvi-colgate-ukonci-svou-roli-v-destrukci-pralesu/blog/48652/ [1015] => | jazyk = cs-CZ [1016] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1017] => }} [1018] => [1019] => === Oceány === [1020] => Již od první plavby Greenpeace na [[Amčitka|Amčitku]] se organizace věnuje oceánům a jejich ochraně. V průběhu let vedla organizace kampaně proti destruktivním formám rybolovu, proti ilegálnímu rybolovu či za proměnu světového rybářství v udržitelné a sociálně spravedlivé průmyslové odvětví. To zahrnuje například kampaně ze označování původu ulovených ryb na výrocích či za ukončení otrockých praktik na rybářských lodích. V současné době Greenpeace požaduje, aby bylo 40 procent oceánu zachováno jako chráněné zóny s omezením rybolovu, aby mohlo dojít k ozdravění rybích populací. Prioritou je pro organizaci například vytvoření sítě oceánských rezervací u břehů Antarktidy.{{Citace elektronického periodika [1021] => | titul = Protect the Oceans [1022] => | periodikum = Greenpeace International [1023] => | url = https://www.greenpeace.org/international/act/protect-the-oceans [1024] => | jazyk = en-US [1025] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1026] => }} [1027] => [1028] => === Geneticky modifikované organismy (GMO) === [1029] => Greenpeace má za to, že genetické inženýrství umožňuje vědcům vyvíjet rostliny a živočichy pomocí úpravy genů způsobem, který se v přírodě nevyskytuje, a s tímto konáním nesouhlasí. GMO se mohou v přírodě šířit pylem z pole na pole a křížit se s přirozeně žijícími organismy, kvůli čemuž je nemožné kontrolovat, jak se GMO plodiny šíří, a tím pádem není možné jejich šíření zastavit. Podle Greenpeace je nezbytné chránit biologickou rozmanitost a respektovat společné světové dědictví. Vlády se snaží reagovat na nebezpečí geneticky modifikovaných plodin pomocí mezinárodních regulací, jako je například [[Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti]].{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = GMOs - Greenpeace European Unit [1031] => | periodikum = www.greenpeace.org [1032] => | url = https://www.greenpeace.org/eu-unit/tag/gmos/ [1033] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1034] => }} [1035] => [1036] => Greenpeace vyžaduje, aby GMO nebyly distribuovány, dokud nebude adekvátně zhodnocen jejich dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Prosazuje opatření jako jasné značení GMO složek a oddělení geneticky upravených plodin a semen od těch konvenčních. Greenpeace je také proti všem patentům na rostliny, zvířata a lidi, a stejně tak i proti patentům na jejich geny – odmítá biologii jako průmyslovou komoditu. Podle organizace by lidstvo nemělo násilím přetvářet životní formy a světové potravní zdroje podle potřeb svých ekonomických modelů. [1037] => [1038] => ==== Greenpeace o zlaté rýži ==== [1039] => Greenpeace je proti plánům na využívání zlaté rýže, odrůdy [[Rýže setá|rýže]], upravené pomocí genetického inženýrství tak, že v jedlých částech biosyntetizuje beta-karoten, prekurzor pro-vitamínu A. Přídavek beta-karotenu do rýže má preventivně zabraňovat ztrátě zraku v chudých zemích, kde se má zlatá rýže distribuovat. Podle Greenpeace zlatá rýže s podvýživou za 20 let vývoje, během kterých již alternativní metody podvýživu řeší, neudělala nic. Alternativou Greenpeace je přejít od pěstování [[Monokultura|monokulturních]] plodin k diverzifikovanému zemědělství a zvýšit produkci plodin bohatých na živiny (obsahujících další živiny kromě beta-karotenu, které se ve zlaté rýži nevyskytují). Greenpeace argumentuje tím, že zdroje by měly být využity na programy, které již v současnosti fungují a skutečně pomáhají podvýživu snižovat.{{Citace elektronického periodika [1040] => | titul = Special Report: Golden Rice [1041] => | periodikum = Greenpeace International [1042] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/campaigns/agriculture/problem/Greenpeace-and-Golden-Rice/ [1043] => | jazyk = en-GB [1044] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1045] => }}   [1046] => [1047] => K další kritice ze strany Greenpeace došlo v době, kdy byl v časopise ''[[Nature]]'' zveřejněn článek o verzi zlaté rýže s mnohem vyšším obsahem beta-karotenu.{{Citace periodika [1048] => | příjmení = Paine [1049] => | jméno = Jacqueline A. [1050] => | příjmení2 = Shipton [1051] => | jméno2 = Catherine A. [1052] => | příjmení3 = Chaggar [1053] => | jméno3 = Sunandha [1054] => | titul = Improving the nutritional value of Golden Rice through increased pro-vitamin A content [1055] => | periodikum = Nature Biotechnology [1056] => | datum vydání = 2005-04 [1057] => | ročník = 23 [1058] => | číslo = 4 [1059] => | strany = 482–487 [1060] => | issn = 1546-1696 [1061] => | doi = 10.1038/nbt1082 [1062] => | jazyk = en [1063] => | url = https://www.nature.com/articles/nbt1082 [1064] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1065] => }} Tato „zlatá rýže 2“ byla vyvinuta a patentována společností [[Syngenta]], což Greenpeace ještě více utvrdilo v podezření, že tento projekt je motivován zisky a slouží jako propaganda s cílem zlepšit veřejné mínění o GMO produktech.{{Citace elektronického periodika [1066] => | příjmení = Slezak [1067] => | jméno = Michael [1068] => | titul = Militant Filipino farmers destroy Golden Rice GM crop [1069] => | periodikum = NewScientist [1070] => | vydavatel = [1071] => | url = https://www.newscientist.com/article/dn24021-militant-filipino-farmers-destroy-golden-rice-gm-crop/#ixzz66COyhSXF [1072] => | datum vydání = [1073] => | url archivu = [1074] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1075] => }}{{Citace elektronického periodika [1076] => | titul = The Dangers of Genetically Engineered Rice [1077] => | periodikum = Greenpeace East Asia [1078] => | url = http://www.greenpeace.org/eastasia/campaigns/food-agriculture/problems/genetic-engineering/ge-rice/ [1079] => | jazyk = en-CN [1080] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1081] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191121154852/http://www.greenpeace.org/eastasia/campaigns/food-agriculture/problems/genetic-engineering/ge-rice/ [1082] => | datum archivace = 2019-11-21 [1083] => | nedostupné = ano [1084] => }} V červnu roku 2016 sdružení 107 laureátů Nobelovy ceny podepsalo otevřený dopis, v němž žádalo Greenpeace, aby ukončilo svou kampaň a přestalo blokovat geneticky modifikované plodiny, a obzvláště pak zlatou rýži.{{Citace elektronického periodika [1085] => | příjmení = MacDonald [1086] => | jméno = Fiona [1087] => | titul = 107 Nobel Laureates Just Signed a Letter Slamming Greenpeace Over GMOs [1088] => | periodikum = ScienceAlert [1089] => | url = https://www.sciencealert.com/107-nobel-laureates-just-signed-a-letter-slamming-greenpeace-about-gmos [1090] => | jazyk = en-gb [1091] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1092] => }} Greenpeace kritiku odmítlo s tím, že zlatá rýže nefunguje{{Citace elektronického periodika [1093] => | titul = Genetically modified Golden Rice falls short on lifesaving promises {{!}} The Source {{!}} Washington University in St. Louis [1094] => | periodikum = The Source [1095] => | url = https://source.wustl.edu/2016/06/genetically-modified-golden-rice-falls-short-lifesaving-promises/ [1096] => | datum vydání = 2016-06-02 [1097] => | jazyk = en-US [1098] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1099] => }} a není na trhu, tím pádem ji ani Greenpeace nemůže blokovat.{{Citace elektronického periodika [1100] => | titul = Nobel laureates sign letter on Greenpeace ‘Golden’ rice position - statement [1101] => | periodikum = Greenpeace International [1102] => | url = https://www.greenpeace.org/international/press-release/6866/nobel-laureates-sign-letter-on-greenpeace-golden-rice-position-statement [1103] => | jazyk = en-US [1104] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1105] => }} [1106] => [1107] => === Toxické odpady === [1108] => V červenci roku 2011 Greenpeace zveřejnilo svou zprávu Špinavé prádlo (''Dirty Laundry''), obviňující některé z největších světových značek módy a sportovního oblečení z vypouštění toxického odpadu do čínských řek.{{Citace elektronického periodika [1109] => | titul = Dirty Laundry [1110] => | periodikum = Greenpeace International [1111] => | url = https://www.greenpeace.org/international/publication/7168/dirty-laundry [1112] => | jazyk = en-US [1113] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1114] => }} Zpráva popisuje problém [[Znečištění vody|vodního znečištění]] v důsledku vypouštění toxických chemikálií spojených s [[Textilní průmysl|oděvním průmyslem]] v této zemi. Vyšetřování se zaměřovala na vypouštění [[Odpadní voda|odpadní vody]] ze dvou továren v Číně; jedna patří společnosti Youngor Group a je umístěná v deltě řeky [[Jang-c’-ťiang]], druhá je vlastněná společností Well Dyeing Factory Ltd. a je umístěná na přítoku [[Delta Perlové řeky|delty Perlové řeky]]. Vědecké analýzy vzorků z obou továren odhalily přítomnost nebezpečných a odolných chemikálií typu [[Endokrinní disruptory|endokrinních disruptorů]], včetně [[Alkylfenoly|alkylfenolů]], perfluorovaných částic a [[PFOS]]. Zpráva dále tvrdí, že Youngor Group a Well Dyeing Factory Ltd. mají obchodní vazby na velké oděvní značky, jako jsou Abercrombie & Fitch, [[Adidas]], Bauer Hockey, Calvin Klein, [[Converse]], Cortefiel, [[H&M]], [[Lacoste]], Li Ning, Metersbonwe Group, [[Nike]], Phillips-Van Heusen a [[Puma (značka)|Puma AG]]. [1115] => [1116] => V roce 2013 Greenpeace spustilo kampaň Detox, pod kterou se podepsaly některé oděvní značky ve snaze zastavit vypouštění toxických chemikálií vzniklých při výrobě jejich oblečení do řek.{{Citace elektronického periodika [1117] => | titul = Detox [1118] => | periodikum = Greenpeace International [1119] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/campaigns/detox/ [1120] => | jazyk = en-GB [1121] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1122] => }} [1123] => [1124] => ==== Průvodce zelenější elektronikou ==== [1125] => V současnosti je jedním ze značných problémů skutečnost, že každý se čím dál více spoléhá na elektronické vymoženosti, které mají udělat život produktivnějším a zábavnějším, ale rychlost, jakou tyto výrobky nakupujeme a vyhazujeme, má velký dopad na naši planetu. V srpnu roku 2006 Greenpeace zveřejnilo první vydání svého Průvodce zelenější elektronikou, příručku, v níž jsou společnosti seřazeny podle své šetrnosti k životnímu prostředí, a to především na základě spotřeby toxických materiálů v jejich výrobcích a na základě množství elektronického odpadu.