Array ( [0] => 15487634 [id] => 15487634 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Békéscsaba [uri] => Békéscsaba [3] => Evangélikus templomok Békéscsabán.jpg [img] => Evangélikus templomok Békéscsabán.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Békéscsaba [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Megyeszékhely - Békés megye - Békéscsaba.jpg [4] => | popisek = Centrum města s Velkým a Malým evangelickým kostelem [5] => | vlajka = Flag of Békéscsaba.svg [6] => | znak = HUN Békéscsaba Címer.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.6805556 [8] => | zeměpisná délka = 21.0861111 [9] => | nadmořská výška = 90 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Maďarsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [13] => | název vyššího celku = [[Békés]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Békéscsaba|Békéscsaba]] [16] => | administrativní dělení = 6 městských částí [17] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Békéscsaba |position=right |width=250 |lat=46.68 |long=21.08 |float=center |caption=}} [18] => | rozloha = 193,94 [19] => | etnické složení = [[Maďaři]], [[Němci]], [[Slováci]] [20] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [21] => | status = [[Župní sídlo]], [[město s župním právem]] [22] => | telefonní předvolba = (+36) 66 [23] => | psč = 5600-5603 [24] => | označení vozidel = [25] => }} [26] => '''Békéscsaba''' ({{Vjazyce2|ro|''Bichișciaba''}}, {{Vjazyce2|sk|''Békešská Čaba''}}, {{Vjazyce2|de|''Tschabe''}}) je město v jihovýchodní části [[Maďarsko|Maďarska]] ([[okres Békéscsaba]], župa Békés).{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Békéscsaba (Maďarsko) - Bibliografie dějin Českých zemí [28] => | periodikum = biblio.hiu.cas.cz [29] => | url = https://biblio.hiu.cas.cz/records/98db7b73-f7b1-4f51-ab92-77f95da9584e [30] => | datum přístupu = 2021-09-17 [31] => }} Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město je sídlem menšinové [[Slováci v Maďarsku|slovenské]] samosprávy v Maďarsku. Městem protéká vodní kanál [[Élővíz-csatorna]] a je zde také letiště Békés Airport ({{vjazyce2|hu|Békéscsabai repülőtér}}). Město je známé svými gastronomickými specialitami a akcemi, jako například [[čabajská klobása|čabajské klobásy]] (dokonce i část ''-csaba'' v názvu města je společná s názvem klobás) a festivalu na ní založeném. Pravidelně se zde pořádal také nejnavštěvovanější [[pivo|pivní]] festival v Maďarsku, ten se však přesunul do [[Gyula|Gyuly]]. [32] => [33] => == Název == [34] => Název Békéscsaba se skládá ze dvou částí. Békés odkazuje na název místního regionu (v blízkosti Békescsaby se nachází také obec [[Békés (město)|Békés]]). Původ tohoto slova je z [[maďarština|maďarského]] výrazu pro klid/mír.{{Citace sborníku [35] => | příjmení = János Tóth [36] => | jméno = Sándor [37] => | titul = K úradným a ľudovým názvom typu Békešska/Békešská Čaba [38] => | sborník = Slavica Szegediensia VI. [39] => | odkaz na sborník = [40] => | vydavatel = Pedagogická fakulta Segedínské univerzity [41] => | odkaz na vydavatele = [42] => | místo = Segedín [43] => | rok vydání = 2008 [44] => | strany = 182 [45] => | jazyk = slovenština [46] => | url = https://www.researchgate.net/publication/321505647_Kvaliteta_zivljenja_gradana_Grada_Varazdina_usporedba_s_Europskom_unijom [47] => }} Přípona -csaba je [[Turečtina|tureckého]] původu a odkazuje na oblíbené mužské jméno. Z maďarštiny byl název převzat do dalších jazyků, většinou fonetickým přepisem, nebo případnou další úpravou. Slovenský název v podobě ''Békešská Čaba'' je nicméně předmětem debaty, zda by měl být používán s první částí či bez ní, neboť u některých dalších slovenských [[Exonymum|exonym]] v oblasti Maďarska tomu tak není. Místní obyvatelé se ve [[Slovenština|slovenštině]] označují jako ''Čabänia''/''Čabän''. [48] => [49] => == Přírodní poměry == [50] => === Poloha a vodstvo === [51] => [[File:Lencsési lakótelep, öntözött rét - panoramio.jpg|left|thumb|Květnatá louka v Békéscsabě.]] [52] => Město se nachází v rovné krajině panonské nížiny. [[Maďarsko-rumunská hranice|Státní hranice]] s [[Rumunsko|Rumunskem]] je vzdálená cca 20 km (u obce [[Vărșand]]). [53] => [54] => Békéscsabou vede kanál [[Élővíz-csatorna]]. Vlastní řeku Békéscsaba nemá, nejbližším větším vodním tokem je řeka [[Kriš]], která teče cca 10 km severovýchodně od města. Dalším větším vodním tokem poblíž je řeka [[Maroš]]. Mezi oběma se Békéscsaba rozkládá. Průměrná nadmořská výška ve městě se pohybuje okolo 85–90 m n. m. Místní část [[Jamina (Békéscsaba)|Jamina]] je nejníže položenou. Město samotné má intravilán nápadně protáhlého tvaru. [55] => [56] => === Klimatické poměry === [57] => Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 11 stupňů Celsia, což z města činí jedno z nejteplejších míst v zemi. V lednu činí −1,6 °C, zatímco nejteplejší měsíc červenec má 22,6 °C. Nejnižší naměřená teplota zde dosahovala −29 °C, zatímco nejvyšší naměřená s hodnotou 41,7 °C z [[22. srpen|22. srpna]] [[2001]] byla celomaďarským rekordem až do roku [[2007]]. V průměru se vyskytuje 96 mrazových dnů, 28 zimních dnů (průměrná denní teplota pod 0 °C). Kvůli vlivu sedmihradského karpatského oblouku je počet slunečních hodin 1940 ročně, což je méně než celomaďarský průměr. Většinou zde vanou severovýchodní větry s průměrnou rychlostí 3 m/s. [58] => [59] => == Historie == [60] => === Středověk === [61] => Oblast dnešní Békéscsaby byla osídlená již od starověku a pozdní [[doba bronzová|doby bronzové]]. Archeologický průzkum dohledal přítomnost [[Köröská kultura|körörské]] kultury. Nejdříve zde žili [[Keltové]], potom [[Hunové]] a [[Avaři]]. Po obsazení [[Maďaři|Maďary]] zde bylo už několik [[vesnice|vesnic]]. Obec Csaba je doložená poprvé z 30. let [[14. století]]. Vlastníkem obce ve středověku byl rod [[Ábránfy]]. Ti zde také vybudoval i opevnění, které stálo nejspíše již v roce [[1521]] a které bylo postaveno v souvislosti s blížícím se tureckým nebezpečím. První zmínka o pevnosti pochází potom z roku [[1529]]. [62] => [63] => Když [[Osmanská říše]] dobyla tehdejší [[Uhersko|Uherské království]], tehdejší osada nebyla významněji poničena. Podle tureckých [[defter]]ů z poloviny [[16. století]] zde stálo 29 domů. Z obce utekla řada lidí, došlo zde ale k reformaci a rozšířil se [[kalvinismus]]. V roce [[1563]] bylo napočítáno 99 rodin. Zánik Békéscsabě hrozil až v době, kdy Turci ustupovali na jih. Většina místních před válkou utekla a téměř nikdo nezůstal. Poprvé byla znična v roce [[1595]].{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Ez neked megyeszékhely? [65] => | periodikum = index.hu [66] => | url = https://index.hu/belfold/2014/11/17/ez_neked_megyeszekhely/ [67] => | jazyk = hu [68] => | datum přístupu = 2022-09-02 [69] => }} Znovu byla obec dobyta do křesťanských rukou Habsburky v roce [[1693]]. [70] => [71] => === Doba Rakouska-Uherska === [72] => Přestože v roce [[1715]] byla Békéscsaba označována jako opuštěné místo, již o několik let později o ní existují zápisy v berních dokumentech. V roce [[1717]] zde žilo již dvacet rodin. Nové město pravděpodobně založil [[János György Harruckern]]{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = Tri storočia Slovákov v Békešskej Čabe [74] => | periodikum = Oslovma [75] => | url = http://www.oslovma.hu/index.php/sk/historia/164-historia1-historia1/1348-tri-storoia-slovakov-v-bekeskej-abe [76] => | jazyk = slovenština [77] => | datum přístupu = 2023-06-08 [78] => }}, který k tomu využil bojů proti Turkům, probíhajících v několika předcházejících letech. Noví