Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15488747 [id] => 15488747 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Héraklés [uri] => Héraklés [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Herkules|stránka=Herkules (rozcestník)}} [1] => {{infobox - osoba}} [2] => [[Soubor:Hercules by Baccio Bandinelli.jpg|náhled|Socha Hérakla od [[Baccio Bandinelli|Baccia Bandinelliho]] z let [[1530]]–[[1534]]]] [3] => [[Soubor:13-06-22-schwerin-50mm-by-RalfR-001.jpg|náhled]] [4] => '''Héraklés''' ([[starořečtina|řecky]] ''Ἡρακλῆς'', [[latina|latinsky]] ''Heracles, Hercules'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Zeus|Diův]] a [[Alkména|Alkménin]], nevlastní syn [[Amfitryón]]a a potomek [[Perseus|Perseův]], nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem. Je obdařen nadlidskou silou, odvahou i důvtipem a je vzorem pro hrdinu a muže. Měl také mnoho smrtelných potomků, z nichž někteří byli známi jako [[Héráklovci]]. [5] => [6] => Stal se bohem síly, píle, vytrvalosti aj. Za manželku má bohyni [[Hébé]], se kterou má dva syny [[Anikétos|Anikéta]] a [[Alexiares|Alexiara]]. Zúčastnil se výpravy [[Argonauti|Argonautů]]. [7] => [8] => == Narození a dětství == [9] => Bohyně [[Héra]], která žárlivě střežila každý [[Zeus|Diův]] krok a jeho milenkám i nemanželským potomkům připravovala mnohé strázně a komplikace, Héraklův osud s chutí a záští řádně promíchala. [10] => [11] => Ještě před jeho narozením se stalo to, co často předtím i potom – její manžel, nejvyšší bůh [[Zeus]], se zamiloval do krásné [[Alkména|Alkmény]], dcery mykénského krále [[Élektryón]]a a spojil se s ní, když na sebe vzal podobu jejího manžela, tírynthského krále [[Amfitryón]]a. Ta po příslušné době porodila hned dva syny – Diova syna Hérakla a hned po něm [[Ífiklés|Ífikla]], který byl synem Amfitryóna. [12] => [13] => Těsně před jejich narozením však nejvyšší bůh Zeus v radě bohů hrdě prohlásil, že „''právě dnes spatří světlo světa největší hrdina''“. To ovšem neušlo Héře a rozhodla se manželovi pomstít. Lstí vymámila z Dia přísahu, že kdo se toho dne narodí, bude vládnout všem mužům z Diova rodu. A Zeus odpřisáhl. Héra bez prodlení zařídila, aby se [[Sthenelos|Sthenelově]] manželce [[Nikippa|Nikippě]] týž den narodil syn, i když měl ještě dva měsíce času. Naopak Alkménin porod pozdržela. A tak se stalo, že se narodil Sthenelův syn [[Eurystheus]] a teprve po něm Diův potomek Héraklés. A přesně podle Diovy přísahy stal se Héraklés služebníkem Eurystheovým, a ani sám nejvyšší bůh s tím nic nemohl udělat. [14] => [15] => [[Soubor:Herakles snake Musei Capitolini MC247.jpg|náhled|Héraklés coby dítě škrtí Hérou seslaného hada]] [16] => [17] => === Nesmrtelnost === [18] => Když se Héraklés narodil, dostal jméno ''Alkeidés'' neboli ''Alkaios'' a teprve později Héraklés, což znamená „sláva Héře“. Stalo se totiž, že lstí se dítě dostalo do náruče bohyně Héry a k jejímu prsu: Jakmile se od ní napil, získal nesmrtelnost. Héra se rozzlobila a hned téhož dne na něj poslala dva hady: Zatímco jeho bratr Ífiklés strachy křičel, Héraklés je uškrtil, po jednom hadovi v každé ruce. [19] => [20] => === Dospívání na venkově === [21] => Jako malý chlapec se učil všemu, co má umět dospělý muž – řídit vůz, šermovat a zacházet se všemi zbraněmi, boxovat, střílet lukem, učil se taktice a strategii, ale také zpěvu a hudbě. A měl ty nejlepší učitele. Héraklés byl silný a prchlivý, takže když ho učitel hry na lyru [[Linos]] několikrát opravil, udeřil ho Héraklés lyrou do hlavy tak, že ho zabil. Za to ho nevlastní otec Amfitryón raději poslal na venkov ke stádům a tam pobyl až do svých osmnácti let. [22] => [23] => Všechny své vrstevníky převyšoval postavou, silou a odvahou. Na venkově se mladý Héraklés proslavil tím, že zabil [[kithairónský lev|kithairónského lva]], který pustošil tamní stáda. Sám lva vystopoval a zabil ho kyjem, oblékl se do jeho kůže a místo přilby nosil jeho rozevřené čelisti. [24] => [25] => Toto se stalo v zemi za vlády krále [[Thespios|Thespia]]. Král měl padesát dcer a každý večer posílal do Héraklovy ložnice jednu z nich, aby zplodily Héraklovy potomky, silné a statečné. Skutečně, po čase se král těšil z padesáti dvou vnoučat: dvě z dcer totiž porodily dvojčata, jedna z nich se jmenovala [[Prokris]]. [26] => [27] => == Megara == [28] => Když se vracel do rodných [[Théby|Théb]], potkal Héraklés výběrčí daní [[Orchomenos|orchomenského]] krále [[Ergínos|Ergína]]. Ti šli do Théb pro sto volů, které Thébané museli po své prohrané válce odevzdávat každý rok. Výběrčí se na Hérakla povyšovali a uráželi