{{Citace elektronické monografie [1126] => | titul = Guide to greener electronics [1127] => | url = http://www.greenpeace.org/international/Global/international/planet-2/report/2007/12/greener-electronics-guide.pdf [1128] => | vydavatel = Greenpeace [1129] => | místo = [1130] => | datum vydání = [1131] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1132] => }} [1133] => [1134] => První vydání příručky v srpnu 2006 srovnávalo přední výrobce mobilních telefonů a PC. Použitá kritéria odrážela požadavky kampaně proti toxickým technologiím, která po společnostech vyrábějících elektroniku vyžadovala, aby své výrobky vyráběly bez toxických látek a aby je přijímaly zpět a recyklovaly, jakmile již nebudou používány. Jelikož se průmysl od roku 2006 posunul kupředu, v listopadu 2011 byla kritéria aktualizována s cílem donutit firmy, aby si stanovily ambiciózní cíle k redukci skleníkových plynů, k využívání obnovitelných zdrojů energie až ze 100 %, vyrábění výrobků s dlouhou životností a bez nebezpečných látek a k rozšiřování udržitelných metod napříč celým globálním dodavatelským řetězcem elektronického průmyslu. [1135] => [1136] => Každé tři měsíce Greenpeace vydávalo nové, aktualizované vydání průvodce. Společnosti vybrané do každého vydání byly určeny dle nejaktuálnějších statistik prodeje a podílu na globálním trhu v elektronickém sektoru za poslední rok (mobilní zařízení, PC a TV). Vysoké tempo inovací v tomto průmyslovém odvětví vytváří velké konkurenční prostředí, takže veřejným porovnáním chování jednotlivých výrobců průvodce vybízí k využívání nejlepších metod řešení nejdůležitějších environmentálních výzev a zároveň poskytuje spotřebitelům cenné informace o dopadu jednotlivých společností na životní prostředí. Aby byla zajištěna transparentnost hodnocení, společnosti jsou hodnoceny pouze na základě veřejně dostupných informací. Aby ověřilo politiku a praktiky jednotlivých společností, Greenpeace využívá chemické testy výrobků, zprávy průmyslových pozorovatelů, zprávy z médií a také testování spotřebitelských programů, aby se zjistilo, jestli s nimi jejich kroky souhlasí. V případě rozporu s politikou společnosti jsou zveřejněny a jasně vysvětleny odpovídající trestné body.{{Citace elektronického periodika [1137] => | titul = How green is your tech? [1138] => | periodikum = Greenpeace International [1139] => | url = https://www.greenpeace.org/international/story/11783/how-green-is-your-tech [1140] => | jazyk = en-US [1141] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1142] => }} [1143] => [1144] => Od doby, kdy byl průvodce v roce 2006 poprvé zveřejněn, vedl společně s dalšími kampaněmi k mnoha zlepšením. Mnoho hodnocených společností vzalo výsledky velmi vážně a snaží se svůj výkon zlepšit, například eliminováním toxických chemikálií ze svých výrobků a zdokonalením svého recyklačního procesu. Poslední, v pořadí celkem 19. vydání Průvodce zelenější elektronikou bylo zveřejněno v říjnu 2017.{{Citace elektronické monografie [1145] => | titul = Guide to Greener Electronics 2017 [1146] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/reports/greener-electronics-2017/ [1147] => | vydavatel = [1148] => | místo = [1149] => | datum vydání = [1150] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1151] => | jazyk = en-US [1152] => }} [1153] => [1154] => === Zachraňme Arktidu === [1155] => V návaznosti na úspěšnou kampaň k dosažení [[Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě|Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě]] byla v roce 2012 a 2013 zahájena kampaň „Save the Arctic“ (Zachraňme Arktidu) požadující, aby byla zastavena těžba ropy a plynu, průmyslový rybolov a vojenské operace v oblastech za polárním kruhem. Greenpeace vyžadovalo od světových lídrů na Valném shromáždění OSN vytvoření „globální chráněné rezervace v mezinárodních [[Arktida|arktických]] vodách“, která by chránila zranitelné živočichy a celý ekosystém.{{Citace elektronického periodika [1156] => | titul = Save The Arctic [1157] => | periodikum = web.archive.org [1158] => | url = http://www.savethearctic.org/en/pages/faq [1159] => | datum vydání = 2013-09-21 [1160] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1161] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130921054721/http://www.savethearctic.org/en/pages/faq [1162] => | datum archivace = 2013-09-21 [1163] => }} [1164] => [1165] => ==== Arktická třicítka ==== [1166] => [[Soubor:Arcticsunrisedocked.jpg|náhled|Jedna z lodí Greenpeace - [[Arctic Sunrise]]|alt=]]30 aktivistů na lodi ''[[Arctic Sunrise]]'' bylo 19. září 2013 zatčeno v [[Pečorské moře|Pečorském moři]] ruskou pobřežní stráží, když protestovali proti právě probíhající těžbě ropy na plošině Prirazlomnaya společnosti Gazprom.{{Citace periodika [1167] => | příjmení = Seidler [1168] => | jméno = Christoph [1169] => | titul = Protest gegen Ölplattform: Russische Grenzschützer entern Greenpeace-Schiff [1170] => | periodikum = Spiegel Online [1171] => | datum vydání = 2013-09-19 [1172] => | url = https://www.spiegel.de/wissenschaft/mensch/arktis-greenpeace-protestiert-gegen-russische-oel-plattform-a-923352.html [1173] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1174] => }} Členové Greenpeace byli nejprve obviněni z pirátství, později se obvinění zmírnilo na pouhé výtržnictví, načež bylo ruskou vládou na základě části zákona o amnestii zcela staženo.{{Citace elektronického periodika [1175] => | titul = Defiant Greenpeace activists return from Russia [1176] => | periodikum = www.cbsnews.com [1177] => | url = https://www.cbsnews.com/news/defiant-greenpeace-activists-return-from-russia/ [1178] => | jazyk = en-US [1179] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1180] => }} Mezinárodní soud v roce 2015 rozhodl, že se proti mezinárodnímu právu naopak provinilo Rusko, když přepadlo loď Greenpeace v mezinárodních vodách. Soud přiřkl kompenzace [[Nizozemsko|Nizozemsku]], pod jehož vlajkou loď ''[[Arctic Sunrise]]'' plula. Rusko ovšem celý soudní proces bojkotovalo a rozsudek odmítlo.{{Citace elektronického periodika [1181] => | titul = Justice served in Greenpeace Arctic 30 case as Russia ordered to pay the Netherlands €5.4 million in damages [1182] => | periodikum = Greenpeace International [1183] => | url = https://www.greenpeace.org/international/press-release/7491/justice-served-in-greenpeace-arctic-30-case-as-russia-ordered-to-pay-the-netherlands-e5-4-million-in-damages [1184] => | jazyk = en-US [1185] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1186] => }} [1187] => [1188] => ==== Kampaň proti Shellu ==== [1189] => Plány společnosti [[Royal Dutch Shell]] na těžbu ropy v Arktidě vedly k protestům ekologických skupin, především Greenpeace. Analytici z oblasti energetiky i souvisejících průmyslových odvětví navíc rovněž vyjádřili pochybnosti kvůli tomu, že těžba v tomto regionu je „příliš nebezpečná vzhledem k drsným podmínkám a vzdáleným oblastem“.{{Citace elektronického periodika [1190] => | příjmení = Beilinson [1191] => | jméno = Jerry [1192] => | titul = What The Kulluk Oil Rig Accident Means for Arctic Drilling [1193] => | periodikum = Popular Mechanics [1194] => | url = https://www.popularmechanics.com/science/energy/coal-oil-gas/kulluk-oil-rig-accident-arctic-drilling-14928526 [1195] => | datum vydání = 2013-01-01 [1196] => | jazyk = en-US [1197] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1198] => }}{{Citace elektronického periodika [1199] => | příjmení = Radford [1200] => | jméno = Philip [1201] => | příjmení2 = Director [1202] => | jméno2 = ContributorExecutive [1203] => | příjmení3 = Greenpeace [1204] => | titul = [BP]resident Obama: Where Does BP Begin and Obama End? [1205] => | periodikum = HuffPost [1206] => | url = https://www.huffpost.com/entry/bpresident-obama---where_b_587756 [1207] => | datum vydání = 2010-05-24 [1208] => | jazyk = en [1209] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1210] => }} [1211] => [1212] => 16. března 2012 se 52 aktivistů Greenpeace z pěti různých států dostalo na paluby lodí ''Fennica'' a ''Nordica'', víceúčelových [[Ledoborec|ledoborců]] vypravených podpořit ropné vrty Shellu poblíž Aljašky.{{Citace periodika [1213] => | příjmení = Tuffrey [1214] => | jméno = Laurie [1215] => | příjmení2 = agencies [1216] => | titul = Greenpeace activists shut down 74 UK Shell petrol stations [1217] => | periodikum = The Guardian [1218] => | datum vydání = 2012-07-16 [1219] => | issn = 0261-3077 [1220] => | jazyk = en-GB [1221] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2012/jul/16/greenpeace-activists-shell-petrol [1222] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1223] => }} [1224] => [1225] => V červenci roku 2012 uzavřeli aktivisté Greenpeace 53 čerpacích stanic Shell v [[Edinburgh]]u a [[Londýn]]ě na protest proti plánům společnosti na těžbu ropy v Arktidě. [1226] => [1227] => Poté, co v prosinci 2012 ropná plošina Kulluk najela na mělčinu u ostrova [[Kodiak (ostrov)|Kodiak]], bylo oznámeno přezkoumání těchto plánů.{{Citace elektronického periodika [1228] => | příjmení = [1229] => | jméno = [1230] => | titul = Salazar launches review of offshore drilling operations in Arctic [1231] => | periodikum = [1232] => | vydavatel = [1233] => | url = https://www.indianz.com/News/2013/01/09/salazar-launches-review-of-off.asp [1234] => | datum vydání = 2013-01-09 [1235] => | url archivu = [1236] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1237] => }} [1238] => [1239] => V reakci na protesty podal Shell soudní žalobu a podařilo se mu docílit předběžného opatření, které zakazovalo Greenpeace bránit aktivitám spojeným s plánovanou těžbou ropy v Arktidě. Benjamin Jealous z [[National Association for the Advancement of Colored People|NAACP]] a ředitel Greenpeace USA Phil Radford toto rozhodnutí kritizovali s tím, že „pošlapává práva Američanů“.{{Citace elektronické monografie [1240] => | příjmení = [1241] => | jméno = [1242] => | titul = How Shell is trying to send a chill through activist groups across the country [1243] => | url = https://grist.org/article/how-shell-is-trying-to-send-a-chill-through-activist-groups-across-the-country/ [1244] => | vydavatel = [1245] => | místo = [1246] => | datum vydání = 2013-06-17 [1247] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1248] => | jazyk = en [1249] => }} Podle Greenpeace Shell také požádal společnost Google, aby zakázala videonahrávku z protestní akce Greenpeace, která se 25. srpna 2013 odehrála na Shellem sponzorovaném závodu belgické Grand Prix [[Formule 1]], kde se při vítězném ceremoniálu objevily transparenty „SaveTheArctic.org“. Na videu se transparenty automaticky vztyčí (aktivisté je ovládali pomocí čtyř rádiových antén z automobilů) a odhalí odkaz na webové stránky společně s obrázkem vedle nápisu, který se z poloviny skládá z hlavy ledního medvěda a z poloviny z loga společnosti Shell.{{Citace elektronického periodika [1250] => | příjmení = CNN [1251] => | jméno = By Matt Smith [1252] => | titul = Shell halts Arctic drill plans for 2013 [1253] => | periodikum = CNN [1254] => | url = https://www.cnn.com/2013/02/27/us/shell-alaska/index.html [1255] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1256] => }} [1257] => [1258] => Společnost Royal Dutch Shell poté oznámila pauzu v časovém rozvrhu projektu na začátku roku 2013 a v roce 2015 korporace oznámila ukončení svého těžebního programu v Arktidě.