obyvatelé přišli z oblastí dnešního středního Slovenska (například [[Gemer (region)|Gemer]] a [[Novohrad (region)|Novohrad]]). Byli (většinou) Slováci a byli evangelického vyznání. Jednalo se o obdobný proces dosídlování, jako tomu bylo v případě i dalších oblastí bývalých jižních Uher, například ve [[Vojvodina|Vojvodině]] apod. Harruckern pověřil šlechtice z regionu Turce [[Miklós Thuróczy|Miklóse Thuróczyho]] realizací vzniku sídla.. I přesto byly podmínky života v rychle rostoucí Csabě velmi těžké. V letech [[1738]] až [[1740]] ji zasáhla epidemie moru, v roce [[1755]] část tehdejšího města zničil požár. Po epidemii moru sem přišla druhá kolonizační vlna, rovněž z oblasti dnešního Slovenska, nicméně nově příchozí byli [[Římskokatolická církev|katolického vyznání]]. [79] => [80] => V roce [[1778]] byl postaven místní vodní kanál napájený z řeky Kriš, což umožnilo vysušit okolní močály a rozšířit rozlohu půdy, které bylo možné obdělávat. O jedenáct let později začala být pravidelně do města doručována také pošta. Existenci původního kanálu dokládají např. mapy [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]], stejně jako močál, rozkládající se severně a východně od města. [81] => [82] => [[File:Békéscsaba, Erzsébethely, ismertebb nevén Jamina városrész, háttérben az evangélikus templom. Fortepan 29650.jpg|left|thumb|Jízda v Békéscsabě za 1. světové války.]] [83] => Na počátku [[19. století]] byl zbudován místní [[luteránství|luteránský]] kostel. V roce [[1841]] byl postaven také [[Řeckokatolická církev|řeckokatolický]] kostel. Místní [[Židé|židovská]] komunita si nechala zbudovat [[synagoga|synagogu]] roku [[1855]]. [84] => [85] => Stejně jako v řadě dalších uherských měst i v Békéscsabě vypukla v létě [[1831]] epidemie [[cholera|cholery]], které padlo za oběť nemalé množství místních obyvatel. Byli pohřbeni v lese [[Széchenyi liget (Békéscsaba)|Széchenyi liget]]. O tři roky později poničilo Békéscsabu zemětřesení, největší škody byly zaznamenány na místním luteránském kostele. Okolní domy byly postiženy méně; ve městě tehdy nestálo příliš mnoho vyšších domů. Roku [[1841]] bylo rozhodnuto o udělení statusu [[město s tržním právem|města s tržním právem]] ({{vjazyce2|hu|mezőváros}}). [86] => [87] => Do roku [[1847]] už byla ''Csaba'' jedním z dvaceti největších měst v Uhersku, přesto stále připomínala vesnici – ulice byly blátivé, domy přeplněné. Dramatický růst téměř z ničeho na úroveň dvacetitisícového města provázel jen slabý rozvoj infrastruktury. Ne nadarmo tak [[Elek Fényes]] označil město za ''největší vesnici Evropy''. Parní mlýn (třetí v župě Békés) postavený v roce [[1851]] byl první vyšší stavbou ve městě.{{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Csaba a városiasodás útján 4. – Város a külsőségekben [89] => | periodikum = Behír [90] => | jazyk = maďarština [91] => | url = https://behir.hu/csaba-a-varosiasodas-utjan-4-varos-a-kulsosegekben [92] => | datum přístupu = 2023-04-11 [93] => }} [94] => [95] => V roce [[1856]] zde v rámci zalitavského sčítání lidu bylo zjištěno 26 tisíc obyvatel, z nichž 20 tisíc se hlásilo k [[Slováci|slovenské]] národnosti. Město navštěvovali i někteří slovenští obrozenci, např. [[Ján Kollár]]. [96] => [97] => Postupně nicméně byly budovány i vícepatrové stavby, které měnily toto sídlo na skutečné město evropského rázu. Roku [[1853]] vyrostl nový patrový obchodní dům (první ve městě) na Munkácsyho ulici. [[Ernő Sztraka]] nechal vypracovat urbanistický plán města. V druhé polovině [[19. století]] vznikly také Széchenyho sady.