ho, takže se rozzlobil, uřezal jim uši a nosy, svázal jim ruce a poslal je domů. Thébané ho přivítali s nadšením, jenomže jemu v patách táhl král Ergínos s velkou armádou. Héraklés se postavil do čela obránců města, útočníky odrazil a donutil je vrátit Thébám dvojnásobek vybraných daní. Thébský král [[Kreón]] dal Héraklovi svou dceru [[Megara (mytologie)|Megaru]] a půl království. Héraklés se v Thébách usadil a stal se otcem tří synů. [29] => [30] => [[Soubor:Canova ErcoleLica 1.jpg|náhled|''Hérakles a Lichás'', autor: Antonio Canova]] [31] => [32] => === Vraždění a trest === [33] => Ten poklidný spokojený život nemohla vidět [[Héra]]. Poslala na něj šílenství, v němž pobil Héraklés své tři a Ífiklovy dvě děti, a potom mu zase vrátila rozum. Z tohoto třeštění se zachránil Héraklův synovec [[Ioláos]], který byl také napaden, ale podařilo se mu prchnout. Později se všech akcí zúčastnil s hrdinou jako [[Vozka|vozataj]] nebo [[štítonoš]]. [34] => [35] => == Dvanáct úkolů == [36] => Héraklés odešel do [[Delfy|Delf]], aby skrze věštbu zjistil, jak se má od strašného zločinu očistit. Dozvěděl se, že má odejít ke králi [[Eurystheus|Eurystheovi]] a vykonat deset uložených prací. Héraklés odešel do [[Argos (Peloponés)|Argu]] a usadil se nedaleko [[Mykény|Mykén]] na otcovském hradě [[Tíryns|Tírynthu]]. Odtud se hlásil o svých deset úkolů. Eurystheus se tolik bál, že své rozkazy vzkazoval přes svého hlasatele [[Kopreus|Koprea]]. Vymýšlel je ale s velkou odvahou. Zároveň s velkou chutí Hérakla urážel a ponižoval. [37] => [38] => Úkolů mělo být původně jen deset, nicméně král Eurystheus dva neuznal, a to odpravení hydry, při němž měl pomocníka, a vyčištění Augiášových chlévů, za něž si "nechal zaplatit". Héraklés se mu za úkoly navíc později pomstil: Dobyl jeho zemi a zabil ho. [39] => [40] => Než se Héraklés pustil do určených prací, dostal vzácné dary od bohů: [[Hermés]] mu daroval meč, [[Apollón]] luk a šípy, [[Héfaistos]] zlatý hrudní krunýř a [[Athéna]] roucho. Dva poslední spolu soutěžili, kdo prospěje nejvíc. Dále mu [[Poseidón]] daroval koňské spřežení, [[Zeus]] neprorazitelný štít. Přesto prý Héraklés spoléhal více na svůj kyj, luk a šípy. [41] => [42] => [[Soubor:Lucha de Heracles con el león de Nemea.jpg|náhled|vlevo|Héraklés dusící nemejského lva]] [43] => [44] => === 1. Zabít nemejského lva === [45] => Bylo to obrovské zvíře s neprorazitelnou kůží. Když dorazil Héraklés do Nemeie, nenašel nikoho, kdo by mu ukázal cestu nebo stopy. [[Nemejský lev]] vyhubil nebo zahnal všechny lidi z okolí. Héraklés dlouho pátral v lesích i kopcích, až narazil na stopu. Vystřelil na lva šípy, ale ty se jenom odrazily od kožichu a neublížily. Vzal na lva meč, ale ten se ohnul. Pak se rozmáchl svým kyjem, trefil lva do čenichu a ten zalezl do jeskyně se dvěma vchody. Héraklés uzavřel jeden vchod, druhým do jeskyně vstoupil, chytil lva za hlavu a tak ho svíral, až se lev udusil. Mršinu poté přinesl do [[Mykény|Mykén]]. Úkol mu zabral třicet dní a přišel prý při něm o jeden prst. Eurystheus udivený a vyděšený mu provždy zakázal vstup do města, výsledky svých úkolů měl Héraklés předvádět před branami. Eurystheus si nechal zhotovit mosaznou nádobu, tu zahrabali do země a král se do ní před příchodem Hérakla ukrýval. [46] => [47] => [[Soubor:Heracles Hydra Guido Reni.jpg|náhled|vpravo|Héraklés ubíjející lernskou hydru]] [48] => [49] => === 2. Zabít lernskou hydru === [50] => [[Hydra (mytologie)|Hydra]] žila v doupěti a řádila v hluboké bažině. Byla příšerná – hadí tělo a několik (tři až devět) hadích hlav, z nichž jedna byla nesmrtelná. Její jed dokázal zabít prakticky cokoliv i při nepatrné dávce. Jako pomocníka měla obrovského kraba, a tak si Héraklés vzal jako pomocníka syna svého přítele, [[Ioláos|Ioláa]]. Bohyně Pallas [[Athéna]] přivedla Hérakla k doupěti a poradila mu střílet na příšeru hořícími šípy. Tak donutil Hydru vylézt. Pak se ji pokoušel chytit, rozbíjel jí hlavy kyjem, ale z každé rozbité vyrostly dvě nové. Na pomoc Hydře přilezl z bažiny obrovský krab, který Hérakla štípal do nohou. Héraklés povolal na pomoc [[Ioláos|Ioláa]], ten zapálil z jedné strany les, upaloval Hydře hlavy a poté už nové nerostly. Pak usekl Héraklés i nesmrtelnou hlavu, zahrabal ji do hlíny a zatížil kamenem. Nakonec si v jedu namočil hroty šípů, které později způsobovaly smrtelná zranění. [[Eurystheus]] mu odmítl uznat splnění úkolu, protože Ioláos mu podával louče. [51] => [52] => === 3. Chytit kerynejskou laň se zlatými parohy === [53] => Těch laní bylo pět, byly rychlé, měly mosazná kopýtka a zlaté paroží. Přitom [[laň|laním]] řeckých jelenů paroží neroste, jen samcům. Kdysi bohyně [[Artemis]] čtyři z nich sama odchytila a zapřáhla je do svého vozu. Poslední volná laň z [[Keryneia|Keryneii]] prý pustošila pole. [54] => [55] => Héraklés chtěl laň chytit, aniž by použil násilí nebo ji poranil. Stopoval ji neúnavně po celý rok, prošel daleké kraje. Nakonec ji dostihl celou vyčerpanou, vystřelil na ni šíp, kterým jí probodl čistě obě přední nohy. Pak teprve ji chytil a nesl ji na ramenou až do Mykén. Bohyni Artemis se omluvil a vinu za lov laně shodil na Eurysthea, jehož úmyslem bylo poštvat bohyni proti Héraklovi. [56] => [57] => [[Soubor:Berlin-tiergarten luetzowplatz herkules 20050506 p1030068.jpg|náhled|vpravo|Héraklés zápolící s [[Erymanthský kanec|erymanthským kancem]]]] [58] => [59] => === 4. Chytit erymanthského kance === [60] => Obrovské zvíře pustošilo široký kraj a děsilo vše živé. Héraklés ho měl donést živého. [61] => [62] => Cestou se zastavil u [[Kentaur]]ů a několik jich tehdy zabil. A nešťastnou náhodou trefil otráveným šípem i [[Cheirón]]a, kterému nebylo pomoci. Přál si zemřít, ale nemohl, protože byl nesmrtelný. Později si s ním svůj osud smrtelníka vyměnil hrdina [[Prométheus]] a Cheirón se dostal na oblohu do [[souhvězdí Kentaura]]. [63] => [64] => Poté se Héraklés vydal za kancem. Hlasitým pokřikem ho vyhnal z houští, zahnal ho do hluboké závěje, skočil mu na záda a spoutal ho řetězy. Poté ho živého na ramenou odnesl do Mykén. Shodil ho u tržiště, zatímco Eurystheus byl schovaný v sudu. [65] => [66] => Na nové úkoly Héraklés nečekal, protože se právě shromažďovali [[Argonauti]] na svou plavbu do [[Kolchis|Kolchidy]]: připojil se k nim. [67] => [68] => === 5. Vyčistit Augiášovy chlévy === [69] => Král [[Augeiás]] měl taková stáda dobytka, která z něj udělala nejbohatšího muže na světě. Navíc bohové zařídili, že stáda byla plodná a odolná vůči všem nemocem. Stáje, ohrady a dokonce přilehlá pole byla vrchovatě zanesena hnojem, který se léta nevyvážel. Když Eurystheus tento úkol zadával, představoval si Hérakla, jak roky ručně čistí chlévy. Ale Héraklés obhlédl situaci a prohlásil, že když mu Augeiás dá desetinu stád, bude večer práce hotová. Ten se zasmál a kývl. Nato Héraklés prorazil na dvou místech ohrady, změnil tok dvou blízkých řek ''Alfeios'' a ''Péneios'' a jejich proud se prohnal ohradami, stájemi a okolními poli. A práce byla večer hotova. Augeiás se začal vytáčet a dohadovat, že úkol byl zadaný Eurystheem, a potom ještě zapíral, že by desetinu stád slíbil. Zasedl soud, v něm Augeiův syn [[Fýleus]] dával za pravdu Héraklovi a Augeiás je oba vyhnal ze země. A co víc – [[Eurystheus]] práci neuznal, protože prý si Augeias Hérakla najal. [70] => [71] => [[Soubor:Herakles aegina pushkin.jpg|náhled|vpravo|Héraklés sestřelující stymfálské ptáky]] [72] => [73] => === 6. Zahnat stymfálské ptáky === [74] => Byli to velcí ptáci jako jeřábi nebo ibisové, ale měli mosazné zobáky, pařáty a křídla. Jsou zasvěcení bohu války [[Áres|Areovi]]. Žili nad stymfálskou bažinou, ve velkých hejnech vzlétali do vzduchu a zabíjeli lidi a zvířata tím, že nechali padat mosazné peří, a zároveň vylučovali jedovatý trus, který ničil porosty. Když Héraklés přišel plnit úkol, viděl, že z bažiny zaútočit nelze, protože člověka neunese a člun se na ni nedá spustit. Pomohla mu [[Athéna]] – dala mu kovová chrastítka a Héraklés stál na výběžku hory nebo vysoko na stromě a dělal tak hrozný hluk, že ptáci šílení hrůzou odlétali do dálek až k Černému moři. O tom je zmínka v příbězích [[Argonauti|Argonautů]]. [75] => [76] => [[Soubor:Lucha de Heracles con el toro de Creta.jpg|náhled|vlevo|Héraklés krotící divokého krétského býka]] [77] => [78] => === 7. Přivést krétského divokého býka === [79] => Divoký býk byl dar boha moří [[Poseidón]]a krétskému králi [[Mínós|Mínóovi]], ovšem s podmínkou, že Mínós ho musí bohu obětovat. Mínós obětoval jiného býka a Poseidón za trest seslal na býka zuřivost, při níž býk pobíhal po ostrově a všechno ničil. Héraklés ho holýma rukama chytil a v dlouhém zápase zkrotil tak, že ho mohl přivést do [[Mykény|Mykén]]. Eurystheus býka nejprve věnoval [[Héra|Héře]], pak ho pustil na svobodu. Když býk později pustošil krajinu až v okolí [[Athény|Athén]], zabil ho [[Théseus]]. [80] => [81] => === 8. Přihnat Diomédovy lidožravé koně === [82] => [[Diomédes]] byl thrácký král, vládl bojovným [[Biston]]ům. Jeho stáje byly postrachem celé země. Koně (kobyly – podle jiné verze hřebci) měli jména ''Podargos'', ''Lamón'', ''Xanthos'' a ''Deinos''. Byli přikováni železnými řetězy k bronzovým