{{Citace periodika [1259] => | příjmení = Macalister [1260] => | jméno = Terry [1261] => | titul = Shell abandons Alaska Arctic drilling [1262] => | periodikum = The Guardian [1263] => | datum vydání = 2015-09-28 [1264] => | issn = 0261-3077 [1265] => | jazyk = en-GB [1266] => | url = https://www.theguardian.com/business/2015/sep/28/shell-ceases-alaska-arctic-drilling-exploratory-well-oil-gas-disappoints [1267] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1268] => }} [1269] => [1270] => V červenci 2014 Greenpeace spustilo globální kampaň s cílem přesvědčit společnost [[Lego]], aby v reakci na plány Shellu těžit ropu v Arktidě přestala vyrábět hračky nesoucí logo Shellu.{{Citace elektronického periodika [1271] => | příjmení = Tilley [1272] => | jméno = Jonathan [1273] => | titul = Greenpeace puts pressure on Lego's Shell-branded toys [1274] => | periodikum = www.prweek.com [1275] => | url = https://www.prweek.com/article/1301435/greenpeace-puts-pressure-legos-shell-branded-toys [1276] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1277] => }} Partnerství firmy Lego se společnosti Shell se datuje již do 60. let minulého století, ačkoliv společnost LEGO vytvořila fiktivní ropnou společnost zvanou Octan. Octan se objevil v nespočtu Lego setů, počítačových a konzolových her, může být viděn v parcích [[Legoland]] a objevuje se jako korporace vedená záporným hrdinou Prezidentem Byznysem ve filmu [[LEGO příběh]]. Hračkářská společnost nakonec přestala se společností Shell spolupracovat.{{Citace periodika [1278] => | příjmení = Vaughan [1279] => | jméno = Adam [1280] => | titul = Greenpeace urges Lego to end Shell partnership [1281] => | periodikum = The Guardian [1282] => | datum vydání = 2014-07-01 [1283] => | issn = 0261-3077 [1284] => | jazyk = en-GB [1285] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2014/jul/01/greenpeace-lego-shell-partnership-toys-oil-arctic [1286] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1287] => }} [1288] => [1289] => V roce 2015 oživil Shell své plány na těžbu v Arktidě, což vyvolalo další masivní protesty nejen Greenpeace, ale i široké veřejnosti.{{Citace elektronického periodika [1290] => | titul = Leading in the 21st century: An interview with Shell's Ann Pickard {{!}} McKinsey [1291] => | periodikum = www.mckinsey.com [1292] => | url = https://www.mckinsey.com/featured-insights/leadership/leading-in-the-21st-century-an-interview-with-shells-ann-pickard [1293] => | jazyk = en [1294] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1295] => }}{{Citace periodika [1296] => | příjmení = Macalister [1297] => | jméno = Terry [1298] => | titul = Shell shelves plan to drill in Alaskan Arctic this summer [1299] => | periodikum = The Guardian [1300] => | datum vydání = 2014-01-30 [1301] => | issn = 0261-3077 [1302] => | jazyk = en-GB [1303] => | url = https://www.theguardian.com/business/2014/jan/30/shell-shelves-alaskan-arctic-drilling-oil [1304] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1305] => }} Protesty začaly v květnu roku 2015 v reakci na zprávu, že přístav v Seattlu uzavřel se společností Shell dohodu o zakotvení jejích vrtných souprav v přístavním Terminálu 5 mimo sezónu ropných průzkumů v aljašských vodách. Příjezd nové arktické vrtné lodi Shellu jménem Polar Pioneer byl „uvítán“ osmi stovkami protestujících lidí na kajacích v zálivu [[Elliottův záliv|Elliottově zálivu]].{{Citace elektronického periodika [1306] => | titul = More protests planned after giant oil rig muscles in [1307] => | periodikum = The Seattle Times [1308] => | url = https://www.seattletimes.com/seattle-news/protesters-launching-kayaks-to-unwelcome-oil-rig-to-seattle/ [1309] => | datum vydání = 2015-05-14 [1310] => | jazyk = en-US [1311] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1312] => }}{{Citace periodika [1313] => | titul = Seattle in Arctic drilling protest [1314] => | datum vydání = 2015-05-17 [1315] => | jazyk = en-GB [1316] => | url = https://www.bbc.com/news/world-us-canada-32770382 [1317] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1318] => }} [1319] => [1320] => 6. května 2015 přišly zprávy, že během inspekce pobřežní stráže na lodi Polar Pioneer selhal kus zařízení proti znečištění, což vedlo k pokutám a zpoždění operace.{{Citace elektronické monografie [1321] => | příjmení = Smith [1322] => | jméno = Matt [1323] => | titul = Shell Plans to Drill in the Arctic This Summer and It's Already Failed a Coast Guard Inspection [1324] => | url = https://www.vice.com/en_us/article/j59eab/shell-plans-to-drill-in-the-arctic-this-summer-and-its-already-failed-a-coast-guard-inspection [1325] => | vydavatel = [1326] => | místo = [1327] => | datum vydání = 2015-05-06 [1328] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1329] => | jazyk = en [1330] => }} Šéfové ropných společností [[Total]] a [[Eni]] v rozhovoru pro deník ''The New York Times'' vyjádřili svou skepsi ohledně nových ambic Shellu na těžbu ropy v arktických vodách, a to kvůli ekonomickým i environmentálním překážkám. Společnosti [[ConocoPhillips]] a Statoil ukončily těžbu v Arktidě již dříve, po neúspěšném pokusu Shellu v roce 2012.{{Citace periodika [1331] => | příjmení = Schwartz [1332] => | jméno = John [1333] => | příjmení2 = Krauss [1334] => | jméno2 = Clifford [1335] => | titul = Shell’s Record Adds to the Anger of Those Opposing Arctic Drilling [1336] => | periodikum = The New York Times [1337] => | datum vydání = 2015-05-12 [1338] => | issn = 0362-4331 [1339] => | jazyk = en-US [1340] => | url = https://www.nytimes.com/2015/05/13/us/shells-record-adds-to-the-anger-of-those-opposing-arctic-drilling.html [1341] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1342] => }} [1343] => [1344] => Shell navíc později toho roku poškodil tanker ''Fennica'', který musel být poslán na opravy do Portlandu v Oregonu.{{Citace elektronické monografie [1345] => | příjmení = [1346] => | jméno = [1347] => | titul = The Grounding of Fenicca [1348] => | url = https://turvallisuustutkinta.fi/material/attachments/otkes/tutkintaselostukset/fi/vesiliikenneonnettomuuksientutkinta/2015/8exnQOEJ5/Fennica_ROI_Signed_Redacted.pdf [1349] => | vydavatel = [1350] => | místo = [1351] => | datum vydání = [1352] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1353] => }} Na cestě zpět se 30. července aktivisté Greenpeace na lanech visících z mostu St. Johns Bridge a „kajaktivisté“ ve vodě pokusili zabránit ledoborci v návratu na Aljašku.{{Citace periodika [1354] => | příjmení = Brait [1355] => | jméno = Ellen [1356] => | titul = Portland's bridge-hangers and 'kayaktivists' claim win in Shell protest [1357] => | periodikum = The Guardian [1358] => | datum vydání = 2015-07-31 [1359] => | issn = 0261-3077 [1360] => | jazyk = en-GB [1361] => | url = https://www.theguardian.com/business/2015/jul/31/portland-bridge-shell-protest-kayaktivists-fennica-reaction [1362] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1363] => }} I když byli protestující nakonec odvedeni, díky čemuž mohl ledoborec odplout, Greenpeace podle svého vyjádření symbolicky vyhrálo tím, že protest přinutil loď vrátit se do přístavu a zdržel její plavbu nejméně o jeden den.{{Citace elektronického periodika [1364] => | příjmení = Tomlinson [1365] => | jméno = Stuart [1366] => | titul = Greenpeace protest: Controversial ship Fennica moves through protesters on St. Johns Bridge (live updates) [1367] => | periodikum = oregonlive [1368] => | url = https://www.oregonlive.com/portland/2015/07/greenpeace_protest_icebreaker.html [1369] => | datum vydání = 2015-07-31 [1370] => | jazyk = en [1371] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1372] => }} [1373] => [1374] => Krátce po zahájení zkušebních vrtů na podzim 2015 firma tyto vrty ukončila a vydala prohlášení, že v těžbě již nebude pokračovat. Oficiálním důvodem byl nedostatečný objem ropy v nalezišti a nízké ceny na trhu, organizace Greenpeace však tvrdí, že na rozhodnutí měl vliv i odpor veřejnosti. Shell přiznal, že za projekt těžby v Arktidě zaplatil nejméně 7 miliard dolarů. [1375] => [1376] => ==== Aktivity v Norsku ==== [1377] => Mezi norskou vládou a Greenpeace panují spory kvůli ropným vrtům v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. V roce 2013 se tři aktivisté Greenpeace dostali na ropnou plošinu společnosti Statoil (dnes Equinor), oblečeni v medvědích kostýmech. Podle mluvčího Greenpeace Rusko zůstali na plošině asi tři hodiny. Poté byli aktivisté eskortováni na břeh. Statoil proti nim prý neplánoval podat žalobu.{{Citace elektronického periodika [1378] => | titul = Greenpeace’s Polar Bears Board Norwegian Oil Rig [1379] => | periodikum = sputniknews.com [1380] => | url = https://sputniknews.com/world/20130410180561634-Greenpeaces-Polar-Bears-Board-Norwegian-Oil-Rig/ [1381] => | jazyk = en [1382] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1383] => }} [1384] => [1385] => Greenpeace argumentovalo, že těžební plány Statoilu představovaly hrozbu pro [[Medvědí ostrov]], neobydlenou přírodní rezervaci obývanou různými živočichy včetně ledních medvědů, protože případné úniky ropy by kvůli drsným podmínkám v Arktidě bylo téměř nemožné vyčistit.{{Citace elektronické monografie [1386] => | titul = Offshore Technology {{!}} Oil and Gas News and Market Analysis [1387] => | url = https://www.offshore-technology.com/news/newsnorway-police-arrest-greenpeace-activists-at-statoil-arctic-oil-rig-site-4281609/ [1388] => | datum vydání = 2014-05-29 [1389] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1390] => | jazyk = en-GB [1391] => }} Greenpeace považuje ropné aktivity Statoilu za ilegální.{{Citace periodika [1392] => | příjmení = Hovland [1393] => | jméno = Kjetil Malkenes [1394] => | titul = Norway Police Order Greenpeace Ship To Leave Statoil Drilling Site [1395] => | periodikum = Wall Street Journal [1396] => | datum vydání = 2014-05-30 [1397] => | issn = 0099-9660 [1398] => | jazyk = en-US [1399] => | url = https://www.wsj.com/articles/norway-moves-to-protect-barents-sea-site-from-greenpeace-protest-1401481129 [1400] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1401] => }} Statoil výrok Greenpeace odmítá. Časopis The Maritime Executive přinesl v roce 2014 jeho vyjádření: „Statoil respektuje právo lidí na legální protest a podle nás je důležité vést o ropném průmyslu demokratickou debatu. Kvůli operaci jsme vytvořili robustní plány, o kterých jsme si jistí, že mohou být provedeny bezpečně a bez nehod“.