[https://bekescsaba.hu/a-szechenyi-liget-tortenete Dějiny sadů na stránkách města {{hu}}] V roce [[1868]] potom získalo město veřejné osvětlení. Rozvoj průmyslu vedl k myšlence, že by se Békéscsaba měla stát župním městem namísto Gyuly, nicméně v tomto směru zůstalo pouze u diskuze. Mezi oběma městy ale v této době panovala značná rivalita. [98] => [99] => [[železnice|Železnici]] sem zavedli v roce [[1858]]{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = Csaba a városiasodás útján 1. – A modern város alapjai [101] => | periodikum = Behír [102] => | jazyk = maďarština [103] => | url =https://behir.hu/csaba-a-varosiasodas-utjan-1-a-modern-varos-alapjai [104] => | datum přístupu = 2023-04-11 [105] => }}, vznikly tak nové [[továrna|továrny]] a domy. Jednalo se především o velké mlýny (např. [[István-malom]], dokončen roku [[1853]]), vznikla tu ale také velká [[cihelna]] (Jaminai). Okolo ní se začalo rozšiřovat malé sídlo, které nicméně bylo oddělené od původní Csaby. V roce [[1887]] byla na dnešním Kossuthově náměstí postavena artéská studna, která přispěla k zlepšení zdravotních podmínek ve městě. Přítomnost řady železničních tratí dokládají mapy [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]], stejně jako ukazují vysušený močál a jeho rozparcelování mezi jednotlivé rolníky. Jižně od města ještě několik menších močálů nicméně existovalo (Borju-rét, Tehén-rét, Tavasz-rét), zanikly nejspíše až k počátku 20. století. Na místě prvního uvedeného vzniklo vojenské cvičiště. [106] => [107] => Roku [[1903]] byla otevřena místní tiskárna (společnost Tevan), která zde působila pod touto značkou až do [[Znárodnění v Maďarsku|znárodnění]] v druhé polovině 40. let [[20. století]]. [108] => [109] => V roce [[1891]] zde vypukly potyčky mezi dělníky, žádajícími vyšší platy, lepší podmínky a levnější bydlení. Tyto nepokoje byly silou potlačeny.{{Citace elektronického periodika [110] => | titul = Békéscsaba anno: Május eleji zendülés Csabán [111] => | periodikum = Behír [112] => | jazyk = maďarština [113] => | url =https://behir.hu/bekescsaba-anno-majus-eleji-zendules-csaban [114] => | datum přístupu = 2023-06-08 [115] => }} Po několika měsících se konaly soudní procesy se zbouřenci a ve městě byla posílena vojenská posádka, aby se později takové nepokoje neopakovaly. [116] => [117] => V roce [[1911]] byl v Békéscsabě při potyčce zastřelen [[Gábor Zsilinszky]]. [118] => [119] => Na počátku [[20. století]] byla městem vedena [[úzkorozchodná železnice|úzkorozchodná]] městská železniční trať, která spojila centrum Békéscsaby s nedalekým městem [[Békés]]. Trať vedla samotným středem města, např. po [[Andrássy ut (Békéscsaba)|Andrássy ut]] (dnes zde je [[pěší zóna]]). [120] => [121] => === Meziválečná doba === [122] => Během první světové války byla řada místních nasazena na východní frontě a dále na frontě italské. Řada místních v bojích padla; z města pocházel 101. pěší pluk. Po skončení konfliktu následovalo (stejně jako v celém nově zmenšeném Maďarsku) období nestability. V letech [[1919]] a [[1920]] byla Békéscsaba obsazena [[Rumunská armáda|rumunským vojskem]]. Protože Maďaři ztratili po smlouvách z [[Trianonská smlouva|Trianonu]] a [[Saint-Germainská smlouva|Saint-Germainu]] [[Arad (Rumunsko)|Arad]] a [[Oradea|Nagyvárad]], pro celou tuto oblast význam města vzrostl. Nové hranice ale způsobily pro Békéscsabu pohromu také z dopravního hlediska, neboť některé železniční tratě do dalších významných měst zmenšeného Maďarska procházely přes území cizích států (např. přes [[Rumunsko]]). V meziválečném období bylo sužováno [[chudoba|chudobou]], [[nezaměstnanost]]í a v roce [[1925]] ho poničila i [[povodeň]]. Místní průmysl nicméně dokázal nelehké období ustát. [123] => [124] => === Druhá světová válka a období MLR === [125] => [[Soubor:Békéscsaba, a város ipartelepének bombázása 1944-ben. Fortepan 15905.jpg|vpravo|náhled|Město po bombardování za druhé světové války.]] [126] => [[File:Békéscsaba, Konzervgyár, Zlin-50LA tipusú repülőgép. - Fortepan 