Array ( [0] => 15594920 [id] => 15594920 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gyula [uri] => Gyula [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Gyula [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Eszperantó tér 1, Gyula városkép1.jpg [4] => | popisek = Centrum města [5] => | vlajka = Flag of Gyula.svg [6] => | znak = HUN Gyula Címer.svg [7] => | časové pásmo = +1 [8] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [9] => | název vyššího celku = [[Békés]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [11] => | název nižšího celku = [[Okres Békéscsaba|Békéscsaba]] [12] => | administrativní dělení = [13] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Gyula |position=left |width=250 |lat=46.65 |long=21.28 |float=center |caption=}} [14] => | etnické složení = [15] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [16] => | status = Město [17] => | web = [18] => | telefonní předvolba = [19] => | psč = [20] => | označení vozidel = [21] => }} [22] => '''Gyula''' ({{vjazyce2|ro|'''Jula'''}}) je [[Okres Gyula|okresní]] město v [[Maďarsko|Maďarsku]], v župě [[Békés]] (na jihovýchodě země, nedaleko města [[Békéscsaba]]). Nachází se 235 km jihovýchodně od [[Budapešť|Budapešti]]. Občas bývá považováno za bránu do [[Sedmihradsko|Sedmihradska]].{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = 5 kihagyhatatlan program gyulán, mely jól kiegészíti a fürdőzést [24] => | periodikum = travelo [25] => | url = https://www.travelo.hu/kozel/20220119-gyula-programok-ovaros-kastely-felfedezotura.html [26] => | jazyk = hu [27] => | datum přístupu = 2022-08-10 [28] => }} V roce [[2018]] ve městě žilo 29 606 obyvatel. [29] => [30] => Město je známé díky [[termální lázně|termálním lázním]]{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = Őrület, mennyien utaznak erre a vidékre: vajon mi a magyar térség titka? [32] => | periodikum = Hellovidek [33] => | url = https://www.hellovidek.hu/utazas/2022/01/08/orulet-mennyien-utaznak-erre-a-videkre-vajon-mi-a-magyar-terseg-titka [34] => | jazyk = hu [35] => | datum přístupu = 2021-01-15 [36] => }}, středověkému hradu (jednomu z mála v oblasti z [[cihla|cihel]]){{Citace periodika [37] => | titul = Miért lehetetlen nem szeretni Gyulát? Varázslatos látnivalókban bővelkedik a magyar város [38] => | periodikum = Femina [39] => | jazyk = maďarština [40] => | url = https://femina.hu/utazas/gyula-latnivalok/ [41] => | datum přístupu = 2021-12-19 [42] => }} a také jako rodiště [[Ferenc Erkel|Ference Erkela]], skladatele současné [[maďarská hymna|maďarské hymny]]. [43] => [44] => == Poloha, popis == [45] => [46] => Rozkládá se v jihovýchodní části Maďarska. Na jihovýchodě sousedí s rumunskými župami [[Arad (župa)|Arad]] a [[Bihor (župa)|Bihor]]. V Maďarsku pak sousedí s obcemi [[Elek]] a [[Kétegyháza]] na jihu, [[Szabadkígyós]] na západě, [[Békéscsaba]] na severozápadě, [[Doboz]] a [[Sarkad]] na severu. [47] => [48] => Městem protéká zhruba od jihu na sever řeka Fehér-Körös ([[Bílý Kriš]]). Při severním okraji pak protéká řeka Fekete-Körös ([[Černý Kriš]]). Zhruba 2 km od hranice s Rumunskem je z řeky Bílý Kriš vyveden směrem na západ vodní kanál [[Élővíz-csatorna]] (vodní kanál Živá voda). Ten tvoří původní koryto Kriše. [49] => [50] => == Název == [51] => [52] => V závěru [[13. století]] probíhala v lokalitě okolo řek [[Mureš]] a [[Kriš]] změna vlastnické struktury rozsáhlých pozemků. Královské pozemky byly z velké části převedeny do rukou hraních pánů a ti se tak stali statkáři, resp. šlechtici. Název města ''Gyula'' (v [[maďarština|maďarštině]] se jedná o křestní jméno) nejspíše odkazuje na takto zbohatlého statkáře, podle něhož bylo sídlo pojmenováno. [53] => [54] => == Historie == [55] => [56] => === Nejstarší dějiny a turecká okupace === [57] => [58] => První písemná zmínka pochází z roku [[1313]], kdy byl zmíněn místní klášter (pod názvem ''Gyulamonostor''). Ve stejném století byla budována v jeho blízkosti pevnost, nicméně dokončena byla až v polovině [[16. století]]. Pro hrad si vybrali polohu na jednom z meandru řeky Kriše. Gyula samotná byla vlastnictvím rodiny Maróthyů a později Jana Korvína. Turci dobyli Gyulu v roce [[1566]] po 63 dnech obléhání místní pevnosti. Po nějakou dobu bylo město centrem sandžaku (turecké správní jednotky), byla sem přesunuta správa z nedalekého [[Arad (Rumunsko)|Aradu]]. V Gyule se usídlili někteří [[Turci|turečtí]] obchodníci. Jako město se čtyřmi čtvrtěmi, třemi školami (medresami) a dvěma [[mešita]]mi jej popsal turecký cestoval [[Evliya Çelebi]] v druhé polovině [[17. století]]. [59] => [60] => V závěru turecké okupace Uher klesal nápadně počet obyvatel, což snižovalo výnosy z daní pro místní správce. Turci se proto rozhodli v roce [[1693]] Gyulu dosídlilt. S postupem křesťanských vojsk nicméně ztráceli jedno město za druhým, až se Gyula stala jedním z mála měst na řece Mureș, které ještě drželi. Když byli nakonec i odsud Turci vyhnáni (resp. vzdali se bez boje), bylo město zcela opuštěno a následně bylo znovu kolonizováno. Z Gyuly odešlo po dobytí křesťanským vojskem cca 1500 tureckých vojáků. Maďarský šlechtic [[János Harruckern]] pozval maďarské, německé a [[Rumuni|rumunské]] osadníky, kteří pomohli znovu zalidnit a vybudovat město. Gyula byla obnovena na počátku [[18. století]], a to i přes [[Rákócziho povstání]] a obléhání města. Obléhající si povšimli, že ještě na počátku [[18. století]] byly zdi hradu poškozené z bojů s Turky. [61] => [62] => === Moderní doba === [63] => [64] => [[File:Arad Josephinische Landesaufnahme pg23-27.jpg|left|thumb|Guyla v závěru [[18. století]] ([[první vojenské mapování]])]] [65] => [[File:Czigler Győző és Dvorák Ede - József szanatórium, Gyula.jpg|left|thumb|Sanatorium na historické fotografii.]] [66] => V závěru [[18. století]] se postupně se vzrůstajícím počtem obyvatel postupně navyšoval i podíl obdělávané půdy. Roku [[1738]] zasáhla město epidemie [[mor]]u. [67] => [68] => Stavebně se město rozvíhelo v západo-východním směru okolo ulice Lájose Kossutha a Radniční ulice ({{vjazyce2|hu|Városház utca}}) severně k toku Bílého Kriše. Obklopovaly jej [[vinice]]. Město bylo na mapách [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] rozděleno na německou, maďarskou a rumunskou část. Maďarská ležela blíže zámku, německá na západním okraji a rumunská severně od středu města. Východně od města se rozkládal velký močál. [69] => [70] => Během [[18. století|18.]] a [[19. století]] zasáhly Gyulu časté požáry; jen mezi lety [[1782]] až [[1882]] jich bylo sedm. Nejničivější se odehrál roku [[1801]]. Nejinak tomu bylo i v případě povodní, které