{{Citace elektronického periodika [1402] => | titul = Norwegian Ministry Rejects Greenpeace Appeal [1403] => | periodikum = The Maritime Executive [1404] => | url = https://www.maritime-executive.com/article/Norwegian-Ministry-Rejects-Greenpeace-Appeal-2014-05-30 [1405] => | jazyk = en [1406] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1407] => }}   [1408] => [1409] => 27. května 2014 loď Greenpeace [[Esperanza]] zabrala ropnou plošinu společnosti Statoil Transocean Spitsbergen v [[Barentsovo moře|Barentsově moři]], v důsledku čehož nebyla plošina schopná provozu.{{Citace elektronického periodika [1410] => | titul = Greenpeace Boards Transocean Spitsbergen Rig [1411] => | periodikum = gCaptain [1412] => | url = https://gcaptain.com/greenpeace-boards-transocean-spitsbergen-rig/ [1413] => | datum vydání = 2014-05-27 [1414] => | jazyk = en-US [1415] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1416] => }} Poté manažer Greenpeace [[Norsko]] Truls Gulowsen poskytl telefonický rozhovor, v němž uvedl, že „pět aktivistů opustilo vrtnou plošinu minulou noc helikoptérou a tři se vrátili na nedalekou loď Greenpeace“.{{Citace elektronického periodika [1417] => | příjmení = [1418] => | jméno = [1419] => | titul = Statoil Rig Kept Idle in Norway Arctic by Greenpeace Activists [1420] => | periodikum = www.bloomberg.com [1421] => | vydavatel = [1422] => | url = https://www.bloomberg.com/tosv2.html?vid=&uuid=7c278a90-0ebf-11ea-9c6f-295348109b19&url=L25ld3MvYXJ0aWNsZXMvMjAxNC0wNS0yOC9zdGF0b2lsLXJpZy1rZXB0LWlkbGUtaW4tbm9yd2F5LWFyY3RpYy1ieS1ncmVlbnBlYWNlLWFjdGl2aXN0cw== [1423] => | datum vydání = [1424] => | url archivu = [1425] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1426] => }} Na plošině bylo v tu dobu ještě sedm aktivistů, které ale nemohla norská policie okamžitě odvést, protože plošina byla vlajkovou lodí registrovanou na [[Marshallovy ostrovy|Marshallových ostrovech]], a proto do té doby, než začala znovu těžit, byla považována za loď na otevřeném moři. 29. května bylo však sedm aktivistů na plošině poklidně zadrženo norskou policií. Brzy poté byli podle agentury ''[[Reuters]]'' všichni aktivisté propuštěni bez jakékoliv pokuty. 30. května nakonec nechala norská pobřežní stráž loď ''Esperanza'' odtáhnout, a to i navzdory tomu, že to ráno Greenpeace předložilo norskému ministrovi životního prostředí Tine Sundtoft v Oslu námitku podepsanou více než 80 000 lidmi. Norská vláda a policie údajně dovolila pobřežní stráži loď Greenpeace odtáhnout. [1427] => [1428] => Norská policie uvedla, že Statoil požádal Greenpeace, aby přestalo bránit jeho aktivitám, ale Greenpeace toto varování ignorovalo. Policie uvedla, že zásah Greenpeace do ropných aktivit byl v rozporu s norskými zákony, a nařídila Greenpeace ono místo v Barentsově moři opustit. Statoil uvedl, že zpoždění začátku těžby stálo denně společnost asi 1,26 milionu amerických dolarů.{{Citace periodika [1429] => | příjmení = Reuters [1430] => | titul = Norway Moves In to Guard Oil Rig From Greenpeace [1431] => | periodikum = The New York Times [1432] => | datum vydání = 2014-05-30 [1433] => | issn = 0362-4331 [1434] => | jazyk = en-US [1435] => | url = https://www.nytimes.com/2014/05/31/world/europe/norway-moves-in-to-guard-oil-rig-from-greenpeace-arctic-drilling.html [1436] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1437] => }} [1438] => [1439] => Podle Reuters byl Statoil kritizován za zahájení vrtů „tří ropných ložisek na lokalitách Apollo, Atlantis a Mercury v oblasti Hoop, [která leží] asi 300 km od pevniny [Norska]“ v létě roku 2014. Greenpeace pokračuje v kritice této velké ropné společnosti za jejich „[[greenwashing]]“, kdy měl Statoil skrývat pravdu o tom, že provádí riskantní těžbu ropy pořádáním „LEGO Ligy“ se společností LEGO, a odvádět tak pozornost lidí od svého projektu. Greenpeace nadále trvá na tom, že Statoil musí změnit svůj postoj k životnímu prostředí.{{Citace elektronického periodika [1440] => | titul = Greenpeace: ‘We need a new Statoil’ [1441] => | periodikum = www.newsinenglish.no [1442] => | url = https://www.newsinenglish.no/2014/07/10/greenpeace-we-need-a-new-statoil/ [1443] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1444] => }} [1445] => [1446] => 18. října 2016 byla proti norské vládě podána žaloba za její rozhodnutí otevřít Barentsovo moře ropným průzkumům, což je podle Greenpeace v rozporu s ústavou země a ohrožuje to [[Pařížská dohoda|Pařížskou klimatickou dohodu]]. Tento soudní případ byl iniciován aliancí zahrnující i Greenpeace, aktivisty z řad domorodých obyvatel, skupiny mladých lidí a bývalého ředitele [[Goddardův institut pro kosmický výzkum|Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA]] Jamese Hansena.{{Citace elektronického periodika [1447] => | titul = Environmental NGOs take Norway to court over Arctic drilling licenses and link with climate change {{!}} Business & Human Rights Resource Centre [1448] => | periodikum = www.business-humanrights.org [1449] => | url = https://www.business-humanrights.org/en/environmental-ngos-take-norway-to-court-over-arctic-drilling-licenses-and-link-with-climate-change [1450] => | jazyk = en [1451] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1452] => }} Žaloba nebyla úspěšná.{{Citace elektronického periodika [1453] => | titul = Norway: Court dismisses climate lawsuit against the Gvt. regarding Arctic oil drilling licenses {{!}} Business & Human Rights Resource Centre [1454] => | periodikum = www.business-humanrights.org [1455] => | url = https://www.business-humanrights.org/en/norway-court-dismisses-climate-lawsuit-against-the-gvt-regarding-arctic-oil-drilling-licences [1456] => | jazyk = en [1457] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1458] => }} [1459] => [1460] => == Lodě == [1461] => [[Soubor:AS helsinki.jpg|náhled|Loď Greenpeace [[Arctic Sunrise|MV ''Arctic Sunrise'']] v přístavu v [[Helsinky|Helsinkách]].]] [1462] => Od založení Greenpeace hrály lodě na mořích v kampaních této organizace zcela klíčovou roli. [1463] => [1464] => Greenpeace vlastní v současné době tři velké zaoceánské lodě. [1465] => [1466] => === V provozu === [1467] => [1468] => * [[Arctic Sunrise]] [1469] => * [[Esperanza]] [1470] => * [[Rainbow Warrior III]] [1471] => [1472] => Krom toho mají některé kanceláře Greenpeace k dispozici vlastní námořní lodě – Argus v Nizozemsku, Belugu II v Německu a Taitu na Novém Zélandu. [1473] => [1474] => === Bývalé lodě === [1475] => [1476] => ==== První Rainbow Warrior ==== [1477] => {{Podrobně|Rainbow Warrior}} [1478] => V roce 1978 Greenpeace uvedlo do provozu původní ''Rainbow Warrior'', 40 metrů dlouhou bývalou rybářskou loď pojmenovanou podle knihy ''Warriors of the Rainbow'', která inspirovala jednoho z prvních aktivistů Roberta Huntera během první plavby na Amčitku. Greenpeace koupilo ''Rainbow Warrior,'' která původně vyplula jako ''Sir William Hardy'' v roce 1955, za cenu 40 000 liber. Dobrovolníci ji opravili během čtyř měsíců. Poprvé se jako loď Greenpeace vypravila přerušit lov [[island]]ské velrybářské flotily a rychle se stala pilířem kampaní Greenpeace. Mezi lety 1978 a 1985 se členové posádky zapojili do přímé akce proti znečišťování oceánů toxickými a radioaktivními odpady, lovu [[Tuleň kuželozubý|tuleňů kuželozubých]] na [[Orkneje|Orknejích]] a jadernému testování v Pacifiku. V květnu 1985 loď pomáhala při „Operaci Exodus“, evakuaci asi 300 obyvatel atolu Rongelap, jejichž domov byl zamořen jaderným spadem z jaderného testu USA, který byl proveden o dvacet let dříve, nebyl nikdy vyčištěn a stále měl vážné dopady na zdraví místních obyvatel.{{Citace elektronické monografie [1479] => | titul = Rongelap: The Exodus Project Greenpeace ship the Rainbow Warrior helps evacuate Marshall Islanders [1480] => | url = https://www.greenpeace.org/usa/victories/rongelap-the-exodus-project/ [1481] => | vydavatel = [1482] => | místo = [1483] => | datum vydání = [1484] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1485] => | jazyk = en-US [1486] => }} [1487] => [1488] => Později během roku 1985 ''Rainbow Warrior'' vedla flotilu protestních plavidel do vod okolo atolu [[Mururoa]], místa provádění francouzských jaderných testů. Poté, co francouzská vláda na rozkaz samotného [[François Mitterrand|Françoise Mitterranda]] tajně na loď v přístavu v [[Auckland]]u vypálila bombu, byla loď ''Rainbow Warrior'' potopena. Během toho byl zabit holandský fotograf na volné noze Fernando Pereira, který považoval za bezpečné vstoupit na loď a pořídit tam fotografie navzdory první malé explozi, utopil se však následkem druhého, většího výbuchu.{{Citace periodika [1489] => | příjmení = Goldenberg [1490] => | jméno = Suzanne [1491] => | titul = Rainbow Warrior ringleader heads firm selling arms to US government [1492] => | periodikum = The Guardian [1493] => | datum vydání = 2007-05-25 [1494] => | issn = 0261-3077 [1495] => | jazyk = en-GB [1496] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2007/may/25/usnews.france [1497] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1498] => }} Útok se stal pro Francii a její vztahy s veřejností katastrofou poté, co byla celá konspirace rychle odhalena a zveřejněna novozélandskou policií. Francouzská vláda v roce 1987 souhlasila s tím, že zaplatí Novému Zélandu kompenzaci ve výši 13 milionů novozélandských dolarů a že se za bombový útok formálně omluví. Francouzská vláda rovněž zaplatila 2,3 miliony franků jako kompenzaci rodině fotografa. Později, v roce 2001, když japonský Institut pro výzkum kytovců označil Greenpeace za [[Ekoterorismus|„ekoteroristy“]], výkonný ředitel Greenpeace Gert Leipold odsoudil tento výrok s tím, že „nazvat nenásilný protest terorismem je urážkou těch, kteří byli zraněni nebo zabiti při útocích skutečných teroristů, jako například v případě Fernanda Pereiry zabitého státním terorismem v roce 1985 při útoku na ''Rainbow Warrior''“.{{Citace elektronického periodika [1499] => | titul = GREENPEACE REJECTS TERRORISM LABEL [1500] => | periodikum = web.archive.org [1501] => | url = http://archive.greenpeace.org/pressreleases/oceans/2001dec14.html [1502] => | datum vydání = 2012-05-10 [1503] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1504] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120510164356/http://archive.greenpeace.org/pressreleases/oceans/2001dec14.html [1505] => | datum archivace = 2012-05-10 [1506] => }} [1507] => [1508] => ==== Rainbow Warrior II ==== [1509] => {{Podrobně|Rainbow Warrior II}} [1510] => [[Soubor:Greenpeace Rainbow Warrior.jpg|náhled|Druhá loď [[Rainbow Warrior II|''Rainbow Warrior'']] organizace Greenpeace připlouvá na [[Bali]] na klimatickou konferenci OSN v roce 2007.]] [1511] => V roce 1989 Greenpeace nahradilo první ''Rainbow Warrior'' novou lodí, někdy označovanou jako ''Rainbow Warrior II''. V roce 2005 ''Rainbow Warrior II'' narazila na mělčinu [[Útes Tubbataha|útesu Tubbataha]] na [[Filipíny|Filipínách]] a poškodila ho, když útes zkoumala kvůli blednutí korálů, načež Greenpeace dostalo za poškození korálů pokutu 7 000 amerických dolarů. S jejím zaplacením organizace souhlasila, protože se cítila za poškození odpovědná, i když uvedla, že jí filipínská vláda poskytla zastaralé mapy. Manažer parku Tubbataha ocenil rychlé kroky Greenpeace při zhodnocování poškození útesu. Mimo provoz byl ''Rainbow Warrior II'' uveden 16. srpna 2011 a byl nahrazen lodí třetí generace.