14648.jpg|vpravo|náhled|Letoun nad místní konzervárnou.]] [127] => V době německé okupace byli místní [[Židé]] poslání do koncentračního tábora v [[Auschwitz-Birkenau|Osvětimi]], celkem 3000 lidí. Dne [[21. září]] [[1944]] bombardovalo spojenecké letectvo klíčové objekty ve městě, především místní železniční uzel. Při náletech zahynulo okolo stovky lidí. [[Rudá armáda]] město obsadila 6. října [[1944]]. Z města bylo také po válce odsunuto několik stovek [[Němci v Maďarsku|Němců]]. Další populační změna se uskutečnila v roce [[1947]], kdy došlo k výměně obyvatelstva s [[Československo|Československem]] (v okolí Békéscsaby bylo silné [[Slováci|slovenské]] osídlení). Na místo nich byli dosídleni někteří [[Maďaři]] z jižního Slovenska (z [[Komárno|Komárna]], [[Lučenec|Lučence]] a [[Nové Zámky|Nových Zámků]]). Přes tyto veškeré změny však počet obyvatel poklesl; zatímco v roce [[1941]] žilo v Békéscsabě přes padesát tisíc osob, v roce [[1949]] to bylo jen 44 000 lidí. Správní reformou v roce [[1950]] se město stalo v souvislosti s rozsáhlou reformou regionální správy na úrovni celého Maďarska sídlem župy na úkor nedaleké Gyuly. [128] => [129] => V roce [[1956]] zde došlo při sovětské okupaci Maďarska k několika přestřelkám, které si vyžádaly mrtvé na obou stranách. Místem odporu byly místná radnice a základní škola v Petőfiho ulici. Zahynulo několik sovětských vojáků, dva policisté a jeden civilista. Události dnes připomíná pamětní deska. [130] => [131] => Po vzniku [[Maďarská lidová republika|socialistického]] Maďarska se stalo centrem potravinářského [[průmysl]]u. Nestalo se tomu ale tak hned. V rámci poválečné obnovy byl budován v Maďarsku (stejně jako v jiných zemích tzv. východního bloku) především těžký průmysl. Békéscsaba však byla rozsáhleji industrializována až v závěru 60. let [[20. století]], postavena byla např. místní konzervárna. Za dvacet pět let se počet obyvatel zvýšil ze 42 000 na 65 000 a bytovou nouzi vyplývající z nárůstu obyvatel z velké části uspokojila [[panelák|panelová výstavba]]. Sídliště byla realizována v prostoru poblíž hlavního nádraží, jako např. [[Kazinczy lakótelep]]. Od šedesátých let začala plánovaná industrializace a rozvíjel se také drůbežářský a polygrafický průmysl. Dále byla zřízena továrna na obráběcí stroje, továrna na ozubení a [[výtah]]y, konzervárna a chladírna. Tehdy vznikla firma Kner Nyomda, a to sloučením několika malých závodů. [132] => [133] => Došlo i k dopravním změnám; roku [[1968]] byla schválena nová dopravní koncepce, která předpokládala zrušení úzkorozchodné městské trati a zavedení autobusových linek. [134] => [135] => V roce [[1989]] a po následujících politických změnách se průmysl ocitl v krizi, neboť přílišná orientace na země východního bloku a především na [[Sovětský svaz]] se ukázala být neudržitelnou. Místní konzervárna uzavřela své brány v roce [[1999]] a drůbežárna zkrachovala v roce [[2006]], propustila velký počet zaměstnanců. Mimo jiné zde za socialismu existovaly i závody textilního a stavebního průmyslu. [136] => [137] => Roku [[1991]] byl městu správní reformou vrácen statut regionálního centra, hlavního města své [[župa|župy]]. Diskutovalo se také o možnosti jejího přemístění zpět do Gyuly, ale to se neuskutečnilo. [138] => [139] => V současné době je město je především známé kulinářským mezinárodním [[Klobásový festival (Békéscsaba)|Klobásovým festivalem v Békéscsabě]], který se zde každoročně pořádá.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = KLOBÁSOVÝ FESTIVAL V BÉKÉSCSABE {{!}} Intermap [141] => | periodikum = www.intermap.sk [142] => | url = https://www.intermap.sk/program/klobasovy-festival-v-bekescsabe [143] => | datum přístupu = 2021-09-17 [144] => }} [145] => [146] => Roku [[2001]] zde byl otevřen obchodní dům s názvem ''Csaba Center'' a v roce [[2023]] nová tržnice.