často decimovaly město. V roce [[1843]] bylo zaplaveno Bílým Krišem okolo dvou set domů. Další povodeň město postihla roku [[1888]]. Na ochranu před ním bylo rozhodnuto o výstavbě valu, který byl později na počátku [[20. století]] ještě navýšen. V téže době byla také postavena továrna na [[punčocha|punčochy]], která měla pobočný závod i v dnes [[Rumunsko|rumunském]] [[Temešvár]]u. Byla jednou z největších v regionu. [71] => [72] => Budova místní [[Radnice (Gyula)|radnice]] byla dokončena roku [[1861]]. V závěru [[19. století]] přišli do Gyuly [[Bulhaři|bulharští]] kolonisté, kteří zde rozvíjeli zahradnickou tradici. Díky tomu je místní zahradnictví proslulé v celém Maďarsku. V 60. letech [[19. století]] za pomoci finančního příspěvku od [[János Mogyoróssy|Jánose Mogyoróssyho]] byly položeny základy místního muzea. Postaveno zde bylo také sanatorium a sirotčinec, a to podle projektu maďarského architekta (s českým původem) [[Ede Dvorak|Ede Dvoraka]]. Na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z konce století je vidět město západně od řeky [[Bílý Kriš]], která již byla zregulována. Tehdejší Gyula byla obklopena sady a vinicemi. Původní zámek se s parkem nacházel na okraji tehdejší zástavby. [73] => [74] => === 20. a 21. století === [75] => [76] => V roce [[1906]] zde byla otevřena městská železnice ([[Gyulavidéki HÉV]]), která spojovala místní nádraží, centrum města a nedalekou obec [[Gyulavári]]. V provozu byla až do roku [[1944]]. Jednalo se o úzkorozchodnou dráhu o [[Rozchod koleje|rozchodu kolejí]] 760 mm. [77] => [78] => Podle sčítání lidu (posledního rakousko-uherského) z roku [[1910]] zde žila většina obyvatel maďarské národnosti a malá menšina [[Rumuni|Rumunů]]. Z náboženského hlediska zde dominovala [[Římskokatolická církev]], zastoupeny byly také církve protestantské. [79] => [80] => Konec první světové války a ustanovení nových hranic Gyulu závažným způsobem zasáhly. Nově vzniklá hranice s [[Rumunsko|Rumunskem]] se nyní nacházela jen několik málo kilometrů východně od města. Řada vesnic, které byly na město ekonomicky navázané se ocitly na druhé straně hranice a administrativně byly připojeny k jiným městům, např. [[Chișineu-Criș]] a dalším. V bezprostřední blízkosti Gyuly zůstaly pouhé čtyři vesnice. Období nového státu, politické nestability a ekonomické krize (po roce [[1929]]) vedly k velké vlně vystěhovalectví z Gyuly, zavírání podniků a nezaměstnanosti. [81] => [82] => V původním zámku [[Kaštel Almasy|Almasy]] (jižně od historického hradu) byly později (v roce [[1942]]) vybudovány lázně. Označovány bývají od té doby jako ''zámecké lázně'' ({{vjazyce2|hu|Várfürdő}}). V roce [[1959]] byly rozšířeny. Jsou obklopeny rozsáhlým parkem a v jejich blízkosti se nachází také další koupaliště. Na počátku 60. let [[20. století]] byl obnoven místní hrad. Nově se v něm od roku [[1964]] nacházelo také divadlo. [83] => [84] => == Obyvatelstvo == [85] => [86] => Obyvatelstvo je především maďarské národnosti. K národnosti rumunské se přihlásily cca 3 % obyvatel města. Počet obyvatel města postupně klesá, v roce [[2013]] zde žilo 31 tisíc obyvatel, roku [[2019]] to bylo dvacet devět tisíc obyvatel. Náboženské rozložení bylo následující: [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 18,4 %, reformovaní 17,9 %, luteráni 1,6 %, řeckokatolíci 0,4 %, bez vyznání 28,2 % (29 % se nepřihlásilo). [87] => [88] => == Kultura a turistika == [89] => === Kulturní instituce a akce === [90] => [91] => [[File:Hungary-gyula-var3.jpg|right|thumb|Obnovený hrad.]] [92] => [[File:02.11.14 Gyula 117.393 and 117.367 (15591109537).jpg|right|thumb|Budova nádraží a vlak [[Bzmot]].]] [93] => [[File:Erkel Ferenc Gimnázium épülete, Gyula.jpg|right|thumb|Gymnázium Ference Erkela v Gyule.]] [94] => [[File:Gyulai vasútállomás.JPG|right|thumb|Budova [[Gyula (nádraží)|nádraží]].]] [95] => Kromě uvedeného zámku (kaštelu) a hradu se zde nachází také [[Zemědělské muzeum (Gyula)|zemědělské muzeum]] a rodný dům skladatele [[Ferenc Erkel|Ference Erkela]], dům rodiny Ladiců, připomínka života úřednické rodiny v době 19. století a galerie Koban. [96] => [97] => Mezi pravidelné akce, které se v Gyule pořádají, patří např. [[Festival květin (Gyula)|festival květin]], dále potom zámecké dny, pivní slavnosti, festival lidového tance apod. [98] => [99] => === Pamětihodnosti === [100] => [101] => Nedaleko od města se nachází také les [[Mályvádi]]. Jedná se o dávný dubový les a jeden z největších v regionu. [102] => [103] => Pozoruhodný je také most [[Kapus-híd]]. [104] => [105] => V Gyule stojí [[Římskokatolická církev|katolický]] [[Kostel svatého Jiří (Gyula)|kostel svatého Jiří]] (v centru města). Na [[Petőfiho náměstí (Gyula)|Petőfiho náměstí]] poté lze nalézt i kostel Reformované církve. Hlavní římskokatolický kostel v Gyule je nicméně Kostel Panny Marie, který stojí v samotném středu města a je netradičně orientován severo-jižním směrem. [106] => [107] => Významnou pamětihodností je také [[Župní dům (Gyula)|župní dům]], který vznikl v druhé polovině [[19. století]] v novorenesančním stylu podle návrhu architekta [[János Linczbauer|Jánose Linczbauera]].{{Citace periodika [108] => | titul = Egy élhető város titka – INTERJÚ [109] => | periodikum = Magyar Hírlap [110] => | jazyk = maďarština [111] => | url = https://www.magyarhirlap.hu/exkluziv/20230423-egy-elheto-varos-titka-interju [112] => | datum přístupu = 2023-08-29 [113] => }} [114] => [115] => Západně od centra města se také nachází Německý dům, který zahrnuje i muzeum.{{chybí zdroj}} Okolo něj existuje místní část, která byla známá jako tzv. [[Německá Gyula]] ({{vjazyce2|hu|Nemétgyula}}), kde se nachází řada historických budov. [116] => [117] => Existuje tu i historická cukrárna.{{Citace periodika [118] => | titul = Egymilliárdból fejlődik Gyula turizmusa [119] => | periodikum = Turizmus Online [120] => | jazyk = maďarština [121] => | url = https://turizmusonline.hu/belfold/cikk/egymilliardbol_fejlodik_gyula_turizmusa [122] => | datum přístupu = 2022-12-12 [123] => }} Ta spolu s hradem patří k nejnavštěvovanějším objektům ve městě. [124] => [125] => == Ekonomika == [126] => [127] => V Gyule sídlí potravinářský závod na výrobu salámů. Nachází se zde rozsáhlý areál s názvem Húskombinát. [128] => [129] => Význam zde má díky lázním i turistika, která má dlouhodobě vzestupnou tendenci. V roce [[2023]] byla u domácích rekreantů pátou nejoblíbenější destinací.