{{Citace periodika [1512] => | titul = Greenpeace fined for reef damage [1513] => | datum vydání = 2005-11-01 [1514] => | jazyk = en-GB [1515] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/4395572.stm [1516] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1517] => }} [1518] => [1519] => === Další lodě Greenpeace === [1520] => [1521] => * [[Sirius (loď)|MV ''Sirius'']] [1522] => * [[Solo (loď)|MV ''Solo'']] [1523] => * [[Greenpeace (loď)|MV ''Greenpeace'']] [1524] => * MV ''Gondwana'' [1525] => * MV ''Beluga'' [1526] => [1527] => == Greenpeace v Československu == [1528] => === Před rokem 1989 === [1529] => Ačkoli česká pobočka byla oficiálně založena až v roce 1991, mezinárodní organizace provedla na území tehdejšího Československa dvě přímé akce již v době, kdy byla ještě u moci komunistická strana. V obou případech byli aktivisté Greenpeace zatčeni a vyhoštěni. [1530] => [1531] => V dubnu 1984 aktivisté Greenpeace vylezli na osm komínů různých evropských provozů znečišťujících ovzduší a způsobujících kyselé deště; jedním z nich byla teplárna v Karlových Varech. Podle organizace ostraha objektu po aktivistech během protestu střílela. O tři roky později vyvěsili rakouští přívrženci Greenpeace transparent z balkonu Národního muzea. V den prvního výročí havárie jaderné elektrárny Černobyl tím varovali před rozvojem jaderné energetiky.{{Citace elektronického periodika [1532] => | titul = Historie Greenpeace [1533] => | periodikum = Greenpeace Česká republika [1534] => | url = https://www.greenpeace.org/czech/historie-greenpeace [1535] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1536] => }} [1537] => [1538] => === Porevoluční aktivity === [1539] => Už v listopadu 1989 přijíždí do Prahy na Václavské náměstí duhový autobus Greenpeace Rakousko. Na náměstí ho navštěvují davy zvědavých Čechů a podepisují se pod petici proti jaderné energetice. Během krátké doby nasbírají aktivisté přes 80 tisíc podpisů. Na jaře 1990 se autobus vydává na cesty. Pojízdná laboratoř, která je v něm umístěná, mapuje staré ekologické zátěže a odebírá vzorky vody, vzduchu a půdy. Výsledky měření byly podle organizace katastrofální, a vyzvala proto československé úřady k nápravě. V dubnu – opět na výročí od výbuchu v Černobylu – vylezlo 13 aktivistů z 9 zemí na rozestavěnou chladicí věž a vyvěsilo zde obří transparent “STOP ČSFRnobyl”. [1540] => [1541] => Počátkem roku 1991 Greenpeace International rozhoduje o oficiálním založení pobočky v Československu, tehdy jediné v celé střední a východní Evropě. [1542] => [1543] => == Greenpeace v Česku == [1544] => === Historie === [1545] => [[Soubor:Palmspringswindmillcloseup.jpg|náhled|vpravo|Greenpeace propaguje obnovitelné zdroje energie]] [1546] => [1547] => Během rozdělení Československa se rozdělila i kancelář na českou a slovenskou část. Zatímco slovenská pobočka se později spojila s dalšími státy střední a východní Evropy do Greenpeace CEE, česká kancelář zůstává zatím samostatná.{{Doplňte zdroj}} [1548] => [1549] => Prvním ředitelem Greenpeace v Československu se stal Ivo Šilhavý, jeden ze zakladatelů [[Děti Země|Dětí Země]]. Druhou ředitelkou byla Hana Pernicová (později [[Nadace VIA]] a HCWH) a třetím Jiří Tutter (1999–2010),{{Citace elektronického periodika [1550] => | titul = Jiří Tutter {{!}} Názory Aktuálně.cz [1551] => | periodikum = Aktuálně.cz [1552] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1553] => | vydavatel = Economia [1554] => | odkaz na vydavatele = Economia [1555] => | url = http://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-tutter.php [1556] => | jazyk = cs [1557] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1558] => }} který odešel do Správy [[Národní park České Švýcarsko|Národního parku České Švýcarsko]]. Od roku 2010 vedl pobočku [[Čestmír Hrdinka]], bývalý odborný pracovník ministerstva životního prostředí a bývalý ředitel evropské pobočky mezinárodní nevládní organizace Health Care Without Harm. Od roku 2013 vede Greenpeace v České republice David Murphy, který dříve působil například v [[Nadace Partnerství|Nadaci Partnerství]]. [1559] => [1560] => V české pobočce Greenpeace v minulosti pracovali např. Jan Piňos (bývalý ředitel [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|CHKO Broumovsko]]), [[Václav Vašků]] ([[fotograf]] a novinář) nebo [[Miroslav Šuta]] (expert na zdravotní rizika).[[Soubor:Radar duquesne.jpg|náhled|vpravo|Radar]] [1561] => Česká pobočka Greenpeace vedla mimo jiné kampaně proti dostavbě [[Jaderná elektrárna Temelín|Jaderné elektrárny Temelín]],{{Citace elektronického periodika |titul=Jaderná elektrárna Temelín |url=http://old.greenpeace.cz/temelin/ |datum přístupu=2009-10-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150429223248/http://old.greenpeace.cz/temelin/ |datum archivace=2015-04-29 |nedostupné=ano }} za vyčištění [[Labe]],{{Citace elektronického periodika |titul=Labe tour 2003 - rok poté |url=http://old.greenpeace.cz/labetour03/index.shtml |datum přístupu=2009-10-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150430043945/http://old.greenpeace.cz/labetour03/index.shtml |datum archivace=2015-04-30 |nedostupné=ano }} proti hračkám z [[Polyvinylchlorid|PVC]] obsahujícím [[ftaláty]],{{Citace elektronického periodika |titul=Nebezpečné hračky z PVC |url=http://old.greenpeace.cz/pvctoys/index.shtml |datum přístupu=2009-10-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091107023440/http://old.greenpeace.cz/pvctoys/index.shtml |datum archivace=2009-11-07 |nedostupné=ano }} za rozvoj solární energetiky ([[Fotovoltaický článek|fotovoltaiky]]) a dalších obnovitelných zdrojů, proti uvolňování geneticky modifikovaných organismů [[Geneticky modifikovaný organismus|GMO]] do životního prostředí{{Citace elektronického periodika |titul=Genetické modifikace |url=http://old.greenpeace.cz/gmo |datum přístupu=2009-10-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140419081335/http://old.greenpeace.cz/gmo/ |datum archivace=2014-04-19 |nedostupné=ano }} nebo za dekontaminaci zamořené chemičky [[Spolana Neratovice]].{{Citace elektronického periodika |titul=Agent Orange a Spolana Neratovice |url=http://old.greenpeace.cz/agentorange |datum přístupu=2009-10-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160331124118/http://old.greenpeace.cz/agentorange/ |datum archivace=2016-03-31 |nedostupné=ano }} [1562] => [1563] => V roce [[2007]] zahájilo Greenpeace v Česku kampaň proti záměru na výstavbu americké vojenské základny systému protiraketové obrany a zřídilo k tomuto tématu speciální internetové stránky ''vrtetiradarem.cz''.{{Citace elektronického periodika |titul=vrtetiradarem.cz |url=http://www.vrtetiradarem.cz/ |datum přístupu=2019-06-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080411003758/http://www.vrtetiradarem.cz/ |datum archivace=2008-04-11 |nedostupné=ano }} V červnu [[2008]] obsadilo lokalitu pro vybudování americké vojenské základy v [[Brdy|Brdech]] a vyhlásilo fiktivní stát [[Břízkovec|Peaceland]].{{Citace elektronického periodika |titul=Peaceland |url=http://www.peaceland.cz/ |datum přístupu=13-06-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090706063921/http://www.peaceland.cz/ |datum archivace=06-07-2009 |nedostupné=ano }} Vojenská policie zareagovala zatčením protestujících.http://zpravy.idnes.cz/vojaci-ukoncili-protest-greenpeace-v-brdech-aktivisty-sundavali-i-ze-stromu-1sp-/domaci.asp?c=A080609_161821_domaci_pei V září 2009 USA oznámily, že od svého záměru na vybudování základny ustoupily a daly přednost námořnímu systému Aegis.{{Citace elektronického periodika [1564] => | příjmení = dom [1565] => | titul = Fischer: Prezident Obama mě informoval, že USA radar v Česku nepostaví [1566] => | periodikum = Hospodářské noviny (IHNED.cz) [1567] => | url = https://domaci.ihned.cz/c1-38340770-fischer-prezident-obama-me-informoval-ze-usa-radar-v-cesku-nepostavi [1568] => | datum vydání = 2009-09-17 [1569] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1570] => }} Na základě kampaně proti umístění amerického radaru v Brdech vznikl film [[Český mír]]. [1571] => [1572] => === Současnost === [1573] => V současnosti se Greenpeace v Česku věnuje zejména klimatické kampani,{{Citace elektronického periodika |titul=Klima a energetika |url=http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/energetika |datum přístupu=2008-10-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081020023056/http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/energetika |datum archivace=2008-10-20 |nedostupné=ano }} jejíž součástí je úsilí o zachování [[Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách]] a o odepsání zásob uhlí pod městem [[Horní Jiřetín]] a obcí [[Černice (Horní Jiřetín)|Černice]].{{Citace elektronického periodika |titul=Lidé mohou hlasovat pro odpis uhlí pod Horním Jiřetínem. Fotopeticí |url=http://www.greenpeace.org/czech/news/lide-mohou-hlasovat-pro-odpis |datum přístupu=2008-11-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080915172037/http://www.greenpeace.org/czech/news/lide-mohou-hlasovat-pro-odpis |datum archivace=2008-09-15 |nedostupné=ano }} Pro školu v Horním Jiřetíně vybrala organizace Greenpeace v roce 2017 peníze na instalaci fotovoltaického střešního systému. Součástí protiuhelných aktivit Greenpeace je i kampaň za odstavování uhelných elektráren, především ve Chvaleticích a Počeradech.[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/greenpeace-protestovala-pred-sidlem-cez-proti-elektrarne-prunerov/423222 Greenpeace protestovala před sídlem ČEZ proti elektrárně Prunéřov] [1574] => [1575] => Dalším velkým tématem je pro Greenpeace v České republice plastové znečištění a nadměrná výroba plastů. Vede kampaň za omezení jednorázových plastů a za zavedení zálohového systému na plastové lahve. [1576] => [1577] => V rámci globálních kampaní se česká pobočka zapojuje také do ochrany [[prales]]ů, [[oceán]]ů, [[Arktida|Arktidy]] a Antarktidy.{{Citace elektronického periodika [1578] => | titul = Zachraňme Arktidu! [1579] => | periodikum = Greenpeace Česká republika [1580] => | url = http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/zachranme_arktidu/ [1581] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1582] => }} [1583] => [1584] => === Financování === [1585] => [[Soubor:Greenpeace-IMG 1181.jpg|náhled|vpravo|Greenpeace oslovuje s žádostí o podporu lidí přímo v ulicích měst]] [1586] => Greenpeace zveřejňuje každoročně výroční zprávy o své činnosti{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.greenpeace.cz/onas/annualrep.shtml |datum přístupu=2007-05-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927005603/http://www.greenpeace.cz/onas/annualrep.shtml |datum archivace=2007-09-27 |nedostupné=ano }} a podrobuje své účetnictví auditu. Podle Výroční zprávy 2005 činil roční rozpočet české pobočky Greenpeace asi 13 milionů korun.