{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Hamarosan átadják az új térségi vásárteret Békéscsabán - galériával [148] => | periodikum = Behír [149] => | jazyk = maďarština [150] => | url = https://behir.hu/hamarosan-atadjak-az-uj-tersegi-vasarteret-bekescsaban-galeriaval [151] => | datum přístupu = 2023-06-08 [152] => }} [153] => [154] => == Administrativní dělení == [155] => Město Békéscsaba se dělí celkem na 13 místních částí, řada z nich jsou bývalé vesnice, které byly připojeny k městu. Z administrativního hlediska je město rozděleno na 6 obvodů, a to: [[Staré město (Békéscsaba)|Staré město]] ({{vjazyce2|hu|Belváros}}), Erzsébethely, Fényes, Gerla, Lencsési lakótelep a Mezőmegyer. [156] => [157] => == Obyvatelstvo == [158] => === Počet obyvatel a národnostní struktura === [159] => Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě 67 968 obyvatel, z toho 65 944 respondentů uvedlo svoji národnost. 63 782 z nich jako [[Maďaři|maďarskou]], 287 se deklarovalo jako [[Romové]]. 4 078 lidí se přihlásilo ke [[Slováci|slovenské]] národnosti, 425 k [[Němci|Němcům]] a 293 k [[Rumuni|Rumunům]]. Historicky bylo město etnicky více rozmanité, především před druhou světovou válkou zde byla více zastoupena německá a slovenská národnost. Slováci se částečně vystěhovali do dřívějšího Československa, částečně se pomaďarštili.{{chybí zdroj}} Mluvený slovenský jazyk v této oblasti do jisté míry odpovídá slovenštině [[19. století]]. [160] => [161] => === Náboženské poměry === [162] => Dle sčítání lidu z roku [[2011]] se 17,2 % obyvatel identifikovalo s [[Římskokatolická církev|Římskokatolickou církví]], 12, % obyvatel potom s [[luteránství]]m. 27 % odmítlo uvést a 33 % se deklarovalo bez náboženské příslušnosti. Náboženská příslušnost k jednotlivým církvím pozvolna klesá; ještě po druhé světové válce se k luteránství hlásilo přes polovinu a k římskokatolické církvi téměř třetina místních. [163] => [164] => == Zeleň a životní prostředí == [165] => [[File:Park (18048. számú műemlék).jpg|right|thumb|Zeleň v Széchenyiho sadech.]] [166] => Ve městě stojí několik parků. Na východním okraji města leží lesopark ({{vjazyce2|hu|parkerdő}}), nedaleko od areálu muzea klobásy. V centru města jsou oblíbeným parkem Széchenyiho sady ({{vjazyce2|hu|Széchenyi liget}}). [167] => [168] => Okolo Békéscsaby se nachází zatopené pískovny, které jsou oblíbené mezi rybáři nebo jen pro rekreaci.{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = Bányatavak: Csenddel áthatott zöldövezet és csillogó víztükör Jaminában [170] => | periodikum = Behír [171] => | jazyk = maďarština [172] => | url = https://behir.hu/banyatavak-csenddel-athatott-zoldovezet-es-csillogo-viztukor-jaminaban [173] => | datum přístupu = 2023-06-08 [174] => }} [175] => [176] => == Kultura == [177] => [[File:Békéscsaba, Jókai színház - 2013 (1).JPG|left|thumb|Jókaiovo divadlo.]] [178] => V Békéscsabě sídlí [[Jókaiovo divadlo (Békéscsaba)|Jókaiovo divadlo]]. Je umístěno v nápadné neoklasicistní budově z [[19. století]]. [179] => [180] => Stojí zde také muzeum, které je věnované dílu [[Maďaři|maďarského]] malíře [[Mihály Munkácsy]]ho a kulturní dům, který nese jméno [[János Arany|Jánose Arányho]]. Na okraji města je i muzeum věnované místním klobásám. V roce [[2013]] zde bylo otevřeno [[kultruní centrum Csabagyöngye]]. [181] => [182] => Největší knihovnou v Békéscsabě je župní knihovna. Sídlí v rozsáhlé budově dokončené roku [[1985]]. [183] => [184] => Své kulturní instituce zde má i slovenská národnostní menšina, např. slovenský vesnický dům, resp. Dům slovenské kultury. V meziválečném období zde vycházel slovenský [[Čabianský kalendár]]. [185] => [186] => == Školství == [187] => Békéscsaba se díky své poloze postupně rozvinula do podoby regionálního vzdělávacího centra, a to především v prvních dvou dekádách [[21. století]]. 