žlabům a král je krmil masem svých hostů. Héraklés se cestou do [[Thrákie]] stavil u svého přítele, ferského krále [[Admétos|Adméta]] a jeho manželky [[Alkéstis]], kterou zachránil ze spárů smrti. Když poté dorazil do cíle, přemohl čeledíny, koně zahnal k moři a nechal je hlídat svým přítelem [[Abdéros|Abdérem]]. Pak spěchal odrazit útok Dioméda. To se mu podařilo, avšak přítele Abdéra divocí koně mezitím roztrhali. Sklíčený žalem přihnal koně do Mykén a [[Eurystheus]] je pustil na svobodu. Později pak byli nalezeni rozsápaní divokou zvěří. [83] => [84] => [[Soubor:Herakles_Amazons_Louvre_F218.jpg|náhled|vpravo|Héraklés bojující proti Amazonkám, přibližně 530–520 př. n. l.]] [85] => [86] => === 9. Přinést pás královny Amazonek === [87] => Dcera krále Eurysthea zatoužila po zlatém pásu, který bůh [[Áres]] daroval královně [[Amazonky|Amazonek]] [[Hippolyta|Hippolytě]]. Byl to tedy devátý Héraklův úkol. Vzal s sebou oddíl věrných přátel, což se hodilo, protože cestou v zemi krále [[Lykos|Lyka]] zaútočili na království divocí Bebrykové a Héraklés je porazil. Za to mu byl Lykos vděčný a Héraklés si získal takovou slávu, že královna Hippolyta mu vyšla vstříc a chtěla mu dobrovolně svůj pás věnovat. Jenže Héřiny intriky rozšířily pomluvu, že Héraklés chce královnu zabít. Amazonky uvěřily, napadly Héraklovu skupinu, došlo k boji a v něm mnoho Amazonek přišlo o život, mnoho padlo do zajetí. Mezi nimi také [[Antiopa]], kterou si vzal později za ženu [[Théseus]]. Královnin pás odevzdal Héraklés králi Eurystheovi a ten jej údajně věnoval chrámu bohyně Héry v [[Argos (Peloponés)|Argu]]. [88] => [89] => === 10. Přihnat dobytek obra Géryona === [90] => Další úkol byl přihnat nádherná velká stáda dobytka, která vlastnil [[Géryonés]], obr s třemi těly. Jeho ostrov [[Eritheia]] ležel daleko na západě, kde země končila, tam Héraklés prorazil úzkou šíji a postavil u ní dva sloupy zvané „''Héraklovy sloupy''“. Když ho pálilo právě zapadající slunce, vystřelil šíp na sluneční vůz boha [[Hélios|Hélia]] a bůh se nerozzlobil, ale pomohl Héraklovi přeplout na ostrov. Tam se na něho vrhl pes [[Orthos]] a hlídač obr [[Eurytión]]. Oba byli za chvíli zabiti a potom i Géryonés. Daleká cesta domů byla také plná útrap, Héraklés se musel vypořádat se silákem Erykem, protože mu ukradl krávu, potom přemoci obra [[Kákos|Káka]], rovněž zloděje. Když už se zdálo, že cesta není daleká, seslala Héra zuřivost na dobytek, ten se rozeběhl a Héraklés měl plné ruce práce, aby stádo sehnal dohromady. Když je šťastný předával Eurystheovi, ten stáda obratem věnoval bohyni Héře. [91] => [92] => [[Soubor:Atlas Hercules MBA Lyon.jpg|náhled|Héraklés přebírající nebeskou klenbu od Atlanta]] [93] => [94] => === 11. Přinést tři zlatá jablka ze zahrad Hesperidek === [95] => Poté, co Héraklés za osm let a jeden měsíc splnil deset předešlých úkolů, vydal se hledat zahradu Hesperidek, kterou tyto ženy (zvané též Hesperovny) opatrovaly bohyni [[Héra|Héře]]. Byly to dcery [[Titáni|Titána]] [[Atlás (mytologie)|Atlanta]]. [96] => [97] => Vzácnou zlatou jabloň střežil neúnavně bdělý drak [[Ládón]], obtočený kolem stromu. Héraklés vyrazil na cestu, ale netušil, kde se božská zahrada nachází. Na zamýšlenou trasu, která by ho dovedla k cíli, se však nemohl nikoho doptat. Dlouho putoval mnoha zeměmi, až mu nymfy poradily vyhledat mořského boha [[Néreus|Nérea]], u něhož skutečně obdržel rady, kam směřovat další pouť a jak si jablka přivlastnit. [98] => [99] => Brzy nato dorazil k Atlantovi, jehož požádal, aby mu jablka sám donesl, a nabídl se za něj podržet nebeskou klenbu. A tak se i stalo. Nejdříve ze všeho ale šípem zastřelil hrozného draka Ládóna. Netrvalo dlouho a Atlás se vrátil s jablky. Navrhl, že je donese Eurystheovi sám. Héraklés se však nenechal přelstít. Naoko sice souhlasil, jenom co si prý lépe podloží rameno, aby ho břemeno netlačilo. Vrátil tak klenbu na Atlantova ramena, vzal jablka a rychle se vzdálil. Když je po několika měsících předával králi, tak mu je vladař vrátil zpět. Héraklés je následně podal [[Athéna|Athéně]] a ta je odevzdala [[nymfy|nymfám]], čímž se vlastně opět dostala do [[Héra|Héřiných]] rukou. [100] => [101] => [[Soubor:Hercules_capturing_Cerberus.jpg|náhled|Héraklés podmaňující si bestii Kerbera]] [102] => [103] => === 12. Přivést psa Kerbera, strážce podsvětí === [104] => Posledním úkolem bylo přivést strašného psa [[Kerberos|Kerbera]] z podsvětí. Jelikož Héraklés bez zaváhání přijal i tento úkol, získal si náklonnost a úctu bohů a hlavně jejich pomoc, zejména boha [[Hermés|Herma]] a bohyně [[Athéna|Athény]]. Nikdy