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.greenpeace.cz/onas/Vyrocni_zprava_05.pdf |datum přístupu=27-09-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927005456/http://www.greenpeace.cz/onas/Vyrocni_zprava_05.pdf |datum archivace=27-09-2007 |nedostupné=ano }} Drtivou většinu příjmů (přes 8 milionů) činily dary českých příznivců organizace. Další podstatnou položkou byl příspěvek Greenpeace International. Drobné příjmy mělo Greenpeace z grantu Open Society Fund a z prodeje upomínkových předmětů. [1587] => [1588] => == Reakce a odpovědi na aktivity Greenpeace == [1589] => Proti Greenpeace bylo podáno množství žalob kvůli ušlým ziskům,{{Citace elektronického periodika [1590] => | titul = Suncor files lawsuit against Greenpeace [1591] => | periodikum = Edmonton [1592] => | url = https://edmonton.ctvnews.ca/suncor-files-lawsuit-against-greenpeace-1.443335 [1593] => | datum vydání = 2009-10-14 [1594] => | jazyk = en [1595] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1596] => }} poškození pověsti{{Citace elektronického periodika [1597] => | titul = Greenpeace sued for Esso logo abuse [1598] => | periodikum = Pinsent Masons [1599] => | url = https://www.pinsentmasons.com/out-law/news/greenpeace-sued-for-esso-logo-abuse [1600] => | jazyk = en-GB [1601] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1602] => }} a neoprávněnému vstupu na cizí plavidlo.{{Citace elektronického periodika [1603] => | titul = U.S. Suit Against Greenpeace Dismissed [1604] => | periodikum = Los Angeles Times [1605] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2004-may-20-na-greenpeace20-story.html [1606] => | datum vydání = 2004-05-20 [1607] => | jazyk = en-US [1608] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1609] => }} V roce 2004 vyšlo najevo, že australská vláda nabídla dotaci společnosti Southern Pacific Petroleum pod podmínkou, že započne právní kroky proti Greenpeace, které vedlo kampaň proti projektu Stuart Oil Shale Project.{{Citace elektronického periodika [1610] => | příjmení = [1611] => | jméno = [1612] => | titul = Howard Government Offered Oil Firm Millions to Sue Greenpeace [1613] => | periodikum = www.ens-newswire.com [1614] => | vydavatel = [1615] => | url = http://www.ens-newswire.com/ens/oct2004/2004-10-04-05.asp [1616] => | datum vydání = [1617] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100801011211/http://www.ens-newswire.com/ens/oct2004/2004-10-04-05.asp [1618] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1619] => | datum archivace = 2010-08-01 [1620] => }} [1621] => [1622] => Některé korporace, jako například [[Royal Dutch Shell]], [[BP (firma)|BP]] a [[Électricité de France]], reagovaly na kampaně Greenpeace tajným sledováním aktivit Greenpeace a infiltrací jejich kanceláří.{{Citace elektronického periodika [1623] => | příjmení = Robie [1624] => | jméno = David [1625] => | titul = The Rainbow Warrior bombers, the media and the judiciary [1626] => | periodikum = web.archive.org [1627] => | vydavatel = [1628] => | url = http://www.jeanz.org.nz/conference%202007%20robie%20rainbow%20warrior.pdf [1629] => | datum vydání = 2010-05-25 [1630] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100525062655/http://www.jeanz.org.nz/conference%202007%20robie%20rainbow%20warrior.pdf [1631] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1632] => | datum archivace = 2010-05-25 [1633] => }}{{Citace elektronického periodika [1634] => | titul = MI6 'Firm' Spied on Green Groups [1635] => | periodikum = web.archive.org [1636] => | url = http://www.commondreams.org/headlines01/0617-01.htm [1637] => | datum vydání = 2010-04-06 [1638] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1639] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100406053032/http://www.commondreams.org/headlines01/0617-01.htm [1640] => | datum archivace = 2010-04-06 [1641] => }} Aktivisté Greenpeace se také stali terčem odposlechu telefonů, výhrůžek smrti, násilí a dokonce i [[Státní terorismus|státního terorismu]] jako v případě bombardování lodě ''Rainbow Warrior''.{{Citace monografie [1642] => | příjmení = Suter, Keith. [1643] => | titul = Global order and global disorder : globalization and the nation-state [1644] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/138329237 [1645] => | vydavatel = Praeger [1646] => | místo = Westport, Conn. [1647] => | počet stran = 1 online resource (206 pages) [1648] => | isbn = 978-0-313-05695-6 [1649] => | isbn2 = 0-313-05695-1 [1650] => | oclc = 138329237 [1651] => }} [1652] => [1653] => [[Generální prokuratura Ruské federace]] zařadila 19. května 2023 Greenpeace na seznam tzv. [[Zákon o nežádoucích organizacích v Rusku|„nežádoucích“ organizací]] za údajné „vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska, poškozování jeho hospodářství a financování nepřátelských organizací“.{{Cite web|date=19 May 2023|title=Greenpeace Russia Closes After Being Banned as 'Undesirable' Group|url=https://www.themoscowtimes.com/2023/05/19/greenpeace-russia-closes-after-being-banned-as-undesirable-group-a81208|access-date=2023-05-22|website=[[The Moscow Times]]}} [1654] => [1655] => == Kontroverze a kritika == [1656] => === Patrick Moore === [1657] => Kanadský ekolog [[Patrick Moore (environmentalista)|Patrick Moore]], jeden z prvních členů Greenpeace, opustil organizaci v roce 1986 poté, co se podle Moora rozhodla podpořit univerzální zákaz používání [[Chlor|chlóru]]{{Citace elektronického periodika [1658] => | titul = The anti-chlorine chorus is hitting some bum notes [1659] => | periodikum = web.archive.org [1660] => | url = http://www.free-eco.org/articleDisplay.php?id=297 [1661] => | datum vydání = 2011-07-24 [1662] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1663] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110724154559/http://www.free-eco.org/articleDisplay.php?id=297 [1664] => | datum archivace = 2011-07-24 [1665] => }} v pitné vodě. Moore argumentoval tím, že Greenpeace je dnes motivováno spíše politikou než vědou a že žádný z jeho „kolegů ředitelů nemá žádné formální vědecké vzdělání“. Bruce Cox, ředitel Greenpeace Kanada, odpověděl, že Greenpeace univerzální zákaz chlóru nikdy nepožadovalo a není proti používání chlóru v pitné vodě nebo pro farmaceutické použití, a dodal, že „Moore je ve svém rozjímání nad bojem proti chlóru a/nebo využití vědy jako svého důvodu pro odchod z Greenpeace sám“.{{Citace elektronického periodika [1666] => | příjmení = [1667] => | jméno = [1668] => | titul = BRUCE COX DEFENDS GREENPEACE (AND TAKES ON PATRICK MOORE) [1669] => | periodikum = www.precaution.org [1670] => | vydavatel = [1671] => | url = http://www.precaution.org/lib/08/cox_takes_on_patrick_moore.080520.htm [1672] => | datum vydání = [1673] => | url archivu = [1674] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1675] => }} [1676] => [1677] => [[Paul Watson]], jeden z prvních členů Greenpeace, řekl, že Moore „využívá svůj status tzv. zakladatele Greenpeace k tomu, aby mohl dodávat věrohodnost svým obviněním. Já jsem rovněž zakladatel Greenpeace a znám Patricka už 35 let. [...] Moore vznáší obvinění, která nemají žádný reálný základ“.{{Citace elektronického periodika [1678] => | titul = Sea Shepherd - Watson Vs. Moore in the San Francisco Examiner and the Denver Post [1679] => | periodikum = web.archive.org [1680] => | url = http://www.seashepherd.org/editorials/editorial_050801_2.html [1681] => | datum vydání = 2008-10-12 [1682] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1683] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081012093746/http://www.seashepherd.org/editorials/editorial_050801_2.html [1684] => | datum archivace = 2008-10-12 [1685] => }} [1686] => [1687] => Nedávno byl Moore obzvlášť kritický k postoji Greenpeace ke zlaté rýži, problému, ve kterém se Moore společně s jinými environmentalisty, jako je například [[Mark Lynas]],{{Citace elektronického periodika [1688] => | příjmení = Lynas [1689] => | jméno = Mark [1690] => | titul = Anti-GMO Activists Lie About Attack on Rice Crop (and About So Many Other Things) [1691] => | periodikum = Slate Magazine [1692] => | url = https://slate.com/technology/2013/08/golden-rice-attack-in-philippines-anti-gmo-activists-lie-about-protest-and-safety.html [1693] => | datum vydání = 2013-08-26 [1694] => | jazyk = en [1695] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1696] => }} rovněž angažoval a tvrdil, že Greenpeace „vede dezinformační kampaň, zatracuje vědce usilující o zprostředkování zlaté rýže potřebným lidem a podporuje násilné ničení terénních pokusů pěstování zlaté rýže“.{{Citace periodika [1697] => | titul = By opposing Golden Rice, Greenpeace defies its own values – and harms children [1698] => | url = https://www.theglobeandmail.com/opinion/by-opposing-golden-rice-greenpeace-defies-its-own-values-and-harms-children/article14742332/ [1699] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1700] => }} [1701] => [1702] => Patrick Moore rovněž změnil svůj postoj vůči [[Jaderná energetika|jaderné energetice]], kterou nejprve odmítal{{Citace elektronického periodika [1703] => | titul = Greenpeace Report 1976 [1704] => | periodikum = [1705] => | vydavatel = [1706] => | url = https://www.sourcewatch.org/images/3/36/Patrick_Moore_1976_Greenpeace_Report.pdf [1707] => | datum vydání = [1708] => | url archivu = [1709] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1710] => }} a nyní ji podporuje.{{Citace periodika [1711] => | titul = - The Washington Post [1712] => | periodikum = Washington Post [1713] => | issn = 0190-8286 [1714] => | jazyk = en-US [1715] => | url = https://www.washingtonpost.com/gdpr-consent/ [1716] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1717] => }}{{Citace elektronického periodika [1718] => | titul = Patrick Moore: Nuclear energy? Yes please... [1719] => | periodikum = The Independent [1720] => | url = http://www.independent.co.uk/voices/commentators/patrick-moore-nuclear-energy-yes-please-436399.html [1721] => | datum vydání = 2007-02-15 [1722] => | jazyk = en [1723] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1724] => }} V australských novinách ''The Age'' píše, že „Greenpeace se mýlí – jadernou energii musíme brát v úvahu“. Argumentuje tím, že jakýkoliv realistický plán na snížení naší závislosti na fosilních palivech nebo emisích skleníkových plynů musí obsahovat i zvýšenou spotřebu jaderné energie.