30-40 % místních středoškolských studentů do Békéscsaby dojíždějí. Nachází se zde dále 13 základních škol, 14 škol středních (nebo gymnázií) a od roku [[1986]] vysoká škola, která je v současnosti obchodní fakultou Univerzity Sámuela Tessedika. [188] => [189] => == Doprava == [190] => [[Soubor:Békéscsaba railway station 01.jpg|vpravo|náhled|Budova nádraží.]] [191] => [[Soubor:Angyalos-kút, Békéscsaba - 2013 (101).jpg|vpravo|náhled|Kašna a panelové domy.]] [192] => [[Soubor:Békéscsaba - 2013 (30).JPG|vpravo|náhled|Pěší zóna ve městě.]] [193] => [[Soubor:Békéscsaba - 2013 (74).JPG|vpravo|náhled|[[Platan]]ová alej.]] [194] => [[Soubor:M44 Irany Bekescsaba.jpg|vpravo|náhled|Dálnice M44 u Békéscsaby.]] [195] => [196] => === Silniční doprava === [197] => Město je významnou křižovatkou jihovýchodního Maďarska. Do Békescsaby směřuje [[Dálnice M44 (Maďarsko)|dálnice M44]], které po svém dokončení spojí hlavní tranzitní dopravní tahy z Rumunska přes město až k [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnici M5]], která zajišťuje spojení s [[Budapešť|Budapeští]] a [[Subotica|Suboticí]]. Békéscsaby dosáhla dvěma úseky v letech [[2020]] a [[2021]], celkově vzato však město je posledním regionálním centrem v Maďarsku, které bylo napojeno na síť dálnic. Severní silniční okruh města je postaven jako poloviční profil uvedené dálnice. [198] => [199] => Kříží se zde také významné silnice celostátního významu a to, č. 44 a 47. Dříve procházely samotným centrem města, později byl ze severní strany zbudován silniční obchvat. Některé tahy nicméně i nadále vedou středem města. [200] => [201] => === Železniční doprava === [202] => Město je rovněž i důležitou železniční křižovatkou pro jihovýchodní část Maďarska. Vedou odsud celkem koleje do čtyřech směrů; na jih (do [[Rumunsko|Rumunského]] [[Curtici]] a do [[Arad (Rumunsko)|Aradu]]), na východ (do města [[Salonta]] rovněž v [[Rumunsko|Rumunsku]]), dále na sever (do [[Szolnok]]u) a na západ (do [[Segedín|Szegedu]]). [[Železniční trať Szolnok – Békéscsaba – Lőkösháza|Hlavní trať]] (č. 120) prochází ze Szolnoku směrem na Arad do Rumunska) Békéscsaba má jedno velké [[Békéscsaba (nádraží)|nádraží]], umístěné západně od středu města. Rekonstruováno bylo v letech [[2013]] až [[2015]]. Je doplněno rovněž i nádražím autobusovým. [203] => [204] => === Městská doprava === [205] => Městskou dopravu zajišťují autobusy. Dříve mělo město úzkorozchodnou městskou dráhu (nikoliv však tramvajovou). V Békéscsabě je také rozsáhlá síť [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. [206] => [207] => == Sport == [208] => V roce 2002 se zde konalo 11. [[mistrovství Evropy v plachtění]], kde se mistry Evropy stali dva čeští piloti [[Petr Krejčiřík]] a [[Tomáš Suchánek]]. Město ze svého rozpočtu vydává 2 % ročně na podporu sportu a sportovních aktivit a v roce [[2001]] získalo ocenění ''Národní město sportu''. Fotbalový tým [[Békéscsaba 1912 Előre]] hrál nějakou dobu v první maďarské fotbalové lize. [209] => [210] => Sportovní kruhová hala ({{vjazyce2|hu|Városi Sportcsarnok}}) se nachází na východním okraji města, při ulici ''Gyulai ut''. Fotbalový stadion se nachází na ''Nemocniční ulici'' ({{vjazyce2|hu|Kórház utca}}) a má kapacitu 4900 diváků. [211] => [212] => Ve městě stojí rovněž [[Arpádovy lázně (Békéscsaba)|Arpádovy lázně]].