{{Citace periodika [130] => | titul = Gyula az ötödik legkedveltebb úti célja a vakációzóknak [131] => | periodikum = BEOL [132] => | jazyk = maďarština [133] => | url = https://www.beol.hu/helyi-kozelet/2023/08/gyula-az-otodik-legkedveltebb-uti-celja-a-vakaciozoknak [134] => | datum přístupu = 2023-08-29 [135] => }} Město Gyula provozuje společnost Gyulai Turisztikai Nonprofit Kft., která město propaguje. [136] => [137] => Nezaměstnanost je zde nižší, než kolik činí celomaďarský průměr. [138] => [139] => == Doprava == [140] => [141] => Městem prochází hlavní silnice č.44 vedoucí z města [[Kecskemét]] směrem do Rumunska. Jihovýchodně od Gyuly se nachází silniční hraniční přechod, jehož význam je vzhledem k silničnímu tahu směřujícímu do Aradu v Rumunsku značný. Byl otevřen v roce [[1970]]. Město je s regionálním centrem ([[Békéscsaba]]) spojeno pomocí čtyřproudé rychlostní silnice. Silnice celostátního významu č. 44 obchází město po obchvatu, který je trasován jižně od Gyuly. Výhledově ji má nahradit budovaná [[Dálnice M44 (Maďarsko)|dálnice M44]].{{Citace periodika [142] => | titul = Épül az M44-es gyorsforgalmi út Lakitelek és az M5 autópálya közötti befejező szakasza [143] => | periodikum = Gyula televizió [144] => | jazyk = maďarština [145] => | url = https://www.gyulatelevizio.hu/2023/05/09/epul-az-m44-es-gyorsforgalmi-ut-lakitelek-es-az-m5-autopalya-kozotti-befejezo-szakasza/ [146] => | datum přístupu = 2023-08-29 [147] => }} [148] => [149] => Železniční spojení zajišťuje [[Železniční trať Békéscsaba – Kötegyán|regionální železniční trať z Békéscsaby]] na jihovýchod země (do rumunské [[Salonta|Salonty]]) č. 128. [[Gyula (nádraží)|hlavní nádraží]] je umístěno severně od středu města. Kromě toho se zde nachází ještě dvě zastávky, a to Gyula–Városerdő a Gyula–Jánoszug. [150] => [151] => == Školství == [152] => [153] => V Gyule se nachází celkem pět základních škol. [154] => [155] => == Zdravotnictví == [156] => [157] => Gyula má svoji vlastní nemocnici (Pándy Kálmán kórház). [158] => [159] => == Známé osobnosti == [160] => Z Gyuly pocházely následující známé osobnosti: [161] => [162] => * [[Robert Angelusz]], sociolog [163] => * [[Béla Bánáthy]], vědec [164] => * [[Imre Bródy]] (1891-1944), maďarský fyzik [165] => * [[Albrecht Dürer starší]] (1427–1502), otec [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] [166] => * [[Ferenc Erkel]] (1810–1893), maďarský skladatel [167] => * [[Imre König]] (1901–1992), hráč šachu [168] => * [[László Krasznahorkai]] (*1954), maďarský spisovatel [169] => * [[George Pomutz]] (1818-1882), americký diplomat a generál [170] => [171] => == Reference == [172] => [173] => [174] => == Externí odkazy == [175] => * {{Commonscat}} [176] => * {{Oficiální web}} [177] => [178] => {{Okres Gyula}} [179] => [180] => {{Autoritní data}} [181] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [182] => [183] => [[Kategorie:Gyula| ]] [184] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [185] => [[Kategorie:Obce v župě Békés]] [186] => [[Kategorie:Lázně v Maďarsku]] [] => )
good wiki

Gyula

Gyula je okresní město v Maďarsku, v župě Békés (na jihovýchodě země, nedaleko města Békéscsaba). Nachází se 235 km jihovýchodně od Budapešti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','18. století','Římskokatolická církev','Békéscsaba','Ferenc Erkel','Bílý Kriš','Rumunsko','Rumuni','Békés','20. století','1910','János Mogyoróssy'

1910

Békés

Békéscsaba

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.