předtím se nikdo živý z podsvětí nevrátil. Bůh Hermés Hérakla dovedl k tajnému vchodu do podsvětí v blízkosti propasti Tainaru a tam se ho ujala Athéna a rychle procházeli krajinou stínů. Převozník zemřelých [[Charón]], vyděšený podmračeným obrovským návštěvníkem, ho rychle převezl přes řeku [[Styx]] (byl prý za tuto výjimku bohem podsvětí [[Hádés|Hádem]] rok spoutaný v okovech). Na druhém břehu stíny mrtvých zmizely, jenom [[Gorgony|Gorgona]], [[Medusa|Medúza]] a [[Meleagros]] zůstali poblíž, ale neublížili. Na další cestě u brány [[Tartaros|Tartaru]] našel Héraklés své přátele [[Théseus|Thésea]] a [[Peirithoos|Peirithoa]] přilepené na krutých křeslech. Thésea odtrhl a osvobodil, druhý tam však musel zůstat navěky. Ještě se Héraklés dostal do sporu s pastýřem Hádových stád, až musela zakročit královna podsvětí [[Persefona]]. Potom už byl přijat samotným Hádem, a když požádal o vydání Kerbera, Hádés si vymínil, že to musí zvládnout bez kyje a šípů. A tak Héraklés uchopil Kerbera za hrdlo s třemi hlavami – ze šíje vyrůstaly hadí ocasy s ostny, s dračí hlavou na konci. Tiskl ho vší silou. Kerberos se dusil a v poslední chvíli prosil o milost, takže Héraklés ho pustil a vzal ho s sebou na zpáteční cestu. Byla dlouhá a namáhavá, když však dorazili až do [[Mykény|Mykén]], král [[Eurystheus]] s očima plnýma hrůzy padl na kolena a prosil Hérakla, ať obludu rychle odvede zpět. [105] => [106] => === Trvání úkolů === [107] => Plnění prvních deseti úkolů krále [[Eurystheus|Eurysthea]] trvalo Héraklovi osm let a jeden měsíc. Podle některých verzí mělo být úkolů původně jen deset, ale Eurystheus neuznal boj s Hydrou, kde pomáhal [[Ioláos]], a Augiášův chlév, kde prý šlo o nájemní práci pro [[Augeios|Augeia]]. Proto král přidal ještě další dvě práce. Tím se doba služby protáhla na dvanáct let, jak stanovila původní předpověď. [108] => [109] => == Hledání nové manželky == [110] => Když Héraklovi skončila služba u Eurysthea splněním dvanáctého úkolu, byl volný na všechny způsoby. Přenechal totiž první manželku [[Megara (mytologie)|Megaru]] svému synovci a příteli [[Ioláos|Ioláovi]], který ji utěšoval po dobu manželovy nepřítomnosti a zvykl si na ni tak, že bez ní nemohl být. Pak Héraklés opustil [[Théby]] a vrátil se do [[Tíryns|Tírynthu]]. [111] => [112] => === Iola === [113] => Ale to už se opět ozvala bohyně [[Héra]]. Seslala na něho touhu po novém sňatku a on se začal rozhlížet po mladší manželce. Doslechl se, že [[oichalský]] král [[Eurytos]] hodlá provdat svou krásnou rusovlasou dceru [[Iola|Iolu]], ale jen za toho, kdo ho porazí v lukostřelbě. Héraklés se bez meškání vydal na cestu, do Ioly se zamiloval na první pohled a Euryta porazil hned napoprvé. To krále rozlítilo a prohlásil, že svou dceru nedá služebníkovi zbabělého Eurysthea, a Hérakla vyhnal. Ten přísahal v budoucnosti odplatu. Nejprve se však vydal na další cestu pro novou manželku. [114] => [115] => [[Soubor:Virgil Solis - Hercules Achelous.jpg|náhled|Hérakles zápolící s Achelóem]] [116] => [[Soubor:Termen van Hercules en Deïanira, RP-P-H-H-69.jpg|náhled|vlevo|Hérakles se svou láskou Déianeirou]] [117] => [118] => === Déianeira === [119] => Ženu si našel až v dalekém [[Kalydón]]u, byla to [[Déianeira]], krásná dcera krále [[Oineus|Oinea]]. Jejími bratry byli [[Meleagros]] a [[Týdeus]]. Svou manželku si však musel vybojovat v souboji s obrovským říčním bohem [[Achelóos (mytologie)|Achelóem]]. Ten se v souboji změnil v hada a Héraklés ho téměř zardousil. Proměnil se v býka a Héraklés mu v souboji ulomil roh, který pak bohyně [[Néreovny]] naplnily různými plody a jako „''[[roh hojnosti]]''“ ho daroval nejvyššímu bohu Diovi. Tak byl Achelóos i přes své „chameleonské“ schopnosti velkým hrdinou přemožen. [120] => [121] => [[Soubor:Hercules,_Nessus,_and_Deianira.jpg|náhled|vpravo|Hérakles usmrcující [[kentaur]]a Néssa]] [122] => [123] => ==== Kentaur ==== [124] => A tu se opět přihlásila bohyně [[Héra]] se svými intrikami. Héraklés žil po svatbě v královském paláci, Héra mu ale vzala všechnu rozvahu a on zabil syna svého přítele. Chtěl mu dát jenom pohlavek pro bezvýznamný prohřešek, ale rána byla prudká a chlapec se už neprobral. Přítel mu odpustil, ale Héraklés opustil Kalydón a i s Déianeirou odešli do [[Tíryns|Tírynthu]]. Cestou je potkala další nemilá příhoda: Přišli k řece, kde nebyl most a pocestné přenášel [[Kentaur]] [[Néssos]]. Héraklés sám přeplaval, ale když Nessos přenášel Déianeiru, její krása ho uchvátila a on ji chtěl unést. Héraklés ho zasáhl smrtícím šípem. Kentaur v poslední chvíli našeptal Déianeiře, aby