{{Citace elektronického periodika [1725] => | příjmení = Moore [1726] => | jméno = Patrick [1727] => | titul = Greenpeace is wrong — we must consider nuclear power [1728] => | periodikum = The Age [1729] => | url = https://www.theage.com.au/national/greenpeace-is-wrong-we-must-consider-nuclear-power-20071210-ge6hhy.html [1730] => | datum vydání = 2007-12-10 [1731] => | jazyk = en [1732] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1733] => }} Phil Radford, výkonný ředitel Greenpeace USA, na to odpověděl, že jaderná energie je příliš riskantní, stavba elektráren trvá příliš dlouho, aby reagovala na změnu klimatu, a že mnoho zemí včetně USA by mohlo přejít téměř ze 100 % na energii z [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů]] zároveň s ukončením jaderné energie do roku 2050.{{Citace elektronické monografie [1734] => | příjmení = Johnson [1735] => | jméno = Keith [1736] => | titul = Radford: New Greenpeace Boss on Climate Change, Coal, and Nuclear Power [1737] => | url = https://blogs.wsj.com/environmentalcapital/2009/04/14/radford-new-greenpeace-boss-on-climate-change-coal-and-nuclear-power/ [1738] => | vydavatel = [1739] => | místo = [1740] => | datum vydání = 2009-04-14 [1741] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1742] => | jazyk = en-US [1743] => }} [1744] => [1745] => === Tanker Brent Spar === [1746] => Výzkum zveřejněný v přírodovědeckém časopise ''[[Nature]]'' obvinil Greenpeace z toho, že nedbalo fakt, když kritizovalo likvidaci tankeru [[Brent Spar]], a obvinil skupinu z nadhodnocování objemu ropy uložené v tankeru.{{Citace periodika [1747] => | titul = Brent Spar, broken spur [1748] => | periodikum = Nature [1749] => | datum vydání = 1995-06 [1750] => | ročník = 375 [1751] => | číslo = 6534 [1752] => | strany = 708–708 [1753] => | issn = 0028-0836 [1754] => | doi = 10.1038/375708a0 [1755] => | jazyk = en [1756] => | url = http://www.nature.com/articles/375708a0 [1757] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1758] => }} Greenpeace tvrdilo, že tanker obsahoval 5 500 tun surové ropy, zatímco společnost Shell objem odhadla na pouhých 50 tun.{{Citace elektronického periodika [1759] => | titul = Case Study: The Environmental Conflict Surrounding the ... ??1 1 Case Study The Environmental Conflict Surrounding the Decommissioning of Brent Spar Background Brent Spar (BS) or Brent E, was a North Sea oil storage and tanker [1760] => | periodikum = pdfslide.net [1761] => | url = https://pdfslide.net/documents/case-study-the-environmental-conflict-surrounding-the-1-1-case-study-the.html [1762] => | jazyk = en [1763] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1764] => }} Během protestního obléhání paluby byla však na nátlak provedena měření, protože Shell odmítl poskytnout povolení. Na Greenpeace bylo zaútočeno vodními děly.{{Citace periodika [1765] => | titul = 1995: Shell makes dramatic U-turn [1766] => | datum vydání = 1995-06-20 [1767] => | jazyk = en-GB [1768] => | url = http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/june/20/newsid_4509000/4509527.stm [1769] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1770] => }} BBC se poté Greenpeace omluvilo za své tvrzení, že tato nevládní organizace lhala.{{Citace elektronického periodika [1771] => | titul = BBC News {{!}} UK {{!}} BBC apologises to Greenpeace [1772] => | periodikum = news.bbc.co.uk [1773] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/536533.stm [1774] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1775] => }} [1776] => [1777] => Britský Shell si nechal tři roky na zhodnocení možnosti likvidace tankeru a nakonec došel ke zjištění, že nejlepším řešením pro životní prostředí je jeho potopení do oceánu. Tato alternativa získala podporu mezi určitou částí vědecké komunity, neboť podle některých měla pouze „zanedbatelný“ dopad na životní prostředí. Britská vláda a Konvence pro ochranu mořského životního prostředí v severovýchodním Atlantiku ([[OSPAR]]) toto řešení přijaly. [1778] => [1779] => Výsledná kampaň nevládních organizací proti návrhům Shellu zahrnovala dopisy, bojkoty a lobbování na mezivládních konferencích. Na setkání [[OSPAR]]u v roce 1998 [[Světový fond na ochranu přírody|WWF]] prezentovalo studii o dopadech toxických látek na hlubokomořské ekosystémy. Na setkání byl potvrzen obecný zákaz ukládání odpadu do oceánů.{{Citace periodika [1780] => | příjmení = de La Fayette [1781] => | jméno = Louise [1782] => | titul = New Developments in the Disposal of Offshore Installations [1783] => | periodikum = The International Journal of Marine and Coastal Law [1784] => | datum vydání = 1999 [1785] => | ročník = 14 [1786] => | číslo = 4 [1787] => | strany = 523–540 [1788] => | issn = 0927-3522 [1789] => | doi = 10.1163/157180899X00309 [1790] => | url = https://brill.com/view/journals/estu/14/4/article-p523_4.xml [1791] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1792] => }} Shell převezl ropnou plošinu do místa plánovaného potopení, ale v posledních hodinách operaci zrušil a oznámil, že své plány dostatečně neprojednal s veřejností, a připustil, že podcenil sílu veřejného mínění. V lednu roku 1998 Shell zveřejnil novou studii, která doporučila recyklaci plošiny na přístavní hráz v Norsku. V roce 1999 byl kontejner Brent Spar vyřazen z provozu.{{Citace elektronického periodika [1793] => | titul = Brent Spar: Battle that launched modern activism {{!}} Ethical Corporation [1794] => | periodikum = www.ethicalcorp.com [1795] => | url = http://www.ethicalcorp.com/business-strategy/brent-spar-battle-launched-modern-activism [1796] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1797] => }} [1798] => [1799] => === Tokyo Two === [1800] => V roce 2008 ukradli dva aktivisté usilující o konec lovu velryb, Junichi Sato a Toru Suzuki, dodávku velrybího masa ze skladiště v prefektuře Aomori v Japonsku. Jejich záměrem bylo odhalit veřejnosti to, co považovali za zpronevěru masa získaného lovem velryb. Poté, co skončilo krátké vyšetřování jejich obvinění, byli Sato a Suzuki zatčeni a obžalováni z krádeže a vloupání. Organizace [[Amnesty International]] uvedla, že zatčení a následné razie v kanceláři Greenpeace Japonsko a domovech pěti zaměstnanců Greenpeace měly zastrašit aktivisty a nevládní organizace.{{Citace elektronického periodika [1801] => | titul = Japan must respect rights of detained Greenpeace activists [1802] => | periodikum = www.amnesty.org [1803] => | url = https://www.amnesty.org/en/latest/news/2008/07/japan-must-respect-rights-of-detained-greenpeace-activists-20080715/ [1804] => | jazyk = en [1805] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1806] => }} Aktivisté byli soudem prefektury Aomori v září 2010 odsouzeni za krádež a vloupání.{{Doplňte zdroj}} [1807] => [1808] => === Létání Pascala Hustinga === [1809] => V roce 2013 se objevily zprávy, že Pascal Husting, programový ředitel Greenpeace International, několikrát letěl pracovně 400 km letadlem,{{Citace periodika [1810] => | příjmení = Gosden [1811] => | jméno = Emily [1812] => | titul = Greenpeace executive flies 250 miles to work [1813] => | datum vydání = 2014-06-23 [1814] => | issn = 0307-1235 [1815] => | jazyk = en-GB [1816] => | url = https://www.telegraph.co.uk/news/earth/earthnews/10920198/Greenpeace-executive-flies-250-miles-to-work.html [1817] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1818] => }} a to navzdory kampani Greenpeace za omezování cest letadlem kvůli uhlíkové stopě.{{Citace periodika [1819] => | příjmení = Webster [1820] => | jméno = Ben [1821] => | titul = Greenpeace chief travels to the office by aircraft [1822] => | periodikum = The Times [1823] => | datum vydání = 2014-06-24 [1824] => | issn = 0140-0460 [1825] => | jazyk = en [1826] => | url = https://www.thetimes.co.uk/article/greenpeace-chief-travels-to-the-office-by-aircraft-r8lmdpvtjgc [1827] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1828] => }}{{Citace periodika [1829] => | příjmení = Vaughan [1830] => | jméno = Adam [1831] => | titul = Greenpeace losses: leaked documents reveal extent of financial disarray [1832] => | periodikum = The Guardian [1833] => | datum vydání = 2014-06-23 [1834] => | issn = 0261-3077 [1835] => | jazyk = en-GB [1836] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2014/jun/23/greenpeace-losses-financial-disarray [1837] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1838] => }} Greenpeace přitom uvádí, že nárůst letecké dopravy snižuje naše šance na zastavení nebezpečné změny klimatu. Po vypuknutí veřejné vlny nevole Greenpeace oznámilo, že Husting bude v budoucnu cestovat vlakem.{{Citace periodika [1839] => | titul = Greenpeace says programme director to stop commuting by plane [1840] => | periodikum = Reuters [1841] => | datum vydání = 2014-06-24 [1842] => | jazyk = en [1843] => | url = https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL6N0P53FO20140624 [1844] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1845] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170627223640/http://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL6N0P53FO20140624 [1846] => | datum archivace = 2017-06-27 [1847] => | nedostupné = ano [1848] => }} {{Wayback|url=https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL6N0P53FO20140624 |date=20170627223640 }}{{Citace periodika [1849] => | příjmení = Vaughan [1850] => | jméno = Adam [1851] => | titul = Greenpeace executive to commute by train instead of plane [1852] => | periodikum = The Guardian [1853] => | datum vydání = 2014-06-24 [1854] => | issn = 0261-3077 [1855] => | jazyk = en-GB [1856] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2014/jun/24/greenpeace-executive-to-commute-by-train-instead-of-plane [1857] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1858] => }} V současné době již Husting v Greenpeace nepracuje. [1859] => [1860] => === Obrazce v Nazce === [1861] => V prosinci roku 2014 aktivisté Greenpeace poškodili skálu, která je součástí [[Obrazce na planině Nazca|obrazců na planině Nazca]] v Peru, když mezi liniemi jednoho ze slavných obrazců napínali transparent. Vznikly také obavy, že poškození by mohlo být nevratné. Aktivisté poškodili místo kolem obrazce kolibříka tím, že blízko něho kráčeli bez správné obuvi. Přístup na lokalitu okolo obrazců je zakázán{{Citace periodika [1862] => | příjmení = Neuman [1863] => | jméno = William [1864] => | titul = Peru Is Indignant After Greenpeace Makes Its Mark on Ancient Site [1865] => | periodikum = The New York Times [1866] => | datum vydání = 2014-12-12 [1867] => | issn = 0362-4331 [1868] => | jazyk = en-US [1869] => | url = https://www.nytimes.com/2014/12/13/world/americas/peru-is-indignant-after-greenpeace-makes-its-mark-on-ancient-site.html [1870] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1871] => }} a je povinné nosit speciální obuv, aby se předešlo poškození tohoto místa, zapsaného na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví OSN]]. [1872] => [1873] => Greenpeace tvrdilo, že aktivisté byli „naprosto opatrní, aby obrazce Nazca nepoškodili“,{{Citace elektronického periodika [1874] => | titul = Peru riled by Greenpeace stunt at Nazca lines [1875] => | periodikum = AP NEWS [1876] => | url = https://apnews.com/8f3a897d46094f7aa3edbafb259292e8 [1877] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1878] => }} odporuje tomu však video a fotografie zachycující aktivisty, jak po lokalitě chodí v běžné obuvi.