{{Citace elektronického periodika [213] => | titul = Újabb kormányzati támogatást kap az Árpád-fürdő! [214] => | periodikum = Behír [215] => | jazyk = maďarština [216] => | url =https://behir.hu/ujabb-kormanyzati-tamogatast-kap-az-arpad-furdo [217] => | datum přístupu = 2023-04-11 [218] => }} [219] => [220] => == Zdravotnictví == [221] => Ve městě se nachází Župní nemocnice. [222] => [223] => == Partnerská města == [224] => * {{Partnerské město|Beiuș}} [225] => * {{Partnerské město|Odorheiu Secuiesc}} [226] => * {{Partnerské město|Salonta}} [227] => * {{Partnerské město|Mikkeli}} [228] => * {{Partnerské město|Tarnovské Hory}} [229] => * {{Partnerské město|Trenčín}} [230] => * {{Partnerské město|Krompachy}} [231] => * {{Partnerské město|Užhorod}} [232] => * {{Partnerské město|Lutherstadt Wittenberg}} [233] => * {{Partnerské město|Zrenjanin}}{{Citace elektronického periodika [234] => | titul = Gde sve gradovi iz Srbije imaju „braću“: Prvi pobratim „stranac“ bio je Kursk, prijateljstva koja traju i duže od veka [235] => | periodikum = Danas [236] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/gde-sve-gradovi-iz-srbije-imaju-bracu-prvi-pobratim-stranac-bio-je-kursk-prijateljstva-koja-traju-i-duze-od-veka/ [237] => | jazyk = srbština [238] => | datum přístupu = 2023-06-08 [239] => }} [240] => [241] => == Významní rodáci a obyvatelé == [242] => * [[Gábor Miklya]] (* 1971), sochař [243] => * [[András L. Áchim]] (1871–1911), politik [244] => * [[Leslie Chabay]] (1907–1989), operní a koncertní zpěvák [245] => * [[Alex Crisovan]] (1919–2012), sportovní novinář, autor a úředník [246] => * [[Ottó Boros]] (1929–1988), hráč vodního póla, dvojnásobný olympijský vítěz [247] => * [[Károly Klimó]] (* 1936), malíř a grafik [248] => * [[Imre Simkó]] (1939–2021), střelec [249] => * [[László Vidovszky]] (* 1944), hudební skladatel [250] => * [[Mihály Gubis]] (1948–2006), hudebník, malíř a sochař [251] => * [[Bence Szabó]] (* 1962), šermíř, dvojnásobný olympijský vítěz [252] => * [[Csaba Kiss]] (* 1963), hráč badmintonu [253] => * [[Dalma Iványi]] (* 1976), basketbalistka [254] => * [[Orsolya Tóth]] (* 1981), herečka [255] => * [[Viktor Erdős]] (* 1987), šachista [256] => * [[Enikő Mihalik]] (* 1987), model [257] => * [[Balázs Baji]] (* 1989), překážkář [258] => * [[Gábor Ancsin]] (* 1990), házenkář [259] => * [[Imre Balog]] (* 1991), šachista [260] => * [[András Achim]] (1871–1911), farmář a zakladatel socialistické strany{{Citace monografie [261] => | příjmení = Cartledge [262] => | jméno = Brian [263] => | odkaz na autora = [264] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [265] => | url = [266] => | vydavatel = Hurst & Company [267] => | místo = Londýn [268] => | rok = 2006 [269] => | počet stran = [270] => | isbn = 978-184904-112-6 [271] => | kapitola = [272] => | strany = 286 [273] => | jazyk = angličtina [274] => }} [275] => [276] => == Odkazy == [277] => === Reference === [278] => [279] => {{Překlad|de|Békéscsaba|218075938}} [280] => [281] => === Související články === [282] => * [[Čabajská klobása]] [283] => [284] => === Externí odkazy === [285] => * {{Commonscat}} [286] => * {{Oficiální web}} [287] => * [https://web.archive.org/web/20050208221624/http://turizmus.bekescsaba.hu/latnivalok.php Fotografie města] [288] => [289] => {{Okres Békéscsaba}} [290] => {{Maďarsko}} [291] => {{Města v Maďarsku}} [292] => {{Autoritní data}} [293] => {{Portály|Maďarsko}} [294] => [295] => [[Kategorie:Békéscsaba| ]] [296] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [297] => [[Kategorie:Obce v župě Békés]] [298] => [[Kategorie:Okres Békéscsaba]] [] => )
good wiki

Békéscsaba

Békéscsaba je město v jihovýchodní části Maďarska (okres Békéscsaba, župa Békés). Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maďaři','19. století','Slováci','Rumunsko','20. století','2001','Němci','Békés','2013','Židé','1853','luteránství'

1853

2001

2013

Békés

Luteránství

Maďaři

Němci

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Slováci

Slováci je krátká stránka na české Wikipedii, která pojednává o etnické skupině Slováků.

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.