si nabrala jeho krev, a tou když potře Héraklův oděv, vrátí se jeho láska k ní, kdyby už ji nemiloval. Déianeira si krev nabrala. [125] => [126] => Společně pak spokojeně žili na Tírynthu, vychovávali syna [[Hyllos|Hylla]] i další děti – dokud ovšem znovu nezasáhla Héra svými dalšími intrikami. [127] => [128] => == Smrt Ífita == [129] => Nejstarší Eurytův syn [[Ífitos]] prohlásil, že Iola se měla stát Héraklovou manželkou. Právě v tu dobu byla ukradena královská stáda a král poslal Ífita za Héraklem, kterého nařkl z krádeže. Ífitos podezření nevěřil, chtěl dokázat Héraklovu nevinu a vypravil se za ním. Dostal se na jeho hrad [[Tíryns]], byl přátelsky přijat, ale když se Héraklés dozvěděl o podezření, popadl ho šílený vztek a nevinného Ífita, který chtěl očistit jeho jméno, shodil z hradní věže a zabil ho. Pravým zlodějem však byl [[Autolykos]], který změnil kouzly jejich vzhled. [130] => [131] => === Další služba === [132] => Po tomto násilném činu chtěl získat očištění, ale když ještě zlostí poničil vybavení delfské věštírny, vyprovokovalo to k boji boha [[Apollón]]a, až musel [[Zeus]] mezi soky vrhnout blesk a přinutil je ke smíru. Nakonec se přece našla věštírna, kde mu sdělili, že musí opět sloužit, a to jako otrok [[Lýdie|lydské]] královny [[Omfalé]] celý rok (nebo tři), protože se provinil násilím proti zákonům pohostinnosti. Utržené peníze měl odevzdat králi Eurytovi za zabitého Ífita. [133] => [134] => [[Soubor:Hercules_and_Omphale,_1754.jpg|náhled|vpravo|Omfalé s Héraklem]] [135] => [136] => === Omfalé === [137] => Královna [[Omfalé]] prý byla ješitná a krutá žena, která Hérakla ponižovala, na druhou stranu mu však poskytovala i „dovolenou“, kterou potřeboval na své hrdinské i jiné činy. Jinde se povídá, že si ho koupila spíš jako milence než bojovníka, ostatně s ním měla tři syny: ''Lama, Agelaa a Laomedonta''{{Doplňte zdroj|2010-04-06}}. A nebyla jedinou tamní matkou Héraklových dětí. [138] => [139] => Když Lydové začali zemi královny Omfaly pustošit, Héraklés jim vzal kořist a jejich město srovnal se zemí. Zastřelil obrovského hada, který ničil úrodu a hubil lidi. Omfalé mu za to vše byla vděčná a navíc zjistila jeho pravou totožnost: Dosud ho měla jen za anonymního otroka. Poté ho propustila na svobodu a on se s bohatými dary vrátil do [[Tíryns|Tírynthu]]. Tak skončila jeho tříletá očista. [140] => [141] => == Dovolené a další osudy == [142] => Hérakles vykonal i další hrdinské činy, a to už i v průběhu doby úkolů: [143] => * Na svých dovolených se Héraklés zúčastnil plavby s [[Argonauti|Argonauty]] do [[Kolchis|Kolchidy]]. [144] => * Při jiné zajal dvojčata, malé [[Kerkópové|Kerkópy]], kteří ho připravovali o spánek. Když mu jako masařky bzučeli kolem uší, chytil je, ale protože byli tak malí a směšní, nechal je jít. [145] => * Jindy napravoval příkoří: Třeba potrestal jistého ''[[Syleos|Sylea]]'', který nutil pocestné pracovat na své vinici. Všechnu révu mu vytrhal i s kořeny. [146] => [147] => [[Soubor:Antaeus & Heracles (Nordisk familjebok).jpg|náhled|Hérakles porážející obra Antaia]] [148] => [149] => === Porážka Antaia === [150] => Cestou k [[Hesperidky|Hesperidkám]] se potkal s obrovským [[Antaios|Antaiem]], synem bohyně Země [[Gaia|Gaie]]. Ten nutil cizince, aby s ním zápasili až do úplného vyčerpání, a potom je zabil. Jenže Héraklés už v průběhu boje poznal, že obr čerpá svou sílu z matky Země. Ve vhodné chvíli ho zvedl do výše, tam byl obr bezmocný, a Héraklés ho zardousil. [151] => [152] => === Založení Théb === [153] => Cestou [[Egypt]]em založil Héraklés „''město o stu branách''“, které nazval [[Théby]] na počest svého rodného města. V zemi krále [[Búsiris|Búsirida]] panovalo už devět let velké sucho a hladomor, které je prý možné zahnat, bude-li každoročně obětován jeden cizinec. Poslední obětí se měl stát právě Héraklés, ale ten u obětního oltáře strhl pouta a zabil krále i jeho syna. Tím prý přestal být Egypt cizincům nebezpečný. [154] => [155] => [[Soubor:Herakles_Prometheus_Louvre_MNE1309.jpg|náhled|vlevo|Hérakles zabíjející orla a osvobozující Prométhea]] [156] => [157] => === Osvobození Prométhea === [158] => Dále cestoval přes [[Arabský poloostrov|Arábii]] a došel až ke [[Kavkaz]]u, kde byl přikován [[Prométheus]], kterému každý den trhal játra obrovský orel. Héraklés tohoto orla sestřelil a Prométhea osvobodil. A protože Zeus se rozčílil, bylo třeba, aby místo Prométhea šel do [[Tartaros|Tartaru]] dobrovolně někdo jiný, a tak Héraklés navrhl, aby svou nesmrtelnost dal Prométheovi Kentaur [[Cheirón]], tak nešťastně nevyléčitelně zraněný