{{Citace monografie [1879] => | titul = Greenpeace Nazca Lines Protest - Dec. 8, 2014 [1880] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=RzavtWbjXow [1881] => }}{{Citace elektronické monografie [1882] => | příjmení = Ruble [1883] => | jméno = Kayla [1884] => | titul = Vice [1885] => | url = https://www.vice.com/en_us/article/d3jbk7/drone-footage-shows-extent-of-damage-from-greenpeace-stunt-at-nazca-lines [1886] => | datum vydání = 2014-12-17 [1887] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1888] => | jazyk = en [1889] => }} Greenpeace se obyvatelům Peru omluvilo, ale Loise Jamie Castillo, náměstek peruánského ministra kulturního dědictví, označil omluvu za „vtip“, protože Greenpeace odmítlo identifikovat vandaly a převzít odpovědnost.{{Citace elektronického periodika [1890] => | titul = Greenpeace Won't Name Activists Linked to Damage, Peru Says {{!}} Alaska Dispatch [1891] => | periodikum = web.archive.org [1892] => | url = http://www.adn.com/article/20141216/greenpeace-wont-name-activists-linked-damage-peru-says [1893] => | datum vydání = 2014-12-17 [1894] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1895] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141217013647/http://www.adn.com/article/20141216/greenpeace-wont-name-activists-linked-damage-peru-says [1896] => | datum archivace = 2014-12-17 [1897] => }} Ministryně kultury Diana Álvarez-Calderón řekla, že důkazy shromážděné vládou během vyšetřování budou použity jako součást žaloby proti Greenpeace. „Poškození, které vzniklo, je nevratné a omluvy této ekologické organizace nejsou dostatečné,“ řekla na tiskové konferenci. Do ledna 2015 Greenpeace zveřejnilo vyjádření čtyř členů organizace zapojených do akce.{{Citace elektronického periodika [1898] => | titul = Greenpeace offers apology for Nazca lines action [1899] => | periodikum = Greenpeace International [1900] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/news/features/Nazca-Timeline/ [1901] => | jazyk = en-GB [1902] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1903] => }} [1904] => [1905] => === Protivelrybářská kampaň v 90. letech v Norsku === [1906] => Během devadesátých let Greenpeace podniklo mnoho výprav proti lovu velryb do Norska. Proti organizaci se zvedla kritika, podle níž Greenpeace vedlo tyto kampaně jen proto, aby získalo finanční podporu od amerických přispěvatelů, a že jejich motivace nemá moc společného se záchranou přírody. Podle kritiků byl v té době lov žraloků v USA mnohem větší problém pro životní prostředí, ale jelikož žraloci nejsou moc oblíbení, „nevydělali“ by tolik peněz. Greenpeace toto tvrzení vždy odmítalo. V norských novinách Dagbladet z 11. dubna 2015 [[Kumi Naidoo]] připustil, že kampaň proti lovu velryb byla „špatná kalkulace“.{{Citace elektronického periodika [1907] => | příjmení = Moen [1908] => | jméno = Lars Halvor Magerøy Jørn H. [1909] => | titul = Norges oljeøkonomi bidrar til krig og folkemord, hevder Greenpeace-sjef Kumi Naidoo [1910] => | periodikum = Dagbladet.no [1911] => | url = https://www.dagbladet.no/a/60758628 [1912] => | datum vydání = 2015-04-10 [1913] => | jazyk = no [1914] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1915] => }} Organizace uznala, že kampaň nepřinesla kýžený účinek a konzumace velrybího masa se kvůli ní v Norsku paradoxně dočasně zvýšila. Greenpeace tvrdí, že lov velryb po jeho zákazu [[Mezinárodní velrybářská komise|Mezinárodní velrybářskou komisí]] Norsko obnovilo pouze z důvodu politických a nyní čelí mnoha překážkám, včetně snížené poptávky v Japonsku.{{Citace elektronického periodika [1916] => | titul = Norway and whaling [1917] => | periodikum = Greenpeace International [1918] => | url = http://www.greenpeace.org/international/en/campaigns/oceans/fit-for-the-future/whaling/norwegian-whaling/ [1919] => | jazyk = en-GB [1920] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1921] => }} [1922] => [1923] => === Otevřený dopis laureátů Nobelovy ceny === [1924] => V červnu 2016 podepsalo 107 laureátů Nobelovy ceny otevřený dopis vyzývající Greenpeace, aby ukončilo svou opozici vůči [[Geneticky modifikovaný organismus|geneticky modifikovaným organismům]] (GMO). V dopise bylo uvedeno: „Vyzýváme Greenpeace a jeho příznivce, aby přehodnotili zkušenosti farmářů a spotřebitelů po celém světě s úrodou a potravinami upravenými pomocí biotechnologie, vzali v úvahu zjištění předních vědců a regulačních úřadů a upustili od kampaně proti GMO jako takovým, a konkrétně proti zlaté rýži. Vědecké a regulační instituce po celém světě opakovaně hodnotí plodiny a potraviny vylepšené pomocí biotechnologií jako stejně bezpečné, ne-li bezpečnější než plodiny a potraviny získané jakoukoliv jinou metodou produkce. Nikdy nebyl potvrzen ani jeden případ negativních dopadů konzumace GMO na zdraví lidí nebo zvířat. Jejich environmentální dopady jsou opakovaně zhodnocovány jako méně škodlivé pro životní prostředí a přínosné pro globální biodiverzitu“. Držitelé Nobelovy ceny také vyzvali vlády světa, aby „učinily vše, co je v jejich silách, aby zabránily akcím Greenpeace a urychlily přístup farmářů ke všem prostředkům moderní biologie, především pak k biotechnologicky upravenému osivu“. V dopise stojí, že „opozice založená na emocích a dogmatu a popřená daty musí být zastavena“.{{Citace elektronického periodika [1925] => | titul = Laureates Letter Supporting Precision Agriculture (GMOs) {{!}} Support Precision Agriculture [1926] => | periodikum = www.supportprecisionagriculture.org [1927] => | url = https://www.supportprecisionagriculture.org/nobel-laureate-gmo-letter_rjr.html [1928] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1929] => }} [1930] => [1931] => Greenpeace odpovědělo prohlášením, že „obvinění, že by kdokoliv blokoval geneticky upravenou „zlatou rýži“, jsou chybná“, a že podporuje „... investice do klimaticky odolného ekologického zemědělství a pomoc farmářům k získání přístupu k vyvážené a výživné stravě, spíše než splachování peněz do kanálu kvůli zlaté rýži“. [1932] => [1933] => Dopis držitelů Nobelovy ceny byl sám předmětem zkoumání, protože v něm obsažená tvrzení nejsou založená na faktech. „Zlatá rýže“ nebyla ani úspěšně uvedena na trh, ani patentována v zemi, kde byla testována. Proto lidé protestující proti GMO nehráli žádnou roli v jejich doposud neúspěšném vývoji. Dopis samotný je navíc strukturován takovým způsobem, že používá různá přídavná jména a extrémní obvinění bez jakýchkoliv doložených referencí. Je označován za práci podobnou spíše propagandě biotechnologického průmyslu, nežli produktu vědců oceněných Nobelovou cenou.{{Citace elektronického periodika [1934] => | titul = Nobel laureates serving Monsanto and Syngenta [1935] => | periodikum = ETC Group [1936] => | url = http://www.etcgroup.org/content/nobel-laureates-serving-monsanto-and-syngenta [1937] => | datum vydání = 2016-07-07 [1938] => | jazyk = en [1939] => | datum přístupu = 2019-11-24 [1940] => }} [1941] => [1942] => == Reference == [1943] => {{Překlad|en|Greenpeace|927654216}} [1944] => [1945] => == Související články == [1946] => * [[Globální oteplování]] [1947] => * [[Patrick Moore (environmentalista)]] [1948] => * [[Ozonová díra]] [1949] => * [[Lov velryb]] [1950] => * [[GMO]] [1951] => * [[Rainbow Warrior]] [1952] => [1953] => == Externí odkazy == [1954] => * {{commonscat}} [1955] => * {{Commons}} [1956] => * [http://www.greenpeace.cz České oficiální stránky] [1957] => * [http://www.greenpeace.org Greenpeace International] [1958] => * {{Facebook|id=greenpeace.cz}} [1959] => * {{Twitter|GreenpeaceCzech}} [1960] => * [https://web.archive.org/web/20120429203312/http://www.greenpeace.org/czech/cz/Zapoj-se/Zapoj-se-na-internetu/ Greenpeace ČR na sociálních sítích] [1961] => * [http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=509322 Elektronický průmysl zezelenal. Díky Greenpeace], aktuálně.cz, Pavel Baroch, 29. září 2007 [1962] => [1963] => {{Autoritní data}} [1964] => {{Portály|Životní prostředí}} [1965] => [1966] => [[Kategorie:Greenpeace| ]] [1967] => [[Kategorie:Mezinárodní nevládní organizace]] [1968] => [[Kategorie:Organizace založené roku 1971]] [] => )
good wiki

Greenpeace

Greenpeace je nevládní environmentální organizace s kancelářemi ve více než 55 zemích světa a mezinárodním sídlem v Amsterdamu v Nizozemsku, založena kanadskými a americkými environmentálními aktivisty v roce 1971. Greenpeace považuje za svůj cíl “zajištění schopnosti Země udržovat život ve vší jeho rozmanitosti” a své kampaně zaměřuje na celosvětové problémy, jako jsou například globální oteplování, odlesňování, nadměrný rybolov, komerční lov velryb, šíření geneticky modifikovaných organismů či jaderné hrozby.

More about us

About

Byla založena v roce 1971 v Kanadě a od té doby se rozrostla na globální hnutí, které má miliony podporovatelů po celém světě. Tato organizace si klade za cíl vzbudit povědomí o důležitosti ochrany přírody a inspirovat jednotlivce i společnosti k pozitivní změně. Greenpeace je známá svými kreativními a často odvážnými kampaněmi, které přitahují pozornost veřejnosti a médií. S využitím nenásilných akcí a výzkumu organizace upozorňuje na problémy, jako je změna klimatu, znečištění oceánů a ničení biotopů. Jejím cílem není pouze upozorňovat na problémy, ale také inspirovat k hledání řešení a ukazovat na možnosti, jak každý z nás může přispět k ochraně planety. Díky neúnavné práci aktivistů se Greenpeace podařilo dosáhnout řady úspěchů, včetně prosazení legislativních změn v oblasti ochrany životního prostředí a podporování obnovitelných zdrojů energie. Organizace spolupracuje s vládami, podniky i neziskovými iniciativami s cílem prosadit udržitelné a smysluplné změny, které přinášejí prospěch nejen přírodě, ale i lidem. I když se Greenpeace setkává s výzvami a kritikou, její činnost ukazuje, jak důležité je být aktivní při ochraně našeho společného domova. Tato organizace nám připomíná, že dosažení pozitivní budoucnosti je možné a že každý z nás má schopnost přispět ke změně k lepšímu. Věříme, že s kolektivním úsilím a odhodláním můžeme společně vybudovat udržitelnější svět pro nás všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Patrick Moore (environmentalista)','Globální oteplování','Arctic Sunrise','Nizozemsko','Geneticky modifikovaný organismus','Nike','Nature','odlesňování','Paul Watson','Montrealský protokol','Électricité de France','National Association for the Advancement of Colored People'

Nature

Níké

Nizozemsko

Odlesňování