Héraklovým šípem při lovu erymanthského kance. Navíc musel Prométheus navždy nosit kroužek s kouskem kamene z kavkazské skály na prstu, neboť Zeus přísahal, že bude ke skále navždy přikován. Dle legendy od té doby lidé nosili prsteny s kamínky. [159] => [160] => === Boj s Giganty === [161] => Hrdinské činy dosáhly až na [[Olymp]] a odtud se mu dostalo největší cti pro smrtelného muže: sám nejvyšší bůh [[Zeus]] ho požádal o pomoc. Proti němu se vzbouřili [[Gigant]]i, synové svrženého boha [[Uranos|Úrana]] a bohyně [[Gaia|Gaie]], od níž dostali kouzelnou bylinu, která je chránila proti zbraním bohů. Nebyli však chráněni proti zbraním smrtelníků, proto Zeus poslal bohyni [[Athéna|Athénu]] pro Hérakla. Přišel rád na výzvu svého otce a bez otálení se dal do boje. První zahynul nejsilnější Gigant [[Alkyoneus]] a po něm další a s pomocí bohů všichni do jednoho. Získal tím díky bohů i lidí. [162] => [163] => == Odplaty == [164] => [165] => === Augiášovi === [166] => První za svou proradnost zaplatil král [[Augeiás]], že nesplnil slib za vyčištění chlévů: Augeiás mu odmítl dát slíbenou odměnu – desetinu svých stád. Nyní se Héraklés vrátil se svým vojskem a Augeia zabil. [167] => [168] => === Láomedónovi === [169] => Další nevyřízený účet měl v [[Trója|Tróji]]: Na jedné ze svých dovolených už dříve na trojském pobřeží našel ke skále přikovanou mladou dívku [[Hésioné]], která měla být obětována mořské obludě. Ta požírala lidi a ničila jim úrodu. Héraklés šel nabídnout, že obludu zabije za dva nesmrtelné sněhobílé koně, které [[Zeus]] daroval králi [[Láomedón]]ovi, otci dívky Hésioné. Héraklés obludu zabil tak, že jí v plné zbroji skočil do hrdla, zůstal tam tři dny a poté vítězně vyšel. Jenže král Láomedón mu dal jen koně obyčejné. [170] => [171] => Tak Héraklés postavil v Tírynthu armádu a loďstvo, napadl Tróju, zpustošil ji a zabil krále i všechny jeho syny, až na ''Podarka'': Toho vykoupila Hésioné jako otroka a dostal nové jméno [[Priamos]]. Héraklés jej poté usadil na trůn. [172] => [173] => === Eurytovi === [174] => Poté se vypravil napravit poslední příkoří: Za dávnou urážku zabil krále [[Eurytos|Euryta]], že mu neuznal vítězství v lukostřelecké soutěži. Když však spatřil mezi zajatci jeho rusovlasou dceru [[Iola|Iolu]], znovu se do ní zamiloval. Když to zjistila jeho současná manželka [[Déianeira]], ihned si vzpomněla na pomoc: Měla krev [[Kentaur]]a [[Nessos|Néssa]], která jí měla vrátit lásku manžela. Pomazala krví Héraklův plášť a poslala mu ho po jejich synovi [[Hyllos|Hyllovi]]. Otrávená krev vnikla do Héraklova těla a působila hrozné bolesti. Když se od syna dozvěděl pravou příčinu, že je Déianeira nevinná, že nevědomky podlehla krutým intrikám, vrátil se k ní, ale našel ji už mrtvou: Probodla se mečem. [175] => [176] => == Smrt == [177] => Pozvolna v bolestech umírající Héraklés vystoupil na horu [[Oeta]], kde nechal postavit pohřební hranici a ulehl na ni, zahalen do své lví kožešiny, se svým kyjem pod hlavou. Nikdo však hranici nechtěl zapálit: Hérakles prosil i Hylla, aby ho zbavil života a zkrátil jeho utrpení, Hyllos se k tomu ale nedokázal odhodlat. Až šel kolem Héraklův přítel [[Argonauti|argonaut]] [[Poeas]] (nebo jeho syn [[Filoktétés]]), král [[Meliboa|Meliboy]] v [[Thesálie|Thesálii]] a slavný [[Lukostřelba|lučištník]], a za tuto laskavost mu Hérakles věnoval svůj luk a otrávené šípy, které nikdy neminou cíl. [178] => [179] => Otcovo další přání prý ale Hyllos splnil: Vzal si krásnou Iolu za manželku. [180] => [181] => [[Soubor:The_Apotheosis_of_Hercules.jpg|náhled|Hérakles vystupující na Olymp]] [182] => [183] => === Na Olympu === [184] => Když hranice vzplanula, jasně se zatřpytily blesky [[Zeus|Dia]] hromovládného, z výšin [[Olymp]]u slétla bohyně [[Athéna]] s poslem bohů [[Hermés|Hermem]] a ve zlatém voze odvezli velkého hrdinu na nebe. Vítali ho všichni, dokonce i [[Héra]] překonala svou věčnou nenávist, dala mu za manželku svou dceru [[Hébé|Hébu]]. Zeus ho pozval ke stolu bohů, nabídl mu [[nektar]] a [[ambrózie|ambrózii]], pokrmy bohů, a za jeho velké hrdinské činy a utrpení ho prohlásil nesmrtelným. [185] => [186] => Héraklés je nesmrtelným hrdinou, dodnes žije v příslovích a bájích, dodnes se konají [[olympijské hry]], které prý založil na památku svého vítězství nad králem [[Augeiás|Augeiem]]. Dodnes [[Souhvězdí Herkula|sídlí]] na nebi, hned vedle [[souhvězdí Hydry]]. [187] => [188] => Zajímavost: [189] => Herákles měřil přibližně 2 m do výšky a vážil okolo 150 kg. [190] => [191] => == [[Genealogie]] == [192] => Rodinný strom:Morford, M.P.O, Lenardon R.J.(2007)''Classical Mythology''. pp. 987 Oxford: Oxford University Press.{{Rodokmen/začátek}} [193] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | | | | | | | | | | | | | ZEU |y| DAN |ZEU=[[Zeus]]|DAN=[[Danaé]]}} [194] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | | | | | | | | | | | | | | | |!|}} [195] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | | | | | | | | | | | | | | | PERSE |y| ANDRO|PERSE=[[Perseus]]|ANDRO=[[Andromeda (mytologie)|Andromeda]]}} [196] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | |,|-|-|-|v|-|-|-|-|-|-|-|v|-|-|-|-|-|^|-|v|-|-|-|-|-|-|-|v|-|-|-|v|-|-|.|}} [197] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | PER | | ALC |y| HIP | | ELE |y| ANA | | STH |y| MEN | | MES | | HEL | | GOR |PER=[[Persés]]|ALC=[[Alkaios (syn Perseův)|Alkaios]]|HIP=[[Hipponomé]]|ELE=[[Élektryón]]|ANA=[[Anaxo]]|STH=[[Sthenelos]]|MEN=[[Menippe]]|MES=[[Méstor]]|HEL=[[Heleios]]|GOR=[[Gorgofona]]}} [198] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | |,|-|-|-|(| | | |,|-|-|-|^|-|-|-|.| | | |!|}} [199] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | ANA | | AMP |y| ALC |y| ZEU | | LYC | | EUR |AMP=[[Amfitryón]]|ALC=[[Alkména]]|ZEU=[[Zeus]]|LYC=[[Licymnius]]|ANA=[[Anaxó]]|EUR=[[Eurystheus]]}} [200] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | |,|-|-|-|-|-|'| | | |!|F|~|~|~|~|~|~|~|~|~|~|~|~|~|~|~|y|~|7|}} [201] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | IPH |F|~| MEG |y|~| HER |~|~|~|~|~|~|y| DEI | | | | | |!| HEB |IPH=[[Ífiklés]]|HER='''Héraklés'''|MEG=[[Megara (mytologie)|Megara]]|DEI=[[Déianeira]]|HEB=†: ''[[Hébé]]''}} [202] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | |!| |:| | | | |!| | | | | | | |,|-|-|^|v|-|-|-|.| | | |)|-|-|.|}} [203] => {{Rodokmen|boxstyle=background:#c6c9ff;| | | | IOL |J| | | | DRI | | IOLA|~| HYL | | MAC | | AND |IOL=[[Ioláos]]|DRI=tři děti|IOLA=[[Iola]]|HYL=[[Hyllos]]|MAC=[[Makaria]]|AND=a další...| | ALE | ALE=''[[Alexiaros]]'' | | ANI | | ANI=''[[Aníkétos]]'' |}} [204] => {{Rodokmen/konec}} [205] => [206] => == Reálie == [207] => Přibližně v místě jeho skonu byla založena obec [[Heraclea v Trachis]]. [208] => [209] => == Odraz v umění == [210] => Výčet uměleckých děl na toto téma je téměř k nedopočítání. [211] => * reliéfy na metopách ''Héraklés a Kerkópové'', ''Boj Hérakla s Hydrou'', ''Héraklovy práce'' – jsou k vidění na [[Athény|athénské]] akropoli a na Diově chrámu v [[Olympie|Olympii]] [212] => * vázových maleb jsou tisíce, nejproslulejší jsou ''Héraklés v boji s Géryonem'', ''Héraklés v zápase s nemejským lvem'' [213] => * sochy a sousoší ''Héraklés'', ''Héraklés Vatikánský'', ''Héraklés zápasící se lvem'', ''Héraklés a Kákos'', ''Héraklés a Lykos'', ''Odpočívající Héraklés'' a ''Héraklés v zápase s Hydrou'' [214] => * známé obrazy ''Odpočívající Héraklés'' a ''Héraklés v zápase s Hydrou'', ''Opilý Héraklés'', ''Héraklés a Atlás'', ''Héraklés přináší jablka ze zahrad Hesperoven'', ''Héraklés a Antaios'' [215] => * [[Obr z Cerne Abbas]] [216] => * básnická a dramatická zpracování: ''[[Héraklés (divadelní hra)|Héraklés]]'' ([[Eurípidés]]), ''Herkules a Augiášův chlév'' ([[Friedrich Dürrenmatt|Dürrenmatt]]) [217] => [218] => * [[Hercules (Händel)|Hercules]] – opera [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]] [219] => [220] => * a další. [221] => [222] => {{Astro.pef|/slunecni_soustava/zeme.html}} [223] => [224] => == Odkazy == [225] => [226] => === Reference === [227] => [228] => [229] => === Literatura === [230] => * Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 [231] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [232] => * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [233] => * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, {{ISBN|80-7234-287-8}} [234] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' [235] => * Staré řecké báje a pověsti [236] => [237] => === Externí odkazy === [238] => * {{Commonscat}} [239] => [240] => {{Řecká mytologie}} [241] => {{Autoritní data}} [242] => [243] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [244] => [[Kategorie:Argonauti]] [245] => [[Kategorie:Dvojčata]] [] => )

good wiki

Héraklés

Baccia Bandinelliho z let 1530-1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem. Je obdařen nadlidskou silou, odvahou i důvtipem a je vzorem pro hrdinu a muže.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Héraklés

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Argonauti

Athéna

Eurystheus

Héra

Hermes

Ioláos

Kentaur

Mykény

Théseus

Tíryns

Zeus

Service

About us

Technology

Locations